Babylónské zmatení jazyků

Podle starozákonního podání v mezopotámském Babylóně lidé, mluvící do té doby jedním jazykem, stavěli věž, jež měla sahat až do nebes. Bůh, aby překazil tuto stavbu, způsobil zmatení jazyků. Potrestal tak marnivost a zpupnost lidí.

Latina

Úřední jazyk římské republiky a později říše.

Středověká latina byla jazykem římskokatolické církve, školství, vědy, politiky v západní a střední Evropě po celý středověk.

Mnoho moudrých lidí usilovalo o nový jazyk, který by byl snadný:

Francis Bacon (1561-1626),

René Descartes (1596-1650),

Jan Amos Komenský (1592-1670) ve spisech:

1641 Via Lucis,

1643 Pansophiae diatyposis,

1646 De rerum humanarum emendatione consultatio catholica,

1646 Linguarum methodus novissima,

? Panglottie – 5. díl Všeobecné porady o nápravě věcí lidských

(v úplnosti spis nalezen až r. 1935),

Isaac Newton (1642-1727),

Gottfried Wilhelm Leibniz (1649-1716) a mnoho dalších.

Faiguet v encyklopedii Diderotově a d’Alembertově (1765) učinil první

pokus o systém umělého jazyka na principu aposteriorním – „Langue nouvelle“ – který je odvozen z přirozených jazyků.

V roce 1855 Charles Renouvier, francouzský filosof, prohlásil, že

„univerzální jazyk musí být filozofický svým programem a empirický svým slovníkem, excerpovaným z jazyků živých.“

1880 Volapük - švýcarský autor, Johann Martin Schleyer, farář

v Kostnici, založil svůj jazyk na angličtině, která spojuje germánské a románské prvky. Slova však přetvořil natolik, že jejich původ je sotva poznatelný. Příklady:

men (angl. man) = člověk; esperantsky homo podle latiny (homo),

man (něm. Mann) = muž; esperantsky viro podle latiny (vir),

pük (angl. speak) = řeč; esperantsky lingvo podle latiny (lingua),

kan (něm. Kunst) = umění; esperantsky arto podle latiny (ars, artis).

Věty ve volapüku jsou i pro Evropana nesrozumitelné. Příklad:

Egetob penedi olik e plös levemo danob ole = Obrdžel jsem tvůj dopis a velmi ti za něj děkuji.

Přesto zájem veřejnosti o umělý jazyk byl velký. V letech 1880- 1890 se počet volapükistů odhadoval na jeden milion, zakládaly se spolky, vydávaly časopisy, tiskly knihy. Rozpad hnutí způsobil jednak odpor J. M. Schleyera k zjednodušení volapüku, dále zveřejnění esperanta a snad i stanovisko americké učené společnosti The American Philosophical Society – (viz 5. panel).

1887 Esperanto. Autorem byl Ludvík Lazar Zamenhof, oční lékař

původem z národnostně pestrého Bialystoku, později působící ve Varšavě – (viz 2. panel).

Následovaly projekty dalších mezinárodních jazyků, prý zdokonalujících esperanto:

1903 Latino sine flexione (Peano),

1907 Ido (Beaufront, Couturat),

1907 Antido (René de Saussure; verze I a II),

1917 Esperantido (René de Saussure),

1922 Occidental, později přejmenovaný na Interlingue (de Wahl),

1925 Nov-Esperanto (René de Saussure),

1928 Novial (Jespersen),

1928 Basic English (Ogden),

1951 Interlingua (autorem Aleksander Gode, Američan německého

původu, ve spolupráci s organizací IALA - International Auxiliary Language Association in the United States –založenou v roce1924).

Výčet není úplný ani konečný.

- - -

Dr. W. J. A. Manders, nizozemský jazykovědec, v knize „Pět jazyků“ (orig.: Vijf Kunsttalen. Purmerend, J. Muusses, NL, 1947. 386 s.):

„V krátkosti můžeme říci, že volapük usiluje o co největší dokonalost, esperanto o co největší jednoduchost při zachování všestranné efektivity, ido chce – alespoň v původním záměru – být vylepšeným a pro vědu vhodnějším esperantem, occidental chce mít vzhled románského jazyka, a novial má za cíl stát se kompromisem mezi idem a occidentalem.“

„Esperanto je nedokonalé, to přiznal sám Zamenhof; ale při jeho nedokonalostech má také významné kvality. Domnívám se, že jsem prokázal, že žádný z diskutovaných mezinárodních jazyků nepředstihuje esperanto.“

Na panelu je možno umístit např.:

Obrázek Babylonské věže,

titulní strany příslušných knih J. A, Komenského nebo přímo xerokopie textů, v nichž Komenský píše u novém jazyce.

Slova Komenského z Via lucis (XIV. 14): Je třeba, aby byl utvořen jazyk nový, všech známých již snazší, by mu bylo lze učiti se bez ztráty času a věcí…

Portrét Komenského, příp. dalších uvedených osob – Schleyer, Zamenhof.

panel 1 * panel 2 * panel 3 * panel 4 * panel 5 * panel 6 * panel 7 * panel 8