I

ia nějaký; ĉu vi havas =n dubon? máte nějakou pochybnost?; = ajn jakýkoli(v), nejrůznější; li ĝuas =jn avantaĝojn těší se všem možným výhodám; =maniere nějakým způsobem

i.a. = 1 interalie (mezijiným, mimochodem); 2 inter aliaj aferoj (mezi jinými záležitostmi)

ia/i n hýkat (= azenbleki); azena =do oslí hýkání

ial z nějaké příčiny, z jakéhosi důvodu

IALA = International Auxilliary Language Asociation (Asociace pro mezinárodní pomocný jazyk, jejímž produktem je jazyk interlingua)

iam někdy, kdysi = kaj = čas od času neniu = ion aŭdis pri tio nikdo nikdy o tom nic neslyšel =a někdejší

ibeks/o zool. kozorožec (Capra ibex)

Iberia duoninsulo Iberský Pyrenejský poloostrov

ibis/o ibis (Ibis); bruna =o (Plegadis falcinellus); pajlkolora =o (Threskiornis spinicollis)

-id- přípona značící potomka, mládě, dítě: ĉevalo kůň ĉevalido hříbě

id/o potomek, mládě =aro potomstvo

Id/o jaz. Ido idisto idista

ide/o idea, myšlenka, nápad la interna =o de la esperantismo vnitřní idea esperantismu mi tute ne havas =on pri tio vůbec o tom nemám představu =a ideový, myšlen(kov)ý, neskutečný =aro myšlenky, souhrn myšlenek, názor(ová soustava), ideologie

ideal/o ideál =a ideální =igi (z)idealizovat =ismo idealismus =isto idealista

ident/a identický, totožný =eco totožnost =igi identifikovat, zjišťovat totožnost =iĝi ztotožňovat se

ideolog/o ideolog

ideologi/o ideologie; =a ideologický

idili/o idyl(k)a, selanka =a idylický

idiom/o jazyk, nářečí, mluva =a idiomatický, nářeční =aĵo idiom

idiot/o idiot =aĵo čin blbost =eco lék. idiotství

idl/i n tech. běžet naprázdno =ado volnoběh, běh naprázdno =ilo volnoběžka

idol/o idol, modla =ano modlář, pohan =ejo kultovní místo =iste co modlářství, pohanství; =kulto, =servo modloslužba

ie někde, kdesi =n někam, kamsi =a ajn kdekoliv

iel nějak, jaksi = ajn jakkoliv =e důrazně nějak iele-trapele jakž takž li fartas =e daří se mu nevalně

IEL = Internacia Esperanto-Ligo 1936-1947

ies něčí

-ig- přípona značící učinit někoho něco nějakým něčím pura čistý purigi vyčistit

igi t učinit někoho nějakým, uvést někoho v nějaký stav, dát vy konat nějakou činnost =i iun saĝa učinit někoho moudrým =i iun dormi uspat někoho =i kudri veston dát (si) ušít šaty kiel =i ilin aĉeti la varojn? jak je přimět ke koupi toho zboží? =e vlivem, působením (de iu io někoho něčeho) ĉio okazis =e de tiu virino vše způsobila ta žena

igl/o iglú

ignor/i t ignorovat =ado ignorování

-iĝ- přípona značící změnu stavu nechtěnou i chtěnou: stari stá ti stariĝi postavit se

iĝi n stát se =i heroo stát se hrdinou =i riĉa stát se bohatým, zbohatnout

ikon/o náb. ikona; =rompisto hist. obrazoborec

ikor/o lék. hnis

iks/o název písmene x; =-radioj, x-radioj rentgenové paprsky x; =-fotografaĵo, x-fotografaĵo rentgenový snímek

iksi/o (Ixa)

iksod/o zool. klíště (Ixodes)

ikt/o 1 lit. přízvučná slabika

ikt/o 2 lék. záchvat

ikter/o lék. žloutenka

-il- přípona značící nástroj, prostředek: segi řezat segilo pila

il/o nástroj, prostředek; =aro nářadí; =ujo schránka brašna na nářadí; =kesto, =sako schránka brašna na nářadí

ileks/o (Ilex)

ili oni, ony, ona =a jejich

ili/o (Os ilium)

-iliardo: m=o miliarda, 109 du=o 1015 tri=o 1021

-ilion/o: m=o milion, 106 du=o bilion, 1012 tri=o 1018

ilumin/i t iluminovat, (slavnostně) osvětlovat hist. zdobit (kni hy) náb. osvítit =ado iluminace, osvětlení =aĵo osvětlení, o světlovací těleso =isto iluminátor, osvětlovač

iluminaci/o v. iluminado, iluminaĵo

ilustr/i t ilustrovat =aĵo ilustrace regulo =ata per ekzemploj pravidlo ilustrované příklady =isto ilustrátor

iluzi/o iluze, klam, vidina =i t předstírat, klamat, šálit, mis tifikovat =isto iluzionista, kouzelník

imag/i t představovat si, vybavovat si =a imaginární, pomyslný, zdánlivý =o představa; =ipovo představivost

imagin/o zool. imago, dospělý hmyz

imaginar/a mat. imaginární

imbecil/o lék. imbecil, hanl. blbec

imit/i t napodobovat =aĉi t opičit se, posmívat se =aĵo imitace, napodobenina

imortel/o bot. slaměnka

impedanc/o eltech. impedance

imperativ/o rozkazovací způsob, i přen. imperativ

imperator/o hist. imperátor

imperfekt/a jaz. imperfektní, nedokonavý

imperi/o impérium, říše =i n vládnout =isma imperialistický =ismo imperialismus =isto imperialista; =estro císař

imperialism/o v. imperiismo

imperialist/o v. imperiisto

imperium/o v. imperio

impertinent/a impertinentní, drzý, nestoudný

impet/i n vrhat se vpřed =a prudký, rychlý =o prudkost, nápor

implik/i t znesnadnit, ztížit, zaplést =a složitý, spletitý, kom plikovaný, zamotaný =aĵo zápletka =iĝi zaplést se

impon/i n imponovat =a impozantní, velkolepý, imponující

import/i t importovat, dovážet =ado import, dovoz =isto importér, dovozce

impost/o daň =ebla zdanitelný =i t zdanit =isto výběrčí daní

impotent/a impotentní, neplodný

impregn/i t tech. impregnovat

impres/o dojem morna =o skličující dojem =a působivý =ebla citli vý =i t zapůsobit =iĝema citlivý

impresionism/o impresionismus

impresionist/o impresionista

improviz/i t improvizovat =e improvizovaně =isto improvizátor

impuls/o impuls, podnět, popud =i t podněcovat =iĝema impulsivní

imput/i t připočít(áv)at, přisuzovat

imun/a imunní, odolný =igi imunizovat =igo imunita

-in- přípona značící ženské pohlaví, samici: koko kohout kokino slepice

ino žena, ženská, zool. samice =a ženský, samičí =iĝi stát se zženštilým; =seksa samičí

inaŭgur/i t inaugurovat, zahájit =(ad)o inaugurace

inaŭguraci/o inaugurace

incendi/o požár =a požární =i t způsobit požár, zapálit =into žhář

incens/o kadidlo přen. podkuřování =(ad)i t pálit kadidlo přen. podkuřovat, lichotit =ilo, =ujo kadidelnice

incident/o icident

incit/i t dráždit =eti t škádlit =iĝi rozčilovat se

inciz/i t nasekat, dělat zásek zářez

inciziv/o anat. řezák

-ind- přípona značící hoden něčeho: bedaŭri litovat bedaŭrinda politováníhodný ridi smát se ridinda směšný

inda hoden (je pri io něčeho) =i t zasluhovat =igi činit hodným (je io něčeho), poctít =o zásluha, důstojenství, cena mia vivo ne havas por mi =on život pro mne nemá cenu

indeks/o index, abecední rejstřík =i t opatřit rejstříkem

indian/o Indián

indic/o (ná)znak, nepřímý důkaz, mat. index radika =o odmocnitel vivkosta =o index životních nákladů =a indexový =i t označovat indexem, indexovat

indiferent/a lhostejný =e lhostejně =eco lhostejnost

indign/i n být rozhořčen pohoršen popuzen (pro pri io něčím) =a rozhořčený =e rozhořčeně =igi rozhořčovat, pohoršovat, popu zovat =o rozhořčení

indiĝen/o domorodec, starousedlík

indik/i t ukazovat, udávat =aĵoj indicie =ilo indikátor, ukazatel =o údaj

indikativ/o jaz. indikativ, oznamovací způsob

indikator/o indikátor

individu/o individuum, jednotlivec, jedinec, biol. druh =a indi viduální =eco individualita =ismo individualismus =isto indivi dualista

individualism/o v. individuismo

Indonezi/o Indonésie

induk/o fyz. indukce

indukt/i t fil. vyvozovat obecné závěry, eltech. indukovat =a in dukční =anco induktance =ilo induktor =o indukce

induktor/o v. induktilo

indulg/i t být shovívavý, snášet, šetřit (iun někoho) =(em)a sho vívavý =inda zasluhující shovívavosti =o shovívavost, milosrdnost

Indus/o Indus

industri/o průmysl malpeza =o lehký průmysl =a průmyslový =igi industrializovat =isto, =ulo průmyslník

inerci/o fyz. inercie, setrvačnost přen. netečnost; =a inertní, setrvačný, nepružný; =a forto setrvačná síla; =ulo konzervativec; =rado tech. setrvačník

inert/a lék., chem. netečný, řen. (u)strnulý, nepružný =a spirito mdlý rozum =eco netečnost, zkostnatělost

infan/o dítě; =a dětský, přen. dětinský; =aĝo dětství; =aĵo dětinskost; =aro děti, drobotina; =eco dětství, dětinství; =ejo dětský pokoj, jesle; =ismo lék. infantilismus; =istino chůva; =ĉareto dětský kočárek; ĝardeno mateřská škola; =ĝardenistino učitelka mateřské školy; hejmo dětský domov; =vartejo jesle

infanteri/o voj. pěchota =ano pěšák

infarkt/o lék. infarkt pulma =o infarkt plic =o de la miokardio infarkt myokardu

infekt/i t infikovat, nakazit (je io něčím); =a infekční, nakažlivý; =ado infikování, infekce; =iĝi nakazit se; =orezista lék. imunní

infer/o peklo <> iru en la =on! jdi k čertu! =a pekelný =ulo pe kelník

infinitiv/o infinitiv, neurčitek

inflaci/o ekon. inflace

inflam/o lék. zánět =i n zanítit se, být zanícený =igi zanítit

infloresk/o bot. květenství

influ/i t mít vliv, působit, ovlivňovat chem. účinkovat, působit (ion na něco) =a vlivný =ebla ovlivnitelný =o vliv

influenc/o lék. chřipka, eltech. elektrostatická indukce

influk/i t eltech. polarizovat, indukovat

inform/i t informovat, oznámit mi volas =i vin chci vám sdělit =adiko informatika =anto, =isto informátor =ejo informační kancelář =ilo informační leták =iteco informovanost =o infor mace, zpráva

infr/a dolní =aj membroj odb. dolní končetiny =e dole

infraruĝ/a infračervený

infuz/i t spatřovat =aĵo nálev, výluh

-ing- =o pochva, nástrčka =i t zasunout (do pochvy), zapojovat (do zásuvky)

ingot/o tech. ingot

ingredienc/o přísada

ingven/o anat. slabina, tříslo

inĝeni/a důmyslný, důvtipný =a solvo vtipné důmyslné řešení

inĝenier/o inženýr

inhal/i t lék. inhalovat, vdechovat =ilo inhalátor

inhibici/i t lék., chem. oslabovat =anto inhibitor =o fyz., chem., lék., psych. oslabení funkce procesu

inic/i t zvl. náb. zasvěcovat (pri al io, en ion do něčeho) =ito zasvěcenec

inicial/o iniciál(k)a

iniciat/i t dát podnět =emo iniciativa =into iniciátor =o inicia tiva, podnět

iniciativ/o v. iniciat(em)o

iniciator/o v. iniciatinto

injekt/i t lék. vstřikovat stav., tech. injektovat =aĵo injekční náplň látka, injekce =ilo injekční stříkačka fyz., tech. in jektor =o lék. injekce stav. injektáž

ink/o inkoust, tiskařská barva ĉina =o černá tuš sekreta =o nevi ditelný inkoust =i t namáčet do inkoustu =ujo kalamář polygr. nádrž na barvu

inkandesk/i n eltech. žhnout =a rozžhavený do běla =igi rozžhavit =(ec)o rozžhavenost

inkbendo, inkrubando páska do psacího stroje

inklin/a náchylný li estas =a al muziko má sklony k hudbě li es tas =a por ŝakludo má zálibu ve hře v šachy =i n tíhnout, mít náklonnost mi =as al la opinio, ke skoro se domnívám, že oni tro =as forgesi rádo se zapomíná =igi vyvolat zájem =iĝi navy kat si (al io na něco)

inklud/i t zahrnovat, obsahovat la prezo =as la manĝojn kaj trinkaĵojn cena se rozumí včetně jídla a pití

inkluziv/a zahrnující la prezo estas =a de la sendkostoj v ceně je zahrnuto poštovné a balné =aj restadkostoj plná penze (za pobyt) =e včetně =i t zahrnovat, obsahovat

inkognit/o osoba vystupující na zapřenou =e na zapřenou, pod ci zím jménem, tajně =eco inkognito konservi ies =econ zachovat něčí inkognito

inkrust/i t um. ozdobně vykládat =aĵo kresba, ozdoba

inkub/o těžký sen, můra

inkubaci/o lék. inkubace

inkubator/o inkubátor

inkud/o anat. kovadlinka (Incus)

inkunabl/o polygr. inkunábule, prvotisk

inkvizici/o, Inkvizici/o náb. inkvizice

inkvizitor/o inkvizitor

inokul/i t lék., bot. očkovat, bot. roubovat, přen. vštěpovat =ado očkování

insekt/o hmyz (jedinec) =oj hmyz (třída); =omanĝa, =ovora zool. hmyzožravý; =ocido insekticid

insert/i t lék., bot. nasazovat, upevňovat, očkovat =aĵo štěp =o nasazení, naočkování

isid/i n strojit úklady (kontraŭ iu někomu) =a demando záludná otázka =ema homo záludný zákeřný člověk =o léčka, úklad, pře padení, spiknutí

insign/o odznak

insil/i t zeměd. silážovat =aĵo siláž =ujo silo

insist/i n naléhat, trvat (pri io na něčem) =a naléhavý =o nalé havost, vytrvalost

insolaci/o lék. úpal, úžeh

insolent/a kniž. drzý, nestoudný

inspekt/i t dohlížet, konat inspekci dozor =isto inspektor =o inspekce, dozor

inspektor/o inspektor, div. inspicient

inspir/i t inspirovat, vnukat (al iu ion někomu něco), povzbuzo vat =i respekton timon vzbuzovat úctu strach =iĝi inspirovat se =o inspirace, vnuknutí

instal/i t instalovat, zavádět, zařizovat, uvádět v úřad =i elektron zavádět elektřinu =i direktoron uvádět ředitele do funkce =aĵo zařízení

instanc/o instance

instep/o anat. odb. nárt

instig/i t pobízet, podněcovat, ponoukat =o pobídka, podnět, po pud

instinkt/o instinkt, pud =a instinktivní, bezděčný

instituci/o instituce, organizace, orgán, zařízení

institut/o institut

instru/i t učit, vyučovat, poučovat (al iu ion, iun pri io někoho o něčem) =ado vyučování =anto vyučující, učitel =ato žák =ejo škola =isto učitel =ita vzdělaný, (po)učený =iteco vzdělání, vzdělanost =o poučení

instrukci/o instrukce, pokyn, směrnice =o pri la uzo návod na použití =i t dát instrukci

instruktor/o voj. instruktor

instrument/o tech., um., hud. nástroj, přístroj =a instrumentální =aro nářadí, aparatura =i t hud. (z)instrumentovat

insul/o ostrov =ano ostrovan =aro souostroví

insulin/o lék. inzulín

insult/i t spílat, urazit, urážet, lát, (po)tupit, láteřit =a u rážlivý =o nadávka, urážka

insurekci/o polit. lidové povstání

insurgent/o povstalec

integr/i t slučovat mat. integrovat =a integrální, cel(kov)ý, úplný, nedílný =ado mat. integrování, integrace =aĵo integrál

integral/o v. integraĵo

intelekt/o intelekt, rozum, soudnost =a intelektuální, rozumový =ulo intelektuál =ularo inteligence

inteligent/a inteligentní =eco inteligence =ulo inteligent

intenc/i t zamýšlet, mít v úmyslu, hodlat =a úmyslný =o úmysl

intendant/o intendant, správce

intens/a intenzivní, usilovný =eco intenzita =igi (z)intenzifiko vat

inter mezi =a vnitřní, střední =aĵo střední vnitřní část =e de uvnitř, mezi

inter- předpona s významem "mezi" nebo "vzájemně": planeda planetární; =planeda meziplanetární; =akto div. přestávka; =civitana občansky vzájemný, mezi občany =civitana milito občanská válka

interes/i t zajímat =as min muziko zajímá mě hudba =a zajímavý =ato zájemce =ega velezajímavý, poutavý =iĝi zajímat se mi =iĝas pri muziko zajímám se o hudbu =iĝinta zainteresovaný =(iĝ)o zájem

interetaĝo mezanin

interez/o ekon. úrok

interfer/o opt. interference

interglacialo geol. interglaciál

interior/o um. interiér

interjekci/o jaz. citoslovce

interkompren(iĝ)o dorozumění, (vzájemné) porozumění

interkomuniko propojení =igi spojit =iĝi spojit se

interkonsento vzájemná dohoda

interkonvena slučitelný, navzájem přijatelný

interligi spojit mezi sebou =o spojenectví =iteco vzájemnost, spojitost

interlingvistik/o interlingvistika

interludo hud. intermezzo, mezihra

intermez/o div., hud. intermezzo, mezihra

intermit/i n přerušovat se =a přerušovaný =o přestávka, přerušení

intermonto průsmyk

intern/a interní, vnitřní =a milito občanská válka =a ideo de Es peranto vnitřní idea esperanta =aĵo fyziol. vnitřnosti =e u vnitř (de io něčeho) =igi internovat =iĝi ponořit se vniknout (do podstaty), zahloubat se =o vnitřek =ulejo internát =ulo žák internátní školy

internacia mezinárodní

Internaci/o, Internacional/o Internacionála

interparoli n rozmlouvat

interpelaci/o interpelace =i t interpelovat

interpol/i t interpolovat, vsunout

interpret/i t interpretovat, tlumočit, vysvětlovat (si), předvést =ado interpretace =isto interpret, tlumočník

interpunkci/o jaz. interpunkce, interpunkční znaménka

interrompi t přerušit

interspaco mezera

intertempo mezičas

interval/o interval

interveni n intervenovat, zakročovat =into intervent

intervju/o interview =i t interviewovat

intest/o střevo =a střevní =aro střeva

intestobruo kručení v břiše

intim/a intimní, důvěrný =aĵo intimita, intimní věc =aĵoj intimní styky =iĝi sblížit se =eco intimita, intimnost =ulo důvěrník

intonaci/o jaz. intonace

intrig/i n intrikovat, pletichařit, kout pikle =anto intrikán, pletichář =ema intrikářský, pletichářský =o intrika, pleticha =ulo intrikář, pletichář

intuici/o intuice =a intuitivní

inuit/o Eskymák

inund/i t zaplavit, zaplavovat =o povodeň

invad/i t vpadat, vtrhnout =o invaze, vpád

invalid/o invalida =eco invalidita

invent/i t vynalézat =(aĵ)o vynález =into, =isto vynálezce

inventar/o inventář =i t inventarizovat

invers/a opačný, převrácený mat. inverzní =e naopak, obráceně =igi zvrátit, otočit do protisměru =igilo tech. přepínač směru =o obrat, zvrat

inversi/o mat., jaz., met. inverze =a inverzní =i t obrátit, in vertovat (slovosled)

invert/i t chem. invertovat =igi rozkládat se =ito homosexuál

invest/i t uvést v úřad; investovat =i ambasadoron uvést vyslance do úřadu =ado, =aĵoj investice =anto investor

invit/i t zvát, vybízet =a zvací =ilo pozvánka =ito pozvaný (host) =o pozvání, vyzvání

invitkarto, invitletero pozvánka

invok/i t práv. dovolávat se svědectví

io něco, cosi = ajn cokoliv

iom trochu =a malý, v trošce =ete troš(ič)ku =-post-=a postupný

ion/o v. jono 1

ionik/a arch. jónský

iperit/o yperit =i t voj. napadat yperitem

ipsilon/o písmeno řecké abecedy ypsilon

ir/i n jít, chodit, fungovat la horloĝo =as hodiny jdou =i per aŭto jet autem =i sur maro cestovat po moři letero =as aer(poŝt)e dopis jde letecky =ado chůze =ebla schůdný =ejo ces ta pro pěší, chodník, stezka, pěšina =igi pohánět =igi motoron spouštět natáčet motor =iloj chůdy =o chod, pohyb

Irak/o Irák

Iran/o Irán

irbastonoj chůdy

irid/o bot. kosatec (Iris)

iridi/o chem. iridium

irigaci/o zavodňování, zavlažování =i t zavodňovat, zavlažovat

iris/o duhovka

irit/i t dráždit, rozčilovat

iriz/a duhově zbarvený

Irland/o Irsko i=a irský i=ano Ir

ironi/o ironie =i n ironizovat

iskiatik/o lék. ischias

islam/o islám =ano muslim, mohamedán =anigi islamizovat =ismo muslimské učení nábožeství

Island/o Island =ano Islanďan

Israel/o v. Izraelo

istm/o zeměp. šíje

ital/o Ital I=ujo, I=io Itálie

itiner/o itinerář, plán cesty

iu někdo, kdosi, některý = ajn kdokoliv =foje někdy

izol/i t izolovat =a izolační; osamělý =ado izolace postup izolo vání =aĵa izolační =aĵo izolace, izolační materiál =(it)eco osamělost =ilo izolátor

izoldifekto eltech. snížení porucha izolačního odporu

izolrubando izolační páska

Izrael/o hist. Izrael i=ido izraelita, Şid i=iano Izraelec =io, =ujo Izrael