panel 1  * panel 2 * panel 3 * panel 4 * panel 5 * panel 6 * panel 7 * panel 8 *

 

panel 7 – kultura, věda

 

Akademie a organizace esperantských vědců

1        Akademie esperanta má za cíl chránit soulad jazyka esperanto s jeho základem vytvořeným Dr. L. L. Zamenhofem a zabývat se jazykovými otázkami ve vztahu k esperantu. Akademie má 44 členů (2004) z 24 států: Brazílie, Bulharsko, Čína, Finsko, Francie, Chorvatsko, Indie, Island, Itálie, Izrael, Japonsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rusko, Spojené státy, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie.
Akademii esperanta předcházel Jazykový výbor (Lingva komitato), který byl ustaven při 1. světovém kongresu esperantistů (Boulogne-sur-Mer ve Francii) r. 1905. Úkolem jazykového výboru bylo bdít nad vývojem a jednotností jazyka. Dnes nese název akademie.

2        Mezinárodní akademe věd San Marino (AIS), založena 1983 se sídlem v San Marinu a sekretariátem v Göttingenu (DE). Pořádá konference a kurzy ve spolupráci se státními univerzitami. Dává přednost neutrálnímu jazyku esperanto. Disertační práce požaduje dvojjazyčné: v esperantu a v jazyce autora.
Akademie AIS San Marino koncem srpna 2004 otevře novou univerzitu v slovenském a maďarském Komárně s názvem
Libera Eŭropa Universitato Kelemantia (LEUKAIS) se studijní náplní: mezinárodní a mezikulturní komunikace. Univerzita bude mít 4 fakulty. Hlavními učebními jazyky bude esperanto a němčina. Univerzitu povede rektorská trojice profesorů AIS: Eva Poláková, Helmar Frank a Reinhard Selten (nositel Nobelovy ceny za ekonomiku).

3        Mezinárodní akademie věd Comenius byla založena 32 vědci v roce 1986 v Kodani, nyní má sídlo ve švédské univerzitní Uppsale. Má za cíl iniciovat, podporovat a pomáhat při uskutečňování vědeckých výzkumných projektů a také reprezentovat vědce, kteří používají mezinárodní jazyk esperanto.
„Akta Akademie Comenius“ vydalo Čínské esperantské vydavatelství v Pekingu v roce 1992.
Znak Akademie Comenius pochází ze zdobené rukojeti vikingského meče (viz nákres). Kruh představuje svět. Ustavující zasedání akademie přijalo znak ve smyslu „Integro tutmonda“ (světová integrace) za svůj.

4        Mezinárodní vědecký svaz esperantistů (ISAE) byl založen již r. 1907 s cílem aplikovat a podporovat rozvoj mezinárodního jazyka v oblasti vědecké a technické. Vydává časopis Scienca Revuo (Vědecká revue), v roce 2004 již 55. ročník.

 

Právě vyšla publikace:

INTERLINGVISTIKA německého autora Detleva Blankeho v českém překladu. Nakladatelství KAVA-PECH, Dobřichovice 2004. 72 s.

V prodeji zde (vrátnice),

 

 

Esperantskou literaturu přeloženou a původní

představují desetitisíce knih

Výběr z přeložených klasických děl

Bible,

Korán

Homérova Ilias a Odyssea,

Vergiliův mytologický epos Aeneis,

Aristofanova komedie Plutos,

Eurípidés: Bakchantky,

Plautus: Rudens,

Sofokleova tragedie Oidipús král,

Ezopovy bajky,

Batrachomyomachiá (Žabomyší válka),

Erasmus Rotterdamský: Chvála pošetilosti,

Bhagavad-Gita (překlad ze sanskrtu F. V. Lorenc).

Z italštiny:

Dante: Božská komedie.

Manzoni: Snoubenci

Vega: Dům u mišpule

Macchiavelli: Vladař

Amicis: Srdce

Eco: Hledání dokonalého jazyka

Z angličtiny:

Shakespeare: Hamlet, Zkrocení zlé ženy, Jak se vám líbí, Bouře, Sonety,

Byron: Nebe a země, Kain, Manfréd,

Macaulay: Horatius,

Dickens: Vánoční zvony, Klub Pickwickův,

Wisemann: Fabiola,

Poe: Novely.

Tolkien: Hobitt, Pán prstenů

Z francouštiny:

Starofrancouzský epos Píseň o Rolandovi,

Baudelaire: Květy zla, Malé básně v próze (Pařížský splín),

Beaumarchais: Figarova svatba, Lazebník Sevillský,

Hugo: Angelo, Tyran z Padovy, Hernani,

Chateaubriand: Poslední Abencerage,

Lesage: Příběhy Gila Blase,

Molière: Lakomec, Don Juan, Manželem proti své vůli,

Musset: Páni Vítr a déšť a jiné povídky,

Racine: Esther, Athalie,

Vian: Pěna dní,

Wilde: Salome, Balada o žaláři v Readingu, Důležitost věrnosti,

Balzac: Firma u pálkující kočky, Žertovné povídky

Maupassant: povídky

Z němčiny:

Goethe: Faust, Sourozenci, Ifigenie v Tauridě, Utrpení mladého Werthera aj.,

Schiller: Loupžníci, Vilém Tell, Synovec jako strýček,

Grillparzer: Klášter v Sandoměři,

Heine: Obrazy z cest.

May: Osvobození

Ende: Nekonečný příběh

Grass: Plechový bubínek

Brecht: Třígrošový román

Z ruštiny:

Puškin: Boris Godunov, Evžen Oněgin, Kamenný most, Sněžná vánice aj.,

Lermontov: Démon, Princezna Marie, Ašik Kerib, Nové básně, Kavkazské povídky

Tolstoj: Vzkříšení, Smrt Ivana Iljiče, Ivan Hlupák, povídky a pojednání,

Gogol: Revizor, Podobizna, Mrtvé duše

z Gorkého různé povídky,

Andrejev: Červený smích, Ben Tovit,

z Čechova novely a povídky,

Turgeněv: Otcové a děti, První láska, Básně v próze, Fantomy,

Bulgakov: Mistr a Markéta.

Dostojevskij: Zločin a trest, Bílé noci

Z polštiny:

Słowacki: Mazepa, Ve Švýcařích, Otec malomocných,

ze Sienkiewicze povídky,

Mickiewicz: Pan Tadeáš,

Prus: Farao,

Orzeszkowa: Přerušená píseň, Marta.

Sienkiewicz: Quo vadis, Pouští a pralesem

Z maďarštiny:

Frigyes Karinthy: Cesta do Faremida, Kapilárie.

Imre Madách: Tragédie člověka.

Sándor Petöfi: Svoboda a člověk

Z norštiny:

Ibsen: Přízraky (Strašidla), Domov loutek (Nora), Peer Gynt, Brand.

Z dánštiny:

Andersenovy pohádky.

atd.

Ze švédštiny

Lagerlöf: Gösta Berling, Generálův prsten, Betlémské děti, Nils Holgerson, Poklad pana Arna

Lindgren: Pipi Dlouhá Punčocha, Ronja, dcera loupežníka, Bratři Lví srdce, Mio, můj Mio, Emil Neplecha

Bengtsson: Zrzavý Orm

Z čínštiny

Pu Songling: Podivuhodné příběhy

Cchao Süe-Čchin: Sen v Červeném domě         

Lusin: Povídky, Příběh pana Aq

Ze španělštiny

Cervantes: Don Quijote

Márquez: Sto roků samoty

Baroja: Strom vědění

Gallegos: Doňa Barbara

 

Česká literatura v esperantu do světa

 

Absolon, Karel: Moravia karsto (Moravský kras). Brno 1921

Arbes, Jakub: Rakontoj (Povídky). Jevíčko 1908

Bass, Eduard: Forlasita (Opuštěná). Brno 1938

Batěk, Alexandr: Instruo por gejunuloj pri la seksvivo (Výuka mládeže
          o sexuálním životě). Praha 1921

Bezruč, Petr: Sileziaj kantoj (Slezské písně).Michálkovice 1927,
          Opava 1970

Božena Němcová – malgranda monografio. Praha 1963

Brno. Ekspozicio de l’samtempa kulturo en Ĉeĥoslovakio (Výstava
          soudobé kultrury v Československu). Brno 1928

Ĉeĥoslovaka antologio (Československá antologie). Budapešť 1935

Císař, Jaroslav: La unua prezidanto de Ĉeĥoslovaka espubliko (První
          prezident Československé republiky). Praha 1920

Čapek, Karel: La blanka malsano (Bílá nemoc). Přerov 1938

Čapek, Karel: Libro de apokrifoj (Kniha apokryfů). Praha 1970

Čapek, Karel: Milito kontraŭ salamandroj (Válka s mloky). Praha 1994

Čapek, Karel: R.U.R. Olomouc 1926

Čapek, Karel: Rakontoj el la unua poŝo kaj rakontoj el la dua poŝo
          (Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy). Praha 1981

Čapek, Karel: Skizoj pri Nederlando (Obrázky z Holandska). Amsterdam
          1948

Čapek, Karel: Ŝtelita kakto (Ukradený kaktus). Praha 1930

Čapek-Chod, Karel Matěj: Noveloj (Novely). Olomouc 1934

Den, Petr: Kiel fariĝi kreanto facile kaj rapide (Tvůrcem snadno a rychle).
          Eseje. Olomouc 1935

Erben, Karel Jaromír: Bukedo de ĉeĥaj naciaj mitoj (Kytice z pověstí
          národních). Přerov 1938

Foglar: Hoši od Bobří řeky

Fučík, Julius: Riporto skribita en la pendumila maŝo (Reportáž psaná na
          oprátce). Praha 1979

Halas, František: Nia sinjorino Božena Němcvá (Naše paní Božena
          Němcová). České Budějovice 1980

Hašek, Jaroslav: La travivaĵoj de la brava soldato Švejk dum la mondmi-
          lito (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války). Paříž 1934

Hašek, Jaroslav: Ne nur soldato Švejk (Nejen voják Švejk), výběr
          povídek. Dobřichovice

Havel, Václav: Aŭdienco (Audience). Dobřichovice

Havlíček Borovský, Karel: La bapto de caro Vladimir (Křest svatého
          Vladimíra). La Laguna, Kanárské ostrovy 1953, Praha 1967

Herben, Jan: Malriĉa knabo, kiu gloriĝis (Chudý chlapec, který se
          proslavil). Olomouc 1930

Herrmann, Ignát: Fokso-Nukso (Foxl Voříšek). Olomouc 1932

Karel IV.: La propra bibliografio de LKarolo la Kvara (Vlastní životopis
          Karla IV.). Dobřichovice 1995

Kavka, Franz: Sonĝo kaj aliaj rakontoj (Sen a jiné povídky). Dobřichovice

Kožík, František: Lumo en tenebroj (Světlo v temnotách). Praha 1992

Mahen, Jiří: La koboldo Ondra (Skřítek Ondra). Olomouc 1921

Machar, Josef Svatopluk: Benedek. Prostějov 1913

Majerová, Marie: Urbo sub signo de fajro (Město ve znamení ohně).
          Kladno – Praha 1950

Němcová, Božena: Avineto (Babička). Příloha časop., Praha 1909-1921

Nesvadba, Josef: La perdita vizaĝo (Ztracená tvář), výběr povídek.
          Praha 1973

Novák, Arne: Ĉeĥa literaturo laŭ la birdperspektivo (Česká literatura
          z ptačí perspektivy). Brno 1921

Novák, Jan: Jan Amos Komenský. Praha 1921

Otčenášek, Jan: Romeo, Julieta kaj la tenebro (Romeo, Julie a tma).
          Praha 1965

Procházková, Markéta: Sur la sojlo de la amo (Na prahu lásky).
          Chapecó, Brazílie 1986

Seifert, Jaroslav: Panjo (Maminka), Ljubljana 1955

Sumín, Petr: Genutrantoj (Živitelé). Olomouc 1933

Svobodová, Růžena: Maryčka danculino (Maryčka tanečnice). Olomouc
          1933

Vavrečka (Vavris), Hugo: Sherlock Holmes en servo de la hispana trono
          (František Lelíček ve službách Sherlocka Holmese). Ptraha 1908

Vladyka, Ladislav: Mi en li (Já v něm). Olomouc 1927

Vrba, Jan: Homo de Dio (Boží člověk). Olomouc 1936

Vrchlický, Jaroslav: Nokto en Karlův Týn (Noc na Karlštějně). Praha
          1921

Welzl, Jan: Tridek jarojn en la ora nordo (Třicet let na zlatém severu).
          Olomouc 1930

Werner, Vilém: Homoj sur flosglacio (Lidé na kře). Olomouc 1936

Wolker, Jiří: Balado pri okuloj de l’hejtisto (Balada o očích topičových).
          Přerov 1936

 

Zvláštní čísla literárních časopisů byla věnována české literatuře ve Finsku (1925), v Maďarsku (1932), v Číně (1950), Jugoslávii (1958)

Ukázka: Jugoslávský esperantský časopis LA SUDA STELO (Jižní hvězda) z roku 1958 seznamuje čtenáře s českými literáty (Aškenázy,
K. J. Beneš, Bezruč, Biebl, J. a K. Čapek, Florian, Frýd, Hrubín, Jariš, Kainar, Kohout, M. V. Kratochvíl, M. Kundera, Majerová, Marek, Mareš, Mikulášek, Neff, Nezval, Očenášek, Olbracht, Petiška, Pilař, Pluhař, Pujmanová, Seifert, Skácel, Sova, Stehlík, Šotola, Trýb, Urbánková, Vančura, Wolker, Závada), také s českou esperantskou básnířkou Eli Urbanovou, a s výtvarníky prostřednictvím reprodukcí děl J. Čapka,

J. Kubíčka, B. Kubišty, P. Simona a K. Svolinskeho.

 

V překladu čekají na vydání desítky, možná stovky překladů významných děl z české literatury.

 

Esperanto v rozhlase

V současnosti vysílají v esperantu mezinárodní stanice: Radio Polonia, Radio Havana, RAI Internacia (Itálie), Radio Vatikán, Korea Esperanto-Radio (internet).

Místní stanice: Rádio CBN Clube de Sorocaba (Brazílie), Radio Kanalsud (Francie, Toulouse), Radio Libertaire (Francie, Paříž), Radio Anda Interior (Kanárské ostrovy), Radio Rio de Janeiro (Brazílie), Radio 3.ZZZ (Austrálie), Radio Västerås (Švédsko).

Informace o vysílání podává organizace „Přátelé esperantského vysílání: http://osiek.org/aera.

 

První na světě uskutečnil proslov v esperantu na vlnách Československého rozhlasu Dr. Augustin Pytlík v roce 1923.

Od r. 1932 bylo světově proslulé Rádio Brno – Radiojournal, které kromě zpráv vysílalo kulturní pořady s mimořádným ohlasem z celého světa. Stanice byla nazývána „Verda Stacio“ (Zelená stanice). V r. 1937 byly některé pořady z Brna přejímány i cizími stanicemi, např. Lyon PTT, Kaunas, Klajpeda (opera Hubička B. Smetany). O působení Karla Högera ve „Verda Stacio“ se můžeme dočíst v knize: „Faustovské srdce Karla Högera“ autorů Evy Högerové, Ljuby Klosové a Vladimíra Justla (Praha, Mladá fronta 1994). Citujeme úryvek:

Karel Höger působil v esperantských pořadech v brněnském Radiojournalu, svého času nejpopulárnější stanici mezi esperantisty z celého světa, nazývané Verda Stacio. Vysílala pořady umělecky hodnotné a s profesionálními herci. V esperantu byly vysílány Čapkova „Bílá nemoc“, O’Neillova „Farma pod jilmy“, operety, různé skeče a kabarety, které psal a režíroval Dr. František Kožík. V esperantu byla vysílána celá Prodaná nevěsta, která měla ohromnou odezvu – psali esperantisté ze všech končin světa, z Afriky, Asie i Grónska.

O esperantu např. Karel Höger řekl: „Jako herec dobře vím, že je možno esperantsky vyjádřit všechny emoce, všechny citové polohy, počínaje četbou konče hrou, dramaty nebo konverzačkami. A esperantské písně, songy a miniopery by jistě šly kolem světa. A našlo by se i hodně herců, našich následovníků.“

„Když jsem byl před lety v Bulharsku, viděl jsem, že pokladník na pláži má na klopě kabátu zelenou esperantskou hvězdičku. Oslovil jsem ho esperantsky. Měl takovou radost, že mne pak pouštěl na pláž zadarmo.“

Po r. 1945 kulturní pořady v esperantu převzala Praha. V esperantu vysílaly také české a slovenské regionální stanice: Bratialava, Ostrava, Hradec Králové, Ústí nad Labem, České Budějovice.

Podle statistiky T. Kiliana (Třebíč, Radiojournal Brno) do konce roku 1935 bylo 40 státními rozhlasovými stanicemi odvysíláno 22 233 pořadů v esperantu (Německo 5850, Francie 3062, SSSR 2623 atd., ČSR 375).

 

Fotografie z vysíláni VERDA STACIO

FOTO 1:

Aktéři posledního amatérského hodinového vysílání VERDA STACIO v esperantu z Brna, s názvem „Morava“, dne 6.6.1933. Účinkující zleva: Zdeňka Trdá, Vladimír Konupka, Jiří V. Šamla, Josef Smečka, Marie Strejčková, MUDr. Bedřich Freund, Richard Chlup.

 

FOTO 2:

Členové skupiny TRAKT (Teatro kaj radio-aktoroj) v rámci VERDA STACIO (Zelené stanice) brněnské stanice Československého rozhlasu. TRAKT byl založen v říjnu 1933, první akcí byl intenzivní kurz espetanta.

Na snímku zleva: Antonín Klimeš, Anděla Novotná, Vladimír Leraus, Karel Höger (nahoře), Karel Urbánek (předseda TRAKTU), Konstantin Mátl, Zdeňka Švabíková, Antonín Fiala, Zdeňka Trdá, Jiří V. Šamla (tajemník TRAKTU), Dr. František Kožík, Josef Bezdíček.

 

FOTO 3:

VERDA STACIO. Záběr z vysílání Nedbalovy Polské krve v esperantu z Brna dne 11.3.1936. Účinkující: Antonín Fiala, Dalibor Chalupa, Antonín Klimeš, Lída Klimešová, Vladimír Leraus, Konstantin Mátl, František Šlégr, Zdeňka Švabíková, Karel Urbánek, Jiří Válek, Josef Válka, hlasatelka Vlasta Stolejdová, režisér Josef Bezdíček, orchestr a sbor brněnského rozhlasu za řízení Břetislava Bakaly.

 

FOTO 4:

VERDA STACIO. Nizozemské esperantistky ve vysílání brněnského rozhlasu. Vlevo Jiří V. Šamla, uprostřed Marie Strejčková (jazykový expert vysílání VERDA STACIO), vpravo Jan Plichta.

 

FOTO 5:

VERDA STACIO v Praze 1948-1950. Po válce se řada brněnských herců přestěhovala do Prahy (Bezdíček, Höger, Chalupa, manželé Klimešovi, Kožík, Leraus, Švabíková) a spolu s dalšími pokračovali ve vysílání uměleckých pořadů v esperantu, m.j. oper V studni (Vilém Blodek), Prodaná nevěsta (Bedřich Smetana), Rusalka (Antonín Dvořík).

Na snímku z 28.2.1948 sedící zleva: Václav Piskáček, ? Semerák, Zdeňka Švabíková, Karel Höger, Lída Klimešová, Jarmila Vacková; stojící zleva: František Ludman, Miloš Nývlt, Jan Valeš, Antonín Slanina, Václav Lorenc, ? Semerák, Antonín Klimeš, Josef Bezdíček.

 

panel 1  * panel 2 * panel 3 * panel 4 * panel 5 * panel 6 * panel 7 * panel 8