g^ deváté písmeno esperantské abecedy dž; ~o název tohoto písmene  c^apelitaj

g^a neol. už, již

G^afar/o Džafar (velkovezír Haruna-al-Rašína)

g^ain/o gymnosofista (nahý sebetrýznící asketa); ~ismo džinizmus  asketo, ermito, fakiro

G^akart/o Djakarta (dříve Batavia, hlavní město Indonézie)

G^amil/a Džamila (ženské jméno)

g^angal/o džungle; la leg^o de la ~o zákon džungle  makiso, vepro, tajgo, savano, prerio, tundro, stepo (bos^o); ~a týkající se džungle

g^anibudh/o, g^hanibudh/o náb. Budhův předchůdce

G^anikol/o zeměp. Janiculum (pahorek v Římě)

g^arden/o zahrada; malnovmoda Franca ~o staromódní francouzská zahrada; en la fino de la ~o staris lau^bo na konci zahrady stála besídka; Dio prenis la homon kaj enlog^igis lin en la ~o Edena, por ke li prilaboru g^in Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil; Turlando estas ~o de Francujo Touraine je zahrada Francie; la pendantaj ~oj de Babilono visuté zahrady babylonské; publika ~o veřejná zahrada  parko; botanika ~o botanická zahrada; zoologia ~o zoologická zahrada; la G^~o Epikurova zahrada  Akademio, Portiko; ~a zahradní; ~a aleo zahradní alej; ~aj floroj zahradní květiny; ~a kulturado zahradní pěstitelství, zahradničení; ~aj legomoj zahradní zelenina; ~a palisaro zahradní kůlový plot; ~i t zahradničit; ~aj^o zahradní vybavení (trávníky, záhony); ~eto zahrádka; kolonia ~eto zahrádka v zahradní kolonii; ~ilo zahradní náčiní (kus); ~-ilaro zahradní náčiní (soubor); ~isto zahradník; ~isto en tombejo hřbitovní zahradník; pejzag^a ~isto krajinný architekt  arkitekto; ~istiko zahradnictví; ~agariko bot. pečárka zahradní (Agaricus bisporus, Agaricus hortensis); ~arkitekto zahradní architekt; ~brasiko bot. brukev kapusta (Brassica oleracea); ~domo zahradní domek; ~floro zahradní květina; ~fotelo zahradní křesílko; ~hoso zahradní hadice; ~kreso bot. řeřicha setá (Lepidium sativum); ~kulturo zahradnictví; ~laboro zahradní práce; ~lau^bo zahradní besídka, loubí; ~mebloj zahradní nábytek; ~restoracio zahradní restaurace; ~rug^vostulo orn. rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus); ~silvio orn. pěnice slavíková (Sylvia borin); infan~o mateřská škola; infan~istino učitelka mateřské školy; frukto~o sad; legom~o zelinářská zahrada; rok~o skalka; vinber~o vinohrad; niaj vinber~oj burg^onas naše vinohrady raší; vinber~ojn vi plantos, sed vinon vi ne trinkos vysázíš vinice, avšak víno pít nebudeš; vintro~o zimní zahrada

g^arter/o podvazek; la ordeno de la G^~o Podvazkový g^ád  rubando

G^ed/o = J^id/o zeměp. Džida (město v Saudské Arábii)

G^egiang čínská provincie

G^ehan hist. Šáhdžahán (indicko-mongolský panovník, 1628-1658, dal postavit mauzoleum Tádž Mahál) (PIV 1080)

g^elab/o textil. dželaba (arabská vlněná blůza s kapucí)

g^em/i n 1 sténat, vzdychat  plendi, krii, lamenti, suspiri, vei, sopiri, stertori; vydávat podobné zvuky  murmuri, pepi; la vundito ~as zraněný sténá; pri tio mi ploras kaj ~as naříkám nad tím a kvílím; oni subite ekau^dis, ke iu tre profunde ~as najednou zaslechli, že někdo z hluboka vzdychá; kiam regas malvirtulo, la popolo ~as pod vládou prostopášníka lid úpí; najabaro ne ~as, kiam boto nin premas z cizího krev neteče; la turtoj ~as en la arbaro hrdličky hudrují v lese; ~a sténavý: la urso diris kun ~a voc^o medvěd řekl sténavým hlasem; ~o sten, vzdech; retenadi malantau^ la interfermitaj dentoj ~ojn kaj kriojn zadržovat za stisknutými zuby steny a výkřiky; mia suferado estas pli peza, ol miaj ~oj bída má je těžší nežli lkaní mé; sopira ~o toužebný sten; ~adi n vzdychávat; vi ~ados unu al alia úpět budete jeden s druhým; ~ado sténání, vzdychání; ~ego hluboké zasténání; ~eto krátké zasténání, pípnutí; ~inda politováníhodný; ~plori n vzlykat; ek~i n zavzdychat, zasténat; el~i t říci mezi vzdechy; el~i vorton de pardono zasténat slovo odpuštění; for~i t provzdychat, ztratit; for~i sian tutan vivon provzdychat svůj život; pri~i t vzdychat kvůli něčemu  priplori, funebri, aflikti; dolor~i n sténat bolestí, skučet; plor~i n vzlykat: plor~i c^e la mortlito de edzo vzlykat u manželovy smrtelné postele  g^emplori, singulti; sopir~i n vzdychat únvavou, bolestí, touhou  suspiri, vespiri

g^emel/o dvojče (trojče, čtyřče atd.); zool. mláďata z jednoho vrhu  unuplacenta, plurplacenta, dunaskitoj, samnaskito, plurnaskitoj; každá přirozená dvojice (jader, svalů, nervů, krystalů ap.); G^~oj hvězd. Blíženci; ~oj veraj pravá dvojčata (z jednoho oplodnění); ~oj falsaj nepravá dvojčata (z více oplodnění); siamaj ~oj siamská dvojčata (srostlá); akus^i ~ojn porodit dvojčata; ~a týkající se sourozenců z jednoho porodu; přen. bratrský, družební; ~a frato bratr dvojče; ~igi navázat družební styky (mezi městy); ~ig^intaj urboj, ~urboj, urboj-~oj družební města; tri~o, kvar~o, kvin~o trojče, čtyřče, paterče atd.; kun~o stejně starý sourozenec

g^emin/a lék. představující dvojici; du~a představující dvě dvojice; du~a pulso dvojitý puls; kvar~a představující čtyři dvojice; tri~ismo nenormální stav pulsu

g^eni t obtěžovat, překážet, o obuvi, obleku být malý těsný, škrtit, vadit  embarasi, obstrukci, c^agreni, konfuzi, konsterni, tedi, domag^i; c^u la pakaj^o ne tro ~as vin? nepřekáží vám to zavazadlo?; tio tute ne ~as min to mi vůbec nevadí; ~i la trafikon překážet dopravě; la c^emizo ~as min, g^i estas tro strikta ta košile mě škrtí; havi ~itan mienon mít otrávený výraz; ne ~as! nevadí, nic se neděje (= ne gravas); s^ia senc^esa babilado min forte ~as to její neustálé žvanění mi už leze na nervy; ~i sin ostýchat se, obtěžovat se; ne ~u vin neostýchejte se, neobtěžujte se; ne lasu vin ~i nenechte se obtěžovat, nedělejte si starosti; ♦ malfelic^o sin ne ~as, faru geston, g^i tuj venas neštěstí přichází nezváno a bez rozpaků; senti sin ~ata cítit se obtěžován, cítit se trapně; ~a obtížný, trapný  c^agrena, teda, malagrabla, maloportuna; ~a afero trapná záležitost; ~a rimarkigo nechutná (nevhodná) poznámka; ~o obtíž, nesnáz, trapas; ~anta obtěžující, nepříjemný; ~ado obtěžování, chem. XXX; spaca ~ado de molekulgrupoj chem. XXX; ~aj^o překážka, trapnost  baro, malhelpo, maloportunaj^o; ~ateco ostýchavost; ~ateco mallertigas ostýchavost činí člověka nešikovným; ~eco obtížnost, trapnost; ~ulo protiva, dotíravec  trudulo, tedulo, ludfus^anto, kibico; ne~ata, sen~a nenucený  intima, senceremonia, hejmeca, neglig^a, malkas^a, familiara; sen~a konversacio nenucený rozhovor; peni aperigi sen~an rideton pokoušet se o nenucený úsměv; sen~ac^a dotěrně nenucený; sen~e nenuceně; tute sen~e ridi zcela nenuceně se smát; sen~eco nenucenost; sin~a, sin~ema ostýchavý  timida, hontema, pruda; ♦ almozpetanto sin~a restas kun sako malplena ostýchavý žebrák nic nevyžebrá; tro~a dotěrně nenucený; tro~a konduto, parolo příliš suverenní chování, řeč

g^endarm/o četník; piedira ~o pochůzkář; rajda ~o jízdní četník; ~a četnický; ~a kazerno četnická kasárna; ~a oficiro četnický důstojník; ~aro četnictvo; ~ejo četnická stanice

g^eneral/a (vše)obecný, generální; ~a amnestio všeobecná amnestie; ~a asembleo valná hromada (= ~a kunveno); ~a demando všeobecná otázka; ~a direktoro generální ředitel; ~a farto lék. celkový zdravotní stav; G^~a Gubernio XXX; ~aj ideoj všeobecné ideje, všeobecné mínění; ~a impreso všeobecný dojem; ~a klereco všeobecné vzdělání; ~a kunveno valná hromada; ~a malarmado všeobecné odzbrojení; ~a opinio všeobecný názor; subskribita ~a pardono podepsaný všeobecný pardon; ~a prezaro všeobecný ceník; ~a regulo všeobecné pravidlo; ~a sekretario generální sekretář, generální tajemník; ~a situacio všeobecná situace; ~a striko všeobecná stávka; ~e všeobecně; ~e dirite obecně řečeno; ~e uzata všeobecně používaný; ~e valida obecně platný; ~aj^o všeobecnost, všeobecná záležitost, všeobecný názor; ~eco všeobecnost (vlastnost); ~igi zobecňovast, zevšeobecnit; ~igi doktrinon, kutimon, leg^on, regulon zevšeobecnit doktrínu, zvyk, zákon, pravidlo; ~igi siajn pensojn zobecnit své myšlenky; ~igo zevšeobecnění

G^eneralif/o hist. zahradní palácová rezidence maurských králů v Granadě

G^enev/o zeměp. Ženeva (švýcarské město); ~a ženevský; ~a Konvencio Ženevská konvence; ~a Lago Ženevské jezero; ~ano Ženevan

g^eni/o mytol. domácí skřítek (= genio)

G^engg^ou^ zeměp. Čeng-čou, Chengchow (čínské město)

G^enner/o lék. Jenner, E. (angl. lékař, 1749-1823); ~a vakcinado Jennerovo očkování (z živých kravských neštovic proti planým neštovicím) (PIV: 1164)

G^enov/o zeměp. Genova, Janov (italský přístav); ~ano Janovan

G^enovev/a Jenovéfa (ženské jméno)

g^enr/o žánr, um. žánrový obraz; la drama ~o dramatický žánr; la komedia ~o komediální žánr; la prozaj ~oj prozaické žánry; la romanaj ~oj románové žánry; la versaj ~oj básnické žánry; ~a žánrový; ~opentraj^o žánrový obraz

g^entil/a zdvořilý  bonedukita, afabla, komplezema, kavalira, galanta, aminduma, korteza; ~a knabo zdvořilý chlapec; ~a konduto zdvořilé chování; ♦ per vorto ~a c^io farig^as facila laskavé slovo i brány otevírá, se zdvořilostí nejdál dojdeš; c^e tro ~a ekstero mankas sincero přehnaná zdvořilost není upřímná; ~e zdvořile; ~e saluti zdvořile pozdravit; ~i n být zdvořilý, chovat se zdvořile; ~aj^o pozornost, úsluha; ~eco zdvořilost; ~ulo zdvořilý člověk; ~homo džentlmen; mal~a nezdvořilý, hrubiánský  aroganta, maldelikata, bruska, malafabla, kruda, vulgara, groba; mal~e nezdvořile; mal~eco nezdvořilost; mal~ulo nezdvořák; ne~a málo zdvořilý, nedostatečně zdvořilý

g^entleman/o džentlmen  nobelo, kavaliro, aristokrato

g^entr/o hist. džentri (nižší venkovská šlechta)

g^er/i t řídit obchodní podnik

G^erald/o Gerald (mužské jméno)

g^erm/o bot. klíček, zool. i přen. zárodek  bulbio, embrio, feto, gemo, sporo, ovolo; havi ~on de malsano mít v sobě zárodek nemoci; ~o de c^iuj malvirtoj zárodek všech neřestí; tia malsameco entenas ~on de multaj disputoj taková rozdílnost obsahuje zárodek budoucích sporů; tiu eltrovo portas en si ~ojn de vera revolucio en industrio tento objev nese v sobě zárodky skutečné revoluce v průmyslu; ~i n klíčit; la semoj jam ~is semena už vzklíčila; la deziro ~is en mi přání ve mně začínalo klíčit; tiu ideo delonge ~is en lia cerbo ta myšlenka už dlouho klíčila v jeho mozku; literaturo nur ekkomencas ~i en tiu lando v té zemi začíná literatura teprve zapouštět kořínky; el la reciproka ekkono kaj kompreno ~as la paco ze vzájemného poznání a pochopení vzchází mír; ~ado klíčení; la ~ado de virtoj en la koro klíčení cností v srdci; ~igi přivést ke klíčení; ~ingo bot. = koleoptilo; ~oplanto rostlina určená ke klíčení; ~ipova schopný klíčení; ek~i n vyklíčit; ♦ malamo ek~is en lia koro v jeho srdci vzklíčila nenávist; sen~a lék. bezzárodečný  asepsa, nesepsa, sterila

g^erman/o etn. Germán  teu^tono, goto, franko; ~a germánský; ~ino Germánka; ~isto jaz. germanista; ~istiko germanistika; G^~ujo hist. Germánie

G^erman/o Germain (mužské jméno); ~a Germaina (ženské jméno)

g^ermen/o biol. germen (zárodečná plazma)  gonado, testiko, ovario, generiloj

g^erminal/o hist. germinál (7 měsíc francouzské revoluce - 21. březen - 19. duben)

G^eser/o hist. Džoser (egyptský farao)

g^est/o lit. epos, hrdinská píseň (starofrancouzská); la ~o de Karolo la Granda píseň o Karlu Velikém; la ~o de Rolando píseň o Rolandovi

g^et/o nám. přístavní molo  moleo; ~kajo přístavní plošina (proti vlnám) (= varfo); ~kapo konec mola (s majákem, signalizací)

g^i ono (dítě, věc, zvíře), to; la tranc^ilo tranc^as bone, c^ar ~ estas akra nůž dobře krájí, protože je ostrý; ~ okazis lunde stalo se to v pondělí; la infano ploras, ćar ~ volas mang^i dítě pláče, protože chce jíst; c^u ~ estas vi? jes, ~ estas mi jsi to ty? ano, jsem to já; ne kredu ~n nevěř tomu; c^u ~ estas ebla, ke ... je to možné, že ...; li skribis leteron, mi vidis tion - mi vidis ~n psal dopis, viděl jsem to (že psal) - viděl jsem ho (ten dopis); ~a jeho (dítěte, věci)  ties; domo kaj ~a g^ardeno dům a jeho zahrada; hundino kaj ~aj hundidoj fenka a její štěňata

g^ib/o zool. anat. hrb, lék. hrb, bot. XXX (váček); ~o de kamelo velbloudí hrb; ♦ propran ~on neniu vidas vlastní hrb nikdo nevidí; ~a hrbatý, hrbolatý; ~a nazo orlí nos; ~a saliko ohnutá vrba; ~aj^o hrbol, výrůstek, vypuklina  protuberanco, tubero, s^velaj^o, elstaraj^o; ~igi nahrbit, (na)ježit; katoj ~igas la dorson kočky hrbí hřbet; ~ig^i hrbit se; kato scias ~ig^i kočka se umí nahrbit; ~ulo hrbáč; ♦ ne c^iu ~ulo estas sanktulo není každý hrbáč svatý; ~ulo g^is morto restos ~ulo hrbáč zůstane hrbáčem až do smrti; ~obovo zool. zebu (= zebuo); ~oforma ve tvaru hrbu; ~ohava hrbatý, mající hrb; du~a dvouhrbý; du~a kamemelo velbloud dvouhrbý, drabař (= baktria kamelo); sen~a bezhrbý; sen~a kamelo velbloud bezhrbý, lama (= lamo); ter~o, teren~o kopec hlíny, terénní vyvýšenina; unu~a jednohrbý; unu~a kamelo velbloud jednohrbý, dromedár (= dromedaro)

G^ibraltar/o zeměp. Gibraltar; ~a markolo Gibraltarský průliv

G^ibut/o, G^ibuti/o zeměp. Džibúti (hlavní město Džibutska, dříve Francouzského Somálska)

g^igol/o gigolo, placený tanečník; přen. prostitut, milenec starších žen  prostituito

g^ihad/o náb. džihád, islamská svatá válka

g^il/o hist. stará měrná jednotka

G^il/o Gil (mužské jméno)  Viliamo, Vilhelmo

g^ili neol oni, ony, ona (množné číslo od g^i, zatím experiementálně použito)

g^in/o 1 džin (lihovina); nederlanda ~o holandský džin

g^in/o 2 islám džin, démon, skřítek

G^in/o náb. Džin, Vítěz (titul zakladatele džinismu Mahavíry); ~ano džinista (= g^aino); ~ismo džinizmus (= g^ainismo)

G^ingis-H^an/o hist. Čingischán, Džingischán, Temüdžin (mongolský dobyvatel, 1162-1227)

g^inz/o = j^inzo textil. džíny, džínsy (jeans)

g^ir/i t fin. žirovat (směnku)  endosi; převést peníze (bezhotovostně); dopr. prudce stočit (auto); nám. natočit po větru (člun)  halsi, traventigi; chem. otáčet, natáčet, (polarizovanou rovinu); ~i al iu kambion žirovat někomu směnku (prohlášením na rubu); ~ado žirování; stočení; ~aj^o žiro (směnka, suma); ~anto žirant; ~ato příjemce směnky; ~ebla žirovatelný; ~ejo prudká zatáčka; tro rapide preni ~ejon příliš rychle vlítnout do zatáčky; dang^era blinda ~ejo nebezpečná slepá zatáčka (za kterou není vidět); harpingla ~ejo zatáčka ostrá jako jehla (spojení dvou souběžných cest); ~ilo formulář směnky; ~o podpis směnky; ~indikilo ukazatel změny směru jízdy (motorového vozidla); ~mono převedené peníze

g^iraf/o zool. žirafa (Giraffa); ~i n jaz. hovor. mluvit více posuňky než esperantem; ~edoj zool. žirafovití (Giraffidae)

G^irond/o zeměp. Gironde (společné ústí Garonny a Durance do Biskajského zálivu); ~io departement Gironde; ~istoj girondisté (pravicová strana v revolučním francouzském Konventu)

g^is pg^edložka (až) do, (až) k, dokud, spojka až; restu, ~ mi venos zůstaň, dokud nepřijdu; ~ la lasta minuto do poslední minuty, do poslední chvíle; iru ~ la angulo kaj atendu tie běž až na roh a tam počkej; labori ~ profunda nokto pracovat do pozdní noci; ~ c^i tie (až) sem; ~ nun dosud; ~ tiam dotud; ~ kiam? dokdy?; ~ kie? (až) kam?; de Parizo ~ Londono z Paříže do Londýna; kvar ~ kvin jarojn čtyři až pět let; ♦ vidi nur ~ la pinto de sia nazo vidět si jen na špičku nosu; iri kun iu volonte ~ la fino de la mondo jít s někým rád až na konec světa; formeti ~ la grekaj Kalendoj odložit navždy; klinig^i antau^ iu ~ la tero sklonit se před někým až k zemi, poklonit se někomu až k zemi; armita de la kapo ~ la piedoj ozbrojen od hlavy až k patě; fidanta al vorto atendas ~ morto kdo věří slovu, čeká do smrti; de parolo ~ faro estas malproksime je daleko od slov k činům; longe c^erpas la kruc^o, ~ fine g^i rompig^os tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne; ~ (la) revido na shledanou; ~!, ~ la! hovor. nashle!; ~i tn loučit se, říci "g^is!"; ♦ ~i kaj kisi pozdravit a políbit (na rozloučenou)

g^is- předpona s významem "až do": ~atendi t dočkat se; ~blanke doběla; ~data doplněný k poslednímu datu; ~ebrie až do opilosti (pít); ~funde do hloubky, důkladně, do dna; ~iri dosáhnout, jít až k něčemu; ~hau^te až na kůži (promoknout), dohola (ostříhat); ~morte doživotně, do smrti, do posledního dechu; ~nude donaha; ~nuna dosavadní; ~osta zapřisáhlý, neochvějný, skálopevný, zkostnatělý; ~pacienci tn dočkat se; ~rande (plena) (plný) až po okraj; ~vivi t dožít se

G^ofred/o Geoffrey, Bohumír (mužské jméno)

g^oj/i n radovat se, těšit se (pro pri io z něčeho), být rád (něčemu)  plezuri, g^ui; mi ~as, ke ... jsem rád, že ...; ~a radostný  gaja, hura; ~an feston! radostné svátky!; ~a koro radostné srdce; ~a rideto radostný úsměv; ~a sciigo radostné oznámení; ~a vizag^o rozradostněná tvář; ~e radostně; ~e ekplau^di per la manoj radostně zatleskat; ~o radost; difekti / fus^i ies ~on pokazit někomu radost; fari / kau^zi ~on al iu udělat někomu radost; havi ~on de / pro io mít z něčeho radost; alte eksalti de ~o vyskočit radostí; froti pro ~o al si la manojn mnout si radostí ruce; fajro de ~o ohnivá radost; larmoj de ~o slzy radosti; ekplori lau^te pro ~o rozplakat se radostí; radianta pro ~o zářící radostí; vivi en ~o kaj plezuroj žít v samých radovánkách; amiko en ~o kaj ploro přítel v radosti i nouzi; sag^a filo estas ~o por sia patro syn moudrý dělá radost otci; ~ac^i n mít škodolibou radost; ~ado radovánky; ~egi n jásat; ~ego jásot; ~igi potěšit, udělat radost; ~igi la okulojn potěšit oči; ~iga potěšující; ~fajro oheň radosti; ~festo radovánky; ~krii n výskat, jásat; ~krio výskot; ~plena, ~oric^a přeradostný, překypující radostí; ek~i n zaradovat se; mal~a smutný, neradostný  malgaja, trista, funebra; morte mal~a k smrti smutný; akiri la mal~an gloron de subfosanto získat si smutnou slávu sabotéra; mal~i n být smutný, truchlit  afliktig^i; mal~i post la morto de amiko truchlit po přítelově smrti; mal~o smutek; nek ~o nek mal~o dau^ras eterne radost ani smutek netrvají věčně; mal~o pri la mortinta patro smutek kvůli zemřelému otci; konfidi sian mal~on svěřit se se svým zármutkem; mal~igi zarmoutit  aflikti, c^agreni, deprimi, malesperigi; enviemulo mal~igas sian domon závistník uvrhá svůj dům do smutku; sen~a neradostný  morna; sen~e neradostně

G^oj/a ženské jméno

g^onk/o = j^onko džunka (člun)

g^org^et/o textil. žoržet, krepžoržet (jemná tkanina krepového vzhledu)

G^org^tau^n/o zeměp. Georgetown, Jiříkov (hl. město Guyany)

G^ou^ hist. Čou (čínská dynastie, 1027-256 př. n. l.)

G^ou^ Enlaj hist. Čou En-laj (čínský státník, 1898-1976)

g^u/i t požívat, vychutnávat, užívat si, těšit se (ion něčemu)  plezuri, g^oji, frandi; ~i delikatan mang^on vychutnat si delikátní pokrm; ~i ies konfidon těšit se něčí důvěře; ~i profiton mít prospěch; ~i sanon těšit se zdraví; ~i reg^an favoron těšit se královské přízni; ~a potěšitelný; estos al mi ~e revidi lin bude mi potěšením se s ním znovu setkat; ~o požitek  c^armo, ravo; ♦ ~o por la okuloj pastva pro oči; vivi en ~o kaj bruo žít bouřliváckým životem; ~egi t velice si užívat; ~ego rozkoš, slast  volupto; ~ema požitkářský; ~emulo požitkář, ~igi obšťastnovat; ~iloj pochutiny (tabák, káva); ~amo požitkářství  voluptemo, epikurismo; ~avido lačnění po slastech; ~plena slastný; ek~i t pocítit slast; ek~i grandan plezuron pocítit veliké potěšení

G^uangzi hist. Čuang-c' (čínský filozof, 365-285 př.n.l.)

G^umad/o pátý a šestý měsíc islámského roku

g^ust/a správný, pravý  justa, ekzakta, prava, korekta, trafa, tau^ga, deca, adekvata; c^u la horlog^o estas ~a? jdou ty hodiny správně ?; ~a metodo správná metoda; ~a esprimo správný výraz; havi la kapon sur la ~a loko mít hlavu na správném místě; esti la ~a homo por io být tím správným člověkem pro něco; vort' en ~a momento faras pli ol arg^ento správné slovo v pravou chvíli zmůže víc než stříbro; ~e správně, přesně, právě; li estas ~e la sama viro, kiu... je to právě ten muž, který...; por diri pli ~e lépe řečeno; tre ~e! velice správně!; ~e antau^ unu monato li mortis zemřel právě před měsícem; ~e antau^ miaj okuloj právě před mýma očima; ~aj^o správná věc, pravda; ~e správně, právě; mokadi al iu ~e en la vizag^on smát se někomu přímo do obličeje; ~e pro tio mi ne volis respondi právě proto jsem nechtěl odpovědět; ~e apud s^i právě vedle ní; ~e nun právě teď; ~aj^o dobro, pravda, správná věc; fari ~aj^ojn konat dobré skutky; paroli ~aj^on říkat pravdu; ~eco správnost, přesnost; ~igi upravit, seřídit  korekti, enfokusigi, munti, pravigi, konverti; ~igi fotilon nastavit si foťák; ~igi horlog^on seřídit hodinky; ~igi kravaton narovnat si kravatu; ~igi preseraron opravit tiskovou chybu; ~iga opravný; ~igilo ovládač, regulátor; ~aloke na správném místě; ~amezure přesně, správnou měrou; ~atempe včas; al~igi přizpůsobit, zregulovat; al~igebla přizpůsobitelný; mal~a nesprávný, špatný; mal~a rezulto de kalkulado nesprávný výsledek počítání; mal~aj^o chyba  eraro; mal~eco nesprávnost; krianta mal~eco špatnost do nebes volající; mal~igi pokazit  difekti, fus^i; ne~a nesprávný; re~igi opravit, seřídit; re~ig^i napravit se, přijít k rozumu

g^us neol. právě teď