panel 1  * panel 2 * panel 3 * panel 4 * panel 5 * panel 6 * panel 7 * panel 8

 

panel 4 – Esperanto v Českých zemích

 

 

František Vladimír Lorenc (1872-1957), příslušník hnutí studentského a dělnického dorostu „Omladina“ v 2. polovině 80. let 19. století. Aktivně se podílel v akcích proti politice rakousko-uherské c.k. monarchie. Redigoval časopis „Omladina“. Po červnových (1893) politických nepokojích v Praze zatčen a arestován. Dne 12.9.1893 vyhlášeno stanné právo. Zatčena řada aktivistů. F. V. Lorenc ještě tentýž měsíc utekl do zahraničí a usadil se až v Brazílii.

Tento člověk, do jisté míry anarchista, bezesporu však příslušník tehdejší intelektuální elity české mládeže, byl zaujat myšlenkou neutrálního mezinárodního jazyka již od doby rozmachu volapüku (korespondoval s jeho autorem), esperantistou byl již od roku 1887, kdy Dr. Esperanto (Zamenhof) vydal první učebnici.

Myšlekou byl zaujat natolik, že vlastním nákladem vydal v Pardubicích r. 1890 svou učebnici esperanta s názvem:

Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta.

Jako brazilský občan F. V. Lorenc spolupracoval s René de Saussurem, univerzitním profesorem v Ženevě, na dotváření jazykovědné teorie esperanta. Přemýšlel i o jeho zdokonalení, je autorem dvou novějších projektů mezinárodního jazyka: Kosmolinguo, Mundial.

Je autorem 16 knih v portugalštině, přeložil asi 20 knih do portugalštiny. Do esperanta přebásnil 200 básní ze 44 jazyků. Podle Bernarda Goldena (Maďar amer. původu) ovládal nebo alespoň rozuměl asi 80 jazykům.

 

Širší zájem o esperanto však vyvolala až učebnice tří autorů z Moravy:

Theodor Čejka, Valentin Bilík, Jan Holub:

Mezinárodní řeč esperanto. Úplná mluvnice a cvičebnice se slovníkem Esperantsko-českým a česko-esperantským. Dle autora Dra. L. Zamenhofa ve Varšavě… Bystřice pod Hostýnem, 1900.

 

První spolek esperantistů na území Rakousko-Uherska

byl založen v Brně r. 1901 – (La unua societo de aŭstriaj esperantistoj). Mezi jeho zakladateli byl i známý Josef Hybeš, politik a novinář, člen vedení rakouské sociální demokracie, v letech 1897-1918 poslanec říšské rady.

 

Druhou organizací esperantistů založenou na území Českých zemí byl pražský klub – Esperantista klubo en Praha, založen r. 1902. Známou osobností mezi jeho zakladateli byl S. K. Neumann.

 

Od počátku 20. století se esperantské hnutí šířilo spontánně, ovšem obě světové války znamenaly údobí stagnace, za nacistické okupace bylo hnutí zakázáno, po válce od r. 1952, za komunistické totality, bylo hnutí administrativně tlumeno, kontakt s demokratickým světem nebyl žádoucí.

Přehled některých hlavních událostí:

1902 – První časopis – „Revuo Internacia“ s přílohami „Český esperan-

tista“ a „Der Deutsche Esperantist“ založil T. Čejka v Bystřici pod Hostýnem.

1904 – v Praze založen Esperantský kroužek slepců v institutu KLAR.

1905 – v Plzni založen esperantský klub jako třetí na našem území.

1905 – první esperantská kniha vydaná na našem území byla dílem

J. F. Khuna: Majstro Jan Hus.

1907 – byla vydána publikace H. K. Boušky „Slovakoj kaj Magiaroj“

o utrpení Slováků v Uhersku a o masakru v Černové. Překlady této brožury vyšly v zahraničí: anglicky, dánsky, finsky, francouzsky, chorvatsky, katalánsky, korejsky, polsky, rumunsky, švédsky.

1907 – založena Česká unie esperantistů.

1908 – vydán první překlad českého autora – J. Arbes: Rakontoj.

1918 – La Progreso – časopis vydávaný v Plzni, později v Praze.

1921 – V Praze se uskutečnil světový kongres esperantistů za účasti

2561 osob. Jedním z bodů týdenního programu bylo divadelní představení „Noc na Karlštejně“ J. Vrchlického.

1926 – Skauti: 5. mezinárodní tábor světové Skautské esperantské ligy

(SEL) v Čechách u Jevan. V r. 1934 se tábor SEL uskutečnil na Slovensku u Banské Bystrice.
Poznámka: V letech 1945-1952 národní sekce SEL v rámci české organizace Junáka měla 500 členů.

1929 – Katolíci: V roce svatováclavského milénia se v Praze konal

14. světový kongres katolických esperantistů. Roku 1934 se 18. kongres uskutečnil v Brně a roku 2002 již 55. v Kroměříži. Tyto kongresy pořádá Mezinárodní unie katolických esperantistů (IKUE). V roce 2003 se stal předsedou IKUE Čech, Miloslav Šváček.

1932 – Rozhlas: Vysílání zpráv a kulturních pořadů se účastnil Česko-

slovenský rozhlas prostřednictvím stanic Praha, Brno, Bratislava, Ostrava, Košice, výjma válečných let, až do roku 1950. Umělecké pořady vysílané pod názvem VERDA STACIO z Brna a po válce z Prahy měly světovou odezvu.

1945-1952 – V Československu bylo 150 místních organizací Esperant-

ského svazu ČSR s více než 5000 členy.

1952 – Dne 6. září 1952, pod nátlakem ústředních státních orgánů a na

základě zákona č. 68, výbor EAČSR rozhodl většinou 23 hlasů (3 proti, 15 abstencí) o likvidaci esperantského svazu. V intencích zákona bylo zrušit všechny organizace, „jejichž další existence nepomáhá budování socialismu anebo ho brzdí“.

1969 – Založen současný Český esperantský svaz (ČES). Ustavující

sjezd se konal 29. a 30. března 1969 v Brně.

1996 – v Praze se konal 81. světový kongres esperantistů za účasti 2972

osob z vcelého světa.

 

Esperanto jako most pro českou literaturu směřující do světa.

Do čínštiny překládal českou literaturu podle esperantských předloh

Li-Laojon. Publikována tak byla díla Bezruče, Biebla, Čecha, Drdy, Erbena, Halase, Neumanna, Pujmanové a také českého esperantského autora Karla Píče.

V šedesátých letech pomocí esperanta programově spolupracovaly redakce satirických časopisů „Dikobraz“ a čínský „Manhuo“ v Pekingu.

Do japonštiny překládal podle esperantských předloh Kei Kurisu

a Aitaroo Jamanoi. Pro Japonce tak byla vydána díla Bárty, Bezruče, K. Čapka, Drdy, Havlíčka-Borovského, Herbena, Němcové, Neumanna, Vinaře, Wolkera.

Aitaroo Jamanoi se pomocí české učebnice esperanta T. Čejky, vypůjčené z Tokijské knihovny, učil česky. Také pan Kei Kurisu, přítel českých esperantistů, který nás dvakrát navštívil, se začal učit českému jazyku a své překlady českých děl nakonec koordinoval podle originálu i esperantského překladu.

FOTOGRAFIE:

Kurzy pro policisty byly pořádány v Praze a Brně (1925-1935).

Vystavené snímky jsou z Brna z roku 1930. Na horním snímku vpředu je vedoucí kurzu Marie Strejčková, místopředsedkyně klubu esperantistů v Brně, štábní kapitán František Drlík a plukovník Mahovský.

 

panel 1  * panel 2 * panel 3 * panel 4 * panel 5 * panel 6 * panel 7 * panel 8