Z

z n

z, ze 1 místně, směřování  z Afriky el A­friko, z dálky de malproksime, z do­­mu el domo, z mé strany miaflanke, ze své strany siaflanke, z města ven ekster la urbon, z Říma do Lon­­dýna de Romo ĝis Londono, z ptačí per­spek­tivy birdoperspektive, z věže de sur la turo 2 časově z jara printem­­­pe, en printempo, ze dne na den de tago al tago 3 zdroj, původ, pří­čina, vynětí z celku z němčiny el la ger­mana (lingvo), daň z něčeho impos­to su­per io, z kaž­dé příčiny ĉial, z nějaké příčiny / důvodu ial, ze začátku komence, z hladu pro malsato, ze strachu pro timo, z toho vyplývající tiale, rezulte de tio, ze své vůle memvole, z vlastní vůle propradecide, propravole, ze železa el fero 4 způsob činnosti nebo děje, míra z plných plic plen­pulme, ze všech sil plenforte, z velké čás­ti plejparte, z celého srdce tutkore, plenkore, z rozkazu laŭordone, z doslechu laŭdire, onidire 5 slovesné vazby a j. voják z povolání profesia soldato, byl usvědčen z vraždy li estis tis konviktita pri murdo, zpovídat se z hříchů konfesi siajn pekojn, nemá z toho rozum li ne responsas pri tio, lia prudento ne sufi­ĉas por tio

z, ze místně z Afriky el Afriko z dálky de malproksime z věže de  sur la turo časově z jara printempe, en printempo ze dne na den de tago al tago z francouzštiny el la franca (lingvo) daň  z něčeho imposto super io ze začátku komence ze zlata el oro z hladu pro masato z rozkazu laý ordono ze strachu pro timo <>  brala si z něho vzor li servis al ţi kiel modelo byl usvědčen z vraždy li estis konvinkita pri murdo zkoušet z mluvnice ekzameni pri gramatiko

za předl. za domem post/malantaý la domo za řekou trans la rivero za   stolem će la tablo za deset dní post dek tagoj za dne tage za   války dum la milito za svítání matenkrepuske, en la matenkrepusko zboží za zboží varo kontraý varo děkovat za službu danki por la servo převzal službu za mne li prenis la deĺoron anstataý mi <> chytil jej za nohu li kaptis lin će la piedo držet za ruku teni je/će la piedo děkuji vám za to mi dankas vin pro/por ři za prvé unue jít za někým, sledovat někoho iri post iu tečka za větou punkto post la frazo za pět korun por kvin kronoj zvolit někoho za poslance elekti iun kiel deputiton, elekti iun deputito

za předložka  1 s 2. pádem, časové rozpětí, okolnost za dne dum la tago, tage, za svítání matenkrepuske, en la matenkrepusko, za chvíli post mallonge, za chvíli! unu momenton!  2 se 4. pádem, děj v čase, směřování děje sednout si za stůl sidiĝi ĉe la tablo, zahnout za roh forkuri / malaperi malantaŭ la angulon, posta­vit se za někoho stariĝi malantaŭ / post iu, přen. defendi iun 3 se 4. pádem, účel za kaž­­dou cenu ĉiapreze, je kia ajn kosto, za pevnou cenu fikspreze, děkovat za službu dan­ki por la servo, děkuji vám za to mi dan­kas vin pro ĝi / por ĝi / por tio 4 se 4. pádem, prostře­dek převzal službu za mne li prenis la deĵoron anstataŭ mi 5 vaz­ba se slovesy, v doplňku, určení pořadí, míry za prvé u­nue, za sto korun por cent kronoj, zboží za zboží  varo kontraŭ varo, za předpokladu, že supoze, ke, za žádných okolností neniukaze, zvolit někoho za poslance  elekti iun kiel deputiton, elekti iun deputito, za svobodna kiel fraŭl(in)o, en fraŭl(in)a stato, en fraŭleca stato 6 se 7. pádem za domem post / malantaŭ la do­mo, za řekou trans la rivero, za stolem ĉe la tablo

zá/ď, -di/-dě f lodi pobo, poŭpo

zaagitovat dok. fari malgrandan propagandon

Záalpí n Transalpio, Transalpa regiono

záalpský transalpa

zaangažovat dok. akiri iun pro sia ideo

zaasfaltování n asfaltado, gudrado, silnice makadamado

zaasfaltovat dok. asfalti, gudri, silnici makadami

zabafat dok. 1 (zaštěkat) boji, ekboji; 2 (z dýmky) plurfoje eksuĉi pipon kaj elblovi fumon

zabafčit dok. ĝui sian cigaredon / pipon

zabafnout dok. tiri fumon el sia pipo / cigaredo

zabahně/lý, -ný malpurigita de koto, kotmakulita; (rybník) ŝlimoplena, sedimentita de ŝlimo, (utopený v bahně) enŝlimiĝinta, enŝlimigita, droninta en ŝlimo

zabahnění n malpuriĝo de koto, sedimentiĝo de ŝlimo, enŝlimiĝo

zabahnit dok. malpurigi per koto; sedimentigi per ŝlimo

zabahňování n malpurigado per koto; sedimentigado per ŝlimo

zabahňovat ned. progreseme enŝlimiĝi

zábal, -u m  envolvaĵo, lék. kompreso

zabalení n enpakado

zabaletit si dok. ĝui dancon, danci por plezuro, praktiki baleton

zabalit dok. (en)paki, zavinout envolvi, rulvolvi, odb. pakumi, do plenek vindi, ĉirkaŭvolvi per vindotuko, # můžeme to ~ expr. ni povas ĉion forlasi (ĉar ni malvenkis / fiaskis)

zabalování n enpakado

zabalovat ned. esti enpakanta

zabarikádovat dok. barikadi, ~ se barikadi sin

zabarvení n 1 slabý odstín koloriĝo 2 zaměření, ráz tendenco 3 hlasu, témbr tembro

zabarvit dok. zakrýt barvou farbe kovri; zbarvit kolorigi; zaměřit aldoni tendencon; znečistit kolore makuli, odstínit nuanci; ~ se koloriĝi; o hlase ŝanĝiĝi (dojetím pro e­mo­­cio)

zabásnit dok. fari versojn, komponi poemon, versi, poezii

zabásnout dok. enprizonigi, enkarcerigi, ĵeti en karceron, meti en prizonon

zábav/a, -y f předmět rozptýlení amuz(aĵ)o, di­straĵo,  stav amuziĝo, podnik, taneční ~a balo, danckunveno, # ~a byla v plném proudu la amuziĝado estis en plena vigleco, není s ním žádná ~a kun li oni ne povas amuzi sin, ne­dě­lám to pro ~u mi ne faras ĝin /tion pro mia (propra) plezuro, veselou ~u! multan plezuron!, bonan amuziĝon!

zabavení1 n pobavení distro

zabavení2 n práv. sekvestro, rekvizicio

zábavičk/a, -y f  (perfekta / bona) amuzo, distro, petolado, ŝercado, plezuro

zabavit1 dok. dok. vzbudit zájem aktivigi, zdržet reteni

zabavit2 dok. 1 zkonfiskovat konfiski, soudně ekzekvi, ekzekucii 2 práv. obstavit sekvestri, 3 ~it plat / mzdu sekvestri salajron, ~it se trovi a­muzon (něčím en io)

zabavitelný konfiskebla, ekzekvebla, ekzekuciebla, sekvestrebla

zábavně amuze

zábavní sloužící k zábavě poramu­za, ~ výbor poramuza komitato, ~ podnik amuzejo, amuzestablaĵo

zábavnost, -i f amuza / distra karaktero

zábavn/ý poskytující zábavu amuza, distra, plezuriga ~é čtení distra / amuza legaĵo, ~á hudba di­stra mu­ziko, ~á literatura (por)amuza literaturo, ~é představení amuzaĵo, ~ý společník  a­grabla kunulo, ~é vyprávění amuziĝa babilado, amuziĝo

zabavovací práv. sekvestra

zabavovat ned. (ve prospěch státu) konfiski, (ve prospěch věřitele) ekzekvi, ekzekucii, (svěřit třetí osobě do konečného rozhodnutí) sekvestri  

zabečení n eligo de ŝafobleko, ŝafa beo

zabečet dok. ekbei, eligi ŝafoblekon

zabedněn/ec, -ce m malspritulo, stupidulo, stultulo, persono de forte limigita inteligento

zabednění n lignotabula fermaĵo, tabulfermaĵo

zabedněnost, -i f limigita inteligento, reduktita saĝo, senspriteco, stupideco

zabedněný tabulfermita, nechápavý stulta, malsprita

zabednit dok. uzavřít bedněním elkestigi, garni per tabuloj, tabulgarni, tabultegi fiksi per najlo, tabulkovri, tabulfermi, stav. instali ŝelaĵon, ŝeligi

zabedňování n tabulfermado

zabedňovat ned. tabulfermi

zabědovat dok. vekrii, ekĝemi, dolorĝemi, eligi ĝemon

záběh, -u m stroje počáteční (ek)funkci(ig)o, irigo zkušební provfun­kciigo, zaběhnutí tech. erodado, (auto­mo­bil) v ~u erodata (aŭtomo­bilo)

zaběhání n tech. erodado

zaběhanost, -i f (výroby) eroda karaktero (de produktado)

zaběhaný erodita

zaběhat dok. erodi; ~ se erodiĝi; ~ si kuri por plezuro

zaběhávací eroda

zaběhávání n erodado

zaběhávat ned. erodi (plurfoje, regule, kutime)

zaběhlý erarvaginta, vojerarinta, perdinta la vojon

zaběhnout dok. vběhnout enkuri; zaskočit (si) ~ (si) pro něco iri / kuri por aĉeti / preni ion; sport.  kuri ~ dobrý čas a­tingi bonan tempon; tech. o stroji ero­di; ~ se dok. sejít s cesty erarvagi, vojerari, perdi la vojon, misvoji;  tech. o stroji erodi­ĝi, o činnosti akiri akcepton, normaliĝi, o pracovníkovi spertiĝi, kutimiĝi

záběhový eroda

zabělat se dok. ekblanki

zabělávat se ned. blankiĝi

zábělník, -u m bot.  XXX (Comarum)

záběr m zabrání preno, bato, opt. foto­(bildo), fotoilustraĵo, ~ vesel re­milbato, ~ kosy / žacího stroje falĉ­larĝo, na jeden

záběr, -u m tah, zabrání ektiro, ekmovo; fot. vidkampo; filmový (filma) scenero/(en)scenigero

zaberanit dok. enprofundigi, enigi, enbati, rami

záběrový  film  ~ úhel angulo por preni fotobildon

zabetonování n enbetonigo, enmasonigo per betono, plenigo per betono

zabetonovat dok. 1 odstranit spáry plenigi per betono, betonplenigi 2 osadit do betonu (sloupky) enbetonigi

zabezpečení n sekurigo, zpevnění firmigo, důchodové ~ pensia / emeritura sekurigo

zabezpečený sukurigita, certigita

zabezpečit dok. sekurigi, certigi, garantii, zpevnit např. břehy i firmigi, ~ se sekurigi sin

zabezpečovací sekuriga

zabezpečování n sekurigado, certigado

zabezpečovat ned. sekurigi, certigi

zabíhat ned.: ~ do podrobností droni en detaloj, implikiĝi en detaloj

zabijácký mortiga, murda, buĉa, masakra

zabijáctví n mortigado, buĉado, masakrado

zabijačk/a, -y f  (hejma) porkobuĉo, výslužka porkobuĉa donaco, ~ová polévka porkobuĉa supo

zabiják, -a m vrah (profesia / dungita) murdisto, mortiginto, mortigisto

zabiják, -u m 1 nůž buĉtranĉilo,2 expr., hovor.  škodlivina (např. alkohol) mortigaĵo

zabíječ, -e m mortigisto, buĉisto, masakristo, ekstermisto

zabíječský mortiga, murda, buĉa, masově masakra, eksterma

zabíjení n mortigado

zabíjet ned. člověka mortigi, zvíře buĉi, hromadně masakri, ekstermi

zabílit dok. 1 bíle zakrýt blankigi, blanke sur­kovri, surkovri per kalko, kalki 2 zašpinit něčím bílým blanke makuli, ~ se blanke makuli sin (od něčeho per, o něco de)

zabírání n okupado, polit. okupaciado, aneksado, prenado en posedon

zabírat ned. místo, vojensky okupi, preni en posedon, aneksi; o stroji ekfunkcii; o rybě mordeti

zabít dok. 1 člověka mortigi 2 porážet zvíře mortigi, buĉi, kadavrigi 3 čas vane / senutile pasigi, enue foruzi, forbagateli, forpasigi 4 hovor. zničit mortigi, pereigi, ruinigi 5 zatlou­ci hře­bík a pod. enbati, zatlouci kůl enbategi, ra­mi, # ~ dvě mouchy jednou ranou trafi du celojn per unu ŝtono, pro jednou tě to nezabije por unu fojo ĝi ne ruinigos vin, ~ se přijít o ži­vot mortiĝi, spáchat sebevraždu mortigi sin

zabití n mortigo

zabit/ý, -ého m mortigito

zabitý mortigita, m mortigito, # spát jako ~ dormi kiel gliro, dormi ŝtonan dormon

zablábolit dok. ekbleki, eklbalbuti

zablátit dok. kotmakuli

zabláznit si  dok. senbridiĝi, fari ekscesojn, freneze petoli, ekscesi, ekstravaganci

zablekotat dok. balbuti, bleketi, elbuŝigi, misprononci

zableptat dok. balbuti, bleketi, maĉi vortojn, ŝmaci silabojn

záblesk m 1 ekfulmo, ekbrilo 2 náznak ~ naděje radieto de espero

záblesk, -u m ekbrilo

zablesknout se, zablýsknout se dok. 1 neosobně ekfulmi 2 zazářit ekbrili 3 (za)­blýsknout se vědomostmi ekbrili / ekfanfaroni per scioj, # v dáli se zablesk­lo malproksime ekfulmis

zablesknutí n ekbrilo, ekfulmo

zablikat dok. tiklumeti

zablokování n blokado

zablokovat dok. bloki, bari

zabloudění n devojiĝo, vojeraro, perdo de vojo, perdo de direkto, misiro

zabloudit dok. perdi la (ĝustan) vojon, vojerari, devojiĝi, náhodně se dostat hazarde veni, # ~ pohledem přen. ekvagi per rigardo

zabloudit dok. vojerari, misiri

zablouznit (si) dok. revi, fantazii, deliri

zablýskání n ekbrilado, fulmado

zablýskat dok. očima ĵeti frakasantan rigardon (po někom  al iu, sur iun), ~ se  neosobně ekfulmi; viz těž zablesknout se

zablýsknout (se) dok. ekbrili, ekfulmi; pochlubit se paradi

zablýsknutí n ekbrilo, fulmo

zablyšt/ět se, ~it se dok. ekbrili, ekfulmi, lesknout se glimi, fosforeskovat scintili

zábnout ned. rigidiĝi de frosto

zabočit ned., flankeniri, turni sin flanken, # ~it za roh ĉirkaŭiri la stratangulon, ~it do postranní ulice turniĝi en flankan straton

zabočovat ned. deflankiĝi

zabod/at, dok., ~ávat ned. enpikadi

zabodnout dok. 1 bodnutím vpravit  enpiki, enpuŝi 2 upřít (pohled) fiksi 3 bodnutím usmrtit mortpiki, # zabodl si třísku do prstu li ekha­vis spliton / ligneron en la fingro, splito en­pikiĝis en lian fingron, ~ se enpikiĝi, enpuŝi­ĝi, zrakem ĵeti traborantan rigardon (do někoho al iu)

zabodnout dok. enpiki; zabít mortpiki, dýkou ponardi

zabodovat dok. zvl. sport. akiri poento(j)n

zaboha neniukaze, pro nenio en la mondo

zabojovat dok. kreskigi sian klopodon, batali kun duobla vervo, intensigi sian fervoron

zabole/t dok. ekdolori, # ~lo ji srdce, i neosobně ~lo ji u srdce ekdoloris ŝia koro, ~lo ho to ĝi pikis lian koron

zábor, -u m 1 odnětí preno 2 polit. anekso 3 práv. rekviz(ici)o, konfisko 4 okupování o­ku­pacio, okupado

záborový konfiska, aneksa, okupacia

zaboření n enprofundiĝo

zabořit dok. hlavu ( např. do polštáře) profunde mallevi, hlavu do dlaní apogi la tempiojn sur la manoj, oči (do novin) fikse ekrigardi, ~ se dok. (en)profundiĝi, eniĝi (do něčeho en ion), # ~ se do lenošky  malleviĝi / eniĝi en la fotelon

zabořit se dok. (en)profundiĝi

zabořování n enprofundigado

zabořovat ned. enprofundigi

zabouchat dok. (ek)frap(eg)i, # ~ na dveře (ek)frap(eg)i al / je la pordo, ~ na souseda frape atentigi la najbaron

zabouchnout dok. dveře brufermi, batfermi, puŝfermi, klakfermi, ~ si dveře erare klakfermi la pordon,  ~ se dok. brufermiĝi, klakfermiĝi;  přen. zamilovat se enamiĝi (do někoho  al iu, en iun), amtrempiĝi (pro iu), perdi la kapon pro amo (al iu)

zabouřit dok.  ektondri

zaboxovat dok. doni bonan bokson; ~ si amike boksi por plezuro

zábradlí n balustrado, apogilo, antaŭbareto, madlo apogrelo, manrelo, na lešení a pod. gard(o)relo, ochozu, mostu, zděné parapeto

zábran/a, -y f 1 obecně baro,  předmět baraĵo, morální skrupulo, psychická inhibicio; ~a v cestě, silniční ~a vojbarilo, kolejová ~a žel. hal­tigilo, sněhová ~a neĝbarilo 2 ~y pl. přen., citově  inhibicio, mít ~y (něco udělat) senti inhibiciojn / skrupulojn, sin (treege) ĝeni /reteni (fari ion), bez ~ senretene

zabránění n 1 znemožnění malebligo 2 lék. profilakto 3 ochránění prevento

zabrání n obsazení okup(ad)o, polit. anexe aneks(ad)o, práv., voj. okupacio

zabránit dok. malebligi, malhelpi, preventi, antaýgardi (něčemu ion)

zabránit dok. malebligi, předejít preventi, eviti (něče­mu ion), malhelpi, preventi (někomu v něčem iun (fari) ion), # tomu se dá ještě ~ tio estas ankoraŭ evitebla, ~ nepříteli v útoku malebligi atakon de malamiko, malhelpi malamikon ataki

zábranný mirek

zabraňovací

zabraňování n

zabraňovat ned.

zabrat dok.

zabrat/ dok.1 zmocnit se, zvl. vojensky oku­pi, aneksi, zkonfiskovat konfiski 2 obsadit, vyžádat si (místo) preni okupe, o­kupi, preni en posedon, (ćas) postuli 3 začít fungovat (o člověku) (fervorege) ekagi, ektiri, dungi ĉiujn fortojn (o stro­ji, brzdě, léku) ekfunkcii, komenci e­fi­ki 4 chytit se (o rybě) ekmordi / mor­deti la hokon / logaĵon 5 pracovně zmoci preni 6 zúžit (šaty) mallarĝigi # a teď ~! kaj nun ekmovu la spokojn!, ~ kosou pás trávníku preni falĉotan zonon, dát někomu ~ lacigi iun, esti lacigita (por); ~ se enprofundiĝi (do něčeho en ion), intense okupi sin (pri io), # ~ se (plně) do práce esti absorbita de laboro, být zabrán do myšlenek enpensiĝi

zabrblání n

zabrblat dok.

zabrebentění n

zabrebentit dok.

zabrebt~

zabrečet (si) dok.

zabreptání n

zabreptat dok.

zabreptávat ned.

zabreptnout dok.

zabrknout dok.

zabrnět dok.

zabrnkání n

zabrnkat dok.

zabrnkat dok. na kytaru ekpinĉi gitaron, ektinti sur gitaro

zabroukání n

zabroukat dok.

zabrouknout dok.

zabrousit dok.

zabrousit dok. 1 přibrousit pliakrigi 2 ho­vor. náhodně se dostat hazarde veni, # ~ do politiky přen. tuŝi politikan temon

zabroušení n

zabruč/et 1 dok. např. o medvědu ekmur­muregi, bručivě pronést ekmurmuri 2 zahubovat si ekgrumbli, # občas si ~í pod vousy iam li grumblas tra la barbo

zabručení n

zabrumlání n

zabrumlat dok.

zabruslit si dok.

zabruslit si dok. ĝue sketi (por kelka tempo)

zabrušovací

zabrušovač, -e m

zabrušovačk/a, -y f

zabrušování n

zabrušovat ned.

zabrzdění n

zabrzdit dok. bremsi

zabrzdit dok. utlumit bremsi, malakceli; zastavit (bremsinte) haltigi

zábrzdný

zabředat ned.

zabředlý

zabřednout dok.

zabřednout dok. 1 lit. do bahna enkotiĝi, enŝlimiĝi 2 dostat se do tíživé situace enprofundiĝi, fali, sinki, (ek)droni, # ~ do dluhů ŝul­d(ant)igi sin, ekdroni en ŝuldoj, ~ mravně malvirtiĝi

zábřesk m 1 ranní matenkrepusko 2 zablesknutí ekbrileto

zábřesk, -u m

zabřezlý

zabřeznout dok.

zabřinčet dok.

zabřinkat dok.

zábst ned. senti malvarmon zebou mě nohy frostas al mi la piedoj

zábst ned. trpět zimou frosti 2 působit chlad frostigi, # zebou mě nohy, zebe mě do nohou frostas al mi la pi­edoj, zebe mě mi sentas froston, sníh zebe neĝo frostigas

zabublání n

zabublat dok.

zabubnování n

zabubnovat dok.

zabučení n

zabučet dok.

zabudování n

zabudovat dok.

zabudovat dok. vestavět enkonstrui

zabudovávání n

zabudovávat ned.

zaburáce/t dok. (rulante) ektondri / ekkrakegi, # sál ~l potleskem la salonego ektondris  per aplaŭdo

zaburácení n

zaburácet dok.

zabuřenělý

zabuřenět dok.

zabušení n

zabušit dok.

zabušit dok. ekfrapi, o srdci ekbati

zabydl/it, ~et 1 osídlit loĝatigi 2 zútulnit hejmecigi, ~it se, ~et se hejmeciĝi

zabydlení n

zabydlet dok.

zabydlit dok.

zabydlovat ned.

zabývat se ned. okupi sin, okupiĝi (něčím pri / per io), ~ se obchodem negoci

zabývat se ned. okupi sin, okupiři (něčím pri/per io)

zabzikání n

zabzikat dok.

zabziknout dok.

zabziknutí n

zabzučení n

zabzučet dok.

zabzučet dok. ekzumi

zacáka/t dok. surŝprucigi, ~t se surŝpruciĝi, # ~l si kalhoty lia pantalono ŝprucmakuliĝis

zacákání n

zacákat dok.

zacapat dok.

zacapkat dok.

zacel/it dok., ~ovat, ned. fermi, resanigi, cikatrigi, ~it  se dok., ~ovat se ned. fermiĝi, cikatriĝi, resaniĝi

zacelení n

zacelení n lék. cikatriĝo, ~ bez komplikací senpera cikatriĝo

zacelit dok.  ~ se fermiři rána cikatriři

zacelitelný

zacelování n

zacelovat ned.

zacementování n

zacementovat dok.

zacementovat viz zabetonovat

zacenit dok.

zacestovat si dok.

zacílit dok.

zacinkání n

zacinkat dok.

zacinkat dok. ektinti (něčím per io)

zacinknout dok.

zacinknutí n

zacínování n

zacínovat dok.

zacintat dok.

zacitovat dok.

zacivět dok.

zaclánět ned. ombri (někomu iun)

zaclánět ned. stínit  ombri; překážet kovri la lumon (někomu al iu), # ~ si oči  ombri / ŝirmi siajn okulojn

záclon/a, -y f kurteno stahovací ~ rulkurteno

záclona f  kurteno, posuvná ~ glitkurteno, stahovací ~ rulkurteno

zaclonit dok.

zaclonit dok. ombri, # ~ si oči rukou ombri siajn okulojn per mano

záclonk/a, -y f

záclonovin/a, -y f

záclonový

zacloumat dok.

zacloumat dok. ŝanceligi

zacourat dok.

zacouvat dok.

zácp/a f 1 obecně obstrukco, ŝtopiĝo 2 lék. konstipo, mallakso 3 dopr. vojŝtopiĝo, tra­­fikŝtopiĝo, (tra­fik)ob­struk­co, bloko de veturoj, střevní ~ obstrukco de la intesto, # dostat ~u, trpět ~ou konstipiĝi, mít ~u mallaksi, způsobit ~u na ulici obstruk­ci straton

zácp/a, -y f ţtopiřo lék. konstipo, mallakso dopr. obstrukco

zacpání n

zacpat 1 dok. uzavřít ŝtopi 2 znemožnit / znesnadnit  průchod obstrukci, # ~ si uši ŝtopi siajn orelojn, ~ ústa někomu ŝtopi al iu la buŝon

zacpat dok. ţtopi

zacpávání n

zacpávat ned.

zacukat dok.

zacukrovat dok.

zaculit se dok.

zacupat dok.

zacupitat dok.

zacvaka/t dok. 1 ekfrapi 2 čím eksonigi, # podkovy ~ly hufumoj ekfrapis

zacvakat dok.

zacvakn/out dok. zámek klakfermi, hovor. pagi / za někoho por / anstataŭ iu), # já to ~u hovor. mi pagos tion

zacvaknout dok.

zacvaknutí n

zacvičení n

zacvičit dok.

zacvičit dok. zaučit nového pracovníka instrui, trejni, lertigi (do něčeho al io), spertigi (en io), ~ si (ĝue) gimnasti, ~ se lertiĝi, trejniĝi, (do něčeho en io), trejniĝi (al io)

zacvičovací

zacvičování n

zacvičovat ned.

zácvik, -u m

zacvrčet dok.

zacvrkat dok.

zacvrlikání n

zacvrlikat dok.

zacvrnkat dok.

zač: ~ je to kiom ři kostas není ~ ne dankinde

zač: ~ je to? kiom ĝi kostas?, co / kdo je to ~? kiu estas tiu persono? nevím proč a ~ se to stalo mi ne scias kial ĝi oka­zis, není ~ ne dankinde, nenia kaŭzo por danki, co jste vůbec ~ ? kiu vi propre estas? ~ mě máte? kion vi o­pi­nias pri mi?, kiel vi taksas min entute?

začadit dok.

začadit, začoudit dok. 1 znečistit vzduch fum­plenigi la aeron 2 čoudem začernit fumnigrigi

začachrovat dok.

začachrovat dok. ŝakre malaperigi, for­ĵon­gli

začárat dok.

začarování n

začarovaný

začarovat dok.

začarovat dok. (en)sorĉi, čarováním přeměnit transsorĉi

začas po jisté době post kelka tempo, je­dnou ~ de tempo al tempo, iam kaj iam

začát/ek m komenco, od ~ku de la ko­men­co, dekomence, být v ~cích esti komenciĝanta, esti en komenca stadio, na ~ku, ze ~ku en la komenco, komence, # každý ~ek je těžký ĉiu komenco estas malfacila

začát/ek, -ku m komenco

začátečn/í komenca, ~í písmeno inici­alo, (vort)­­komenca litero, ~ic­ký ko­mencula, novica, ~ík m komencanto, komenculo, nový člen řádu novico

začáteční komenca

začátečnice f

začátečnicky

začátečnický

začátečnictví n

začátečník, -a m komencanto

začenichat dok.

začepejřit se dok.

začepit dok.

začepování n

začepovat dok.

začepovat dok.tenonjunti, enmortezigi

začepýřit se dok.

začerna/lý iom nigriĝinta, ~t se dok. nigre montriĝi

začernalý

začernat se dok.

začernění n

začerni/t dok. zakrýt černou barvou nigre sur­kovri, nigrigi, ~t se nigre makuliĝi (od něčeho de io), # ~l si obličej neúmyslně lia vizaĝo nigre makuliĝis, úmyslně li nigrigis sian vizaĝon

začernit dok.

začerňování n

začerňovat ned.

začerven/alý (iom) ruĝet(iĝint)a, ~t se dok.1 zardít se (ek)ruĝiĝi 2 červeně se ukázat ruĝe montriĝi

začervenalý

začervenání n

začervenat se dok. (ek)ruřiři

začervenit dok.

začeřit se dok.

začichat dok.

začimčarovat dok.

začín/at ned. komenci, (něco ion) učitel ~á vyučovat instruisto komencas instrui, ~at (se) ned. komenciĝi, # vyučování ~á instruado komenciĝas, s ním si raději nic ne~ej kun li prefere ne rilatu,  viz též začít

začínaje, začínajíc(e) komencante

začínat ned. komenci (něco ion) ~at se ned. komenciři program ~á programo komenciřas <> s ním si nic ne~ej kun li prefere ne  rilatu

začiryk~

začiřikání n

začiřikat dok.

začíst se dok.

začíst se dok. enprofundiĝi en legadon

začistit dok.

začistit dok. hranu, šev, text.  finpretigi, fini

začišet dok.

začištění n

začištěný i  tech. neta

začišťovací

začišťování n

začišťovat ned.

začít dok.

začít dok. viz též začínat, # ~ od píky ler­ni profesion de la komenco, ~ z jiného soudku ekparoli pri alia temo; ~ fungovat ekfunkcii, ~ novým odstavcem alinei, ~ zpěvem komenci per kanto, ~ z jiného konce spili alian barelon, ~ si ekrilati, ekligiĝi ( s někým kun iu), # jen ať si se mnou někdo něco začne! expr. neniu aŭdacu komenci malpacon kun mi!; ~ se být zahájen, nastat komenciĝi, # začaly (se) žně la rikolto komenciĝis

začítat se dok.

začlenění n

začlenit dok. envicigi ~ se dok. enviciři

začlenit dok. envicigi, jen osoby anigi (do něčeho en ion), partoprenigi (en io), ~ se dok. aniĝi,  enviciĝi, enkorpiĝi (do něčeho en ion), ekpartopreni (en io)

začmárat dok.

začmouď

začoudit dok.

začpět dok.

začtveračit (si) dok.

začudit dok.

začuchat dok.

začutat si dok.

začvachtat dok.

záď f  postaĵo, malantaŭaĵo, nám. poŭpo, pobo, ŝipoposto, ŝipovosto

zád/a n pomn. 1 dorso 2 text. zadní část oděvu dor­soparto, # plavat ~a sport. dorsonaĝi, ležet na ~ech kuŝi sur la dorso, kuŝi surdorse, vzít na ~a preni sur la dorson, preni surdorsen, bolest v ~ech lum­bago, lumbal­gio, ~y ke zdi dorse kontraŭ la mu­ro, krýt si ~a protekti la dorsflankon, měli jsme slunce v ~ech la suno estis malantaŭ ni, mít ruce na ~ech teni la manojn ĉedorse, vpadnout někomu do zad ataki iun de malantaŭe, za mý­mi ~y přen. post mia dorso, sen mia scio, obrátit se k někomu ~y turni la dorson al iu, vrazit někomu dýku do zad přen. malhoneste perfidi, přeběhl mu mráz po ~ech li eksentis froston en la dorso, ekkuris frosto sur lia haŭto, vlez mi na ~a! expr. lasu min trankvila

zád/a, - pomn. s dorso obrátit se k někomu ~y turni la dorson al iu ležet na ~ech kuţi sur la dorso, kuţi surdorse bolest v ~ech lumbago, lumbalgio <> za mými ~y sen mia scio, kaţe por mi

zad/at dok. 1 zajistit ( např. stůl v restauraci) men­­di (ion), rezervi 2 svěřit provedení / opravu, mendi (někomu al iu), svěřit úkol, pověřit doni (taskon), taski, komisii 3 ú­řed­ně podat prezenti, ~aný zajištěný rezervita, předaný, svěřený fordonita, # místo je ~áno pro jiného uchazeče la ofico estas rezervita por alia kandidato, por la ofico estas destinita alia kandidato, na večer jsem už ~án por vespero mi estas laŭ interkonsento okupita, na ten tanec už jsem ~ána por la danco mi estas jam promesita, je už ~aná ŝi ne plu estas libera; ~at se zavázat se promesi (na tanec dancon)

zad/ek, -ku m postaĺo

zadák m sport. arierulo, defendanto

zadák, -a m

zadání n

zadání n např. úlohy taskigo

zadaný zajištěný rezervita předaný, svěřený fordonita

zadaptovat dok. stav. adapti, alikonstrui

zadarmíčko

zadarmo senpage

zadarmo, zdarma senpage, # za ty pe­níze je to ~ (por tiu prezo) ĝi estas ja donacita!

zadat dok. rezervi pověřit komisii

zadávací

zadávání n

zadávat ned.

zadavatel, -e m

zadávení n

zadávit dok.

zadávit dok. mortigi (tramordinte la gor­ĝon)

zadávk/a, -y f

zadávkový

zadebatovat (si) dok.

zadeč/ek, -ku m

zadeček m pugeto, postaĵeto

zadečkový

zadehtovat dok.

zadek m  zad­ní  část  něčeho, týl ariero, posta / malantaŭa parto, hovor. postaĵo, zvířecí, např. ptačí, koňský gropo, králičí, zaječí postaĵo

zadeklamovat dok.

zaděl/at dok., ~ávat ned. 1 gastr. připravit těsto pretigi / prepari paston, zahustit moukou densigi (per faruno) 2 hovor. provizorně uzavřít fermi, ŝtopi, pouze ~ávat ned. gastr. maso frikasi, ~ávací frikasa, ~ávací mísa porpasta mikspelvo, ~áva­ný, ~aný  zvl. maso, chleba  frikasita

zadělání n

zadělat dok.

zadělávací

zadělávačk/a, -y f

zadělávané, -ho n

zadělávání n

zadělávaný maso frikasita

zadělávat ned.

zadem

zadem tra malantaŭa enir(ej)o / pordo

zademonstrovat si dok.

záděr/a, -y f

záděra f  haŭtfendeto

zadešťovací

zadešťovač, -e m

zadešťování n

zadešťovat ned.

zádič/ka, -ek n

zadin/a, -y f

zadink/a, -y f

zadírat se ned.

zadírat se viz zadřít

zadiskutovat si dok.

zadívat se dok.

zadívat se dok. ekrigardi (do někoho / něčeho iun /ion), naivně, vyjeveně gapi, expr. zamilovat se enamiĝi

zadivočit si dok.

zadjektivizovat dok.

zadlabací

zadlabání n

zadlabat dok.

zadlabávání n

zadlabávat ned.

zadláždit dok.

zadlužen/ost f, ~í n (en)ŝuldiĝo, ŝuldo­ŝarĝo,  enŝuldeco, ŝuldateco, ~ý (en)­­ŝul­di­­gi­ta, (en)ŝul­diĝinta, ŝul­d(o)ŝarĝita, # být ~ý až po uši sidi en ŝuldoj ĝis super la oreloj, droni en ŝuldoj

zadlužení n ţuldoţarřo, ţuldiřo

zadluženost, -i f enţuldeco, enţuldiřo

zadlužený  (en)ţuldigita, (en)ţuldiřinta

zadlužit dok. ~ se ţarři sin per ţuldoj, (en)ţuldigi sin, (en)ţuldiři

zadlužit dok. ŝuldigi, ŝuldoŝarĝi, ~  se dok. ŝarĝi sin per ŝuldoj, (en)ŝuldigi sin, (en)­ŝuldiĝi, ŝuldoŝarĝi sin

zadlužování n

zadlužovat ned.

zadmychat dok.

zadní malantaŭa, malfronta, posta, dors­flan­ka, ~ část  postaĵo, ~ kapsa glutea poŝo, ~ kolo malantaŭa rado, postrado, ~ kon­četiny postkruroj, ~ maso posta ripaĵo / femuraĵo, lumba­ĵo, ~ náprava malantaŭa akso, ~ bouřková paluba poba kastelo, ~ řady arieruloj, voj. ariergardoj, ~ strana rub dorso, dorsa flanko, ~ strana novin lasta paĝo de gazeto, ~ svět­la postlampoj, # pamatovat si na ~ kolečka pensi pri la estonteco, myslet na ~ vrátka rezervi al si eblan elturniĝon, stavět se na ~ nohy (ek)obstini, baŭmi kvazaŭ ĉevalo stariĝanta sur la postaj piedoj

zadnice f  pugo, postaĵo, gluteoj, viz též zadek

zadobře

zadobře: být ~ amike interrilati, bone harmonii (s někým kun iu)

zadohru/ď, -di f

zadohrudí n

zadopatrový

zadost

zadost(i)učinění n dávané kontentigo, možnost souboje  satisfakcio

zadost: učinit ~ povinnosti plenumi sian devon

zadostiučinění n satisfakcio

zadotížný

zadout dok.

zadout dok. (lit.) 1 zafoukat ekblovi 2 zatroubit (do rohu) ekkorni, (ek)sonigi kornon, ekblovi per korno

záďov/ý: ~é veslo  nám. julo

zadovádět (si) dok.

zadovádět si dok. petole ludi

zadovk/a, -y f

zádový

záďový

zadožáb/ří, -rých m

zadrápat dok.

zadrátovat dok.

zadrátovat dok. drat(ferm)i

zadrážkování n

zadrážkovat dok.

zadrbat se dok.

zadrhávaně

zadrhávání n

zadrhávat ned.

zadrhávat ned. v řeči balbut(et)i

zádrhel m hovor. komplikaĵo, implikaĵo

zádrhel, -e m

zadrhlý

zadrhnout dok. 1  spojit, utáhnout kuntiri, přen. i malvastigi 2 zajíknout se ekbalbuteti 3 ~ tkanici na uzel nodi,  ~ se 1  utá­hnout se kuntiriĝi 2 uváznout ( např. filmový pásek) kaptiĝi, implikiĝi

zadrhnout dok. spojit kunligi, interplekti ~nout v řeči ekstumbli dum parolo

zadrhnutí n

zadrhnutý

zadrhování n

zadrhovat ned. v hovoru balbuteti

zadrkotání n

zadrkotat dok.

zadrmolení n

zadrmolit dok.

zadrncání n

zadrncat dok.

zadrnčení n

zadrnčet dok.

zadrnkat dok.

zadrnkat dok. na kytaru ekpinĉi (gita­ron), ektinti (sur gitaro)

zádruha f  (familia) komunumo

zádrž, -e f

zadržení n

zadržet dok. 1 zachytit (padající vázu) kap­ti 2 zastavit (koně v běhu) haltigi, dech reteni, spirhalti 3 zabránit v něčem reteni, haltigi 4 zadržet podezřelého aresti 5 nahromadit (vodu) reteni

zadržet dok. reteni uvěznit aresti dech spirhalti

zádržný

zadržovací

zadržování n

zadržovat ned.

zadření n

zadřít se dok.

zadřít se dok. 1 vniknout do kůže eniĝi en haŭton 2 tech. motor, ložisko rajpi, ~ si vundiĝi per splito # zadřela se mu tříska do ruky, zadřel si třísku do ruky lia mano splitvundiĝis

zádudat dok.

záduch/a, -y f astmo

záducha f astma  astmo, rozedma emfizemo

záduchový

zadumaně

zadumání n

zadumanost, -i f

zadumaný

zaduman/ý medit(ant)a, (profunde) enpensiĝinta, kontemplanta; ~á krajina kontempliga / nubmiena pejzaĝo; ~ý výraz medita / kontempla esprimo

zadumat se dok.

zadumat se dok. (ek)mediti, (profunde) enpensiĝi, kontempli

zadumávat se ned.

zádumčivě

zádumčivost, -i f

zádumčivý melankolia

zádumčivý melankolia, funebroanima

zadunění n

zadunět dok.

zadunět dok. bareleksoni

zadupání n

zadupat dok.

zadupat dok. 1 dupnout piedbati, (ek)­stam­­fi 2 vešlapat piede enbati, enstamfi 3 (za)šlapat něco treti

zadupávat ned.

zadurdit se dok.

zadusat dok.

zadusit dok. dušením zmařit sufoki, lék. asfiksii, uhasit (cigaretu) estingi, ~ se sufokiĝi

zadusit dok. sufoki ~ se sufokiři

záduší n

zádušní: ~ mše f rekviemo

zádušní: ~ mše rekviemo, meso por mortinto, ~ modlitba preĝo por mor­tinto

zadušovat se dok.

zadutí n

zadýchaně

zadýchání n

zadýchaný

zadýchaný udýchaný anhelanta, nevětra­ná místnost sufokaera

zadýchat dok. ~ se spirlaciři

zadýchat se dok. perdi la spiron, fariĝi spirmanka, spirlaciĝi

zadýchávat ned.

zadychtit dok.

zadýmat dok.

zadýmování n

zadýmovat dok.

zadýmovávání n

zadýmovávat ned.

zaevidování n

zaevidovat dok.

zaexperimentovat si dok.

zafačování n

zafačovat dok.

zafačovat dok. bandaĝi

zafajčit si dok.

zafajfkovat dok.

zafandit si dok.

zafantazírovat si dok.

zafičet dok.

zafičet dok. eksibli

zafilozofovat si dok.

zafixlovat si dok.

zafixovat dok.

zaflákat dok.

zaflámovat si dok.

zaflikovat dok.

zaflikovat dok. flikaĉi

zaflirtovat si dok.

zafňukat (si) dok.

zafoukání n

zafoukat dok.

zafoukat dok. ekblovi

zafoukávací

zafoukávání n

zafoukávat ned.

zafouknout dok.

zafrčet dok.

zafrézování n

zafrézovat ned.

zafrkání n

zafrkat dok.

zafrkat dok. eksnufi

zafrknout dok.

zafrknutí n

zafučet dok.

zafunět dok.

zafunět dok. ekspiregi

zagitovat dok.

zaháčkování n

zaháčkovat dok.

­záhad/a f hádanka  enigmo, tajemná věc, mistero, # je mi ~ou, jak ... estas mistero por mi, kiel ...

záhad/a, -y f enigmo, mistero

záhadn/ý 1 tajemný mister(plen)a, lit.  sfinksa 2 těžko vysvětlitelný (nápis) enigma 3 expr. neurčitý (jídlo) mistera, dubinda, ~ě mistere, sfinkse, enigme, ~á věc misteraĵo

záhadně

záhadnost, -i f

záhadný

záhafání n

zahafat dok.

zahájení n

zahájit dok. malfermi slavnostně inaýguri

zahájit dok. začít komenci, malfermi, slavnost, zasedání, výstavu  inaŭguri, ofenzívu, závod, chod stroje starti, komenci, začít (se), nastat komenciĝi

zahajovací

zahajovací (projev)  inaŭgura

zahajování n

zahajovat ned.

zahajovatel, -e m

zaháknout dok.

zaháknutí n

zahákování n

zahákovat dok.

zahálčivě

zahálčivost, -i f

zahálčivý

zahálčivý (člověk) laborevit(em)a, nenifarema, fornosida, (život) laborevita, fornosida, nenifara

zaháleč, -e m

zahaleč, zaháleč m, zahálčivec m laborevitulo, nenifaranto, ne­nifa­remulo, fornosidulo

zahálečk/a, -y f

zahalekat dok.

zahalení n

zahálení n

zahálet ned.

zahálet ned. 1 lenošit maldiligenti, mallabori, pigri, nenifari 2 ležet ladem esti nekultivata, (stroj, zařízení) esti neuzata, ne moviĝi, ne labori

zahálet ned. mallabori, pigri, nenifari

zahalit dok. kniž. kovri, vuali

zahalit dok. lit. envolvi, vuali

zahálívat ned.

zahálk/a, -y f mallabor(em)o, nenifarado

zahálka f mallabor(em)o, nenifarado, laborevitemo, laborevitado, fornosidado, maldiligentado

zahalovat ned.

zahanbeně

zahanbení n

zahanbit dok. hontigi

zahanbit dok. hontigi, # nechtěla se dát ~ ŝi ne volis aspekti troŝparema, ŝi ne volis aspekti kiel avarulino, ŝi ne vlis aspekti nekapabla plenumi tion

zahanbovat ned.

zahánění n

zahánět ned.

zaharašit dok.

zahartusit dok.

zaháze/t dok. házením se zbavit forĵeti; házením zaplnit ŝutplenigi, ŝutfermi, plen­­ŝuti, plenŝoveli; ~t si ĝui la (tempe limigitan) ĵetadon, # dnes jsem si ale pěkně ~l hodiaŭ mi vere ĝuis la ĵetadon

zaházení n

zaházet dok. ţutplenigi, ĺetfermi, ĺetkovri

zahazování n

zahazovat ned.

zahazovat ned. viz zahodit

zahejbat ned.

zahekání n

zahekat dok.

zaheknout dok.

zaheknutí n

zahemžit se dok.

zahihňání n

zahihňat se dok.

zahladit dok. forviţi, ekstermi ~ stopu forigi spuron

zahladit dok. glatigi, glate ebenigi, ~ stopu forigi spuron

zahlaholit dok.

záhlav/ec, -ce m

záhlav/ek, -ku m

záhlaví n písemností frontskribo heslo kapvorto anat. okcipito

záhlaví n písemností frontskribo, heslo ve slovníku kapvorto, typo. ka­p(aĵ)o, inf. kapo, u postele, vany, hrobu kapoparto, nadpis (u knihy) titolo, (dopisu) leterkapo

zahlazení n

zahlazování n

zahlazovat ned.

zahlcovat ned.

zahlédat ned.

zahleděný

zahledět se dok.

zahledět se dok. fiksi la rigardon (do něčeho, na někoho, na něco sur)

zahlédnout dok. ekvidi, rimarki

zahlédnout dok. ekvidi, rimarki

zahlenění n

zahlenit dok.

zahlenit se dok. pleniĝi de muko

zahleňování n

zahleňovat ned.

zahlíď

zahlodat dok.

zahlodávat se ned.

zahlomozit dok.

zahloubaně

zahloubání n

zahloubání n (profunda) enpensiĝo, ekkontemplo

zahloubat se dok.

zahloubávat se ned.

zahloubení n

zahloubit dok.

zahltit dok.

záhlubník, -u m

zahlubovací

zahlubování n

zahlubovat ned.

zahlučet dok.

zahmatání n

zahmatat dok.

zahmyzený

zahmyzit dok.

zahnání n

zahnat dok. forpeli ~ žízeň estingi soifon

zahnat dok.1 (husy na pastvu) peli 2 zapudit forpeli, (na útěk) cedigi 3 odstranit (hlad) kontentigi, (žízeň) kvietigi, estingi, malsoifigi, obavy, pochybnosti forigi, # ~ do úzkých, ~ do slepé uličky enpremi en funelon

záhněd/a, -y f

záhněda f geol. fumkvarco

zahnědlý

zahnědnout dok.

zahnědnutí n

zahnilý

zahnít dok.

zahnívací

zahnívání n

zahnívat ned.

zahnízdit se dok.

zahnojený

zahnout dok. kurbigi látku faldi ~ za roh turni sin post/malantaý angulon

zahnout dok. ohnout  kurbigi, látku faldi, do protisměru kuspi, odbočit flankeniĝi, ~ za roh rondiri (strat)angulon, (s autem) stiri la aŭton en flan­kan straton

zahnutí n

zahnutí n text. orlo

zahnutý faldita, křivý kurba, zakřivený kurbigita, kurbiĝinta, nos, zobák  kurba, hoka

zahnutý kurbigita, hoka

zahoblování n

zahoblovat dok.

zahodit dok. forĺeti ~ se dok. kompromiti sin

zahodit dok. odhodit  forĵeti, přen. expr. pohrdnout rifuzi, # nezahodil by ani horší práci li ne rifuzus eĉ malpli bonan laboron, ~ se dok.  sendignigi sin, sendigniĝi, kompromiti sin

záhodno konsilinde, dezirinde, bylo by ~, abys / abyste estus konsilinde / dezirinde, ke vi

záhodno: je ~ estas dezirinde

záhodný

zahojení n

zahojit dok. ( o ráně) resanigi, ~ se dok. zacelit se  resaniĝi, cikatriĝi

zahojit dok. kuraci, sanigi ~ se dok. resaniři

záhon m bedo

záhon, -u m bedo

záhon/ek, -ku m

záhonkový

zahopsat (si) dok.

zahorovat (si) dok.

zahořekovat dok.

zahořet dok.

zahořet dok. 1 ekbruli, ekflami, flamiĝi 2 o tváři ruĝiĝi, ekflami 3 ~ láskou ekflami en amo (k někomu por iu)

zahořívat ned.

zahořkle

zahořklost, -i f

zahořklý

zahořklý amareta

zahořknout dok.

zahospodaření n

zahospodařit dok.

zahospodařovat ned.

zahostovat (si) dok.

zahoubařit si dok.

zahoukání n

zahoukat dok. 1 ozvat se houkáním (auto) (ek) hupi, (siréna, sova) (ek)ululi 2 tím upozornit (auto, chodce) (ek)hupi (al iu), hupe atentigi

zahoukat dok. auto hupi sova ululi

zahouknout dok.

zahoupání n

zahoupat dok.

zahoustlý

zahoustnout dok.

zához, -u m

zahození n

zahození: nebýt k ~ ne esti rifuzinda

záhozový

zahrabání n

zahrabat dok. 1 hrabáním zakrýt, expr. po­hřbít en­fosi, enterigi 2 hrabáním zaplnit plenŝuti, ŝutplenigi, plenŝoveli 3 několikrát hrábnout  pied­grati, ~ se 1 enfosi sin, enterigi sin, ( např. do sena) enprofundigi sin 2 přen.  entombiĝi ( do něčeho inter io) 3 společensky neuspět malebligi sin

zahrabat dok. enfosi zahrnout ţutkovri, plenţuti

zahrabávání n

zahrabávat ned.

zahrábnout dok.

zahrábnutí n

zahrabování n

zahrabovat ned.

zahrad/a f  ĝardeno, květinová florejo, zelinářská ~a legomkulturejo, le­­gomĝar­deno, ~nic­tví n hortikulturo, plantkulturejo, obor ĝardenistiko, ĝardenkulturo, podnik hortikulturejo, okrasné ~nic­tví dekora hortikulturo, ~ník m ĝardenisto, hortikulturisto

zahrad/a, -y f řardeno zelinářská ~ legomkulturejo

zahrad/it dok. (ćirkaý)bari, bloki otvor barfermi

zahradit dok. (ĉirkaŭ)bari, bloki, bari, otvor barfermi

zahrádk/a f 1 ĝardeneto, v zahrádkářské kolonii  etĝardeno 2 ohrádka  (in­fan)­­se­ku­rejo, (krad)­ludej(et)o, na ryby fiŝujo, ~ář m hobiĝardenisto, hobia ĝardenisto, ~ář­ství n  hobia ĝardenistiko

zahrádk/a, -y f řardeneto, etřardeno

zahrádkář, -e m etřardenisto, hobiřardenisto

zahrádkáření n

zahrádkařit ned.

zahrádkářk/a, -y f

zahrádkářský

zahrádkářství n

zahrádkový

zahradní řardena

zahradní ĝardena, ĝarden-, ~ nářadí jednotlivě  ĝardenilo, souhrn ĝardenilaro

zahradnice f

zahradnicky

zahradnický

zahradnický ĝardenista, ~ nůž  serpeto

zahradnictví n hortikulturo, plankulturejo okrasné ~nictví dekora hortikulturo

zahradničení n

zahradničin/a, -y f

zahradničit ned.

zahradničit ned. ĝardenisti

zahradník, -a  m ĝardenisto, hortikulturisto; udělat kozla ~em preni ŝteliston kiel gardiston

zahrání n

zahranič/í n eksterlando, cizina fremdlando(j), ~něpolitický eksterlandpolitika, ~ní eksterlanda, ~ní dělník gastlaboristo

zahraničí n eksterlando cizina fremdlando

zahraničně

zahraniční eksterlanda

zahrát dok.1 herecky ludi, aktori 2 sport. ludi, prezenti sin (en ludo) 3 hud. o hráči ludi, o nástroji soni, skladbu prezenti (muzikaĵon), ~ na kytaru (ek)­ludi gitaron, # oči mu vesele zahrály liaj okuloj gaje ekbrilis,  ~ si na uraženého ŝajnigi sin ofendito, ~ si šachy ŝakludi, ludi partion de ŝako; ~ si v karty kartludi; hud. skladbu prezenti muzikaĺon; ~ divadelní hru ludi/prezenti teatraĺon sport. ludi na scéně aktori

zahrávat (si) ned.

zahrazení n

zahrazovací

zahrazovat ned.

zahrčení n

zahrčet dok.

zahrdlení n

zahrkání n

zahrkat dok.

zahrnout dok. 1 nahrnutím zakrýt (ŝut)­kovri 2 obsáhnout, pojmout implici, inklu­­­di, inkluzivi, enkalkuli, enpreni 3 ohrnout (supren)faldi, dovnitř kuspi, kuspe faldi 4 navršit, i přen. superŝuti, surverŝi, # ~ přízní surverŝi per favoro, ~ někoho urážkami ver­ŝi insultojn sur iun

zahrnout dok. superţuti zahrabat ţutkovri obsáhnout, pojmout implici, inkludi, inkluzivi, enkalkuli ohrnout suprenfaldi, kuspi

zahrnovací

zahrnovač, -e m

zahrnování n

zahrnovat ned.

zahrnutí n

záhrob/í n la postmorta mondo, la alia mondo, lit. i transtomb(ej)o, hlas ze ~í transmonda voĉo, ~ní transmonda

záhrobí n

záhrobní

zahrocení n

zahrocený

zahrocování n

zahrocovat ned.

zahromovat dok.

zahrotit dok.

zahrození n

zahrozit dok.

zahrozit dok. (ek)minaci (někomu iun)

zahryzávat se ned.

zahryznout  dok.

zahryzovat se ned.

zahřát dok. varmigi ~ se varmiři

zahřát dok. varmigi, ~ se varmiĝi

zahřátí n

zahřátý

Záhřeb m  zeměp. Zagrebo

Záhřeb, -u m Zagrebo

záhřebský

zahřešit (si) dok.

zahřímání n

zahřímat dok.

zahřívací

zahřívač, -e m

zahřívák, -u m

zahřívání n

zahřívat ned.

zahřmění n

zahřmět dok. ektondri

zahřmět, zahřmít, zahřímat dok. ektondri

zahřmotit dok.

záhub/a, -y f pereo, ruiniřo

záhuba f  pereo, ruiniĝo

zahubení n

zahubit dok. pereigi, detrui

zahubit dok. pereigi, ekstermi, ~ se ekstermiĝi

zahubování n

zahubovat dok.

zahučení n

zahučet dok.

zahudrování n

zahudrovat dok.

zahuhlání n

zahuhlat dok.

zahuhňání n

zahuhňat dok.

zahulákání n

zahulákat dok.

zahulit dok.

záhumen/ek, -ku m ćedomaĺo, privata kampo/grundo (de kooperativano)

záhumenek m zeměd. helpmastrumaĵo, ĉedomaĵo, privata kampo / grundo (de kooperativano)

záhumení n

záhumenkář, -e m

záhumenkářský

záhumenkový

záhumní

záhup, -u m

zahurtovat dok.

zahustit dok. densigi

zahuštění n

zahuštěný

zahušťovací

zahušťovač, -e m

zahušťování n

zahušťovat ned.

zahvízdání n

zahvízdat dok.

zahvízdnout dok.

zahvízdnutí n

záhy frue, baldaý ~ zrána frumatene

záhy frue, baldaŭ, zrána frumatene; předčasně antaŭtempe,~ potom post nelonge, nelonge poste, # ~ ovdověla ŝi vidviniĝis antaŭtempe

záhyb m látky fald(et)o, faldaĵo, cesty (voj)kurbi­ĝo, tech. sinuo, text. falbalo, ~ ře­ky riverkurbiĝo, # skládat do ~ů faldi

záhyb, -u m látky fald(et)o cesty vojkurbiřo

zahýbací

zahýbání n

zahýbat dok.

zahýbat ned.

zahýbat ned. několikrát pohnout (ek)movi (něčím ion), ~ se / sebou (ek)moviĝi

záhybeč/ek, -ku m

zahýkání n

zahýkat ned.

zahýknout dok.

zahýknutí n

zahynout dok. perei

zahynout dok.perei

zahýřit dok.

zacházení n

zacházet ned. zapadat subiri ~ do krajnosti iri řis ekstremo navštěvovat vizitadi (ke komu iun) jednat trakti (s kým iun) používat manipuli ~ si ned.iri (erare) pli longan vojon

zacházet ned.1 o slunci  subiri (něco io) 2 navštěvovat vizitadi (k někomu iun) 3 jednat trakti, hrubě jednat molesti, mistrakti, brutali (s ně­kým / něčím iun, ion) 4 pou­žívat ma­nipuli, manuzi (s něčím kun io), # ~ do kraj­nos­ti iri ĝis ekstremo, ~ si ned. iri (e­rare) pli longan vojon, fari ĉirkaŭvojon

zacházívat ned.

zacházk/a, -y f nerekta vojo, ćirkaývojo

zacházka f  nerekta vojo, ĉirkaŭvojo

zachechtání n

zachechtat se dok.

zachechtnout se dok.

zachechtnutí n

zachichotání n

zachichotat se dok.

zachichtání f

zachichtat se f

zachmuřeně

zachmuření n

zachmuřenost, -i f

zachmuřený

zachmuřený nubmiena

zachmuřit dok.

zachmuřit se dok.  malsereniĝi, nubiĝi

zachmuřovat ned.

záchod m necesejo, klozeto, suchý latrino, ~ový  neceseja, ~ová mísa neceseja pelvo / sidilo, fekabo (hanl.)

záchod, -u m necesejo, klozeto

záchod/ek, -ku m

záchodový

zachoulit se dok.

zachov/at dok, ~ávat ned. uchránit konservi, gardi, dbát nařízení obei, sekvi, respekti, observi, # ~at něčí inkognito konservi ies inkognitecon, ~ávat křesťanské mra­vy observi kristanajn morojn, ~at se konduti

zachová(vá)ní f  konserv(ad)o

zachoval/ý neporušený sendifekta, bonstata, senmanka, ~ost f  bonstato, práv. sen­puneco

zachovale

zachovalost, -i f bonstato práv. senpuneco

zachovalý neporušený sendifekta, bonstata, senmanka

zachování n

zachovat dok.uchránit konservi, gardi nařízení obei,  sekvi, respekti, observi

zachovávání n

zachovávat ned.

záchran/a f savo, ~ář m savisto, ~ka f (ho­vor.) sanitní auto ambulanco, ~ný sava, ~ná brzda krizokaza bremso, ~ný člun m savboato, sav­(o)­floso, ~ný pás naĝzono, savbuo, sav­zo­no

záchran/a, -y f savo

záchranář, -e m savisto

záchranářský

záchranářství n

zachránce m savinto

zachránce m savinto

zachráněn/á, -é f

zachránění n

zachránit dok. savi

zachránit dok. savi ( před něčím de / kontraŭ io), # ~ někoho před nebezpečím savi iun de danĝero, ~ někoho před zkázou savi iun de ruiniĝo, ~ se saviĝi, ~ se útěkem forsavi sin

záchrank/a, -y f hovor. sanitní auto ambulanco

zachránkyně f

záchranný

zachraňovací

zachraňování n

zachraňovat ned.

zachrápání

zachrápat dok.

zachraptět dok.

zachrastění n

zachrastit dok.

zachrčení n

zachrčet dok.

zachrchlání n

zachrchlat dok.

zachrochtání n

zachrochtat dok.

zachroptění n

zachroptět dok.

zachrupat dok.

zachřestění n

zachřestit dok.

zachůd/ek, -ku m

zachumlat se dok.

zachumlávat se ned.

zachutnat dok.

zachvacovat ned.

záchvat m atako, lék. afekcio, ikto, křeč paroksismo, ~ mrtvice apopleksio, ~ smíchu rid­eksplodo

záchvat, -u m atako lék. afekcio křeč paroksismo ~ mrtvice apopleksio ~ smíchu rideksplodo

zachváti/t dok. napadnout subite ataki, posednout obsedi, zahubit pereigi, ukořistit forrabi, (ek)kapti, # ~l ji strach timo atakis / obsedis ŝin, ~la ho hrůza teruro kaptis lin, teruro lin atakis

zachvátit dok. napadnout subite ataki, obsedi zahubit pereigi ukořistit forrabi, (ek)kapti <> ~l ji strach timo atakis/obsedis   ţin

zachvění n ektremo, ekvibro, tremeto při zemětřesení sisma movo

zachvění n ektremo, ekvibro, tremeto, při zemětřesení sisma movo 

zachvět se dok. ektrem(et)i, ekvibri

zachvět se dok., zachvívat se ned. tre­m(et)i, ekvibri

záchvěv, -u m

zachvívání n

zachvívat se ned.

zachycení n

zachycovací

zachycovač, -e m

zachycování n

zachycovat ned.

záchyt, -u m

zachytat dok.

zachytávání n

zachytávat ned.

zachytit dok. (ek)kapti ~ na gramofonovou desku surdiskigi ~ na magnetofonový pásek surbendigi, surkasedigi

zachytit dok., zachycovat ned. (ek)kap­ti,  na gramofonovou desku surdiskigi, na magnetofonový pásek surbendigi, surkasedigi, ~ pach / vů­ni enflari, ekflari, ~ se dok. pendiĝi, alteniĝi

zachytitelný

zachytitelný signál sděl. ricevebla

záchytk/a, -y f záchytná protialkoholní stanice kontraýalkohola medicina stacio tech. hokingo

záchytka f hovor.  záchytná protialkoholní sta­nice kontraŭalkohola medicina stacio, tech. hokingo

záchytný

zaimponovat dok.

zaimprovizovat dok.

zainteresovan/ost f interes(iĝ)o, hmotná ~ost materia engaĝiĝo / interesateco, ~ý interesiĝinta

zainteresování n

zainteresovanost, -i f interes(iř)o

zainteresovaný

zainteresovat dok.

zaintonovat dok.

zaironizovat (si) dok.

zaizolovat dok.

záj/em, -mu m intereso

zajásat dok.

zajat/ec, -ce m kaptito

zajatec/ m kaptito, válečný ~ militkaptito,  ~ký kaptit(ej)a, ~ký tábor kaptitejo

zajatecký

zajatkyně f

zajatý

zajd/a, -y f

zaječení n

zaječet dok.

zaječí lepora <> vzít do ~ch forkuregi, fuři

zaječí/ lepora, ~ pysk anat. leporlipo, # vzít do ~ch forkuregi, fuĝi

zaječice f

zaječin/a, -y f

zaječk/a, -y f

zajedno: být ~ samopinii, akord(iĝ)i

zajedno: být ~ samopinii, akord(iř)i

zajektání n

zajektat dok.

zájem/ m interes(iĝ)o, ~ce m interesato

zájemce m interesato

zájemkyně f

zajet dok. někam (en)veturi, veturi al / en, koněm (al)rajdi, někoho surveturi iun

zajet dok.někam (en)veturi, veturi al/en koněm (al)rajdi někoho  surveturi iun

zajetí n (vozem)

zajetí n kaptiteco

zajetí n kaptiteco

zájezd m ekskurso, vojaĝo, umělecký turneo

zájezd, -u m ekskurso, vojařo umělecký turneo

zajezdění n

zajezdit dok.

zájezdní

zájezdový

zajíc m leporo

zajíc, -e m leporo

zajícovit/í, -ých m

zajíč/ek, -ka m

zajíče, -te n

zajídat ned.

zajíkat se ned. v řeči balbuti dusit se sufokiři, anheli ~ se   hrůzou timtremi, tremi pro hororo

zajíkat se ned. v řeči balbuti, dusit se sufokiĝi, anheli, # ~ se hrůzou timtremi, tremi pro hororo

zajíkávat se ned.

zajíkávě

zajíkávý

zajíknout se dok.

zajíknutí n

zajímat ned. mít zájem interesi ~t se o něco interesiři je/pri io, esti interesata

zajímat ned. mít zájem interesi, voj. kapti, ~ se interesiĝi, esti interesata ( o něco je / pri io)

zajímat ned. voj. kapti

zajímav/ost f  interesaĵo, ~ý interesa, sciinda

zajímavost, -i f interesaĺo

zajímavý interesa

zajímkování n

zajímkovat dok.

zajínění n

zajínit dok.

zajiskření n

zajiskřit (se) dok.

zajíst dok.

zajisté certe, (mem)kompreneble

zajisté certe, (mem)kompreneble

zajistit dok. certigi, sekurigi zaručit garantii

zajistit dok., zajišťovat ned. certigi, sekurigi, zaručit garantii, # ~ něčí štěstí certigi ies feliĉon

zajistitel, -e m

zajistitelný

zajistný

zajištěn/ý sekurigita, ~á existence f  sekura ekzisto

zajištění n

zajištěný

zajišťovací

zajišťování n

zajišťovat ned.

zajišťovn/a, -y f

zajít dok. veni navštívit viziti zahynout o rostlině velksekiři  ~ si oklikou flankiri

zajít dok. veni, navštívit viziti, zahynout o rostlině velksekiĝi, ~ si jít oklikou flank­iri, iri nerektan vojon

zajizvovat ned. cikatrigi, ~ se cikatriĝi

zajížděč, -e m

zajíždění n

zajíždět ned. zkušebně takse veturigi zprovozňovat vozidlo erodi

zajíždět ned. zkušebně takse veturigi, zprovozňovat vozidlo erodi (veturilon / motoron)

zajížďk/a, -y f jízda nerekta veturo cesta nerekta vojo

zajížďka f  jízda nerekta veturo, cesta nerekta vojo

zájmen/o, -a n pronomo ~ přivlastňovací poseda poronomo, posesivo ~ ukazovací montra pronomo, demonstrativo ~ zvratné refleksivo

zájmenný

zájmeno n pronomo, osobní ~ persona p. ~ přivlastňovací poseda p., posesivo, tázací ~ in­teroga­tivo, demanda p., ~ u­ka­­­zovací montra p., demonstrativo, záporné ~ nea p., ~ zvratné refleksivo

zajmout dok. kapti

zajmout dok. kapti

zájmový interes‑

zájmový kroužek m interesrondeto Pozn.: Podle Rejska zařadit samostatné adjektivum a toto dvojslovné spojení pod kroužek, tedy

zájmový: ~ kroužek interesrondeto

zajódlování n

zajódlovat dok.

Zajordání n

Zajordánsk/o, -a n

zajordánský

zakaboněně

zakabonění n

zakaboněný

zakabonit dok.

zakáchání n

zakáchat dok.

zákal m v kapalině nebulaĵo, bílý ~  lék. leŭkomo, šedý ~ katarakto, zelený ~ glaŭkomo

zákal, -u m: bílý ~ leýkomo šedý ~ katarakto zelený ~ glaýkomo

zakalení n

zakalenost, -i f

zakalený

zakalit dok. malklarigi přen. malserenigi tech. hardi

zakalit dok. malklarigi, přen. malserenigi, tech. hardi, ~ se hardiĝi

zakalkulování n

zakalkulovat dok.

zakalování n

zakalovat ned.

zakapat dok.

zakápnout dok.

zakarbovat dok.

Zakarpatí n

Zakarpatská Ukrajina f  zeměp. Transkarpata Ukraino, (hist.)  Rutenio

zakarpatský

zakašlání n

zakašlat dok.

Zakavkazí n

Zakavkazsk/o, -a n

zakavkazský

zákaz m malpermeso, tabuo, ~ dovozu  malpermeso de importo,  ~ vplout do přístavu embargo, ~ parkování malpermeso de  parkado

zákaz, -u m malpermeso ~ dovozu embargo ~ parkování malpermeso de parkado

zakázaný malpermesita, tabua, práv. nelica

zakázat dok. malpermesi

zakázat dok. malpermesi, tabui, zvl. práv. prohibi

zakázk/a f mendo, ~ový laŭmenda

zakázk/a, -y f mendo

zakázkově

zakázkový laýmenda

zákaznice f

zákaznický

zákazník m kliento, mendanto

zákazník, -a m kliento, mendanto

zakazovat ned.

zakdákání n

zakdákat dok.

zakecat dok.

zakejhání n

zakejhat dok.

zákeřn/ý insid(em)a, embuska, ~ík m embuskulo

zákeřně

zákeřnice f

zákeřnicky

zákeřnický

zákeřnictví n

zákeřník, -a m

zákeřnost, -i f

zákeřný insida, embuska

zakeťasit dok.

zakeťasovat ned.

zakibicovat si dok.

zaklábosit si dok.

základ, -u m fundamento, bazo položit ~ meti fundamenton

základ/ m stav. i přen. fundamento, bazo, odb. substrato, položit ~ meti fundamenton, po­kládání / položení ~ů fundamentado, ~ mocniny potencato; bazo de potenco

základ/na f  zvl. odb. bazo, ~ový stav. fundamenta

zakládací fonda

zakládací fonda, ~ schůze  fondkunveno

základač, -e m

záklaďák, -a m

zakládání n

zakládat ned.

zakládat ned. fondi, establi rukáv refaldi

zakládat ned. fondi, establi, fundamenti, rukáv refaldi, ~ si baziĝi (na něčem  sur io)

zakladatel m fondanto, fondinto

zakladatel, -e m fondanto, fondinto

zakladatelk/a, -y f

zakladatelský

základk/a, -y f

základka f  geol. plenig(aĵ)o

základkový

základn/a f bazo ~í fundamenta, baza, elementa

základn/a, -y f

základní

základní baza, fundamenta, začáteční, původní rudimenta, stupeň element(gra­d)a, ~ barva  o­brazu fonfarbo, ~ jmění fondaĵo, ~ kámen angulŝtono, ~ myšlenka ker­na ide­o, ~ škola  fundamenta / baza lernejo

základový

zaklánění n

zaklánět ned.

zaklap/nout dok., ~ovat ned. enklikiĝi, ~ovat se ned. kliki

zaklapat dok.

zaklápěcí

zaklápět ned.

zaklapnout ned.

zaklapnutí n

zaklátit dok.

zakleknout dok.

zakleknutí n

zaklení n

zaklenout dok.

zaklenutí n

zaklepání n

zaklepat dok. ekfrapi

zaklepat dok. ekfrapi

zakleslý

zaklesnout dok.

zakletí n

zakletý

zaklevetit si dok.

zakličkovat dok.

zaklikatit se dok.

zaklímat (si) dok.

zaklimatizování n

zaklimatizovat dok.

zaklimbat dok.

zaklín/it, ~ovat dok. kojni, fiksi per kojno(j)

zaklína/č m ekzorcisto, ~dlo n ekzorcaĵo

zaklínací

zaklínač, -e m

zaklínačk/a, -y f

zaklínačský

zaklínačství n

zaklínadl/o, -a n

zaklínání n

zaklínat ned.

zaklínit dok. kojni, fiksi per kojno(j)

zaklinkání n

zaklinkat dok.

zaklínování n

zaklínovat dok.

zaklít dok.

zaklížit dok.

zaklokotání n

zaklokotat dok.

zakloktání n

zakloktat dok.

záklon m sport. retroklin(iĝ)o

záklon, -u m sport. retroklini(iř)o

zaklonění n

zaklonit dok.

záklop, -u m

zaklopit dok.

záklopk/a, -y f klapo, valvo

záklopka f klapo, pojistný ventil sekuriga valvo

záklopový

zaklopýtání n

zaklopýtat dok.

zaklopýtnout dok.

zaklopýtnutí n

zaklování n

zaklovat dok.

zaklub~

zaklusat dok.

zákluz, -u m

zákluzový

zákmih, -u m

zákmit, -u m

zakmitání n

zakmitat (se) dok.

zakmitnout (se) dok.

zakničení n

zakničet dok.

zaknihování n

zaknihovat dok. registri, (ofice) enskribi, ekon. enkontigi

zaknihovat dok.registri, (ofice) enskribi ekon. enkontigi

zaknikání n

zaknikat dok.

zakňourání n

zakňourat dok.

zakňučení n

zakňučet dok.

zakódování n

zakódovat dok.

zakoketování n

zakoketovat (si) dok.

zakokrhání n  n

zakokrhat dok.

zakoktání n

zakoktat (se) dok.

zakoktávání n

zakoktávat se ned.

zakolébání n

zakolébat dok.

zákolenní

zakolíb~

zakolíčkování n

zakolíčkovat dok.

zakolíkování n

zakolíkovat dok.

zakolísání n

zakolísat dok.

zákolník m tech. aksonajlo, radnajlo

zákolník, -u m

zakomíhání n

zakomíhat dok.

zakomponování n

zakomponovat dok.

zakompostování n

zakompostovat dok.

zákon, -a m leřo návrn ~a leřpropono předloha ~a leřoprojekto sbírka ~ů leřaro Nový ~ Nova Testamento podle ~a laý leřo, laýleře jednat proti ~u agi kontraýleře porušit ~ rompi leřon řídit se ~em observi leřon

zákon/ m leĝo, zásada (nepochybná) mat., fyz. aksiomo, asociativní ~ aksiomo de asocieco, gravitační ~ gravita leĝo, ~ nabídky a poptávky leĝo pri oferto kaj mendo, ná­­­vrh ~a leĝpropono, předloha ~a le­ĝopro­jek­to, Nový  Z~ Nova Testamento, podle ~a laŭ leĝo, laŭleĝe, porušit / překročit ~ rompi leĝon, řídit se ~em observi leĝon, sbírka ~ů leĝaro, Starý Z~ Malnova Testamento, # jed­nat proti ~u agi kontraŭleĝe, mající moc ~a práv. leĝoforta

zakončení n

zakončení n objektu finaĵo, děje finiĝo, přen.  vos­to

zakončit dok. fini jednání, schůzi fermi

zakončit dok. fini, jednání, schůzi fermi

zakončovat ned.

zákoník m leĝaro, kodo, občanský ~ civiljura kodo, ~ práce laborjura / labora kodo / leĝaro, trestní ~ krim(inal)a kodo, punleĝaro

zákoník, -a m

zákoník, -u m leřaro, kodo občanský ~ík civiljura kodo trestní ~ík m krim(inal)a kodo, punleřaro

zákonit/ost f (laŭ)leĝeco, ~ý laŭleĝa,  ~ý následek necesa / neevitebla sekvo (něčeho de io)

zákonitě

zákonitost, -i f (laý)leřeco

zákonitý laýleřa  

zákonn/ost f leĝeco, ~ý (laŭ)leĝa

zákonně

zákonnost, -i f

zákonný (laý)leřa

zákonodár/ce m leĝ(o)donanto, ~ný le­ĝ(o)dona, ~ství n leĝdonado

zákonodárce m leř(o)donanto

zákonodárný leř(o)dona

zákonodárství n

zákop, -u m tranćeo, sapeo

zákop/ m tranĉeo, sapeo, ~ník m voj. sapeisto

zakopání n

zakopat dok. enfosi, enterigi ~ se enfosiři voj. sapei

zakopat dok. enfosi, enterigi, ~ se enfosiĝi, voj. sapei

zakopávání n

zakopávat ned.

zákopník, -a m voj. sapeisto

zakopnout dok. stumbli (o co pro/je io)

zakopnout dok. stumbli (o něco pro / je io)

zakopnutí n

zákopový

zakormidlování n

zakormidlovat dok.

zakořenění n

zakořeněnost, -i f

zakořeněný

zakořenit (se) dok. enradikiři usadit se enhejmiři zvyknout si fariři kutimo

zakořenit dok. enradikigi,  hluboce enplanti, i přen. enfortikiĝi, ~ se dok. en­radikiĝi, usadit se enhejmiĝi, zvyknout si alkutimiĝi

zakótování n

zakótovat dok.

zakotvení n

zakotvit dok.

zakotvit dok. ĺeti ankron, ekankri přen. fiksi usadit se firme setli/ekloři

zakotvit dok. ĵeti ankron, ekankri, přen. fiksi, usadit se firme  setli / ekloĝi, ankriĝi

zakotvování n

zakotvovat ned.

zakoukat se dok.

zakouknout se dok.

zakoulení n

zakoulet dok.

zakoupení n

zakoupit dok.

zakouření n

zakouřený fumplena

zakouřený fumplena

zakouřit si dok. iom fumi

zakouřit si dok. iom fumi

zakousávat se ned.

zakousnout dok. mordmortigi, mordkapti ~ se ekmordi, mordteni zabrat se enprofundiři, absorbiři (do čeho en ion)

zakousnout dok. mordmortigi, mordkapti, ~ se ekmordi, mordteni, zabrat se enprofundiĝi, absorbiĝi (do něčeho en ion), ~ si manĝeti

zakousnutí n

zakoušet ned.

zákoutí n kaŝangulo, solejo

zákoutí n kaţangulo, solejo

zákožk/a, -y f

zákožka f svrabová zool. sarkopto

zakracování n

zakracovat ned.

zakrajovat ned.

zakrákání n

zakrákat dok.

zakrákat dok.

zakrákorání n

zakrákorat dok.

zakramařit dok.

zakramařovat ned.

zakrámovat dok.

zakratičko

zakrátit dok.

zakrátko baldaŭ

zakrátko baldaý

zakrechtování n

zakrechtovat dok.

zakrechtovávání n

zakrechtovávat ned.

zákres, -u m

zakreslení n

zakreslit dok.

zakreslit dok. bildigi, konturigi, desegni en planon, # ~ trasu tracei

zakreslování n

zakreslovat ned.

zákristie f

zákristie f  sakristio

zakrkat dok.

zakrknout dok.

zakrnělost, -i f

zakrnělý

zakrnělý zvl. lék. rudimenta, ~ orgán rudimento

zakrnění n

zakrnět dok.

zakrňovat ned.

zakroč/it dok., ~ovat ned. interveni, soudně procesi (proti někomu kontraŭ iu)

zakročení n

zakročit dok. interveni soudně procesi (proti komu kontraý iun)

zakročovat ned.

zakrojit dok.

zakrojit dok. fortranĉi, entranĉi

zakrojovat ned.

zákrok m přímluva interveno, zásah enmiksiĝo, lék. operacio

zákrok, -u m přímluva interveno zásah enmiksiřo lék. operacio

zakroucení n

zakroucený

zakroutit dok.

zakroužení n

zakroužit dok.

zakroužkování n

zakroužkovat dok.

zákrov, -u m

zákrs/ek, -ku m

zakrsání n

zakrsat ned.

zakrsávání n

zakrsávat ned.

zákrsek m strom nana arbo

zákrskový

zakrsle

zakrslík, -a m

zakrslost, -i f

zakrslý

zakrslý nana

zakrsnout dok.

zakrsnutí n

zakrucování n

zakrucovat ned.

zakručení n

zakručet dok.

zákrut m kurbiĝo, říční meandro

zákrut, -u m

zakružovací

zakružovačk/a, -y f

zakružovadl/o, -a n

zakružování n

zakružovat ned.

zakrvácení n

zakrvácet dok.

zakrvavělý

zakrvavení n

zakrvavět dok.

zakrvavit dok.

zakrýt dok. kovri zahalit vuali

zakrýt dok., zakrývat ned. kovri, zahalit vuali, stříškou,  poklopem  kapuĉi

zákryt, -u m

zakrytí n

zakrývací

zakrývání n

zakrývat ned.

zakřesat dok.

zakřičet dok.

zakřidovat dok.

zakřiknout dok.

zakřiknutě

zakřiknutost, -i f

zakřiknutý

zakřivení n

zakřivenin/a, -y

zakřivenost, -i f

zakřivený

zakřivit dok.

zakřivit dok. kurbigi, ~ se kurbiĝi

zakřoupání n

zakřoupat dok.

zakřupání n

zakřupat dok.

zaktivizování n

zaktivizovat dok.

zaktualizování n

zaktualizovat dok.

zakuckání n

zakuckat se dok.

zakuckávání n

zakuckávat se ned.

zakudrnatělý

zakudrnatět se dok.

zakudrnatit dok.

zakukání n

zakukat dok.

zakuklen/ec, -ce m

zakuklení n

zakuklený

zakuklit se dok.

zakuklovat se ned.

zákul/a, -y f

zakulacení n

zakulacení n geol. sferiĝo

zakulacenost, -i f

zakulacený

zakulacovat ned.

zakulatit dok.

zakulatit dok. rondigi, viz též zaoblit

zakulhání n

zakulhat dok.

zákulisí n postscenejo i přen. postkurteno v ~ post kulisoj

zákulisí n postscenejo, i přen. postkurteno, v ~ post kulisoj

zákulisní

zakulit se dok.

zakuňkání n

zakuňkat dok.

zákup, -u m

zákupní

zákupník, -a m

zakupování n

zakupovat ned.

zakuřovací

zakuřovač, -e m

zakuřování n

zakuřovat ned.

zákus/ek, -ku m deserto, almanřaĺo

zákusářk/a, -y f

zákusek m deserto, almanĝaĵo, torteto, pečivo kukaĵo

zakusit dok. sperti, travivi

zakusit dok. sperti, travivi

zákuskářk/a, -y f

zákuskový

zákuskový

zakusovat ned.

zakusovat ned.

zakutálet dok.

zakvákání n

zakvákat dok.

zákvas, -u m

zákvas/ek, -ku m

zakvasit dok.

zákvasný

zakvašení n

zakvašování n

zakvašovat ned.

zakvedlání n

zakvedlat dok.

zakvedlování n

zakvedlovat ned.

zakvičení n

zakvičet dok.

zakvikání n

zakvikat dok.

zakviknout dok.

zakviknutí n

zakvílení n

zakvílet dok.

zakvokání n

zakvokat dok.

zakymácení n

zakymácet dok.

zakyrykat dok.

zakysání n

zakysat dok.

zakysávání n

zakysávat ned.

zakysle

zakyslost, -i f

zakyslý

zakysnout dok.

zákysový

zakytování n

zakytovat dok.

zakývání n

zakývat dok.

zakývnout dok.

zakývnutí n

zalahodit dok.

zalajdačit (si) dok.

zalakování n

zalakovat dok.

zalakovávání n

zalakovávat ned.

zalamentování n

zalamentovat dok.

zalamovat ned.

zalapání n

zalapat dok.

zalarmování n

zalarmovat dok.

zalaškování n

zalaškovat (si) dok.

zalátání n

zalátat dok.

zaláteření n

zaláteřit (si) dok.

zalaťování n

zalaťovat dok.

zalažírování n

zalažírovat si dok.

zalednění n

zalednění n geol. glaciiĝo

zalednit se dok.

zaledňování n

zaledňovat ned.

zaledování n

zaledovat dok.

zaléhání n

zaléhat ned.

zalehlost, -i f

zalehlý

zalehnout dok.

zalehnutí n

zalechtání n

zalechtat dok.

zalejv~

zalekle

zaleklý

zaleknout se dok. ektimi, fortimiĝi

zaleknout se dok. ektimi, fortimiři

zaleknutě

zaleknutý

zalelkovat si dok.

zalemování n

zalemovat dok. orli

zalemovat dok. orli, ozdobně ~ borderi

zalemovávání n

zalemovávat ned.

zalenošení n

zalenošit si dok.

zalepit dok. glufermi

zalepit dok. glufermi

zálepk/a, -y f

zalepovací

zalepovat ned.

zálesácký

zálesáctví n

zálesák m arbarano, trapero

zálesák, -a m arbarano

zálesí n

zalesknout se dok.

zalesnění n

zalesněnost, -i f

zalesnit dok. arbarizi, arbarumi, (re)­forstumi

zalesnit dok. arbarizi, arbarumi, reforstumi

zalesňovací

zalesňování n

zalesňovat ned.

zaleštění n

zaleštit dok.

zalešťování

zalešťovat ned.

zálet/y, -ů m

zalétání n

zalétat dok.

zalétat ned.

zalétávací

zalétávání n

zalétávat ned.

zaletět dok.

záletnice f

záletnický

záletnictví n

záletník m flirtulo, při nevěře am(aĵ)isto

záletník, -a m

záletnost, -i f

zalétnout dok.

záletný

zaletování n

zaletovat dok.

zaletovat ned.

zálety m pl.  amimpliko

zalévací

zalévání n

zalévat ned. akv(um)i, priverţ(ad)i

zalévat ned. akv(um)i, priverŝ(ad)i, # ~ se potem esti banata de ŝvito

zalézat ned.

zalezlý

zalézt dok. enrampi do úkrytu sin kaţi, kaţiři

zalézt dok. enrampi, do úkrytu sin kaŝi, kaŝiĝi

zálež/et ned. konsisti (v něčem en io), # ~í mi na tom, aby estas  grave por mi, ke, to ~í na něm tio dependas de li, na tom ne~í tio ne gravas, dává si na tom ~et li strebas zorge plenumi ĝin

zaleželý

záležet ned. konsisti (v něčem en io) <> ~í mi na tom, aby estas grave por mi, ke to ~í na něm tio dependas de li na tom ne~í tio ne gravas dává si na tom ~et li strebas zorge plenumi řin 

záležitost f afero

záležitost, -i f afero

zalhat dok. diri mensogon

zalhat dok. diri mensogon

zálib/a, -y f ţatokupo, amataĺo

záliba f  ŝat(okup)o, amataĵo, plaĉo, koníček hobio, maroto

zalíbení n plaćo

zalíbení n plaĉo, ŝato

zalíbit se dok.

zálibně

zálibný

zalícit dok.

zalícování n

zalícovat dok.

zalíčit dok.

zalidněn/ost f denseco de la loĝantaro, loĝateco, ~ý (sur)loĝata

zalidnění n

zalidněnost, -i f denseco de la lořantaro, lořateco

zalidněný (sur)lořata 

zalidnit dok. lořatigi

zalidnit dok. popolumi, loĝatigi

zalidňování n

zalíhat ned.

zalichocení n

zalichotit dok.

zalisování m

zalisovat dok.

zalistovat dok.

zalít dok.

zalít viz zalévat

zalítání n

zalítat ned.

zalití n

zalítnout dok.

zalitovat dok.

záliv m zeměp. golfo

záliv, -u m golfo

zalívání n

zalívat ned.

zálivk/a, -y f

zalkalizování n

zalkalizovat dok.

zalkání n

zalkat dok.

zalknout se dok.

zalknutí n

záloh/a f  peněžitá  antaŭmono, antaŭspezo, mzdy antaŭpago, anticipa pago / salaj­ro, před­běžná platba ekpago, úkryt,  k  přepadení  embus­kejo, voj. depoto, rezervo, # za­­­platit ~u antaŭpagi, číhat v ~ze embuski

záloh/a, -y f na plat antaýpago, anticipa pago/salajro voj. rezervo

zálohování n

zálohovat ne(dok.)

zálohově

zálohový

záloktí n

zálom, -u m

zálom/ek, -ku m

zalomcovat dok.

zalomení n

zalomit dok.

zalomozit dok.

zaloupat dok.

zalovit dok.

zálož/ka f knižní paĝosigno, lem orlo u šatů refaldaĵo, ~na f lombardejo, spořitelna ŝparbanko

záložácký

záložák, -a m

založení n

založení n fondo, zřízení establ(ad)o, konstituo

záloženský

založený <> se ~enýma rukama kun krucitaj manoj Podle Rejska adjektivum založený nemůže být takto použito bez samostatného překladu

založený/ odložený formetita, omylem položený, zastrčený mislokita, # se ~­ma rukama kun krucitaj brakoj

založit dok. fondi omylem misloki

založit dok. fondi, omylem misloki, rostliny ĵosi, položit základ k něčemu konstitui, ~ stavbu fundamenti, ~ osadu / statek setli, # ~ film do a­pa­rátu  ŝargi fotilon per filmo, ~ svůj názor na něčem bazi sian opinion sur io

záložk/a, -y f knižní legosigno lem orlo u šatů refaldaĺo

záložkový

záložn/a, -y f monpruntejo spořitelna ţparbanko

záložní

záložní rezerva

záložnický

záložník m voj. rezervisto, rezervulo, v kopané halfo, střední ~ mezludisto,  meza halfo

záložník, -a m voj. rezervisto v kopané halfo střední ~ mezludisto, meza halfo

zalučnit dok.

zalučňovat ned.

záludn/ý insida, fiintenca, artifika, ~á otázka insida demando, ~ý člověk insidema homo

záludně

záludnost, -i f

záludný insida

zalumpačit si dok.

zalupání n

zalupat dok.

zálusk, -u m

zaluskání n

zaluskat dok.

zalusknout dok.

zalusknutí n

zalykat se ned.

zalykavý

zalyžařit si dok.

zalyžovat si dok.

zám/ek, -ku m stavba kastelo

zám/ek, -ku m tech. seruro visací ~k pendseruro

zamáčet dok.

zamačkat dok.

zamačkávat ned.

zamáčknout dok.

zamak, -u m

zamakat si dok.

zamalgamování n

zamalgamovat dok.

zamalovat dok.

zamalovávat ned.

zamanévrovat dok.

zamanifestovat si dok.

zamanout si dok. ekdeziri

zamanout si dok. ekdeziri

zamapovat dok.

zamarodit dok.

zamaskování n

zamaskovat dok.

zamaskovávání n

zamaskovávat ned.

zamastit dok. grasmakuli ~ se dok. grasmakuliři

zamastit dok. grasmakuli, ~ se dok. gras­makuliĝi

zamatlat dok.

zamávat dok.

zamávat dok. mansigni, signi per mano, # ~ na rozloučenou mansigni adiaŭon, ~ na taxi mansvinge  alvoki taksion

zamazání n

zamazat dok. malpurigi, makuli spáry ţmirţtopi

zamazat dok. malpurigi, makuli, spáry ŝmirŝtopi

zamazávání n

zamazávat ned.

zamáznout dok.

Zambezi n

zambezský

Zambie f

Zambie f  zeměp. Zambio

zambijský

zamčení n

zamčený ŝlos(ferm)ita

zamčený ţlos(ferm)ita

zámeck/ý, -ého m

zámecký

zámecký kastela, ~ / hradní pán m kastelestro, kastelmastro

zámeč/ek, -ku m

zámeč/ek, -ku m

zamečení n

zamečet dok.

zámečnice f

zámečnický

zámečnictví n

zámečničin/a, -y f

zámečničit ned.

zámečník m seruristo

zámečník, -a m seruristo

zameditovat si dok.

zámek m kastelo, palaco, u dveří seruro, visací ~ pendseruro, # vzdušný ~ expr. ĥimerkastelo

zamekání n

zamekat dok.

zámel, -u m

záměn/a, -y f anstataý(ig)o, substituo

záměna f anstataŭ(ig)o, substituo

zaměnění n

zaměnit dok. substitui, anstataýigi, interţanři

zaměnit dok., zaměňovat ned. substitui, anstataŭigi, interŝanĝi, odb. komuti

zaměnitelnost, -i f

zaměnitelný

zaměnitelný interŝanĝebla, variigebla, permutebla

záměnnost, -i f

záměnný

záměňování n

záměňovat ned.

záměr m intenco, celado, projekční ~ antaŭprojekto, ~ný intenca, ~ný bod m trigonometrie birpunkto

záměr, -u m intenco projekční ~ antaýprojekto

záměr/a, -y f

zamerikanizování n

zamerikanizovat dok.

záměrn/á, -é f

záměrně

záměrnost, -i f

záměrný intenca

záměrný zaměřovací

zaměření n celado např. pozemku mezurado

zaměření n celado, v trigonometrii biro, mezurado

zaměřený celumita, v trigonometrii birita, # ~ na minulost retrospektiva

zaměřit dok. ~ se direktiři, koncentriři

zaměřit dok., zaměřovat ned. celumi, v trigonometrii  biri, ~ se direktiĝi, koncentriĝi

zaměřovací

zaměřovací: ~ dráha  cellinio

zaměřovač, -e m

zaměřovadlo n celumilo, v trigonometrii birilo

zaměřování n

zaměřovat ned.

zamést dok. (for)balai

zamést dok. (for)balai, # ~ si před vlast­ním prahem přen. balai antaŭ sia por­do, viz též zametat

zaměstn/at dok., ~ávat ned. labordoni, ~ávat se okupi sin, okupiĝi

zaměstnan/ec m salajrulo, salajrato, dungito, okupato, okupito, tovární ~ec uzinano, ~ci pl. m personaro, všeobecně laborularo

zaměstnan/ec, -ce m salajrulo, salajrato, dungito zaměstnanci pl. m personaro

zaměstnaně

zaměstnanecký

zaměstnanectv/o, -a n

zaměstnání n okupo, laborloko, posteno, profesio

zaměstnání n posteno, laborloko, povolání profesio, věnování se něčemu oku­p(iĝ)o

zaměstnankyně

zaměstnanost f okupateco

zaměstnanost, -i f okupateco  plná zaměstnanost plena okupiteco

zaměstnaný

zaměstnat dok.

zaměstnávat ned.okupi zaměstnávat se okupi sin, okupiři (něčím pri io)

zaměstnavatel m dunganto, labordonanto, okupiganto, mastro

zaměstnavatel, -e m labordonanto, mastro

zaměstnavatelk/a, -y f

zaměstnavatelský

zameškání n

zameškat dok. propást preterlasi ~ příležitost preterlasi okazon být nepřítomen foresti ned.vyučování foresti en instruado

zameškat dok. propást preterlasi, být nepřítomen foresti, ~ příležitost preterlasi okazon, ~ vyučování foresti dum instruado

zameškávání n

zameškávat ned.

zametací

zametač, -e m

zametač, -e m

zametačk/a, -y f

zametání n

zametat ned. balai

zametat ned. balai

zametávání n

zametávat ned.

zamezení n

zamezit dok. malebligi (něčemu ion)

zamezit dok. malebligi (něčemu ion)

zamezování n

zamezovat ned.

zamhourání n

zamhourat dok.

zamhouřit dok. : ~ oči duonfermi la okulojn

zamhouřit ned. oči duonfermi la okulojn

zamhuřovat ned.

zamíhat se dok.

zamihnout se dok.

zamíchání n

zamíchat dok. (inter)miksi, enmiksi, almiksi ~ se enmiksiři (do   něčeho en ion)

zamíchat dok. (inter)miksi, enmiksi, almiksi, ~ koktejl skui koktelon, ~ polévku kirli supon, ~ se enmiksiĝi (do něčeho en ion)

zamilovan/á, -é f

zamilovan/í, -ých m

zamilovan/ý enamiĝinta, # mé nej­~­ější jídlo mia plej amata manĝaĵo

zamilovan/ý, -ého m

zamilovaně

zamilování n

zamilovanost, -i f

zamilovaný enamiřinta mé nej~ější jídlo mia plej amata manřaĺo

zamilovat se dok. enamiři, ekami ~ si

zamilovat se dok. enamiĝi, ekami (do někoho iun)

zamilovávat se/si ned.

zamini n

zámink/a, -y f preteksto

záminka f  preteksto

zaminování n

zaminovat dok.

zaminovat dok. mini

zaminovávání n

zaminovávat ned.

zamíření n

zamířit dok. celi (na něco ion) směřovat direkti sin (někam ien)

zamířit dok. celi (na něco ion), směřovat direkti sin (někam ien), zamířit,pal! povel cel, paf!

zamiřovací

zámiš m ŝamo

zámiš, -e m

zámišový

zamítání n

zamítat ned.

zamítat ned., zamítnout dok. rifuzi, malakcepti, malaprobi

zamítavě

zamítavý

zamítnout dok. rifuzi, malakcepti, malaprobi

zamítnutí n

zamixování n

zamixovat dok.

zamknout dok. ŝlosi

zamknout dok. ţlosi

zamknutí n

zámkový

zamlada

zamlaskat dok.

zamlátit dok.

zamlčení n

zamlčet dok.

zamlčet dok., zamlčovat ned. prisilenti (ně­co ion), zatajit sekretigi (pri io)

zamlčování n

zamlčovat ned. prisilenti zatajit sekretigi

zamlít dok.

zamlkle

zamlklost, -i f

zamlklý silentema

zamlklý silentema

zamlouvání n

zamlouvat ned.

zamlouvat ned., zamluvit dok. 1 rezervi 2 řečí skrýt  parolmaski, forparoli

zamlouvávat ned.

zamlsat si dok.

zamluvení n

zamluvit dok. rezervi

zamlž/it dok. nebuligi, ~ovací nebuliga

zamlžen/í n vaporeto, ~ost f  nebuleco, ~ý nebul(igit)a

zamlženo

zamlžit dok.

zamlžování n

zamlžovat ned.

zamňoukání n

zamňoukat dok.

zamňouknout dok.

zamnout dok.

zamodralý

zamodrání n

zamodrat dok.

zamodrávání n

zamodrávat ned.

zamokřit dok.

zamokřovat ned.

zamontování n

zamontovat dok.

zamordovat dok.

zámoř/í n transmaraj / transoceanaj landoj, transoceanio, ~ský transmara, trans­oceana

zamoření n

zamořenost, -i f

zamořený

zámoří n transmaraj/transoceanaj landoj

zamořit dok. (epidemie) infekti, kontaĝi

zamořit dok. (epidemie) infekti, kontaři ~ ovzduší mefitigi

zamořování n

zamořovat ned.

zámořský transmara,  transoceana

zámot/ek, -ku m kokono

zamotání n

zamotat dok. impliki, envolvi poplést konfuzi

zamotat dok. impliki, envolvi, poplést konfuzi, ~ se do lží embarasiĝi en mensogojn

zamotávání n

zamotávat ned.

zámotek m kokono

zamoučit dok.

zamoučnit dok.

zámožně

zámožnost, -i f

zámožný bonhava, monhava, riĉa

zámožný rića, monhava

zamračeně

zamračení n

zamračeno

zamračený obloha nub(o)kovrita, nubiřinta člověk malserena, malgajega

zamračený obloha nub(o)kovrita, nubiĝinta, člověk malserena, malgajega

zamračit se dok. obloha nub(okovri)iĝi, člověk malsereniĝi

zamračit se dok. obloha nubokovriři člověk malsereniři

zámraz, -u m

zámraz/a, -y f

zamrazení n

zamrazit dok.

zamrkání n

zamrkat dok.

zamrskat dok.

zamručení n

zamručet dok.

zámrz, -u m

zamrzání n

zamrzat ned.

zamrzávání n

zamrzávat ned.

zamrzet dok.

zamrzlý (en)frostiĝinta

zamrzlý (en)frostiřinta

zamrznout dok. (en)frostiĝi

zamrznout dok. (en)frostiři

zamrznutí n

zamřelý

zamření n

zamřít dok.

zamřížování n

zamřížovaný krad(garn)ita, garnita per krado

zamřížovaný krad(garn)ita, garnita per krado

zamřížovat dok. (ĉirkaŭ)kradi, garni per krado, kradgarni

zamřížovat dok. kradi, garni per krado, kradgarni obehnat mříží ćirkaýkradi

zamudrovat (si) dok.

zamumlání n

zamumlat (si) dok.

zamuzicirovat si dok.

zamykat ned.

zamykat ned. viz zamknout

zamykatelný

zámysl, -u m

zamyslet se, zamyslit se dok. enpensiĝi, ekmediti

zamyslet se, zamyslit se dok. enpensiři, ekmediti

zamyšleně

zamyšlení n

zamyšlenost, -i f

zamyšlený enpensa, meditanta

zamyšlený enpensa, meditanta

zamýšlený intencita, intencata

zamýšlený intencita, intencata

zamýšlet ned. intenci ~ se ned. enpensiři

zamýšlet ned. intenci, ~ se ned. enpensiĝi

zamžení n

zamžikání n

zamžikat dok.

zamžít dok.

zamžourání n

zamžourat dok.

zanadávat si dok.

záňadří n ĉemamo

záňadří n ćemamo

záňafání n

záňafat dok.

zanalyzovat dok.

zánártí n metatarso

zánártí n tarso

zánártní

zanaříkat dok.

zanášení n

zanášet ned.

zanášívat ned.

zanášivý

zaněcování n

zaněcovat se ned.

zanedb/at dok., ~ávat ned. neglekti, malzorgi, malatenti

zanedbaně

zanedbání n

zanedbanost, -i f

zanedbaný malzorgata, neglektata, neprizorgata

zanedbaný malzorgata, neglektata, neprizorgata

zanedbat dok. neglekti,   malzorgi, malatenti

zanedbatelně

zanedbatelný

zanedbatelný neglektebla

zanedbávání n

zanedbávat ned.

zanedlouho

zanechání n

zanechaný postlasita, opuštěný (for)­lasita

zanechat dok. (for)lasi (něčeho ion) po sobě postlasi

zanechat dok. (for)lasi (něčeho ion),  po sobě postlasi, # ~ poslední vůli testamenti

zanechávat ned.

zaneprázdnění n

zaneprázdněný okupita

zaneprázdněný okupita

zaneprázdnit dok.

zaneprazdňovat ned.

zaneřádit dok. plenigi per rustaĵo / fatraso, znečistit malpurigi

zanesení n

zanést dok. donést (al)porti, vnést enporti, ucpat ŝtopi, obstrukci, zahrnout superŝuti, zaznamenat enskribi, registri (do něčeho en ion), # ~ do školy in­fekci enporti infekton en lernejon, ~ se dok. ucpat se ŝtopiĝi, obstrukciĝi

zanést dok. donést (for)porti vnést enporti ~ do školy infekci   enporti infekton en lernejon ucpat ţtopi, obstrukci zahrnout superţuti zaznamenat enskribi, registri (do něčeho en io) ~ se  dok. ucpat se ţtopiři, obstrukciři

zánět m lék. inflamo, způsobit ~ inflamigi, ~ al­veolu alveolito, ~ bělimy oční sklerotito, ~ dva­náct(er)níku duodenito, ~ hrtanu laringi­to, ~ jater hepatito, ~ kloubů artrito, ~ kost­ní tkáně ostito, ~ kůže dermatito, ~ kyčelního kloubu koksito, ~ ledvin nefrito, ~ mandlí ton­silito,  ~ mozku encefalito, ~ nervu nervinflamo, ~ očního víčka palpebrito, ~ poševní sliznice vaginito, ~ průdušek bronĥito, ~ slepého střeva a­pendicito, cekumito,  ~ sleziny splenito, inflamo de lieno, ~ spojivek konjuktivito, ~ stydkých pysků vulvito, ~ šlachy tendenito, ~ vejcovodu salpingito, ~ zubní dřeně pul­pito, ~ žíly flebito, ~ žlázy glandito, ~ žlučníku ĥolecistito

zánět, -u m inflamo

zánětlivý

zanevřít dok.

zanic

zanice f

zanícen/ec, -ce m

zaníceně

zanícení n

zanícení n pro něco ekzalto, entuzias­m(i­ĝ)o, viz též zánět

zanícenost, -i f

zanícený nadšený entuziasma stižený zánětem inflamigita

zanícený nadšený entuziasma, verva, stižený zánětem inflamigita

zánik m skončení ĉeso, ~ pracovního poměru ĉeso de laborrilato, záhuba pereo, neniigo, neniiĝo

zánik, -u m skončení ćeso ~ pracovního procesu ćeso de laborrilato  záhuba pereo, neniigo, neniiřo

zanikání n

zanikat ned.

zanikat ned., zaniknout dok. malaper(ad)i, perdiĝi, ~ v šeru / mlze / hluku droni en krepusko / nebulo / bruo

zanikávání n

zanikávat ned.

zaniklý

zaniknout dok. skončit ćesi ztratit se perdiři, malaperi

zaniknutí n

zanítit dok.

zanítit dok.  lék.  inflamigi, ~ se lék.  inflami, nadchnout  se ekzaltiĝi, entuziasmiĝi

zanotovat dok.

zánovní preskaý nova

zánovní preskaŭ nova, novuzata

zanožení n

zanožit dok.

zánožk/a, -y f

zánožmo

zánožný

zanožování n

zanožovat ned.

zanýtování n

zanýtovat dok.

Zanzibar, -u m

Zanzibar/ec, -ce m

Zanzibark/a, -y f

zanzibarský

zaobchodovat si dok.

zaobírat se ned.

zaoblaleně

zaoblalit dok.

zaoblalovat ned.

zaoblení n

zaoblení n i geol. rondiĝo

zaoblenost, -i f

zaoblený zakulacený rondigita zbavený ostří malpinta

zaoblený zakulacený rondigita, zbavený ostří malpinta

zaoblin/a, -y f

zaoblit dok.

zaoblit dok. rondigi, viz též zaokrouhlit

zaoblovací

zaoblování n

zaoblovat ned.

zaobroubit dok.

zaobrubovat ned.

zaoceánský transoceana

zaoceánský transoceana

zaochotničit si dok.

zaokrouhleně

zaokrouhlení n

zaokrouhlenost, -i f

zaokrouhlený rondigita ~ nahoru rondigita supren

zaokrouhlený rondigita, přibližný počtem rondcifera, ~ nahoru rondigita supren

zaokrouhlit dok.

zaokrouhlit dok. rondigi

zaokrouhlování n

zaokrouhlovat ned.

zaolejování n

zaolejovat dok.

zaonačit dok.

zaonačovat ned.

zaopatření n vivtenado

zaopatření n vivtenado

zaopatřit dok.

zaopatřovací

zaopatřování n

zaopatřovat ned.

zaorání n

zaorat dok.

zaorávání n

zaorávat ned.

zaorávk/a, -y f

zaostal/ec, -ce m

zaostal/ost f postrestinteco, postiĝinteco, ~ý postrestinta, postiĝinta

zaostalost, -i f postrestinteco, postiřinteco

zaostalý postrestinta, postiřinta

zaostání n

zaostat dok.

zaostávání n

zaostávat ned.

zaostávat ned. postresti

zaostření n

zaostření n opt. enfokusigo

zaostřit dok.(pli)akrigi vyhrotit akrigi, pintigi fot. enfokusigi

zaostřit dok.(pli)akrigi, vyhrotit akrigi, pintigi, opt. enfokusigi, centri

zaostřovací

zaostřování n

zaostřovat ned.

západ m zapadnutí za obzorem subiro ~ slunce sunsubiro světová  strana okcidento k ~u, na ~ okcidenten, al okcidento Divoký ~  Sovařa Okcidento záp. země Okcidento zamknout na dva ~y ţlosi per du turnoj

západ/ m světová strana okcidento, uesto,  zapadnutí za obzorem subiro, ~ slunce sunsubiro, k ~u, na ~ okcidenten, al okcidento, Divoký Z~ Sovaĝa Okcidento, Z~ západní země Okcidento, # zamknout na dva ~y ŝlosi per du turnoj

zapad/at ned., ~nout dok. (en)fali (za něco post io), zajít subiri, též o slunci subiĝi, zabořit se sinki, profundiĝi, slétnout na zem enflugi (teren) (do něčeho en ion), hodit se eniĝi, konveni, tech. endentiĝi # zámek ~l la seruro fermiĝis

zapadací

zápaďácký

zápaďáctví n

zápaďák, -a m

zapadák, -u m

Zapadákov, -a m

zapadání n

zapadat dok.

zapadat ned.

zapadávat ned.

západk/a f  zámku serurlango, kliko, uvolnit  ~u tech. elkliki

západk/a, -y f

západkový

zapadl/ý enfalinta, forfalinta, malaperinta, opuštěný izolita, forlasita, o zámku en­klikiĝinta, ~é oči enkavaj / pro­fun­di­ĝintaj  okuloj

zapadlý

západn/ě okcidente (od něčeho de io) ~í okcidenta

západně okcidente (od něčeho de io)

západní okcidenta,   nesta

západnicky

západnický

západnictví n

západník, -a m

zapadnout dok. eniĝi, zaniknout perdiĝi, malaperi, o zámku enklikiĝi, viz též zapadat, # ~ do hospo­dy viziti ga­stejon, engastejiĝi, ~ do kolektivu eniĝi en kolektivon ~ sněhem neĝokovriĝi, kovriĝi de neĝo, výzva zapad­la la apelo restis sen eĥo, la apelo finiĝis seneĥe

zapadnout dok. fali (za něco post io) zajít subiri zabořit se enfali, sinki, profundiři slétnout na zem enflugi (teren) (do  něčeho en ion) zajít ~nout do hospody viziti gastejon, engastejiři zaniknout výzva ~la la apelo restis sen eđo, la apelo fi‑   niřis seneđe uzavřít se zámek ~l la seruro fermiřis hodit se  eniři, konveni ~nout do kolektivu eniři en kolektivon tech.  endentiři něčím ~nout sněhem neřokovriři, kovriři de neřo

zapadnutí n

západoafrický

západoberlínský

západočeský

západoevropsky

západoevropský

západojihozápad, -u m

západojihozápadní

západomoravský

západoněmecký

západořímský

západoseverozápad, -u m

západoseverozápadní

západoslovanský

západoslovenský

západovýchodní

zápach m malbonodoro, fiodoro, fetoro

zápach, -u m malbonodoro, fiodoro, fetoro

zapáchající malbonodora, fiodora

zapáchat ned. malbonodori, fiodori, fetori, o­do­raĉi (něčím je io)

zapáchat ned. malbonodori, fiodori, fetori, stinki (něčím je io)

zápachový

zapakování n

zapakovat dok.

zápal m ekbrulo, brulumo, nadšení vervo, entuziasmo, fervoro, ardo, lék. inflamo, zpětný ~ tech. inversa ekbrulo, řečnický ~ oratora vervo, ~ plic lék. pne­ŭ­­moni­(t)o, pulmito

zápal, -u m ekbrulo zpětný ~ inversa ekbrulo nadšení entiziasmo, fervoro, ardo řečnický ~ oratora vervo zánět inflamo ~ plic pneýmoni(t)o

zapáleně

zapálení n

zapálenost, -i f

zapálený

zapálený bruligita, expr. verva

zapalice f

zapálit dok. ekbruligi, ekflamigi i přen. nadchnout entuziasmigi  ~ se dok. ekbruliři, ekflamiři

zapálit dok. rozdělat oheň (ek)flamigi, faj­rigi, popálit bruligi, způsobit  požár incen­dii,  přen. nadchnout entuzias­migi, ~ se dok. ekbruliĝi, ekflamiĝi, entuziasmiĝi

zapalitelný

zápalk/a, -y f alumeto

zápalka f alumeto, náboje prajmo, viz též blesko­vice

zápaln/ý ekflama, ekflamiga, bruliga, odb. pirofora, ~á oběť brulofero, ~á směs karburaĵo, ~á šňůra eksplodiga meĉo

zápalnice f

zápalnice f  tech. eksplodiga meĉo

zápalník, -u m

zápalníkový

zápalnost, -i f

zápalný bruliga

zapalovací

zapalovač m bruligilo, fajril(et)o, flamigilo, voj. střely fuzeo, nárazový /  zpožděný ~  perkuta / prokrasta fuzeo

zapalovač, -e m fajrilo

zapalovadl/o, -a n

zapalování n

zapalovat ned.

zapamatování n

zapamatovat si dok. memorteni

zapamatovat si dok. memorteni, memorfiksi

zapamatovatelný

zapamatovatelný memorebla

zapamatovávat si

zapanáčkovat  dok.

zápar, -u m

zápar/a, -y f

zaparafinování n

zaparafinovat dok.

zaparkovat dok.

záparový

zapaření n

zapařenin/a, -y f

zapářený

zapařit dok.

zapářk/a, -y f

zapařovací

zapařování n

zapařovat ned.

zápas, -u m lukto boj batalo býčí ~y taýrobatalo utkání matćo odvetný  ~ respondmatćo řecko‑římský ~ luktado

zápas/ m lukto, boj batalo, sport. ludbatalo, ma­ĉo, matĉo, ~ ve volném stylu liberstila lukto, býčí ~y taŭrobatalo, od­­vetný ~ respondmat­ĉo, ~iště n luktejo

zápasící, -ho m

zápasiště n

zápasit ned. lukti

zápasit ned. lukti, ~ s býkem torei

zápasívat ned.

zapáskování n

zapáskovat dok.

zápasnicky

zápasnický

zápasník m luktisto, luktanto, ~ s býky toreisto

zápasník, -a m  luktanto, luktisto

zapasovat dok.

zápasový

zapatlání n

zapatlat dok.

zapatlávat ned.

zapátrat dok.

zapažení n

zapažení n

zapažit dok. postavit překážku barikadi, starigi barieron ~ prkny  bari/tegi per tabuloj sport. ~ ruce dorsenigi manojn

zapažit dok. postavit překážku barikadi, starigi ba­rieron, ~ prkny bari per tabuloj, stav. fosgarnizi, ~ ruce sport. dorsenigi manojn

zapažování n

zapažování n

zapažovat ned.

zapažovat ned.

zapéci

zápecí

zápecí n postfornejo

zapéci, zaoéct dok., zapékat ned. gastr. grateni

zápecník, -a m

zapečení n

zapečetění n

zapečetit dok. sigel(ferm)i

zapečetit dok. sigel(ferm)i

zapečeťování n

zapečeťovat ned.

zapékan/ý gratenita, ~é / zapečené jídlo  gratenaĵo

zapekání n

zapekat ned.

zapeklitě

zapeklitý

zapěněný

zapěnit dok.

zapěnitelný

zaperlit se dok.

zápěst/í n manradiko, anat. pojno, manartiko, ~ník m text. pojnvestaĵo

zápěstí n pojno, manradiko

zápěstní

zapět dok.

zapíchat dok.

zapíchnout dok. špendlíky, jehlu enpiki ~ se dok. enpikiři

zapíchnout dok., zapíchat ned., špendlíky, jehlu enpiki, ~ se dok. enpikiĝi

zapíchnutí n

zapíchovací

zapíchování n

zapíchovat ned.

zapíjení n

zapíjet ned.

zapíkání n

zapíkat ned.

zapilotovat dok.

zapilování n

zapilovat dok.

zapilovávání n

zapilovávat ned.

zapínací (kun)liga ~ špendlík sendanřera/broća pinglo

zapínací (kun)liga, ~ špendlík sendanĝera / broĉa pinglo

zapínání n kroĉado, na knoflík butonumo, stroje ŝalto, ~ spojky kuplado de kluĉilo, ~ na přezku bukado

zapínání n na knoflík butonumo stroje ţalto

zapínat ned.

zapínat ned. viz zapnout

zapínávat ned.

zapinkat si dok.

zapípání n

zapípat dok.

zapípnout dok.

zapípnutí n

zapírání n

zapírání n

zapírat ned.

zapírat ned.

zapírat ned. viz zapřít

zápis, -u m zapsání enskribo protokol protokolo registrace registrado na vysokou školu enmatrikuligo

zápis/ m zapsání enskribo, protokol protokolo, registrace, automaticky, registr(a­d)o, ú­řední / školní registrace enmatrikuligo, ~ do účetní knihy noto en la kon­to, ~ek m noto, ~ky pl. m memornotoj, skizoj, ~né n enskribpago, ~né do kursu kursa en­irpago

zápis/ek, -ku m noto

zápisk/y, -ů pl. m memornotoj,   skizoj

zapískání n

zapískat dok.

zapísknout dok.

zapísknutí n

zápisn/a, -y f

zápisné, -ho n do kursu kursa enirpago

zápisní

zápisníč/ek, -ku m

zápisník m notkajero, notlibr(et)o, denní ĵurnalo

zápisník, -u m notlibro

zapisovací

zapisovač m tech. automatický  registrilo

zapisovač, -e m

zapisování n

zapisování n automatické registrado

zapisovat ned.

zapisovat ned. viz zapsat

zapisovatel m protokolisto

zapisovatel, -e m protokolisto

zapisovatelk/a, -y f

zapisovatelský

zapisovatelství n

zapisovávat ned.

zapisový

zapištění n

zapištět dok.

zapít dok. trinki lék posttrinki <> to musíme ~ tion ni devas   festi per glaseto

zapít dok. trinki, lék. posttrinki, # to musíme ~ tion ni devas festi per glaseto

zapitvořit se dok.

zaplácání n

zaplácat dok.

zaplacení n

zaplacený pagita

zaplacený pagita

zaplácnout dok.

zaplácnutí n

zaplakat dok.

zaplanout dok.

zaplánování n

zaplánovat dok.

zaplápolat dok.

zaplašit dok.

zaplát dok.

záplat/a, -y f flikpeco, flikaĺo

záplata f  flikpeco, flikaĵo

zaplatit dok. pagi ~ hotově pagi kontante ~ předem antaýpagi odpykat pagi

zaplatit dok. pagi, ~ hotově p. kontante, ~ předem anticipe p. (la tutan sumon),  schopný  ~ pagipova, pagokapabla, ~ zá­lohu an­taŭpagi, ~ životem p. per la vivo

záplatování n

záplatování n flikado

záplatovat ned. fliki

záplatovat ned. fliki

zaplaťpámbu, zaplaťpánbů(h)

záplav/a, -y f inundo, superakvo ~ slov torento da vortoj

zaplav/it dok. ~ovat ned. inundi, superakvi

záplava f inundo, superakvo, ~ slov přen. torento da vortoj

zaplavání n

zaplavat dok.

zaplavení n

zaplavit dok.

zaplavovací

zaplavování n

zaplavovat ned. i přen. superakvi, inundi

záplavový

zaplesat dok.

zaplést dok.

zaplést dok., zaplétat, impliki, ~ se, zaplétat se konfuziĝi, implikiĝi

zaplétání n

zaplétat ned.

zaplétávat ned.

zapletení n

zapletený

zápletk/a, -y f implik(aĺ)o, komplik(aĺ)o, konflikto dějová nodo

zápletka f implik(aĵ)o, komplik(aĵ)o, konflikto, dějová nodo

zápletkový

zaplevelení n

zaplevelenost, -i f

zaplevelený hovor. kvikoplena

zaplevelit dok.

zaplevelování n

zaplevelovat ned.

zaplíst dok.

zaplivat dok.

zaplnit dok.

zaplňovat ned.

zaplombování n

zaplombovat ned. plombi

zaplombovat ned. plombi

zaplombovatelný

zaplynovat dok.

zapnout dok. na knoflík buton(um)i sponou agrafi přezkou buki  zapojit ţalti

zapnout dok. na knoflík buton(um)i, sponou agrafi, přezkou buki, zapojit ŝalti, funkciigi, # ~ si opasek buki sian zonon, ~ spojku konekti kuplilon /  konektilon

zapnutí n

zapocený

zápoč/et, -tu m studkontrolo udělat ~ plenumi studkontrolon

zápočet m studkontrolo, udělat ~ plenumi studkontrolon

započíst dok.

započíst dok., započítat dok., započítávat ned. enkalkuli

započít (se) dok. eki

započítání n

započítat dok.

započítatelný

započítávání n

započítávat ned. enkalkuli

zápočtový

zapochybovat dok.

zápoj, -e m

zápoj: nervový ~ anat. sinapso

zapojení n

zapojit dok.

zapojit dok., zapojovat ned. aligi zapnout ŝalti, el. konekti, do zásuvky ingi, začlenit envicigi, engaĝi, ~ se dok. enviciĝi, # ~ do obvodu el. encirkvitigi

zapojitelný

zapojovací

zapojování n

zapojovat ned. aligi zapnout ţalti eltech. konekti  začelenit envicigi ~ se dok. enviciři

zapolemizovat si  dok.

zápolí n

zapolitizovat si dok.

zápolní

zapom/enout dok., ~ínat ned. forgesi, ~e­nout se ned. perdi la sinkontrolon / sin­regon

zapomenout dok.

zapomenutí n

zapomenuttý

zapomínání n

zapomínat ned. forgesi ~ se ned. perdi la sinkontrolon/sinregon

zapomnění n

zapomnění n forgeso

zapomnětliv/ý forgesema, ~ost f forgesemo

zapomnětlivý forgesema

zápor, -u m negacio záporná stránka negativa flanko má to své klady i  ~ ři havas siajn pozitivajn kaj negativajn flankojn

zápor/ m neo, negacio, # má to své klady i ~y ĝi havas siajn pozitivajn kaj negativajn flankojn, ~ný negativa, nea, ~ná stránka f  negativa flanko, ~ně nee

zápork/a, -y f

záporně

zápornost, -i f

záporný negativa, nea

záporový

Záporož/ec, -ce m

Záporoží n

záporožský

zaposlouchat se dok.

zaposlouchávat se ned.

zapošít dok.

zapošívat ned.

zapotácet se dok.

zapotit se dok. ekŝviti

zapotit se dok. ekţviti

zapotřebí: být ~ esti bezona / necesa, #  mít ~ bezoni, je k tomu ~ velké síly por tio estas necesa granda forto, je ~ hned se rozhodnout estas necese tuj decidi, mám (já) to ~? ĉu mi bezonas ion similan? , ĉu io simila estas bezona por mi?

zapotřebí: být ~ esti bezona/necesa mít ~ bezoni je k tomu ~ velké síly por tio estas necesa granda forto je ~ hned se rozhodnout estas necese tuj decidi mám (já) to ~? ću mi bezonas ion   similan? , ću io simila estas bezona por mi?

zapouštění n

zapouštět ned.

zapouzdřit dok.

zapouzdřovat ned.

zápově/ď, -di f

zapovědět dok.

zapovězení n

zapovězený

zapovídání n

zapovídat ned.

zapovídat se dok.

zapracování n

zapracovaný faksperta

zapracovaný faksperta, spertiĝinta

zapracovat dok.

zapracovat dok., zapracovávat ned. enkonduki en laboron, alkutimigi al laboro, vyvinout úsilí (forte) eklabori, # dovede ~, když je potřeba li scias (forte) eklabori, kiam estas bezone, ~ se enkondukiĝi (en laboron), alkutimiĝi (al laboro)

zapracovávání n

zapracovávat ned. enkonduki en laboron, alkutimigi al laboro vyvinout úsilí (forte) eklabori dovede ~, když   je potřeba li scias (forte) eklabori, kiam estas bezone ~ se  enkondukiři (en laboron), alkutimiři (al laboro)

zapradávna

zapraný

zaprasit dok.

zapraskání n

zapráskání n

zapraskat dok.

zapráskat dok.

zaprasknout dok.

zaprásknout dok.

zaprasknutí n

zaprásknutí n

zaprášení n

zaprášený polv(oplen)a, polvokovrita

zaprášený polvoplena, polvokovrita

zaprášit dok.

zapráškování n

zapráškovat dok.

zaprašování n

zaprašovat ned.

zaprat dok. skvrnu tralavi

zapravení n

zapravení: ~ dluhu ekon. likvid(ad)o de ŝuldo

zapravit dok.

zapravování n

zapravovat ned.

zapražení n

zápraží domtrotuaro

zápraží n

zapražit dok. omáčku densigi saŭcon per brunaĵo / farunfritaĵo

zapražit dok. omáčku enmeti farunfritaĺon (en saýcon)

zápražk/a, -y f farunfritaĺo

zápražka f gastr. farunfritaĵo

zapražování n

zapražovat ned.

zapreludovat dok.

zaprodan/ec, -ce m

zaprodanecký

zaprodanectví n

zaprodanost, -i f

zaprodaný koruptita

zaprodaný koruptita

zaprodat (vlast) perfidi (sian patrolandon) ~ se   nepřátelům fie sin fordoni al malamikoj

zaprodat dok.perfidi, ~ se fordoni sin, # ~ svoje schopnosti prostitui siajn kapablojn, ~ se nepřátelům fie sin fordoni al malamikoj

zaprodávat ned.

zaprorokovat si dok.

zaprotestovat (si) dok.

zaprotokolování n

zaprotokolovat dok. (en)protokol(ig)i

zaprotokolovat dok. (en)protokol(ig)i

zaprskání n

zaprskat dok.

záprsní

záprstí n

zapršet dok.

záprt/ek, -ku m

zapřádání n

zapřádat ned.

zapřah(ov)at ned., zapřáhnout dok. i přen. jungi (do něčeho al io)

zapřahání n

zapřahat ned.

zapřáhnout dok. i přen. jungi (do něčeho al  io)

zapřažení n

zapředlý

zapřednášet si dok.

zapřemítat dok.

zapřemýšlet dok.

zapřen/á, -é: na ~ou inkognite

zapřen/á: na ~ou inkognite

zapření n

zápřež, -e f

zapříčinit dok.

zapříčinit dok. kaŭzi

zapřičiňovat ned.

zapřísahat ned.

zapřísáhlý

zapřisáhlý ĝisosta

zapříst dok.

zapřít dok. nepřiznat nei dal se ~ li igis diri, ke li ne ćeestas

zapřít dok. nepřiznat nei, upřít fornei, forrifuzi, ~  se sekretigi sin, # dal se ~ li igis diri, ke li ne ĉeestas

zapsání n

zapsat dok. enskribi dát se ~ enlistiři/enlistigi sin (do něčeho   por io) na vysokou školu enmatrikuliři zaznamenat noti

zapsat dok. enskribi, dát se ~ enlistiĝi / enlistigi sin (do něčeho por io), zaznamenat noti, # ~ si do paměti enskribi en si­an memoron, fiksi en sia memoro, ~ si za uši stampi ion en sia memoro, ~ do matriky matrikuli, ~ na vysokou školu enmatrikuliĝi por alt­lernejo 

zapudit dok.

zapudrovat dok.

zapudrovávat ned.

zapůjčit dok. pruntedoni

zápůjční

zapumpovat dok.

zapůsob/it dok. ovlivnit impresi, fari efekton, začít působit (ek)efiki, # to na něho hluboce ~ilo tio profunde impresis lin, ~te na něj, aby to povolil influu lin, por ke li permesu ĝin, lék ~il la medikamen­to (ek)efikis

zapůsobit dok. ovlivnit impresi to na něho hluboce ~ilo tio profunde impresis lin ~te na něj, aby to povolil influu lin, por   ke li permesu řin začít působit (ek)efiki lék ~il la medika‑   mento (ek)efikis

zapustit dok. enfiksi, enigi (do něčeho en io) ~ kořeny enradikiři

zapustit dok. enfiksi, enigi (do něčeho en io), ~ kořeny enradikiĝi

zápustk/a, -y f

zápustkový

zápustný

zapuštění n

zapuštěný

zapuzení n

zapuzování n

zapuzovat ned.

zapýřit dok.

zapýřit se dok.

zapytlačit si dok.

zaráčkovat dok.

zaradovat se dok. ekĝoji

zaradovat se dok. ekřoji

zarachocení n

zarachotit dok.

zarajtovat si dok.

zarámování n

zarámovat dok.

zarámovat dok. enkadrigi, kadri

zaranžování n

zaranžovat dok.

záraz, -u m

záraz/a, -y f

zaraz/it dok. enbati, enpuŝi, zastavit haltigi, zmást konfuzi, perpleksigi, # já mu to ~ím mi ĉesigos lian (fi)agadon, to mě ~ilo tio igis min hezitema / suspektema, ~it se dok. eniĝi, halti, podivit se  (subite) ekatenti, fariĝi subite suspektema, konfuziĝi

zarazit dok. enbati, enpuţi zastavit haltigi <> já mu to ~ím mi  ćesigos lian (fi)agadon překvapit konfuzi to mě ~ilo tio igis   min hezitema/suspektema ~it se dok. eniři, halti podivit se  (subite) ekatenti, fariři subite suspektema, konfuziři

zarážedl/o, -a n

zarážející (otázka) perpleksiga (demando)

zarážející perpleksiga

zaraženě

zaražení n

zarážení n

zaraženost, -i f

zaražený embaras(iĝint)a, deprimita, spir­­manka, perpleksa

zaražený embarasi(řint)a, deprimita

zarážet ned. v. zarazit

zarážet ned. viz  zarazit

zarážk/a, -y f tech. haltopeco žel. haltigţuo

zarážka f tech. haltopeco, buteo, žel.  relŝuo

zardělost, -i f

zarděn/ky, -ek pomn. f. rubeolo

zardění n

zarděnky  f  pomn. lék. rubeolo

zardít se dok.

zardívání n

zardívat se ned.

zardousit dok. (mort)strangoli, premsufoki, premmortigi

zardousit dok. strangoli, premsufoki, premmortigi

zardoušení n

zareagování n

zareagovat dok.

zarecitovat dok.

zaregistrování n

zaregistrovat dok.

zarejdovat dok.

zarejp~

zarepetit dok.

zareptat dok.

zaretušování n

zaretušovat dok.

zarezavělý

zarezavět dok.

zarezivělý

zarezivět dok.

zarezovatělý

zarezovatět dok.

zarežírovat si dok.

zaristokratizovat se dok.

zarmouceně

zarmoucenost, -i f

zarmoucený afliktita, ĉagrenita

zarmoucený afliktita, ćagrenita

zarmoutit dok. aflikti, ćagreni ~ se dok. afliktiři, ćagreniři

zarmoutit dok. aflikti, ĉagreni, ~ se dok. afliktiĝi, ĉagreniĝi

zarmucovat ned.

zármut/ek, -ku m aflikto, ćagreno, malřojo

zármutek m aflikto, ĉagreno, malĝojo

zárod/ek m  embrio, biol. feto, bot., zool. i přen. ĝermo, vývoj ~ku embriogenezo, embriogenio, ~ečný embria

zárod/ek, -ku m embrio bot. i přen. řermo

zárodeč/ek, -ku m

zárodečný

zarojit se dok.

zarolovat dok.

zarosit dok.

zarostle

zarostlý porostlý abunde surkreskinta, kovriřinta (čím de io)  neoholený nerazita

zarostlý porostlý abunde surkreskinta, kovriĝinta (něčím de io),  neoholený nerazita

zarošťačit si dok.

zarousat dok.

zároveň samtempe rovněž same

zároveň samtempe, rovněž same

zarovnání n

zarovnat dok.

zarovnávací

zarovnávač, -e m

zarovnávání n

zarovnávat ned.

zarovnávat ned., zarovnat dok. niveli, ebenigi

zarputil/ec, -ce m

zarputile

zarputilost, -i f

zarputilý obstin(eg)a, persista, spitema

zarputilý obstin(eg)a, persistega, spitema

zárub, -u m

zárub/a, -y f

zárub/eň, -ně f pordokadro

zárubeň f stav. pordokadro

zaručen/ě certe, garantiite,  ~ý garantiita, certigita

zaručeně certe

zaručený garantiita, certigita

zaručit (se) dok. garantii (za koho por iu, za jakost pri kvalito)

zaručit (se) dok., zaručovat (se) ned. garantii (za někoho por iu, ~ se za jakost garantii pri kvalito

záruční

záruční garantia

záruční garantia

zaručovat ned.

zarudle

zarudlost, -i f

zarudlý

zarudnout dok.

zarudnutí n

záruk/a f garantio, věc garantiaĵo, na ~u, se ~ou garantie, bez ~y telkele, sengarantie, vyplatit peněžní ~u (její zbytek) ristorni

záruk/a, -y f garantio věc garantiaĺo na ~u, se ~ou garantie

zarupání n

zarupat dok.

zarůst dok. zarůstat ned. abunde surkreski nechat si ~ tvář vousem kreskigi al si barbon vrůst enkreski

zarůst dok. zarůstat ned. abunde surkreski, vrůst enkreski, do masa enkarniĝi, # nechat si ~ tvář vousem kreskigi al si barbon

zarůstání n

zarůstat ned.

zarůstávat ned.

zarůžověle

zarůžovělý

zarůžovět dok.

zarybařit si dok.

zarybnění n

zarybnit dok.

zarybňovací

zarybňování n

zarybňovat ned.

zaryčet dok.

zaryglovat dok.

zarýpat dok.

zarýpnout dok.

zaryšavělý

zarýt dok.

zarytě

zarytí n

zarytost, -i f

zarytý

zarývání n

zarývat ned.

zaržání n

zaržát dok.

zář f brilo, viz též záře

zář, -e f

zařádit (si) dok.

zařadit dok.

zařadit dok., zařaďovat ned., zařazovat ned. (en)vicigi, enmeti, # ~ rychlost ŝanĝi transmision / rapidumon, ~ se enviciĝi

zařaditelný

zařaďovací

zařaďování n

zařaďovat ned.

zařachtat dok.

zařazení n

zařazo~

zařazování n

zařazovat ned. (en)vicigi, enmeti  ~ rychlost ţanři transmision/rapidumon

záře f

záře f brilo, lumaĵo,  jižní polární ~ antarkta  aŭroro, sudpolusa lumo, polární ~ polusa lumo, severní polární ~ nordlumo, arkta aŭroro, norda polusa lumo

zařečnit dok.

zařehnit se dok.

zařehonit se dok.

zařehtat dok.

zařeknout se dok.

záření n chem., fyz. radiado, záře bril(a­d)o, kos­mické ~ kosma radiado

záření n záře bril(ad)o odb. radiado kosmické ~ kosma radiado

zářez m noĉo, entranĉo, seříznutí tech. gero, anat. vychlípenina, receso, zub, trhlinka breĉeto, hledí miřidel pušky ce­­­­­lilfendo, celnoĉo, provést ~ incizi

zářez, -u m entranćo vrub noćo

zařezání n

zařezat dok.

zařezávání n

zařezávat ned.

září n septembro

září n septembro

zářící

zářící radi(ant)a

zaříci se dok.

zářič m el. emitoro, emitilo, (varm)radiilo

zářič, -e m

zařičet dok.

zařídit dok. obstarat aranři vybavit ekipi instalovat instali  ~ byt nábytkem mebli lořejon zřídit establi ~ se dok. aranři   sin

zařídit dok. obstarat aranĝi, vybavit ekipi, instalovat instali, zřídit establi, # ~ byt nábytkem mebli loĝejon, ~ se dok. a­ranĝi sin

záříhat dok.

zářijově

zářijový

zaříkací

zaříkačk/a, -y f

zaříkadl/o, -a n

zaříkání n

zaříkat dok.

zaříkávací

zaříkávač, -e m

zaříkávačk/a, -y f

zaříkávačství n

zaříkávadl/o, -a n

zaříkávání n

zaříkávat ned.

zařinčet dok.

zářit ned. brili, radii

zářit ned. brili, radii, lumi, ozařovat, lum­­radi(ig)i

zářivě

zářivk/a, -y f gastuba/fluoreska lampo/tubo

zářivka f  fluoreska tubo, lumtubo, gastuba / fluoreska lampo

zářivkový

zářivost, -i f

zářivý

zářivý radia

zařízení n aranĝ(aĵ)o, instalaĵo, tech., me­ĥanismo, hydraulické ~ hidraŭla me­ĥanismo, klimatizační ~ klimatizilo, kli­mat­regulilo, poplašné ~ alarmilo, vybavení ekipa­ĵo, bezpečnostní ~ sekuriga aparato / ekipa­ĵo, bytové ~ loĝejekipa­ĵo, hygi­enické ~ (por)­higi­ena ekipaĵo, útvar, instituce (por)hi­giena esta­blaĵo, kulturní ~ kul­tura establaĵo, osvětové ~ popolkleriga institucio, sociální ~ sociala e­stablaĵo, spojovací ~ komunikilo

zařízení n aranřaĺo klimatizační ~ klimatizilo, klimatregulilo  poplašné ~ alarmilo vybavení ekipaĺo bezpečnostní ~ sekuriga aparato/ekipaĺo bytové ~ lořejekipaĺo hygienické ~ (por)higiena   ekipaĺo útvar, instituce (por)higiena establaĺo kulturní ~ kultura establaĺo osvětové ~ popolkleriga institucio sociální ~  sociala establaĺo

zařízený

zařízený aranĝita, preparita, plenumita,  ~ pokoj meblita ĉambro

zaříznout dok.

zaříznout dok. entranĉi, zvíře tranĉmortigi

zařizovací

zařizování n

zařizovat ned.

zařizovat ned. viz zařídit

zářný

zařvání n

zařvat dok. ekblekegi, ekrori

zařvat dok. o zvířeti ekblekegi, ekrori, o člověku ekkriegi

zas

zas(e) denove, # já si ~ myslím, že sed mi opinias, ke

zasá~nkovat si dok.

zasáčkovat dok.

zásad/a f principo, chem. bazo, alkalo, fil. maksimo, tezo, v ~ě ĝenerale, ze ~y principe

zásad/a, -y f principo v ~ě řenerale ze ~y principe chem. bazo, alkalo

zasadit dok. (en)meti vsadit planti <> ~ ránu doni baton ~ se  pledi (o něco por io), elpaţi favore (al io)

zasadit dok. (en)meti, vsadit planti, ~ ránu doni baton, ~ se pledi (o něco por io), elpaŝi favore (al io)

zásaditě

zásaditost, -i f

zásaditý baza, alkala

zásaditý zvl. chem. baza

zásadně

zásadní principa

zásadní principa, substanca, ĉefa

zásadotvorný

zásadovost, -i f

zásadový principa

zásadový principa, nekompromisa

zasádrování n

zasádrovat dok.

zásah m trafo, zákrok interveno, enmiksiĝo, lékařský ~ medicina operacio

zásah, -u m trafo zákrok interveno, enmiksiřo lékařský ~ medicina   operacio

zasáhnout dok., zasahovat ned. trafi zakročit elpaţi (proti komu/  čemu kontraý iu/io) vložit se interveni, enmiksiři (do čeho en   io) influi (ion)

zasáhnout dok., zasahovat ned. trafi, za­kročit elpaŝi (proti někomu / něčemu kontraŭ iu / io), vložit se interveni, enmiksiĝi (do něčeho en io), influi (ion)

zasahování n

zasahovat ned.

zásahový

zasáknout dok.

zasakovací

zasakování n

zasakrovat dok.

zasálat dok.

zasalutování n

zasalutovat dok.

zasazení n

zasázení n

zasázet dok.

zasazovač, -e m

zasazování n

zasazovat ned.

zasazovat ned. viz zasadit

zasaž/ený trafita, ~ený bleskem fulmo­tra­fita, fulmofrapita, ~itelný trafebla

zasažitelný

zase denove já si ~ myslím, že sed mi opinias, ke

zasedací kunsida ~ pořádek sidloka plano ~ síň sesia salono

zasedací kunsida, ~ pořádek m sidloka plano, ~ síň sesia salono

zasedání n schůze kunsido pol. sesio

zasedání n schůze kunsido, polit. seanco, sesi­o, mimořádné ~ eksterordinara sesi­o, ~ poroty asizo

zasedat ned. kunsidi

zasedat ned. kunsidi

zaseděný

zásedka f  (ĉasista) (alt)embusko

zasedlačit si dok.

zasednout dok. eksidi

zasednout dok. eksidi

zásek, -u m

zásek/a, -y f

zasekání n

zasekat dok.

zasekávání n

zasekávat ned.

zaseklý

zaseknout dok.

zaseknutí n

zásekový

zasetí n

zasév, -u m

zasévač, -e m

zasévačk/a, -y f

zasévání n

zasévat ned.

zasévat ned. viz zasít

zaschlý

zaschnout dok. (surface) sekiĝi

zaschnout dok. (surface) sekiři

zaschnutí n

zasíci si dok.

zasílací

zasílat ned.

zasílat ned. sendadi, viz též zaslat

zasilatel m liveranto, liveristo, sendinto

zasílatel, -e m

zasílatelk/a, -y f

zasílatelský

zasílatelství n

zasílávat ned.

zásilk/a, -y f sendaĺo doporučená ~ registrita sendaĺo

zásilka f sděl. sendaĵo, doporučená ~ regi­strita sendaĵo, poštovní ~ poŝtaĵo, spěš­ná ~  sendaĵo per eks­pre­sa poŝto

zásilkový

zasimulovat (si) dok.

zasípat dok.

zasípět dok.

zasíření n

zasířit dok.

zasířování n

zasířovat ned.

zasít dok. semi osít prisemi <> ~ rozkol semi malpacon

zasít dok. semi, osít prisemi, ~ rozkol s. malpacon, ~ nedůvěru s. mal­kon­fidon

zasívat ned.

zaskákat dok.

zaskakování n

zaskakovat ned.

zaskakovat ned. viz zaskočit

zaskandovat dok.

zasklení n

zasklít dok.

zasklít dok., zasklívat ned. vitri

zasklívací

zasklívání n

zasklívat ned. vitri

zaskočení n

zaskočit dok. přepadnout (surprize) ataki otázkou surprizi ~it za kolegu (helpe) anstataýi kolegon ~it (si) ke komu por momento viziti iun <> ~ilo mu (v krku) li misglutis/falsenglutis,  li faris malbonan gluton

zaskočit dok. přepadnout (surprize) ataki, výrokem surprizi

záskočk/a, -y f

záskok, -u m

zaskolení n

zaskolit dok.

zaskotačit (si) dok.

zaskřehotání n

zaskřehotat dok.

zaskřípání n

zaskřípat dok.

zaskřípnout dok.

zaskřípnutí n

zaskučení n

zaskučet dok.

zaskuhrání n

zaskuhrat dok.

zaskvít se dok.

zaskvívat se ned.

zaslání n

zaslat dok. (for)sendi

zaslat dok. (for)sendi

zaslechnout dok. (ek)aŭdi

zaslechnout dok. (ek)aýdi

zaslepen/ec, -ce m

zaslepeně

zaslepení n

zaslepenost, -i f

zaslepený

zaslepit dok.

zaslepovat ned.

zaslíb/ení n náb. ĵurpromeso, voto, ~ený i náb. promesita, ~it dok. voti

zaslíbení n

zaslíbený i náb. promesita

zaslíbit dok.

zaslibovat ned.

zaslinit dok.

zaslintat dok.

zaslouž/ený meritita, ~ený trest m. pu­no, ~ilý (mult)merita, merit(hav)a, me­rit­plena, ~ilý mistr sportu merita sportmajstro, ~ilý umělec meritinta artisto, ~it (si) dok. zasluhovat (si) meriti, indi, ~ se dok. akiri meriton ( o něco pri io)

zaslouženě

zasloužený

zasloužilý multmerita ~ mistr sportu merita sportmajstro

zasloužit (si) dok. meriti ~ se dok. akiri meriton ( o co pri io)

záslu/ha f merito, indo, po ~ze (laŭ)­merite, jeho ~hou liamerite

zásluh/a, -y f merito po ~ze (laý)merite jeho ~hou liamerite

zasluhovat (si) ned.

zasluhující meritinda, ~ diskusi diskutinda, ~ podporu aprobinda, ~ po­kárání riproĉinda, ~ shovívavost indulginda, ~ smrt mortmerita

záslužně

záslužný

záslužný merit(hav)a, viz též zasloužilý, ~ čin merita faro

zaslzený

zaslzet dok.

zasmahlý

zasmahnout dok.

zasmání n

zasmát se dok. (ek)ridi

zasmát se dok. (ek)ridi

zasmažení n

zasmažit dok.

zásmažk/a, -y f

zásmažka f  gastr. fritfaruno, brunaĵo,

zasmažování n

zasmažovat ned.

zasmolení n

zasmolený

zasmolit dok.

zasmradění n

zasmradit dok.

zasmrádlý

zasmrádnout dok.

zasmrdět dok.

zasmrkat dok.

zasmušen~

zasmušile

zasmušilost, -i f

zasmušilý trista, morna

zasmušilý trista, morna, malserena

zasmušit dok.

zasmýkat dok.

zasněně

zasnění n

zasněný

zasněžený neĝkovrita

zasněžený neřkovrita

zasněžit dok.

zásněžk/a, -y f

zasnít se dok.

zasnívat se ned.

zasnoubení n gefianĉiĝo

zasnoubení n gefianćiřo

zasnoubit dok. fianć(in)igi ~it se fianć(in)iři, gefianćiři

zasnoubit dok. fianĉ(in)igi, ~ se fian­ĉ(in)iĝi, gefianĉiĝi

zasnub/y, - f

zásnubní gefianĉa, ~ dar fianĉdonaco

zásnubní n

zasnubování n

zasnubovat ned.

zásnuby fianĉiĝfesto

zásob/a f provizo, stoko, nadnormativní ~a su­perplana p., ~a potravin cestovní man­ĝaĵprovizo, provianto, ~y potravin nutropro­vizo, viktualio, ~árna f pro­vi­zejo, ~ník m tech., zbraně ŝargilo, magazeno, otoč­ný ~ník cilindra turniĝanta ŝargilo (de revolvero), ~o­vá­­ní n proviza­do, dodávka liverado, pící furaĝado, ~o­vání potravinami proviantado

zásob/a, -y f provizo, stoko nadnormativní ~a superplana provizo

zásobárn/a, -y f provizejo

zásobář, -e m

zásobení n

zásobičk/a, -y f

zásobiště n

zásobit dok. provizi ~it se dok. provizi sin (čím  per io)

zásobit dok., zásobovat ned. provizi, ~ se dok. p. sin, proviziĝi (něčím per io), ~ pící furaĝi, ~ zbožím třídit sortimenti, ~ se uhlím karbumi

zásobní

zásobník, -u m

zásobovací

zásobování n provizado

zásobovat ned.

zásobovatel, -e m

zásobovatelk/a, -y f

zasolit dok.

zasoptit dok.

zasout dok.

zasoutěžit si dok.

zasouvací

zasouvací enŝovebla, tech. teleskopa

zasouvat ned.

zasouvatelný

zaspat dok. fordormi, tradormi ~t bouři tradormi tempeston dnes jsem ~l hodiaý mi ne vekiřis řustatempe ~t odjezd vlaku preterdormi foriron de trajno

zaspat dok. fordormi, tradormi, preterdormi, # ~ bou­ři tradormi tempeston, dnes  jsem zaspal hodiaŭ mi ne vekiĝis ĝustatempe, ~ odjezd vlaku preterdormi foriron de trajno

zaspávat ned.

zaspekulovat si dok.

zasportovat si dok.

zaspurtovat dok.

zasršet dok.

zastánce m

zastánce m ŝirmanto,  subtenanto, probatalanto

zastání n

zastánkyně f

zastara

zastara/lý malnoviĝinta, malmoderniĝinta, malaktualiĝinta, arĥaika, staromódní eksmoda

zastarale

zastaralost, -i f

zastaralý malnoviřinta, malmoderniřinta, malaktualiřinta, arkaika staromodní eksmoda

zastarat dok. malnoviři vyjít z mo~dy malmoderniři, eksmodiři nebýt už aktuální malaktualiři

zastarat dok. malnoviĝi, vyjít z módy mal­moder­niĝi, eksmodiĝi, elmodiĝi, nebýt už aktuální malaktualiĝi

zastarávání n

zastarávat ned.

zastat se dok. defendi, protekti, patroni (koho iun) pledi (por  iu)

zastat se dok. defendi, protekti, patroni (někoho iun) pledi (por iu)

zástav/a f movitých věcí lombardo, vylučování moči anurio, prapor standardo, # dát do ~y lombardi

zástav/a, -y f

zástav/a, -y f

zástav/a, -y f

zastavárn/a, -y f

zastavárna f  lombardejo

zastávat ned. funkci fari, plenumi názor defendi opinion

zastávat ned. funkci fari, plenumi, mít hodnost rangi, ~ názor defendi opinion, ~ úřad okupi oficon, ~ se porparoli

zástavb/a, -y f

zastavení n

zastavění n

zastavení n v chůzi halto zákaz ~ malpermeso halti vypnutí malfunkciigo, haltigo ukončení ćesigo

zastavení n v chůzi halto, přerušení haltigo, vypnutí malfunkciigo, haltigo, u­končení ĉe­s(ig)o, zákaz ~ malpermeso halti

zastavět dok. parcelu prikonstrui, věcmi bari, ~ chodbu skříněmi bari koridoron per ŝrankoj

zastavět dok. plenigi/kovri per konstruaĺoj věcmi bari ~ chodbu skříněmi bari koridoron per ţrankoj

zastavit dok. dát do zástavy doni garantie, lombardi

zastavit dok. haltigi motor t. stopi ukončit ćesigi ~ se dok. halti

zastavit dok. haltigi, stroj, provoz stopi, u­kon­čit ĉesigi, dát do zástavy doni garantie, lombardi, práv. např. nemovitost hipoteki, ~ trestní stíhá­ní ĉesigi punpersekuton, ~ krvácení lék. hemostazi, ~ se dok. halti

zastavitelnost, -i f

zastavitelný

zastavitelný

zastávk/a, -y f v chůzi halto místo haltejo železniční ~ fervoja haltejo

zastávka f  v chůzi halto, místo haltejo, železniční ~ fervoja haltejo

zástavní

zastavovací

zastavovač, -e m

zastavování n

zastavování n

zastavování n

zastavovat ned.

zastavovat ned.

zastavovat ned.

zastavovat ned. viz zastavit

zastavovatel, -e m

zastehování n

zastehovat dok.

zástěn/a, -y f

zástěn/ek, -ku m

zástěna f  ekrano

zasténání n

zasténat dok.

zastepovat dok.

zástěr/a, -y f antaýtuko

zástěra f 1 antaŭtuko 2 dopravního prostředku kotklapo

zástěrk/a, -y f

zástěrkář, -e m

zástěrovin/a, -y f

zástěrový

zastesknout (si) dok.

zastihnout dok. dohonit atingi spatřit na místě trovi přistihnout kapti <> v lese nás ~la bouřka en arbaro kaptis/surprizis  nin tempesto

zastihnout dok. dohonit atingi, spatřit na místě trovi, přistihnout kapti, # v lese nás zastihla bouřka en arbaro kaptis / surprizis  nin tempesto

zastínit dok.

zastínit dok. ombrigi

zastiňovat ned.

zastírací

zastírání n

zastírání n kamuflado

zastírat ned.

zastírávání n

zastírávat ned.

zastižení n

zastlat dok.

zastlávat ned.

zastohování n

zastohovat dok.

zastonat dok.

zastoupení n reprezentado diplomatické ~ení diplomatia reprezentado zastupitelství reprezentejo záskok anstataýado v ~ení anstataýante, kiel anstataýanto

zastoupení n reprezentado, diplomatické ~ diplomatia reprezentado, zastupitelství reprezentejo, záskok anstataŭado, v ~ anstataŭante, kiel ansta­taŭanto

zastoupit dok. cestu bari, bloki nahradit anstataýi dát se ~it anstataýigi sin představovat reprezenti

zastoupit dok. cestu bari, bloki, nahradit anstataŭi, dát se ~ anstataŭigi sin (ně­kým per iu) viz též zastupovat

zastrašeně

zastrašení n

zastrašený

zastrašit dok. (for)timigi, vzít odvahu senkuraĝigi

zastrašit dok. fortimigi (hrozbami per minacoj) vzít odvahu senkurařigi

zastrašovací

zastrašování n

zastrašovat ned.

zástrč, -e m

zastrčení n

zastrčený

zastrčit dok. enmeti, enţovi ~ do kapsy enpoţigi

zastrčit dok. enmeti, enŝovi, # ~ do kapsy enpoŝigi

zástrčk/a, -y f u dveří riglilo vidlice el. šňůry ţtopilo, aparata ţtopilingo

zástrčka f u dveří riglilo, tech. kliko, vidlice el. šňůry ŝtopilo

zástrčkový

zástrkání n

zastrkávání n

zastrkávat ned.

zastrkávat ned. viz zastrčit

zastropení n

zastropit dok.

zastrouhat dok.

zastřečkovat (si) dok.

zastřelení n

zastřelit dok. pafmortigi, (mort)pafi zvl. zvěř pafi popravit  pafekzekuti ~ se dok. pafmortigi sin bezděčně pafmortiři

zastřelit dok. pafmortigi, zvl. zvěř pafi, popravit pafekzekuti, ~ se dok. pafmortigi sin, bezděčně pafmortiĝi

zástřelný

zastřelovací

zastřelování n

zastřelovat ned.

zastřeně

zastření n

zastřenost, -i f

zastřený vualita

zastřený/ vualita, latenta, # ~m hlasem vualvoĉe

zastřešení n

zastřešit dok.

zastřešit dok. tegmenti, klenbou volbi

zastřešování n

zastřešovat ned.

zástřih, -u m

zastřihat dok.

zastřihávání n

zastřihávat ned.

zastřihávat ned. zahr. přiřezávat stuci

zastřihnout dok.

zastřihování n

zastřihovat ned.

zastříkat dok.

zastříkávat ned.

zastřílení n

zastřílet dok.

zastřít dok.

zastudena

zastudit dok.

zástup m (hom)amaso, zastoupení anstataŭo, řada, útvar vico

zástup, -u m (hom)amaso zastoupení anstataýo řada, útvar vico

zástupce m  reprezentanto náhradník anstataýanto obchodní ~ce komerca reprezentanto právní ~ce advokato státní ~ce prokuroro

zástupce m představitel reprezentanto, náhradník anstataŭanto, substituito, ~ vedoucího subestro, obchodní ~ ko­merca reprezentanto, právní ~ advo­kato, stát­ní ~ prokuroro, vlád­ní ~ protektor re­zidento

zastupitelnost, -i f

zastupitelný

zastupitelský

zastupitelstv/í n 1 úřad i úkon reprezentado 2 budova reprezentejo 3 jedatelství agentejo 4 obchodní faktorio; ~o n reprezentataro, depu­titaro, obecní / městské ~o civita / urba deputitaro

zastupitelstv/o, -a n

zastupitelství n reprezentado budova reprezentejo jednatelství  agenturo, agentejo

zástupkyně f

zastupování n

zastupovat ned. anstataŭi, substitui, reprezenti (někoho někým iun al iu)

zastupovat ned. v. zastoupit

zastuzený

zastydět se dok.

zastydlý

zastydnout dok.

zastýlat ned.

zastýskat si dok.

zasunout dok.

zasunout dok.  enŝovi, do pochvy ingi, eningigi, spojku kluĉi

zasunovací

zasunování n

zasunovat ned.

zasunovatelný

zasunutí n

zasupění n

zasupět dok.

zásuvk/a, -y f stolní tirkesto eltech. ţtopilingo, kontaktskatolo

zásuvka f stolní tirkesto, eltech. ŝtopilingo, kontaktoskatolo, ~  a vidlice zásuvkové spo­jení ŝtopkontaktilo

zásuvkový

zásuvný

zasvé

zasvěcen/ec, -ce m inicito

zasvěceně

zasvěcenec m inicito

zasvěcení n

zasvěcenost, -i f

zasvěcený

zasvěcovací

zasvěcování n

zasvěcovat ned.

zasvěcovatel, -e m

zasvěcovatelk/a, -y f

zasvědění n

zasvědět dok.

zasvětélkovat dok.

zasvětit dok. náb. konsekri ~ kostel sv. Vojtěchu konsekri preřejon/kirkon al S‑a Adalberto určit dedići (čemu al io) podrobně   seznámit inici (do čeho en ion), konfidi (koho do čeho al iu  ion)

zasvětit dok., zasvěcovat ned. náb. konsekri, adeptigi, určit dediĉi (něčemu al io), do řádu, studia, tajně do sekty inici, (do něčeho en ion, pri / al io), konfidi (al iu i­on), # ~ kostel sv. Voj­­tě­chu konsekri preĝejon al S‑a Adalberto

zasvětlení n

zásvětný

zasvinit dok.

zasvištění n

zasvištět

zásvit, -u m

zasvítat dok.

zasvítávat ned.

zasvitnout dok.

zasvrbění n

zasvrbět dok.

zasyčení n

zasyčet dok.

zasychání n

zasychat ned.

zasychat ned. viz zaschnout

zasykat dok.

zasyknout dok.

zasyknutí n

zásyp m pudro, dětský ~ infanpudro

zásyp, -u m pudro dětský ~ infanpudro

zasypání n

zasypat dok.

zasypat dok., zasypávat ned. ŝutkovri, jámu plenŝuti, posypat surŝuteti, otázkami, dary superŝuti (něčím per io), ~ lichotkami ĉirkaŭflati, superŝuti per flataĵoj

zasypávání n

zasypávat ned. pohřbít ţutkovri jámu plenţuti posypat surţuteti otázkami, dary superţuti (čím per io)

zasypávk/a, -y f

zásypový

zasýření n

zasýřit dok.

zasytit dok.

záš/ť, -tě f

zašalování n

zašalovat dok.

zašantročení n

zašantročit dok. forŝakri, perdigi

zašantročit dok. forţakri, perdigi

zašátrání n

zašátrat dok.

zašedlý

zašelestění n

zašelestit dok.

zašeplání n

zašeplat dok.

zašeptání n

zašeptat dok. flustri

zašeptat dok. flustri, subdiri

zašeptnout dok.

zašeptnout dok. subdiri, flustreti

zašeptnutí n

zašermovat dok.

zášev/ek, -ku m

zaševelit dok.

zašifrování n

zašifrovaný: ~ text ĉifraĵo

zašifrovat dok.

zašifrovat dok. ĉifri

zašilhat dok.

zašimrání n

zašimrat dok.

zašišlání n

zašišlat dok.

zašít dok.

zašít dok., zašívat ned. fliki, punčochy ŝtopi, ránu suturi, všít enkudri

zašití n

zašitý

zašívání n

zašívaný

zašívat ned. fliki punčochy ţtopi ránu kudri všít enkudri

zaškaredit se dok.

zaškemrat dok.

zašklebení n

zašklebit se dok.

zaškobrtání n

zaškobrtat dok.

zaškobrtnout dok.

zaškobrtnutí n

záškodnický

záškodnictví n

záškodník m embuskulo, sabotisto

záškodník, -a m embuskulo, sabotisto

záškoláctví n vagado dum la instrutempo

zaškolení n

zaškolit dok.

zaškolit dok., zaškolovat ned. instrui, trejni

zaškolovací

zaškolování n

zaškolovat ned. instrui, trejni

zaškrábání n

zaškrábat dok.

zaškrábávání n

zaškrábávat ned.

zaškrcení n

zaškrcení n lék.stringo

zaškrcený

zaškrcování n

zaškrcovat ned.

záškrt m difterio, difterito

záškrt, -u m difterio

zaškrtání n

zaškrtat dok.

zaškrtat dok., zaškrtnout dok. marki

zaškrtávání n

zaškrtávat ned.

zaškrtnout dok. marki

zaškrtnutí n

záškrtový

záškub, -u m

zaškubání n

zaškubat dok.

zaškubnout dok.

zaškubnutí

záškubový

zaškytání n

zaškytat dok.

zaškytnout dok.

zaškytnutí n

zašlapání n

zašlapat dok.

zašlapat dok., zašlápnout dok. pošlapat pi­edpremi, treti, zničit piede dispremi, po­dlahu tretmalpurigi

zašlapávání n

zašlapávat ned.

zašlápnout dok. pošlapat piedpremi, treti zničit  piede dispremi podlahu malpurigi

zašlápnutí n

zašlápnutý

zášleh, -u m

zašlehat dok.

zašlehávat ned.

zašlehnout dok.

zašlost, -i f

zašlukovat dok.

zašlý

zašmajchlovat se dok.

zašmátrání n

zašmátrát dok.

zašmelinařit dok.

zašmelit dok.

zašmidlat dok.

zašmírovat dok.

zašmodrchanost, -i f

zašmodrchat dok.

zašmodrchávat ned.

zašmudlat dok.

zašněrování n

zašněrovat dok.

zašňupat si dok.

zašoupnout dok.

zašpásovat dok.

zašpendlení n

zašpendlit dok.

zašpičatělý

zašpičatit dok.

zašpičatit dok. vyhrocovat pintigi

zašpičaťovat ned.

zašpičkovat dok.

zašpinit dok. malpurigi, makuli ~ se malpuriři, makuli sin

zašpinit dok. malpurigi, makuli, ~ se malpuriĝi, makuli sin

zašpitání n

zašpitat dok.

zašplíchání n

zašplíchat dok.

zašplíchnout dok.

zašplíchnutí n

zašplouchání n

zašplouchat dok.

zašplouchnout dok.

zašplouchnutí n

zašprýmovat dok.

zašpulit dok.

zašpuntování n

zašpuntovat dok.

zašpurtovat dok.

zašrafovat dok.

zašramocení n

zašramotit dok.

zašroubování n

zašroubovat dok. (en)ţraýbi upevnit ţraýbfermi

zašroubovat dok. alŝraŭbi, enŝraŭbi, u­pevnit ŝraŭbfiksi

zašroubovávání n

zašroubovávat ned.

zášť f  rankoro

zašťárat dok.

zaštěbetání n

zaštěbetat dok.

zaštěkání n

zaštěkat dok.

zaštěknout dok.

zaštěknutí n

zaštěpování n

zaštepovat dok.

zaštěrkování n

zaštěrkovat dok.

zaštípat dok.

záštiplně

záštiplný

zaštípnutí n

zaštipování n

zaštipovat ned.

záštit/a, -y f ochrana protekto, ţirmo čestná funkce edigo, aýspicio(j), (alta) protektado

záštita f 1 ochrana protekto, ŝirmo 2 čestná funkce s podporou egido, aŭspicio(j), (alta) protektado

zaštítit dok.

zaštkání n

zaštkat dok.

zašťouchat dok.

zašťourat se dok.

zaštrachat dok.

zaštupování n

zaštupovat dok.

zaštupovat dok. text. fadenfliki

zašumění n

zašumět dok.

zašupovací

zašupovat ned.

zašustění n

zašustět dok.

zašustit dok.

zašuškání n

zašuškat dok.

zašveholení n

zašveholit dok.

zašvejkovat si dok.

zašvihat  dok.

zašvindlovat si dok.

zašvitoření n

zašvitořit dok.

zatáčečk/a, -y f

zatáčení n

zatáčet ned.

zatáčet ned. viz zatočit

zatáčk/a f sinuo, dopr. ĝirejo, kubuto de vojo, (voj)kurbiĝo, ostrá ~a a­brupta ĝ., # vzít ostře ~u abrupte ĝiri veturilon

zatáčk/a, -y f řirejo vzít ostře ~u tro abrupte řiri veturilon ostrá  ~ abrupta řirejo

zatáčkoměr, -u m

zátah, -u m tiro na jeden ~, v jednom ~u unutire policejní ~ polica  traserćo

zátah/ m tiro, na jeden ~, v jednom ~u unutire, policejní ~ polica traserĉo

zatahání n

zatahat dok.

zatáhnout dok.

zatáhnout dok., zatahovat ned. ektiri, zavléci entiri, deloki, fortiri, impliki, zasunout enmeti, # ~ oponu kuntiri kurtenon, ~ se obloha  nubiĝi

zatahovací

zatahování n

zatahovat ned. ektiri zavléci entiri, deloki,  fortiri, impliki zasunout enmeti

zatahovatelný

zataj/it dok., ~ovat ned. sekretigi, za­mlčet prisilenti, # ~it dech reteni la spiron

zatajení n

zatajit dok.

zatajitelný

zatajování n

zatajovat ned. sekretigi zamlčet prisilenti <> ~  dech reteni la spiron

zatancování n

zatancovat dok.

zatančení n

zatančit dok.

zatanout dok.

zatápání n

zatápat dok.

zaťapat dok.

zatápět ned.

zatápět ned.

zatápět ned. v. zatopit

zátaras m blokaĵo, voj. ze stromů abatiso

zátaras, -u m

zatarasit dok. bari, bloki

zatarasit dok. bari, bloki

zaťatý

zatavení n

zatavit dok.

zatavit dok. fandfermi

zatavování n

zatavovat ned.

zatažen/ý obloha nubokovrita, nuboplena, plen­­nuba, uzavřený, zakrytý kuntirita, ~ o met. estas nuboze

zatažení n

zataženo

zatažený

zatažitelný

zátažný

zatčen/í n vazba  aresto, ~ý arestita, m arestito

zatčen/ý, -ého m arestito

zatčení n aresto

zatčený arestita

zatéci dok.

zatékání n

zatěkat dok.

zatékat ned.

zateklý

zatelefonování n

zatelefonovat dok. telefone voki (komu iun), telefone venigi  (pro koho iun)

zatelefonovat dok. telefone voki (ně­ko­mu iun), telefone venigi (pro někoho iun)

zatelegrafování n

zatelegrafovat dok.

zatemnělý

zatemnění n mallumigo voj. nigrumo

zatemnění n mallumigo, voj. nigrumo

zatemněný

zatemnit dok. malheligi voj. nigrumi znejasnit malklarigi zaslepit blindigi

zatemnit dok., zatemňovat ned. malheligi, nigrumi, obskurigi, znejasnit mal­klarigi, astr. i přen. e­klip­si, zaslepit blindigi

zatemňovací

zatemňování n

zatemňovat ned.

zatepla

zatesknit dok.

zatěšit se ned.

zatetelit se dok.

zátěž f  závaží hodin / stroje pezaĵo

zátěž, -e f

zatěžkání n

zatěžkat dok.

zatěžkávací

zatěžkávat ned.

zatěžko

zatěžovací

zatěžování n

zatěžovat ned.

zatěžovat ned. viz zatížit

zátěžový

zatíkání n

zatíkat ned.

zatíknout dok.

zatíknutí n

zatím mezitím dume, intertempe prozatím provizore doposud řis nun  avšak dume, sed

zatím mezitím dume, intertempe, prozatím provizore, doposud  ĝis nun, avšak dume, sed

zatímco, zatím co dum ~ jsem pracoval, matka odešla dum mi laboris, patrino foriris kdežto dum tvrdíte, že je to pravda, ~  fakta svědčí o opaku vi sertas, ke ři estas vero, dum faktoj  atestas la kontraýon

zatímco, zatím co dum(e), # zatím co pršelo dum pluvis, ~ jsem pracoval, matka odešla dum mi laboris, patrino foriris, kdežto dum # tvrdíte, že je to pravda, ~ fakta svěd­čí o opaku vi asertas, ke ĝi estas vero, dum faktoj atestas la kontraŭ­on

zatínat ned.

zátink/a, -y f

zátinkování n

zátinkovat ned.

zatírat ned.

zátiší n kvieta / trankvila loko, serenejo, obraz muta naturo

zátiší n kvieta/trankvila loko, serenejo obraz muta naturo

zatít dok.

zatížení n stav. aj.  ŝarĝo, daňové ~ impost­ŝarĝo, dědičné ~ hereda ŝar­ĝo, dovolené ~ allasebla / ma­k­simu­ma ŝarĝo, ~ účtu / konta debeto, pago­ŝarĝo

zatížení n ţarřo dědičné ~ hereda ţarřo dovolené ~ allasebla/maksimuma ţarřo fin. debeto

zatíženost, -i f

zatížený ŝarĝita

zatížený ţarřita

zatížit dok. zatěžkat pezigi naložit ţarři fin. debeti ~it dům hypotékou meti hipotekon sur domon

zatížit dok. zatěžkat pezigi, naložit ŝarĝi, ekon.  debeti, obtížit balasti, # ~ dům hypotékou meti hipotekon sur domon, hipoteki domon

zatížitelnost, -i f

zátk/a, -y f ţtopilo korková ~ korkţtopilo

zátka f  ŝtopilo, uzávěr ĉapeto, láhve kapsulo, botelĉapeto, korková ~ korkŝtopilo 

zatkání n

zatkat dok.

zatkat dok. text. enteksi

zatkávání n

zatkávat ned.

zatknout dok. aresti

zatknout dok. aresti

zátkovací

zátkovač, -e m

zátkování n

zátkovat ned.

zátkovnice f

zatlačení n

zatlačit dok.

zatlačování n

zatlačovat ned.

zatlachat si dok.

zatlapat dok.

zatlapávat ned.

zatleskání n

zatleskat dok. aplaýdi (komu iun), klaki rukama (man)klaki

zatleskat dok. aplaŭdi, klaki (někomu iun), rukama (man)klaki

zatlouci dok., zatloukat ned. zaklepat frapi, bera­nidlem  ra­mi, ~ bednu najl(ferm)i, ~ hřebík enbati najlon, najli

zatlouct dok.

zatloukání n

zatloukat ned. zaklepat frapi ~ bednu najl(oferm)i  ~ hřebík enbati najlon, najli

zatlučení n

zatmelení n

zatmelit dok.

zatmelování n

zatmelovat ned.

zatmění n astr. eklipso, ~ Měsíce e. de la Luno, ~ Slunce e. de la Suno

zatmění n hvězd. eklipso ~ měsíce luneklipso

zatmět se dok. mallumiři hvězd. mallumiři pro eklipso

zatmět se dok. mallumiĝi, astr. mallumiĝi pro eklipso

zatmívačk/a, -y f

zatmívání n

zatmívat ned.

zatnout dok.

zatnout dok. např sekeru enhaki, ~ zuby kunpremi dentojn

zato (však) kompense

zato sed krátký, (ale) ~ vydatný déšť mallonga, sed abunda pluvo

zato sed, # krátký, (ale) ~ vydatný déšť mallonga, sed abunda pluvo

zatočení n

zatoči/t dok. (ek)turni ~l auto do postranní ulice li stiris la  aýton en flankan straton papír, drát volvi ~t se dok. (ek)turniři ~la se mu hlava kaptis lin vertiřo svinout se volviři

zatoči/t dok. (ek)turni, papír, drát volvi, # ~l auto do postranní ulice li stiris la  aŭton en flankan straton; ~t se dok. (ek)turniĝi, svinout se volviĝi, # ~la se mu hlava kaptis lin vertiĝo

zátočin/a, -y f

zátok/a, -y f golfeto, kreko

zátoka f  zeměp., geol. golf(et)o

zatokat dok.

zátop, -u

zátop/a, -y f inundo

zátopa f  inundo

zatopení n

zatopení n

zatopit dok. ~ v kamnech (ek)hejti fornon

zatopit dok. inundi

zatopit dok. zaplavit  inundi, ~ v kamnech (ek)hejti fornon

zatopitelný

zátopový

zatoulat se dok.

zatoužit dok. eksopiri (po čem al/pri io)

zatoužit dok. eksopiri (po něčem al / pri io)

zatoužívat ned.

zatra

zatracen/ec, -ce m

zatracen/í  damno, ~ě!  expr. damne!

zatracen/ý, -ého m

zatraceně

zatracení n

zatracený

zatracovat ned.

zatrampovat si dok.

zatrápeně

zatrápený

zatratit dok. náb. damni

zatratit dok., zatracovat ned., odsoudit kondamni, zvl. náb. damni

zátravk/a, -y f

zatrávnění n

zatrávnit dok.

zatravňování n

zatravňovat ned.

zatrénovat si dok.

zatrhání n

zatrhat dok.

zatrhávat ned.

zatrhávat ned., zatrhnout dok. škubnout (ek)ŝiri, zaškrtnout mar­ki, zatrhnout si nehet ŝirvundi sian ungon, # já mu to zatrhnu mi elpelos ĝin el li, ~ se (ek)ŝiriĝi

zatrhn/out dok. škubnout (ek)ţiri ~out si nehet ţirvundi sian ungon zaškrtnout marki <> já mu to ~u mi elpelos řin el li ~out  se (ek)ţiriři

zatrhnutí n

zatriumfovat (si) dok.

zatrnout dok.

zatrojčit si dok.

zatroleně

zatrolený

zatrolený malbenita

zatroubení n

zatroubit dok. ektrumpeti, ekkorni

zatroubit dok. ektrumpeti, ekkorni, ~ na roh korni

zatrpkle

zatrpklost, -i f

zatrpklý acerba, amariřinta, adstringa

zatrpklý amariĝinta, adstringa

zatrpknout dok.

zatrsat si dok.

zatrubkovat dok.

zatrucovat si dok.

zatruchlit dok.

zatrylkování n

zatrylkovat dok.

zatřást dok. (ek)skui, ektremigi (kým/čím iun/ion) ~ se ektremi,  (ek)skui sin

zatřást dok. (ek)skui, ektremigi (někým / něčím  iun / ion) ~ se ektremi, (ek)skui sin

zatřený

zatřepat dok.

zatřepat dok. skui, nádobou s tekutinou a­gi­ti

zatřepetat dok.

zatřepotat dok.

zatřesení n

zatřesknout dok.

zatřeštit dok.

zatřískat dok.

zatřít dok.

zatřpytit se dok. ekbrili

zatřpytit se dok. ekbrili

zatuhnout dok.

zatuhnutí n

zatuchat dok.

zatuchávat ned.

zatuchle

zatuchlin/a, -y f

zatuchlost, -i f

zatuchlý mucida, pezodora

zatuchlý pezodora, mucida

zatuchnout dok.

zatuchnutí n

zaťukání n

zaťukat dok.

zatušování n

zatušovat dok.

zatutat dok.

zatvářit se dok.

zatvářit se ned. mieni, ~ se přísně agordi vizaĝon severe

zátvor m okluzio

zatvrdit dok.

zatvrdlin/a, -y f

zatvrdlost, -i f

zatvrdlý

zatvrdnout dok.

zatvrdnutí n

zatvrzele

zatvrzelost, -i f

zatvrzelý

zatvrzovat ned.

záty/ň, -ně f

zatýk/ání n arest(ad)o, ~at ned. arestadi

zatýkací

zatykač m arestmandato, kaptordono, a­restordono

zatykač, -e m arestordono

zatýkající, ho m

zatýkání n arestado hromadné ~ání amasa arestado

zatykat dok.

zatýkat ned. arestadi

zatýkávat ned.

zátyl/ek, -ku m nuko

zátylek m nuko, nukfalto

zátylí n anat. okcipito

zátylník, -u m

zaučení n

zaúčinkovat dok.

zaučit dok.

zaučit dok., zaučovat ned. lernigi, instrui, ~ se instruiĝi

zaučitelovat si dok.

záuční

zaučovací

zaučování n

zaučovat ned. lernigi, instrui ~ se instruiři

zaúčtování n

zaúčtovat dok. započítat enkalkuli

zaúčtovat dok. započítat enkalkuli

zauhlovací

zauhlování n

zauhlovat ned.

zaujat/ost f antaŭjuĝo, parti(an)eco, ~ý soustředěný absorbita, kaptita, katenita, altirita, (něčím, pro něco de io), předpo­jatý tendenca, parti(ec)a (proti něčemu  kontraŭ io)

zaujatě

zaujatost, -i f antaýjuřo, partieco

zaujatý absorbita, kaptita, katenita,   altirita (čím, pro co de io), tendenca, partieca (proti čemu  kontraý io)

zaujetí n

zaujímat ned.

zaujmout dok. upoutat kateni, absorbi, altiri,   ekinteresi obsadit okupi ~ funkci okupi/havi funkcion voj. postavení ekokupi ~ se (ek)interesiři (čím, pro co pri io), absorbiři (en io)

zaujmout dok. zaujímat ned., upoutat ka­teni, absorbi, altiri, ekinteresi, obsadit okupi, ~ funkci okupi / havi funk­cion, voj. postavení ekokupi, ~ vysoké postavení okupi altan situaci­on, ~ něčí pozornost kapti ies atenton, ~ obranné postavení okupi defendan pozicion

zaúpění n

zaúpět dok.

zaurgovat dok.

zaúřadovat dok.

zaústění n

zaústit dok.

zaútočit dok. (ek)ataki ( na co ion), (ek)impeti (kontraý io)

zaútočit dok. (ek)ataki ( na něco ion), (ek)impeti (kontraŭ io), agresi

zautomatizování n

zautomatizovat dok.

zauvažovat dok.

zauzlení n

zauzlin/a, -y f

zauzlit dok.

zavá/t dok. forblovi, # vítr ~l stopy vento forblovis la spurojn, ~t cestu sněhem surblovi vojon per neĝo

závad/a f malhelpo, malperfektaĵo, riproĉindaĵo, difekto, manko, porucha (pří)stroje paneo, # být na ~u něčemu malhelpi ion

závad/a, -y f malhelpo, malperfektaĺo, riproćindaĺo, difekto, manko  <> být na ~u čemu malhelpi ion

zavádění n

zavádět ned.

zavádět ned. viz zavést

zavadit dok. tuţeti

zavadit dok. tuŝeti, ektuŝi (o něco ion)

závadnost, -i f

závadný difektohava, mankohava nebezpečný danřera nevhodný riproćinda podezřelý suspektinda

závadný difektohava, mankohava, nebezpečný danĝera, nevhodný riproĉinda, podezřelý suspektinda

závadovost, -i f

zaváhání n

zaváhat dok.

zával bot. kalo

zával, -u m

zaválcovací

zaválcovačk/a, -y f

zaválcování n

zaválcovat dok.

zaválcovávat ned.

zaválčit si dok.

zavalení n

zaválet dok.

zavalit dok. ţutkovri, plenţuti, superţuti ~ cestu bari vojon ~  úkoly superţuti per taskoj

zavalit dok. ŝutkovri, plenŝuti, superŝuti, ~ cestu bari vojon, ~ úkoly super­ŝuti per taskoj

zavalitost, -i f

zavalitý

zaválk/a, -y f

zavalování n

zavalovat ned.

závalový

závan m blovo

závan, -u m

zavánět ned.

zavanout dok. ekblovi

zavanout dok. ekblovi

zavanutí n

zavápnit dok.

zavaření n

zavařenin/a, -y f konfitaĺo

zavařenina f konfitaĵo

zavařenink/a, -y f

zavařeninový

zavářet ned.

zavářet ned., zavařovat ned., zavařit dok. konservi, noky kuiri, ovoce konfiti, čaj infuzi; zavařit  se tech.  rajpi

zavařit dok. konservi noky kuiri ovoce konfiti čaj  infuzi

zavářk/a, -y f

zavářkový

zavařovací

zavařovačk/a, -y f konservbokalo

zavařovačka f, zavařovací sklenice konservbokalo, bokalo por konservado

zavařování n

zavařovat ned.

zavát dok. forblovi vítr ~l stopy vento forblovis la spurojn ~  cestu sněhem surblovi vojon per neřo

závaz/ek m (devo)ligo, devontiĝo, uzavřít ~ek deklari devakcepton, ~ný deviga

závaz/ek, -ku m devontiřo, devoligo uzavřít ~ek deklari devakcepton

zavazadl/o, -a n pakaĺo, bagařo příruční ~ manpakaĺo

zavazadlo n pakaĵo, bagaĝo, příruční ~ manpakaĵo

zavazadlový

zavázání n

zavázat dok. i přen. ligi na uzel nodi boty laći pytel ligofermi  krk ćirkaývolvi ránu bandaři do uzlíku envolvi ~ mlčením (devo)ligi/devontigi silenti ~ se dok. ligiři přijmout závazek  (devo)ligi sin, devontigi sin

zavázat dok., zavazovat ned. i přen. ligi, na uzel nodi, boty laĉi, pytel ligofermi, ob­vázat ĉirkaŭvolvi, ránu bandaĝi, obsah něčeho paki, envolvi, ~ někomu o­či / vlasy bendi al iu la okulojn / harojn, ~ mlčením (devo)ligi / devontigi silenti, ~ slibem ligi per promeso,~ se dok. ligiĝi, přijmout závazek (devo)­li­­gi sin, devontigi sin, ekon., zvl. písemně obligacii sin

zavazit dok.

závazně

závaznost, -i f

závazný deviga

zavazování n

zavazovat ned.

zavážecí

zavážení n

zavážet ned.

závaží n pezilo

závaží n pezilo, jezdcové ~ tech. rajdanto

zavážk/a, -y f

zavážkový

závažn/ý grava, konsekvencoplena, signifoplena, ~ost f   graveco, signifo

závažně

závažnost, -i f

závažný grava, konsekvencoplena

zavčas ĝustatempe

zavčas řustatempe

zavčelařit si

zavčelení n

zavdat dok.

závdav/ek, -ku m

zavdávat ned.

závdavek m peněžní  antaŭmono, antaŭpago

zavděčit se dok. fari komplezon <> všem se ne~íš klopodi pri   ćies favoro estas pleje malsařa afero

zavděčit se dok. fari komplezon, # všem se nelze ~ klopodi pri ĉies favoro estas pleje malsaĝa afero

zavděk

závě/ť, -ti f testamento

zavedení n

zavedený

závěj f  neĝblovaĵo, neĝduno, neĝamaso

závěj, -e f neřblovaĺo, neřduno, neřamaso

zavejrat dok.

zavejřit dok.

zavejs~

zavelet dok.

závěr, -u m konec konkludo, dedukto schůze fermo tech. fermilo pušky  kulasbloko <> dojít k ~u konkludi, dedukti

závěr/ m 1 úsudek konkludo, dedukto 2 hud. kadenco 3 schů­ze fermo 4 tech. fermilo 5 střelné zbraně  kulasbloko, obturilo 6 lingv. okluzo # dojít k ~u konkludi, dedukti, vyvozovat (obecné) ~y  fil. indukti, ~eč­ný ferma, fina, finofara, ~ečná řeč f  fermparolado, ~ečné rozhodnutí n finofara decido, ~em, v ~u konklude

závěrečný ferma, fina

závěrem

závěrk/a, -y f

závěrka f opt. obturilo

závěrkový

závěrový

zaveršovat si dok.

závěs m suspensio, dveří, oken ĉarniro (hoko kaj hokingo), přívěs remorko, záclona kurteno

závěs, -u m hokingo, ćarniro záclona kurteno dveřní ~ pordhoko

zavěsit dok. pendigi na háček kroći sluchátko surmeti ~ se pendigi sin, kroći sin

zavěsit dok. pendigi, na háček, skobu kro­ĉi, sluchátko surmeti, ~ se pendigi sin, kroĉi sin, pendiĝi, # ~ se někomu na paty alkroĉiĝi al la paŝoj de iu

zaveslovat dok.

závěsn/ý pendiga, ~á tyč se zářezy noĉo­stango, ~é lůžko, ~á houpačka hamako, ~é oko tech. ŝeklo, ~é zařízení pendigilo, pendingo

závěsný

závěsový

zavést dok. dovést alkonduki instalovat instali ~ novou metodu enkonduki novan metodon vpravit enigi přivést (en)konduki <>  ~ řeč na jiné téma direkti la parolon al alia temo ~ v platnost  validigi

zavést dok. dovést alkonduki, instalovat in­stali, vpravit enigi, přivést enkondu­ki, někam pryč fordirekti, # ~ novou metodu e. no­van metodon, ~ řeč na jiné téma direkti la parolon al alia temo, ~ v platnost validigi, ~ evropské způsoby eŭropanigi, ~ na správnou cestu envojigi

zavěšadl/o, -a n

zavěšení n

zavěšení n tech. pendigo

zavěšování n

zavěšovat ned. v. zavěsit

zavěšovat ned. viz zavěsit

závěť f  testamento, zůstavit v závěti testamen­ti

závětí n

závětrný subventa

závětrný subventa, nám. mallofa

zavětrovací

zavětrování n

zavětrovat ne(dok.)

závětří n senventejo

závětří n senventejo

zavětřit dok.

zavezení n

zavézt dok. (for)veturigi jámu plenigi

zavézt dok. odvézt pryč (for)veturigi, zasypat  (ŝut)­ple­ni­gi

zavibrovat dok.

zavíčkovat dok.

záviděníhodný enviinda

záviděníhodný enviinda

závidět ned. envii

závidět ned. envii (někomu něco ion al iu, iun pro io)

závidívat ned.

zavíječ, -e m

zavíjení n

zavíjet ned. v. zavinout

zavíjet ned. viz  zavinout

zaviklat dok.

zavile

zavilost, -i f

zavilý

závin m gastr. pomrulaĵo, rulbakaĵo, kuko rultavole farĉita

závin, -u m rulaĺo

zavináč m gastr. rulharingo, rulita haringo

zavináč, -e m rulita haringo

zavinění n

zaviněný

zavinit dok. kulpi, esti kulpa (co pri io)

zavinit dok. kulpi, esti kulpa (něco pri io)

zavinout dok. envolvi ovinovat vindi

zavinout dok. zabalit envolvi, obvázat vindi, ~ se vindiĝi

zavinovací

zavinovačk/a, -y f vindotuko

zavinovačka f vindotuko

zavinování n

zavinovat ned.

zaviňovat ned.

závinový

zavinut/ec, -ce m

zavinutí n

zavírací

zavírací ferma, ~ hodina  fermhoro

zavírač, -e m

zavírák, -u m

zavírání n

zavírat ned.

zavírat ned. zavřít dok. fermi

zavířit dok.

záviset ned. dependi (na čem de io)

záviset ned. dependi (na něčem de io)

závisl/ý depend(ant)a, vzájemně koneksa, ~ost f dependeco

závisle

závislost, -i f

závislý depend(ant)a

závist, -i f envio

závist/ f  envio, ~ivec m enviulo, ~ivý člověk enviema, pohled envia

závistiv/ec, -ce m

závistivě

závistivost, -i f

závistivý enviema

závistnice f

závistník, -a m

zavít se dok.

závit, -u m vinutí volvo, helicero ~ šroubu ţraýbkanelo ~ indukční cívky volvo de induktobobeno

závit/ m vinutí volvo, helico, jedna otáčka helicero, ~ indukční cívky volvo de induktobobeno, ~nice f  ŝraŭbigilo, ~ník m ŝraŭb-borilo, ~ový helicera, ~ová drážka ŝraŭbkanelo

závit/ek, -ku m

zavítat dok.

závitkov/ec, -ce m

závitnice f ţraýbigilo

závitník, -u m

závitořez, -u m

závitořezný

závitový

zavitý

zavláčet dok.

závlačk/a, -y f fendostifto

závlačka f  fendostifto, duobla stifto, buteo

závlačkový

zavlačování n

zavlačovat ned.

zavládnout dok.

závlah/a, -y f irigacio

závlaha f irigacio

závlahový

zavlát dok.

zavlaž/it dok., ~ovat ned. pozemek irigacii, akvumi, mírně zatopit iom hejti, ~ovací irigacia

zavlažení n

zavlažit dok.

zavlažovací irigacia

zavlažovač, -e m

zavlažovačk/a, -y f

zavlažování n

zavlažovat ned. pozemek irigacii mírně zatopit  iom hejti <> ~ hrdlo malsekigi gorřon

zavléci dok.

zavlečení n

zavlékání n

zavlékat ned.

zavléknout dok.

zavlhčení n

zavlhčit dok.

zavlhčovací

zavlhčovač, -e m

zavlhle

zavlhlý

zavlhnout dok.

zavlnění n

zavlnit se dok.

závod, -u m konkurso podnik entrepreno, produktejo, establejo o ~  konkure kvalifikační ~ kvalifika (antaý)konkurso běžecký ~  disciplina kur(ad)o kolo ~u kurumo ~y družstev teamaj konkursoj

závod/ m konkurso, podnik entrepreno, pro­duktejo, establejo, továrna fabriko, u­zino, o ~ kon­kure, kvalifikační ~ kvalifi­ka (antaŭ)­kon­kurso, běžecký ~ disciplina ku­r(ad)o, chodecký ~ marŝkonkurso, ko­­lo ~u kurumo, ~y družstev teamaj konkursoj, ~iště n konkursejo, ~ník m konkursanto

závodčí, -ho m

závodiště n konkursejo, dromo

závodit ned. konkuri, konkursi, ~ v běhu vetkuri

závodit ned. konkursi

závodivost, -i f

závodivý

závodk/a, -y f

závodně

zavodnění n

závodní konkura podnikový entreprena, fabrika ~ výbor odborářský sindikata komitato podnikový entreprena komitato ~ rada odborového hnutí sindikata konsiulantaro podniková fabrika konsilio

závodní konkura, vetkura, podnikový en­treprena, fabrika, ~ dráha vego, dromo, ~ kolo  konkursa / vetkura biciklo, ~ kůň kur­ĉevalo, ~ výbor odborářský sindikata komitato, podnikový entreprena ko­mitato, ~ rada odborového hnutí sindikata0 konsilantaro, podniková fabrika kon­silio

závodnice f

závodnický

závodník, -a m konkursanto

zavodnit dok. irigacii

zavodňov/ací irigacia, ~ání n irigacio, ~at ned., zavodnit dok. irigacii

zavodňovací irigacia

zavodňování n

zavodňovat ned.

závoj m vualo, bot. skvamo

závoj, -e m vualo

závojenk/a, -y f

závojíč/ek, -ku m

závojovat ned.

závojový

zavolan/á, -é f: přijít (jako) na ~ou veni tre řustatempe

zavolan/á: přijít (jako) na ~ou veni tre ĝustatempe

zavolání n

zavolat dok. (ek)voki přivolat venigi, inviti telefonem (telefone) alvoki

zavolat dok. (ek)voki, přivolat venigi, inviti, telefonem (telefone) alvoki

zavonět dok.

závor/a, -y f riglilo železniční bariero

závora f riglilo, bartrabo, železniční bariero, petlice klinko

závorář, -e m

závorářk/a, -y f

závork/a f krampo, ~y pl. krampoj, parentezo, hranatá ~a ortangula k., lomená ~a pinta / angula k., o­krou­­hlá ~a ronda k., svorková ~ kuniga k., dát do ~y krampi, v závorce, v ~ách parenteze, poznámka f v závorce parenteza noto

závork/a, -y f krampo hranatá ~a rekta krampo okrouhlá ~a ronda   krampo složená ~a kurba krampo úhlová ~a angula/pinta krampo  dát do ~y krampi

závorkový

závornatk/a, -y f

závorníkový

závorování n

závorovat ned.

závorový

zavoskovat dok.

závoznice f

závoznický

závoznictví n

závozničit ned.

závozník m helpkamionisto

závozník, -a m helpkamionisto

závra/ť, -ti f kapturn(iř)o, vertiřo mít ~ senti vertiřon/kapturniřon

závrať f kapturn(iĝ)o, vertiĝo, mít ~ senti vertiĝon / kapturniĝon

závratně

závratnost, -i f

závratný

závratný vertiĝ(o)dona

zavrávorání n

zavrávorat dok. ŝanceliĝi

zavrávorat dok. ţanceliři

zavražd/ěný murdita, m murdito, ~it dok. murdi

zavraždění n

zavraždit dok. murdi

zavrčení n

zavrhnout dok.

zavrhnout dok., zavrhovat ned. odmítnout rifuzi, malakcepti, forĵeti, malaprobi, zřící se forkonfesi, odsoudit kondamni, s opovržením forpeli, zakázat proskribi

zavrhování n

zavrhovat ned. odmítnout rifuzi, malakcepti, forĺeti, malaprobi s opovržením forpeli

zavrkání n

zavrkat dok.

zavrnění n

závrt, -u m

zavrtání n

zavrtat dok.

zavrtávání n

zavrtávat ned.

zavrtění n

zavrtět dok.

zavrtět dok. ekskui, ~ hlavou (záporně) kap­nei, skui la kapon, ~ ocasem skui la vos­ton

zavrtný

závrtný: ~ šroub m (bez hlavy) ŝtudo

zavrzání n

zavrzat dok.

zavrznout dok.

zavrznutí n

zavržení n

zavrženíhodný

zavrženíhodný malaprobinda, kondam­ninda

zavržený

zavřeně

zavření n

zavřenost, -i f

zavřený fermita za ~mi dveřmi pordoferme

zavřený/ fermita, za ~mi dveřmi pordoferme,  pouze přen. malpublike

zavřesovatělý

zavřesovatění n

zavřeštění n

zavřeštět dok.

zavřískání n

zavřískat dok.

zavřísknout dok.

zavřísknutí n

zavřít dok. fermi na závoru rigli klíčem ţlosi plynový kohoutek fermi deštník (klap)fermi <> ~ někomu ústa silentigi iun uvěznit aresti ~ se dok. samovolně fermiři v místnosti fermi sin

zavřít dok. fermi, na závoru rigli, klíčem ŝlosi, na zástrčku rigli, např. deštník (klap)­fermi, uvěznit aresti, # ~ někomu ústa silentigi iun, zavři hubu! expr. fermu la faŭkon!, ~ se dok. samovolně fermiĝi, sebe před někým fermi sin

zavšivení n

zavšivenost, -i f

zavšivený

zavšivit dok.

zavtipkovat dok.

zavykat dok.

zavýskat dok.

zavýsknout dok.

zavýsknutí n

zavýt dok.

zavytí n

zavzdech~

zavzdychat (si) dok.

zavzdychnout (si) dok.

zavzlykat dok.

zavzlyknout dok.

zavzpomínat (si) dok.

zazářit dok. ekbrili

zazářit dok. ekbrili

zazátkovat dok. ţtopi

zazátkovat dok. ŝtopi, korkem korki

zazdění n

zazdít dok. okno masonfermi, enmasonigi uzavřít do zdi enmurigi

zazdít dok. okno, otvor masonfermi, uzavřít do zdi enmurigi, enmasonigi

zazdívat ned.

zazedničit dok.

zazelenalý

zazelenat se dok. verdiĝi

zazelenat se dok. verdiři

zazelenění n

zazelenit dok.

zázemí n interna lando

zázemí n interna lando

zazimovat dok.

zazívat dok.

zazlívat ned. malbone akcepti vyčítat riproći

zazlívat ned. malbone akcepti, vyčítat riproĉi

zazlobit dok.

záznam m noto, na pořadí antaŭmendo, zvukový ~ sonregistro

záznam, -u m noto na pořadí antaýmendo zvukový ~ sonregistro

zaznamenání n

zaznamenat dok. noti, enskribi zvuk registri růst, pokles montri  ~ čas sport. indiki tempon

zaznamenat dok. noti, enskribi, zvuk registri, růst, pokles montri, ~ čas sport. indiki tempon

zaznamenávací

zaznamenávání n

záznamník m notlibro, denní taglibro, přístroj re­gistrilo

záznamový

zázněj, -e f

zaznít dok. eksoni

zaznít dok. eksoni

zaznívání n

zaznívat ned.

zazoban/ec, -ce m

zazobaný

zazpívat dok. (ek)kanti

zazpívat dok. (ek)kanti

zázra/k m miraklo, ~čný mirakla

zázračně

zázračnost, -i f

zázračný mirakla

zázrak, -u m miraklo

zazubení n

zazubit dok.

zazubování n

zazubovat ned.

zazuřit dok.

zazvěření n

zazvěřit dok.

zazvěřování n

zazvěřovat ned.

zazvonění n

zazvonit dok. (ek)sonorigi

zazvonit dok. (ek)sonorigi

zázvor, -u m zingibro

zázvor/ m bot. zingibro, ~ové pivo ĝin­ĝero

zázvork/a, -y f

zázvorkový

zázvorovník, -u m

zázvorový

zazvučet dok.

zažádat dok. postuli

zažádat dok. postuli

zažalování n

zažalovat dok.

zažebrat dok.

zažebronit dok.

zážeh, -u m

zažehlit dok.

zažehlovat ned.

zažehnání n

zažehnat dok.

zažehnat dok. forbeni

zažehnávač, -e m

zažehnávačk/a, -y f

zažehnávadl/o, -a n

zažehnávání n

zažehnávat ned.

zažehnout dok.

zažehovací

zažehovač, -e m

zážehový

zážehový: ~ motor dizelmotoro, dizelo

zažehrat (si) dok.

zažertovat (si) dok.

zažíhat ned.

zažírat se ned.

zažít dok. travivi, sperti

zažít dok. travivi, sperti

zážit/ek, -ku m travivaĺo

zážitek m travivaĵo

zažití n

zaživa

zažíva/cí digesta, ~cí potíže perturbita digestado, ~cí soda natria hi­drogen­kar­bo­nato, ~cí ústrojí digesta aparato, ~t ned. digesti

zažívací digesta ~ potíže digestoperturboj, perturbita digestado ~ soda acida karbonato ~ ústrojí digestodukto

zažívání n

zažívat ned. digesti

záživnost, -i f

záživný (facile) digestebla

záživný (facile) digestebla

zažloutle

zažloutlost, -i f

zažloutlý

zažloutnout dok.

zažluklý

zažluknout dok.

zažluknutí n

zažmoulat dok.

zažrat se dok.

zažvatlat dok.

zbaběl/ec m malkuraĝulo, poltrono, ~ý malkuraĝa, kovarda, poltrona

zbaběl/ec, -ce m malkurařulo

zbaběle

zbabělost, -i f

zbabělý malkurařa

zbabrat ned.

zbaculatět dok.

zbagatelizovat dok.

zbahnělý

zbahnět dok.

zbahnit dok.

zbachratět dok.

zbančit dok.

zbankrotovat dok.

zbarbarštělý

zbarokizovat dok.

zbarvení n

zbarvit dok. kolori natřít barvou farbi

zbarvit dok. kolori, ~ se, zabarvit se koloriĝi, natřít barvou farbi

zbarvovat ned.

zbásnění n

zbásňovat ned.

zbaštit dok.

zbavení n

zbavený sena (čeho de io)

zbavit dok.

zbavit dok., zbavovat ned. senigi (de / je io), připravit (o něco) senposedigi (de io), ~ cti senhonorigi, stigmatizi, ~ dluhu senŝuldigi, kvitigi, ~ funkce eksigi, ~ hodnosti degradi, ~ choroboplod­ných zárodků sterilizi, desinfekti, ~ rozpaků eltiri el embarasoj, malembarasi, ~ trůnu detronigi, ~ viny senkulpigi, ~ se senigi sin, seniĝi, ~ zátěže / břemene senbalastigi, # ~ pannu nevinnosti malligi zonon de virgulino

zbavování n

zbavovat ned. senigi (de io) připravit (o něco) senposedigi ~ dluhu senţuldigi ~ funkce eksigi ~ hodnosti degradi   ~ viny senkulpigi ~ se senigi sin, seniři

zbědovaně

zbědovanost, -i f

zbědovaný

zběh, -a m dizertinto

zběhat dok.

zběhl/ý lerta, rutina, erudici(it)a, sperta (v něčem pri io), m voják dizertinto, ~ost f  lerteco, rutino, ekzerciteco

zběhlost, -i f  lerteco, rutino

zběhlý lerta (v něčem pri io) m voják dizertinto

zběhnout dok. dizerti

zběhnout dok. dizerti

zběhnutí n

zběhov/ec, -ce m

zbělat dok.

zbělelý

zbělet dok.

zbělet dok. blankiĝi

zbeletrizovat dok.

zběsil/ec, -ce m

zběsile

zběsilost, -i f

zběsilý furioza

zběsilý furioza

zbezpečnit dok.

zběžně supraĵe

zběžně supraĺe

zběžnost, -i f

zběžný

zbičování n

zbičovat dok.

zbídačelost, -i f

zbídačeně

zbídačení n

zbídačený

zbídačit dok.

zbídačit dok. mizerigi

zbídačování n

zbídačovat ned.

zbíhat ned.

zbít dok. batregali

zbít dok. batregali, přen. draŝi, pěstmi pugnoknedi

zbití n

zbitý

zbl/o, -a n

zblafnout dok.

zbláznění n

zbláznit se dok. freneziĝi

zbláznit se dok. freneziři

zblblý

zblbnout dok.

zblbnutí n

zbledlý

zblednout dok. paliĝi

zblednout dok. paliři

zblednutí n

zblejsknout dok.

zblití n

zblízka de proksime, de apude přen. detale

zblízka de proksime, de apude, přen. detale

zblizoučka, zblizounka

zblochan, -u m

zbloudil/ec, -ce m

zbloudilý

zblýsknout dok.

zbobtnalý

zbobtnání n

zbobtnat dok.

zbobtnávání

zbobtnávat ned.

zbodat dok.

zbodnout dok.

zbohatlice  f

zbohatlický

zbohatlík m riĉiĝinto, náhlý  elsaltulo

zbohatlík, -a m

zbohatlý

zbohatnout dok. riĉiĝi

zbohatnout dok. rićiři

zbohatnutí n

zbojácnět dok.

zbojnicky

zbojnický

zbojnictví n

zbojník m rabisto, ribelulo, uličník stratbubo

zbojník, -a m ribelulo uličník stratbubo

zbolševizování n

zbolševizovat dok.

zborcení n

zborcený

zbortit dok.

zboření n

zbořenin/a, -y f

zbořeniště n

zbořeniště n ruinejo

zbořit dok.

zbořit dok., zbourat dok. malkonstrui,  detrui, ruinigi, ~ se dok. ruiniĝi

zbořitelný

zboulovat dok.

zbourání n

zbourat dok. malkonstrui, detrui ~ se dok. ruiniři

zboxovat dok.

zboží n 1 kus varo, komercaĵo, artiklo,  bílé ~ tolaĵ(var)o, kusové ~ pecaĵo, pecvaro, žel. pecaĵa kargo, módní ~ modaĵoj, nedostat­kové ~ malofta ko­mer­caĵo, raraĵo, neskladné ~ barvaro, pletené ~trikotaĵo, pokoutní ~ ŝakraĵo, spotřební ~ konsumvaro, výběrové ~ altkvalita varo, vývozní ~ eksportaĵo, zbytkové ~ restvaro, ~ z dovozu importita varo, zlevněné ~ rabataĵo

zboží n varo, komercaĺo, artiklo bílé ~ tolaĺ(var)o kusové ~ pecaĺo nedostatkové ~ rara artiklo/komercaĺo, raraĺo pletené ~  trikotaĺo spotřební ~ konsumvaro výběrové ~ altkvalita varo ~ z  dovozu importita varo

zbožíčk/o, -a n

zbožíznal/ec, -ce m

zbožíznalecký

zbožíznalectví n

zbožn/ost f  pi(ec)o, ~ění n apoteozo

zbožně (nábožně)

zbožně ekon.

zbožní

zbožnit, zbožštit dok. diigi, apoteozi

zbožnost, -i f pieco

zbožňov/ání n ador(ad)o, ~áníhodný adorinda, ~atel m adoranto

zbožňovan/á, -é f

zbožňovan/ý, -ého m

zbožňovat ned.

zbožňovat ned. amegi, kulti, velebit a­do­ri

zbožňovatel, -e m

zbožňovatelk/a, -y f

zbožný pia

zbožný pia, ~ čin piaĵo, ~ člověk piulo

zbožový

zbra/ň, -ně f armilo bojový prostředek batalilo střelná ~ň (pulvo)pafilo ~ně hromadného ničení amasmortigiloj <> dvojsečná ~ň ambaýtranća armilo

zbraň/ f armilo, bojový prostředek batalilo, střelná ~ (pulvo)pafilo, pafarmilo, ~ě pl. armiloj, výzbroj armilaro, ~ě hromadného ničení a­mas­mortigiloj, amasmortigaj armiloj, dvojsečná ~ přen. ambaŭtranĉa armilo, zásobník ~ě ŝargilo

zbrázdění n

zbrázděný

zbrázdit dok.

zbrkle

zbrklík, -a m

zbrklost, -i f

zbrkloun, -a m

zbrklý

zbrklý senkonsidera

zbrocený

zbroj, -e f

zbroj/ f  armaĵo, ~ení n armado, závody m pl. ve ~ení, horečné ~ení vet­armado, snížení n ~ení redukto de armado, ~nice f arsenalo, armilejo, ~noš m armilpaĝio, armilportisto, ~ovka f  armilfabriko

zbrojař, -e m

zbrojařský

zbrojařství n

zbrojení n armado závody ve ~ení vetarmado snížení ~ení redukto  de armado

zbrojírn/a, -y f

zbrojíř, -e m

zbrojířský

zbrojířství n

zbrojit ned. armi

zbrojit ned. armi

zbrojmistr, -a m

zbrojní

zbrojnice f arsenalo

zbrojnoš, -e m

zbrojovk/a, -y f armilfabriko

zbrotit dok.

zbrousit dok.

zbrunátnělý

zbrunátnět dok.

zbrusu

zbrzdit dok.

zbřidličnatělý

zbřidličnatět dok.

zbubřet dok.

zbudovat dok.

zbůhdarma vane

zbůhdarma vane

zbujelý

zbujení n

zbujnělost, -i f

zbujnělý

zbujnět dok.

zbulíkovat dok.

zburcovat dok.

zburžoaznělý

zburžoaznění n

zburžoaznět dok.

zbyl/ý restanta, (post)restinta, zbývající kroma

zbylý restanta, (post)restinta

zbyrokratičtělý

zbyrokratizovat dok.

zbystřet dok.

zbystřit dok.

zbystřovat ned.

zbýt dok. postresti

zbýt dok. resti

zbyt/ek, -ku m rest(aĺ)o, lastaĺo chem., mat., práv. reziduo

zbyteč/ek, -ku m

zbytečn/ý senbezona, senutila, superflua, mankipova, marný vana, ~ý čin venta faro, # je ~é se s ním přít estas vane disputi kun li, to je ~é tio ne estas bezona, ~ě dlou­hé řeči senbezone longaj paroloj, ~ě se namáhat batadi la venton; ĉerpi akvon per kribrilo, ~ě se starat zorgi pri pasintjara neĝo, ~ost f senbezona­ĵo, en­uti­l(ec)o

zbytečně senbezone, senutile ~ě dlouhé řeči senbezone longaj paroloj

zbytečnost, -i f  senbezonaĺo

zbytečný senbezona, senutila marný vana je ~é se s ním přít  estas vane disputi kun li to je ~é tio ne estas bezona

zbytek m rest(aĵ)o, lastaĵo, cetero, chem., mat., práv., geol. reziduo

zbytí n

zbytkař, -e m

zbytkařk/a, -y f

zbytkový

zbytnělost, -i f

zbytnělý

zbytnění n

zbytnět dok.

zbytňování n

zbytňovat ned.

zbytný

zbývat ned.

zcela tute, plene jsem ~ spokojen mi estas tute kontenta dopadlo   to ~ jinak ři finiřis tute alimaniere

zcela tute, plene, nete, ~ určitě tutcerte, # jsem ~ spokojen mi estas tute konten­­ta, dopadlo to ~ jinak ĝi finiĝis tute alimaniere

zcentralizovat dok.

zcenzurovat dok.

zcepenělý

zcepenět dok.

zcírkevnit dok.

zcivilizovat dok.

zcizení n

zcizit dok.

zcizit dok. práv. transproprigi, transmeti, hovor.  (for)ŝteli

zcizitelný

zcizování n

zcizovat ned.

zcuchat dok.

zcukernatělý

zcukernatění n

zcukernatět dok.

zcukření n

zcukřit dok.

zcukřovací

zcukřování n

zcukřovat ned.

zcvoknout dok.

zcyničtět dok.

zčásti parte

zčásti parte

zčernalý

zčernání n

zčernat dok. nigriĝi

zčernat dok.nigriři

zčerstva

zčervenalý

zčervenat dok. ruřiři ~ studem ruřiři pro honto

zčervenat dok. ruĝiĝi, ~ studem ruĝiĝi pro honto

zčervivělý

zčervivět dok.

zčeřit dok.

zčeštění n

zčeštit dok.

zčešťování n

zčešťovat ned.

zčistajasna

zčištění n

zčtvernásobit dok.

zčtyrnásobit dok.

zda - nebo ĉu - ĉu / aŭ

zda ću

zda(li) ĉu

zdaleka de malproksime ani ~ (ne) nepre/tute ne

zdaleka, zdálky, zdáli 1 de malproksime, defore, [ ale: z daleka, z dálky  de granda distanco, de malproksimo] 2 nepřímo, bez souvislosti supraĵe, # zmínil se o tom jen ~ li menciis tion nur supraĵe, 3 se záporem ani ~ (ne) nepre / tute ne

zdali, zdalipak

zdálky

zdanění

zdání n ţajno ani ~! eć ne ideeto! podle mého ~ laý mia opinio  nemám ani ~ mi tute ne scias nemá o tom ani ~ li havas pri tio nek scion nek supozon <> ~ klame ţajno trompas

zdání n ŝajno, fikcio, ani ~! eĉ ne ideeto!, podle mého ~ laŭ mia opinio, # nemám o tom ani ~ mi havas pri tio nek scion nek supozon, mi tute ne scias, ~ klame ŝajno trompas

zdanit dok. imposti

zdanit dok. imposti

zdanitelnost, -i f

zdanitelný

zdanitelný impostebla

zdánlivě

zdánlivost, -i f

zdánlivý (laý)ţajna, fikcia

zdánlivý (laŭ)ŝajna, fikcia, kvazaŭa, imagina

zdaňovací

zdaňování n

zdaňovat ned.

zdar m sukceso, prospero, zdar! sukceson!, bonŝancon!

zdar sukceson!, bonţancon!

zdar, -u m sukceso, prospero

zdarma senkoste, senpage

zdarma senpage

zdárně

zdárný

zdař/ilý prospera, sukcesa, ~it se dok. sukcesi

zdařile

zdařilý prospera, sukcesa

zdařit se dok. sukcesi

zdát se ned. ve snu sonři mít dojem ~ se mi, že nemáte radost   ţajnas al mi, ke vi ne řojas jak se ~ supozeble, probable mně  se ~ povas esti připadat otec se mi ~ nemocný patro aspektas malsana líbit se ten člověk se mi ne~ la ulo ne plaćas al mi

zdát se ned. ve snu sonĝi, mít dojem ŝajni, připadat aspekti, # zdá se mi, že ne­máte radost ŝajnas al mi, ke vi ne ĝojas, jak se zdá supozeble, proba­ble, verŝajne, mně se zdá povas esti, otec se mi zdá nemocný patro aspektas  malsana, ten člověk se mi nezdá la ulo ne pla­ĉas al mi

zdatn/ost f kapableco, lerteco, braveco ~ý kapabla, lerta, brava

zdatnost, -i f kapableco, lerteco, braveco

zdatný kapabla, lerta, brava

zde ći tie, tie ći

zde ĉi tie, tie ĉi, ~ nahoře ĉi-supre, ~ společně ĉi-kune

zdecimovat dok.

zděděn/ý heredita, ~á vlastnost heredita eco

zdědit dok. heredi

zdědit dok. heredi

zděditelný

zdědkovatět dok.

zdeformovat dok. deformi

zdeformovat dok. deformi, misformi

zdefraudování n

zdefraudovat dok.

zdegenerování n

zdegenerovat dok.

zdechlin/a, -y f bestkadavro, kadavraĺo

zdechlina f  bestkadavro, kadavraĵo

zdechlý

zdechnout dok. morti, kadavriři

zdechnout dok. morti, kadavriĝi, hovor. mortaĉi

zdechnutí n

zdejchnout se dok.

zdejší ći tiea místní loka

zdejší ĉi tiea, místní loka

zdekovat dok.

zdemokratizování n

zdemokratizovat dok.

zdemolování n

zdemolovat dok.

zdemoralizování n

zdění n

zděný masonita

zděný masonita

zdeprimování n

zdeprimovat dok. deprimi

zdeprimovat dok. deprimi

zdeptat dok.

zděř f  (tub)ringo

zděř, -e f ring(aĺ)o komínová ~ murringo

zdesateronásobení n

zdesateronásobit dok.

zdesateronásobování n

zdesateronásobovat ned.

zděsit dok. konsterni ~ se dok. konsterniři

zděsit dok. konsterni, ~ se dok. konsterniĝi, horori, teruriĝi

zdestilování n

zdestilovat dok.

zděšen/í n  teruro, konstern(iĝ)o. ~ě konsternite

zděšeně konsternite

zděšení n konstern(iř)o

zděšenost, -i f

zděšený

zdětinštěle

zdětinštělost, -i f

zdětinštělý

zdětinštění n

zdětinštět dok.

zdětinšťovat ned.

zdevalvování n

zdevalvovat dok.

zdicí

zdířk/a, -y f konektilo

zdířka f el. ĵako, ŝtopilingo, ~ a kolík ŝtopkontaktilo

zdisciplinovat dok.

zdisgustovat dok.

zdiskreditování n

zdiskreditovat dok.

zdít ned. masoni

zdít ned. masoni

zdiv/o, -a n masonaĺo

zdivo n masonaĵo

zdivočele

zdivočelost, -i f

zdivočelý

zdivočet dok. sovaĝiĝi

zdivočet dok. sovařiři

zdivočil~

zdivočit dok.

zdlábnout dok.

zdlouha(vě)

zdlouhavost, -i f

zdlouhavý longedaýra rozvláčný multvorta

zdlouhavý longedaŭra, rozvláčný mult­vor­ta

zdloužení n

zdloužit dok.

zdobení n

zdobení n ornamado

zdobicí

zdobírn/a, -y f

zdobit ned. ornami, dekoracii ~ se ned. ornami sin

zdobit ned. ornami, dekoracii, ~ se ned. ornami sin, ~ vystřihováním tajlo­brodi, ~ knihy ilumini librojn

zdobivost, -i f

zdobivý

zdokonalení n

zdokonalit dok. (pli)perfektigi ~ se dok. (pli)perfektiři

zdokonalit dok. (pli)perfektigi, ~ se dok. (pli)­per­fektiĝi, přen. vybrousit fajli

zdokonalování n

zdokonalovat ned.

zdola de malsupre / sube, ~ nahoru de malsupre / sube supren

zdola de malsupre/sube ~ nahoru de malsupre/sube supren

zdolání n

zdolat dok. konkeri

zdolat dok. konkeri

zdolatelný

zdolávat ned.

zdomácn/ět dok. hejmiĝi, ~it dok. ochočit hejmigi

zdomácnělý

zdomácnění n

zdomácnět dok.

zdomácnit dok.

zdomácňování n

zdomácňovat ned.

zdráhání n

zdráhat se ned.

zdráhavě

zdráhavost, -i f

zdráhavý

zdramatizování n

zdramatizovat dok. dramigi

zdramatizovat dok. dramigi

zdrásat dok.

zdráv, zdrav/ý sana, prospěšný  zdraví  salubra, saniga,  přirozený, správný natura, prudenta, racia, laŭcela, ~ý člověk m sanulo, ~é podnebí n salubra klimato,  # být na ~ém vzdu­chu rest(ad)i en la naturo, uznat ~ým uschop­nit deklari sana (někoho iun), všechny houby byly ~é ĉiuj fungoj estis senmankaj, buď(te) zdráv! estu sana!

zdrav/á, -é f

zdrav/ý, -ého m

zdráv: buď(te) ~! estu sana!

zdrávas, -u m

zdravě

zdraví n sano, sanstato ať slouží ke ~! ři servu vian sanon!  doplatit ~m pagi per (sia) sano na (vaše) ~! je (via) sano!,  sanon! ochrana ~ sanprotektado pít na (něčí) ~ trinki por ies  sano

zdraví n sano, sanstato, chabé ~ malforta sano, # ať slouží ke ~!, ĝi servu vian sanon!, doplatit ~m pagi per (sia) sano, na (vaše) ~! je (via) sano!, sanon!, tosto (je via sano)!, ochrana ~ sanpro­tektado, pít na (něčí) ~ trinki por ies sano

zdravice f  tosto

zdravice f tosto

zdravíčk/o, -a n

zdravín/ek, -ku m

zdravit ned. saluti

zdravit, (po)zdravit ned. saluti

zdravo

zdravost, -i f

zdravotn/í saneca, higiena, sanitara, porflega, sanzorga, ~í péče medicina prizorgado, hi­gieno, ~í pojišťovna asekura kompanio por sanzorgo, ~í průkaz sanitara atesto, ~í sestra flegistino, ~í / lékařská služ­ba kuracoservo, ~í stav sanstato, ~ický sanitara, ~ic­tví n sanitara fako, sanitaraj aferoj, sanprotektado, ~ík m sanitaristo

zdravotně

zdravotní saneca, higiena, sanitara

zdravotnice f

zdravotnickoorganizační

zdravotnický sanitara

zdravotnictví n sanitara fako, sanitaraj aferoj

zdravotník, -a m sanitaristo

zdravověd/a, -y f

zdravověda f  sanitaraj aferoj

zdravovědný

zdravý sana zdraví prospěšný salubra jíst ovoce je ~é manři   fruktojn estas salubre <> být na ~ém vzduchu rest(ad)i en la   naturo přirozený, správný natura, prudenta, racia, laýcela   <> všechny houby byly ~é ćiuj fungoj estis senmankaj

zdražení n

zdražení n kariĝo, prezaltigo, prezaltiĝo

zdražit dok.

zdražit dok., zdražovat ned. plikarigi, altigi prezon, ~ se plikariĝi

zdražovat ned. plikarigi ~ se plikariři

zdražovatel, -e m

zdražovatelk/a, -y f

zdrbat dok.

zdrbnout dok.

zdrceně

zdrcení n

zdrcený

zdrcovat ned.

zdrcovat ned. drásat, rozrušovat korpremi, viz též zdrtit

zdrcující

zdrhat ned.

zdrhnout dok.

zdrhnout dok.

zdrhovací

zdrhovadl/o, -a n

zdrhovadlo n text. zipo, fulmofermilo

zdrhování n

zdrhovaný

zdrhovat ned.

zdrchat dok.

zdrobně/lina f  lingv. diminutivo, ~lý mal­(pli)grandigita, ~ní n etiĝo, etigo

zdrobněle

zdrobnělin/a, -y f

zdrobnělý

zdrobnit dok.

zdrobňovací

zdrobňování n

zdrobňovat ned.

zdroj m fonto, nouzový ~ paneosava provizo, ~ příjmů fonto de enspezoj

zdroj, -e m fonto ~ příjmů fonto de enspezoj

zdrsnělost, -i f

zdrsnělý

zdrsnět dok.

zdrsnit dok.

zdrtit dok.

zdrtit dok. rozdrtit frakasi, porazit venki, udivit konsterni

združstevnění n

združstevnit dok. kooperativigi

združstevnit dok. kooperativigi

združstevňování n

združstevňovat ned.

zdrž, -e m

zdrže/t dok., zdržovat ned. osobu reteni, fortreni, vyprávěním malakceli, zpozdit malfruigi, ~t se dok. pobýt resti, zpozdit se prokrastiĝi, malfruiĝi, požitků, abstinovat  abstini, nezúčastnit se, vzdát se deteni sin (něčeho de io), # ~la se nákupem ŝi perdis tempon aĉetante, ~l se výkladem obtížné látky li dediĉis al prezentado de malfacila temo pli mul­te da tempo

zdržení n pobyt restado průtah prokrasto zpomalení malakcelo

zdržení n pobyt restado, průtah prokrasto, zpomalení malakcelo

zdrženlivě

zdrženlivost, -i f

zdrženlivý sindetena, modera střídmý sobra v pití abstin(em)a

zdrženlivý sindetena, modera, střídmý sobra, v pití abstin(em)a

zdržet dok.

zdržné, -ho n

zdržovací

zdržovačk/a, -y f

zdržování n

zdržovat ned. hosta reteni vyprávěním malakceli   zpozdit malfruigi ~t se dok. pobýt resti zpozdit se prokrastiři   ~la se nákupem ţi perdis tempon aćetante ~l se výkladem obtížné  látky li dedićis al prezentado de malfacila temo pli multe da   tempo nezúčastnit se, vzdát se deteni sin (čeho de io)

zdřevěnělost, -i f

zdřevěnělý

zdřevěnění n

zdřevěnět dok.

zdřevnatělý

zdřevnatět dok.

zdřímnout si dok.

zdřímnutí n

zduchov(n)ělý

zduchov(n)ění n

zduchovnit dok.

zduchovňovat ned.

zdupání n

zdupat dok.

zdůraz/nit dok., ~ňovat ned. akcenti, substreki, emfazi

zdůraznění n

zdůraznit dok. akcenti, substreki

zdůrazňovací

zdůrazňování n

zdůrazňovat ned.

zduřelost, -i f

zduřelý

zduření n

zduřenin/a, -y f

zduřenina f  ŝvelaĵo

zduřet dok.

zduřování n

zduřovat ned.

zdusat dok.

zdusávat ned.

zdusit dok.

zdůvodnění n

zdůvodnit dok. motivi

zdůvodnit dok. motivi, tialigi

zdůvodnitelný

zdůvodňování n

zdůvodňovat ned.

zdužnatělý

zdužnatět dok.

zdužnaťovat ned.

zdvih, -u m

zdvihací

zdvihací leva, ~ most baskulponto

zdvihač, -e m

zdviháč/ek, -ku m

zdvihadl/o, -a n

zdvihák, -u m

zdvihání n

zdvihat, zdvíhat ned.,

zdvihat, zdvíhat ned., zdvihnout dok. levi, ~ se leviĝi

zdvihátk/o, -a n

zdvihnout dok. levi ~ se leviři

zdvihový

zdviž f  lifto

zdviž, -e f lifto

zdvižný

zdvižový

zdvojeně

zdvojení n

zdvojení n duigo

zdvojený

zdvojit dok.

zdvojit dok. i rozpůlením  duigi

zdvojkolejnit dok.

zdvojmocnění n

zdvojmocnit dok.

zdvojmocňování n

zdvojmocňovat ned.

zdvojnásobit dok. duobligi

zdvojnásobit dok. duobligi

zdvojnásobovat ned.

zdvojovací

zdvojování n

zdvojovat ned.

zdvořil/ost f ĝentileco, ~ý ĝentila, ~ostní ĝentileca

zdvořile

zdvořilost, -i f řentileco

zdvořilostní

zdvořilý řentila

zdvoukolejnit dok.

zdymadl/o n kluzo(ĉambro), ~ propouštět ~em kluzi

zdymadl/o, -a n kluzoćambro

zdžezovat dok.

ze

ze viz z

zebr/a, -y f zebro dopr. přechod zebrostria pasejo

zebra f 1 zebro 2  přechod pro chodce ze­bro­stria pasejo

zebrování n

zebrový

zebří

zebu m

zebu m neskl. zool. ĝibobovo, zebuo

zeď f  muro

zeď, zdi f muro

zednář, -e m framasono

zednář/ m framasono, svobodný ~ fra­masono, ~ský framaso­n(ist)a, ~ská lóže framasona konvento / loĝio, ~ství n framasonismo,  ~ské bratrstvo, ~stvo n framasona kunfrataro, framasonaro

zednářský

zednářství n

zední

zednice f

zednick/ý masonista, ~á lžíce  trulo

zednick/ý, -ého m

zednicky

zednický

zednictví n

zedníč/ek, -ka m

zedničin/a, -y f

zedničit ned.

zedník m masonisto

zedník, -a m masonisto

zedrat dok.

zedřeně

zedřený

zedřít dok.

zefír m text. zefiro

zefír, -u m

zefírový

zefýr m lit., myt. vánek zefiro

zefýr, -u m

zející

zejk, -u m

zejména precipe, speciale hlavně ćefe

zejména precipe, speciale, hlavně ĉefe

zejozob, -a m

zekonomičtit dok.

zekonomizovat dok.

Zéland, -u m

Zélanďan, -a m

Zélanďank/a, -y f

zélandský

zelařský

zele/ň, -ně f verd(aĺ)o

zelektrifikování n

zelektrifikovat dok.

zelektrizování n

zelektrizovat dok.

zeleň f  verd(aĵ)o

zelen/á, -é f dopr. verda trafiklumo karetní barva folio, verdo

zelen/é, -ých f

zelen/ý verda, ~ý oční zákal lék. glaŭkomo,  ~á f dopr. verda trafiklumo, karetní barva folio, verdo, ~á pěticípá hvězda esp. verda kvinpinta stelo

zelenáč m expr. flavbekulo

zelenáč, -e m flavbekulo

zelenáč/ek, -ka m

zelenačk/a, -y f

zelenat se ned. jevit se zeleným verdi stávat se zeleným verdiři  

zelenat se ned. jevit se zeleným verdi, stávat se zeleným verdiĝi

zelenavě

zelenavý

zelené, -ho n

zelenin/a, -y f legomo

zelenina f legomo(j), kořenová ~ ra­dikfruktoj, raná ~ fruaĵoj

zeleninov/ý legoma, ~á zahrada legomejo, legomĝardeno, ~é jídlo , ~ý pokrm legomaĵo, ~é koření v nálevu pikloj

zeleninový

zeleno

zelenobílý

zelenomodrý

zelenooký

zelenoučký

zelenožlutý

zelenušk/a, -y f

Zelený čtvrtek m náb. Sankta Ĵaŭdo

zelený verda

zelí n (kapo)brasiko, ~ listové krispa brasiko,  kyselé ~ fermentita brasiko, saŭrkraŭ­to

zelí n brasiko kyselé ~ fermentita brasiko, saýrkraýto

zelíčk/o, -a n

zelinář, -e m

zelinaření n

zelinařit dok.

zelinářk/a, -y f

zelinářsky

zelinářský

zelinářství n

zelnačk/a, -y f

zelniště n

zelný

zelo

zelóta m hist. zeloto

zem f  viz. země

zem, -ě f v. země

zemák, -u m

zeman m (kampara) nobelo

zeman, -a m (kampara) nobelo

zemank/a, -y f

zemanský

zemanstv/o, -a n

zemanství n

zemdlelý

zemdleně

zemdlení n

zemdlenost, -i f

zemdlený

zemdlený langvora

zemdlet dok.

zemdlévat ned.

zemdlít dok.

zemdlívat ned.

země f  půda, zemina,  tero, krajina, stát lando, území lando, pozemek grundo, Z~ a­str.Tero, rodná ~ naskiĝlando, ~ nikoho nenieslando,. české ~ hist. landoj de la Bohemia Krono, ~ protinožců zeměp. a přen. antipodo, rozvojové ~ evolulandoj

země f tero Z~ Tero území lando rodná ~ naskiřlando ~ nikoho   nenieslando hist. ~ koruny české landoj de la bohemia krono   české ~ ćeđaj regionoj, la ćeđa landparto rozvojové ~   evolulandoj

zeměděl/ec m agrokulturisto, terkulturisto, ~ský agrokultura, ~ství n agrokultur(a­d)o, polní hospodářství kampkultu­r(ad)o

zeměděl/ec, -ce m agrokulturisto

zemědělskopotravinářský

zemědělskoprůmyslový

zemědělskotechnický

zemědělsky

zemědělský agrokultura

zemědělství n   agrokultur(ad)o, agrikulturo polní hospodářství kampkultur(ad)o

zemědým, -u m

zeměkoule f  terglobo

zeměkoule f terglobo

zeměměřic/tví n geodezio, ~ký geodezia, ~ká střední škola geodezia mezlernejo

zeměměřicky

zeměměřický geodezia

zeměměřictví n geodezio

zeměměřič, -e m termezuristo,   geodeziisto

 zeměměřič/ m termezuristo, geodeziisto, topografo, ~ství n termezurado, ~ský ter­mezurista, geodeziista, ~ský přístroj termezurilo, birilo

zeměměřičk/a, -y f

zeměměřičský

zeměměřičství n

zeměpis, -u m geografio

zeměpis/ m geografio, ~ec m geografo, ~ný geografia, ~ná délka longitudo, ~ná šířka  latitudo

zeměpis/ec, -ce m

zeměpisecký

zeměpisně

zeměpisný geografia

zemětřesení n tertremo

zemětřesení n tertremo, terskuo

zemětřesný

zeměvrtný

zeměžluč, -i/-e f

zeměžlučový

zemičk/a, -y f

zemin/a, -y f

zemina f geol. loza rokaĵo

zemitě

zemitoalkalický

zemitý

zemljank/a, -y f

zemljanka f  terkabano

zemnění n

zemní

zemní tera, ~ plyn  naturgaso, tergaso

zemnicí

zemřel/á, -é f

zemřel/ý, -ého m

zemřelý

zemřít dok. morti ~ hladem morti de malsato ~ násilnou smrtí   morti perfortan morton ~ za vlast morti pro la patrujo

zemřít dok. morti, ~ hladem morti de malsato, ~ násilnou smrtí morti perforte / pro perforto, ~ za vlast morti pro la patrujo, ~ na zranění morti pro vundo

zemsk/ý ter(glob)a, ~á atmosféra tera atmosfero, ~ý archiv landa arĥivo, ~á kůra ter­krusto

zemsk/ý: ~á atmosféra tera atmosfero ~ý archiv landa arkivo

zemstv/o, -a n

zenit m zenito

zenit, -u m

zenitový

zeolit m tech., geol. zeolito

zeolit, -u m

zeolitový

zepelín m zepelino

zepelín, -u m

zepředu

zepsout dok.

zepsouvat ned.

zepsutý

zeptání n

zeptat se dok. demandi (koho iun)

zeptat se dok. demandi (někoho iun)

zerav m tujo

zerav, -u m tujo

zeřezat dok.

zesekat dok.

zesilážování n

zesilážovat dok.

zesíleně

zesílení n

zesílený

zesílit dok.

zesílit dok., zesilovat ned. sílit (pli)for­tiĝi, při­být na váze (re)fortiĝi, učinit silným (pli)­fortigi, hlas,  zvuk laŭtigi, el. amplifi, ~ tlak altigi la premon

zesilovací

zesilovač m  amplifilo

zesilovač, -e m amplifilo

zesilování n

zesilovat ned. sílit (pli)fortiři přibýt na váze   (re)fortiři učinit silným (pli)fortigi ~ tlak altigi la premon

zesinat dok.

zeskelnatění n

zeskelnatět dok.

zeskromnět dok.

zeslabeně

zeslabení n

zeslabit dok. malfortigi ztenčit maldikigi ztišit mallaýtigi ~   napětí malaltigi la tension

zeslabit dok. malfortigi, ztenčit maldikigi, ztišit mallaŭtigi, ~ napětí malaltigi la tension

zesláblý malfortiĝinta, senfortiĝinta

zesláblý malfortiřinta, senfortiřinta

zeslábnout dok. malfortiři,   senfortiři

zeslábnout dok. malfortiĝi, senfortiĝi

zeslabovací

zeslabovač, -e m

zeslabování n

zeslabovat ned.

zesládnout dok.

zesladovat dok.

zesměšnění n

zesměšnit dok. ridindigi

zesměšnit dok. ridindigi, expr. azenigi

zesměšňování n

zesměšňovat ned.

zesmilnit dok.

zesmutněle

zesmutnělý

zesmutnět dok.

zesmutnět dok. malgajiĝi

zesnout dok.

zesnout dok. forpasi, # v Pánu endormiĝi en la Sinjoro

zesnul/á, -é f

zesnul/ý, -ého m mortinto, forpasinto

zesnulý mortinta, forpasinta

zesnulý mortinta, forpasinta m mortinto, forpasinto

zesocializovat dok.

zesplavnění n

zesplavnit dok.

zespod el sub

zespod(u) de malsupre, de sube

zespod(u) de malsupre, de sube

zespolečenštění n

zespolečenštit dok.

zespolečenštit dok. komunigi

zespolečenšťování n

zespolečenšťovat ned.

zespolečnění n

zespolečnit dok.

zespolečňování n

zespolečňovat ned.

zestarat dok

zestarat dok.,zestárnout dok. maljuniĝi

zestárle

zestárlost, -i f

zestárlý

zestárnout dok. maljuniři

zestárnutí n

zestátn/ění n ŝtatigo, ~it dok. ŝtatigi

zestátnění n ţtatigo

zestátnit dok. ţtatigi

zestátňovací

zestátňování n

zestátňovat ned.

zestonásobit dok.

zestonásobovat ned.

zestrakatět dok.

zestraničtět dok.

zestraničtit dok.

zestručnit dok.

zestručnit dok. koncizigi

zestručňovat ned.

zestruskování n

zestřízlivět dok.

zestylizování n

zestylizovat dok.

zesurovělý

zesurovět dok.

zesvětlet dok.

zesvětlet dok. heliĝi

zesvětlit dok.

zesvětlit dok. heligi

zesvětštělý

zesvětštění n

zesvětštět dok.

zesvětštit dok.

zesvětšťování n

zesvětšťovat ned.

zesvinit dok.

zesýrovatění n

zesýrovatět dok.

zesýřet dok.

zešedivělý

zešedivět dok. griziĝi

zešedivět dok. griziři

zešedlý

zešednout dok.

zešeřelý

zešeření n

zešeřit se dok.

zešeřívat se ned.

zešikma

zešikmeně

zešikmení n

zešikmit dok.

zešílení n

zešílet dok.

zeširoka

zešklebit dok.

zeškvařit dok.

zešlehat dok.

zešosáčtět dok.

zešpičatělý

zešpičatět dok.

zešrotování n

zešrotovat dok.

zeštíhlet dok.

zeštíhlovat dok.

zeštípat dok.

zešupinovatět dok.

zešvihání n

zešvindlovat dok.

zeť m bofilo

zet ned.

zet ned.  (lit.) faŭki, kavi, přen. oscedi

zeť, zetě m bofilo

zeťáč/ek, -ka m

zeťák, -a m

zéterizovat dok.

zetk/a, -y f

zetlele

zetlelost, -i f

zetlelý

zetlení n

zetlít dok. forputri, torfiĝi, malkomponiĝi  

zetlít dok. malkomponiři

zetlívání n

zetlívat ned.

zetor, -u m

Zeus, Dia m

zév/a, -y f

zevar, -u m

zevloun m spektemulo, gapulo

zevloun, -a m

zevlounk/a, -y f

zevlounský

zevlounství n

zevlování n

zevlovat ned.

zevně ekstere užívat ~, k zevnímu užívání nur ekstere aplikenda  

zevně ekstere, užívat ~, k zevnímu užívání nur ekstere aplikenda

zevnějš/ek m  ekster(aĵ)o, podle ~ku laŭ eksteraĵo

zevnějš/ek, -ku m eksteraĺo podle ~jšku laý eksteraĺo

zevnější

zevnějškovost, -i f

zevnějškový

zevní

zevnitř el interne

zevnitř el interne

zevropštělý

zevropštění n

zevropštět dok.

zevropštit dok.

zevropšťovat ned.

zevrubně

zevrubnost, -i f

zevrubný

zevšednělost, -i f

zevšednělý

zevšednět dok.

zevšednět dok. vaniĝi, trivialiĝi

zevšednit dok.

zevšedňovat ned.

zevšeobecnělý

zevšeobecnění n

zevšeobecnět dok.

zevšeobecnit dok.

zevšeobecňovací

zevšeobecňování n

zevšeobecňovat ned.

zextenzivnit dok.

zezadu de malantaŭe

zezadu de malantaýe

zezdola de malsupre

zezdola de malsupre

zezelenalý

zezelenat dok.

zezelenat dok. verdiĝi

zezlátlý

zezlátnout dok.

zezrzavět dok.

zežloutlý

zežloutnout dok.

zežloutnutí n

zežluknout dok.

zežluknutí n

zfackovat dok.

zfajnovělý

zfajnovět dok.

zfalcovat dok.

zfaldovat dok.

zfaldovělý

zfalšování n

zfalšovat dok. falsi

zfalšovat dok. falsi

zfalzifikování n

zfalzifikovat

zfamfrnělý

zfamfrnět dok.

zfanatizovat dok.

zfanatizovat dok. fanatikigi

zfantělý

zfantit dok.

zfascinovat dok.

zfašizovat dok.

zfederalizovat dok.

zfetování n

zfetovaný

zfetovat dok.

zfeudalizovat dok.

zfialovělý

zfialovět dok.

zfilmování n

zfilmovat adapti al la ekrano, filmi

zfilmovat adapti al la ekrano, filmi

zfiltrování n

zfiltrovat dok.

zfingování n

zfingovat dok.

zfirnovatělý

zfixlovat dok.

zflákat dok.

zflekovatět dok.

zformovat dok.

zformulování n

zformulovat dok.

zfotrovatět dok.

zfušovat dok.

zgermanizování n

zgermanizovat dok.

zglajchšaltovat dok.

zgotizovat dok.

zgustnout dok.

zhadrovatět dok.

zhanět dok.

zhanobit dok.

zharmoničtět dok.

zharmonizování n

zharmonizovat dok.

zhasinadl/o, -a n

zhasínání n

zhasínat ned.

zhasit dok. estingi

zhasit dok., zhasnout dok. samovolně  estingiĝi, vypnout světlo  mallumigi, uhasit estingi, ~ plyn fermi gason, # zhasni, je už pozdě estingu (la lampon), estas jam malfrue

zhaslý

zhasnout dok. estingiři uhasit estingi ~out plyn fermi ~i, je už   pozdě estingu (la lampon), estas jam malfrue

zhasnutí n

zhášeč m,  zhasínadlo n estingilo

zhášet ned.

zhatit dok.

zhebat ned.

zhebávat ned.

zhebnout dok.

zhlaví n

zhlédnout dok. zúčastnit se jako divák / návštěvník spekti, spatřit (pri)rigardi, ekvidi, zkontrolovat inspekti,  # ~ se v hrdinovi románu preni heroon de romano kiel ekzemplon

zhlédnout dok. zúčastnit se jako divák/návštěvník spekti spatřit   ekvidi <> ~ se v hrdinovi románu preni heroon de romano kiel   ekzemplon

zhlídnout dok.

zhlížet se ned. (v někom) ami (iun) kiel idolon

zhlížet se ned. ami kiel idolon (v někom iun)

zhlížívat se ned.

zhlouple

zhlouplý

zhloupnout dok.

zhloupnutí n

zhltat dok.

zhltnutí n

zhluboka de profunde,  ~ dýchat profunde spiri

zhluboka: ~ dýchat profunde spiri

zhmotnělý

zhmotnění n

zhmotnět dok.

zhmotnit dok.

zhmotnit dok. materiigi

zhmoždění n

zhmožděnin/a, -y f

zhmoždit dok.

zhnědlý

zhnědnout dok.

zhnědnutí n

zhnisání n

zhnisat dok. pusiĝi, ekpusi

zhnisat dok. pusiři, ekpusi

zhnisávání n

zhnisávat ned.

zhnuseně

zhnusení n

zhnusený

zhnusit dok.

zhoblování n

zhoblovat dok.

zhodnocení n pritakso, prijuĝo

zhodnocení n pritakso, prijuřo

zhodnocování n

zhodnocovat ned.

zhodnotit dok. oceňovat pritaksi,   prijuři zvýšit hodnotu plivalorigi

zhodnotit dok. oceňovat pritaksi, prijuĝi, zvýšit hodnotu (pli)valorigi

zhojení n

zhojit dok.

zhojitelný

zhola nic neniom

zhola nic neniom

zhorlivět dok.

zhoroucnělý

zhoroucnět dok.

zhoršení n malboniĝo

zhoršení n malboniřo samovolné (pli)malboniřo

zhoršit dok. malbonigi   ~ se (pli)malboniři

zhoršit dok. malbonigi, ~ se (pli)mal­boniĝi

zhoršování n

zhoršovat ned.

zhořklý

zhořknout dok.

zhospodárnění n

zhospodárnit dok. raciigi

zhospodárnit dok. raciigi

zhospodárňovací

zhospodárňování n

zhospodárňovat ned.

zhostit se dok.

zhoštění n

zhošťovat se ned.

zhotovení n

zhotovit dok. fari, produkti

zhotovit dok. fari, produkti

zhotovitel, -e m

zhotovitelk/a, -y f

zhotovitelný

zhotovování n

zhotovovat ned.

zhotovovatel, -e m

zhotovovatelk/a, -y f

zhoub/a, -y f

zhoubce m

zhoubn/ý pereiga, fatala, lék. maligna, ~é onemocnění maligna morbo, ~ý mor ekster­ma pesto, ~ý nádor maligna tumoro

zhoubně

zhoubnost, -i f

zhoubný pereiga, fatala lék. maligna

zhoubovatět dok.

zhoupnout dok.

zhoupnutí n

zhoustlý

zhoustnout dok.

zhoustnutí n

zhovadil/ec, -ce m

zhovadile

zhovadilost, -i f

zhovadilý

zhranatět dok.

zhrbatět dok.

zhrbatit dok.

zhrbolatět dok.

zhrdnout dok.

zhrouceně

zhroucení n kolapso

zhroucení n kolapso

zhroucenost, -i f

zhroucený

zhroutit se dok. zřítit se disfali, ruiniři,   detruigi ztratit sílu kolapsi

zhroutit se dok. zřítit se disfali, ruiniĝi, detruigi, ztratit sílu kolapsi

zhrozit se dok.

zhrozit se dok. teruriĝi

zhrstkovat dok.

zhrsťovat dok.

zhruba přibližně proksimume ~ popsat priskribi en řeneralaj   trajtoj

zhruba přibližně proksimume, ~ popsat priskribi en ĝeneralaj trajtoj

zhruběle

zhrubělost, -i f

zhrubělý

zhrubět dok.

zhruble

zhrublý

zhrubnout dok.

zhrzený

zhřešit dok.

zhub/nout (se) dok. malpli­peziĝi, magriĝi, mal­dikiĝi, # ~la se o 5 kg ŝi malpeziĝis je kvin kilogramoj, ŝi perdis kvin kilogramojn de la korpopezo

zhubenělý

zhubenět dok.

zhubičkovat dok.

zhublý

zhubnout (se) dok. malgrasiři, malplipeziři ~la se o 5 kg ţi   malgrasiřis/malpeziřis je kvin kilogramoj, ţi perdis kvin   kilogramojn de la korpopezo

zhubnutí m

zhudebnění n

zhudebnit dok. muzikigi

zhudebnit dok. muzikigi

zhudebňování n

zhudebňovat ned.

zhudebňovatel, -e m

zhudlařit dok.

zhuntovat dok.

zhurta

zhusta

zhustit dok.

zhuštěně

zhuštění n

zhuštěný

zhušťov/adlo n densigilo, ~ání n kondensado

zhušťování n

zhušťovat ned.

zhušťovat ned. chem., fyz. kondensi

zhutnění n

zhutnět dok.

zhutnit dok.

zhutnitelnost, -i f

zhutnitelný

zhutňovací

zhutňování n

zhutňovat ned.

zhýčkan/ec, -ce m

zhýčkání n

zhýčkaný  (el)dorlotita

zhýčkat dok.

zhýčkat dok. eldorloti

zhýčkávání n

zhýčkávat ned.

zhynout dok.

zhypnotizování n

zhypnotizovat dok.

zhýral/ec, -ce m

zhýral/ý voluptavida, ~ec m malvirtulo, voluptulo

zhýrale

zhýralost, -i f

zhýralství n

zhýralý

zhyzdění n

zhyzdit dok.

zchátrale

zchátralost, -i f

zchátralý

zchátrat dok.

zchladit dok.

zchladlý

zchladnout dok.

zchladnout dok. malvarmiĝi

zchladnutí n

zchlazení n

zchlazovací

zchlazování n

zchlazovat ned.

zchlupatět dok.

zchodit dok.

zchoulostivělost, -i f

zchoulostivělý

zchoulostivění n

zchoulostivět dok.

zchromený

zchromit dok.

zchromlost, -i f

zchromlý

zchromnout dok.

zchřadlý

zchřadnout dok.

zchřadnutí n

zchudlost, -i f

zchudlý

zchudnout dok. malriĉiĝi

zchudnout dok. malrićiři

zchudnutí n

zchumlaný

zchumlat dok.

zchumlávat ned.

zchváceně

zchvácení n

zchvácenost, -i f

zchvácený

zchvátit dok.

zchystat dok.

zchystávat ned.

zchytat dok.

zchytávat ned.

zchytra

zchytral/ý lstivě chytrý sagaca, ~e sagace,  ruze

zchytrale

zchytralost, -i f

zchytralý

zidealizování n

zidealizovat dok.

zidealizovat dok.  idealigi

zídk/a, -y f

zídka f  mureto

Zikmund m Sigmundo

Zikmund, -a m

zim/a, -y f roční doba vintro v ~ě vintre tuhá ~a akra vintro mírná ~   malakra/milda vintro chlad malvarmo je mi ~a mi sentas   malvarmon příslovce malvarme je ~a estas malvarme

zima

zima f  roční doba vintro, v zimě vintre, tuhá ~ akra vintro, mírná ~ malakra / milda vintro, chlad malvarmo, # je mi ~ mi sentas malvarmon, třást se zi­mou frostotremi, příslovce mal­var­me, je ~ estas malvarme

zimák, -u m

zimičk/a, -y f

zimink/a, -y f

zimně

zimní (por)vintra

zimní (por)vintra, ~ spánek vintrodormado

zimnic/e f lék. (trem)febro, má ~i li / ŝi febras, žlutá ~e flava febro

zimnice f (trem)febro má ~ici li/ţi febras žlutá   ~ice flava febro

zimníč/ek, -ku m

zimničně

zimničný

zimník m vintra surtuto / mantelo

zimník, -u m vintra surtuto/mantelo

zimolez, -u m

zimomřivě

zimomřivost, -i f

zimomřivý  fornosida, frost(osent)ema

zimomřivý frostosentema

zimostráz m bot. bukso

zimostráz, -u m

zimostrázový

zimování n

zimovat ned.

zimoviště n

zimovzdornost, -i f

zimovzdorný

zimozelen, -u m

zimprovizovat dok.

zin/ek, -ku m zinko

zindividualizovat dok.

zindustrializování n

zindustrializovat dok.

zinečnatan, -u m

zinečnatý

zinek m chem. zinko

zinkit, -u m

zinkograf, -a m

zinkograficky

zinkografický

zinkografie f

zinkovací

zinkování n

zinkovat ned.

zinkovn/a, -y f

zinkový

zinscenovat dok.

zinstrumentovat dok.

zintelektuálnět dok.

zintenzívnělý

zintenzívnění n

zintenzívnět dok.

zintenzívnit dok.

zintenzivňování n

zintenzivňovat ned.

zintimnělý

zintimnět dok.

zintimnit dok.

zintimňovat ned.

zinventarizování n

zinventarizovat dok.

zip m zipo, viz též zdrhovadlo

zip, -u m zipo

zírat ned.

zírat ned. faŭki, rigardi

zirkon, -u m

zirkoni/um, -a n

zirkoničitý

zirkoniový

zirkonium n chem. zirkonio

zironizovat dok.

zisk m profito, gajno, výdobytek akiro, čistý ~ ne­ta p., hrubý ~ malneta p., informační ~ mat., inf. gajno de informo,  nadměr­ný ~ profitpluso, neoprávněný superprofito,  nezákonný kontraŭleĝa p., # risk je ~ kiu ne riskas, tiu ne gajnas, ~ový profita

zisk, -u m profito, gajno čistý ~ neta profito hrubý ~ malneta   profito <> risk je ~ kiu ne riskas, tiu ne gajnas

získání n

získat dok. gajni domoci se, opatřit akiri ~ na svou stranu   inklinigi al sia flanko ~ čas akiri/gajni tempon ~ členy   varbi/altiri membrojn ~ důvěru akiri konfidon ~ lidi pro   myšlenku akiri/gajni homojn por ideo vyzískat profiti   produkovat produkti, fabriki

získat dok. získávat ned. gajni, domoci se, opatřit akiri, vyzískat profiti, produkovat produkti, fabriki, (smluvně) pro spolupráci engaĝi, favorigi (někoho pro něco al iu ion), ~ stoupence pro­zeliti, ~ na svou stranu  inklinigi al sia flanko, ~ čas akiri / gajni tempon, ~ členy varbi / altiri membrojn, ~ doktorský titul doktoriĝi, ~ důvěru akiri konfidon, ~ lidi pro my­šlenku akiri / gajni homojn por i­de­o, ~ lichocením flatakiri, ~ příjem enspezigi, # ~ někoho pro něčí věc var­bi iun al ies afero, ~ pro jiný názor konverti, ~ výtažek ekstrakti, ~ za člena adeptigi

získatelný

získávání n

získávat ned.

ziskový

ziskuchtiv/ec, -ce m

ziskuchtivě

ziskuchtivost, -i f

ziskuchtivý profitavida, profitama

ziskuchtivý profitavida, profitama

zištně

zištnost, -i f

zištný hamižný profitema, profitavida ze ~ch důvodů pro   egoistaj/profitcelaj motivoj

zištný hamižný profitema, profitavida, ze ~ch důvodů pro egoistaj / profitcelaj motivoj

zítra morgaý ~ ráno morgaý matene

zítra morgaŭ, ~ ráno morgaŭ matene

zítř/ejší morgaŭa, ~ek m morgaŭo, do ~ka ĝis morgaŭ, od ~ka ekde morgaŭ

zítř/ek, -ku m morgaýo do ~ka řis morgaý od ~ka ekde   morgaý

zítřejší morgaýa

zívání n

zívat ned. oscedi

zívat ned. oscedi

zívnout dok.

zívnutí n

zjalovělý

zjalovět dok.

zjančelý

zjančilý

zjančit dok.

zjankovatělý

zjankovatět dok.

zjara

zjasnělý

zjasnět dok.

zjasnit dok.

zjasnit dok. heligi, klarigi, ~ se dok. heliĝi, klariĝi

zjasňovat ned.

zjednání n

zjednat dok. najmout dungi dosáhnout havigi ~ pořádek   fari/atingi/aranři ordon

zjednat dok. najmout dungi, dosáhnout havigi, ~ pořádek fari / atingi / a­ranĝi ordon

zjednávání n

zjednávat ned.

zjednodušeně

zjednodušení n

zjednodušenost, -i f

zjednodušený

zjednodušený simpligita, neomalený vulgara

zjednodušit dok. (pli)simpligi ~ se dok. (pli)simpliři

zjednodušit dok. (pli)simpligi, ~ se dok. (pli)­sim­pliĝi

zjednodušovací

zjednodušování n

zjednodušovat ned.

zjednodušovatelský

zjednotvárnění n

zjednotvárnět dok.

zjednotvárnit dok.

zjednotvárňování n

zjednotvárňovat ned.

zjedovatělý

zjedovatět dok.

zjemněle

zjemnělost, -i f

zjemnělý

zjemnění n

zjemnět dok.

zjemnit dok.

zjemnit dok., zjemňovat ned. fajnigi, (pli)­de­li­ka­ti­gi

zjemňounka

zjemňovat ned.

zjev m úkaz fenomeno, osobnost  figuro / persono, vzezření aspekto, (vše)obec­ný ~ ĝenerala fenomeno

zjev, -u m úkaz fenomeno (vše)obecný ~ řenerala fenomeno osobnost   figuro/persono vzezření aspekto

zjevení n aper(aĵ)o, fantomo, náb. revelacio

zjevení n aperaĺo, fantomo náb. revelacio

zjevit dok.

zjevit se dok. aperi

zjevně videble, evidente

zjevně videble, evidente

zjevnost, -i f

zjevný

zjevování n

zjevovat ned.

zježení n

zježit dok.

zjihle

zjihlý

zjihnout dok.

zjihnout dok. tener(iĝ)i

zjílovatět dok.

zjílovět dok.

zjistit dok. stanovit determini, trovi, klarigi, evidentigi ~   pravdu trovi la veron konstatovat konstati ~ totožnost konstati   identecon identifikovat identigi

zjistit dok., zjišťovat ned. stanovit determini, trovi, klarigi, evidentigi, konstati, ~ pravdu trovi la veron, konstatovat konstati, ~ totožnost konstati identecon, identifikovat identigi, ~ množství elnombri

zjistitelnost, -i f

zjistitelný

zjištění n

zjištění n konstato

zjištěný

zjišťovací

zjišťování n

zjišťovat ned.

zjitření n

zjitřit dok.

zjitřování n

zjitřovat ned.

zjízlivět dok.

zkabonit dok.

zkadeřavět dok.

zkadeření n

zkadeřit dok.

zkalení n

zkalit dok.

zkameněl/ina f  fosilio, ~ý fosilia, ŝtoniĝinta

zkameněle

zkamenělin/a, -y f fosilio

zkamenělost, -i f

zkamenělý

zkamenění n

zkamenět dok.

zkamenět dok. fosiliiĝi, ŝtoniĝi

zkamenit dok.

zkanalizování n

zkanalizovat dok.

zkaňhání n

zkaňhat dok.

zkaolinizování n

zkaolinizovat dok.

zkapalnění n

zkapalněný

zkapalněný likvigita

zkapalnět dok.

zkapalnět dok., stát se kapalným likviĝi

zkapalnit dok. likvigi ~ěný vzduch likvigita aero

zkapalnit dok., zkapalňovat ned. likvigi

zkapalnitelný

zkapalňovací

zkapalňovač, -e m

zkapalňování n

zkapalňovat ned.

zkapání n

zkapat dok.

zkapávání n

zkapávat ned.

zkapitalizování n

zkapitalizovat ned.

zkápnout dok.

zkápnutí n

zkaramelizování n

zkaramelizovat dok.

zkarikování n

zkarikovat ned.

zkartel(iz)ování n

zkartel(iz)ovat ned.

zkatalogizování n

zkatalogizovat dok.

zkatolizování n

zkatolizovat dok.

zkáz/a f pereo, mravní ~a malmoraleco, malmoraliĝo, podléhající ~e putriĝema, # potraviny snadno podléhají ~e nutraĵoj facile iĝas neman­ĝeblaj

zkáz/a, -y f pereo potraviny snadno podléhají ~e nutraĺoj facile iřas   nemanřeblaj podléhající ~e putriřema mravní ~a malmoraleco,   malmoraliřo

zkazit dok. malbonigi zfušovat fuţi mravně malmoraligi,   senmoraligi ~ se dok. malboniři mravně malmoraliři, senmoraliři   ~ si oči difekti al si la vidpovon

zkazit dok. malbonigi, poškodit, zničit fu­ŝi, mravně malmoraligi, senmoraligi, ~ se dok. malbo­niĝi, mravně malmoraliĝi, senmoraliĝi, # ~ si oči difekti al si la vidpovon

zkazk/a, -y f rakonto

zkazka f rakonto

zkázonosnost, -i f

zkázonosný

zkažení n

zkaženost, -i f

zkažený malbonigita, malboniřinta morálně malmorala potrava putra

zkažený malbonigita, malboniĝinta, mo­­rálně malmorala, hanl. kripla, potrava putra, při  práci  fuŝ(it)a, ~ zub karia dento

zkejsnout dok.

zklackovatět dok.

zklackovitět dok.

zklaman/ý disreviĝinta, elrevigita, seniluziigita, ~ě seniluzie

zklamaně desapont(mien)e

zklamání n disreviřo, desaponto deziluze   seniluziiřo

zklamání n disreviĝo, deziluze seniluziiĝo

zklamaný disreviřinta, desapontita

zklamat dok. disrevigi, elrevigi, připravit o iluze seniluziigi, ~ něčí naděje / očekávání ne pra­vigi / plenumi ies esperojn / atendojn, ~ se dok. trompiĝi

zklamat dok.. disrevigi , desaponti připravit o iluze seniluziigi   ~ něčí naděje/očekávání ne pravigi/plenumi ies   esperojn/atendojn ~ se dok. desaponti

zklamávat ned.

zklerikalizování n

zklerikalizovat dok.

zklidnělý

zklihovatět dok.

zklikatit se dok.

zkodifikování n

zkodifikovat dok.

zkoksování n

zkoksovat dok.

zkoksovatění n

zkoksovatět dok.

zkolacionování n

zkolacionovat dok.

zkolaudování n

zkolaudovat dok.

zkolektivizování n

zkolektivizovat dok. (fin)kolektivigi

zkolektivizovat dok. (fin)kolektivigi, komunigi

zkolonizování n

zkolonizovat dok.

zkombinování n

zkombinovat dok.

zkomercionalizování n

zkomercionalizovanost, -i f

zkomercionalizovat dok.

zkomoleně

zkomolení n

zkomolenin/a, -y f

zkomolenost, -i f

zkomolit dok. kripligi smysl misinterpreti, misprezenti překlad   mistraduki

zkomolit dok. kripligi, smysl misinterpreti, mis­prezenti, překlad  mistraduki

zkomolování n

zkomolovat ned.

zkompilování n

zkompilovat dok.

zkompletování n

zkompletovat dok.

zkomplikování n

zkomplikovat dok. kompliki ~ se dok. komplikiři

zkomplikovat dok. kompliki, ~ se dok. komplikiĝi

zkomponování n

zkomponovat dok.

zkompostování n

zkompostovat dok.

zkomprimování n

zkomprimovat ned. §

zkompromitování n

zkompromitovat dok. kompromiti ~ se kompromitiři

zkompromitovat dok. kompromiti, ~ se kompromitiĝi

zkomunalizovat dok.

zkomunálnit dok.

zkomunálňovat ned.

zkoncentrování n

zkoncentrovat dok.

zkoncipování n

zkoncipovat dok.

zkondenzování n

zkondenzovat dok.

zkonfiskování n

zkonfiskovat dok.

zkonfiskovatelný

zkonfrontování n

zkonfrontovat dok.

zkonit dok.

zkonkretizování n

zkonkretizovat dok.

zkonkrétnění n

zkonkrétnět dok.

zkonkrétnit dok.

zkonkrétňování n

zkonkrétňovat ned.

zkonsolidovaně

zkonsolidování n

zkonsolidovanost, -i f

zkonsolidovat dok.

zkonstatování n

zkonstatovat dok.

zkonstituování n

zkonstituovat dok.

zkonstruování n

zkonstruovat dok.

zkontrolování n

zkontrolovat dok.

zkonvertovat dok.

zkonzervativnět dok.

zkonzervování n

zkonzervovat dok.

zkonzumování n

zkonzumovat dok.

zkoordinování n

zkoordinovat dok.

zkopání n

zkopat dok.

zkopkování n

zkopkovat dok.

zkoprněle

zkoprnělost, -i f

zkoprnělý

zkoprnění n

zkoprnět dok.

zkorigování n

zkorigovat dok.

zkorkovatělý

zkorkovatění n

zkorkovatět dok.

zkormouceně

zkormoucení n

zkormoucenost, -i f

zkormoucený

zkormoucený kormalĝoja

zkormoutit dok.

zkornatělý

zkornatění n

zkornatět dok.

zkornatět dok. krustiĝi

zkorumpova/t dok. korupti, ~ný koruptita

zkorumpování n

zkorumpovanost, -i f

zkorumpovaný koruptita

zkorumpovat dok. korupti

zkoseně

zkosení n

zkosit dok.

zkosit dok. falĉi, ~ hranu beveli

zkosmopolitizovat dok.

zkostnatěl/ý morrigida, ~ost f  morrigideco, inerteco, správních orgánů burokratismo

zkostnatěle

zkostnatělost, -i f

zkostnatělý

zkostnatění n

zkostnatět dok.

zkostnatět dok. ostiĝi

zkostrbatět dok.

zkošatělý

zkošatět dok.

zkoulovat dok.

zkoumací

zkoumadl/o, -a n

zkoumání n

zkoumat ned. esplori pohledem esplore/atente rigardi ověřovat   kontroli, ekzameni

zkoumat ned. esplori, pátravě skolti pohledem esplore / atente rigardi, ověřovat  kontroli, ekzameni, vhodnost prostředí pros­pektori

zkoumavě

zkoumavost, -i f

zkoumavý

zkoupat dok.

zkouše/jící m ekzamenanto, ~ný m ekzamenato

zkoušecí

zkoušeč, -e m

zkoušečk/a, -y f

zkoušečka f tech.  kontrolní zařízení kontrolilo

zkoušející, -ho m

zkoušení n

zkoušet ned. provi ~ stroj v terénu provi maţinon en tereno   ekzameni (z čeho pri io) div., hud. provludi pokoušet se provi   trpět suferi

zkoušet ned. provi, ekzameni (z čeho pri io) div., hud. provludi, pokoušet se provi, trpět suferi, # ~ stroj v terénu provi maŝinon en tereno

zkoušk/a f provo, divadelní, hud. provludo, zjišťování schopností a znalostí ekzameno, kontrolo, ~a u krejčího alĝustigo / prova surmeto (de vesto), generální ~a ĉefprovo, lasta provo, krev­­­ní ~a sanganalizo, namátková ~a divenpro­va / specimena kontrolo, zatěžkáva­cí ~a eltenprovo div., hud. provludo, s hodnocením ekzameno (z něčeho pri io), ~a dospělosti ekzameno pri matureco, maturita a­bi­turienta ekzameno, dělat ~u ekzameniĝi, o­prav­­ná ~a reekzameno, podrobit se zkouš­ce ekzameniĝi, podrobit ně­koho zkoušce sub­meti iun al ekzameno propad­nout u ~y malsukcesi en ekzameno, přijímací ~a enira ekzameno, udělat ~u, uspět u ~y plenumi e­k­za­me­non, suk­cesi / trapasi ekzamenon, suk­cesi en ekza­meno, zatěžkávací ~a elten­provo, závěrečná ~a fina ekzameno, na ~u prove, ~ový ekzamena

zkoušk/a, -y f provo ~ u krejčího alřustigo/prova surmeto (de vesto   tajlorata krevní ~a sanganalizo namátková ~   divenprova/specimena kontrolo zatěžkávací ~a eltenprovo div.,   hud. provludo s hodnocením ekzameno (z čeho pri io) ~a   dospělosti ekzameno pri matureco maturita abiturienta ekzameno   dělat ~u ekzameniři opravná ~a reekzameno propadnout u ~y   malsukcesi en ekzameno přijímací ~a enira ekzameno udělat ~u   plenumi ekzamenon, sukcesi/trapasi ekzamenon, sukcesi en   ekzameno závěrečná ~a fina ekzameno pokus provo na ~u prove  

zkouškový ekzamena

zkovat dok.

zkrabacení n

zkrabatělý

zkrabatět dok.

zkrabatit dok.

zkráceně

zkrácení n

zkrácený

zkracovací

zkracování n : ~ pracovní doby redukt(ad)o de la labortempo

zkracování n mallongigo, ~ pracovní doby redukt(ad)o de la labortempo

zkrachnout dok.

zkrachovalý

zkrachování n

zkrachovat dok. bankroti

zkrachovat dok. bankroti, kraŝi

zkrápět ned.

zkrásnělý

zkrásnění n

zkrásnět dok. beliĝi

zkrásnit dok.

zkrásňování n

zkrásňovat ned.

zkrasovatělý

zkrasovatět dok.

zkrášlení n

zkrášlit dok.

zkrášlit dok. plibeligi

zkrášlování n

zkrášlovat ned.

zkrat m el. fuŝkontakto, kurta cirkvito, (e­lek­tro)­kurtiĝo, tertuŝo

zkrat, -u m eltech., kurta cirkvito, fuţkontakto

zkrátit dok. mallongigi zestručnit koncizigi redukovat redukti ~   důchod malaltigi pension ~v právech damaři en rajtoj ~ se dok.   mallongiři

zkrátit dok. mallongigi, zestručnit koncizigi, redukovat redukti, otupit stumpigi, ~ důchod mal­altigi pension, ~ v právech damaĝi en rajtoj, ~ se dok. mallongiĝi

zkratk/a, -y f mallongigo

zkratka f  mallongigo

zkrátka: ~ a dobře mallonge dirite

zkrátka: ~ a dobře mallonge dirite

zkratkopis, -u m

zkratkopisný

zkratkově

zkratkovitě

zkratkovitost, -i f

zkratkovitý

zkratkovost, -i f

zkratkový

zkratování n

zkratovat dok.

zkratový

zkrechtování n

zkrechtovat dok.

zkrepovat dok.

zkresleně

zkreslení n

zkreslenost, -i f

zkreslit dok. distordi, misprezenti

zkreslit dok. distordi, misprezenti

zkreslování n

zkreslovat ned.

zkritičtět dok.

zkritizování n

zkritizovat dok. kritiki

zkritizovat dok. kritiki

zkrmit dok.

zkrmitelný

zkrmování n

zkrmovat ned.

zkrocení n

zkropit dok.

zkrotit dok.

zkrotit dok. dresi, bridi, eduki, zkrocený bridita

zkrotitelný

zkrotle

zkrotlý

zkrotnout dok.

zkroucení n

zkroucenin/a, -y f

zkroucený

zkroucený tord(it)a

zkrouhat dok.

zkrouhnout dok.

zkroušeně

zkroušenost, -i f

zkroušený

zkroutit dok.

zkroutit dok. tordi, ~ se tordiĝi

zkrušenost, -i f

zkrušený

zkrušit dok.

zkrušovat ned.

zkrut/ek, -ku m

zkrutný

zkrvavělý

zkrvavení n

zkrvavění n

zkrvavět dok.

zkrvavit dok.

zkřečovatět dok.

zkřehlost, -i f

zkřehlý (frosto)rigida

zkřehlý (frosto)rigida

zkřehnout dok.

zkřehnout dok. (frosto)rigidiĝi, rigidiĝi pro malvarmo

zkřehnutí n

zkřemenělý

zkřemenění n

zkřemenět dok.

zkřesťanštění n

zkřesťanštit dok.

zkřísnout dok.

zkřivení n

zkřivený

zkřivit dok. kurbigi ~ se dok. kurbiři

zkřivit dok. kurbigi, ~ se dok. kurbiĝi

zkřivování n

zkřivovat ned.

zkřížení n

zkříženost, -i f

zkřížený

zkřížený krucita

zkřížit dok. kruci ~ plány malsukcesigi/ruinigi la planojn ~ ruce   kruci la manojn

zkřížit dok. kruci, biol. miksi, bot. miks­fruk­tigi, zool. miksgravedigi, ~ plány malsukcesigi / ruinigi la planojn, ~ ruce kruci la brakojn, ~ meče (v sou­boji) kruci glavojn, ~ se, křížit se kruciĝi

zkřižmo

zkučeravět dok.

zkučeravit dok.

zkudrnatělý

zkudrnatět dok.

zkudrnatit dok.

zkujnění n

zkujnit dok.

zkujnit dok. forĝebligi

zkujňovací

zkujňování n

zkujňovat ned.

zkulacení n

zkulatět dok.

zkulatit dok.

zkultivování n

zkultivovat dok.

zkumavk/a, -y f proba tubo

zkumavka f chem. prova tubo, prov­tu­b(et)o

zkumulování n

zkumulovat dok.

zkurvit dok.

zkusit dok. provi vytrpět trasuferi ~ štěstí ekzameni fortunon

zkusit dok. provi, vytrpět trasuferi, ~ štěstí provi fortunon

zkusmo prove

zkusmo prove

zkušebn/a, -y f

zkušebně

zkušební prova ~ doba provotempo

zkušební prova, ~ doba provotempo

zkušen/á, -é f

zkušeně

zkušenost, -i f sperto z vlastní ~i el propra sperto, proprasperte vyměnit si ~i interţanři spertojn

zkušenost/ f  sperto, empirio, z vlastní ~i el propra sperto, proprasperte, vyměnit si ~i interŝanĝi spertojn

zkušenostní

zkušený spert(ohav)a (v něčem pri io)

zkušený sperta, spertohava (v čem pri io)

zkvalitnění n

zkvalitnět dok.

zkvalitnit dok. altkvalitigi, plibonigi la kvaliton de io

zkvalitnit dok. valorigi, altkvalitigi, plibonigi la kvaliton de io, solidigi

zkvalitňování n

zkvalitňovat ned.

zkvantifikovat dok.

zkvasit dok.

zkvasitelnost, -i f

zkvasitelný

zkvašení n

zkvašování n

zkvašovat ned.

zkynout dok.

zkynulý

zkynutí n

zkynutý

zkypřelý

zkypření n

zkypřet dok.

zkypřit dok.

zkypřování n

zkypřovat ned.

zkysalý

zkysání n

zkysat dok.

zkysat, zkysnout dok. acidiĝi

zkyslý

zkysnout dok. acidiři

zl/á, -é f

zl/o, -a n malbono

zl/ý malbona je to s ním ~é lia stato estas malbona neměj mi za   ~é, že ne akceptu malbone de mi, ke

zlacení n

zlacený

zlacený or(um)ita

zlahodnět dok.

zlahodnit dok.

zlahodňovat ned.

zlaicizování n

zlaicizovat dok.

zlajdačelý

zlajdačet dok.

zlajdačit dok.

zlákat dok.

zlakomět dok.

zlakotnět dok.

zlámání n

zlámat dok. rompi ~ se dok. rompiři

zlámat dok. rompi, ~ se dok. rompiĝi, # zlámal si vaz li rompis al si sian kolon

zlamovací

zlat/á, -é f

zlat/o n oro, ryzí ~o pura oro, ~ý ora, ~ déšť ( hovor.)  laburno, polský ~ý m měna  pola zloto, ~á střed­ní cesta ĝusta ora mezo, ~á žíla ormino, vej­no el oro, lék. hemoroidoj, ~onosný orhava, ~ový orkolora

zlat/o, -a n oro ryzí ~   pura oro

zlat/ý, -ého m guldeno, ormonero polský ~ý m pola zloto

zlatavý

zlatěnk/a, -y f

zlatice f  bot. forsitio, viz též forzýtie

zlaticí

zlatič, -e m

zlatičk/a, -y f

zlatičk/a, -y f

zlatíčko

zlatičský

zlatinizování n

zlatinizovat dok.

zlatit ned.

zlatitě

zlatitý

zlatk/a, -y f

zlatn/ictví n juvelejo, ~ík m juvelisto, o­raĵisto, ~ické dlátko / rýtko ĉizileto

zlatnice f

zlatnicky

zlatnický

zlatnictví n juvelejo

zlatničin/a, -y f

zlatník, -a m juvelisto, oraĺisto

zlatníkový

zlátnout ned.

zlatný

zlatobýl m bot. solidago

zlatobýl, -u m

zlatočerný

zlatohláv/ek, -ka m 1 (zlatohlavý člověk); 2  zool. (zpěvný ptáček); 3 zool. (brouk) cetonio (Cetonia).

zlatohláv/ek, -ku m bot..

zlatohlavý

zlatohnědý

zlatohřív/ek, -ka m

zlatohřivák, -a m

zlatohřivý

zlatokop m orfosisto

zlatokop, -a m

zlatokopecký

zlatokopectví n

zlatokřídlý

zlatonosný

zlatoočk/a, -y f

zlatoplod, -u m

zlatorudý

zlatotep/ec, -ce m

zlatotepecký

zlatotepectví n

zlaťoučký

zlaťounký

zlatoústý

zlatouš/ek, -ka m

zlatově

zlatovět ned.

zlatovlásk/a, -y f

zlatovlásk/a, -y f bot.

Zlatovláska f  Orharulino

zlatovlasý

zlatový

zlatožlutý

zlatý ora

zle malbone

zle malbone

zlé, -ho n

zledovatělost, -i f

zledovatělý glacikovrita

zledovatělý glacikovrita, ~ sníh zeměp. firno

zledovatění n

zledovatět dok.

zledovatět dok. glaciiĝi

zledovělý

zledovění n

zledovět dok.

zlehčení n

zlehčit dok.

zlehčování n

zlehčovat ned.

zlehka

zlehkomyslnět dok.

zlehkovážnět dok.

zlehoučka

zlehounka

zlehýnka

zlektorovat dok.

zlenivělý

zlenivět dok.

zlenošilý

zlenošit dok.

zlenošovat ned.

zlepšení n plibonigo ~ jakosti plibonigo de kvalito

zlepšení n plibonigo, ~ jakosti plibonigo de kvalito

zlepšit dok.

zlepšit dok., zlepšovat ned. (pli)bonigi, ~ se pliboniĝi

zlepšova/cí pliboniga, ~tel m pliboniganto

zlepšovací pliboniga

zlepšováč/ek, -ku m

zlepšovák, -u m

zlepšování n

zlepšovat ned. plibonigi ~ se pliboniři

zlepšovatel, -e m pliboniganto

zlepšovatelk/a, -y f

zlepšovatelský

zlepšovatelství n

zlétat dok.

zletil/ost f  maturaĝo, ~ý plenaĝa

zletilost, -i f

zletilý plenařa

zleva de maldekstre

zleva de maldekstre, de live

zlevněn/í n malkarigo, malkariĝo, redukto / malaltigo de prezoj, ekon. deprezo, ~ý malkarigita, ~é zboží rabataĵo

zlevnění n malkarigo, redukto de prezoj

zlevnět dok.

zlevnit dok. malkarigi

zlevnit dok., zlevňovat ned. malkarigi, mal­altigi / redukti prezojn, malplikostigi

zlevňovací

zlevňování n

zlevňovat ned.

zlézání n

zlézat ned.

zlezení n

zlézt dok.

zlhostejněle

zlhostejnělost, -i f

zlhostejnělý

zlhostejnět dok.

zlhostejňovat ned.

zlíbat dok.

zlíbit se dok.

zlicitování n

zlicitovat dok.

zlidovělý

zlidovění n

zlidovět dok.

zlidštělý

zlidštění n

zlidštět dok.

zlidštit dok.

zlidšťování n

zlidšťovat ned.

zliknavět dok.

zlikvidování n

zlikvidovat dok.

zlinkovat se dok.

zlinýrovat dok.

zlisovat dok.

zlít dok.

zlítat dok.

zlití n

zlitý

zlo n malbono

zlob/a, -y f

zloba f  kolero

zlobil, -a m

zlobit ned. hněvat kolerigi, ćagreni škádlit ćagreni ~ se ned. hněvat se koleri mít nesnáze ćagreniři člověče, nezlob se homo,   ne ćagreniřu

zlobit ned. hněvat kolerigi, ĉagreni, ~ se ned. hněvat se koleri, mít nesnáze ĉagreniĝi, (kvůli něčemu / někomu pro io / iu), #  člověče, nezlob se společenská hra homo, ne ĉagreniĝu, zlobím otce mi kolerigas la patron, zlobím se na otce mi koleras kontraŭ la patro

zlobivě

zlobivost, -i f

zlobivý

zlobně

zlobný

zlobný koler(em)a (na někoho kontraŭ / pri iu)

zločin m krimo, dopustit se ~u krimi, ~ec m krimulo, ~nost f krimeco

zločin, -u m krimo

zločin/ec, -ce m krimulo

zločinecky

zločinecký

zločinně

zločinnost, -i f  krimeco

zločinný

zloděj m ŝtelisto, kapesní ~ poŝŝtelisto

zloděj, -e m ţtelisto

zlodějíč/ek, -ka m

zlodějk/a, -y f

zlodějn/a, -y f

zlodějsky

zlodějský

zlodějství n

zloduch m demono

zloduch, -a m

zlodušský

zlogaritmování n

zlogaritmovat dok.

zlojovatění n

zlojovatět dok.

zlokalizovat dok.

zlolajný

zlom m romp(aĵ)o,  geol. salto

zlom, -u m

zlom/ek, -ku m fragmento mat. frakcio

zlomek m  1 úlomek fragmento 2 mat., chem. frak­­cio 3 kousek, část ereto, peceto, desetinný ~ decimala frakcio, pravý ~ partumo, složený ~ kompleksa / duobla frakcio, ~ vědomostí sciero

zlomen/í n romp(aĵ)o, rompitaĵo, ~ina f ostromp(iĝ)o, frakturo

zlomeně

zlomení n

zlomenin/a, -y f ostrompo, frakturo

zlomit dok. rompi ~ila si ruku ţia   brako rompiřis ~it vaz! (plenan) sukceson! ~it se dok. rompiři

zlomit dok. rompi, # zlomila si ruku ŝia brako rompiĝis, ~ vaz! (plenan) sukceson! ~ se dok. rompiĝi

zlomkov/ý frakcia, ~á čára frakcia streko

zlomkovitě

zlomkovitost, -i f

zlomkovitý

zlomkový

zlomový

zlomysln/ý malica, fiintenca, ~ý kousek   malicaĵo, ~ík maliculo, ~ost f  malico

zlomyslně

zlomyslnice f

zlomyslnický

zlomyslník, -a m

zlomyslnost, -i f

zlomyslný malica

zlořád, -u m

zlořečení n

zlořečený

zlořečit ned.

zlořečívat ned.

zlost, -i f kolero mít ~ koleri (kontraý iu)

zlost/ f kolero, mít ~ koleri (kontraŭ iu), ~ný koler(em)a, kolerplena, galhumo­ra

zlostně

zlostný koler(em)a,   kolerplena

zlosyn, -a m

zlot/ý, -ého m

zlotřil/ec, -ce m

zlotřile

zlotřilecký

zlotřilost, -i f

zlotý m měna zloto

zlověstně

zlověstný

zlověstný malbonfama, lit. sinistra

zlozvyk m malbona kutimo, miskutimo

zlozvyk, -u m malbona kutimo

zludračet dok.

zludračit dok.

zlý malbona, lit. mava, # je to s ním zlé lia stato estas malbona, neměj mi za zlé, že ne ofendiĝu, ke; ne miskomprenu min, ke

zlynčování n

zlynčovat dok.

zlyričtělý

zlyričtět dok.

zlyričtit dok.

zlyričťovat ned.

zmáčení n

zmáčet dok.

zmačka/t dok. ĉifi, ~ný ĉifita

zmačkání n

zmačkaný ćifita

zmačkat dok. ćifi

zmáčknout dok.

zmaďarizovat dok.

zmagnet(iz)ování n

zmagnet(iz)ovat dok.

zmagnetizovat dok. magneti

zmagnetovat dok. polusigi

zmagořit dok.

zmáhací

zmáhač, -e m

zmáhat ned.

zmáchání n

zmáchat dok.

zmalátněle

zmalátnělost, -i f

zmalátnělý

zmalátnění n

zmalátnět dok.

zmalátnit dok.

zmalátňovat ned.

zmalichernět dok.

zmalicherňovat ned.

zmaloměšťáčtit dok.

zmalomyslnělý

zmalomyslnění n

zmalomyslnět dok.

zmalomyslnit dok

zmalomyslňovat ned.

zmalování n

zmalovat dok.

zmalovat: přen. ~ někomu záda draŝi al iu la dorson

zmámeně

zmámení n

zmámit dok.

zmandlování n

zmandlovat dok.

zmapování n

zmapovat dok.

zmar, -u m

zmarnivět dok. vantiĝi

zmaření n

zmařit dok. ruinigi

zmařit dok. ruinigi, vanigi, perei, promarnit vantigi

zmasakrování n

zmasakrovat dok.

zmáselnatění n

zmáselnatět dok.

zmáselnit dok.

zmáselňovač, -e m

zmáselňovat ned.

zmasírovat ned.

zmasovět dok.

zmást dok. erarigi, konfuzi

zmást dok. erarigi, konfuzi, perpleksigi, ~ se dok. konfuziĝi

zmat/ek, -ku m konfuzo, đaoso

zmateční

zmatečnost, -i f

zmatečný

zmatek m konfuzo, ĥaoso, pelmelo,  anar­ĥio, ne­po­­řádek ĥaoso, pelmelo, konfuzaĵo

zmaten/ý konfuz(it)a, ĥaosa, perpleksa, ~ost f  perplekseco, ~ě konfuze, ~é dedukce. / závěry labirintaj deduktoj

zmateně

zmatení n

zmatenost, -i f

zmatený konfuza, đaosa

zmaterializování n

zmaterializovat dok.

zmatit dok.

zmatkař m halanĝulo

zmatkář, -e m

zmatkářský

zmatnění n

zmatování n

zmatovat dok.

zmazat dok.

zmazovatělý

zmazovatět dok.

změ/ť, -ti f

zmedovět dok.

zmechanizování n

zmechanizovat dok.

zmechovatělý

zmechovatět dok.

změkčení n

změkčil/ec, -ce f

změkčile

změkčilost, -i f

změkčilý

změkčit dok. moligi

změkčit dok. moligi, změkčovat ned., (ob)­měk­čo­vat ned. moligi

změkčovací

změkčovadl/o, -a n

změkčování n

změkčovat ned.

změklost, -i f

změklý

změknout dok. moliĝi

změknout dok. moliři

změknutí n

zmelancholičtění n

zmelancholičtět dok.

změlčit dok.

změlčovat ned.

zmelodičtět ned.

změn/a f ŝanĝo, altern(ad)o, vario, # došlo ke ~ám okazis ŝanĝoj, náhlá ~a počasí abrupta veterŝanĝo, pro ~u alterne, má rád ~u li estas alternema

změn/a, -y f ţanřo, altern(ad)o došlo ke ~ám okazis ţanřoj náhlá ~a   počasí abrupta veterţanřo pro ~u alterne má rád ~u li estas   alternema

změnit dok. ţanři to nelze ~ tion oni ne povas ţanři ~ se dok.   ţanřiři

změnit dok. ŝanĝi, variigi, ~ přesvědčení konvertiĝi, # to nelze ~ tion oni ne povas ŝanĝi; ~ se dok. ŝanĝiĝi, aliformiĝi

změnitelnost, -i f

změnitelný

změnitelný ŝanĝebla

zmenšení n

zmenšenin/a, -y f

zmenšit dok. malgrandigi ~ se dok. malgrandiři

zmenšit dok., zmenšovat ned. malgran­digi, etigi, obraz  nebo  tón  diminui, zmen­šovat amplitudu oscilací  tech. amortizi, ~ se dok. malgrandiĝi, malkreski,

zmenšovací

zmenšování n

zmenšovat ned.

zmerčit dok.

změření n

změřit dok. mezuri

změřit dok. mezuri

změřitelnost, -i f

změřitelný

zmeškat dok. např. vlak maltrafi příležitost preterlasi vyučování   foresti

zmeškat dok. např. vlak maltrafi, příležitost preterlasi, vyučování, schůzi foresti

změšťáčtělý

změšťáčtění n

změšťáčtět dok.

zmet/ek, -ka m

zmet/ek, -ku m fuţaĺo

zmetání n

zmetat dok.

zmetat ned. lék. aborti

zmetek m výrobek fuŝaĵo, fuŝprodukto, zool. abortaĵo, hanl. bastardo

zmetkař, -e m

zmetkařit dok.

zmetkovitost, -i f

zmetkovost, -i f

zmetkový

zmezinárodnělý

zmezinárodnění n

zmezinárodnět dok.

zmezinárodnit dok.

zmezinárodňování n

zmezinárodňovat ned.

zmije f   hovor. vipuro,  zool. vipero

zmije f vipuro

zmijí

zmikroskopovat dok.

zmilitarizování n

zmilitarizovat dok.

zmíněný

zmineralizování n

zmineralizovat dok.

zmíni/t se dok., zmiňovat se ned. mencii, aludi, # autor se o tom ne~l la aŭtoro ĝin ne menciis, o tom se ani slo­­vem ne~l tion li eĉ per unu vorto ne aludis

zmínit se dok., zmiňovat se ned. mencii dotknout se aludi autor   sw o tom ne~l la aýtoro řin ne menciis o tom se ani slovem ne~l   tion li eć per unu vorto ne aludis

zmínk/a f  mencio, aludo, # to stojí za  ~u tio estas menciinda

zmínk/a, -y f mencio

zmiňovat se ned.

zmírání n

zmírat ned.

zmíravý

zmírnění n

zmírnět dok.

zmírnit dok. bolest mildigi rychlost malaltigi ~ trest moderigi

zmírnit dok. bolest, trest mildigi, moderigi, rychlost malaltigi

zmírňovací

zmírňování n

zmírňovat ned.

zmísta

zmíta/t ned. agiti, ~t se ned. agitiĝi, barakti, # ~la jím horečka febro agitis lin

zmítání n

zmítat ned.

zmizelý

zmizení n

zmizet dok. malaperi

zmizet dok. malaperi

zmizík, -u m

zmlácení n

zmlácený

zmladit dok.

zmládlý

zmládnout dok.

zmládnutí n

zmlátit dok.

zmlazení n

zmlazovací

zmlazování n

zmlazovat ned.

zmléčnatět dok.

zmlhavět dok.

zmlít dok.

zmlkat ned.

zmlkávat ned.

zmlkle

zmlklost, -i f

zmlklý

zmlknout dok. eksilenti, silentiři

zmlknout dok. eksilenti, silentiĝi, oněmět mutiĝi

zmlsaný

zmlsat dok.

zmlsávat ned.

zmnohonásobení n

zmnohonásobit dok.

zmnohonásobování n

zmnohonásobovat ned.

zmobilizování n

zmobilizovat dok.

zmoci dok.

zmocněn/ec, -ce m

zmocněnec m práv. rajtigito

zmocnění n 1 práv. rajtigo 2 zvl. ekon. komisio, všeobecné prokuro 3 listina  rajtigilo 4 uchopení, vzetí ~ (se) preno

zmocnění n úkon rajtigo listina rajtigilo

zmocněnkyně f

zmocnit dok. (plen)rajtigi   (al/por io) ~it se dok. propirigi al si, okupi protiprávně   uzurpi ~l se ho strach kaptis/atakis lin timo

zmocnit dok. (plen)rajtigi, zmocňovat ned. práv. plenrajtigi ( k čemu al / por io), ~ se dok. proprigi al si, o­kupi, uchvátit konkeri, protiprávně u­zur­pi, ( něčeho ion),  # zmocnil se ho strach m kaptis / atakis lin timo

zmocnitel, -e m

zmocňovací

zmocňování n

zmocňovat ned.

zmodernět dok.

zmodernizování n

zmodernizovat dok. modernigi

zmodernizovat dok. modernigi

zmodifikovat dok.

zmodralý

zmodrání n

zmodrat dok.

zmodrchání n

zmodrchat dok.

zmodulování n

zmodulovat dok.

zmohutnělý

zmohutnět dok.

zmohutnit dok.

zmohutňovat ned.

zmokle

zmoklý

zmoknout dok. malsekiĝi (pro pluvo)

zmoknout dok. malsekiři (pro pluvo)

zmokvat dok.

zmonopolizování n

zmonopolizovat dok.

zmontování n

zmontovat dok.

zmontovatelný

zmoralizovat dok.

zmorousovatět dok.

zmořený

zmořit dok.

zmotání n

zmotanin/a, -y f

zmotat dok.

zmotorizování n

zmotorizovat ned.

zmoučnatět dok.

zmoudřelost, -i f

zmoudřelý

zmoudření n

zmoudřet dok.

zmoudřet dok. saĝiĝi

zmozolený

zmozolit dok.

zmozolnět dok.

zmozolovatělý

zmozolovatět dok.

zmoženě

zmožený

zmravnění n

zmravnit dok.

zmravňování n

zmravňovat ned.

zmraz/ek, -ku m

zmrazen/í n frostigo, ~í mezd blokado de la salajroj, ~ý frostigita

zmrazení n fridigo ~ení mezd blokado de la salajroj

zmrazený   fridigita

zmrazit dok. fridigi

zmrazit dok., zmrazovat ned.  frostigi

zmrazitelný

zmrazivělý

zmrazivět dok.

zmrazovací

zmrazovač, -e m

zmrazování n

zmrazovat ned.

zmrcasatět dok.

zmrhat dok.

zmrskání n

zmrskat dok.

zmrtvělost, -i f

zmrtvělý

zmrtvění n

zmrtvět dok.

zmrtvit dok.

zmrtvýchvstalý

zmrtvýchvstání m resurekto

zmrtvýchvstání n

zmrzačelý

zmrzačení n

zmrzačený kripla

zmrzačit dok. kripligi ~ se kripliři

zmrzačit dok. kripligi, lék. mutili, ~ se kripliĝi

zmrzání n

zmrzat ned.

zmrzle

zmrzlík, -a m

zmrzlin/a f  glaciaĵo, ~a se šlehačkou a ovocem, ~ový pohár parfeo, ~ář glaci­ĵisto

zmrzlin/a, -y f glaciaĺo

zmrzlinář, -e m

zmrzlinářk/a, -y f

zmrzlinářský

zmrzlinářství n

zmrzlinový

zmrzlý frostiĝinta

zmrzlý frostiřinta

zmrznout dok. frostiĝi, zemřít  frostmorti

zmrznout dok. frostmorti

zmrznutí n

zmučeně

zmučení n

zmučit dok.

zmuchlání n

zmuchlanin/a, -y f

zmuchlat dok.

zmužile

zmužilost, -i f

zmužilý

zmužilý kuraĝa

zmužnělost, -i f

zmužnělý

zmužnět dok.

zmýdel/nit dok., zmýdelňovat ned. tuky sapigi, ~ňování n tuků, esterů sapig(ad)o

zmýdelnění n

zmýdelnit dok.

zmýdelňovací

zmýdelňování n

zmýdelňovat ned.

zmydlit dok.

zmýlen/á, -é f

zmýlení n

zmýlit dok. erarigi ~ se dok. erari při počítání miskalkuli

zmýlit dok. erarigi, ~ se dok. erari, při počítání miskalkuli

znacionalizování n

znacionalizovat dok.

znacizování n

znacizovat dok.

značení n

značit ned.

značit ned. označovat marki, etiketou, nálepkou etiketi

značk/a, -y f marko, signo dopravní ~ trafiksigno chemická ~ kemia   simbolo ~ knihy signaturo (státní) poznávací ~ aýtomobila   registra signo ~ vozu marko de aýtomobilo výrobní ~ fabrikmaro

značka f marko, signo, fyz., chem. simbolo, o­zna­čení rimarkilo, dopravní ~ trafiksigno, chemická ~ ĥemia simbolo, ~ jakosti stampo de kvalito, ~ knihy signaturo, poznávací ~ i­den­tiga kodo, (státní) poznávací ~ vozidla aŭ­to­mobila registra signo, ~ vozu marko de aŭtomobilo, výrobní / tovární ~ fabrikmarko

značkovací

značkovač m markilo

značkovač, -e m

značkování n

značkovat ned.

značkovk/a, -y f

značkový

značn/ý konsiderinda, rimarkinda, impona, ne malgranda, do ~é míry grandmezure, grandskale

značně

značný konsiderinda, rimarkinda, impona, ne malgranda do ~é míry   grandmezure, grandskale

znaivnět dok.

znak, -u m sport.

znak, -u m státní blazono

znak/ m příznak, symbol  indico, emblemo, též povaha karaktero,  fil., lingv., inf. karaktro, signo, heraldika blazono, charakteristická vlastnost, mat.  atributo, karakterizaĵo, kódový ~ odb., inf. kodono, odkazovací ~ typo. referencilo, opačný ~ kontraŭa antaŭsigno, generátor znaků inf. signogenerilo, obraz ~u inf. signobildo

znakař, -e m

znakařk/a, -y f

znakařský

znakoplavk/a, -y f

znakov/ý indica, signa, karaktra, odb. semiotika, ~á řeč hluchoněmých surd(mu­t)u­la si­gno­lingvo, gestolingvo, ~á sada inf. si­gnaro

znakov/ý: ~á řeč (hluchoněmých) surdola signolingvo

znakovost, -i f

znal/ec, -ce m fakulo, spertulo, eksperto

znalec m fakulo, spertulo, eksperto,  povolaná / oprávněná osoba kompetentulo

znalecky

znalecký

znalečné, -ho n

znalkyně f

znalost, -i f kono ~ost čtení (a   psaní) legoscio

znalost/ f kono, scipovo, ~ čtení lego­scio, základ­ní ~i rudimento

znalý

znám

znám/á, -é f

znám/ý, -ého m konato

známčičk/a, -y f

známečk/a, -y f

znamen/at ned. signifi, co to ~á? kion ĝi signifas?, to nic ne~á tio signifas nenion

znamenák, -u m

znamenat ned. signifi co to ~á? kion ři signifas? to nic ne~á   tio signifas neniuon

znamení n signo ~ k odjezdu signalo por ekveturo časové ~   temposignalo, tempokontrolo na ~ přátelství kiel signo de   amikeco zastavit na halti laý postulo

znamení n signo, ~ k odjezdu signalo por ek­veturo, časové ~ temposignalo, tempokontrolo, na ~ přátelství kiel signo de amikeco, zastavit na ~ hal­ti laŭ postulo

znamenitě

znamenitost, -i f

znamenitý bonega, eminenta, elstara

znamenitý bonega, eminenta, elstara

znaménk/o, -a n : diakritické ~ diakritika signo interpunkční ~   interpunkcia karaktro mateřské ~ denaska makulo rozdělovací ~   dividstreko

znaménko n: diakritické ~ diakritika signo, ~ krásy belgrajno, interpunk­ční ~ interpunkcia karaktro, mateřské ~ denaska makulo, rozdělovací ~ dividstreko

znamínk/o, -a n

známk/a, -y f příznak (antaý)signo, simptomo značka marko ochranná ~   fabrikmarko poštovní ~ poţtmarko příspěvková ~ membrokarto   žeton žetono školní noto, taksocifero (z čeho pri io) ~ z   chování atesto pri konduto

známka f hodnocení noto, příznak (an­taŭ)­­signo, simptomo, značka marko, hrací ~ ludmarko, ĵetono, ochranná ~ fabrikmarko, osobní ~ např. voj. identigilo, poš­tovní ~ poŝt­marko, příspěvková ~ membro­marko, žeton ĵetono, školní noto, taksocifero (z něčeho pri io), ~ z chování atesto / noto pri kon­duto, ~ života signo de vivo

známkování n

známkování n notaro

známkovat ned.

známkový

známo: jak ~ kiel konate je ~, že.. estas konare, ke..

známo: jak ~ kiel konate, je ~, že ... estas konate, ke ...

známost, -i f konateco ze ~i pro konateco

známost/ f konateco, ze ~i pro konateco

známý konata slavný fama

známý konata, m konato, slavný fama

znárodn/ění n naciig(ad)o, alnaciigo, ~ěný naciigita

znárodnělý

znárodnění n naciig(ad)o, alnaciigo

znárodněný naciigita

znárodnět dok.

znárodnit dok.   (al)naciigi

znárodnit dok. naciigi

znárodňovací

znárodňování n

znárodňovat ned.

znásilnění n

znásilnění n seksatenco, seksa perforto, práv. stupro

znásilnit dok. perforti

znásilnit dok., znásilňovat ned. sekse perforti, violenti, ~ jazyk atenci la lingvon

znásilňovat ned.

znásobení n

znásobit dok.

znásobit dok. multipliki, (mult)obligi

znásobování n

znásobovat ned.

znát ned. koni, scipovi ~ cizí jazyky li scipovas fremdajn   lingvojn ~ to jenom z doslechu li/ţi konas tion nur laý   onidiro(j) ~m ji jen od vidění mi konas ţin nur laývide dát ~t   igi senti je to ~t ři estas rimarkebla

znát ned. koni, umět scipovi, # zná cizí jazyky li scipovas fremdajn lingvojn, zná to jenom z doslechu li / ŝi konas tion nur laŭ onidiro(j), znám ji jen od vidě­ní mi konas ŝin nur laŭvide, dát ~ igi senti, je to ~ ĝi estas rimarkebla, známe se navzájem ni konas unu la alian

znateln/ý perceptebla, ekkonebla, rimarkebla, ~ý zájem rimarkinda intereso, ~é ochlazení konsiderinda malvarmiĝo

znatelně

znatelný perceptebla, ekkonebla ~ý zájem rimarkinda intereso ~é   ochlazení konsiderinda malvarmiřo

znázornění n

znázornění n  demonstro, prezento

znázornit dok. demonstri, ilustri, montre klarigi, ~ pomocí (prů)řezu profili

znázornit dok. demostri, ilustri, montre klarigi

znázornitelný

znázorňování n

znázorňovat ned.

znecitlivění n

znecitlivět dok.

znecitlivět dok. sensentiĝi, znecitlivit dok. sensentigi,  lék. anestezi

znecitlivit dok.

znecitlivování n

znecitlivovat ned.

znečistění n

znečistit dok. malpurigi ~ životní prosředí polui

znečistit dok., znečisťovat ned. malpurigi, ~ životní pro­sředí polui

znečisťování n

znečisťovat ned.

znečištění n malpurig(ad)o ~ životního prostředí poluado

znečištění n malpurig(ad)o, ~ životního prostředí poluado, polucio

znečišťování n

znečišťovat ned.

znečišťovatel, -e m

znehodnocení n

znehodnocování n

znehodnocovat ned.

znehodnotit dok. senvalorigi

znehodnotit dok. senvalorigi

znehybněle

znehybnělost, -i f

znehybnělý

znehybnění n

znehybnět dok.

znehybnět dok., stupori, rigidiĝi, znehybnit dok. stuporigi, rigidigi

znehybnit dok.

znehybňování n

znehybňovat ned.

znechuceně

znechucení n

znechucenost, -i f

znechucený

znechucovat ned.

znechutit dok. tedigi, malplezurigi

znechutit dok. tedigi, malplezurigi

zneklidnělost, -i f

zneklidnělý

zneklidnění n

zneklidněnost, -i f

zneklidnět dok.

zneklidnět dok. maltrankviliĝi, zneklidnit dok. maltrankviligi

zneklidnit dok. maltrankviligi

zneklidňování n

zneklidňovat ned.

zněkolikanásobení n

zněkolikanásobit dok.

zněkolikanásobování n

zněkolikanásobovat ned.

zněl/ec, -ce m

zněl/ý klarsona, tremsona, ~á souhláska   vo­ĉa konsonanto

znělcový

znělk/a, -y f zvuková voksignalo lit. soneto

znělka f  zvuková voksignalo, lit. soneto

znělost, -i f

znělostní

znělý

znemožnit dok. malebligi ~ jednání fiaskigi traktadon

znemožnit dok. malebligi, ~ jednání fiaskigi traktadon

znemožňovat ned.

znemravnělost, -i f

znemravnělý

znemravnění n

znemravnět dok.

znemravnit dok.

znemravnit dok. perversigi

znemravňování n

znemravňovat ned.

znenadání subite

znenadání subite

znění n (laývorta) teksto dopis tohoto ~ letero kun jena teksto   film v českém ~ ćeđe parolata filmo

znění n 1 trvalý zvuk, zvučení  son(ad)o 2 slovní podoba (laŭvorta) teksto, versio, # do­pis tohoto ~ letero kun jena teks­to, film v českém ~ ĉeĥa versio de filmo, filmo en ĉeĥ(lingv)a versio

znepokojeně

znepokojení n

znepokojit dok. maltrankviligi ~ se dok. maltrankviliři

znepokojit dok. maltrankviligi, ~ se dok. maltrankviliĝi

znepokojivě

znepokojivý

znepokojování n

znepokojovat ned.

znepřátelení n

znepřátelit dok. malamikigi ~ se malamikiři ~ si dok. fari iun   malamikon por si

znepřátelit dok. malamikigi, ~ se malamikiĝi, ~ si dok. fari iun malamikon por si

znepřátelování n

znepřátelovat ned.

znepříjemnit dok.

znepříjemnit dok. malagrabligi, přen.  mal­dolĉigi

znepříjemňovat ned.

znervózněle

znervóznělý

znervóznět dok.

znervóznit dok. nervozigi

znervóznit dok. nervozigi

znervózňovat ned.

zneschopnění n

zneschopnit dok.

znesnadnit dok. malfaciligi

znesnadnit dok. malfaciligi, impliki

znesnadňovat ned.

znesváření n

znesvářit dok.

znesvářit dok. malpacigi, ~ se dok. malpaciĝi (s někým kun iu)

znesvěcení n

znesvěcování n

znesvěcovat ned.

znesvětit dok.

znesvětit dok. profani

zneškodnění n

zneškodnit dok. sendanřerigi ~ útok fiaskigi atakon

zneškodnit dok. sendanĝerigi, paralizigi, ~ útok fiaskigi atakon

zneškodňování n

zneškodňovat ned.

znetrpělivět dok.

znetvoření n

znetvořenin/a, -y f

znetvořenost, -i f

znetvořit dok.

znetvořit dok. zvl. lék. mutili

znetvořování n

znetvořovat ned.

zneuctění n

zneuctít dok.

zneuctít dok. malhonori

zneuctívání n

zneuctívat ned.

zneutralizování n

zneutralizovat dok.

zneuznání n

zneuznat dok.

zneuznat dok. ignori

zneuznávat ned.

zneuží/t dok., zneužívat ned. misuzi, malbonuzi, ~vat něčí trpělivost ekspluati ies paciencon

zneužít dok. misuzi

zneužití n misuzo

zneužívání n

zneužívat ned.

znevážení n

znevážit dok.

znevážit dok. znevažovat ned. malgravigi, profani

znevažování n

znevažovat ned.

zněžněle

zněžnělost, -i f

zněžnělý

zněžnění n

zněžnit dok.

zněžňování n

zněžňovat ned.

zničehožnic

zničen/ý kaputa, detruita, ~í n detru(iĝ)o

zničeně

zničení n

zničit dok. neniigi, detrui, ruinigi ~ si zdraví ruinigi/detrui   sian sanon ~ si šaty difekti sian robon

zničit dok. neniigi, zbořit detrui, ruinigi, ~ se detru­iĝi, neniiĝi, ~ si zdraví ruinigi / detrui sian sanon, ~ si šaty difekti sian robon

zničitelný

zničující

zničující pereiva, frakasa, pereiga

znít ned. soni

znít ned. soni

znivelizování n

znivelizovat dok.

znormalizování n

znormalizovat dok.

znormování n

znormovat dok.

znova, znovu denove, ree, refoje

znova, znovu ree, denove, refoje, ~ nabýt rekuperi, ~ nastolit polit.  restaŭri

znovudobytí n

znovunabytí n

znovunabytý

znovunastolení n

znovunastolení n polit. restaŭr(ad)o

znovunastudování n

znovunavázání n

znovuosídlení n

znovuotevření n

znovuoživení n

znovupoznání n

znovuprovdání n

znovurozdělení n

znovuuvedení n

znovuvybudování n

znovuvyzbrojení n

znovuzahájení n

znovuzapojení n

znovuzískání n

znovuzískat dok.

znovuzrození n reenkarniĝo

znovuzrozený

znovuzřídit dok.

znuděně

znuděnost, -i f

znuděný enua,  ~ výraz enua mieno

znudit dok.

zo/o, -a n, zoo f

zob m: ptačí ~ birdonutraĵo, bot. ligustro

zob!

zob, -u m: ptačí ~ birdonutraĺo

zob/ec, -ce m

zobáč/ek, -ku m

zobák m beko

zobák, -u m beko

zobákovitě

zobákovitý

zobákový

zoban, -u m

zobání n

zobanitý

zobanovitý

zobat ned. bek(pik)i, (pik)pluki, piki

zobat ned. beki, (pik)pluki

zobcov/ý :  ~á flétna  bekfluto

zobcovitý

zobcový

zobecnělý

zobecnění n ĝeneraligo

zobecnění n řeneraligo

zobecnět dok.

zobecnit dok. řeneraligi

zobecnit dok., zobecňovat ned. ĝeneraligi

zobecňování n

zobecňovat ned.

zobjektivizování n

zobjektivizovat dok.

zobjektivnění n

zobjektivnit dok.

zobjímat dok.

zobnout dok.

zobonos, -a m

zobonosk/a, -y f

zoborož/ec, -ce m

zoboun, -a m

zobra/zit dok., ~ovat ned. ilustri, (bilde) prezenti, figuri, reprezenti, mat. bildigi, ~ množinu A do množiny B bildigi aron A en aron B

zobracení n

zobracet dok.

zobrazení n

zobrazení n projekcio, mat. bildigo, množina bildaro

zobrazit dok.

zobrazovací

zobrazování n

zobrazovat ned. ilustri, (bilde) prezenti

zocelení n

zocelit dok.

zocelování n

zocelovat ned.

zoctění n

zoctovatělý

zoctovatění n

zoctovatět dok.

zočit dok.

zodiak, -u m

zodiak/ m astr. zodiako, ~ální světlo zodiaka lumo

zodiakální

zodmykání n

zodmykat dok.

zodpovědění n

zodpovědět dok.

zodpovědně

zodpovědnost, -i f

zodpovědný respond(ec)a, devoscia, responduma (za něco pri io)

zodpovědný respondeca

zodpovězení n

zodpovídání n

zodpovídat ned. respond(ec)i, responsi, (za něco pri io), ~ se respondi sian agadon, pravigi sin, defendi sin

zodpovídat ned. respondi (za co pri io) ~ se   respondi sian agadon, pravigi sin, defendi sin

zohavení n

zohavit dok.

zohavování n

zohavovat ned.

zohebnění n

zohebnět dok.

zohebnit dok.

zohebňovací

zohebňování n

zohebňovat ned.

zohýbání n

zohýbaný

zohýbat dok.

zohyzdění n

zohyzdit dok.

zohyzďování n

zohyzďovat ned.

zohyždění n

zohyžďování n

zohyžďovat ned.

zolejovatět dok.

zolovnatělý

zolovnatět dok.

zolovský

zón/a, -y f zono pěší ~ blua zono

zóna f  terspaco, zono, hodinová ~ zeměp. daŭ­bo, pěší ~ zono por piedirantoj, blua zono

zonace f

zonální

zonálnost, -i dok.

zoo n, zoologická zahrada zoo, zoologia ĝardeno

zoofágní

zoofor/os, -u m

zoogenní

zoogeografický

zoogeografie f

zoolog, -a m zoologo

zoolog/ m zoologo, ~ický zoologia, ~ie f zoologio

zoologický zoologia

zoologie f zoologio

zoomorfizm/us, -u m

zoomorfní

zoopaleontologie f

zoopatologie f

zoopsychologický

zoopsychologie f

zoospor/a, -y f

zootechnicky

zootechnický

zootechničk/a, -y f

zootechnik m zooteĥnikisto

zootechnik, -a m zooteknikisto

zootechnik/a, -y f

zopáknout (si) dok.

zopáknutí n

zopakování n

zopakovat (si) dok. ripeti

zopakovat (si) dok. ripeti

zopatrnět dok.

zoptimalizovat dok. optimumigi

zorání n

zoranin/a, -y f

zoraniště n

zoranžovět dok.

zorat dok. (tra)plugi

zorat dok. (tra)plugi

zorávání n

zorávat ned.

zorganizování n

zorganizovanost, -i f

zorganizovat dok. organizi

zorganizovat dok. organizi

zorn/ý  vid-,  ~é pole vidkampo,  ~ý úhel vid­angulo

zornice f

zornice f  anat. pupilo

zornicový

zorničk/a, -y f

zorničkový

zorník, -u m

zorný vid/ ~ úhel vidangulo

zosnování n

zosnovat dok.

zosobnění n

zosobnit dok. personigi, reprezenti

zosobnit dok. personigi, reprezenti

zosobňování n

zosobňovat ned.

zostouzení n

zostouzet ned.

zostra

zostražitět dok.

zostření n

zostřit dok.

zostřit dok., zostřovat ned. pliakrigi, ~ se pliakriĝi

zostřování n

zostřovat ned. pliakrigi ~ se pliakriři

zostudit dok.

zostuzení n

zošklivělý

zošklivění n

zošklivět dok.

zošklivit dok.

zošklivit dok. aĉigi

zošklivovat ned.

zotav/ená f refreŝiĝo, ripozumo, ~ová­ní n konvalesko, ~ovna f refreŝiĝejo, rekreační ripozdomo, ripozejo, libertempejo

zotaven/á, -é f refreţiřo, ripozumo

zotavení n

zotavit dok.

zotavovací

zotavování n

zotavovat ned. ~ se ned. refreţiři,   refortiři

zotavovat se ned. refreŝiĝi, konvaleski, refortiĝi

zotavovn/a, -y f refreţiřejo, ripozdomo, ripozejo,   libertempejo

zotročení n

zotročenost, -i f

zotročit dok. sklavigi

zotročit dok. sklavigi

zotročitel, -e m

zotročování n

zotročovat ned.

zotročovatel, -e m

zotvírání n

zotvírat dok.

zoub/ek, -ku m

zoubeč/ek, -ku m

zoubečkový

zoubek m denteto

zoubkatý

zoubkoměr, -u m

zoubkování n

zoubkování n dentaĵo

zoubkovat ned.

zoubkovitě

zoubkovitý

zoubkový

zouf/alství n malespero, ~alý malespera, situace malesperiga, ~at (si) ned. malesperi (nad něčím pro / pri io)

zoufal/ec, -ce m

zoufale

zoufalost, -i f

zoufalství n malespero

zoufalý malespera situace malesperiga

zoufání n

zoufat (si) ne(dok.)  malesperi

zout dok.

zout dok., zouvat ned. boty demeti siajn ŝuojn, elŝuiĝi

zouvák m bototirilo

zouvák, -u m

zouvání n

zouvat ned. boty demeti siajn ţuojn

zovnice f

zoxidování n

zoxidovat dok.

zpacifikování n

zpacifikovat dok.

zpackaný fuŝ(it)a

zpackat dok.

zpachtovat dok. (si) farmi 

zpaměti

zpaměti parkere, elmemore, naučit  se ~ parkerigi

zpanákovat dok.

zpanákovat se dok.

zpančování n

zpančovat dok.

zpanikařit dok.

zpanštěle

zpanštělost, -i f

zpanštělý

zpanštět dok.

zparchantělý

zparchantění n

zparchantět dok.

zparchantět dok. hanl. 1 degenerovat bastardiĝi 2 pokazit se difektiĝi

zparodování n

zparodovat dok.

zpasivnět dok.

zpasivnit dok.

zpasterizovat dok.

zpátečk/a, -y f

zpátečn/í inversa, returna, ~í jízdenka bileto por iro-reveno, ~ický reakcia, konservema, ~ík m reakciulo, obskuranto, filistro

zpáteční inversa, returna

zpátečnice f

zpátečnicky

zpátečnický reakcia

zpátečnictví n

zpátečník, -a m reakciulo

zpateronásobit dok.

zpateronásobovat ned.

zpatetizovat dok.

zpátky returne, reen dát ~ remeti, redoni dostat ~ ricevi   ţanřmonon tam a ~tien kaj reen

zpátky returne, reen, dát ~ remeti, re­doni, dostat ~ ekon. ricevi ŝanĝmonon, tam a ~ tien kaj reen

zpatlat dok.

zpéci dok.

zpečetění n

zpečetit dok.

zpečování n

zpěčovat se ned.

zpeněžení n

zpeněžit dok. (for)vendi

zpeněžit dok. (for)vendi, monigi

zpeněžitelný

zpeněžování n

zpeněžovat ned.

zpěnit dok.

zpěnit dok. ŝaŭmigi

zpěňovací

zpěňovat ned.

zperziflovat dok.

zpeřený

zpestření n

zpestřit dok. variigi

zpestřit dok. variigi, (pli)buntigi

zpestřovat ned.

zpět

zpět směr reen, pozpátku retro

zpětinásobit dok.

zpětinásobovat ned.

zpětn/ý retro-, ~ý chod retroiro, retromovo, retropaŝo, ~ý účinek retroefiko, se ~ou platností kun retroefiko, ~é zrcátko  retrospegulo

zpětn/ý: se ~ou platností kun retroefiko ~é zrcátko retrospegulo

zpětně

zpětnovazební

zpěv, -u m kant(art)o dát se do ~u ekkanti

zpěv/ m kant(art)o, kantado, liturgický  ~ ĉanto, dát se do ~u ekkanti, ~ák m kantisto, v  kostele  kantoro, ~ník m  kantaro, kantlibro, ~ný melodia, ~ný pták kant(o)birdo

zpěváč/ek, -ka m

zpěvačk/a, -y f

zpěvák, -a m kantisto

zpěvánk/a, -y f

zpěvavě

zpěvavý

zpěvně

zpevnělý

zpevnění n

zpevnět dok.

zpěvníč/ek, -ku m

zpěvník, -u m   kantaro, kantlibro

zpevnit dok. firmigi

zpevnit dok. firmigi

zpěvnost, -i f

zpevňovací

zpevňování n

zpevňovat ned.

zpěvný

zpěvohr/a, -y f

zpihovatět dok.

zpichlavět dok.

zpíjet ned.

zpikantnět dok.

zpikantnit dok.

zpilý

zpít dok.

zpitoměle

zpitomělost, -i f

zpitomělý

zpitomění n

zpitomět

zpitomit dok.

zpitomovat ned.

zpitvoření n

zpitvořit dok.

zpitvořování n

zpitvořovat ned.

zpitý

zpívan/á, -é f

zpívání n

zpívání n kantado

zpívat ned. kanti

zpívat ned. kanti, žalmy a kánony ĉanti

zpizdit dok.

zplakat dok.

zplanělý

zplanět dok.

zplanýrování n

zplanýrovat dok.

zplenit dok.

zplesnivělý

zplesnivění n

zplesnivět dok.

zplešatět dok.

zplihle

zplihlost, -i f

zplihlý

zplihnout dok.

zplichtit dok.

zplisování n

zplisovat dok.

zplna

zplnomoc/něnec m plenrajtigito, ~nění n rajtigo, práv. plenpovo, prokuro, ~nit dok. (plen)rajtigi, ~ňovat ned. plenrajtigi

zplnomocněn/ec, -ce m

zplnomocnění n plenpovo

zplnomocnit dok. (plen)rajtigi

zplnomocňovat ned.

zplodin/a f  produkto, plynné ~y rub­gasoj

zplodin/a, -y f produkto plynné ~y rubgasoj

zplodit dok.

zplošt/ělý platigita, ~ět dok.platiĝi, ~it dok. platigi

zploštěle

zploštělost, -i f

zploštělý

zploštění n

zploštěnost, -i f

zploštit dok.

zplošťování n

zplošťovat ned.

zplozen/ec, -ce m

zplození n

zplstění n

zplstit dok.

zplstit se dok. feltiĝi

zplstnatělý

zplstnatění n

zplstnatět dok.

zplsťovací

zplsťování n

zplsťovat ned.

zplundrování n

zplundrovat dok.

zplynění n

zplynit dok.

zplynovací

zplynovač m gasigilo

zplynovač, -e m gasigilo

zplynování n

zplynovat dok.

zplynovatelný

zpoceně

zpocení n

zpocený ŝvit(kovrit)a, ŝvitmalseka

zpocený ţvitkovrita, ţvitmalseka

zpočátku komence

zpočátku komence

zpod desub

zpod desub

zpodobení n

zpodobit dok.

zpodobnění n

zpodobnit dok.

zpodobnit dok. similigi

zpodobňování n

zpodobňovat ned.

zpodstatnělý

zpodstatnění n

zpodstatnět dok.

zpodstatňování n

zpodstatňovat ned.

zpoetizování n

zpoetizovat dok.

zpohanštělý

zpohanštět dok.

zpohanšťovat ned.

zpohlavkovat dok.

zpohlavkovat dok. fari aplaŭdon (sur la kapon)  ( i ironicky) (někoho al iu)

zpohodlnělost, -i f

zpohodlnělý

zpohodlnění n

zpohodlnět dok.

zpochybňovat ned. dubigi

zpokornělost, -i f

zpokornělý

zpokornět dok.

zpokorňovat ned.

zpola

zpolehoučka

zpolehounka

zpolíčkovat dok.

zpolíčkovat dok. expr. fari aplaŭdon sur la vangon (někoho al iu)

zpolitizování n

zpolitizovat dok.

zpomal/ený  lantmova, malrapidigita, ~it dok., ~ovat ned. malrapidigi, malakceli

zpomaleně

zpomalení n

zpomalený lantmova

zpomalit dok.

zpomaloučka

zpomalounka

zpomalovací

zpomalovač, -e m

zpomalování n

zpomalovat ned. malrapidigi

zpopelavělý

zpopeln/ění n cindrigo, kremacio, ~it dok. cindrigi

zpopelnění n

zpopelnit dok. cindrigi

zpopelňování n

zpopelňovat ned.

zpoplatnění n

zpoplatnit dok.

zpoplatňování n

zpoplatňovat ned.

zpopularizování n

zpopularizovat dok.

zpopulárnělý

zpopulárnět dok.

zpopulárnit dok.

zpopulárňovat ned.

zporážení n

zporážet dok.

zpórovatět dok.

zpotit se dok. ŝvitkovriĝi

zpotit se dok. ţvitkovriři

zpotvoření n

zpotvořenin/a, -y f

zpotvořenost, -i f

zpotvořilost, -i f

zpotvořit dok.

zpotvořovat ned.

zpov/ěď f náb. konfeso, ~ědnice f náb.  konfesejo, ~ídat ned. konfespreni, preni konfeson, ~ídat se náb. konfesi

zpově/ď, -di f konfeso

zpovědní

zpovědnice f

zpovědnický

zpovědnicový

zpovědník, -a m

zpovídání n

zpovídat ned. konfespreni, preni konfeson

zpovrchnět dok.

zpovzdálí

zpozdile

zpozdilost, -i f

zpozdilý

zpozdit dok. ~ se malfrui

zpozdit dok. malfruigi, ~ se dok. malfrui

zpozornět dok. iři atenta

zpozornět dok. iĝi atenta, ekatenti, zpozorňovat dok. rimarki, ekvidi

zpozorování n

zpozorovat dok. rimarki, ekvidi

zpožděně

zpoždění n malfru(iř)o vlak měl ~ la trajno malfruis

zpoždění n malfru(iĝ)o, # vlak měl ~ la trajno malfruis

zpožděný

zpožďovací

zpožďovač, -e m

zpožďování n

zpožďovat ned.

zpracov/ání n prilabor(ad)o, ~ání dat inf. datum-prilaboro, ~at dok. prilabori, ella­bori, při­bližně aproksimi, podrobně, ~atel m pretiganto, aŭtoro, ~atel kožek felisto

zpracovací

zpracování n prilaborado

zpracovat dok. prilabori

zpracovatel, -e m

zpracovatelk/a, -y f

zpracovatelný

zpracovatelský

zpracováv~

zpráchnivěle

zpráchnivělost, -i f

zpráchnivělý

zpráchnivění n

zpráchnivět dok.

zprasení n

zprasit dok.

zpráskat dok.

zpráv/a f sciigo, komunik(aĵ)o, informo, ra­porto, ~a o činnosti raporto pri a­ga­do, ~a o počasí informo pri la vetero, meteorologia i., ~a z novin gazetinformo, poplaš­né ~y alar­migaj informoj, podle posledních ~ laŭ la lastaj informoj, sportovní ~y sportaj informoj

zpráv/a, -y f sciigo, komuniko, informo, raporto ~a o činnosti   raporto pri agado ~a o počasí informo pri la vetero ~a z novin   gazetinformo poplašné ~y alarmigaj informoj podle posledních   ~ laý la lastaj informoj sportovní ~y sportaj informoj

zprava de dekstre

zprava de dekstre, dedekstre

zpravený

zprávičk/a, -y f

zpravidelnět dok.

zpravidelnit dok.

zpravidelňovat ned.

zpravidla kutime

zpravidla kutime

zpravit dok.

zpravodaj m osoba  raportanto, reportér  ra­portisto, dopisovatel korespondanto, ko­respondisto

zpravodaj, -e m korespondanto dopisovatel raportanto

zpravodajk/a, -y f

zpravodajsky

zpravodajský

zpravodajství n

zpravovat ned.

zpražit dok.

zprimitivnět dok.

zprimitivnit dok.

zprimitivňovat ned.

zprimitizovat dok.

zprivatizovat dok. privatigi

zproduktivnit dok.

zproduktivňovat dok.

zprofanovat dok.

zprohýbat dok.

zprohýbávat ned.

zproletarizování n

zproletarizovat dok.

zproletarizovat dok. prolet(ar)igi

zpronevě/ra f (de)fraŭdo, bezprávné přivlastnění malversacio, ~řit dok. (de)fraŭdi

zpronevěr/a, -y f (de)fraýdo

zpronevěření n

zpronevěřilý

zpronevěřit dok. (de)fraýdi

zpronevěřování n

zpronevěřovat ned.

zpropadeně

zpropadený

zpropitné n trinkmono, krommono

zprostit dok.

zprostit dok., zprošťovat ned. liberigi, zba-vit se­nigi, ~ funkce senfunkciigi, eksigi (je funkcio), ~ povinností kviti pri devoj, ~ trestu pardoni punon, amnestii, ~ viny senkulpigi, ~ žaloby li­berigi de akuzo

zprostituovat dok.

zprostřed

zprostředk/ovatel m faktoro, makleristo, (ne­goc)peristo, obecně peranto, ~ova­tel­na f  práce dun­goficejo, laborperejo, ~o­vaný nerekta, pe­rita, ~ující pera

zprostředka

zprostředkovací

zprostředkování n

zprostředkovat dok. peri

zprostředkovat dok. peri, obch. makleri

zprostředkovatel, -e m peranto, (negoc)peristo

zprostředkovatelk/a, -y f

zprostředkovateln/a, -y f

zprostředkovatelský

zprostředkovávání n

zprostředkovávat ned.

zproštění n liberigo, senigo ~ viny senkulpigo, absolvo ~ trestu   amnestio

zproštění n liberigo, senigo, ~ viny sen­kulpigo, absolvo ~ trestu amnestio

zprošťování n

zprošťovat ned.

zprošťovat ned. liberigi zbavit senigi ~ funkce   senfunkciigi, eksigi ~ trestu pardoni ounon, amnestii ~ viny   senkulpigi ~ žaloby liberigi de akuzo

zprotivení n

zprotivit dok. malplaćigi, tedigi, naýzigi ~ se dok. (ek)tedi

zprotivit dok. malplaĉigi, tedigi, naŭzigi, abomenigi (někomu něco al iu ion), ~ se dok. (ek)tedi

zprotivnět dok.

zprotivovat ned.

zprovoznění n

zprovoznit dok.

zprovozňovat ned.

zprudka

zprůhlednět dok.

zprůmyslnění n

zprůmyslnit dok.

zprůmyslňování n

zprůmyslňovat ned.

zprůmyslovělý

zprůmyslovět dok.

zprůsvitnělý

zprůsvitnět dok.

zprůzračnět dok.

zprůzračnit dok.

zpružnělý

zpružnění n

zpružnět dok.

zpružnit dok.

zpružňování n

zpružňovat ned.

zprvopočátku

zprvu

zpryskyřičnění n

zpředmětnění n

zpředmětnit dok.

zpředmětňování n

zpředmětňovat ned.

zpředu de antaŭe

zpředu de antaýe

zpřeházení n

zpřeházený

zpřeházet dok.

zpřehýbání n

zpřehýbat dok.

zpřelámat dok.

zpřerážet dok.

zpřeřezat dok.

zpřesnit dok. precizigi

zpřesnit dok. precizigi

zpřesňovat ned.

zpřetínat dok.

zpřetrhání n

zpřetrhat dok.

zpřetrhávání n

zpřetrhávat dok.

zpřevracení n

zpřevracet ne(dok.)

zpřídavnělý

zpřídavnění n

zpřídavnět dok.

zpřídavnit dok.

zpřídavňovat ned.

zpříjemnit dok. (pli)agrabligi

zpříjemnit dok. (pli)agrabligi

zpříjemňovat ned.

zpříkra

zpříma rekte

zpříma rekte

zpřísnění n

zpřísnět dok.

zpřísnit dok.

zpřísňování n

zpřísňovat ned.

zpřístupnělý

zpřístupnit dok.

zpřístupňovat ned.

zpřítomnit dok.

zpřítomňovat ned.

zpsychologizovat dok.

zpucovat dok.

zpuchřelost, -i f

zpuchřelý

zpuchření n

zpuchřet dok.

zpuchřet dok. putri

zpuchýřování n

zpuchýřující

zpupkatět dok.

zpupn/ý aroganta, orgojla, chovat se  ~ě arogi, ~ost f  fieraĉo, orgojlo

zpupně

zpupnost, -i f

zpupný

způsob, -u m maniero, metodo jaz. modo ~ života vivmaniero,   estmaniero ~y chování konduto, moroj jakým ~em? kiamaniere?,   kiel? oznamovací ~ jaz. indikativo podmiňovací ~ kondicionalo   rozkazovací ~ imperativo

způsob/ m maniero, metodo, lingv. modo, ~ života vivmaniero, ~y cho­vání kon­duto, moroj, jakým ~em? ki­a­maniere?, kiel?, každým ~em  ĉiel, takovým ~em ti­ama­niere, na ~ laŭ la maniero, ~ o­vládání tech. reĝimo, oznamovací ~ lingv. indi­ka­tivo, pod­miňovací ~ kondicionalo, kon­diĉa modo, ~ přací volitivo, roz­ka­zovací ~ imperativo, ~ řeči dirmaniero, ~ vyjádření esprimmaniero, ~ilý kapabla, ~ný bonkonduta, bon­mo­ra, ĝentila, bonmaniera, deca, kon­ve­na

způsob/a, -y f

způsob/it dok., ~ovat ned. kaŭzi, rezultigi, vyvolat ekigi, ~ bolest fari doloron, ~ difrakci fyz. difrakti, ~ otřes mozku kaŭzi cerban komocion, ~ paniku paniki, ~ po­ruchu perturbi, ~ potrat abortigi, ~ po­žár in­cendii, ~ pře­krvení lék. kon­gesti, ~ rozkol skis­mi, ~ šedivění grizigi, ~ zácpu lék. konstipi, (něko­mu iun), ~ zkla­mání kaŭzi trom­piĝon (někomu  al iu), ~ zvracení naŭzi ( někomu iun),  ~ zubní kaz kariigi dento(j)n, ~ený okolnostmi procirkonstanca

způsobilost, -i f

způsobilý kapabla

způsobit dok. kaýzi

způsobně

způsobnost, -i f

způsobný   bonkonduta, bonmora, řentila chování, poklona deca, konvena

způsobovat ned.

způsobový

zpustle

zpustlice f

zpustlický

zpustlík, -a

zpustlost, -i f

zpustlý pozemek (ne)(pri)zorgita, neglektita, nekulturita,   dezertiřinta, sovařiřinta mravně senmoraliřinta

zpustlý pozemek, objekt  ne(pri)zorgita, neglektita, nekulturita, dezertiĝinta, sova­ĝiĝinta, mravně senmoraliĝinta

zpustnout dok. o pozemku dezertiři, sovařiři mravně senmoraliři

zpustnout dok. o pozemku dezertiĝi, sovaĝiĝi, mravně senmoraliĝi

zpustnutí n

zpustošení n

zpustošenost, -i f

zpustošit dok. detrui, ruinigi, pereigi

zpustošit dok. dezertigi

zpyšnělý

zpyšnět dok.

zpyšnět dok. fieriĝi

zpytavě

zpytavý

zpytování n

zpytovat ned.

zpytovat ned. lit. zast. esplori, ekzameni

zrací

zracionalizování n

zracionalizovat dok.

zračit se ned.

zračívat se ned.

zrad/a, -y f perfido

zrád/ce m perfidulo, hanl. judaso, ~ný osoba perfida, věc trompa, otázka insida

zrada f  perfid(aĵ)o

zrádce m perfidulo

zrádcovsky

zrádcovský

zrádcovství n

zradikalizování n

zradikalizovat dok.

zradit dok. perfidi

zradit dok. perfidi

zrádkyně f

zrádně

zrádnost, -i f

zrádný perfida led trompa otázka insida

zrajónování n

zrajónovat dok.

zrajtovat dok.

zrak m vidsento, vidkapablo, pohled rigardo, mít dobrý ~ havi bonajn okulojn

zrak, -u m vidsento, vidkapablo pohled rigardo mít dobrý ~ havi   bonajn okulojn

zrakově

zrakový

zral/ý i přen. matura, # po ~é úvaze post zorga konsidero

zrale

zralost, -i f

zralý matura i přen. po ~é úvaze post zorga konsidero

zramenatět dok.

zrána matene časně ~ frumatene

zrána matene, časně ~ frumatene

zraněn/í n vundo, lék. lezo, ~ý vundita, m vundito

zranění n vundo lék. lezo

zraněný

zrání n

zranit dok. vundi ~it se vundiři

zranit dok. vundi, ~ se vundiĝi

zranitelnost, -i f

zranitelný

zranitelný vundebla

zraňování n

zraňovat ned.

zrasování n

zrasovat dok.

zrát ned. dospívat  i biol. maturiĝi, o  klasu  grajniĝi

zrát ned. maturiři

zrazení n

zrazený

zrazování n

zrazovat ned. perfidi od úmyslu averi, malkonsili

zrazovat ned. perfidi, od úmyslu averti, malkonsili

zrcadélk/o, -a n

zrcadl/o, -a n spegulo

zrcadlárn/a, -y f

zrcadlení n

zrcadlení n reflekto

zrcadlit dok.

zrcadlit ned. odb. reflekti, speguli, ~ se speguliĝi

zrcadlívat ned.

zrcadlo/ n spegulo, ~vka f opt. reflektofotilo, ~vé sklo glaco

zrcadlovin/a, -y f

zrcadlovk/a, -y f reflekta kamerao fot. reflektofotilo

zrcadlový

zrcátk/o, -a n speguleto

zrcátko n speguleto, zpětné ~ retrospegulo, retrovidilo

zrcátkový

zrealičtět dok.

zreálnět dok.

zreálnit dok.

zreálňovat ned.

zrecenzovat dok.

zredigování n

zredigovat dok.

zredukování n

zredukovat dok. redukti omezit limigi zestručnit koncizigi

zredukovat dok. redukti, omezit limigi, zestručnit koncizigi, ~ se reduktiĝi

zreformování n

zreformovat dok.

zregulování n

zregulovat dok.

zrejdit dok.

zrekapitulování n

zrekapitulovat dok. resumi

zrekapitulovat dok. resumi

zrekonstruování n

zrekonstruovat dok.

zrekreování n

zrekreovat dok.

zrektifikovat dok.

zrekultivování n

zrekultivovat dok.

zrekvírování n

zrekvírovat dok.

zrelativizovat dok.

zrenovování n

zrenovovat dok.

zrentabilnit dok.

zrentgenování n

zrentgenovat dok.

zreorganizování n

zreorganizovat dok.

zrestringování n

zrestringovat dok.

zrevidování n

zrevidovat dok.

zrevolucionizování n

zrevolucionizovat dok.

zrezavělost, -i f

zrezavělý rusta

zrezavělý rusta

zrezavění n

zrezavět dok. rustiqi

zrezavět dok. rustiĝi

zrigolování n

zrigolovat dok.

zrn/(k)o n grajno, ječné ~o lék. hordeolo, ~o ka­­kaovníku kakaograjno, pylové ~(k)o polenero, ~ko prachu polvero, ~ko naděje ero da espero, ~ko písku sablero, ~kový grajna, ~ko­­­vá káva  grajnkafo

zrn/o, -a grajno ječné ~ lék. hordeolo

zrnatět ned.

zrnatý

zrnéčk/o, -a n

zrnění n

zrněnk/a, -y f

zrní n greno

zrní n greno

zrnič, -e m

zrníčk/o, -a n

zrnit ned.

zrnit/ ned. grajni, ~ý grajn(ec)a, ~ost f  grajneco

zrnitě

zrnitost, -i f

zrnitostní

zrnitý grajn(ec)a

zrnk/o, -a n prachu polvero

zrnkový

zrnomet, -u m

zrnování n

zrnovat ned.

zrnovk/a, -y f

zrod m lit. zvl. přen. naskiĝo

zrod, -u m

zrodit dok.

zrodit dok. naski, ~ se naskiĝi

zrohovatělý

zrohovatění n

zrohovatět dok.

zrohovatět dok. korniĝi

zromanizování n

zromanizovat dok.

zromantizovat dok.

zrosit ned.

zrosolovatělý

zrosolovatění n

zrosolovatět dok.

zrovna teď ĺus přímo rekte nevypadá ~ dobře li/ţi ne aspektas tre   bone proč to dal ~ jí? kial li donis řin řuste al ţi?

zrovna teď ĵus, přímo rekte, konkrete, # nevypadá ~ dobře li / ŝi ne aspektas tre bone, proč to dal ~ jí? kial li donis ĝin / tion ĝuste al ŝi?

zrovnoprávnění n

zrovnoprávnit dok.

zrovnoprávňovat ned.

zrození n

zrozpačitělý

zrozpačitět dok.

zrozpačitět dok. embarasiĝi

zručn/ý lert(man)a, ~ý člověk lertulo, ~ý na obě ruce ambaŭdekstra, ~ost f  lerteco

zručně

zručnost, -i f

zručný lert(man)a

zrůd/a f kriplaĵo, difektaĵo, člověk kriplulo, ĝibulo, ~nost f  biol. anomalio; čin bestia faro, ~ný degenerita, kripla, monstra

zrůd/a, -y f kriplaĺo

zrudlost, -

zrudlý

zrůdně

zrudnění n

zrůdnost, -i f anomalio; bestia faro,

zrudnout dok. (profunde) ruĝiĝi

zrudnout dok. (profunde) ruřiři

zrudnutí n

zrůdný degenerita,   kripla, monstra

zruinování n

zruinovat dok.

zruinovat dok. ruinigi

zruměnělý

zruměnět dok.

zrušení n nuligo, malvalidigo, senvalidigo, násilné rompo, romp(it)aĵo, zákona abol(ici)o, ~ slibu rompo de promeso

zrušení n senvalidigo, nuligo zákona abol(ici)o

zrušit dok. nuligi   slovo rompi zákon abol(ici)i instituci, komisi likvidi,   malfondi smlouvu malvalidigi, ćesigi pracovní poměr i ćesigi,   fini rozsudek i kasacii objednávku i malmendi, malaboni

zrušit dok. nuligi, slovo rompi, zákon(em)  a­bol(ici)i, instituci, komisi likvidi, malfondi, smlouvu malvalidigi, ĉesigi, pracovní poměr ĉesigi, fini, rozsudek i kasacii, objednávku i malmendi, předplatné malaboni, ~ ~ soudní rozhodnutí kasací kasacii

zrušitelnost, -i f

zrušitelný

zrušovací

zrůžovělý

zrůžovět dok.

zrýhování n

zrýhovat dok.

zrychleně

zrychlení n

zrychlení n akcel(ad)o

zrychlený

zrychlit dok. plirapidigi, akceli ~ se dok. plirapidiři

zrychlit dok. plirapidigi, akceli, ~ se dok. plirapidiĝi

zrychlovací

zrychlování n

zrychlovat ned.

zrýmovat dok.

zrýpání n

zrýpat dok.

zrýt dok.

zrytí n

zrytmizovat dok.

zrz/ek, -ka m

zrzav/ec, -ce m

zrzavě

zrzavění n

zrzavost, -i f

zrzavý (flav)ruřa, rufa osoba ruřhara

zrzavý (flav)ruĝa, rufa, kuprobruna, m  ruĝ­harulo

zrzeč/ek, -ka m

zrzohlávk/a, -y f

zrzoun, -a m

zrzoun/ek, -ka m

zrzounk/a, -y f

zřasení n

zřasený o šatech krispa

zřasit dok.

zřasit dok. text. ruŝigi, faldigi, ~ sukni drapiri jupon

zředění n

zředit dok. maldensigi, dilui

zředit dok. maldensigi, dilui, např. víno vodou adulteri

zředitelnost, -i f

zředitelný

zřejm/ě evidente, ~ý evidenta, # je ~é, že estas evidente, ke; evidentiĝas, ke, ~á věc evidentaĵo

zřejmě evidente

zřejmost, -i f

zřejmý

zřejmý evidenta <> je ~é, že estas evidente, ke

zřeknout se dok. v. zřící se

zřeknout se dok. viz  zřící se

zřeknutí n rezigno

zřeknutí se n

zřemeslnit dok.

zřemeslňovat ned.

zřeřavělý

zřeřavět dok.

zřetel, -e m atento, konsidero brát ~ atenti, respekti (na co ion)   mít na ~i atenti, konsideri se ~em konsidere (k čemu, na něco   ion) <> nesmíme pustit ze ~e, že... ni devas ćiam atenti, ke...   

zřetel/ m atento, konsidero, brát ~ atenti, respekti (na co ion), mít na ~i a­tenti, konsideri, se ~em konsidere (k čemu, na něco ion), # nesmíme pu­stit ze ~e, že... ni devas ĉiam atenti, ke ..., ~ný klara, rimarkebla, čitelný legebla

zřetelně

zřetelnost, -i f

zřetelný klara, rimarkebla čitelný legebla

zřetězení n

zřetězení n odb. ĉenigo

zřetězit dok.

zřetězování n

zřetězovat ned.

zřezání n

zřezat dok.

zřícení n

zřícenin/a, -y f ruino

zřícenina f ruin(ej)o, ~ hradu kastelruino

zříci se dok., zříct se dok. rezigni (ion)

zříci se, zříct se dok., zříkat se ned. úřadu, funkce abdiki, rezigni, demisii (něčeho ion)

zřídelní

zřídelnictví n

zřídit dok. aranĝi, starigi, establi, založit fondi

zřídit dok. starigi, establi

zřídka malofte

zřídka malofte

zřídkakde

zřídkakdo

zřídkakdy

zřídl/o, -a n fonto

zřídlo n fonto

zřídlý

zřídnout dok.

zřidnutí n

zřiďoučka

zřiďounka

zříkat se ned. v zříci se

zřít ned.

zřítelnice f pupilo

zřítelnice f pupilo

zřítelnicový

zřítit se dok. budova disfali, detruiři člověk fali (de) let.   kraţi ~ se do propasti enabismiři i přen.

zřítit se dok. budova disfali, detruiĝi, člověk fali (de) let. kraŝi, ~ se do propasti i přen. enabismiĝi

zřízen/ec, -ce m dungito kancelářský ~ helpoficisto, subalterna   oficisto dok. poštovní ~ poţta dungito

zřízenec m dungito, kancelářský ~ helpoficisto, subalterna oficisto,. poštovní ~ poŝta dungito

zřízenecký

zřízení n ordo, reřimo, sistemo společenské ~ sociordo státní ~   ţtatordo, reřimo

zřízení n ordo, reĝimo, sistemo, demokratické ~ demokratia sistemo, společenské ~ sociordo, státní ~ ŝtatordo, reĝimo

zřízenkyně f

zřizovací

zřizování n

zřizovat ned.

zřizovat ned. viz zřídit

zřizovatel m establanto, establinto

zřizovatel, -e m establanto, establinto

zsinalost, -i f

zsinalý

zsinalý pala

zsinat dok.

ztahání n

ztahat dok.

ztajený

ztajit dok.

ztápění n

ztápět ned.

ztéci dok.

zteč f  sturmo

zteč, -e f

ztečný

ztechnizovat dok.

ztékat ned.

ztékat ned.: hradby, loď eskal(ad)i

ztekucovací

ztekucovač, -e m

ztekucovat ned.

ztekutit dok.

ztekutiv/o, -a n

ztekuťování n

ztekuťovat ned.

ztělesnění n

ztělesnění n enkarniĝo

ztělesnit dok. (en)korpigi, enpersonigi, div. enpersonigi

ztělesnit dok. enkorpigi, enpersonigi div. enpersonigi

ztělesňování n

ztělesňovat ned.

ztělnatět dok.

ztemnělý

ztemnění n

ztemnět dok.

ztemnit dok.

ztemňovat ned.

ztenčení n

ztenčit dok.

ztenčování n

ztenčovat ned.

ztepilý

ztepilý (lit.) gracia

zteplalý

zteplání n

zteplat dok.

zteple~

zterorizování n

zterorizovat dok.

ztesklivělý

ztesklivět dok.

ztesknělý

ztesknět dok.

ztěžk/a, -y f

ztěžkle

ztěžklý

ztěžknout dok.

ztěžkomyslnět dok.

ztěžkopádnět dok.

ztěžovat ned.

ztěžovat ned. viz ztížit

zticha silente

zticha silente

ztichle

ztichlý

ztichnout dok.

ztichoučka

ztichounka

ztisíceronásobit dok.

ztisíceronásobovat ned.

ztišení n

ztišit dok.

ztišit dok. mallaŭtigi

ztišovat ned.

ztíž/ený malfaciligita, ~it dok. malfaciligi, impliki

ztížení n

ztížený malfaciligita

ztížit dok. malfaciligi

ztlouci

ztloustlý

ztloustnout dok. dikiři, korpulentiři

ztloustnout dok. grasiĝi, dikiĝi, korpulentiĝi

ztloustnutí n

ztlumeně

ztlumení n

ztlumit dok. rádio mallaýtigi to~n strunného nástroje dampi světlo   malintensigi

ztlumit dok. rádio mallaŭtigi, tón strunného nástroje dampi, světlo malintensigi

ztlušťovací

ztlušťování n

ztlušťovat ned.

ztmavělý

ztmavění

ztmavět dok.

ztmavět dok., ztmavnout dok. malheliĝi

ztmavit dok.

ztmavit dok. malheligi

ztmavlý

ztmavnout dok. malheliři

ztmavnutí n

ztopení n

ztopit dok.

ztopornělý

ztopornění n

ztopornět dok.

ztopoření n

ztopoření n fyziol. erektiĝo

ztopořený

ztopořit se dok.

ztotožnění n

ztotožnit se dok. samopinii (s kým kiel iu)

ztotožnit se dok. samopinii (s kým kiel iu), identiĝi (kun iu)

ztotožňování n

ztotožňovat ned.

ztracen/ý perdita, ~á vejce poĉitaj ovoj

ztracení n

ztrácení n

ztrácený

ztracený perdita

ztrácet ned.

ztrácet ned. viz ztratit

ztrácívat ned.

ztrápeně

ztrápenost, -i f

ztrápený

ztrát/a f perdo, damaĝo, ekon. deficit malprofito, profitmanko, el. dekremento, ~a času perdo de tempo, tem­poperdo, oddělení ~ a nálezů fako por objektoj perditaj kaj trovitaj, ~a vědomí lék. senkonsciiĝo, prodávat se ~ou vendi malprofite, ~y pl. zvl. voj. perdoj

ztrát/a, -y f perdo ~a času perdo de tempo, tempoperdo oddělení ~ a   nálezů fako por perditaj objektoj, fako por trovaĺoj prodávat   se ~ou vendi malprofite ~y voj. perdoj

ztratit dok. perdi práv. i malakiri ~ nárok perdi/malakiri   pretendon ~ odvahu perdi la kurařon, senkurařiři ~ půdu pod   nohama perdi teron el sub la piedoj ~ řeč perdi la parolon ~   vědomí perdi la konscion, senkonsciiři ~ z dohledu perdi el la   okuloj, perdi el la vido

ztratit dok. perdi, práv. i malakiri, ~ ná­rok perdi / malakiri pretendon, ~ od­vahu perdi la kuraĝon, senkuraĝiĝi, ~ potenci hanl. eŭnukiĝi, ~ půdu pod nohama perdi teron el sub la piedoj, ~ rovnováhu rompi / perdi ekvilibron, ~ řeč nenalézat odpověď ne trovi respondon, perdi parolkapablon, ~ trpělivost mal­pa­ci­en­ciĝi, ~ vědomí perdi la konscion, senkonsciiĝi, ~ z dohledu perdi el la okuloj, perdi el la vido, # ztrácí to všechen smysl  tio perdas ĉian sencon; ~ se zmizet perdiĝi

ztratné, -ho n

ztrátově

ztrátovost, -i f

ztrátový malprofita

ztrátový malprofita, deficita

ztrémovat dok.

ztrhaně

ztrhání n

ztrhat dok.

ztrhnout dok.

ztrnul/ost f rigideco, lék. katalepsio, ~ý rigida

ztrojčit se dok.

ztrojmocnění n

ztrojmocnit dok.

ztrojmocňování n

ztrojmocňovat ned.

ztrojnásobení n

ztrojnásobit dok.

ztrojnásobit triobligi

ztrojnásobování n

ztrojnásobovat ned.

ztropit dok.

ztroskotan/ec, -ce f

ztroskotání n ţipromp(iř)o, ţippereo

ztroskotání n ŝipromp(iĝ)o, ŝippereo,  kra­ŝo, ~ na mělčině  grundado

ztroskotat dok. nám. suferi   ţippereon přen. fiaski

ztroskotat dok.1 nám. kraŝi, suferi ŝippereon 2 let. kraŝi 3 nezdařit se, zničit frakasiĝi,  zvl. lit. fiaski

ztroskotávání n

ztroskotávat ned.

ztrouchnivěle

ztrouchnivělý

ztrouchnivění n

ztrouchnivět dok.

ztrpčit dok. amarigi

ztrpčit dok. amarigi

ztrpčovat ned.

ztrpklost, -i f

ztrpklý

ztrpknout dok.

ztrýznění n

ztrýznit dok.

ztřásnit dok.

ztřeštěn/ec, -ce m

ztřeštěn/ost f senprudento, frenezeco, mal­prudento, temeraro, ~ý senprudenta, ventanima, temerara

ztřeštěně

ztřeštěnost, -i f

ztřeštěný

ztřískat dok.

ztučnělost, -i f

ztučnělý

ztučnět dok.

ztuha

ztuhl/ý rigida, ~ost f  rigideco

ztuhle

ztuhlost, -i f

ztuhlý rigida

ztuhnout dok. rigidiři měnit zkupenství solidiři

ztuhnout dok. rigidiĝi, měnit skupenství solidiĝi, na  povrchu  krustiĝi, dát ~  solidigi

ztuhnutí n

ztuchle

ztuchlin/a, -y f

ztuchlost, -i f

ztuchlý

ztuchlý mucida

ztuchnout dok.

ztumpachovatělý

ztumpachovatět dok.

ztupělý

ztupení n

ztupit dok.

ztupit dok.

ztužení n

ztužidl/o, -a n

ztužit dok.

ztužovací

ztužovačk/a, -y f

ztužování n

ztužovat ned.

ztvárnění n

ztvárnit

ztvárnit dok., ztvárňovat ned. zvl. um. formi, doni formon, hud. komponi

ztvárňování n

ztvárňovat dok.

ztvarování n

ztvarovat dok.

ztvrdlin/a, -y f

ztvrdlý

ztvrdlý malmoliĝinta, anat. o tkáni  sklera

ztvrdnout dok. malmoliři ruce kaliři chléb i malfreţiři

ztvrdnout dok. malmoliĝi, ruce kaliĝi, chléb malfreŝiĝi

ztvrdnutí n

ztypizování n

ztypizovat dok.

ztýrání n

ztýrat dok.

zuáv, -a m

zuávský

zub, -u m dento ~ moudrosti sařodento bolí mě ~y mi havas   dentodoloron <> bránit se ~y nehty defendi sin per ungoj mléčný   ~ laktodento po ~y ozbrojen armita řis la dentoj, řisdente   armita skřípat ~y grincigi la dentojn zatnout ~y kunpremi la   dentojn zkažený ~ karia/difektita dento

zub/ m dento, mléčný ~ laktodento, ~ s kazem karia dento, ~y třenové a stoličky premolaroj kaj molaroj, vangodentoj, ~ moudrosti saĝodento, ~ času přen. dento de l' tem­po, # bolí mě ~y mi havas dentodoloron, bránit se ~y nehty defen­di sin per dentoj kaj ungoj, ~y hřebenu / pily dentoj de kombilo / segilo, ~y se kazí dentoj kariiĝas, po ~y ozbrojen armita ĝis la dentoj, ĝis­den­te armita, skří­pat ~y grincigi la dentojn, zatnout ~y kunpremi la den­tojn, ~ovina f  dentino

zubačk/a, -y f

zubačka f  hovor. ozubnicová železnice / dráha dentorela fervojo

zubák, -a m

zubař, -e m

zubařk/a, -y f

zubařský

zubat/á, -é f

zubat/ec, -ce m

zubatý

zubatý segildenta

zubit se hovor. rikani

zubit se ned. hovor. rikani

zubní denta

zubní denta, stomatologia, ~ kaz denta kario, ~ krček kolo / cerviko de dento, ~ lékař  dentisto, ~ lůžko alveolo, dentingo, ~ pasta dentopasto, ~ sklovina  adamantino, denta emajlo

zubnice f

zubný

zubodásňový

zubolékařský

zubořez, -u m

zubov/ý: ~á mezera ozubeného kola tech. noĉo

zubovin/a, -y f

zubovitý

zubový

zuboženě

zuboženost, -i f

zubožený

zubožený mizeraspekta

zubožit dok.

zubožovat ned.

zubr m eŭropa bizono

zubr, -a m eýropa bizono

zubří

zúčastněně

zúčastněný

zúčastnit se dok., zúčastňovat se ned. partopreni (něčeho i­on / en io), ~ se banketu bankedi, ~ se hromadného lovu batui

zúčastnit se partopreni (čeho en io)

zúčastňovat se dok.

zúčtovací

zúčtování n

zúčtovat ned.

zúčtovatelný

zúčtovávání n

zúčtovávat ned.

zuhelnatělý

zuhelnatění n

zuhelnatět dok.

zuhelnatět dok. karbiĝi, zuhelňovat ned. karbigi

zuhelnatit dok.

zuhelnělý

zuhelnění n

zuhelnět dok.

zuhelnit dok.

zuhelňovací

zuhelňování n

zuhelňovat ned.

zujímat dok.

zúkolování n

zúkolovat dok.

zulámání n

zulámat dok.

zulíbání n

zulíbání: k ~  kisinda

zulíbat dok.

zulský

Zulu, -a m

Zulukafr, -a m

zuniformování n

zuniformovat dok.

zunkat ned.

zunknout (si) dok.

zupřímnět dok.

zurážet dok.

zurče/ní n murmur(ad)o, ~t ned. lit. lirli

zurčící lirlanta, flustranta, murmuretanta

zurčivý

zúročení n

zúročit dok.

zúročitelný

zúročování n

zúročovat ned.

zúrodnění n

zúrodnit dok. fari kultivebla

zúrodnit dok., zúrodňovat  ned. fekun­digi, fari kultivebla, ~ se fruktiĝi, fekundiĝi

zúrodnitelný

zúrodňovací

zúrodňování n

zúrodňování n fekundigo

zúrodňovat ned.

zuření n

zuřit ned. furiozi

zuřit ned. furiozi, rabii, ~ jako uragán uragani

zuřiv/ec, -ce m

zuřiv/ý furioza, rabia, ~ec m furiozulo, ~ost f  furioz(ec)o

zuřivě

zuřivost, -i f

zuřivý furioza

zúspornit dok.

zůstat dok. (post)resti, zůstávat ned. restadi,  ~ dlužen resti ŝulda, ~ naživu resti vivanta, ~ pozadu postresti, resti malantaŭe, ~ stát zastavit se halti, # ~ tam několik dní resti tie kelkajn tagojn

zůstat dok. resti ~ dlužen resti ţulda ~ naživu resti vivanta ~   pozadu postresti, resti malantaýe ~ stát zastavit se halti

zůstat/ek, -ku m

zůstatek m rest(aĵ)o, reziduo

zůstatkový

zůstatkový resta

zůstávat ned.

zůstavit  dok. 1 zanechat (post)lasi 2 přenechat  transdoni 3 závět testamenti

zůstavit dok.

zůstavitel, -e m

zůstavitelk/a, -y f

zušlechtění n

zušlechtit dok. plibonigi zahr. kultivi, grefti zvířata bredi

zušlechtit dok. zušlechťovat ned. 1 chování, ocel fajnigi 2 chování, povahu no­bligi, sublim(ig)i, plibonigi 3 bot., zool. plibonigi per selekto kaj krucado

zušlechtitelný

zušlechťovací

zušlechťování n

zušlechťovat ned.

zutí n

zutínat dok.

zutý kun demetitaj ŝuoj

zutý kun demetitaj ţuoj

Zuzan/a, -y f

Zuzank/a, -y f

zúžení n

zúžení n (pli)mallarĝigo, (pli)mallar­ĝi­ĝo, malplivastigo, omezení restrikto, lék. stenozo, ~ cév lék. vazokonstrikto

zúženin/a, -y f

zúženost, -i f

zúžený

zúžit dok. mallarřiři ~ se dok. mallarřiři

zúžit dok., zužovat ned. mallarĝigi, ~ se dok. mallarĝiĝi, ~ clonu diafragmi, ~ cévy lék. konstrikti vaskulojn

zužitkování n

zužitkovat dok. utiligi

zužitkovat dok. utiligi

zužitkovatelnost, -i f

zužitkovatelný

zužitkovávání n

zužitkovávat ned.

zuživatelný

zužování n

zužovat ned.

ZV m

zvací

zvací invita

zvadle

zvadlost, -i f

zvadlý velk(int)a

zvadnout dok. forvelki

zvadnout dok. forvelki

zvadnutí n

zvadý velkinta

zválení n

zválet dok.

zvalchování n

zvalchovat dok.

zvalorizování n

zvalorizovat dok.

zvan/ý pozvaný invitita, invitata, nomata, nomi­­ta, jen pro ~é sole por invititoj, tak ~ý tiel nomata

zvandrovalý

zvandrovat dok.

zvaní n

zvaný pozvaný invitita, invitata jen pro ~é sole por invititoj   tak ~ý tiel nomata

zvápenatělý

zvápenatění n

zvápenatět dok.

zvápnění n

zvápnit dok.

zvát ned.

zvát ned. inviti

zvážení n

zvážení n peso

zvážit dok. pesi dok. a ned.posoudit pripensi, konsideri

zvážit dok. pesi, uvážit pripensi, konsideri, ~ něčí zásluhy pesi ies meritojn

zvažitelný

zvážněle

zvážnělý

zvážnět dok. serioziři

zvážnět dok. serioziĝi, solidiĝi

zvěcnění n

zvěcnit dok.

zvěcňování n

zvěcňovat ned.

zvečera

zvečera, (na)večer vespere

zvěčnění n

zvěčnit dok.

zvěčnit dok. eternigi

zvěčňovat ned.

zvěd/y, -ů m

zvedací

zvedák m kriko, levilo, k  autu  ĉarlevilo

zvedák, -u m kriko

zvedání n

zvedat ned.

zvedat se ned. leviĝi, vypínat se montiĝi

zvědav/ec, -ce m

zvědav/ý scivol(em)a, sciavida, rigarde­ma, videma, spektema, sciema, ~ě scivo­l(e­m)e, scivide, ~ost f scivolemo, sciavido

zvědavě scivol(em)e, sciavide

zvědavost, -i f scivolemo, sciavido

zvědavý scivol(em)a, sciavida

zvědečtělý

zvědečtět dok.

zvědečtit dok.

zvědečťovat ned.

zvedený

zvědět dok.

zvednout dok.

zvednout dok. levi, ~ kotvu malankri, ~ plachtu / plachty l. velo(j)n, ~ se leviĝi, l. sin

zvednutí n

zvelebení n

zvelebit dok.

zvelebit dok.  progresigi

zvelebovací

zvelebování n

zvelebovat ned.

zveličelý

zveličeně

zveličení n

zveličit dok.

zveličování n

zveličovat ned. troigi

zveličovat ned. troigi

zvenčí de ekstere

zvenčí de ekstere

zvenku

zverbování n

zvěroklestič, -e m

zvěroklestičství n

zvěrokruh m astr. zodiako

zvěrokruh, -u m

zvěrolékař m bestkuracisto, veterinaro

zvěrolékař, -e m bestkuracisto, veterinaro

zvěrolékařin/a, -y f

zvěrolékařsky

zvěrolékařský

zvěrolékařství n

zvěrsky

zvěrský

zvěrstv/o, -a n brutalaĺo, kruelaĺo

zvěrstvo n brutalaĵo, kruelaĵo, bestaĵo

zveršování n

zveršovat dok.

zvěř f  bestaro, dravá ~ rabobestoj, lovná ~  ĉasbestoj, ĉasaĵo, vysoká ~ grandaj ĉasbestoj

zvěř, -e f ćasbestoj dravá ~ rabibestoj vysoká ~ grandaj ćasbestoj

zveřejnění n

zveřejnění n publikigo

zveřejnit dok. publikigi

zveřejnit dok. publikigi, vyhlásit zákon pro­mulgi

zveřejňování n

zveřejňovat ned.

zvěřin/a f gastr. ĉasaĵo, ĉasbesta viando, ~ec m bestejo, manaĝerio

zvěřin/a, -y f ćasaĺo, ćasbesta viando

zvěřin/ec, -ce m manařerio

zvěřinář, -e m

zvěřinářk/a, -y f

zvěřinářství n

zvesela

zvést dok.

zvěst, -i f

zvěstování n náb. anonco, evangelio, Z~ Panny Marie Anunciacio

zvěstování n náb. anunciacio

zvěstovat bonanonci

zvěšin/ec, -ce m

zvětral/ý efloreska, ~ina f  geol. efloreskaĵo

zvětralin/a, -y f

zvětralost, -i f

zvětralý

zvětrání n

zvětrat dok.

zvětrávání n

zvětrávání n efloresko

zvětrávat ned.

zvětrávat o hornině efloreski

zvětšelost, /i f

zvětšelý

zvětšeně

zvětšení n

zvětšenin/a, -y f

zvětšet dok.

zvětšit dok.

zvětšit dok., zvětšovat ned. pli(grand)i­gi, grandigi, rozmnožit  plimultigi, ~ se pli­(grand)iĝi, grandiĝi, počtem  plimultiĝi, roztáhnout se dilatiĝi

zvětšit dok.pli(grand)igi ~ se dok. pli(grand)iři

zvětšovací   pligrandiga

zvětšovací pligrandiga

zvětšovač, -e m

zvětšovák, -u m

zvětšování n

zvětšovat ned.

zvídavě

zvídavost, -i f

zvídavý

zvídavý demandema, vidama

zviditelnit dok. videbligi

zviklání n

zviklat dok.

zviklat dok. ŝanceligi,  uvádět v pochybnost hezitigi

zviklávání n

zviklávat ned.

zvířátk/o, -a n

zvíře, -te n besto divoké ~ sovařbesto domácí ~ hejmbesto, dombesto   dravé ~ rabibesto tažné ~ tirbesto <> chová se jako ~ li   kondutas kiel bruto <> velké ~ grava persono, altrangulo,   eminentulo

zvíře/ n besto, divoké ~ sovaĝbesto, do­má­cí ~ hejmbesto, dombesto, dravé ~ rabobesto, tažné ~ tirbesto, tirbruto, # chová se jako ~ li kondutas kiel bruto, velké ~  přen. o osobě  Sinjoro Lagrav, grava persono, eminentulo, člověk milující zvířata bestama ho­mo, ~cí besta, ~cký bestega, bestia, ~ctvo n bestaro, ~na f  faŭ­no

zvířecí

zvířeckost, -i f

zvířecky

zvířecký

zvířectv/o, -a n

zvířen/a, -y f faýno

zvíření n

zvířetník m zodiako

zvířetník, -u m

zvířetníkový

zvířit dok.

zvířit dok., zviřovat ned. prach flugigi, ~ se flugiĝi

zviřování n

zviřovat ned. prach fluigi ~ se flugiři

zvítězit dok. venki (iun)

zvítězit dok. venki (nad někým iun)

zvláčení n

zvláčet dok.

zvláčkovatělý

zvláčkovatění n

zvláčkovatět dok.

zvláčnělý

zvláčnění n

zvláčnět dok.

zvláčnit dok.

zvláčňovadl/o, -a n

zvláčňování n

zvláčňovat ned.

zvládání n

zvládat ned.

zvladatelný

zvládnout dok. (pri)majstri

zvládnout dok. (pri)majstri, plenumi

zvládnutelný

zvládnutí n

zvláknění n

zvláknit dok.

zvlákňovací

zvlákňování n

zvlákňovat ned.

zvlášť, zvláště nadmíru eksterordinare odděleně aparte speciálně   speciale navíc ekstre zejména precipe

zvlášť, zvláště nadmíru eksterordinare, odděleně aparte, speciálně speciale, na­víc ekstre, zejména precipe, ~ zlá situ­a­ce a­parte malbona situacio

zvláštn/í neběžný neordinara, stranga, speciální speciala, ekstra, specifa, mimořádný eksterordinara, samostatný aparta, ~ost f  specialaĵo, apartaĵo, podivuhodnost kuriozaĵo, notindaĵo

zvláštně

zvláštní neběžný neordinara, stranga speciální speciala, ekstra   mimořádný eksterordinara samostatný aparta

zvláštnost, -i f zvl.   turistický memorindaĺo, notindaĺo, vidindaĺo

zvláštnůstk/a, -y f

zvlažnět dok.

zvlčilost, -i f

zvlčilý

zvlčit dok.

zvlhčení n

zvlhčit dok.

zvlhčovací

zvlhčovač, -e m

zvlhčování n

zvlhčovat ned.

zvlhlý

zvlhnout dok. malsek(et)iři

zvlhnout dok. malsek(et)iĝi, humidiĝi

zvlídnět dok.

zvlnění n

zvlněnost, -i f

zvlněný

zvlnit dok.

zvlnit dok. ondigi

zvlňovací

zvlňování n

zvlňovat ned.

zvnějška

zvnitřka

zvodnatělý

zvodnatět dok.

zvodnělý akvohava, akvoporta, akvotena, akvumita

zvodněný

zvochlovat dok.

zvolací

zvolání n

zvolání n alvoko, eksklamacio, ekkrio

zvolat dok. ekkrii

zvolat dok. ekkrii

zvolení n

zvolený elektita, m elektito

zvolit dok. elekti ~ si povolání elekti sian profesion ~ za   předsedu elekti prezidanto, elekti kiel prezidanton

zvolit dok. elekti, ~ si povolání elekti sian profesion, ~ za předsedu elekti iun prezidanto, elekti iun kiel prezidanton

zvolitelný

zvolna

zvolnění n

zvolnit dok.

zvolňování n

zvolňovat ned.

zvon, -u m sonorilo např. na sýr kloţo

zvon/ m sonorilo, poklop tech. ĵaro, poklop gastr. kloŝo, ~ek m sonorileto, bot. kam­panulo, kloŝfloro, jizdního kola a pod.  tintilo,  ~ice f sonorilejo, sonorilturo, kampanilo, srdce ~u svingilo de sonorilo

zvon/ec, -ce m

zvon/ek, -ka m

zvon/ek, -ku m sonorileto bot.   kampanulo

zvonárn/a, -y f

zvonař, -e m

zvonařský

zvonařství n

zvoncovitý

zvoneč/ek, -ka m

zvoneč/ek, -ku m

zvonečník, -u m

zvonění n

zvonění n sonor(ad)o

zvoněnk/a, -y f

zvonice f sonorilejo

zvonicí

zvonický

zvoník, -a m

zvonit ned. sonori, znít soni

zvonit ned. sonorigi znít soni

zvonítk/o, -a n

zvonivě

zvonivý

zvonkohr/a, -y f

zvonkohra f  hud. kariljono

zvonkovitě

zvonkovitý

zvonkový

zvonohlík, -a m

zvonov/ec, -ce m

zvonově

zvonovin/a, -y f

zvonovitě

zvonový

zvrácen/ý 1 opačný, překocený  renversita 2 úchylný perversa, ~ost f  perverseco

zvráceně

zvrácení

zvracení n

zvrácení n

zvracení n vomado, působit ~ vomigi,  i přen. odpuzovat naŭzi

zvrácenost, -i f

zvrácený

zvracet ned. dávit vomi chce se mi ~ mi vomemas

zvracet ned. dávit vomi, # chce se mi ~ mi vomemas

zvracivost, -i f

zvráskovatělý

zvráskovatění n

zvráskovatět dok.

zvrásnělý

zvrásnění n

zvrásnit dok.

zvrásnit dok. lék., geol. falti, ~ se faltiĝi, bot. rugi

zvrat m 1 převrácení renverso, poražení, zvrácení faligo 2 obrat turno 3 let. bonto

zvrat, -u m renverso

zvrat/ek, -ku m

zvrátit dok.

zvrátit dok. retroklini, renversi, do protisměru inversigi

zvratky m pl. vomaĵo

zvratně

zvratný

zvrhání n

zvrhat ned.

zvrhávat se ned.

zvrhl/ost f perverso, ~ý perversa, učinit ~ým perversigi

zvrhle

zvrhlost, -ii

zvrhlý perversa

zvrhnout

zvrhnout se degeneri

zvrhnutí n

zvroucnět dok.

zvrstvení n

zvrstvení n geol. tavoleco, tavoliĝo

zvrtačelý

zvrtačilý

zvrtačit dok.

zvrtat dok.

zvrtat se dok.

zvrtnout dok.

zvrtohlavět dok.

zvrzání n

zvrzat dok.

zvrznout dok.

zvrznutí n

zvředovatění

zvředovatět dok.

zvučení n

zvučet nd., soni

zvučet ned.

zvučívat ned.

zvučně

zvučnost, -i

zvučný

zvuk, -u m sono hudební tono

zvuk/ m sono, hudební tono, ~otěsný son­rezista

zvukař, -e m

zvukařk/a, -y f

zvukařský

zvukomalb/a, -y f

zvukomalebně

zvukomalebnost, -i f

zvukomalebný

zvukoměr, -u m

zvukoměrný

zvukoměřictví n

zvukotěsně

zvukotěsnost, -i f

zvukotěsný sonrezista

zvukov/ý son-, ~á aparatura son­eki­paĵo, ~á bariéra  let. sonmuro, ~é efekty sonefektoj, ~ý film parolfilmo

zvukovod m anat. sonodukto, oreldukto

zvukovod, -u m

zvukovost, -i f

zvukový

zvůle

zvulgarizovat dok.

zvulgárnět dok.

zvulgárnit dok.

zvýhodnělý

zvýhodnění n

zvýhodnit dok.

zvýhodňování n

zvýhodňovat ned.

zvyk, -u m kutimo u nás je ~em će ni estas kutime/kutimo

zvyk/ m kutimo, moro, alkutimiĝo, # u nás je ~em ĉe ni estas kutime / kutimo, ~lost f u­zanco

zvykání n

zvykat ned.

zvykat ned. viz zvyknout

zvykl/ý (al)kutimiĝinta, # jsem ~ý mi kutimas, na to nejsem ~ý al tio mi ne estas alkutimiĝinta

zvyklost, -i f

zvyklý (al)kutimiřinta jsem ~lý mi kutimas na to nejsem   ~lý al tio mi ne estas kutimigita

zvyknout dok.  

zvyknout dok. kutimigi (koho na co iun al io) ~ si dok.   (al)kutimigi (na co al io)

zvyknout dok. kutimigi (někoho na něco iun al io), ~ si dok. (al)kutimiĝi (na někoho / něco al iu / io)

zvykový

zvykový týkající se mravů mora

zvýraznění n

zvýraznit dok.

zvýrazňovat ned.

zvysoka de alte, de supre

zvysoka de supre i přen.

zvýšeně

zvýšení n plialtigo, plialtiĝo

zvýšení n plialtigo, plialtiřo

zvýšený

zvýšit dok. plialtiři, pliiři

zvýšit dok., zvyšovat ned. plialtigi, ~ ceny altigi prezojn, ~ výrobu pligrandigi / pliigi produk­tadon, ~ se plialtiĝi, pliiĝi

zvyšovací

zvyšovač, -e m

zvyšování n

zvyšovat ned. plialtigi ~ výrobu pligrandigi/pliigi produktadon

zygot/a, -y f

zygota f  biol. zigoto 

zzz

zželet se dok.

zženštění n

zženštět dok.

zženštil/ec, -ce m

zženštile

zženštilost, -i f

zženštilý

zženštilý/ virineca, stát se ~m iniĝi

zženštit dok.

zženšťování n

zženšťovat ned.