Předmluva

Uvádí se, že mezinárodní neutrální jazyk esperanto je zásluhou své pravidelné mluvnice a mezinárodní slovní zásoby minimálně šestkrát jednodušší nežli národní jazyky. Znamená to tedy možnost naučit se esperantu při stejné píli minimálně šestkrát rychleji, nebo za stejnou dobu věnovanou studiu šestkrát důkladněji.

V žádném případě to však neznamená, že by šlo o jazyk primitivní. Naopak, svou bohatostí slovní zásoby danou mimo jiné i možností četného odvozování nových slov pomocí jednoznačných předpon a přípon, svými vyjadřovacími možnostmi i libozvučností předčí i mnohé jazyky národní.

Během více než stoleté existence esperanto již vytvořilo bohatou kulturu a je stále častěji využíváno i profesionálními institucemi. Uveďme v této souvislosti alespoň dvě rezoluce UNESCO podporující esperanto (1954 a 1985), nebo že esperanto je jedním z literárních jazyků významného PEN-klubu, či že např. ČSD zařadily (jako 7. dráha na světě) do jízdního řádu vysvětlivky v esperantu, v čemž pokračují jak ČD, tak i ŽSR.

Předkládaná učebnice vznikla z podnětu deníku Český expres, kde vycházela jako pokračování řady jazykových kursů po angličtině a němčině. Po přijetí úkolu napsat učebnici esperanta s přesně definovaným počtem lekcí, jejich rozsahem, ale i názvem, jsme si uvědomili, že v esperantu, na rozdíl od autorů předchozích kursů národních jazyků, máme možnost i při daném omezení nejen sestavit úvod do jazyka, ale dát možnost zvládnout jazyk natolik, aby tato znalost postačovala k normálnímu hovoru na běžná témata, četbě esperantské literatury i poslechu esperantských vysílání rozhlasových stanic (u nás nejlépe slyšitelné stanice vysílající v esperantu jsou Bern, Varšava, Vídeň a Vatikán).

Toto je umožněno již zmíněnou pravidelností esperantské mluvnice, možností bohatého rozšiřování slovní zásoby množstvím předpon a přípon s jednoznačným významem a slovní zásobou, kterou většina lidí má z větší části v povědomí jako tzv. "cizí slova".

Učebnice se skládá ze dvou částí: lekce 1- 40 vysvětlují gramatická pravidla v rozsahu, který postačuje pro běžného uživatele jazyka a uvádí základní slovní obraty. Ve zbývajících 20 lekcích, tedy lekcích 41 až 60, je systematicky probírána slovní zásoba.

Způsob studia za pomoci této učebnice závisí silně na předpokladech čtenáře, zejména jeho jazykových znalostech. Těm, kteří se marně pokoušeli naučit nějaký jazyk a dosud žádným kromě své mateřštiny se nedomluví, doporučujeme zkusit to s esperantem. Pokud se mu budete skutečně věnovat, jsme si jisti, že jej dokonale zvládnete, i pokud jste přesvědčeni, že na jazyky nemáte buňky. A pokud jste již zvládli jiný jazyk, zkuste to tím spíše, třeba si v učebnici jen listovat a číst - pravděpodobně Vás to chytne a snadno se naučíte svému dalšímu jazyku.

Mnoho úspěchů v učení Vám přejí autoři.

1995