panel 1  * panel 2 * panel 3 * panel 4 * panel 5 * panel 6 * panel 7 * panel 8

 

panel 3 – Mezinárodní jazyk esperanto

 

 

Mezinárodní jazyk esperanto není zcela uměle vymyšlený. Je odvozený z existujících jazyků, všechna slova nazývaná jako mezinárodní jsou současně slovy esperantskými. Je proto jazykem aposteriorním, založeným na smyslové zkušenosti a praxi. Je opakem jazykových projektů apriorních.

Josef Válka, známý koncertní a operní zpěvák, člen brněnské VERDA STACIO, se o esperantu vyjádřil takto: „Jako zpěvák mohu říci, že zpívat v esperantu nejen že nečiní reprodukční nesnáze, ale naopak, že v lahodnosti, zvukomalebnosti, snadné výslovnosti a srozumitelnosti esperanto předstihuje klasický jazyk pěvců – italštinu.“

L. L. Zamenhof: „Mluvnici jsem zjednodušil až neuvěřitelně, aby byla snadno pamatovatelná, přitom jsem jazyku neubral na srozumitelnosti, přesnosti a flexibilitě… Celou mluvnici mého jazyka je možno se dobře naučit během jedné hodiny.“

L. N. Tolstoj: „Osvojení si esperanta je tak snadné, že když jsem dostal jeho mluvnici, slovník a články v tomto jazyku napsané, po necelých dvou hodinách studia jsem byl schopen esperantsky ne-li psát, tedy aspoň volně číst.“

Několik ukázek:

Esperanto má fonetický pravopis, abeceda je latinská. Pro hlásky, které v latinské abecedě nemají vlastní písmeno, jsou v esperantu písmena s esperantskou diakritikou. Tento způsob psaní můžeme považovat za progresivnější, ekonomičtější, než jsou spřežky v některých evropských jazycích. Srovnání psaní některých souhlásek podle E. Wüstera (s doplněním češtiny) v některých evropských jazycích:

esperanto

němčina

angličtina

francouzština

italština

španělština

ruština

čeština

c

z

ts

ts

ts

ts

ц

c

ĉ

tsch

ch (chip)

tch

c (ci)

ch

ч

č

g

g

g (go)

g (gai)

g (gara)

g (gala)

г

g

ĝ

-

g (gin)

dj

g (giro)

-

дж

dž

h

h

h

-

-

-

-

h

ĥ

ch (ach)

-

-

-

j

х

ch

j

j

y (yes)

y (yeux)

-

y (yo)

й

j

ĵ

-

-

j

-

-

ж

ž

s

s (ist)

s (son)

s (son)

s (si)

s (si)

с

s

ŝ

sch

sh

ch

sc (sci)

-

ш

š

z

s (so)

z

z

s (rosa)

s (mismo)

з

z

 

Podstatná jména jsou vždy s koncovkou –o, v množném čísle –oj.

            homo – člověk, homoj – lidé

Přídavná jména jsou vždy s koncovkou –a, v množném čísle –aj.

            homa – lidský, homaj – lidští

Příslovce jsou kromě tvarů zvláštních (tuj, pli atd.) také odvozená

koncovkou –e.

            home – lidsky

Slovesa se časují pravidelně s jedinou koncovkou pro všechny osoby v rámci jednoho času.

            mi laboras                 =          pracuji

            vi laboras                   =          pracuješ

            li, ŝi, ĝi laboras         =          (on, ona, ono) pracuje

            ni laboras                  =          pracujeme

            vi laboras                   =          pracujete (2. os. jedn. a množ. čísla je shodná)

            ili laboras                   =          pracují

Koncovky základních slovesných tvarů:

            -is:  mi laboris – pracoval jsem

            -as: mi laboras – pracuji

            -os: mi laboros – budu pracovat

            -us: mi laborus – pracoval bych

            -u: laboru – pracuj, pracujte

Esperanto je jazyk aglutinační: Slova se skládají z neměnných prvků (kořenů, přípon, předpon a mluvnických koncovek). K odvozování slov příbuzných ze slovních kořenů je v esperantu asi 25 přípon a předpon. Příklad slovního kořene labor (pracovat):

            labor/o – práce                                 labor/em/a - pracovitý

            labor/a – pracovní                            labor/eg/o - dřina

            labor/ul/o – pracovník                      labor/ej/o - pracovna

            labor/ist/o – dělník                            pri/labor/o - opracování

            labor/ist/in/o – dělnice                     abor/tabl/o – pracovní stůl

Základní předpony

bo-

(spřízněnost sňatkem): filo  =  syn, bofilo  =  zeť

dis-

(rozluka, rozptyl): doni  =  dát, disdoni  =  rozdat

ek-

(začátek děje): stari  =  stát, ekstari  =  povstat

eks-

(bývalý): ministro  =  ministr, eksministro  =  bývalý ministr, exministr

ge-

(obě pohlaví spolu): knabo  =  chlapec, geknaboj  =  chlapci a děvčata

mal-

(opak): bona  =  dobrý, malbona  =  špatný

mis-

(nesprávnost, chyba): uzi  =  užít, misuzi  =  zneužít

pra-

(z dávné doby, české pra-): patro =  otec, prapatro  =  praotec

re-

(znovu, nazpět): iri  =  jít, reiri  =  jít znovu, jít nazpět

Přípony pro vyjádření osob

-an

(člen uskupení): klubo  =  klub, klubano  =  člen klubu

-estr

(představený): urbo  =  město, urbestro  =  starosta

-id

(potomek, mládě): reĝo  =  král, reĝido  =  králevic,  kato = kočka, katido = kotě

-in

(žena, samice): viro  =  muž, virino  =  žena,  bovo  =  vůl, bovino  =  kráva

-ist

(profese): instrui  =  učit, instruisto  =  učitel

-ul

(osoba určité vlastnosti): forta  =  silný, fortulo  =  silák

-ĉj

(zdrobnělé mužské jméno): Petro  =  Petr, Peĉjo  =  Petřík

-nj

(zdrobnělé ženské jméno): Mario, Maria  = Marie, Manjo  =  Mařenka

Přípony pro vyjádření věcí a pojmů

-aĵ

(věc určité vlastnosti): falsa  =  falešný, falsaĵo  =  padělek

-ar

(souhrn, skupina): homo  =  člověk, homaro  =  lidstvo

-ec

(vlastnost): alta  =  vysoký, alteco  =  výška,  frato  =  bratr, frateco  =  bratrství

-ej

(místo, místnost): lerni  =  učit se, lernejo  =  škola

-i

(obor, věda; stát): biologio = biologie; Danio  =  Dánsko

-il

(nástroj, pomůcka): tranĉi  =  řezat, tranĉilo  =  nůž

-ing

(násadka, nástrčka, objímka): kandelo  =  svíčka, kandelingo  =  svícen

-uj

(schránka, nádrž): mono = peníze, monujo  =  peněženka

Přípony vyjadřující vlastnost

-aĉ

(zhoršuje pojem): skribi  =  psát, skribaĉi  =  škrábat

-ebl

(možný, možnost): legi  =  číst, legebla, legeblo  =  čitelný, čitelnost

-eg

(zvětšuje pojem): varma  =  teplý, varmega  =  horký

-et

(zmenšuje pojem): varma  =  teplý, varmeta  =  vlažný

-em 

(náchylnost): labori = pracovat, laborema, laboremo = pracovitý, pracovitost

-ind 

(hodný něčeho): vidi  =  vidět, vidinda  =  viděníhodný

Přípona neurčitého významu

-um

(slova s příponou –um je třeba se naučit, významová souvislost to však ulehčuje): plena = plný, plenumi = splnit; kolo = krk, kolumo = límec; pendi = viset, pendumi = oběsit; oro = zlato, orumi = pozlatit; folio = list, foliumi = listovat atp.

Přípony číslovkové

-obl

(násobek): trioblo  =  trojnásobek, triobla  =  trojnásobný, trioble  =  trojnásobně

-on

(zlomek): triono  =  třetina, triona  =  třetinový

-op

(skupina): triopo  =  trojice, triopa  =  jsoucí ve třech, triope  =  ve třech

-foj

(opakování): trifoje  =  třikrát, trifoja  =  třikrát se opakující

Přípony vyjadřující příčestí (koncovka –a)

a přechodníky (koncovka –e) sloves

-ant

(činící): fali  =  spadnout,  falanta foliaro  =  padající  listí

-int

(učinivší): falinta foliaro  =  spadnuvší listí, tj. spadané listí

-ont

(v budoucnu činící): falonta valoro  =  hodnota, která bude padat, snižovat se

-at

(činěný): pagi  =  platit,  pagata premio  =  placená odměna, prémie

-it

(učiněný): pagita ŝuldo  =  zaplacený dluh

-ot

(v budoucnu činěný): pagota kambio  =  splatná směnka (v budoucnu)

 

Slovní zásoba esperanta byla vytvořena výběrem především z jazyků románských a latiny (více než 80 %). Tam, kde by došlo k výrazné podobnosti slov Zamenhof volil slova podle germánských, výjímečně i jiných jazyků, např. slovanských.

Fundamenta gramatiko (Základní mluvnice) je shrnuta do 16 článků, z nichž článek 15. stanovuje, že „Slova cizí, tzn. slova, která většina jazyků převzala z jednoho pramene, jsou v esperantu používaná beze změny, podléhají pouze pravopisu tohoto jazyka. Avšak v případě různých slov odvozených z jednoho kořene, je vhodné beze změny převzít pouze slovo základní a ostatní utvořit z tohoto podle pravidel jazyka esperanto.“

Příklad: Slovo pro divadlo je ve francouzštině, němčině, ruštině, polštině téměř stejné – teatr, esperantsky tedy teatro. Přídavné jméno „divadelní“ je v těchto jazycích theatrical, theatralisch, teatralnyj, teatralny, v esperantu však jen s koncovkou –a přidanou k základu (kořenu) slova teatr/o: teatr/a.

 

Srovnání esperanta s novějšími projekty

mezinárodního jazyka

Esperanto vyvolalo vlnu snah o vylepšení mezinárodního jazyka, především o jeho přiblížení slovním tvarům v západoevropských jazycích. Tak vzniklo ido, occidental dnes zvaný interlingue a interlingua vytvořená skupinou jazykovědců IALA. Zda šlo o zdokonalení skutečné, hodnotil v disertační práci Dr. W. J. A. Manders, jazyk IALA pak stejnou metodou G. Waringhien. Hodnoceno bylo:

I.

Jednoduchost základní lexiky

VI.

Pasivní užívání (četba) polyglotů

II.

Jednoduchost mluvnice

VII.

Pasivní užívání mluvčími nerom. jazyka

III.

Pravidelnost tvorby slov

VIII.

Aktivní užívání (mluva, psaní) polyglotů

IV.

Srozumitelnost

IX.

Aktivní užívání mluvčími nerom. jazyka

V.

Stabilita jazyka

X.

Estetická hodnota

Hodnocení 1 až 5 se stoupající kvalitou.

Jazyk

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

Součet

Esperanto

5

1

4

5

5

1

4

3

3

3

34

Ido

2

3

3

4

1

3

3

2

2

3

26

Interlingue

1

5

3

3

2

5

2

3

2

2

28

Interlingua

1

5

1

3

3

5

1

3

1

2

25

Poznámka: Zvýrazněné hodnoty favorizují esperanto.

 

panel 1  * panel 2 * panel 3 * panel 4 * panel 5 * panel 6 * panel 7 * panel 8