— 21 —

La kvina lundo Páté pondě

Přípona -igi vyjadřuje uvedení někoho (něčeho) v nějaký stav, ev. učinění někoho (něčeho) nějakým:

pura čistý

sana zdravý

purigi la ŝuojn vyčistit boty

Kuracisto sanigas malsanuloj. Lékař uzdravuje nemocné.

kunigi ion spojit něco

Všechna slovesa s příponou -igi musí mít vedle sebe předmět s koncovkou -n (ruinigi domon - zbořit dům).

Přípona -igi se používá k vytváření sloves přechodných ze sloves nepřechodných (která se nepojí s předmětem) např:

kuŝi ležet

kuŝigi ion položit něco

havi mít

havigi por si ion opatřit si co

Dio estigis la Teron Bůh stvořil Zem

Při aplikaci přípony -igi na slovesa přechodná vyjadřujeme české: dát, udělat, nechat udělat (co):

Suisto riparas ŝuojn. Švec opravuje boty.

Mi riparigis miajn ŝuojn. Dal jsem si opravit boty.

Přípona -igi je velmi produktivní, k překladu do češtiny musíme často použít opisu, např.:

el z

poŝo kapsa

Li elpoŝigis la bileton Vytáhl s kapsy lístek.

(doslova: Vykapsoval” lístek.)

Samostatné igi má význam přimět, přinutit, způsobit:

Ŝi igis lin paroli. Přiměla ho mluvit.

(=Ŝi paroligis lin.)

Senigi la idon de la timo. Zbavit mládě strachu.

 

 

 

 

 

— 22 —

La kvina mardo Páté úterý

Přípona -iĝi vyjadřuje, že význam základního slova přechází na podmět (mluvčího).

Sloveso s příponou -iĝi je vždy nepřechodné, nesmí se nikdy spojovat s předmětem ve 4. pádě. Samotné -iĝi má význam stávat se (nějakým).

ruĝa - červený ruĝiĝi - zrudnout

kun - s kuniĝi - spojit se

blinda - slepý blindiĝi - oslepnout

Přípona -iĝi slouží také ke změně sloves přechodných na nepřechodná:

perdi - ztratit perdiĝi - ztratit se

naski - porodit naskiĝi - narodit se

Změna vyjádřená příponou -iĝi probíhá samovolně, bez přičinění nebo úmyslu podmětu. Jedná-li se o změnu vyvolanou, nebo chtěnou, použijeme přechodného slovesa zvratného (igi sin, u přechodného slovesa jen sin):

morti zemřít

mortiĝi přijít o život

mortigi sin zabít se (sám)

varma teplý

varmiĝi zahřát se

Mi gimnastikas, ĉar mi volas varmigi min.    Cvičím, protože

se chci zahřát.

Všimněte si podobnosti -iĝi a ek- :

Kiel tio estiĝis ? Jak to vzniklo? (= se to vyvinulo)

Kiel tio ekestis ? Jak to vzniklo? (= začalo)

Rozdíl spočívá v tom, že při použití předpony ek- zdůrazňujeme počátek, krátkost či rychlost změny. Jedná-li se o pozvolnou, pomalou změnu, použijeme přípony -iĝi.

Příklady soamostatného použití igi i iĝi lze použít i samostatně:

Tio igis li... To ho znehybnělo.

(= způsobilo nehybným)

(Ona) Stává se dospělou.

 

— 23 —

La kvina merkredo Pátá středa

Neosobní slovesa jsou ta, která nemají podmět a s nimiž nelze spojovat zájmena:

pluvi pršet

pluvas prší

Není možno se zeptat kiu pluvas? (kdo, co prší), proto také není možno říci ĝi pluvas (ono prší). Pozor na rozdíl od češtiny, kde je to možné!

Podobně:

neĝas sněží

frostas mrzne

ŝajnas al mi zdá se mi (= myslím si že)

estas konate je známo

decas sluší se

Estas konate, ke esperanto estas pli facila ol naciaj lingvoj.

Je známo, že esperanto je snažší, nežli národní jazyky.

Pozor na různý význam slovesa mít:

mít (základní význam): havi

Mi havas novan amikon. Mám nového přítele.

mít pravdu: pravi

Vi certe pravas, sed ŝi havas alian opinion.

Jistě máte pravdu, ale ona má jiný názor.

Mít povinost, muset: devi, -n

Mi devas respondi du leterojn.

Mám odpovědět na dva dopisy.

Kion mi faru? Co mám dělat?

mít rád : ŝati...-n, ami...-n

Mi satas kolbason kun ajlo. Mám rád klobásu s česnekem.

Rád něco dělat: ŝati...-i

Si ŝatas viziti amikojn. Ráda navštěvuje přátele.

 

 

 

 

 

— 24 —

La kvina ĵaŭdo Pátý čtvrtek

Skládáním lze vytvářet v Esperantu velké množství nových slov. Pravidla:

1. Nositel hlavního významu je vždy na konci složeného slova:

Tagmezo= mezo de tago poledne

2. Při skládání se koncová samohláska předcházejícího kmene vypouští:

tago+mezo= tagmezo

3. Je-li to však potřeba z důvodu lepší výslovnosti, ponechá se uvnitř složeniny -o- :

montri ukazovat

fenestro okno

montrofenestro výkladní skřín

4. Pro lepší rozlišitelnost dlouhých složených slov je možno jednotlivé části oddělit spojovníkem:

ripari opravit

automobil-ripajero opravna automobilů

5. Dostanou-li se ve složenině vedle sebe dvě stejné hlásky, musíme vyslovit obě:

neebla nemožný

mallonga krátký

Rozlišujte:

maŝino stroj

skribi psát

skribmaŝino psací stroj

maŝinskribo strojové písmo

Některé složeniny dostávají vlastní, nový význam, ne přesně identický rozboru:

urbo město

domo dům

urbodomo radnice

(ne každý dům ve městě)

libertempo dovolená

En la parko kreskas nur foliarboj. V parku rostou jen listnaté

stromy.

Rigardu la belajn arbofoliojn.    Pohled na ty krásné listy

stromu.

Antaŭhieraŭ ni dancis ĝis noktomezo. Předevčírem jsme

tančili do půlnoci.

 

 

 

 

— 25 —

La kvina semajnfino Pátý víkend

Traduku: Přeložte:

Lékař uzdravil mého strýce.

Jeho otec před rokem oslepl.

Jana se dobře provdala.

Kde jste se narodil?

Jak se jmenujete?

Proč se neposadíte?

Práce skončila, nyní budeme odpočívat

Je možné si tady někde dát opravit auto?

Ano, v té nové autoopravně.

Přál bych si také dát umýt auto.

Zdá se mi, že dnes bude pršet.

Máte stejné mínění (názor)?

Ne, můj názor je zcela opačný.

Rád čtu zajímavé knihy.

Přijdete večer do klubu?

 

Kontrolo: Kontrola:

La kuracisto sanigis mian onklon.

Lia patro antaŭ unu jaro blindiĝis.

Jana bone edziniĝis.

Kie vi naskiĝis?

Kiel vi nomiĝas?

Kial vi ne elesidas?

La laboro finiĝis, nun ni ripozos.

Ĉu eblas ie ĉi tie riparigi la aŭtomobilon?

Jes, en la nova aŭtomobil-riparejo.

Mi dezirus ankaŭ lavigi la aûton.

Ŝajnas al mi, ke hodiaû pluvos.

Ĉu vi havas la saman opinion?

Ne, mia opinio estas tute mala.

Mi ŝatas legi interesajn librojn.

Ĉu vi venos vespere en la klubon?

 

Otázky odpovězte. Demandojn respondu.

Pozn.: dvojí význam českého nechat”

Nechal si poškodit vůz (pasivně to dovolil, nezabránil tomu)

Li lasis difekti.