|
|
|
|
HISTORIE KLUBU ESPERANTISTŮ BRNO 1900: v Brně probíhaly první kurzy esperanta, které učil Josef Záboj. 1901: 27. října (schválení Policejním ředitelstvím Brno) byl založen "První spolek esperantistů rakouskych" v Brně, v Dělnickém domě, Jůzova 8 (později Dělnická, Marxova, nyní Spolková). Byl to první esperantský spolek na teritoriu tehdejšího Rakouska (v Uhrách vznikl ve stejném roce spolek v Budapešti). Zakladatelé: redaktor Karel Pelant, novinář, a Václav Kovanda, jeden z pozdějších zakladatelů dělnického spotřebního družstva "Včela". Tehdejší zemský úřad v Brně odmítl dát povolení k založení Spolku s odůvodněním, že esperanto není potřeba, protože existuje přece němčina. Teprve interpelace dělnického poslance Josefa Hybeše ve vídeňském parlamantu umožnila Spolek založit. První výbor: předseda Karel Pelant, místopředseda K. Černíl, tajemník V. Kovanda a pokladník Jan Kajš. Mezi dalšími členy výboru byl i Karl Steier, autor učebnic a slovníků pro Němce. Později se přestěhoval do Švýcarska, potom do Německa a do Brna se vrátil až po druhé světové válce smrtelně nemocný z německého koncentračního tábora. Brněnští esperantisté o něj pečovali a pak mu za vlastní peníze zařídili pohřeb. Ve Spolku byli Češi i Němci, kteří rozvíjeli velmi čilé aktivity, připravovali přednášky a kurzy ve městě i na předměstí. Kurzy vedli Jan Kajš, Domin Konečný, Karl Steier a Josef Záboj. 1902: redaktor K. Pelant napsal brožurku Idea řeči mezinárodní. Ve velkém sále Arbeiterheimu (= Dělnický dům, Spolková ulice) byla velká výstava s 1000 pohlednicemi, velkou mapou s označenými městy, kde žijí esperantisté nebo vycházejí esp. časopisy – přednášku švédského esperantisty J.J. Sussmuthe na této výstavě si přišlo vyslechnout více než 800 osob, mezi nimi i J. Holub (spoluautor Čejkovy učebnice, která spustila hnutí u nás). K. Pelant se odstěhoval do Prahy, kde založil místní klub. 1903: změna stanov a názvu: Aŭstria Societo Esperantista (Rakouský spolek esperantistů). 1904: Výroční schůze (12.7.) konstatovala, že během tří let své existence Spolek zorganizoval 9 kurzů, 7 přednášek a 3 výstavy literatury a pohlednic. Nadšení a aktivitu brzdil nedostatek peněz. Do té doby měl klub české i německé, stejné bylo tenkrát i rozložení obyvatelstva. Kurzy byly vedeny zvláśť pro každou národnost, letáky byly dvoujazyčné. V neděli 20. listopadu gymnazijní profesor Otto Simon z Uherského Hradiště přednášel v jedné německé škole v Brně o mezinárodním jazyku. 1905: Spolek se rozhodl rozdělit práci a vznikly dva samostatné kluby, Klub českých esperantistů (Klubo de Bohemaj Esperantistoj, předseda František Racek, fotograf), a Německá skupina esperantistů (Germana Grupo Esperantista, předseda Jakob Dieterich, inspektor železnic). 1906: předsednictví převzal Jan Kajš; založena pobočka klubu v Řečkovicích (22.6.), vedoucí Antonín Valoušek, učitel. Polyglot František Vymazal napsal učebnici Esperanto snadno a rychle. 1907-1908: předsedou Antonín Tomášek, krejčí. Kurzy dvakrát týdně v tehdejší ulici Giskrova (nyní Kounicova), schůzky v úterý v restauraci U Jonáků, v tehdejší Rudolfově ulici, (nyní Česká). Kurzy v obchodní škole vedl profesor Bohumil Hollman (1907) a Domin Konečný (1908). 1908-09: aktivita klubu poklesla, protože klub, stejně jako celé hnutí, prodělával tzv. Ido-krizi. Schůzky byly dvakrát měsíčně v restauraci Stopka. V květnu 1908 J. Kajš založil v Brně klub ida Libera Uniono „Progreso“. 1909: předsedou Albín Kroupa, revizor, účastník UK v Cambridge. Z této doby chybí informace, klub není na seznamu Bohema Unio Esperantista. 1910: Česká obchodní akademie v Brně připravila 24-denní výlet na Balkánský poloostrov a do Malé Asie (Budapešt, Belehrad, Niš, Sofie, Istanbul, Smirna, Athény, Patraj, Korint, Korfu a Brindisi). Ačkoliv mezi účastníky byli lidé, kteří uměli maďarsky, srbochorvatsky, bulharsky, turecky, řecky a italsky, již v Budapešti skončily iluze, problémy přibývaly a v Belehradě už bylo možno hovořit o neúspěchu výletu. Ale mezi účastníky byli i dva členové EK Brno, v kritické chvíli se do věci vložili, oznamovali delegátům a klubům příjezd karavany a od té chvíle se vše jako zázrakem změnilo. Výletníci byli všude očekáváni místními esperantisty, kteří ochotně pomohli, dodali potřebné informace, starali se o přátelskou atmosféru a doprovod městem i okolím. Cestou lodí přes Egejské moře se ukázalo, že i kapitán lodi je esperantista a dobrým výsledkem bylo, že karavana si mohla užít první třídu místo třetí. 1910-1911: předsedou Antonín Waiser, úředník; klubové schůzky v restauraci U Jonáků a poté v ulici Kozí; hlavní činností klubu byly kurzy a jejich propagace plakáty. 1911: klub oslavil první desetiletí (3-5. 6). Přišli esperantisté z mnoha míst tehdejší monarchie i pozdravné telegramy z celé Evropy, také od Dr. L. L. Zamenhofa. Českou asociaci esperantskou zastupoval dr. Stanislav Kamarýt, Akademické esperantské oddělení Rudolf Hromada, oba z Prahy. Schůzkám předsedal dr. Stanislav Schulhof z Pardubic, referoval dr. Kamarýt, slavnostním řečníkem byl ředitel Josef Krumpholc, komeniolog. Během přátelského večera v Litovelské restauraci Václav Odložilík detailně popsal cestu žáků České obchodní akademie na Balkánský poloostrov. Slavnostní zahájení jubilejní oslavy se odehrálo v Besedním domě, ve večerním programu byly předneseny básně dr. Schulhofa, monolog z Ifigenie na Taŭrido, a následujícího dne byl výlet na Macochu. 1912-1913: předsedou Domin Konečný. 1914-1918: přišla první světová válka, hrozné utrpení pro všechny, práce v hnutí byly přerušeny. Když ale válka skončila, lidé toužili po míru a podpořili vše, co by jej mohlo upevnit a zajistit. Proto se i esperanto, stvořené kvůli přátelství mezi národy, překvapivě rozšířilo. 1919: klub oživil svou činnost, předsedal Inĝ. Jaroslav Sítko; veřejné kurzy v několika školách, pro železničáře a nevidomé. Profesor Inĝ. Vincenc Kroužil vícekrát přednášel o esperantu a vedl kurzy v Průmyslové škole a Obchodní akademii. Objevili se další aktivisté: odborný učitel Jan Šembera a Josef Jeřábek, gymnazijní profesor Rudolf Fridrich, d ro Josef Barvíř a další. 1920: Klub změnil svůj název Esperantista Klubo en Brno, Ĉeĥoslovakio. Noviny často informoval o hnutí, byly výstavy v knihkupectví Barvič. Schůzky se konaly v Akademické kavárně. 1921: předsedou se stal prof. Inĝ. V. Kroužil; ředitel J. Krumpholc přednášel ve Svazu učitelů v Brně, ing. Kroužil ve Spolku inženýrů a architektů. Dále přeložil do češtiny z angličtiny brožurku T. Gueritte Esperanto, mezinárodní jazyk inženýrů, a do esperanta dílo Arne Nováka Ĉeĥa literaturo laŭ la birdperspektivo (Česká literatura z ptačí perspektivy). Ministerským dekretem z 27.10. l921 byl jmenován zkušebním komisařem esperanta pro měšťanské školy. V překladu dr. J. Barvíře vyšla práce Moravia Karsto (Moravský kras) K. Absolona a rozsáhlé úvody ke dvěma folklorním dílům Jožy Uprky Ligado de kapotukoj (Vázání šátků) a Pilgrimo ĉe Sankta Antonio (Pouť ke sv. Antonínu). V rámci 13. světového kongresu v Praze brněnský klub uspořádal zájezd pro 800 účastníků kongresu na Macochu. 1922: v čele klubu stojí profesor Rudolf Fridrich; První československý esperantský kongres v Brně (cca. 300 účastníků) v parlamentní místnosti Starého zemského domu; pro účastníky kongresu vyšel průvodce městem Gvidlibro tra Brno, připravili Jan Šembera, R. Fridrich a Josef Jeřábek. 1923: Klub se zúčastní Výstavních trhů v Brně vlastní výstavou ve staré Obchodní akademii. Výstavu viděly desetitisíce lidí, přinesla klubu i finanční zisk a diplom za vzornou výstavu. 1924: v čele klubu opět Ing. J. Sítko; manželé Fridrichovi přeložili z francouzštiny brožuru Svaz národů o esperantu; ke klubu se přihlásil ředitel Obchodní školy Josef Bednář s moderními propagačními metodami – vydal reklamně velmi účinnou učebnici Esperanto v deseti hodinách (1925) a knihu veselých povídek Barono Mensogbabilulo (1926, Baron Prášil); Esperanto stále vyučováno v různých školách a kurzech, také u železničářů, policistů a svazu cizinců. 1925: předsedou opět profesor R. Fridrich; v létě přišlo 30 cizinců z devíti národů, aby navštívili propast Machocha. Klub zařídil přijetí a doprovod. 1926: jubileum 25 let slavil Klub v prosinci v malém sále Besedního domu; Ota Petr byl spoluautorem Esperantsko-českého slovníku. 1927: začal radiokurz esperanta (současně zveřejňovaný v Radio-Journalu), který vedl J. Bednář; v týdeníku Nový lid, nejrozšířenější etické revui (náklad 250 000 výtisků), vycházel zásluhou ředitele Oty Petra stálý kurz a esperantská rubrika, kterou vedl tajemník klubu Josef Vondroušek během 4 let; v salonku Besedního domu slavnost ke 40 výročí esperanta; koncert Pěveckého kvarteta J. Šembery a sólové tance Zory Šemberové, pozdější primabaleríny Zemského divadla. 1928: pro impozantní Výstavu soudobé kultury v Československu v Brně, kterou navštívily desetitisíce zahraničních hostů, klub dosáhl vydání esperantských prospektů a rozeslal 5000 exemplářů do celého světa; Esperanto bylo na výstavě reprezentováno Československým esperantským svazem a ve školském oboru prací školního ředitele Albína Neužila z Olomouce; velký zájem o výstavu klub využil ke svolání Setkání moravských a slezských esperantistů (7.-8. 7);. 1929: předsedou J. Bednář; v létě přišlo cca 400 zahraničních hostů, vracejících se ze světového kongresu v Budapešti; Klub pro ně uspořádal přátelský večer v Besedním domě a prohlídku města; několik skupin vedli městem také policisté s esperantským štítkem, což vyvolalo v tisku kladnou odezvu. 1930: předsedou J. Vondroušek; Klub začal vydávat namnožený věstník Informa Bulteno de Esperantista Klubo en Brno, protože revue La Progreso přestala vycházet kvůli finančním problémům; věstník byl skromný, jen 4 stránky, vycházel nepravidelně, během dvou a půl roku vyšlo celkem 14 čísel (redaktorem Ing. Ernesto Sonnenfeld, později emigroval v roce 1938 do Montevidea, přeložil do esperanta veledílo argentinské literatury, Martin Fierro od Jose Hernandeze). 1931: novým předsedou byl inspektor František Baďura; klubové schůzky se od roku 1923 konaly ve škole na Veveří 28, nyní přešly do nové klubovny v tehdejším hotelu Passage, klubovna byla samostatná, dobře umístěná, plně vyhovující kulturním a společenským potřebám. Klub uspořádal dvě veřejné přednášky amerického novináře Jozefa Scherera z Los-Angeles, zvláštního pověřence Mezinárodního ústředního výboru v Ženevě, který podnikl cestu kolem světa s cílem šířit informace o mezinárodním jazyce. Do kurzu Marie Strejčkové se přihlásil 12-letý gymnazista Ivan Blatný, budoucí velký básník. 1932: v 5. Mezinárodním kongresu Světové ligy pro sexuální reformu, což byl vlastně mezinárodní lékařský kongres, který se uskutečnil v září v Brně, bylo esperanto jedním z jednacích jazyků (Dr. Leumbach z Kodaně přednášel v esperantu); Klub připravil překlad rozsáhlého programu a členové klubu se účastnili veřejných schůzí kongresu; první rozhlasová přednáška (mluvil F. Baďura) měla mezinárodní ohlas, následovaly další přednášky a od té doby "Verda Stacio" (Zelená stanice) měla pevné místo v brněnském rozhlase. Esperantské přednášky byly pravidelné, spolupracovali mnozí členové klubu (J. Šamla, M. Strejčková, režisér Dalibor Chalupa, a později především středoškolský profesor Theodor Kilian z Třebíče); přednášky informovaly svět o našem státě a národu, životě a umění a díky podpoře a iniciativě Ing. Antonína Slavíka (ředitele Radio-Journalu v Brně, později v roce 1942 popraveném nacisty v Berlíně) byla vysílána dramata RUR, Bílá nemoc (La Blanka Malsano), Grandhotel Nevada, opera Prodaná nevěsta (Vendita Fianĉino), operety Polská krev (Pola Sango), Na růžích ustláno (Sur Rozoj Sternite), kabarety atd., ve kterých účinkovali umělci Zemského divadla v Brně , např. Karel Höger, Zdenka Švábíková, František Kožík, Jarmila Lázničková, Josef Bezdíček, Vladimír Leraus, Jarmila Kurandová aj.; Klubo měl v komisi knihy budapeštského nakladatelství Literatura Mondo (Literární svět). 1933: za předsedu byl zvolen František Válka, autor brožurky Všude dobře, doma nejlépe (knížečka popisuje dvacetiletý pobyt autora v Brazilii); do výboru vstupuje Theodor Kilian z Třebíče a vede tři rozhlasové kurzy (1932-1933). Dne 1. března Verda Stacio odvysílala první esperantskou hodinku (předtím byly jen přednášky) – Ivan Blatný přednesl báseň Verda stelo S. Schulhofa a herci zahráli hru I. Herrmanna Malíř a fiakrista. 1934: předsedou Jaromír Hoffner; Klub zařídil přednášky černošského esperantisty jménem Kola Ajay z Lagosu (Nigérie) v přeplněném sále Masarykovy Universitaty (říjen) a dvě přednášky ve školách. V listopadu česky hovořil ve velké hale Stadionu Dr. Augustin Pitlík z Prahy o Celosvětové výstavě v Chicagu. Klub měl několik informačních vitrín, také na nádraží. 1935: VI. Československý esperantský kongres (27.-29.9.) v sále hotelu Passage (seznamovací a přátelský večer), ve Stadionu (slavnostní zahájeí a umělecký večer) a v Osvětovém domě Brno (pracovní zasedání); následujícího dne zájemci se mohli zúčastnit bohoslužby v mezinárodním jazyce a známého automobilového závodu na Masarykově okruhu. Celého kongresu se zúčastnil vládní rada Hugo Steiner, zakladatel Mezinárodního esperantského muzea ve Vídni. Zúčastnilo se 209 lidí a přišly pozdravy z ministerstva zahraničních věcí, ministerstva školství a ministerstva obchodu. 1936: 1. ledna se čeští a němečtí esperantisté spojili do Svazu esperantistů Československé republiky (Esperanto-Asocio en Ĉehoslovaka respubliko – EAĈSR) . Předsedou klubu se stal Theodor Kilian (do 1940); klubovým tajemníkem byl bez přerušení od roku 1928 J. Vondroušek; 18. kongresu katolických esperantistů (18-an Internacian Kongreson de Katolikaj Esperantistoj, 4.-9.8.) se zúčastnilo více než 250 lidí ze 14 zemí; kongres připravil Klub katolických esperantistů v Brně, pod předsedou Alešem Berkou, který také založil Eldonejon de Malkaraj Libroj (EML – Nakladatelství levných knih); Internacia Ekspozicio de Esperanto (Mezinárodní výstava esperanta) v hale Průmyslového muzea; podzimní kurz tzv. Ĉe-metodou (přímá metoda Andrea Cseh) vedl Estonec Henrik Seppik (lektor Universitaty Tartu), účastnilo se několik set lidí. 1937: v lednu přednášeli Josef Scherer a H. Seppik; v létě přišli Kálmán Kalocsay a Lajos Tárkony; Klub zaměřil své úsilí na správné informování zahraničí o našem státu. 1938: na podzim byly podniknuty rozsáhlé akce, rozsáhlá kampaň, ale vše pominulo kvůli krizovým a tragickým dnům v září a říjnu; po kapitulaci klub svou aktivitu zmínil, ale neustal. 1939: nový kurz zůstal nedokončený, přerušila ho okupace. V dubnu 1939 přijelo gestapo k našemu tehdejšímu předsedovi klubu, prof. Th. Kilianovi, a žádali klubovou korespondenci. Zároveň přišli další gestapáci k tehdejšímu místopředsedovi Hoffner se stejným požadavkem. Oba prohlásili, že se klubová korespondence nachází u tajemníka. Následujícího dne přišlo gestapo k J. Vondrouškovi, avšak ten, šikovně informován Kilianem, odstranil všechny dopisy, které by mohly být nebezpečné. Klub si od podzimu 1937 do března 1939 dopisoval s různými kluby, hlavně s klubem v Chingfordu u Londýna, a informoval anglické přátele o skutečné situaci v ĈSR, o německých plánech a požadavcích, květnové mobilizaci, o menšinových právech, o zářiové krizi a konečné kapitulaci atd. U J. Vondrouška byly provedeny dvě domovní prohlídky a byla zabavena korespondece a kniha zápisů z roku 1938. 1940: koncem června gestapo nařídilo odstranění tabulek na nádraží a likvidaci klubu. Ale i tenkrát stál každý pevně na svém místě a teprve v dubnu, když začaly domovní prohlídky a tvrdé výslechy na gestapu, bylo členům klubu doporučeno se rozejít. Klubové večery pokračovaly i v roce 1940, ale ne v samostatné místnosti. V červnu 1940, když gestapo pohrozilo přísnými tresty, se klub formálně rozpustil. Navzdory tomu schůzky tajně pokračovaly do podzimu l94l, kdy bylo vyhlášeno stanné právo. Plných šest let trvala válka, která zničila desítky milionů životů a nesčíslné hodnoty. A nakonec se uskutečnilo to, čemu jsme nepřestávali věřit, dožili jsme se obrovského štěstí, míru a svobody. 1945: první poválečná schůzka (12.6. u výročí likvidace klubu 12.6.1940) zvolila za předsedu Josefa Vondrouška; přišli noví pracovníci jako profesor konzervatoře Vilibald Scheiber, houslista Dr. Jan Geryk aj. Brněnská klub byl první, který obnovil svou činnost v osvobozeném Československu, pravidelnými s chůzkami s pevným programem. Bohužel brněnská rozhlasová stanice byla natolik poničená následky války, že tradici „Zelené stanice“ musela převzít Praha. 1946: nejdůležitější akce klubu byly: vzorná a přitažlivá výstava knih v knihupectví Komůrka, úspěšná účast na Celostátní filatelistické výstavě, opatření 12 propagačních vitrín, úspěšná spolupráce se Školou práce ÚRO; při První brněnské strojírně vznikl kurz, který vedl Rudolf Nečas v ulici Kuklenská. V Brně se uskutečnila konference (28.10.) o rozdělení pole působnosti mezi Slovenskou esperantskou společností (SES: P. Rosa, V. Jukl) a Svazem (EAČSR: A. Malík, J. Vondroušek, T. Kilian, J. Geryk, J. Friedrich). 1947: ještě rozsáhlejší výstava esperantských knih, v novinách vyšlo na 100 placených inzerátů a informace v 11 kinech (krásně zpracovaný diapozitiv), to byla celoroční stálá reklama esperanta. K deníku Čin bylo přiloženo 10.000 informmačních letáků. Vynikající švédská sociální pracovnice a esperantistka Anna Alamo ze Stockholmu přednášela v aule Masarykovy university (více než 400 posluchačů, tlumočil J. Vondroušek), následovala další přednášky v kinu Metro (700 studentů a profesorů, tlumočil Josef Vítek z Prahy, a při příležitosti dětské oslavy se zúčastnilo několik set lidí, opět tlumočil J. Vítek). V auditoriu Lékařské fakulty přednášel Dr. A. Baur z Bernu (tlumočil Jiří Kořínek). Pro výstavu "Dílo Petra Bezruče" v Opavě klub opatřil materiály a zařídil dva skupinové výlety na tuto výstavu. Na připomenutí 60 let esperanta byly vydány velké umělecké plakáty ve velkém nákladu a podle přání distribuovány klubům po celé republice (Praha, Liberec, Karlovy Vary, Olomouc a další). V Židenicích vede kurz Milda Jakubcová (esperantská básnířka, původem z Lotyšska). 1948: koncert esperantisty Nuni Nanev, člen opery v Sofii, dále koncert zpěvačky M. Santreuil z Paříže (také esperantistka). Více než 30-členná autobusová karavana z Dánska (prohlídka města, návštěva Macochy, přátelský večer s kulturním programem). V Židenicích v hospodě "u Drápalů" 44 esperantistů založilo místní skupinu s předsedkyní Mildou Jakubcovou. Výbor klubu: Předseda: Josef Vondroušek, místopředseda: František Baďura, jednatel: Jiří Kořínek, zapisovatel: Marie Adamcová, pokladník: Tomáš Borkovec, knihovník: Nelly Zitová, přísedící: Josef Friedrich, Rudolf Nečas, náhradníci: Josef Ambrož, František Sýkora, revizoři: Stanislav Sedlák, Alois Potuček. 1949: návštěva skotského esperantského básníka Reto Rossettiho s manželkou. Karavana z Nizozemska, 50 Nizozemců a Belgičanů (přial je předseda Ústředního národníhovýboru B. Ubr) 1950: VII. Československý esperantský sjezd v Brně (27.-29. 5.) pod záštitou Ústředního národního výboru (1100 lidí) se slavnostním koncertem (překlady pořídili R. Hromada, Jindřich Ježek, J. Kořínek, Miloš Lukáš, Tomáš Pumpr, St. Schulhof, Frant. Vaněk, na piano doprovázel prof. Vilibald Scheiber, recitace Švábíková-Kožíková, Vl. Leraus, zpěv Věra Borská, Eliška Kalousová, D-ro J. Hromádka, prof. J. Válka, kabaretní písně R. Stolař, Fr, Crha, Vanda Zitová, drama Eva Suchardová a Valda Vinař). Stalinovy teze o jazykovědě způsobily nepříznivý postoj stranických instancí k esperantu (od roku 1949 byl klub pod policejním dohledem, státní policie podnikla několik výslechů, kurzy se nesměly propagovat). 1951: na podzim výstava mezinárodního jazyka v rámci Výstavních trhů Brno, v rotundě; Klub slavil 50 let své existence (17.-18.11.), přišli nestoři hnutí, školní ředitel Theodor Čejka z Bystřice pod Hostýnem, učitel Josef Záboj, k programu přispěli M. Adamcová, Eva Suchardová, L. Kovář, St. Fröhlich, pí Orlová, Frant. Crha, Míla Režná, Vilibald Scheiber, Alena Horáková, Věra Borská, Václav Kvarda, J. Kořínek, D. Chlubnová, Pěvecký sbor klubové mládeže. Klub přešel podle nového zákona o organizacích k Osvětové akademii Komenský, pak k Osvětovému spolku města Brna a nakonec k Parku kultury a oddechu v Brně. Založen esperantský kroužek závodního klubu První brněnské strojíny s 21 členy (někdejší kroužek Židenice) 1952: Klub se rozhodl vydávat bulletin Bulteno (ročně 5-6 čísel, většinou dvoustránkových, počet výtisků 550). 1952-1955: pravidelné klubové schůzky s programy vzdělávacími a kulturními, dvakrát ročně koncerty, které připravil a vedl prof. V. Scheiber; operní pěvkyně Věra Borská učila esperanto ve svém bytě, získala mladé žačky (např.. Jarka Čejková, Jarka Navrátilová, Věra Podhradská aj.), se kterými založila skupinku Verda Masko (Zelená maska – členy byli i pánové Baláš a Toufar) – tento kolektiv připravoval různé zábavné programy pro klub, např. večery poezie, zpěv, divadlo. Tehdejší klubová mládež JUNULARO en Brno , zhruba 20 chlapců a děvčat, se pravidelně scházeli každý týden a věnovali se nejen studiu jazyka, ale bavili se i různými hrami, připravovali kulturní programy, které předváděli nejen v Brně, ale i v Přerově, Ostravě, Olomouci a jiných městech. V jejich repertuáru byly i divadelní hry v esperantu (Ondřej a drak, Poslední muž ap.). Připomeňme několik jmen: Hana Bachtíková, Josef Cink, Jarka Čejková, František Frýbert, Olda Kaláb, Věra Kořínková-Novobilská, Jarka Novotná, Irena Petrželková, Věra Podhradská, Dr. Valjan, Milada Vondroušková, Jan Werner, později Aleš Bednařík. Obětavými vedoucími byly nejdříve Drahomíra Chlubnová, poté Marta Lorková, Františka Fojtíková, Dáša Zorka a další. Mnozí z nich studovali v našem městě a po návratu domů se již hnutí nevěnovali. 1955: 20. února celostátní mládežnická esp. konference s maškarním plesem. Do Brna přijel prof. Canko Murgin ze Sofieo; přál si setkat se s rektorem univerzity prof. Dr. F. Trávníčkem, který několikrát napdal esperanto v novinách. Slyšení u pana rektora zařídil Dr. J. Šikula. Po rozhovoru prof. Trávníček prohlásil, že proti esperantu nic nemá a naznačil nám, že navzdory dalším naléháním, aby psal proti mezinárodnímu jazyku, už v tom pokračovat nebude. 1956: 12. února krajská konference esp. mládeže v hotelu Slovan s maškarním plesem. Na podzim návštěva maďarského esp. spisovatele Julio Baghy s tajemníkem Lajosem Mathonen (na speciální schůzce Baghy představil svá básnická díla a dva maďarské kulturní filmy v esperantu). Další host přijel z Číny, tajemník Čínské esperantské ligy. 1957: výstava 70 let esperanta (13.-30.10.) ve velké hale Umělecko-průmyslového muzea (vystaveno cca 300 knih, veledíla světové literatury, desítky reprezentativních esperantských časopisů, někdy i kompletní ročníky, stovky přitažlivých esperantských letáků, plakátů UNESCO, a vtipné kresby, které vytvořil ing. Jan Werner). Výstavu instaloval a doplnil vhodnými texty architekt J. Smečka (cca 4000 návštěvníků). Skupina u První brněnské strojírny vydala brožurku Brno invitas vin (Brno vás vítá). 1958: 15 – 16. února konference esp. mládeže s maškarním plesem v hotelu Slovan. V létě přijeli hosté ze Švýcarska. Mezinárodní veletrh v Brně vydává jedno číslo veletržního věstníku v esperantu (každý rok do 1968). 1959: V sále Parku kultury veřejné přednášky (J. Vondroušek) ke 100. výročí narození dr. L.L. Zamenhofa. 1960: Přednášky J. Vondrouška ve Státní spořitelně před třemi sty zaměstnanci. 5. 6.3.1960 zasedala v Brně slovníková sekce Čs. esp. výboru pod předsednictvím vedoucího sekce T. Kiliana. Z deseti členů sekce bylo jich přítomno sedm (Kilian, Hromada, Kořínek, Mařík, Rosa, St. Seemann, Vondroušek). Vyslechli mimo jiné zprávu R. Hromady o přípravě rukopisu jeho slovníku. Poté ve dvou sezeních jednali o přípravě většího slovníku esp.-českého a česko-esperantského, který by měl mít několik desítek tisíc hesel. Slovenští členové sekce připraví podobný slovník pro slovenštinu. - V zemědělské vysoké škole v Brně Esperantská výstava pod patronací ČSM a ROH na fakultě agronomie. V kronice výstavy již první návštěvníci vyjádřili obdiv k pěknému uspořádání výstavy a přání založit kurz esperanta pro studenty, který by jim umožnil seznámit se se základy jazyka. Výstavu inicioval Rostislav Richter, student fakulty. - Přípravný výbor SET-60 (letní esp. tábor) již po třetí zasedal v Brně (10.4.1960), aby projedna přípravu již 8. Letního esperantského tábora v ČSR. V intimním saonku hotelu Slovan diskutovali mládežníci, vědomi si plně své zodpovědnosti. 1961: Klub oslavil 60 let své existence (25.-26. 11.) v sále T.J. Spartak (cca. 200 osob) Josef Vondroušek dostal čestné uznání za dlouholetou práci. Plenární zasedání Československého esperantského výboru se konalo v hotelu Slovan (4.-5.2.1961). Zúčastnili se i představitelé Ministerstva školství a kultury, Osvětového ústavu v Praze a Bratislavě a Parku kultury a oddechu v Brně. Projednávaly se návrhy na nový výbor, pětiletý vydavatelský plán, cesty do zahraničí apod. 1962: Kroužek esperantistů PKO v Brně navázal družbu s Klubem esperantistů v Györu. 1963: Nová návštěva Julia Baghy (18.5.). Dr. ing. J. Šikula hovořil ve velkém sále Parku kultury a oddechu v Brně na téma Mezinárodní jazyk ve vědě. Park vydal 12-stránkovou ilustrovanou brožuru Československé akademie věd, Archeologického ústavu v Brně, pod názvem "Granda Moravio" v esperantu (přeložil a rozeslání 3 000 výtisků zařídil předseda J. Vondroušek). V Universitní knihovně byla uspořádána dvoutýdenní výstava výlučně vědeckých knih v mezinárodním jazyce. 1965: Výstava esperantské knihy (26.9.-10.10.) ve Freskovém sále Staré radnice (nejdůležitější díla světové literatury, také odborná, časopisy, prospekty světových firem, turistické prospekty měst, lázní, plakáty apod.). Květinovou výzdobu zajistil dr. J. Šikula, který otevřel výstavu jménem Čs. esperantského výboru. Výstavu navštívilo 1200 lidí, a esperantisté (náhodní návštěvníci) ze Sardinie, Jugoslávie, Polsko, Maďarska a Německo. Také neesperantská skupina z Francie. 1966: Pozdrav, který poslal našemu klubu k Novému roku 1966 J. Baghy, vážně nemocný, z budapeštské nemocnice: Sude
palmoj, norde pinoj, Na
jihu palmy, na severu borovice, Bylo nasbíráno 14 tisíc kolektivních podpisů a 1200 individuelních pro Petici ve prospěch esperanta u OSN. V květnu přednášela v klubu prof. Vesna Skaljer-Race z Bělehradu. Klub přijal karavanu se 110 členy (Italové, Belgičané, Nizozemci, Francouzi, Dánové a Američané). Počátkem podzimu byl rozeslán speciální informační dopis o mezinárodním jazyce na cca 150 středních, odborných a vysokých škol. Filatelistická sbírka Dolfy Bartošíka pod názvem "Dějiny mezinárodního jazyka esperanto“ byla oceněna na Celostátní filatelistické výstavě v Brně 1966 stříbrnou medailí a diplomem. 1967: Koncert k 50. výročí úmrtí L. L. Zamenhofa (18.4.) 1968: Čtvrtá celostátní konference esperantské mládeže (25.5.-26.5) ve spolupráci s Mládežnickou sekcí Československého esperantského výboru a Klubu mladých cestovatelů v Brně (cca 100 mladých lidí, přátelský večer s divadelním programem a tancem, výlet na Macochu) - organizovali J. Adamec, F. Adamec, J. Kolejka. Schůzka ČSEK a Konsilantaro v Brně (17/18.5.), která rozhodla, že v ČSSR bude Český esperantský svaz a Svaz esperantistů na Slovensku a společná esperantská federace (kterou ale úřady nepovolily). 1969: Ustavující sjezd Českého esperantského svazu v Brně (29.-30. 3). Po schválení stanov ČES ministerstvem vnitra byl klub pověřen uspořádat sjezd. Příjem přihlášek byl omezen na jeden měsíc, na přípravné práce byly měsíce dva (Místní sjezdový výbor: před. J. Vondroušek, místopřed. dr. J. Šikula, tajemníci ing. J. Werner, Milada Vondroušková, pokladní M. Lorková). Přesto se sjezdu zúčastnilo víc než 400 esperantistů. Záštitu přijaly Školský výbor Městského národního výboru, Park kultury a oddechu v Brně a Osvětový ústav v Praze. Velké plakáty oznámily obyvatelům Brna, že se akce bude konat, ohlasy v tisku byly příznivé. Seznamovací večer se konal ve velkém sále hotelu Slovan. V sobotu (29.3.) byl ustavující sjezd zahájen ve velkém sále Besedního domu. Přítomné oslovil předseda místního sjezdového výboru a místního klubu J. Vondroušek. Pozdravné projevy přednesli oficiální hosté, mezi nimi zástupce Českého ministerstva kultury, ředitel Osvětového ústavu v Praze dr. Miroslav Bukovský, sekční šéf Městského národního výboru v Brně Václav Pazourek a ředitel Parku kultury a oddechu v Brně Vladimír Stein. Dopis předsedy Světového esperantského svazu (UEA) prof. dr. Ivo Lapenna přečetl oficiální reprezentant UEA Mikuláš Nevan.Sjezd srdečně uvítal slova Pavola Rosy, zástupce ze Slovenska, který hovořil ve jménu Osvětového ústavu v Bratislavě. Přípravný výbor Svazu esperantistů na Slovensku a Slovenská esperantská společnost při Akademii věd. Účastníci vyslechli přednášku ing. F. Svitáka, předsedy Československého esperantského výboru, a Josefa Vítka, navrženého na fukci předsedy ČES. Sjezd schválil stanovy ČES a zvolil Ústřední výbor Českého esperantského svazu. Večer se ve stejném sále pořádal velkolepý slavnostní koncert, připravený prof. V. Scheiberem. Zpívali známí členové Janáčkovy opery, následovala recitace slavné básně R. Kiplinga herečkou Alenou Růžičkovou-Pavlínovou (členka klubu) a končil skvělým housovým koncertem. V neděli 30.3. pokračovalo sjezdové jednání a zároveň zasedaly sekce. Sjezd udělil deseti zasloužilým pracovníkům titul „Čestný člen ČES“ (A. Bárochová, dr. J. Fousek, Th. Kilian, J. Kořínek, M. Lukáš, dr. T. Pumpr, F. Pytloun, V. Scheiber, J. Šupichová, J. Šustr). V závěrečné části sjezdu bylo přečteno a jednohlasně přijato Programové prohlášení Českého esperantského svazu. V září přijela do Brna více než 60-členná karavana italských esperantistů, vracejících se ze světového esp. kongresu v Helsinkách. 5.9. přednášela na mimořádné klubové schůzce pí E. Krusse z Frankfurtu n. M. o Mezinárodním kongresu esperantistů-železničářů v Avignonu. Ve spotřebním družstvu Jednota přednášel 29.9. pan Eizo Itoo z Kiota (tlumočil předsešda) o životě japonského lidu, tradičním a moderním. O října klub oznamuje své kurzy pomocí vlastních plakátů (během let 1952-1969 mohly být kurzy esperanta zmíněny pouze na společném plakátu pro kurzy jiných jazyků, kurzy vaření apod.) 1970: Na výroční únorové schůzce klubu složil dosavadní předseda J. Vondroušek svou funkci, téměř po 25 letech předsednictví, aby se mohl plně věnovat tiskové službě a speciálním úkolům klubu. Novým předsedou byl zvolen ing. arch. Jan Werner, tajemníkem Zdeněk Hršel. Výroční schůze zvolila J. Vondrouška čestným předsedou. Dále byli do výboru zvoleni tito členové: M. Adamcová, T. Borkovec, R. Kaplerová, R. Nečas, O. Petr, V. Scheiber. Dřívější čestní členové: prof. ing. V. Kroužil, prof. a ředitel zdravotní školy v Třebíči Th. Kilian. Významný časopis Věda a život přinesl v 6. a 7. čísle rozsáhlou studii a analýzu esperanta z pera univ. prof. fil. dr. Arnošta Lamprechta a dr. Miroslava Čejky (syna Th. Čejky, zakladatele českého esp. hnutí). Bylo rozesláno na 3000 informačních letáků, vydaných ČES. Text vypracovali Z. Hršel a J. Werner (který také graficky leták upravil). Mezi 24. a 31. červencem 1970 se měl v Brně konat Druhý společný kongres křesťanských a katolických esperantistů s přednáškami o Komenském, výletem do Vysokých Tater a předkongresem v Praze. Na poslední chvíli byl zakázán. 1971: Na výroční schůzi ing. J. Werner složil funkci předsedy a až do zvolení předsedy nového zodpovídali za chod klubu: ing. J. Werner, dr. ing. J. Šikula, Z. Hršel. Klub měl dvě informační vitríny (všechny ostatní byly v roce 1949 odstraněny na základě příkazu z vyšších míst). ˇO vitrínu na nádraží se starala M. Vondroušková. Byla založena tisková služba, která zasílala časopisům a novinám informační články a sdělení. 70. výročí klubu: pátek (11.6.) v poetické vinárně MÚZA herečky Alena Růžičková-Pavlínová a Aranka Lapešová a naše členky Marta Lorková a Olga Valentová.přednesly večer esperantské poezie "Eterna Bukedo" (Věčná kytice). Zpíval Miroslov Smyčka z Ústí n. L., na piano doprovázela D. Zaorálková. V sobotu ve velkém sále hotelu Slovan hovořil ing. F. Sviták z Prahy za ČES a dále řada reprezentantů esperantských klubů. Mezi pozdravnými dopisy přišel jeden zahraniční ze Sovětského svazu, z Interklubu Doneck. Zástupci Parku kultury a oddechu a zástupci klubů připravili zasloužené ocenění panu J. Vondrouškovi, paní A. Růžičkové-Pavlínové za aktivní kulturní činnost pro město a klub a paní Růženě Kaplerové, za péči o klubovou knihovnu. Dějiny klubu ve svém hlavním projevu přednesl J. Vondroušek. Následovalo koncertní matiné, které vedl a na piano doprovázel prof. V. Scheiber. Písně a árie českých skladatelů (Smetana, Dvořák, Janáček, Novák a Křička) předvedli umělci Helena Supová-Halířová, V. Dronská, F. Chudoba, M. Smyčka (přeložili J. Kořínek, M. Lukáš, T. Pumpr). Sobotní odpoledne a nedělní dopoledne patřily historii esperantského hnutí na území Československa. Byla to první akce toho druhu. Přednášeli J. Cink, V. Echtner, J. Mařík, ing. F. Sviták, E.V. Tvarožek, RNDr. V. Novobilský. V sobotu večer byl taneční zábavný večer. Jubileum pozdravili svými básněmi M. Jakubcová, J. Kořínek. Informaci o 70 letech klubu přinesly světelné noviny a rozhlas, který odvysílal 20-minutovou přednášku o hnutí a klubu, kterou připravil J. Vondroušek. Také několik deníků přineslo informaci o jubileu a o činnosti klubu. Oslavy důstojně připravil přípravný výbor, ing. arch. J. Werner, Z. Hršel aj. Po skončení oslav J. Vondroušek slíbil, přijmout předsednictví do konce roku. 1972: Jarní (28.3.) a podzimní (24.10.) koncert (V. Scheiber, V. Dronská, H. Halířová-Supová, R. Chudoba, L. Schnürmacher) na oslavu 85 let esperanta. Univerzitní knihovna vydala bibliografický list č. 168 "Učíme se esperantsky" (B. Kyjovská ve spolupráce s J. Vondrouškem, 400 výtisků), ve vitríně knihovny byla výstavka esperantské literatury. Plakát Olgy Valentové (150 ks) a Evy Hliněnské pro tramvaje (Esperanto - zelená do celého světa, 1000 ks). Pro loutkové divadlo Radost přeložena Dürrenmattova hra "Dvojník". Na výstaviště zaslán překlad bulletinu. 1973: V pěti vitrinách Univerzitní knihovny výstava o esperantu (2.-19.10.) 1974: J. Vondroušek získal čestný odznak MEM (Mírové esperantské hnutí) od N. Aleksieva a M. Adamcová stříbrný odznak ČsČK (Československý červený kříž) druhého stupně. Schůzky v klubovně 2/3 PKO, schodiště č. 2. 1975: Klub přešel od Parku kultury a oddechu Julia Fučíka ke Klubu školství a vědy Bedřicha Václavka na Leninove 34 (dnes Kounicova). Od 30.9. zde byly schůzky. Dvě výstavky esp. literatury v Univ. knihovně. 1976: Z. Hršel a V. Podhradská zvoleni na 2 sjezdu ČES do Ústředního výboru. Dopisní karton s přítiskem "Saluton el Brno" (Pozdrav z Brna) a siluetou města (ing. Werner). Koncert k 75. výročí klubu (A. Růžičková-Pavlínová, R. Chudoba, H. Supová, V. Böhmová, Zl. Beňová, Vl. Mrkvička, V. Halíř, P. Vodička - 4/5.9.1976) 1977: Mládežnický seminář na Račíně organizovaný klubem (V. Škoda), koncert u příležitosti 90 let esperanta, výstava v Univerzitní knihovně (7 panelů J. Klement z K. Varů); A.Lamprecht a M. Čejka přednášeli v klubu o nostratických jazycích (15.3.) 1978: Divadelní večery Evy Seemannové "Jean kaj mi" (17.1.) a monology z K. Čapka (31.10.). Koncert k uctění Leoše Janáčka (31.1.). PhDr. Ferdinand Foit – čestný člen klubu. Výlet 60-členného pěveckého sboru Foerster do Itálie s pomocí esperantistů (4.-15.5.). M. Malovec na setkání mládeže v Bydgoszczi (1.-4.6.); Z. Hršel veřejně přednášel KŠV BV (13.6. - 50 osob). Dům pionýrů v Lužánkách zřídil esperantský kroužek. 1979: Výstava "Mezinárodní jazyk dneška" v klubu Bedřicha Václavka (12.-26.1). Přednáška ing. Wernera "Perspektivy plánovaného jazyka ve vědě a technice" ve Státní vědecké knihovně (24.1.). Věra Podhradská a Vladimír Škoda zvoleni do Ústředního výboru ČES během 3. sjezdu svazu v Praze. Josef Vondroušek se stal čestným členem ČES, klub získal odznak MEM, stejně jako dr. Foit a Z. Hršel. Výstava v Mahenově knihovně (15.9.-1.10.). Eva Seemannová hrála Boženu Němcovou (20.3.). Setkání esperantistů tří měst (Brno-Bratislava-Budapešť, zkráceně B-B-B) v Bratislavě (20.-21.10.). Zemřela básnířka Milda Jakubcová (14.10.) 1980: B-B-B v Brně (20.-22.6.). Divadelní večer "Hledání modrého tónu“ E. Seemannové (26.2.) podle Jiřího Karena o F. Chopinovi. Koncerty na oslavu 35. výročí osvobození (15.4. a 11.11.). Slavnostní představení "Lhář a jeho rod" v Divadle bratří Mrštíků (22.11.) byl oslavou 70. narozenin Aleny Růžičkové-Pavlínové, která hrála hlavní roli – o přestávce jí gratulovali J. Vondroušek a Dr. Ing. J. Šikula jménem klubu. 14. 10. divadelní večer E. Seemannové (V. Vinař: Ĉerande de l' abismo – Na kraji propasti). Koncert polského vysokoškolského souboru Zespól Piesni Dawnej z Bydgósci. 1981: Mládežnické setkání ve Vyškově (10.-12.4.) připravil MUDr. V. Škoda z Brna. B-B-B společně s oslavou 80 let klubu (12.-14. červen). Další B-B-B v Bratislavě (16.-19.10.). Státní vědecká knihovna v Brně vydala seznam esperantské literatury v knihovně (Z. Hršel a B. Kyjovská); 1982: M. Malovec a V. Škoda zvoleni do ústředního výboru ČES na 4. sjezdu v Pardubicích. Koncert (20.4.) pro mír. Setkání s Jiřím Karenem "Arboj venas urben" (Stromy přicházejí do města) (11.5.) 1983: B-B-B v Budapešti (6.-8.5.). Eva Seemannová a Ota Dub o Karolíně Světlé (22.3.). Jiří Karen o Karlu Högerovi a Františku Kožíkovi ve Verda Stacio (3.5.). Zemřela Marie Adamcová (13.12.) 1984: SAEST 1984 "Perspektivoj de la monda nutraĵ-produktado" (Perspektivy světové produkce potravin) v Brně (31.8.-2.9.). Mládežnické setkání v Tálském mlýně ve Žďáru n. S. připravil MUDr. Škoda. Josef Vondroušek 80-letý. Z. Hršel, M. Malovec kaj K. Kraft začínají pracovat na novém slovníku. Gloraj monologoj (Slavné monology, E. Seemannová, 9.10.). Koncert ke 40. výročí Slovenského národního povstání (H. Halířová, 16.10., 110 diváků). Niaj esp. verkistoj (Naši esp. spisovatelé, J. Karen, 30.10.) 1985: B-B-B v Bratislavě (4.-6.10.). Koncert k Roku světové hudby (12.11.). 1986: Terminologia kurso v Roudnici (1.-5.9.) podle učebnice Jana Wernera. B-B-B- v Budapešti (9.-11.5.). Koncert k Mezinárodnímu roku míru (4.3.); 1987: B-B-B- en Brno (2.-4.10.) v Blasku-Češkovicích s koncertem. Věra Podhradská, Miroslav Malovec a Vladimír Škoda zvoleni do ústředního výboru ČES na 8. sjezdu svazu v Olomouci. Zemřel Tomáš Borkovec (3.10.). Vyšla antologie z díla Karla Čapka, kterou z překladů J. Vondrouška sestavil Jiří Karen. 1988: B-B-B v Bratislavě (10.-12.6.). Gramatiko de Esperanto (M. Malovec), vydal EK Třebíč. Zemřel Jiří Kořínek (4.11.). 1989: Loutkové divadlo Radost z Brna získalo první cenu na 22. mezinárodním loutkovém festivalu v Záhřebu s "Teatraĵo pri Dorotea" (Hra o Dorotě) v překladu J. Vondrouška a M. Malovce s konzultací A. Růžičkové. Koncert ke 130. výročí narození Zamenhofa (21.11.). V hotelu Družba u brněnské přehrady se uskutečnila konference české esperantské mládeže (28.-30.4.). 1990: TRASE – překladatelský seminář k uctění Rudolfa Hromady měl být v motelu Arkada v Bučovicích, avšak nakonec byl přeložen do Obory u brněnské přehrady (20 účastníků, 9.-11.11.). Zde se M. Malovec a K. Daněk uvolili převzít redigování Starta po Jiřím Paterovi. Obrázková povídka Zamenhof připravená Malovcem, Daňkem, Hliněnskou podle belgického vydání. Matematika vortaro Esperanta-ĉeĥa-germana Jana Wernera. 27.2. koncert na oslavu 140. výročí narození prezidenta Masaryka (V. Halíř, H. Supová, J. Duda, J. Hlaváč, M. Hámová, J. Náhlík, P. Kuchař). B-B-B v Brně (1.-3.6. - 90 osob). 1991: Červnová oslava 90 let klubu (7.-9.6.). Klubovna ve Spojklubu na Šilingvově nám. Malovec v Rotterdamu u UEA. V květnu na kongresu IFEF v Olomouci Malovec připravuje kongresového kurýra. Jana Burianová připravina vinný seminář pro mládežnickou sekci. B-B-B setkání u přehrady. Klubovní knihovna přestěhována do bytu M. Malovce. 1992: Klub založil Esperantskou literární nadaci. M. Malovec připravil ročenku svazu Jarlibro de ĈEA 1992. Loutkové divadlo Radost se zúčastnilo loutkového festivalu v Klagenfurtu s hrou Doktoro Johano Faŭst (přeložil M. Malovec, vyšlo i jako brožurka) a přivezli třetí cenu. Josef Vondroušek čestným členem UEA na vídeňském UK. J. Werner získal cenu Luigi Minnaja v Belartaj Konkursoj de UEA (literární soutěže) za esej Ĉu konflikto inter vorto kaj nocio? (Existuje konflikt mezi slovem a pojmem?). K uctění Komenského vyšel Kožíkův román Lumo en tenebroj (Světlo v temnotách, přel. Z. Rusín, ukázky z díla Komenského v druhé půlce knihy vybral a přeložil M. Malovec) a sešit Internacia Seminario pri Komenio (přpravili J. Mařík a M. Malovec). 1993: V. Podhradská byla mezi hlavními organizátory společného česko-německého sjezdu v Karlových Varech v hotelu Termal, Malovec připravil kongresovou knihu. 1994: Od 10. ledna schůzky v klubovně na Starobrněnské 15, a to ve středu místo v úterý. Vyšla Milito kontraŭ Salamandroj (Válka s Mloky) od Karla Čapka v esperantském překladu J. Vondrouška u příležitosti kongresu SAT ve Strážnici. Malovec připravil ročenku Jarlibro de ĈEA 1994 u příležitosti 25. výročí svazu. 1995: Vychází Propra biografio de Karolo IV (přeložil J. Vondroušek, redigovali Z. Hršel a M. Malovec) u příležitosti kongresu IKUE v Olomouci. V Brně "u Kozáků" svazová konference (20.-22.10), kde svou písňovou tvorbu předvedl Lubomír Huf z Ivanovic na Hané (zpívala Štěpánka Rousková). Zároveň se konal Mezinárodní festival filmů a videí v bezbariérovém divadle Barka na ulici Svatopluka Čecha (Organizátor KAVA-PECH). Vyšel nový Esperantsko-český slovník autorů Kraft-Malovec (hlavní spolupracovní Z. Hršel, nakl. KAVA-PECH). Koncem roku zemřel J. Vondroušek (6.12.). 1996: Během UK Prago 96 v Praze s administrativou pomáhá hlavně V. Podhradská, kongresový kurýr redigují M. Malovec a K. Daněk. S. Barták připravil šálky a keramický svitek s esperantskými náměty. Jitka Daňková pomáhala v informačním stánku. Z. Hršel pozval do Brna dva Afričany (Kokou Sagbadjelou z Toga a Viktor Nto-Nto z Kamerunu). S. Chrdlová s M. Malovcem připravili základní českou konverzaci Baza ĉeĥa konversacio pro účastníky kongresu. V. Podhradská se stává místopředsedkyní svazu na 8. sjezdu v Havířově, Malovec připravil ročenku Jarlibro de ĈEA 1996. KAVA-PECH vydal česky knihu Nový realismus B. Vogelmanna v překladu V. Pecáka a M. Malovce. V Třebíči vyšly Knaboj de Kastora rivero (Hoši od Bobří řeky) J. Foglara (přeložil D. Berndt, do počítače přepsali M. Malovec a J. Mendl). 1997: M. Malovec hostoval ve Stuttgartu a navázal kontakt s místním klubem. Z. Hršel a M. Malovec začali sbírat dílo M. Lukáše pro vytvoření detailní bibliografie. M. Malovec začal systematicky přepisovat do počítače překladatelské dědictví J. Vondrouška i dalších esperantistů, také již vydaná díla, aby byla zachována pro budoucnost, internet nebo další vydání, hlavně pomáhá J. Mendl z Milevska (např. Švejk, překlad V. Váňa, mnohé překlady J. Vondrouška). Naší Esperantské literární nadaci napsala básnířka Věra Ludíková s přáním vidět své básně v esperantu. 1998: Česko-esperantský slovník K. Krafta (hlavní spolupracovníci Z. Hršel a M. Malovec, vyd.. KAVA-PECH). Třetí vydání esperantské verze Nova realismo B. Vogelmanna připravil k tisku M. Malovec (vyd. KAVA-PECH); vyšlo Terminaro de feloj Lubomíra Středy, počítačově zpracoval M. Malovec, redigoval K. Kraft, vyd. KAVA-PECH). Vyšlo také Badenlanda legendaro od B. Phillipe, do počítače přepsal M. Malovec. Věra Ludíková vydala svou básnickou sbírku Ekaŭdi la animon/Uslyšet duši zrcadlově esperantsko-česky (přeložili Jaroslav Mráz a M. Malovec). Likvidace Esperantské literární nadace (zákon požaduje půlmilionový kaptál). 1999: Změna klubové adresy (už ne poštovní přihrádka, ale soukromá adresa M. Malovce). Ing. Wener a Malovec se zúčastnili UK v Berlíně, Malovec poté takékonference ILEI v Karlových Varech, odkud přivedl do Brna opět hosta z Toga Kokou Sagbadjelou, o kterého se celý týden staral „tatínek“ Z. Hršel. Zemřel Václav Halíř (22.3.), operní pěvec, který často vystupoval na klubových koncertech. Báseň Věry Ludíkové Uslyšet duši vychází v 10 překladech (anglický a hebrejský zařídil klub prostřednictvím esperanta). Věra Podhrahdská zvolena svazovou předsedkyní na 9. sjezdu v Táboře. Kongresovou knihu Tridek jaroj (= třicet roků) připravil Malovec; ten také redigoval přednášky Modernaj rimedoj de komunikado (= moderní metody komunikace, vyd. KAVA-PECH o KAESTu '98) a počítačově zpracoval překlady Josefa Rumlera Majo od K. H. Máchy a Kristnaska tago od K. J. Erbena. Navštívila nás francouzská esperantská rodina Pichon cestující ve voze taženém koníkem. 2000: Zemřel Dr. Jaromír Šikula, CSc (29.5.). Vyšla Gramatiko de Esperanto od M. Malovce ve druhém vydání (eld. KAVA-PECH) 2001: Klub oslavil 100 let své existence v sobotu 26. května na Staré radnici, v salonku propůjčeném primátorem Petrem Duchoněm, jehož zástupce Pavel Kuba pozdravil shromážděné (cca. 100 osob). Hlavní projev měl předseda klubu Zdeněk Hršel, kulturní program zařídila Helena Supová-Halířová se svým mladým pěveckým sborem a Miroslav Smyčka. Schůzi řídila Marie Klimentová, tlumočil Pavel Polnický. Klub vydal pohlednici a brožurku Cent jaroj de Esperanto en Brno. V předsálí fungoval prodej knih a výstavka o klub aranžovaná O. A. Fischerem. Na konferenci OSIEK ve Strážnici věnovaný dílu K. Píče, M. Malovec redigoval konferenční věstník. Josef Vojáček vyučuje esperanto na Masarykově univerzitě a spolu s M. Malovcem a Josefem Hronem (Pardubice) vede sekci informatiky. J. Werner získal cenu Luigi Minnaja v Belartaj Konkursoj za esej Kulturo de komunikado (UK Zagrebo). 2002: Založeno Sdružení pro mezinárodní jazyk v Brně. Během svazového sjezdu v Praze dva naši členové byli poctěni titulem čestný člen ČES (Věra Podhradská a Zdeněk Hršel). V. Podhradská byla znovu zvolena za předsedkyni svazu. Čtyři členové se zúčastnili kolokvia o využití esperanta ve vědě a technice KAEST v Praze, konkrétně Věra Podhradská (organizace), Miroslav Malovec (Esperanto en la virtuala mondo), Josef Vojáček (Logika programado kaj duonaŭtomata tekstotradukado) a Jan Werner (Ĉesigi la disipadon de fakula energio en la movado). Miroslav Malovec začal přispívat do esperantské encyklopedie Vikipedio a s pomocí Chucka Smithe založil českou verzi Wikipedie. Sdružení připravilo materiál Posuzujme esperanto objektivně. Jan Werner zpracoval Terminaron de betono kaj betonistaj laboroj. Zemřel dr. Evžen Wohlgemuth, zoolog. 2003: V dubnu naši členové přispěli k esperantskému programu na výstavě Svět knihy 2003 v Praze (zajistila básnířka Věra Ludíková) a na výstavě cizojazyčných překladů z Karla Čapka ve Strži. Během konference OSIEK v Praze M. Malovec znovu redigoval konferenční zpravodaj. M. Malovec vložil do esperantské Wikipedie 2600 článků z Enciklopedio de Esperanto (1935), které pak další wikipedisté aktualizují. Zemřela Alena Růžičková-Pavlínová, čestná členka ČES. J. Vojáček a M. Malovec byli pozváni do Frankfurtu nad Mohanem učit esperanto místním esperantistům. 2004: Klubo oslavil 100. výročí narození dvou velkých členů klubu, totiž Josefa Vondrouška a Vilibalda Scheibera. Přijeli zástupci družebního města Stuttgart. Ing. Jan Werner vydal u KAVA-PECH knihu Terminologiaj konsideroj (Terminologické úvahy) a Jaroslav Pokorný připravil výstavu v zemědělském muzeu ve Valticích (Panely zpracované ing. Wernerem jsou k dispozici). M. Malovec přepsal do počítače celé dílo českého i esperantského spisovatele Františka Omelky. KAESTu se zúčastnili J. Werner (Planlingvo) a M. Malovec (Vikipedio - Aktualigo de Enciklopedio de Esperanto 1935). Začala fungovat Encyklopedie města Brna, pro kterou M. Malovec zpracoval několik témat (Vondroušek, Kořínek, Šikula, Založení prvního esperantského spolku 1901, založení ČES 1969, Verda Stacio). Malovec přeložil do češtiny brožuru Detleva Blankeho Interlingvistika - Cesty k odborné literatuře ( vydal KAVA-PECH). 2005: Vydány přednášky Verda Duopo (Zelená dvojice) o oslavě Vondroušek-Scheiber. Klub navštívili členové partnerského města Rennes a náš zástupce Marek Blahuš navštívil partnerské město Stuttgart u příležitosti 100 let místního esperantského klubu. Ing. Vojáček vede kurzy esperanta na Masarykově univerzitě. V klubu jsou aktivní tři mladíci (Marek Blahuš, Pavel Hrdlička, Miroslav Hruška). Ing. Jan Werner rediguje brožuru Jarkolekto de TAKE 2005 (stavební ročenka) a vydává sešity Konstru-forumo. Marek Blahuš zakládá sdružení Česká esperantská mládež. Zemřela Marta Lorková, dlouholetá klubová pokladní, která často připravovala i kulturní programy. M. Malovec přeložil báseň pro Taglibro de mia frato (Deník mého bratra) o Petru Ginzovi (knihu samotnou přeložili manželé Věra a Vlastimil Novobilští z Ústí n.L.). M. Malovec přispěl do internetové biologické knihovny (BioLib) esperantskými názvy rostlin i živočichů dle PIV (největší výkladový esperantský slovník), později pomohl L. Středa z Úpice (doplnění savců) a J. Hron z Pardubic (počítačově zpracoval Středův text, aby se dal do BioLibu vložit naráz). J. Werner přeložil první povídku z knihy Milana Kundery Můj Janáček a pomocí nakladatelství Atlantis žádal autora o svolení text zveřejnit, ale když svolení nedostal, další povídky nepřekládal. 2006: Volitelný předmět „esperanto“ zvolilo 80 studentů Masarykovy university, z nichž 50 kurz dokončilo. Mladí esperantisté v Brně založili vlastní klubfondis propran klubon. V listopadu uskutečnili seminář „Lingvoj en interreto“ (Jazyky na internetu) pro 23 mladých lidí z 23 zemí (dokonce z Brazilie a Kanady) s finanční podporou EU z fondu pro mládež. Ing. Jan Werner inicioval forum Esperantologia kaj Literatura Forumo (ELFO), které vedl svými dopisy v podobě věstníku. Naše mládež se aktivně podílela na vytvoření DVD Esperanto elektronike, dílko spolku E@I, ve kterém se angažují. Na KAESTu Dobřichovice se účastnili M. Blahuš (Unikodo - Esperanto de Interreto), J. Werner (Ĉarpentistaj lignoligoj) a M. Malovec (Maŝinelementoj laŭ Ján Mužlay). M. Blahuš tlumočil v Bratislavě pro Visegrádskou čtverku a reprezentoval TEJO na mládežnickém setkání ve Španělsku. S M. Hruškou navštívil Silvestr v Nowy Sącz. J. Werner získal cenu v Belartaj Konkursoj esejí Pri bono, malbono kaj multkulturismo (UK Florenco). 2007: Studenti Masarykovy univerzity (49 chlapců a děvčat) splnili studijní kontrolu, dalších 9 v Olomouci. Mgr. Zdeněk Hršel přeložil do esperanta prospekt Brno estas ĝusta direkto (Brno je správný směr), který byl dlouho ke stažení na webu magistrátu. Ing. Werner sebral své věstníky do svazku Leteroj ELFO 2006-2007. Na vídeňském kolokviu Planlingvaj bibliotekoj kaj novaj teknologioj (Knihovny plánových jazyků a nové technologie) se zúčastnili M. Malovec (přednáškou Esperanto-bibliotekoj en Ĉeĥio kaj disponigo de libroj per elektronikigo) a M. Blahuš (Propono pri starigo de interreta superkatalogo kaj cifereca arĥivo de Esperanto-literaturo). M. Blahuš se zúčastnil jako přednášející i interlingvistického semináře v Berlíně (mluvil německy). Nnaši mladíci cestovali na Ukrainu a zúčastnili se akčního týdne v polském Malborku. 2008: Nově založený spolek E-lingvo vydal na papíře výše zmíněný prospekt o Brně a svůj vlastní propagační leták. M. Malovec pomáhal připravi Esperantské muzeum ve Svitavách a jeho prospekt, podobně poesperantštil i oficiální stránky Svitav. Adolf Veselý daroval muzeu reliefní portrét Evžena Lantiho, který doma po desetiletí schraňoval. Jan Werner napsal a vydal Koteado en konstru-desegnoj (Kótování stavebních výkresů). J. Werner, V. Podhradská a M. Malovec sbírají informace o esperantistech v rámci projekt Paměť českého esperantského hnutí. V klubu natáčela Česká televize s naší mládeží. Jan Werner se objevil v dokumentárním filmu České televize Interhelpo – dějiny jedné iluze. Zemřela Mgr. Milena Picková. V. Podhradská se podílela na přípravě svazového sjezdu v Přerově a ukončila svou práci ve svazovém výboru, zvolen byl M. Malovec. KAESTu Dobřichovice se aktivně zúčastnili J. Werner (přednáška Kvar jaroj de Konstru-Forumo), J. Vojáček (Esperanto, scienco kaj tekniko - kelkaj konsideroj al estonteco) a M. Malovec (Pri konstruado de elektronika biblioteko-arkivo). Posledně zmíněný podobným textem přispěl i do knihy uctívající H. Tonkina. M. Blahuš úspěšně předložil svou bakalářskou práci v anglickém jazyce A Spell Checker for Esperanto (Jazyková kontrola pro esperanto). M. Malovec poesperantštil kynologický web Zooplanet. J. Werner zveřejnil v časopise La Ondo de Esperanto 8-9/2008 povídku Jana Balabána La pano de juna aĝo (Chléb mladého věku) s dovolením autora, který v roce 2010 nečekaně zemřel jako 49-letý. 2009: Dr. Lehký z E-lingvo se zúčastnil České konference v Poděbradech, kde přednášel o jazykovém problému v Evropě. Tato první prezentace nevzbudila velký zájem. Slovenské nakladatelství Espero vydalo knihu 1111 anekdotoj en Esperanto (brněnský autor Josef Borský). M. Hruška doprovázel korejskou esp. dvojici Brnem a do Pardubic, později skupinu slovenskýc esperantistů na Macochu, J. Werner ukázal naše město skupině ruských esperantistů mířících na Světový kongres esperanta. Bohumila Trzosová přivedla esperantistu Emílio Morales Ortega ze Španělska, města Valencie. V sále Mahenovy knihovny se konal poetický večer ruské básnířky Ljubov Vondrouškové, jejíž verše přeložil do esperanta J. Krolupper. Esperanto představil neesperantistům J. Werner. J. Vojáček se objevil v televizi Prima v programu Hádej, kdo jsem. M. Blahuš učil v kurzu InPaSem (Dobřichovice), J. Werner ve Skokovech. M. Malovec zvolen za předsedu klubu, V. Podhradská za předsedkyni sdružení. M. Malovec přeložil do esperanta webové stránky A. Vyšinkové o marcipano. V Liberci se konal 65. mládežnický kongres TEJO (18.-25.7.), který spoluorganizovali i naši mladíci (hlavně M. Blahuš). 2010: Dr. Lehký se zúčastnil České konference v Pardubicích podruhé a tentokrát jeho přednáška Kudy a jak dál byla zařazena mezi deset nejzajímavějších (z padesáti), dokonce byla nabídnuta na webu ke čtení. Ing. Jan Werner vydal (opět u Espero) svůj překlad studentského románu Fieraj koroj (Hrdá srdce) Edy Jitzovského a Jarkolekto de TAKE 2010. Na internetu jsou dosažitelné jeho sešity Konstru-Forumo; Marek Blahuš přeložil do esperanta knížečku Maxe Kašparů Kristnaskaj demandoj kaj paradoksoj (Vánoční otázky a paradoxy) a Miroslav Malovec poesperantštil anekdoty Pavla Raka Desegnita humuro (Kreslený humor) a upravil verše pro děti Eleny Popové Rim-enigmoj (Rýmované hádanky). Věra Podhradská byla hospodářkou na všech třech etapách letního esperantského tábora SET Lančov (ostatně jako každý rok v posledních letech). Miroslav Hruška učil podle metody Pavla Lehkého. Miroslav Malovec přepsal do počítače kolem 600 textů Jiřího Kořínka, včetně Serĉado de blua tono (Hledání modrého tónu) Jiřího Karena o životě F. Chopina. S Viktorem Dvořákem z Moravských Budějovic připravil knihu o Otakaru Březinovi (překlady: Tomáš Pumpr a Jiří Kořínek) a s Petrem Chrdlem nové vydání dramatu R.U.R. Karla Čapka v překladu Moravských esperantských pionýrů (pravděpodobně konkrétním překladatelem z této skupiny byl v roce 1926 Josef Řebíček). Marek Blahuš vedl českou karavanu na UK do Havany a reprezentoval tam ČES i ČEJ (mládež). Esperanto pak představil v brněnské televizi Vlna z Brna. M. Blahuš a M. Hruška se aktivně zúčastnili konference KAEST v Modre (Slovensko). Blahušova přednáška (Literumkontrolilo por Esperanto) byla zároveň i jeho bakalářskou prací na Masarykově univerzitě. Jako stážistu týmu E@I ho univerzita vyslala do Francie pro podzim 2010 a jaro 2011. F. Frýbert se přestěhoval do Prahy. 2011: Klub oslavil 110 let své existence. Na svazové doméně M. Malovec založil stránku Paměť českého esperantského hnutí s 500 osobnostmi a jejich stručnou charakteristikou. V českém wikipedickém časopise Wikimedium vyšel interview s M. Malovcem o založení české Wikipedie v roce 2002. J. Vojáček reprezentoval esperanto u stánku Zooparadizo během výstavy psů v Brně. J. Werner napsal a vydal Ladistaj produktoj en konstruado (Klempířké produkty při stavbě). Pavel Lehký přednáší o komunikaci na České konferenci 3, nyní v Kutné Hoře. Miroslav Hruška obstaral esperantský text pro Integrovaný dopravní systém jižní Moravy: Integrita trafika sistemo de Sudmoravia Regiono (KORDIS). Na svazovém sjezdu v Šumperku se Miroslav Malovec stal čestným členem ČES. Během Wikimánie ve Svitavách se M. Malovec objevil v televizi v přímém přenosu spolu s Chuckem Smithekem jako zakladatelé české Wikipedie. Koncem roku se skupinka brněnských esperantistů zúčastnila Zamenhofovy oslavy ve Vídni (Trzosová, Hruška, Malovec, Vojáček). Malovec se zúčastnil kongresu IFEF v Liberci jako redaktor kongresového věstníku (7.-14.5.). 2012: Sdružení oslavilo 10 let své existence, částečně v klubovně, částečně výletem na přehradu a hrad Veveří. J. Vojáček třikrát mluvit v rozhlasovém programu Apetýt a obstaral výstavu o esperantu (Je esperanto mrtvý jazyk?) v Moravské zemské knihovně (Kounicova), poté na Jihomoravském magistrátu (Cejl) a nakonec na Filozofické Fakultě Masarykovy univerzity (ul. Arne Nováka). Na stejné fakultě vedl kurz esperanta a interlingvistiky. J. Werner vydal sbírku svých překladů a esejí pod názvem Versa Neversa Mozaiko (Mozaika veršem neveršem). Ale hlavně připravil k vydání Česko-esperantskou Česko-esperantskou frazeologii Josefa Cinka. Naši členové přednášeli na konferenci OSIEK ve Svitavách, na kolokviu KAEST v Modre u Bratislavy a na Zamenhofově oslavě ve Vídni. Na klubové stránce přibyla rubrika Ke stažení (Elŝutu) s mnoha přednáškami a jinými texty, které vytvořili brněnští esperantisté. Časopis Fénix Česko-čínské společnosti otiskl článek M. Malovce Překlady české literatury do čínštiny prostřednictvím esperanta. P. Lehký pracuje na projektu čisté vody ze vzduchu s esperantským komerčním označením Sanakvo. S Maxem Kašparů vytvořil Miroslav Malovec Konciza psiĥiatria vortaro (Stručný psychiatrický slovník) 2013: V lednu se ing. Werner zúčastnil 3. mezinárodní konference o Rusích na Moravě. V únoru konečně vychází dlouho připravovaná Ĉeĥa-Esperanta frazeologio Josefa Cinka. V květnu M. Blahuš, M. Hruška, M. Malovec a V. Zouzalik se zúčastnili wikipedického tréninku v Partizánském. 26. července Marek Blahuš mluví v televizi Ostrava. V létě začíná rekonstrukce klubovny na Starobrněnské. 7. září skupina z Brna (Fischer, Frýbert, Malovec, Trzosová, Werner) se zúčastnila oslav 90 let esp. klubu v Přerově. V září vychází kniha Otokar Březina: Moje matka – Mia patrino s touto básní ve 14 jazycích; knihu připravili Viktor Dvořák z Moravských Budějovic a Miroslav Malovec z Brna; knihu doprovází kompaktní disk o pozoruhodnostech kraje Vysočina; kniha je slavnostně představena v básníkově městě Jaroměřicích 14. září. Jan Werner vydává Historiaj ĉevroj (Historické krovy). Oldřich A. Fischer přeložil do češtiny knížku Arne, la ĉefido (Arne, syn náčelníka, KAVA-PECH). Svitavské studentské divadlo DOMA hrálo na UK v Reykjavíku Čapkovu hru R.U.R., jejíž části a reklamní materiály přeložil M. Malovec (hra byla hrána již v roce 2012 na konferenci OSIEK ve Svitavách a v brněnském divadle Polárka při divadelním festivalu). V listopadu pozvání k rozhovoru v Radio Brno (Blahuš, Malovec, Vojáček). Účast na 2. Mezinárodní škole v Bartošovicích (Podhradská), na 5. výročí Esperantského muzea ve Svitavách a na konferenci ČES v Nymburku. J. Vojáček vyučoval esperanto a interlingvistiku 41 studentům Masarykovy univerzity a zúčastnil se semináře v Sanremu. Dr. Fischer napsal nekrolog o R. Sachsovi do českého odborného veterinárního časopisu. Josef Vojáček přednášel s dr. Fösmeierem o Metodice vyučování AIS (Akademie věd San Marino) na Univerzitě obrany v Brně. Milan Kolka zpracoval slovníček k učebnici Gerta malaperis pro výukový program na Masarykově univerzitě. Marek Blahuš byl zvolen jako nejmladší člen Esperantské akademie v historii. Miroslav Hruška se stal redaktorem svazových Retkomunikoj. Trojice Viktor Dvořák, Miroslav Malovec a Josef Vojáček jednali s ministerstvem školství o možnosti vyučovat esperanto jako druhý cizí jazyk. 2014: 18. ledna účast na slavnostním zahájení přednášek 3. konference Rusové a Morava (Fischer, Malovec, Podhradská, Vondroušková, z jiných klubů M. Turková, Viktor a Liba Dvořákovi). Zemřel čestný předseda klubu Zdeněk Hršel (3.6.2014). Miroslav Malovec získal čestné členství spolku Wikimedia za založení české Wikipedie v roce 2003. 21. srpna Jan Werner a Miroslav Malovec přednášeli v židovské společnosti Brno o Zamenhofovi. Josef Vojáček 24. srpna mluvil v Radiu Brno. Josef Vojáček přednášel na Univerzitě obrany v Brně: Úvod do interlingvistiky. Sdružení vydalo knihu Jana Wernera Tvorba slov v esperantu. Miroslav Malovec s Viktorem Dvořákem z Moravských Budějovic vydali knihu Otokar Březina Tajemství bolesti – Mistero de doloro, kterou představili na sympoziu o Březinovi 19.9.2014 v Praze. Josef Vojáček se stal čestným členem ČES na svazovém sjezdu v Prostějově. 13-16.11.2014 se kolokvia KAEST 2014 v Modre-Harmonia (Slovensko) zúčastnili tři esperantisté z Brna: Marek Blahuš (Ciferecigo de la Zamenhofaj adresaroj), Miroslav Malovec (Prilaboro de arkivaĵoj) a Václav Zouzalík (Interretaj arĥivoj, Kial kaj kiel uzi Krean Komunaĵon). Tito se zúčastnili také české Wikikonference na Hvězdárně a planetáriu Brno 19.11.2014, Malovec jako zakladatel české Wikipedie, Blahuš a Zouzalík mezi organizátory i přednášejícími: O vzniku české Wikipedie (Malovec), Wikinovinky (Zouzalík), Stinné stránky Wikipedie, Zábavný wikikvíz s cenami (Blahuš); kvízu se zúčastnila naše nová členka Vlaďka Havlíčková; na konferenci byli přítomni i další brněnští esperantisté Marie Malá, Josef Vojáček, Martin Sedlák a ze Slovenska Matej Grochal a Radoslava Semanová. Novou klubovou stránku na Facebooku vytvořil Milan Kolka, který také připravil cvičení na procvičování slov na internetu. 2015: Klub si koupil vlastné doménu http://esperantobrno.cz/ , na kterou Milan Kolka začal přesouvat texty ze starého webu. Zemřela Jarmila Handlová (1926-6.1.2015). Oldřich Arnošt Fischer přeložil do esperanta a vydal komedie Blanky Fišerové Ĉerkoturneo (Rakevtour), Jan Werner terminář Terminaro de kanalizacio a román Metamorfozoj (Proměny) Věry Nosková (spolupracovala Věra Muchnová). Marek Blahuš se stal rezidentem čili prostředníkem spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a českou Wikipedií a přednášel na české Wikikonferenci v Praze. Malovec zdigitalizoval klubový věstník 1952-1989 a přeložil do esperanta web VEDEM o židovských chlapcích v Terezíně (1942-1945). A. O. Fischer mluvil v Radiu Brno. Malovec pomohl zachránit materiály z Kilianova domu v Třebíči (po částech do Lančova, Svitav, Brna). Josef Vojáček doplnil novou učebnici KAVA-PECH cvičeními. 2016: Společná výroční schůze Sdružení a Klubu 3. února zrušila Sdružení, jejíž členové přešli do Klubu. Klub přijal název Klubo de esperantistoj Brno, filia societo de Ĉeĥa Esperanto-Asocio (Klub esperantistů Brno, pobočný spolek Českého esperantského svazu. Byl zvolen nový výbor: Miroslav Malovec (předseda), Milan Kolka (místopředseda), Oldřich Arnošt Fischer (tajemník), Bohumila Trzosová (pokladní). V Brněnskén deník vyšel 25. dubna 2016 článek redaktora Martina Vertéšiho Umělý mezinárodní jazyk je sblížil. Píší v něm knihy. Web VEDEM v esperantu byl slavnostně zahájen 5. května 2016, den obětí holokaustu (přeložil M. Malovec). Novou knihu Kun fotilo inter libeloj (S fotoaparátem mezi vážkami) připravil Oldřich Arnošt Fischer. Jan Werner vydal publikace: Terminaro de betono kaj de betonistaj laboroj a Konstrufaka kolekto. Na UK Nitra pracovali také esperantisté z Brna (M. Blahuš, M. Hruška, M. Malovec, M. Sedlák, V. Zouzalík), zúčastnili se také M. Kolka, J. Vojáček. Odehrála se zde i dvě představení s naší účastí: hru El la vivo de insektoj (Ze života hmyzu) přeložil do esperanta M. Malovec v Tuŝoj je animo (Doteky duše) recitoval verše M. Blahuš. Časopis Instinkt publikoval článek o Vikipedii se zmínkou o založení české verze z esperanta. Říjnový sjezd ČES v Pelhřimově znovu zvolil do svazového výboru M. Hrušku a M. Malovce. Na listopadovém KAESTu v Modre-Harmonia přednášeli Brňáci Miroslav Hruška (Sistemo de pruntepreneblaj bicikloj kaj urbo Brno), Miroslav Malovec (Esperanto kiel klerigilo) a Václav Zouzalík (Vikipedio-trejnado). Na naší stránku Bulteno historia přidáváme nové digitalizované dokumenty nejen z Brna. V knihovnickém časopise Duha 3/2016 vyšel článek o esperantských knihovnách (Malovec) a koncem listopadu Týdeník rozhlas otiskl fejeton spisovatelky Věry Noskové Spřízněni umělým jazykem podle informací redaktora Starta, který zveřejnil její povídku Chraňte muže v esperantském překladu Věry Muchnové a Jana Wernera. Do češtiny jsme přeložili stránku Simon Marius o renesančním vědci. Zemřel Adolf Veselý. Ve vzpomínkové knize na izraelského esperantistu Josefa Ŝemera vyšly jeho židovské ankdoty sebrané Malovcem. 2017: V Mahenově knihovně 11. dubna přednáška Esperanto a komunikace (J. Vojáček, M. Malovec) u příležitosti 100. výročí Zamenhofovy smrti (14.4.), přišlo cca deset osob. M. Malovec přeložil do češtiny mnohojazyčný web Zamenhof. Klubo vydal bibliografii Miloš Lukáš (mistrnný esperantský překladatel) sestavenou Zdenkem Hršelem (vydání připravili O. A. Fischer a M. Malovec). Skaraboj, papiloj kaj aliaj insektoj antaŭ objektivo (Brouci, motýli a jiný hmyz před objektivem) ke nová kniha O. A. Fischera. KAVA-PECH vydala Malovcův Velký esperantsko-český slovník - Granda Esperanta-Ĉeĥa Vortaro. Na stránce histotrických věstníků přibyly mládežnické věstníky, pražský věstník, Pacdefendanto, Medicinaj informoj, Verda Voco de Doksy z padesátých let. Miroslav Hruška s Matějem Nárožným připravili (26.7.) svazovou stránku na Facebooku. Ve Svitavách vyšla kniha Josefa Čápa SVITaVY – Apokryfní pověsti, ve které apokryf o Oskaru Schindleri byl přeložen také do esperanta (přel. M. Malovec), ukrajinštiny a ruštiny. Studentské divadlo DOMA ze Svitav zopakovalo hru El la vivo de insektoj na UK Seul v Jižní Korey. Zemřeli Slavomír Barták (22.1.) a Eva Hliněnská (9.6.). Malovec přepsal do počítače rukopisy Josefa Řebíčka, Int. konvencio pri fervojaj person-, pakaĵ- kaj fretaĵ-trafikoj (1930) a Abocoregistro de koncernaj komercaĵoj (česky - esperantsky - německy). 2018: Mezi 8.2.-4.3. výstava v Hodoníně „Je esperanto mrtvý jazyk?“, kterou připravil ing. Josef Vojáček v oranžerii. 26.2. přednáška v Mahenově knihovně pro Kulturní akademii třetího věku (Malovec, Kolka, Fischer místo Vojáčka, který vše zařídil, ale byl zrovna v Hodoníně jako pacient). 25.3. Marek Blahuš v televizi o genealogii. 7.4. premiéra de opery Sternenhoch Ivana Achera na Nové scéně Národního divadla v Praze se zpívá v esperantu v překladu Miroslava Malovce (I. Acher zhudebnil esperantskou verzi, která se tak stala originálem – 5 představení na jaře, další v prosinci a na jaře 2019). Dne 30.5. vyšel článek Esperanto není mrtvý jazyk v časopise VICE, obsahuje interview s M. Malovcem. Milan Kolka připravil stolní hru Abecedino s obrázky Oldřicha Arnošta Fischera. Jan Werner přeložil do esperanta knihu: Jiří S. Kupka Sangofragoj (Krvavé jahody) o paní Věře Sosnarové, která přežila gulag. Nakladatelství Sezonoj sezonoj vydalo knihu Nia diligenta kolegaro, s českými osobnostmi (T. Čejka, S. Kamarýt, F.V.Lorenz, K. Píč, E. Urbanová) – zpracoval M. Malovec. Zpracoval také 36 medailonků významných českých esperantistů pro Literární ústav Akademie věd. Zemřeli naši členové Antonín Bretšnajdr (16.2.), MUDr. Vladimír Škoda (4.3.), Anna Veselá (10.8.), Milada Vondroušková (26.8.). V almanachu Almanako Lorenz 2018 vydávaném v Rio de Janeiro vyšel článek M. Malovce VEDEM – la vivo de infanoj kaj plenkreskuloj en la koncentrejo Terezín (ve stejném čísle i článek Jarmily Rýznarové z klubu Pardubice: Mia unua vojaĝo okcidenten). 7.11. natáčela v našem klubu Česká televize (redaktor Petr Kotrla a kameraman Jonáš Nepustil), z hodinového natáčení byla několikaminutová reportáž 20.11. v 7 hod ráno na ČT2 v programu Dobré ráno o maďarském jazyku a kultuře (esperanto vřazeno jako jiný zajímavý jazyk). Oldřich Arnošt Fischer napsal a vydal knihu Ie sub niaj piedoj o hemžícím se světu bezobratlých pod našima nohama. Přednášel také na ekumenickém esperantském kongresu v Poděbradech (6.-13.8.) o Bibli kralické a na sjezdu Rumunského esperantského svazu (14.-16.9.) o vážkách. Milan Kolka spustil klubový obchůdek (http://butiko.esperantobrno.cz/). Byl zrušen náš účet u Poštovní spořitelny a zůstal jen u FIO. Koncem roku vyšla v SAT kniha Antaŭ unu jarcento. La granda milito kaj Esperanto s příspěvkem M. Malovce o Kilianovi a jeho statistice, že UEA během první světové války zprostředkoval 170 000 dopisů mezi lidmi, které válka rozdělila. Na KAESTu (Modra, 18.-21.10.) přednášeli M. Blahuš (Genetická genealogie), M. Malovec (Jak se dělá slovník) kaj Václav Zouzalík (Autorská práva dnes, Svoboda na internetu). Navázána spolupráce s brněnským nakladatelem obrazových publikací ing. Vladimírem Filipem, který v dětství jezdil na Lančov (název nakladatelství podle jeho otce). 2019: 15. ledna v České televizi, ČT2 program „Dobré ráno“ (6-8 hod) Marek Blahuš měl interview o Wikipedii, genealogii a esperantu. Dne 5. února zemřela Věra Podhradská a 7. října František Frýbert. Dne 18. března opera Sternenhoch získává Cenu divadelní kritiky za hudbu Ivana Achera a Tereza Marečková (jedna z účinkujících) se stává Talentem roku 2018. Dne 13. května vyšel časopis Týden 21/2019, kde na str. 84-86 je velký článek Barbory Jelínkové o české Wikipedii. Jsou v něm zmíněni dva naši členové, M. Malovec (jako zakladatel překladem nápisů z esperanta) a Marek Blahuš (jako jediný profesionální wikipedista v ČR). Podobný článek vyšel v Mladé frontě Dnes, č. 34, redaktor Daniel Pacek. Dne 23.5.2019 M. Malovec přednášel o esperantu a překládání do esperanta v cukrárně pod Věží ve Frýdku místku po koncertu Ivana Achera, Jany Vébrové a Vandy Šípové. Dne 29.5.2019 Josef Vojáček instaloval výstavu „Je esperanto mrtvý jazyk?“ v chodbě mezi kulatými okny do knihovny v Masarykově univerzitě v tzv. kampusu. Dne 18.6. v 17 h v Moravském zemském muzeu křest nové obrazové publikace ing. Filipa, v níž je i kapitola o esperantu v Brně. Na UK 2019 (Lahti) byl M. Malovcovi udělen Diplom za významnou uměleckou činnost za překlad Sternenhocha. V Mahenově knihovně křest memoáru Martina Stuppniga a výstava o esperantu (2.-31.10.). Ve dnech 17.-20.10. sjezd ČES v Brně (na Čichnové). O. A. Fischer vydal knihu Ekkompreni neparolantojn (Porozumět němým tvářím). Svaz vydává knihu Český esperantský svaz v letech 1969-2019, připravil M. Malovec. Návštěva japonského esperantisty, lékaře z Kioto, Kobashi Ryotara (2.11.). Malovec digitalizoval většinu díla zesnulého Josefa Kavky a naskenoval materiály po P. Podhradské a Z. Hršelovi (ty dostal od syna J. H. v listopadu). 2020: Teprve v lednu dorazil Diplom za významnou uměleckou činnost (Ivan Acher získal 7. března Českého lva za nejlepší filmovou hudbu – film Hodinářův učeň –, což dokazuje, že autor esperantské opery je mimořádný umělec). Dne 5. února výroční členská schůze. Činnost klubu ochromil koronavirus, což však nezastavilo práce jednotlivých esperantistů doma na počítačích (např. překládání Prestashopu do esperanta, skenování materiálů, digitalizace starších textů apod). Mile nás překvapil Památník písemnictví na Moravě v Rajhradě, který připravil výstavu o Františku Kožíkovi jako o spisovateli a esperantistovi (bez našeho přičinění, avšak již byla navázána neformální spolupráce, předány publikace, seznámení se spisovatelovou dcerou). J. Werner v květnu odešel do domu seniorů v Modřicích a klubu daroval své knihy a rukopisy (cca 10 banánovek), které jsou zpracovávány (nalezeno foto s 13-letým básníkem Ivanem Blatným). V červnu definitivně zlikvidována klubovna na Starobrněnské, od září se klub schází v klubovně na Křenové 57, každé úterý 18-19 hod. bohužel po třetí schůzce byla klubovna opět uzavřena kvůli koronaviru, schůzky se konají virtuálně pod technickým vedením M. Kolky – někdy formou rozhovorů, jindy jako předtočené přednášky (O. A. Fischer). Hudebnímu oddělení Národní knihovny v Praze poskytnuty kopie hudebnin z klubového archívu (překlady árií J. Kořínka a hudební úpravy V. Scheibera). Milan Kolka a Miroslav Malovec překládají do esperanta program Prestashop pro internetové obchody. Malovec spároval 8000 českých a esperantských lesnických termínů a přepsal do počítače terminář parních turbín M. Tůmy. Milan Kolka založil stránku klubu u Eventa Servo. Na podzim Malovec přeložil pro KAVA-PECH dvě knihy (Kosmofabeloj, Desegnita humuro 2) a připravuje revizi Kraftova Česko-esperantského slovníku. Klubová knhovna se rozrostla o cca 400 titulů (darovali J. Vojáček, F. Horáček a J. Werner). Na klubové internetové stránce historických bulletinů přibyla nová čísla Medicinaj Informoj, Praga bulteno, Verda Familio a Esperanta Vorto de Lanškroun (spolupráce mimoklubových písařek – J. Malá, A. Švubová, A. Gybasová a E. Pazourková). Zemřela Libuše Obláta Horňanská (3.1.), řádová sestra. 2021: Rok 120. výročí klubu. O. A. Fischer na počest výročí připravil knihu El mirinda mondo de dipteroj (Z podivuhodného světa dvoukřídlého hmyzu- Insecta, Diptera) a jubilejní pohlednici. M. Malovec napsal pro monografii o R.U.R. připravovanou Ústavem pro českou literaturu AV ČR článek R.U.R. a esperantské divadlo u nás. Dále zdigitalizoval dva rozhlasové kurzy esperanta od Th. Kiliana z let 1933 a 1936, které vysílala Verda Stacio Brno (na klubové stránce Ke stažení) a telefonicky s ním provedla interview redaktorka Dominika Píhová z Deníku N o založení české Wikipedie v roce 2002, na stejné réma i Martina Pejchlová z brněnského deníku MF Dnes, stejně kontaktovaly i našeho wikipedistu Marka Blahuše. Schůzky klubu pokračují virtuálně řízené M. Kolkou, který připravuje Pozvánky, nahrává přednášky a dává je na Youtube. Milan Kolka získal právo přeložit do esperanta stolní hru Krycí jména. Miroslav Hruška představil svůj projekt Lesnický Slavín, který je částečně i v esperantu. Zemřel ing. Jan Werner (20. ledna) a Marie Klimecká (7.6.). Virtuální výroční schůze zvolila nový výbor: Milan Kolka (předseda), Miroslav Malovec (místopředseda), Oldřich Arnošt Fischer (tajemník), Bohumila Trzosová (pokladní). Internetový časopis Literka z Památníku literatury v Rajhradě v lednovém čísle uveřejnil rozhovor s M. Malovcem (Miroslava Šudomová, Libor Kalina), podobný rozhovor natočila Lucie Hostačná z brněnského rozhlasu pro pořad Apetýt (16.2.) . V dubnu klub poslal adopční příspěvek na surikaty a agamu trpasličí v brněnské ZOO (22.6. členové klubu své adoptované tvory v ZOO navštívili). Na Den esperanta 26.7. pozvala Česká televize Marka Blahuše do pořadu Dobré ráno, kde měl tři vstupy: 6.20 – 6.55 – 7.40. - Dne 18. září oslava 120 let klubu. Klub vydal v omezeném množství esperantskou vezi Malého průvodce Brnem (Malgranda gvidilo tra Brno) ve spolupráci s TIC. Dne 5. října jsme vyzkoušeli novou klubovnu (Hybešova 65a). Malovec kontroloval připravovanou knihu Ruĝaj vojoj de Aŭrovilo (PAWEŁ KOWALCZYK). 2022: Klub se rozhodl pořádat střídavě schůzky v klubovně na Hybešové 65a a on-line přes Skype, oboje pokud možno nahrávat a dávat na Youtube. Dne 24. března zástupci klubu se zúčastnili vernisáže koláží spisovatelky malířky Gabriely Kopcové v Památníku v Rajhradě, kde je vystavena i esperantská verze její knihy Vesmírníčky – Kosmofabeloj. Památník vydal i kompaktní disk jako katalog výstavy o Františku Kožíkovi, ve které je i kapitola Zelená stanice a František Kožík (napsal M. Malovec). Malovec zkontroloval připravovaný sborník přednášek KAEST 2020 a zúčastnil se železničářského kongresu IFEF v Berouně jako redaktor kongresového věstníku (s grafikem Vítem Stanovským) a tlumočil při exkurzích v železničním muzeu v Lužné a ve sklárně v Nižboru. Během kongresu dokončil i redakci nového slovníku. Kolka a Malovec se zúčastnili setkání v Šumperku (21.5.). Dne 9.6. se M. Malovec zúčastnil oslav nakladatelství KAVA-PECH v Praze (30 let existence), kde byly hromadně pokřtěny nové knihy (kolem 25 titulů, polovina česky a poloviny esperantsky). Mezi nimi i nový Velký česko-esperantský slovník (M. Malovec) a Atributy apoštolů a evangelistů v obou jazycích, do češtiny přeložil O. A. Fischer. Od září bude mít klub schůzky opět ve středu, střídavě na Hybešové 65a a on-line. Dne 26. srpna vyšel v Deníku rozhovor redaktora Pavla Podešvy s Miroslavem Malovcem o založení české Wikipedie v prosinci 2002 a lednu 2003. Dne 27. června zemřela paní Helena Supová-Halířová (1927-2022), operní pěvkyně a hudební pedagožka, která se svým manželem Václavem Halířem (1926-1999) a svými kolegy a studenty odzpívala pro esperantisty kolem padesátky koncertů (Ustavující sjezd 1969, UK 1996, nejčastěji však v našem klubu dvakrát do roka). O. A. Fischer napsal a vydal knížku Arboj kaj arbedoj (Strony a keře). Josef Vojáček spustil nový kurz. Milan Kolka studuje interlingvistiku na univerzitě v Poznani. Milan Kolka měl přednášku pro univerzitu třetího věku (9. 12.) na právnické fakultě Masarykovy univerzity. M. Malá a M. Malovec se zúčastnili vernisáže moderních umělců na zámku v Dolních Kounicích (2.10.), mezi umělci byla Gabriela Kopcová, vystavila i Kosmofabeloj, které si dokonce někdo koupil. 2023: Přednáška Josefa Vojáčka v Mahenově knihovně (17.1.). Pro oslavu Odorika z Pordenone (14.1. v Praze) M. Malovec přeložil hymnus a zúčastnil se slavnosti. Oldřich Arnošt Fischer přeložil a vydal knihu Tetjany Lohvinovské Pensoj pri la Esenco (Myšlenky o podstatě). ČT24 v pořadu Historie.cz věnovanému české Wikipedii (18. a 25.2.) promítla i rozhovor s M. Malovcem (32. minuta) o založení české Wikipedie z roku 2011. M. Blahuš a M. Malovec navštívili Český rozhlas Brno (15.4.) jako wikipedisté a byli v přímém 5-minutovém vysílání o Wikipedii a esperantu. O.A.Fischer se zúčastnil konference ROMAS (26.5.) o rasové nerovnosti. První předprázdninové grilování v Lužánkách (21.6.). M. Kolka a M. Malovec se zúčastnili Celoslovenského esperantského kongresu (TEK 23.-25.6.) v Nové Dubnici, Kolka přednášel o studiu v Poznani a procvičování učitelů, Malovec o svém slovníku E-Č, protože právě vyšel slovenský překlad E-S (byla také slavnostně otevřena Knihovna Jána Vajsa). Cestou ze Slovenska do polského Bialystoku se v Brně zastavil na několik hodin mladý esperantista z Tanzánie John Megassa (18.7.). Klubový předseda Milan Kolka a místopředseda Miroslav Malovec se zúčastnili 108. světového kongresu esperanta v italském Turíně, kde absolvovali zkoušky KER na úrovni C1K a C2S. Klubový tajemník Oldřich Arnošt Fischer přednášel na 72. křesťanského kongresu KELI v polském Bialystoku o strastiplné cestě Romů. 2024: Klub začal překládat průvodce Brnem a připravovat se na očekávaný UK 2025. Pokračují společné virtuální přednášky s Gliwicemi, navazujeme spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou. Přijela (2.3.) pražská skupina E-mental', společně jsme navštívili výstavu Záhady světa v letohrádku Mitrovských. Klubová knihovna předána do Moravské zemské knihovny (19.3.). Milan Kolka zahájil pokusný on-line kurz esperanta z pověření svazu (úterý 16.4.), současně vyučuje začátečníky v klubovně (čtvrtek). Návštěva esperantistů z Gliwic (19.-21.4.).
|
|
|
|
|
|
|
|
