Z

z n

z, ze 1 místně, směřování  z Afriky el A­friko, z dálky de malproksime, z do­­mu el domo, z mé strany miaflanke, ze své strany siaflanke, z města ven ekster la urbon, z Říma do Lon­­dýna de Romo ĝis Londono, z ptačí per­spek­tivy birdoperspektive, z věže de sur la turo 2 časově z jara printem­­­pe, en printempo, ze dne na den de tago al tago 3 zdroj, původ, pří­čina, vynětí z celku z němčiny el la ger­mana (lingvo), daň z něčeho impos­to su­per io, z kaž­dé příčiny ĉial, z nějaké příčiny / důvodu ial, ze začátku komence, z hladu pro malsato, ze strachu pro timo, z toho vyplývající tiale, rezulte de tio, ze své vůle memvole, z vlastní vůle propradecide, propravole, ze železa el fero 4 způsob činnosti nebo děje, míra z plných plic plen­pulme, ze všech sil plenforte, z velké čás­ti plejparte, z celého srdce tutkore, plenkore, z rozkazu laŭordone, z doslechu laŭdire, onidire 5 slovesné vazby a j. voják z povolání profesia soldato, byl usvědčen z vraždy li estis tis konviktita pri murdo, zpovídat se z hříchů konfesi siajn pekojn, nemá z toho rozum li ne responsas pri tio, lia prudento ne sufi­ĉas por tio

z, ze místně z Afriky el Afriko z dálky de malproksime z věže de  sur la turo časově z jara printempe, en printempo ze dne na den de tago al tago z francouzštiny el la franca (lingvo) daň  z něčeho imposto super io ze začátku komence ze zlata el oro z hladu pro masato z rozkazu laý ordono ze strachu pro timo <>  brala si z něho vzor li servis al ţi kiel modelo byl usvědčen z vraždy li estis konvinkita pri murdo zkoušet z mluvnice ekzameni pri gramatiko

za předl. za domem post/malantaý la domo za řekou trans la rivero za   stolem će la tablo za deset dní post dek tagoj za dne tage za   války dum la milito za svítání matenkrepuske, en la matenkrepusko zboží za zboží varo kontraý varo děkovat za službu danki por la servo převzal službu za mne li prenis la deĺoron anstataý mi <> chytil jej za nohu li kaptis lin će la piedo držet za ruku teni je/će la piedo děkuji vám za to mi dankas vin pro/por ři za prvé unue jít za někým, sledovat někoho iri post iu tečka za větou punkto post la frazo za pět korun por kvin kronoj zvolit někoho za poslance elekti iun kiel deputiton, elekti iun deputito

za předložka  1 s 2. pádem, časové rozpětí, okolnost za dne dum la tago, tage, za svítání matenkrepuske, en la matenkrepusko, za chvíli post mallonge, za chvíli! unu momenton!  2 se 4. pádem, děj v čase, směřování děje sednout si za stůl sidiĝi ĉe la tablo, zahnout za roh forkuri / malaperi malantaŭ la angulon, posta­vit se za někoho stariĝi malantaŭ / post iu, přen. defendi iun 3 se 4. pádem, účel za kaž­­dou cenu ĉiapreze, je kia ajn kosto, za pevnou cenu fikspreze, děkovat za službu dan­ki por la servo, děkuji vám za to mi dan­kas vin pro ĝi / por ĝi / por tio 4 se 4. pádem, prostře­dek převzal službu za mne li prenis la deĵoron anstataŭ mi 5 vaz­ba se slovesy, v doplňku, určení pořadí, míry za prvé u­nue, za sto korun por cent kronoj, zboží za zboží  varo kontraŭ varo, za předpokladu, že supoze, ke, za žádných okolností neniukaze, zvolit někoho za poslance  elekti iun kiel deputiton, elekti iun deputito, za svobodna kiel fraŭl(in)o, en fraŭl(in)a stato, en fraŭleca stato 6 se 7. pádem za domem post / malantaŭ la do­mo, za řekou trans la rivero, za stolem ĉe la tablo

zá/ď, -di/-dě f lodi pobo, poŭpo

zaagitovat dok. fari malgrandan propagandon

Záalpí n Transalpio, Transalpa regiono

záalpský transalpa

zaangažovat dok. akiri iun pro sia ideo

zaasfaltování n asfaltado, gudrado, silnice makadamado

zaasfaltovat dok. asfalti, gudri, silnici makadami

zabafat dok. 1 (zaštěkat) boji, ekboji; 2 (z dýmky) plurfoje eksuĉi pipon kaj elblovi fumon

zabafčit dok. ĝui sian cigaredon / pipon

zabafnout dok. tiri fumon el sia pipo / cigaredo

zabahně/lý, -ný malpurigita de koto, kotmakulita; (rybník) ŝlimoplena, sedimentita de ŝlimo, (utopený v bahně) enŝlimiĝinta, enŝlimigita, droninta en ŝlimo

zabahnění n malpuriĝo de koto, sedimentiĝo de ŝlimo, enŝlimiĝo

zabahnit dok. malpurigi per koto; sedimentigi per ŝlimo

zabahňování n malpurigado per koto; sedimentigado per ŝlimo

zabahňovat ned. progreseme enŝlimiĝi

zábal, -u m  envolvaĵo, lék. kompreso

zabalení n enpakado

zabaletit si dok. ĝui dancon, danci por plezuro, praktiki baleton

zabalit dok. (en)paki, zavinout envolvi, rulvolvi, odb. pakumi, do plenek vindi, ĉirkaŭvolvi per vindotuko, # můžeme to ~ expr. ni povas ĉion forlasi (ĉar ni malvenkis / fiaskis)

zabalování n enpakado

zabalovat ned. esti enpakanta

zabarikádovat dok. barikadi, ~ se barikadi sin

zabarvení n 1 slabý odstín koloriĝo 2 zaměření, ráz tendenco 3 hlasu, témbr tembro

zabarvit dok. zakrýt barvou farbe kovri; zbarvit kolorigi; zaměřit aldoni tendencon; znečistit kolore makuli, odstínit nuanci; ~ se koloriĝi; o hlase ŝanĝiĝi (dojetím pro e­mo­­cio)

zabásnit dok. fari versojn, komponi poemon, versi, poezii

zabásnout dok. enprizonigi, enkarcerigi, ĵeti en karceron, meti en prizonon

zábav/a, -y f předmět rozptýlení amuz(aĵ)o, di­straĵo,  stav amuziĝo, podnik, taneční ~a balo, danckunveno, # ~a byla v plném proudu la amuziĝado estis en plena vigleco, není s ním žádná ~a kun li oni ne povas amuzi sin, ne­dě­lám to pro ~u mi ne faras ĝin /tion pro mia (propra) plezuro, veselou ~u! multan plezuron!, bonan amuziĝon!

zabavení1 n pobavení distro

zabavení2 n práv. sekvestro, rekvizicio

zábavičk/a, -y f  (perfekta / bona) amuzo, distro, petolado, ŝercado, plezuro

zabavit1 dok. dok. vzbudit zájem aktivigi, zdržet reteni

zabavit2 dok. 1 zkonfiskovat konfiski, soudně ekzekvi, ekzekucii 2 práv. obstavit sekvestri, 3 ~it plat / mzdu sekvestri salajron, ~it se trovi a­muzon (něčím en io)

zabavitelný konfiskebla, ekzekvebla, ekzekuciebla, sekvestrebla

zábavně amuze

zábavní sloužící k zábavě poramu­za, ~ výbor poramuza komitato, ~ podnik amuzejo, amuzestablaĵo

zábavnost, -i f amuza / distra karaktero

zábavn/ý poskytující zábavu amuza, distra, plezuriga ~é čtení distra / amuza legaĵo, ~á hudba di­stra mu­ziko, ~á literatura (por)amuza literaturo, ~é představení amuzaĵo, ~ý společník  a­grabla kunulo, ~é vyprávění amuziĝa babilado, amuziĝo

zabavovací práv. sekvestra

zabavovat ned. (ve prospěch státu) konfiski, (ve prospěch věřitele) ekzekvi, ekzekucii, (svěřit třetí osobě do konečného rozhodnutí) sekvestri  

zabečení n eligo de ŝafobleko, ŝafa beo

zabečet dok. ekbei, eligi ŝafoblekon

zabedněn/ec, -ce m malspritulo, stupidulo, stultulo, persono de forte limigita inteligento

zabednění n lignotabula fermaĵo, tabulfermaĵo

zabedněnost, -i f limigita inteligento, reduktita saĝo, senspriteco, stupideco

zabedněný tabulfermita, nechápavý stulta, malsprita

zabednit dok. uzavřít bedněním elkestigi, garni per tabuloj, tabulgarni, tabultegi fiksi per najlo, tabulkovri, tabulfermi, stav. instali ŝelaĵon, ŝeligi

zabedňování n tabulfermado

zabedňovat ned. tabulfermi

zabědovat dok. vekrii, ekĝemi, dolorĝemi, eligi ĝemon

záběh, -u m stroje počáteční (ek)funkci(ig)o, irigo zkušební provfun­kciigo, zaběhnutí tech. erodado, (auto­mo­bil) v ~u erodata (aŭtomo­bilo)

zaběhání n tech. erodado

zaběhanost, -i f (výroby) eroda karaktero (de produktado)

zaběhaný erodita

zaběhat dok. erodi; ~ se erodiĝi; ~ si kuri por plezuro

zaběhávací eroda

zaběhávání n erodado

zaběhávat ned. erodi (plurfoje, regule, kutime)

zaběhlý erarvaginta, vojerarinta, perdinta la vojon

zaběhnout dok. vběhnout enkuri; zaskočit (si) ~ (si) pro něco iri / kuri por aĉeti / preni ion; sport.  kuri ~ dobrý čas a­tingi bonan tempon; tech. o stroji ero­di; ~ se dok. sejít s cesty erarvagi, vojerari, perdi la vojon, misvoji;  tech. o stroji erodi­ĝi, o činnosti akiri akcepton, normaliĝi, o pracovníkovi spertiĝi, kutimiĝi

záběhový eroda

zabělat se dok. ekblanki

zabělávat se ned. blankiĝi

zábělník, -u m bot.  XXX (Comarum)

záběr m zabrání preno, bato, opt. foto­(bildo), fotoilustraĵo, ~ vesel re­milbato, ~ kosy / žacího stroje falĉ­larĝo, na jeden

záběr, -u m tah, zabrání ektiro, ekmovo; fot. vidkampo; filmový (filma) scenero/(en)scenigero

zaberanit dok. enprofundigi, enigi, enbati, rami

záběrový  film  ~ úhel angulo por preni fotobildon

zabetonování n enbetonigo, enmasonigo per betono, plenigo per betono

zabetonovat dok. 1 odstranit spáry plenigi per betono, betonplenigi 2 osadit do betonu (sloupky) enbetonigi

zabezpečení n sekurigo, zpevnění firmigo, důchodové ~ pensia / emeritura sekurigo

zabezpečený sukurigita, certigita

zabezpečit dok. sekurigi, certigi, garantii, zpevnit např. břehy i firmigi, ~ se sekurigi sin

zabezpečovací sekuriga

zabezpečování n sekurigado, certigado

zabezpečovat ned. sekurigi, certigi

zabíhat ned.: ~ do podrobností droni en detaloj, implikiĝi en detaloj

zabijácký mortiga, murda, buĉa, masakra

zabijáctví n mortigado, buĉado, masakrado

zabijačk/a, -y f  (hejma) porkobuĉo, výslužka porkobuĉa donaco, ~ová polévka porkobuĉa supo

zabiják, -a m vrah (profesia / dungita) murdisto, mortiginto, mortigisto

zabiják, -u m 1 nůž buĉtranĉilo,2 expr., hovor.  škodlivina (např. alkohol) mortigaĵo

zabíječ, -e m mortigisto, buĉisto, masakristo, ekstermisto

zabíječský mortiga, murda, buĉa, masově masakra, eksterma

zabíjení n mortigado

zabíjet ned. člověka mortigi, zvíře buĉi, hromadně masakri, ekstermi

zabílit dok. 1 bíle zakrýt blankigi, blanke sur­kovri, surkovri per kalko, kalki 2 zašpinit něčím bílým blanke makuli, ~ se blanke makuli sin (od něčeho per, o něco de)

zabírání n okupado, polit. okupaciado, aneksado, prenado en posedon

zabírat ned. místo, vojensky okupi, preni en posedon, aneksi; o stroji ekfunkcii; o rybě mordeti

zabít dok. 1 člověka mortigi 2 porážet zvíře mortigi, buĉi, kadavrigi 3 čas vane / senutile pasigi, enue foruzi, forbagateli, forpasigi 4 hovor. zničit mortigi, pereigi, ruinigi 5 zatlou­ci hře­bík a pod. enbati, zatlouci kůl enbategi, ra­mi, # ~ dvě mouchy jednou ranou trafi du celojn per unu ŝtono, pro jednou tě to nezabije por unu fojo ĝi ne ruinigos vin, ~ se přijít o ži­vot mortiĝi, spáchat sebevraždu mortigi sin

zabití n mortigo

zabit/ý, -ého m mortigito

zabitý mortigita, m mortigito, # spát jako ~ dormi kiel gliro, dormi ŝtonan dormon

zablábolit dok. ekbleki, eklbalbuti

zablátit dok. kotmakuli

zabláznit si  dok. senbridiĝi, fari ekscesojn, freneze petoli, ekscesi, ekstravaganci

zablekotat dok. balbuti, bleketi, elbuŝigi, misprononci

zableptat dok. balbuti, bleketi, maĉi vortojn, ŝmaci silabojn

záblesk m 1 ekfulmo, ekbrilo 2 náznak ~ naděje radieto de espero

záblesk, -u m ekbrilo

zablesknout se, zablýsknout se dok. 1 neosobně ekfulmi 2 zazářit ekbrili 3 (za)­blýsknout se vědomostmi ekbrili / ekfanfaroni per scioj, # v dáli se zablesk­lo malproksime ekfulmis

zablesknutí n ekbrilo, ekfulmo

zablikat dok. tiklumeti

zablokování n blokado

zablokovat dok. bloki, bari

zabloudění n devojiĝo, vojeraro, perdo de vojo, perdo de direkto, misiro

zabloudit dok. perdi la (ĝustan) vojon, vojerari, devojiĝi, náhodně se dostat hazarde veni, # ~ pohledem přen. ekvagi per rigardo

zabloudit dok. vojerari, misiri

zablouznit (si) dok. revi, fantazii, deliri

zablýskání n ekbrilado, fulmado

zablýskat dok. očima ĵeti frakasantan rigardon (po někom  al iu, sur iun), ~ se  neosobně ekfulmi; viz těž zablesknout se

zablýsknout (se) dok. ekbrili, ekfulmi; pochlubit se paradi

zablýsknutí n ekbrilo, fulmo

zablyšt/ět se, ~it se dok. ekbrili, ekfulmi, lesknout se glimi, fosforeskovat scintili

zábnout ned. rigidiĝi de frosto

zabočit ned., flankeniri, turni sin flanken, # ~it za roh ĉirkaŭiri la stratangulon, ~it do postranní ulice turniĝi en flankan straton

zabočovat ned. deflankiĝi

zabod/at, dok., ~ávat ned. enpikadi

zabodnout dok. 1 bodnutím vpravit  enpiki, enpuŝi 2 upřít (pohled) fiksi 3 bodnutím usmrtit mortpiki, # zabodl si třísku do prstu li ekha­vis spliton / ligneron en la fingro, splito en­pikiĝis en lian fingron, ~ se enpikiĝi, enpuŝi­ĝi, zrakem ĵeti traborantan rigardon (do někoho al iu)

zabodnout dok. enpiki; zabít mortpiki, dýkou ponardi

zabodovat dok. zvl. sport. akiri poento(j)n

zaboha neniukaze, pro nenio en la mondo

zabojovat dok. kreskigi sian klopodon, batali kun duobla vervo, intensigi sian fervoron

zabole/t dok. ekdolori, # ~lo ji srdce, i neosobně ~lo ji u srdce ekdoloris ŝia koro, ~lo ho to ĝi pikis lian koron

zábor, -u m 1 odnětí preno 2 polit. anekso 3 práv. rekviz(ici)o, konfisko 4 okupování o­ku­pacio, okupado

záborový konfiska, aneksa, okupacia

zaboření n enprofundiĝo

zabořit dok. hlavu ( např. do polštáře) profunde mallevi, hlavu do dlaní apogi la tempiojn sur la manoj, oči (do novin) fikse ekrigardi, ~ se dok. (en)profundiĝi, eniĝi (do něčeho en ion), # ~ se do lenošky  malleviĝi / eniĝi en la fotelon

zabořit se dok. (en)profundiĝi

zabořování n enprofundigado

zabořovat ned. enprofundigi

zabouchat dok. (ek)frap(eg)i, # ~ na dveře (ek)frap(eg)i al / je la pordo, ~ na souseda frape atentigi la najbaron

zabouchnout dok. dveře brufermi, batfermi, puŝfermi, klakfermi, ~ si dveře erare klakfermi la pordon,  ~ se dok. brufermiĝi, klakfermiĝi;  přen. zamilovat se enamiĝi (do někoho  al iu, en iun), amtrempiĝi (pro iu), perdi la kapon pro amo (al iu)

zabouřit dok.  ektondri

zaboxovat dok. doni bonan bokson; ~ si amike boksi por plezuro

zábradlí n balustrado, apogilo, antaŭbareto, madlo apogrelo, manrelo, na lešení a pod. gard(o)relo, ochozu, mostu, zděné parapeto

zábran/a, -y f 1 obecně baro,  předmět baraĵo, morální skrupulo, psychická inhibicio; ~a v cestě, silniční ~a vojbarilo, kolejová ~a žel. hal­tigilo, sněhová ~a neĝbarilo 2 ~y pl. přen., citově  inhibicio, mít ~y (něco udělat) senti inhibiciojn / skrupulojn, sin (treege) ĝeni /reteni (fari ion), bez ~ senretene

zabránění n 1 znemožnění malebligo 2 lék. profilakto 3 ochránění prevento

zabrání n obsazení okup(ad)o, polit. anexe aneks(ad)o, práv., voj. okupacio

zabránit dok. malebligi, malhelpi, preventi, antaýgardi (něčemu ion)

zabránit dok. malebligi, předejít preventi, eviti (něče­mu ion), malhelpi, preventi (někomu v něčem iun (fari) ion), # tomu se dá ještě ~ tio estas ankoraŭ evitebla, ~ nepříteli v útoku malebligi atakon de malamiko, malhelpi malamikon ataki

zábranný mirek

zabraňovací

zabraňování n

zabraňovat ned.

zabrat dok.

zabrat/ dok.1 zmocnit se, zvl. vojensky oku­pi, aneksi, zkonfiskovat konfiski 2 obsadit, vyžádat si (místo) preni okupe, o­kupi, preni en posedon, (ćas) postuli 3 začít fungovat (o člověku) (fervorege) ekagi, ektiri, dungi ĉiujn fortojn (o stro­ji, brzdě, léku) ekfunkcii, komenci e­fi­ki 4 chytit se (o rybě) ekmordi / mor­deti la hokon / logaĵon 5 pracovně zmoci preni 6 zúžit (šaty) mallarĝigi # a teď ~! kaj nun ekmovu la spokojn!, ~ kosou pás trávníku preni falĉotan zonon, dát někomu ~ lacigi iun, esti lacigita (por); ~ se enprofundiĝi (do něčeho en ion), intense okupi sin (pri io), # ~ se (plně) do práce esti absorbita de laboro, být zabrán do myšlenek enpensiĝi

zabrblání n

zabrblat dok.

zabrebentění n

zabrebentit dok.

zabrebt~

zabrečet (si) dok.

zabreptání n

zabreptat dok.

zabreptávat ned.

zabreptnout dok.

zabrknout dok.

zabrnět dok.

zabrnkání n

zabrnkat dok.

zabrnkat dok. na kytaru ekpinĉi gitaron, ektinti sur gitaro

zabroukání n

zabroukat dok.

zabrouknout dok.

zabrousit dok.

zabrousit dok. 1 přibrousit pliakrigi 2 ho­vor. náhodně se dostat hazarde veni, # ~ do politiky přen. tuŝi politikan temon

zabroušení n

zabruč/et 1 dok. např. o medvědu ekmur­muregi, bručivě pronést ekmurmuri 2 zahubovat si ekgrumbli, # občas si ~í pod vousy iam li grumblas tra la barbo

zabručení n

zabrumlání n

zabrumlat dok.

zabruslit si dok.

zabruslit si dok. ĝue sketi (por kelka tempo)

zabrušovací

zabrušovač, -e m

zabrušovačk/a, -y f

zabrušování n

zabrušovat ned.

zabrzdění n

zabrzdit dok. bremsi

zabrzdit dok. utlumit bremsi, malakceli; zastavit (bremsinte) haltigi

zábrzdný

zabředat ned.

zabředlý

zabřednout dok.

zabřednout dok. 1 lit. do bahna enkotiĝi, enŝlimiĝi 2 dostat se do tíživé situace enprofundiĝi, fali, sinki, (ek)droni, # ~ do dluhů ŝul­d(ant)igi sin, ekdroni en ŝuldoj, ~ mravně malvirtiĝi

zábřesk m 1 ranní matenkrepusko 2 zablesknutí ekbrileto

zábřesk, -u m

zabřezlý

zabřeznout dok.

zabřinčet dok.

zabřinkat dok.

zábst ned. senti malvarmon zebou mě nohy frostas al mi la piedoj

zábst ned. trpět zimou frosti 2 působit chlad frostigi, # zebou mě nohy, zebe mě do nohou frostas al mi la pi­edoj, zebe mě mi sentas froston, sníh zebe neĝo frostigas

zabublání n

zabublat dok.

zabubnování n

zabubnovat dok.

zabučení n

zabučet dok.

zabudování n

zabudovat dok.

zabudovat dok. vestavět enkonstrui

zabudovávání n

zabudovávat ned.

zaburáce/t dok. (rulante) ektondri / ekkrakegi, # sál ~l potleskem la salonego ektondris  per aplaŭdo

zaburácení n

zaburácet dok.

zabuřenělý

zabuřenět dok.

zabušení n

zabušit dok.

zabušit dok. ekfrapi, o srdci ekbati

zabydl/it, ~et 1 osídlit loĝatigi 2 zútulnit hejmecigi, ~it se, ~et se hejmeciĝi

zabydlení n

zabydlet dok.

zabydlit dok.

zabydlovat ned.

zabývat se ned. okupi sin, okupiĝi (něčím pri / per io), ~ se obchodem negoci

zabývat se ned. okupi sin, okupiři (něčím pri/per io)

zabzikání n

zabzikat dok.

zabziknout dok.

zabziknutí n

zabzučení n

zabzučet dok.

zabzučet dok. ekzumi

zacáka/t dok. surŝprucigi, ~t se surŝpruciĝi, # ~l si kalhoty lia pantalono ŝprucmakuliĝis

zacákání n

zacákat dok.

zacapat dok.

zacapkat dok.

zacel/it dok., ~ovat, ned. fermi, resanigi, cikatrigi, ~it  se dok., ~ovat se ned. fermiĝi, cikatriĝi, resaniĝi

zacelení n

zacelení n lék. cikatriĝo, ~ bez komplikací senpera cikatriĝo

zacelit dok.  ~ se fermiři rána cikatriři

zacelitelný

zacelování n

zacelovat ned.

zacementování n

zacementovat dok.

zacementovat viz zabetonovat

zacenit dok.

zacestovat si dok.

zacílit dok.

zacinkání n

zacinkat dok.

zacinkat dok. ektinti (něčím per io)

zacinknout dok.

zacinknutí n

zacínování n

zacínovat dok.

zacintat dok.

zacitovat dok.

zacivět dok.

zaclánět ned. ombri (někomu iun)

zaclánět ned. stínit  ombri; překážet kovri la lumon (někomu al iu), # ~ si oči  ombri / ŝirmi siajn okulojn

záclon/a, -y f kurteno stahovací ~ rulkurteno

záclona f  kurteno, posuvná ~ glitkurteno, stahovací ~ rulkurteno

zaclonit dok.

zaclonit dok. ombri, # ~ si oči rukou ombri siajn okulojn per mano

záclonk/a, -y f

záclonovin/a, -y f

záclonový

zacloumat dok.

zacloumat dok. ŝanceligi

zacourat dok.

zacouvat dok.

zácp/a f 1 obecně obstrukco, ŝtopiĝo 2 lék. konstipo, mallakso 3 dopr. vojŝtopiĝo, tra­­fikŝtopiĝo, (tra­fik)ob­struk­co, bloko de veturoj, střevní ~ obstrukco de la intesto, # dostat ~u, trpět ~ou konstipiĝi, mít ~u mallaksi, způsobit ~u na ulici obstruk­ci straton

zácp/a, -y f ţtopiřo lék. konstipo, mallakso dopr. obstrukco

zacpání n

zacpat 1 dok. uzavřít ŝtopi 2 znemožnit / znesnadnit  průchod obstrukci, # ~ si uši ŝtopi siajn orelojn, ~ ústa někomu ŝtopi al iu la buŝon

zacpat dok. ţtopi

zacpávání n

zacpávat ned.

zacukat dok.

zacukrovat dok.

zaculit se dok.

zacupat dok.

zacupitat dok.

zacvaka/t dok. 1 ekfrapi 2 čím eksonigi, # podkovy ~ly hufumoj ekfrapis

zacvakat dok.

zacvakn/out dok. zámek klakfermi, hovor. pagi / za někoho por / anstataŭ iu), # já to ~u hovor. mi pagos tion

zacvaknout dok.

zacvaknutí n

zacvičení n

zacvičit dok.

zacvičit dok. zaučit nového pracovníka instrui, trejni, lertigi (do něčeho al io), spertigi (en io), ~ si (ĝue) gimnasti, ~ se lertiĝi, trejniĝi, (do něčeho en io), trejniĝi (al io)

zacvičovací

zacvičování n

zacvičovat ned.

zácvik, -u m

zacvrčet dok.

zacvrkat dok.

zacvrlikání n

zacvrlikat dok.

zacvrnkat dok.

zač: ~ je to kiom ři kostas není ~ ne dankinde

zač: ~ je to? kiom ĝi kostas?, co / kdo je to ~? kiu estas tiu persono? nevím proč a ~ se to stalo mi ne scias kial ĝi oka­zis, není ~ ne dankinde, nenia kaŭzo por danki, co jste vůbec ~ ? kiu vi propre estas? ~ mě máte? kion vi o­pi­nias pri mi?, kiel vi taksas min entute?

začadit dok.

začadit, začoudit dok. 1 znečistit vzduch fum­plenigi la aeron 2 čoudem začernit fumnigrigi

začachrovat dok.

začachrovat dok. ŝakre malaperigi, for­ĵon­gli

začárat dok.

začarování n

začarovaný

začarovat dok.

začarovat dok. (en)sorĉi, čarováním přeměnit transsorĉi

začas po jisté době post kelka tempo, je­dnou ~ de tempo al tempo, iam kaj iam

začát/ek m komenco, od ~ku de la ko­men­co, dekomence, být v ~cích esti komenciĝanta, esti en komenca stadio, na ~ku, ze ~ku en la komenco, komence, # každý ~ek je těžký ĉiu komenco estas malfacila

začát/ek, -ku m komenco

začátečn/í komenca, ~í písmeno inici­alo, (vort)­­komenca litero, ~ic­ký ko­mencula, novica, ~ík m komencanto, komenculo, nový člen řádu novico

začáteční komenca

začátečnice f

začátečnicky

začátečnický

začátečnictví n

začátečník, -a m komencanto

začenichat dok.

začepejřit se dok.

začepit dok.

začepování n

začepovat dok.

začepovat dok.tenonjunti, enmortezigi

začepýřit se dok.

začerna/lý iom nigriĝinta, ~t se dok. nigre montriĝi

začernalý

začernat se dok.

začernění n

začerni/t dok. zakrýt černou barvou nigre sur­kovri, nigrigi, ~t se nigre makuliĝi (od něčeho de io), # ~l si obličej neúmyslně lia vizaĝo nigre makuliĝis, úmyslně li nigrigis sian vizaĝon

začernit dok.

začerňování n

začerňovat ned.

začerven/alý (iom) ruĝet(iĝint)a, ~t se dok.1 zardít se (ek)ruĝiĝi 2 červeně se ukázat ruĝe montriĝi

začervenalý

začervenání n

začervenat se dok. (ek)ruřiři

začervenit dok.

začeřit se dok.

začichat dok.

začimčarovat dok.

začín/at ned. komenci, (něco ion) učitel ~á vyučovat instruisto komencas instrui, ~at (se) ned. komenciĝi, # vyučování ~á instruado komenciĝas, s ním si raději nic ne~ej kun li prefere ne rilatu,  viz též začít

začínaje, začínajíc(e) komencante

začínat ned. komenci (něco ion) ~at se ned. komenciři program programo komenciřas <> s ním si nic ne~ej kun li prefere ne  rilatu

začiryk~

začiřikání n

začiřikat dok.

začíst se dok.

začíst se dok. enprofundiĝi en legadon

začistit dok.

začistit dok. hranu, šev, text.  finpretigi, fini

začišet dok.

začištění n

začištěný i  tech. neta

začišťovací

začišťování n

začišťovat ned.

začít dok.

začít dok. viz též začínat, # ~ od píky ler­ni profesion de la komenco, ~ z jiného soudku ekparoli pri alia temo; ~ fungovat ekfunkcii, ~ novým odstavcem alinei, ~ zpěvem komenci per kanto, ~ z jiného konce spili alian barelon, ~ si ekrilati, ekligiĝi ( s někým kun iu), # jen ať si se mnou někdo něco začne! expr. neniu aŭdacu komenci malpacon kun mi!; ~ se být zahájen, nastat komenciĝi, # začaly (se) žně la rikolto komenciĝis

začítat se dok.

začlenění n

začlenit dok. envicigi ~ se dok. enviciři

začlenit dok. envicigi, jen osoby anigi (do něčeho en ion), partoprenigi (en io), ~ se dok. aniĝi,  enviciĝi, enkorpiĝi (do něčeho en ion), ekpartopreni (en io)

začmárat dok.

začmouď

začoudit dok.

začpět dok.

začtveračit (si) dok.

začudit dok.

začuchat dok.

začutat si dok.

začvachtat dok.

záď f  postaĵo, malantaŭaĵo, nám. poŭpo, pobo, ŝipoposto, ŝipovosto

zád/a n pomn. 1 dorso 2 text. zadní část oděvu dor­soparto, # plavat ~a sport. dorsonaĝi, ležet na ~ech kuŝi sur la dorso, kuŝi surdorse, vzít na ~a preni sur la dorson, preni surdorsen, bolest v ~ech lum­bago, lumbal­gio, ~y ke zdi dorse kontraŭ la mu­ro, krýt si ~a protekti la dorsflankon, měli jsme slunce v ~ech la suno estis malantaŭ ni, mít ruce na ~ech teni la manojn ĉedorse, vpadnout někomu do zad ataki iun de malantaŭe, za mý­mi ~y přen. post mia dorso, sen mia scio, obrátit se k někomu ~y turni la dorson al iu, vrazit někomu dýku do zad přen. malhoneste perfidi, přeběhl mu mráz po ~ech li eksentis froston en la dorso, ekkuris frosto sur lia haŭto, vlez mi na ~a! expr. lasu min trankvila

zád/a, - pomn. s dorso obrátit se k někomu ~y turni la dorson al iu ležet na ~ech kuţi sur la dorso, kuţi surdorse bolest v ~ech lumbago, lumbalgio <> za mými ~y sen mia scio, kaţe por mi

zad/at dok. 1 zajistit ( např. stůl v restauraci) men­­di (ion), rezervi 2 svěřit provedení / opravu, mendi (někomu al iu), svěřit úkol, pověřit doni (taskon), taski, komisii 3 ú­řed­ně podat prezenti, ~aný zajištěný rezervita, předaný, svěřený fordonita, # místo je ~áno pro jiného uchazeče la ofico estas rezervita por alia kandidato, por la ofico estas destinita alia kandidato, na večer jsem už ~án por vespero mi estas laŭ interkonsento okupita, na ten tanec už jsem ~ána por la danco mi estas jam promesita, je už ~aná ŝi ne plu estas libera; ~at se zavázat se promesi (na tanec dancon)

zad/ek, -ku m postaĺo

zadák m sport. arierulo, defendanto

zadák, -a m

zadání n

zadání n např. úlohy taskigo

zadaný zajištěný rezervita předaný, svěřený fordonita

zadaptovat dok. stav. adapti, alikonstrui

zadarmíčko

zadarmo senpage

zadarmo, zdarma senpage, # za ty pe­níze je to ~ (por tiu prezo) ĝi estas ja donacita!

zadat dok. rezervi pověřit komisii

zadávací

zadávání n

zadávat ned.

zadavatel, -e m

zadávení n

zadávit dok.

zadávit dok. mortigi (tramordinte la gor­ĝon)

zadávk/a, -y f

zadávkový

zadebatovat (si) dok.

zadeč/ek, -ku m

zadeček m pugeto, postaĵeto

zadečkový

zadehtovat dok.

zadek m  zad­ní  část  něčeho, týl ariero, posta / malantaŭa parto, hovor. postaĵo, zvířecí, např. ptačí, koňský gropo, králičí, zaječí postaĵo

zadeklamovat dok.

zaděl/at dok., ~ávat ned. 1 gastr. připravit těsto pretigi / prepari paston, zahustit moukou densigi (per faruno) 2 hovor. provizorně uzavřít fermi, ŝtopi, pouze ~ávat ned. gastr. maso frikasi, ~ávací frikasa, ~ávací mísa porpasta mikspelvo, ~áva­ný, ~aný  zvl. maso, chleba  frikasita

zadělání n

zadělat dok.

zadělávací

zadělávačk/a, -y f

zadělávané, -ho n

zadělávání n

zadělávaný maso frikasita

zadělávat ned.

zadem

zadem tra malantaŭa enir(ej)o / pordo

zademonstrovat si dok.

záděr/a, -y f

záděra f  haŭtfendeto

zadešťovací

zadešťovač, -e m

zadešťování n

zadešťovat ned.

zádič/ka, -ek n

zadin/a, -y f

zadink/a, -y f

zadírat se ned.

zadírat se viz zadřít

zadiskutovat si dok.

zadívat se dok.

zadívat se dok. ekrigardi (do někoho / něčeho iun /ion), naivně, vyjeveně gapi, expr. zamilovat se enamiĝi

zadivočit si dok.

zadjektivizovat dok.

zadlabací

zadlabání n

zadlabat dok.

zadlabávání n

zadlabávat ned.

zadláždit dok.

zadlužen/ost f, n (en)ŝuldiĝo, ŝuldo­ŝarĝo,  enŝuldeco, ŝuldateco, ~ý (en)­­ŝul­di­­gi­ta, (en)ŝul­diĝinta, ŝul­d(o)ŝarĝita, # být ~ý až po uši sidi en ŝuldoj ĝis super la oreloj, droni en ŝuldoj

zadlužení n ţuldoţarřo, ţuldiřo

zadluženost, -i f enţuldeco, enţuldiřo

zadlužený  (en)ţuldigita, (en)ţuldiřinta

zadlužit dok. ~ se ţarři sin per ţuldoj, (en)ţuldigi sin, (en)ţuldiři

zadlužit dok. ŝuldigi, ŝuldoŝarĝi, ~  se dok. ŝarĝi sin per ŝuldoj, (en)ŝuldigi sin, (en)­ŝuldiĝi, ŝuldoŝarĝi sin

zadlužování n

zadlužovat ned.

zadmychat dok.

zadní malantaŭa, malfronta, posta, dors­flan­ka, ~ část  postaĵo, ~ kapsa glutea poŝo, ~ kolo malantaŭa rado, postrado, ~ kon­četiny postkruroj, ~ maso posta ripaĵo / femuraĵo, lumba­ĵo, ~ náprava malantaŭa akso, ~ bouřková paluba poba kastelo, ~ řady arieruloj, voj. ariergardoj, ~ strana rub dorso, dorsa flanko, ~ strana novin lasta paĝo de gazeto, ~ svět­la postlampoj, # pamatovat si na ~ kolečka pensi pri la estonteco, myslet na ~ vrátka rezervi al si eblan elturniĝon, stavět se na ~ nohy (ek)obstini, baŭmi kvazaŭ ĉevalo stariĝanta sur la postaj piedoj

zadnice f  pugo, postaĵo, gluteoj, viz též zadek

zadobře

zadobře: být ~ amike interrilati, bone harmonii (s někým kun iu)

zadohru/ď, -di f

zadohrudí n

zadopatrový

zadost

zadost(i)učinění n dávané kontentigo, možnost souboje  satisfakcio

zadost: učinit ~ povinnosti plenumi sian devon

zadostiučinění n satisfakcio

zadotížný

zadout dok.

zadout dok. (lit.) 1 zafoukat ekblovi 2 zatroubit (do rohu) ekkorni, (ek)sonigi kornon, ekblovi per korno

záďov/ý: ~é veslo  nám. julo

zadovádět (si) dok.

zadovádět si dok. petole ludi

zadovk/a, -y f

zádový

záďový

zadožáb/ří, -rých m

zadrápat dok.

zadrátovat dok.

zadrátovat dok. drat(ferm)i

zadrážkování n

zadrážkovat dok.

zadrbat se dok.

zadrhávaně

zadrhávání n

zadrhávat ned.

zadrhávat ned. v řeči balbut(et)i

zádrhel m hovor. komplikaĵo, implikaĵo

zádrhel, -e m

zadrhlý

zadrhnout dok. 1  spojit, utáhnout kuntiri, přen. i malvastigi 2 zajíknout se ekbalbuteti 3 ~ tkanici na uzel nodi,  ~ se 1  utá­hnout se kuntiriĝi 2 uváznout ( např. filmový pásek) kaptiĝi, implikiĝi

zadrhnout dok. spojit kunligi, interplekti ~nout v řeči ekstumbli dum parolo

zadrhnutí n

zadrhnutý

zadrhování n

zadrhovat ned. v hovoru balbuteti

zadrkotání n

zadrkotat dok.

zadrmolení n

zadrmolit dok.

zadrncání n

zadrncat dok.

zadrnčení n

zadrnčet dok.

zadrnkat dok.

zadrnkat dok. na kytaru ekpinĉi (gita­ron), ektinti (sur gitaro)

zádruha f  (familia) komunumo

zádrž, -e f

zadržení n

zadržet dok. 1 zachytit (padající vázu) kap­ti 2 zastavit (koně v běhu) haltigi, dech reteni, spirhalti 3 zabránit v něčem reteni, haltigi 4 zadržet podezřelého aresti 5 nahromadit (vodu) reteni

zadržet dok. reteni uvěznit aresti dech spirhalti

zádržný

zadržovací

zadržování n

zadržovat ned.

zadření n

zadřít se dok.

zadřít se dok. 1 vniknout do kůže eniĝi en haŭton 2 tech. motor, ložisko rajpi, ~ si vundiĝi per splito # zadřela se mu tříska do ruky, zadřel si třísku do ruky lia mano splitvundiĝis

zádudat dok.

záduch/a, -y f astmo

záducha f astma  astmo, rozedma emfizemo

záduchový

zadumaně

zadumání n

zadumanost, -i f

zadumaný

zaduman/ý medit(ant)a, (profunde) enpensiĝinta, kontemplanta; ~á krajina kontempliga / nubmiena pejzaĝo; ~ý výraz medita / kontempla esprimo

zadumat se dok.

zadumat se dok. (ek)mediti, (profunde) enpensiĝi, kontempli

zadumávat se ned.

zádumčivě

zádumčivost, -i f

zádumčivý melankolia

zádumčivý melankolia, funebroanima

zadunění n

zadunět dok.

zadunět dok. bareleksoni

zadupání n

zadupat dok.

zadupat dok. 1 dupnout piedbati, (ek)­stam­­fi 2 vešlapat piede enbati, enstamfi 3 (za)šlapat něco treti

zadupávat ned.

zadurdit se dok.

zadusat dok.

zadusit dok. dušením zmařit sufoki, lék. asfiksii, uhasit (cigaretu) estingi, ~ se sufokiĝi

zadusit dok. sufoki ~ se sufokiři

záduší n

zádušní: ~ mše f rekviemo

zádušní: ~ mše rekviemo, meso por mortinto, ~ modlitba preĝo por mor­tinto

zadušovat se dok.

zadutí n

zadýchaně

zadýchání n

zadýchaný

zadýchaný udýchaný anhelanta, nevětra­ná místnost sufokaera

zadýchat dok. ~ se spirlaciři

zadýchat se dok. perdi la spiron, fariĝi spirmanka, spirlaciĝi

zadýchávat ned.

zadychtit dok.

zadýmat dok.

zadýmování n

zadýmovat dok.

zadýmovávání n

zadýmovávat ned.

zaevidování n

zaevidovat dok.

zaexperimentovat si dok.

zafačování n

zafačovat dok.

zafačovat dok. bandaĝi

zafajčit si dok.

zafajfkovat dok.

zafandit si dok.

zafantazírovat si dok.

zafičet dok.

zafičet dok. eksibli

zafilozofovat si dok.

zafixlovat si dok.

zafixovat dok.

zaflákat dok.

zaflámovat si dok.

zaflikovat dok.

zaflikovat dok. flikaĉi

zaflirtovat si dok.

zafňukat (si) dok.

zafoukání n

zafoukat dok.

zafoukat dok. ekblovi

zafoukávací

zafoukávání n

zafoukávat ned.

zafouknout dok.

zafrčet dok.

zafrézování n

zafrézovat ned.

zafrkání n

zafrkat dok.

zafrkat dok. eksnufi

zafrknout dok.

zafrknutí n

zafučet dok.

zafunět dok.

zafunět dok. ekspiregi

zagitovat dok.

zaháčkování n

zaháčkovat dok.

­záhad/a f hádanka  enigmo, tajemná věc, mistero, # je mi ~ou, jak ... estas mistero por mi, kiel ...

záhad/a, -y f enigmo, mistero

záhadn/ý 1 tajemný mister(plen)a, lit.  sfinksa 2 těžko vysvětlitelný (nápis) enigma 3 expr. neurčitý (jídlo) mistera, dubinda, mistere, sfinkse, enigme, ~á věc misteraĵo

záhadně

záhadnost, -i f

záhadný

záhafání n

zahafat dok.

zahájení n

zahájit dok. malfermi slavnostně inaýguri

zahájit dok. začít komenci, malfermi, slavnost, zasedání, výstavu  inaŭguri, ofenzívu, závod, chod stroje starti, komenci, začít (se), nastat komenciĝi

zahajovací

zahajovací (projev)  inaŭgura

zahajování n

zahajovat ned.

zahajovatel, -e m

zaháknout dok.

zaháknutí n

zahákování n

zahákovat dok.

zahálčivě

zahálčivost, -i f

zahálčivý

zahálčivý (člověk) laborevit(em)a, nenifarema, fornosida, (život) laborevita, fornosida, nenifara

zaháleč, -e m

zahaleč, zaháleč m, zahálčivec m laborevitulo, nenifaranto, ne­nifa­remulo, fornosidulo

zahálečk/a, -y f

zahalekat dok.

zahalení n

zahálení n

zahálet ned.

zahálet ned. 1 lenošit maldiligenti, mallabori, pigri, nenifari 2 ležet ladem esti nekultivata, (stroj, zařízení) esti neuzata, ne moviĝi, ne labori

zahálet ned. mallabori, pigri, nenifari

zahalit dok. kniž. kovri, vuali

zahalit dok. lit. envolvi, vuali

zahálívat ned.

zahálk/a, -y f mallabor(em)o, nenifarado

zahálka f mallabor(em)o, nenifarado, laborevitemo, laborevitado, fornosidado, maldiligentado

zahalovat ned.

zahanbeně

zahanbení n

zahanbit dok. hontigi

zahanbit dok. hontigi, # nechtěla se dát ~ ŝi ne volis aspekti troŝparema, ŝi ne volis aspekti kiel avarulino, ŝi ne vlis aspekti nekapabla plenumi tion

zahanbovat ned.

zahánění n

zahánět ned.

zaharašit dok.

zahartusit dok.

zaháze/t dok. házením se zbavit forĵeti; házením zaplnit ŝutplenigi, ŝutfermi, plen­­ŝuti, plenŝoveli; ~t si ĝui la (tempe limigitan) ĵetadon, # dnes jsem si ale pěkně ~l hodiaŭ mi vere ĝuis la ĵetadon

zaházení n

zaházet dok. ţutplenigi, ĺetfermi, ĺetkovri

zahazování n

zahazovat ned.

zahazovat ned. viz zahodit

zahejbat ned.

zahekání n

zahekat dok.

zaheknout dok.

zaheknutí n

zahemžit se dok.

zahihňání n

zahihňat se dok.

zahladit dok. forviţi, ekstermi ~ stopu forigi spuron

zahladit dok. glatigi, glate ebenigi, ~ stopu forigi spuron

zahlaholit dok.

záhlav/ec, -ce m

záhlav/ek, -ku m

záhlaví n písemností frontskribo heslo kapvorto anat. okcipito

záhlaví n písemností frontskribo, heslo ve slovníku kapvorto, typo. ka­p(aĵ)o, inf. kapo, u postele, vany, hrobu kapoparto, nadpis (u knihy) titolo, (dopisu) leterkapo

zahlazení n

zahlazování n

zahlazovat ned.

zahlcovat ned.

zahlédat ned.

zahleděný

zahledět se dok.

zahledět se dok. fiksi la rigardon (do něčeho, na někoho, na něco sur)

zahlédnout dok. ekvidi, rimarki

zahlédnout dok. ekvidi, rimarki

zahlenění n

zahlenit dok.

zahlenit se dok. pleniĝi de muko

zahleňování n

zahleňovat ned.

zahlíď

zahlodat dok.

zahlodávat se ned.

zahlomozit dok.

zahloubaně

zahloubání n

zahloubání n (profunda) enpensiĝo, ekkontemplo

zahloubat se dok.

zahloubávat se ned.

zahloubení n

zahloubit dok.

zahltit dok.

záhlubník, -u m

zahlubovací

zahlubování n

zahlubovat ned.

zahlučet dok.

zahmatání n

zahmatat dok.

zahmyzený

zahmyzit dok.

zahnání n

zahnat dok. forpeli ~ žízeň estingi soifon

zahnat dok.1 (husy na pastvu) peli 2 zapudit forpeli, (na útěk) cedigi 3 odstranit (hlad) kontentigi, (žízeň) kvietigi, estingi, malsoifigi, obavy, pochybnosti forigi, # ~ do úzkých, ~ do slepé uličky enpremi en funelon

záhněd/a, -y f

záhněda f geol. fumkvarco

zahnědlý

zahnědnout dok.

zahnědnutí n

zahnilý

zahnít dok.

zahnívací

zahnívání n

zahnívat ned.

zahnízdit se dok.

zahnojený

zahnout dok. kurbigi látku faldi ~ za roh turni sin post/malantaý angulon

zahnout dok. ohnout  kurbigi, látku faldi, do protisměru kuspi, odbočit flankeniĝi, ~ za roh rondiri (strat)angulon, (s autem) stiri la aŭton en flan­kan straton

zahnutí n

zahnutí n text. orlo

zahnutý faldita, křivý kurba, zakřivený kurbigita, kurbiĝinta, nos, zobák  kurba, hoka

zahnutý kurbigita, hoka

zahoblování n

zahoblovat dok.

zahodit dok. forĺeti ~ se dok. kompromiti sin

zahodit dok. odhodit  forĵeti, přen. expr. pohrdnout rifuzi, # nezahodil by ani horší práci li ne rifuzus eĉ malpli bonan laboron, ~ se dok.  sendignigi sin, sendigniĝi, kompromiti sin

záhodno konsilinde, dezirinde, bylo by ~, abys / abyste estus konsilinde / dezirinde, ke vi

záhodno: je ~ estas dezirinde

záhodný

zahojení n

zahojit dok. ( o ráně) resanigi, ~ se dok. zacelit se  resaniĝi, cikatriĝi

zahojit dok. kuraci, sanigi ~ se dok. resaniři

záhon m bedo

záhon, -u m bedo

záhon/ek, -ku m

záhonkový

zahopsat (si) dok.

zahorovat (si) dok.

zahořekovat dok.

zahořet dok.

zahořet dok. 1 ekbruli, ekflami, flamiĝi 2 o tváři ruĝiĝi, ekflami 3 ~ láskou ekflami en amo (k někomu por iu)

zahořívat ned.

zahořkle

zahořklost, -i f

zahořklý

zahořklý amareta

zahořknout dok.

zahospodaření n

zahospodařit dok.

zahospodařovat ned.

zahostovat (si) dok.

zahoubařit si dok.

zahoukání n

zahoukat dok. 1 ozvat se houkáním (auto) (ek) hupi, (siréna, sova) (ek)ululi 2 tím upozornit (auto, chodce) (ek)hupi (al iu), hupe atentigi

zahoukat dok. auto hupi sova ululi

zahouknout dok.

zahoupání n

zahoupat dok.

zahoustlý

zahoustnout dok.

zához, -u m

zahození n

zahození: nebýt k ~ ne esti rifuzinda

záhozový

zahrabání n

zahrabat dok. 1 hrabáním zakrýt, expr. po­hřbít en­fosi, enterigi 2 hrabáním zaplnit plenŝuti, ŝutplenigi, plenŝoveli 3 několikrát hrábnout  pied­grati, ~ se 1 enfosi sin, enterigi sin, ( např. do sena) enprofundigi sin 2 přen.  entombiĝi ( do něčeho inter io) 3 společensky neuspět malebligi sin

zahrabat dok. enfosi zahrnout ţutkovri, plenţuti

zahrabávání n

zahrabávat ned.

zahrábnout dok.

zahrábnutí n

zahrabování n

zahrabovat ned.

zahrad/a f  ĝardeno, květinová florejo, zelinářská ~a legomkulturejo, le­­gomĝar­deno, ~nic­tví n hortikulturo, plantkulturejo, obor ĝardenistiko, ĝardenkulturo, podnik hortikulturejo, okrasné ~nic­tví dekora hortikulturo, ~ník m ĝardenisto, hortikulturisto

zahrad/a, -y f řardeno zelinářská ~ legomkulturejo

zahrad/it dok. (ćirkaý)bari, bloki otvor barfermi

zahradit dok. (ĉirkaŭ)bari, bloki, bari, otvor barfermi

zahrádk/a f 1 ĝardeneto, v zahrádkářské kolonii  etĝardeno 2 ohrádka  (in­fan)­­se­ku­rejo, (krad)­ludej(et)o, na ryby fiŝujo, ~ář m hobiĝardenisto, hobia ĝardenisto, ~ář­ství n  hobia ĝardenistiko

zahrádk/a, -y f řardeneto, etřardeno

zahrádkář, -e m etřardenisto, hobiřardenisto

zahrádkáření n

zahrádkařit ned.

zahrádkářk/a, -y f

zahrádkářský

zahrádkářství n

zahrádkový

zahradní řardena

zahradní ĝardena, ĝarden-, ~ nářadí jednotlivě  ĝardenilo, souhrn ĝardenilaro

zahradnice f

zahradnicky

zahradnický

zahradnický ĝardenista, ~ nůž  serpeto

zahradnictví n hortikulturo, plankulturejo okrasné ~nictví dekora hortikulturo

zahradničení n

zahradničin/a, -y f

zahradničit ned.

zahradničit ned. ĝardenisti

zahradník, -a  m ĝardenisto, hortikulturisto; udělat kozla ~em preni ŝteliston kiel gardiston

zahrání n

zahranič/í n eksterlando, cizina fremdlando(j), ~něpolitický eksterlandpolitika, ~eksterlanda, ~ní dělník gastlaboristo

zahraničí n eksterlando cizina fremdlando

zahraničně

zahraniční eksterlanda

zahrát dok.1 herecky ludi, aktori 2 sport. ludi, prezenti sin (en ludo) 3 hud. o hráči ludi, o nástroji soni, skladbu prezenti (muzikaĵon), ~ na kytaru (ek)­ludi gitaron, # oči mu vesele zahrály liaj okuloj gaje ekbrilis,  ~ si na uraženého ŝajnigi sin ofendito, ~ si šachy ŝakludi, ludi partion de ŝako; ~ si v karty kartludi; hud. skladbu prezenti muzikaĺon; ~ divadelní hru ludi/prezenti teatraĺon sport. ludi na scéně aktori

zahrávat (si) ned.

zahrazení n

zahrazovací

zahrazovat ned.

zahrčení n

zahrčet dok.

zahrdlení n

zahrkání n

zahrkat dok.

zahrnout dok. 1 nahrnutím zakrýt (ŝut)­kovri 2 obsáhnout, pojmout implici, inklu­­­di, inkluzivi, enkalkuli, enpreni 3 ohrnout (supren)faldi, dovnitř kuspi, kuspe faldi 4 navršit, i přen. superŝuti, surverŝi, # ~ přízní surverŝi per favoro, ~ někoho urážkami ver­ŝi insultojn sur iun

zahrnout dok. superţuti zahrabat ţutkovri obsáhnout, pojmout implici, inkludi, inkluzivi, enkalkuli ohrnout suprenfaldi, kuspi

zahrnovací

zahrnovač, -e m

zahrnování n

zahrnovat ned.

zahrnutí n

záhrob/í n la postmorta mondo, la alia mondo, lit. i transtomb(ej)o, hlas ze transmonda voĉo, ~ní transmonda

záhrobí n

záhrobní

zahrocení n

zahrocený

zahrocování n

zahrocovat ned.

zahromovat dok.

zahrotit dok.

zahrození n

zahrozit dok.

zahrozit dok. (ek)minaci (někomu iun)

zahryzávat se ned.

zahryznout  dok.

zahryzovat se ned.

zahřát dok. varmigi ~ se varmiři

zahřát dok. varmigi, ~ se varmiĝi

zahřátí n

zahřátý

Záhřeb m  zeměp. Zagrebo

Záhřeb, -u m Zagrebo

záhřebský

zahřešit (si) dok.

zahřímání n

zahřímat dok.

zahřívací

zahřívač, -e m

zahřívák, -u m

zahřívání n

zahřívat ned.

zahřmění n

zahřmět dok. ektondri

zahřmět, zahřmít, zahřímat dok. ektondri

zahřmotit dok.

záhub/a, -y f pereo, ruiniřo

záhuba f  pereo, ruiniĝo

zahubení n

zahubit dok. pereigi, detrui

zahubit dok. pereigi, ekstermi, ~ se ekstermiĝi

zahubování n

zahubovat dok.

zahučení n

zahučet dok.

zahudrování n

zahudrovat dok.

zahuhlání n

zahuhlat dok.

zahuhňání n

zahuhňat dok.

zahulákání n

zahulákat dok.

zahulit dok.

záhumen/ek, -ku m ćedomaĺo, privata kampo/grundo (de kooperativano)

záhumenek m zeměd. helpmastrumaĵo, ĉedomaĵo, privata kampo / grundo (de kooperativano)

záhumení n

záhumenkář, -e m

záhumenkářský

záhumenkový

záhumní

záhup, -u m

zahurtovat dok.

zahustit dok. densigi

zahuštění n

zahuštěný

zahušťovací

zahušťovač, -e m

zahušťování n

zahušťovat ned.

zahvízdání n

zahvízdat dok.

zahvízdnout dok.

zahvízdnutí n

záhy frue, baldaý ~ zrána frumatene

záhy frue, baldaŭ, zrána frumatene; předčasně antaŭtempe,~ potom post nelonge, nelonge poste, # ~ ovdověla ŝi vidviniĝis antaŭtempe

záhyb m látky fald(et)o, faldaĵo, cesty (voj)kurbi­ĝo, tech. sinuo, text. falbalo, ~ ře­ky riverkurbiĝo, # skládat do ~ů faldi

záhyb, -u m látky fald(et)o cesty vojkurbiřo

zahýbací

zahýbání n

zahýbat dok.

zahýbat ned.

zahýbat ned. několikrát pohnout (ek)movi (něčím ion), ~ se / sebou (ek)moviĝi

záhybeč/ek, -ku m

zahýkání n

zahýkat ned.

zahýknout dok.

zahýknutí n

zahynout dok. perei

zahynout dok.perei

zahýřit dok.

zacházení n

zacházet ned. zapadat subiri ~ do krajnosti iri řis ekstremo navštěvovat vizitadi (ke komu iun) jednat trakti (s kým iun) používat manipuli ~ si ned.iri (erare) pli longan vojon

zacházet ned.1 o slunci  subiri (něco io) 2 navštěvovat vizitadi (k někomu iun) 3 jednat trakti, hrubě jednat molesti, mistrakti, brutali (s ně­kým / něčím iun, ion) 4 pou­žívat ma­nipuli, manuzi (s něčím kun io), # ~ do kraj­nos­ti iri ĝis ekstremo, ~ si ned. iri (e­rare) pli longan vojon, fari ĉirkaŭvojon

zacházívat ned.

zacházk/a, -y f nerekta vojo, ćirkaývojo

zacházka f  nerekta vojo, ĉirkaŭvojo

zachechtání n

zachechtat se dok.

zachechtnout se dok.

zachechtnutí n

zachichotání n

zachichotat se dok.

zachichtání f

zachichtat se f

zachmuřeně

zachmuření n

zachmuřenost, -i f

zachmuřený

zachmuřený nubmiena

zachmuřit dok.

zachmuřit se dok.  malsereniĝi, nubiĝi

zachmuřovat ned.

záchod m necesejo, klozeto, suchý latrino, ~ový  neceseja, ~ová mísa neceseja pelvo / sidilo, fekabo (hanl.)

záchod, -u m necesejo, klozeto

záchod/ek, -ku m

záchodový

zachoulit se dok.

zachov/at dok, ~ávat ned. uchránit konservi, gardi, dbát nařízení obei, sekvi, respekti, observi, # ~at něčí inkognito konservi ies inkognitecon, ~ávat křesťanské mra­vy observi kristanajn morojn, ~at se konduti

zachová(vá)ní f  konserv(ad)o

zachoval/ý neporušený sendifekta, bonstata, senmanka, ~ost f  bonstato, práv. sen­puneco

zachovale

zachovalost, -i f bonstato práv. senpuneco

zachovalý neporušený sendifekta, bonstata, senmanka

zachování n

zachovat dok.uchránit konservi, gardi nařízení obei,  sekvi, respekti, observi

zachovávání n

zachovávat ned.

záchran/a f savo, ~ář m savisto, ~ka f (ho­vor.) sanitní auto ambulanco, ~ný sava, ~ná brzda krizokaza bremso, ~ný člun m savboato, sav­(o)­floso, ~ný pás naĝzono, savbuo, sav­zo­no

záchran/a, -y f savo

záchranář, -e m savisto

záchranářský

záchranářství n

zachránce m savinto

zachránce m savinto

zachráněn/á, -é f

zachránění n

zachránit dok. savi

zachránit dok. savi ( před něčím de / kontraŭ io), # ~ někoho před nebezpečím savi iun de danĝero, ~ někoho před zkázou savi iun de ruiniĝo, ~ se saviĝi, ~ se útěkem forsavi sin

záchrank/a, -y f hovor. sanitní auto ambulanco

zachránkyně f

záchranný

zachraňovací

zachraňování n

zachraňovat ned.

zachrápání

zachrápat dok.

zachraptět dok.

zachrastění n

zachrastit dok.

zachrčení n

zachrčet dok.

zachrchlání n

zachrchlat dok.

zachrochtání n

zachrochtat dok.

zachroptění n

zachroptět dok.

zachrupat dok.

zachřestění n

zachřestit dok.

zachůd/ek, -ku m

zachumlat se dok.

zachumlávat se ned.

zachutnat dok.

zachvacovat ned.

záchvat m atako, lék. afekcio, ikto, křeč paroksismo, ~ mrtvice apopleksio, ~ smíchu rid­eksplodo

záchvat, -u m atako lék. afekcio křeč paroksismo ~ mrtvice apopleksio ~ smíchu rideksplodo

zachváti/t dok. napadnout subite ataki, posednout obsedi, zahubit pereigi, ukořistit forrabi, (ek)kapti, # ~l ji strach timo atakis / obsedis ŝin, ~la ho hrůza teruro kaptis lin, teruro lin atakis

zachvátit dok. napadnout subite ataki, obsedi zahubit pereigi ukořistit forrabi, (ek)kapti <> ~l ji strach timo atakis/obsedis   ţin

zachvění n ektremo, ekvibro, tremeto při zemětřesení sisma movo

zachvění n ektremo, ekvibro, tremeto, při zemětřesení sisma movo 

zachvět se dok. ektrem(et)i, ekvibri

zachvět se dok., zachvívat se ned. tre­m(et)i, ekvibri

záchvěv, -u m

zachvívání n

zachvívat se ned.

zachycení n

zachycovací

zachycovač, -e m

zachycování n

zachycovat ned.

záchyt, -u m

zachytat dok.

zachytávání n

zachytávat ned.

zachytit dok. (ek)kapti ~ na gramofonovou desku surdiskigi ~ na magnetofonový pásek surbendigi, surkasedigi

zachytit dok., zachycovat ned. (ek)kap­ti,  na gramofonovou desku surdiskigi, na magnetofonový pásek surbendigi, surkasedigi, ~ pach / vů­ni enflari, ekflari, ~ se dok. pendiĝi, alteniĝi

zachytitelný

zachytitelný signál sděl. ricevebla

záchytk/a, -y f záchytná protialkoholní stanice kontraýalkohola medicina stacio tech. hokingo

záchytka f hovor.  záchytná protialkoholní sta­nice kontraŭalkohola medicina stacio, tech. hokingo

záchytný

zaimponovat dok.

zaimprovizovat dok.

zainteresovan/ost f interes(iĝ)o, hmotná ~ost materia engaĝiĝo / interesateco, interesiĝinta

zainteresování n

zainteresovanost, -i f interes(iř)o

zainteresovaný

zainteresovat dok.

zaintonovat dok.

zaironizovat (si) dok.

zaizolovat dok.

záj/em, -mu m intereso

zajásat dok.

zajat/ec, -ce m kaptito

zajatec/ m kaptito, válečný ~ militkaptito,  ~ký kaptit(ej)a, ~ký tábor kaptitejo

zajatecký

zajatkyně f

zajatý

zajd/a, -y f

zaječení n

zaječet dok.

zaječí lepora <> vzít do ~ch forkuregi, fuři

zaječí/ lepora, ~ pysk anat. leporlipo, # vzít do ~ch forkuregi, fuĝi

zaječice f

zaječin/a, -y f

zaječk/a, -y f

zajedno: být ~ samopinii, akord(iĝ)i

zajedno: být ~ samopinii, akord(iř)i

zajektání n

zajektat dok.

zájem/ m interes(iĝ)o, ~ce m interesato

zájemce m interesato

zájemkyně f

zajet dok. někam (en)veturi, veturi al / en, koněm (al)rajdi, někoho surveturi iun

zajet dok.někam (en)veturi, veturi al/en koněm (al)rajdi někoho  surveturi iun

zajetí n (vozem)

zajetí n kaptiteco

zajetí n kaptiteco

zájezd m ekskurso, vojaĝo, umělecký turneo

zájezd, -u m ekskurso, vojařo umělecký turneo

zajezdění n

zajezdit dok.

zájezdní

zájezdový

zajíc m leporo

zajíc, -e m leporo

zajícovit/í, -ých m

zajíč/ek, -ka m

zajíče, -te n

zajídat ned.

zajíkat se ned. v řeči balbuti dusit se sufokiři, anheli ~ se   hrůzou timtremi, tremi pro hororo

zajíkat se ned. v řeči balbuti, dusit se sufokiĝi, anheli, # ~ se hrůzou timtremi, tremi pro hororo

zajíkávat se ned.

zajíkávě

zajíkávý

zajíknout se dok.

zajíknutí n

zajímat ned. mít zájem interesi ~t se o něco interesiři je/pri io, esti interesata

zajímat ned. mít zájem interesi, voj. kapti, ~ se interesiĝi, esti interesata ( o něco je / pri io)

zajímat ned. voj. kapti

zajímav/ost f  interesaĵo, ~ý interesa, sciinda

zajímavost, -i f interesaĺo

zajímavý interesa

zajímkování n

zajímkovat dok.

zajínění n

zajínit dok.

zajiskření n

zajiskřit (se) dok.

zajíst dok.

zajisté certe, (mem)kompreneble

zajisté certe, (mem)kompreneble

zajistit dok. certigi, sekurigi zaručit garantii

zajistit dok., zajišťovat ned. certigi, sekurigi, zaručit garantii, # ~ něčí štěstí certigi ies feliĉon

zajistitel, -e m

zajistitelný

zajistný

zajištěn/ý sekurigita, ~á existence f  sekura ekzisto

zajištění n

zajištěný

zajišťovací

zajišťování n

zajišťovat ned.

zajišťovn/a, -y f

zajít dok. veni navštívit viziti zahynout o rostlině velksekiři  ~ si oklikou flankiri

zajít dok. veni, navštívit viziti, zahynout o rostlině velksekiĝi, ~ si jít oklikou flank­iri, iri nerektan vojon

zajizvovat ned. cikatrigi, ~ se cikatriĝi

zajížděč, -e m

zajíždění n

zajíždět ned. zkušebně takse veturigi zprovozňovat vozidlo erodi

zajíždět ned. zkušebně takse veturigi, zprovozňovat vozidlo erodi (veturilon / motoron)

zajížďk/a, -y f jízda nerekta veturo cesta nerekta vojo

zajížďka f  jízda nerekta veturo, cesta nerekta vojo

zájmen/o, -a n pronomo ~ přivlastňovací poseda poronomo, posesivo ~ ukazovací montra pronomo, demonstrativo ~ zvratné refleksivo

zájmenný

zájmeno n pronomo, osobní ~ persona p. ~ přivlastňovací poseda p., posesivo, tázací ~ in­teroga­tivo, demanda p., ~ u­ka­­­zovací montra p., demonstrativo, záporné ~ nea p., ~ zvratné refleksivo

zajmout dok. kapti

zajmout dok. kapti

zájmový interes‑

zájmový kroužek m interesrondeto Pozn.: Podle Rejska zařadit samostatné adjektivum a toto dvojslovné spojení pod kroužek, tedy

zájmový: ~ kroužek interesrondeto

zajódlování n

zajódlovat dok.

Zajordání n

Zajordánsk/o, -a n

zajordánský

zakaboněně

zakabonění n

zakaboněný

zakabonit dok.

zakáchání n

zakáchat dok.

zákal m v kapalině nebulaĵo, bílý ~  lék. leŭkomo, šedý ~ katarakto, zelený ~ glaŭkomo

zákal, -u m: bílý ~ leýkomo šedý ~ katarakto zelený ~ glaýkomo

zakalení n

zakalenost, -i f

zakalený

zakalit dok. malklarigi přen. malserenigi tech. hardi

zakalit dok. malklarigi, přen. malserenigi, tech. hardi, ~ se hardiĝi

zakalkulování n

zakalkulovat dok.

zakalování n

zakalovat ned.

zakapat dok.

zakápnout dok.

zakarbovat dok.

Zakarpatí n

Zakarpatská Ukrajina f  zeměp. Transkarpata Ukraino, (hist.)  Rutenio

zakarpatský

zakašlání n

zakašlat dok.

Zakavkazí n

Zakavkazsk/o, -a n

zakavkazský

zákaz m malpermeso, tabuo, ~ dovozu  malpermeso de importo,  ~ vplout do přístavu embargo, ~ parkování malpermeso de  parkado

zákaz, -u m malpermeso ~ dovozu embargo ~ parkování malpermeso de parkado

zakázaný malpermesita, tabua, práv. nelica

zakázat dok. malpermesi

zakázat dok. malpermesi, tabui, zvl. práv. prohibi

zakázk/a f mendo, ~ový laŭmenda

zakázk/a, -y f mendo

zakázkově

zakázkový laýmenda

zákaznice f

zákaznický

zákazník m kliento, mendanto

zákazník, -a m kliento, mendanto

zakazovat ned.

zakdákání n

zakdákat dok.

zakecat dok.

zakejhání n

zakejhat dok.

zákeřn/ý insid(em)a, embuska, ~ík m embuskulo

zákeřně

zákeřnice f

zákeřnicky

zákeřnický

zákeřnictví n

zákeřník, -a m

zákeřnost, -i f

zákeřný insida, embuska

zakeťasit dok.

zakeťasovat ned.

zakibicovat si dok.

zaklábosit si dok.

základ, -u m fundamento, bazo položit ~ meti fundamenton

základ/ m stav. i přen. fundamento, bazo, odb. substrato, položit ~ meti fundamenton, po­kládání / položení ~ů fundamentado, ~ mocniny potencato; bazo de potenco

základ/na f  zvl. odb. bazo, ~ový stav. fundamenta

zakládací fonda

zakládací fonda, ~ schůze  fondkunveno

základač, -e m

záklaďák, -a m

zakládání n

zakládat ned.

zakládat ned. fondi, establi rukáv refaldi

zakládat ned. fondi, establi, fundamenti, rukáv refaldi, ~ si baziĝi (na něčem  sur io)

zakladatel m fondanto, fondinto

zakladatel, -e m fondanto, fondinto

zakladatelk/a, -y f

zakladatelský

základk/a, -y f

základka f  geol. plenig(aĵ)o

základkový

základn/a f bazo fundamenta, baza, elementa

základn/a, -y f

základní

základní baza, fundamenta, začáteční, původní rudimenta, stupeň element(gra­d)a, ~ barva  o­brazu fonfarbo, ~ jmění fondaĵo, ~ kámen angulŝtono, ~ myšlenka ker­na ide­o, ~ škola  fundamenta / baza lernejo

základový

zaklánění n

zaklánět ned.

zaklap/nout dok., ~ovat ned. enklikiĝi, ~ovat se ned. kliki

zaklapat dok.

zaklápěcí

zaklápět ned.

zaklapnout ned.

zaklapnutí n

zaklátit dok.

zakleknout dok.

zakleknutí n

zaklení n

zaklenout dok.

zaklenutí n

zaklepání n

zaklepat dok. ekfrapi

zaklepat dok. ekfrapi

zakleslý

zaklesnout dok.

zakletí n

zakletý

zaklevetit si dok.

zakličkovat dok.

zaklikatit se dok.

zaklímat (si) dok.

zaklimatizování n

zaklimatizovat dok.

zaklimbat dok.

zaklín/it, ~ovat dok. kojni, fiksi per kojno(j)

zaklína/č m ekzorcisto, ~dlo n ekzorcaĵo

zaklínací

zaklínač, -e m

zaklínačk/a, -y f

zaklínačský

zaklínačství n

zaklínadl/o, -a n

zaklínání n

zaklínat ned.

zaklínit dok. kojni, fiksi per kojno(j)

zaklinkání n

zaklinkat dok.

zaklínování n

zaklínovat dok.

zaklít dok.

zaklížit dok.

zaklokotání n

zaklokotat dok.

zakloktání n

zakloktat dok.

záklon m sport. retroklin(iĝ)o

záklon, -u m sport. retroklini(iř)o

zaklonění n

zaklonit dok.

záklop, -u m

zaklopit dok.

záklopk/a, -y f klapo, valvo

záklopka f klapo, pojistný ventil sekuriga valvo

záklopový

zaklopýtání n

zaklopýtat dok.

zaklopýtnout dok.

zaklopýtnutí n

zaklování n

zaklovat dok.

zaklub~

zaklusat dok.

zákluz, -u m

zákluzový

zákmih, -u m

zákmit, -u m

zakmitání n

zakmitat (se) dok.

zakmitnout (se) dok.

zakničení n

zakničet dok.

zaknihování n

zaknihovat dok. registri, (ofice) enskribi, ekon. enkontigi

zaknihovat dok.registri, (ofice) enskribi ekon. enkontigi

zaknikání n

zaknikat dok.

zakňourání n

zakňourat dok.

zakňučení n

zakňučet dok.

zakódování n

zakódovat dok.

zakoketování n

zakoketovat (si) dok.

zakokrhání n  n

zakokrhat dok.

zakoktání n

zakoktat (se) dok.

zakoktávání n

zakoktávat se ned.

zakolébání n

zakolébat dok.

zákolenní

zakolíb~

zakolíčkování n

zakolíčkovat dok.

zakolíkování n

zakolíkovat dok.

zakolísání n

zakolísat dok.

zákolník m tech. aksonajlo, radnajlo

zákolník, -u m

zakomíhání n

zakomíhat dok.

zakomponování n

zakomponovat dok.

zakompostování n

zakompostovat dok.

zákon, -a m leřo návrn ~a leřpropono předloha ~a leřoprojekto sbírka leřaro Nový ~ Nova Testamento podle ~a laý leřo, laýleře jednat proti ~u agi kontraýleře porušit ~ rompi leřon řídit se ~em observi leřon

zákon/ m leĝo, zásada (nepochybná) mat., fyz. aksiomo, asociativní ~ aksiomo de asocieco, gravitační ~ gravita leĝo, ~ nabídky a poptávky leĝo pri oferto kaj mendo, ná­­­vrh ~a leĝpropono, předloha ~a le­ĝopro­jek­to, Nový  Z~ Nova Testamento, podle ~a laŭ leĝo, laŭleĝe, porušit / překročit ~ rompi leĝon, řídit se ~em observi leĝon, sbírka ~ů leĝaro, Starý Z~ Malnova Testamento, # jed­nat proti ~u agi kontraŭleĝe, mající moc ~a práv. leĝoforta

zakončení n

zakončení n objektu finaĵo, děje finiĝo, přen.  vos­to

zakončit dok. fini jednání, schůzi fermi

zakončit dok. fini, jednání, schůzi fermi

zakončovat ned.

zákoník m leĝaro, kodo, občanský ~ civiljura kodo, ~ práce laborjura / labora kodo / leĝaro, trestní ~ krim(inal)a kodo, punleĝaro

zákoník, -a m

zákoník, -u m leřaro, kodo občanský ~ík civiljura kodo trestní ~ík m krim(inal)a kodo, punleřaro

zákonit/ost f (laŭ)leĝeco, ~ý laŭleĝa,  ~ý následek necesa / neevitebla sekvo (něčeho de io)

zákonitě

zákonitost, -i f (laý)leřeco

zákonitý laýleřa  

zákonn/ost f leĝeco, (laŭ)leĝa

zákonně

zákonnost, -i f

zákonný (laý)leřa

zákonodár/ce m leĝ(o)donanto, ~le­ĝ(o)dona, ~ství n leĝdonado

zákonodárce m leř(o)donanto

zákonodárný leř(o)dona

zákonodárství n

zákop, -u m tranćeo, sapeo

zákop/ m tranĉeo, sapeo, ~ník m voj. sapeisto

zakopání n

zakopat dok. enfosi, enterigi ~ se enfosiři voj. sapei

zakopat dok. enfosi, enterigi, ~ se enfosiĝi, voj. sapei

zakopávání n

zakopávat ned.

zákopník, -a m voj. sapeisto

zakopnout dok. stumbli (o co pro/je io)

zakopnout dok. stumbli (o něco pro / je io)

zakopnutí n

zákopový

zakormidlování n

zakormidlovat dok.

zakořenění n

zakořeněnost, -i f

zakořeněný

zakořenit (se) dok. enradikiři usadit se enhejmiři zvyknout si fariři kutimo

zakořenit dok. enradikigi,  hluboce enplanti, i přen. enfortikiĝi, ~ se dok. en­radikiĝi, usadit se enhejmiĝi, zvyknout si alkutimiĝi

zakótování n

zakótovat dok.

zakotvení n

zakotvit dok.

zakotvit dok. ĺeti ankron, ekankri přen. fiksi usadit se firme setli/ekloři

zakotvit dok. ĵeti ankron, ekankri, přen. fiksi, usadit se firme  setli / ekloĝi, ankriĝi

zakotvování n

zakotvovat ned.

zakoukat se dok.

zakouknout se dok.

zakoulení n

zakoulet dok.

zakoupení n

zakoupit dok.

zakouření n

zakouřený fumplena

zakouřený fumplena

zakouřit si dok. iom fumi

zakouřit si dok. iom fumi

zakousávat se ned.

zakousnout dok. mordmortigi, mordkapti ~ se ekmordi, mordteni zabrat se enprofundiři, absorbiři (do čeho en ion)

zakousnout dok. mordmortigi, mordkapti, ~ se ekmordi, mordteni, zabrat se enprofundiĝi, absorbiĝi (do něčeho en ion), ~ si manĝeti

zakousnutí n

zakoušet ned.

zákoutí n kaŝangulo, solejo

zákoutí n kaţangulo, solejo

zákožk/a, -y f

zákožka f svrabová zool. sarkopto

zakracování n

zakracovat ned.

zakrajovat ned.

zakrákání n

zakrákat dok.

zakrákat dok.

zakrákorání n

zakrákorat dok.

zakramařit dok.

zakramařovat ned.

zakrámovat dok.

zakratičko

zakrátit dok.

zakrátko baldaŭ

zakrátko baldaý

zakrechtování n

zakrechtovat dok.

zakrechtovávání n

zakrechtovávat ned.

zákres, -u m

zakreslení n

zakreslit dok.

zakreslit dok. bildigi, konturigi, desegni en planon, # ~ trasu tracei

zakreslování n

zakreslovat ned.

zákristie f

zákristie f  sakristio

zakrkat dok.

zakrknout dok.

zakrnělost, -i f

zakrnělý

zakrnělý zvl. lék. rudimenta, ~ orgán rudimento

zakrnění n

zakrnět dok.

zakrňovat ned.

zakroč/it dok., ~ovat ned. interveni, soudně procesi (proti někomu kontraŭ iu)

zakročení n

zakročit dok. interveni soudně procesi (proti komu kontraý iun)

zakročovat ned.

zakrojit dok.

zakrojit dok. fortranĉi, entranĉi

zakrojovat ned.

zákrok m přímluva interveno, zásah enmiksiĝo, lék. operacio

zákrok, -u m přímluva interveno zásah enmiksiřo lék. operacio

zakroucení n

zakroucený

zakroutit dok.

zakroužení n

zakroužit dok.

zakroužkování n

zakroužkovat dok.

zákrov, -u m

zákrs/ek, -ku m

zakrsání n

zakrsat ned.

zakrsávání n

zakrsávat ned.

zákrsek m strom nana arbo

zákrskový

zakrsle

zakrslík, -a m

zakrslost, -i f

zakrslý

zakrslý nana

zakrsnout dok.

zakrsnutí n

zakrucování n

zakrucovat ned.

zakručení n

zakručet dok.

zákrut m kurbiĝo, říční meandro

zákrut, -u m

zakružovací

zakružovačk/a, -y f

zakružovadl/o, -a n

zakružování n

zakružovat ned.

zakrvácení n

zakrvácet dok.

zakrvavělý

zakrvavení n

zakrvavět dok.

zakrvavit dok.

zakrýt dok. kovri zahalit vuali

zakrýt dok., zakrývat ned. kovri, zahalit vuali, stříškou,  poklopem  kapuĉi

zákryt, -u m

zakrytí n

zakrývací

zakrývání n

zakrývat ned.

zakřesat dok.

zakřičet dok.

zakřidovat dok.

zakřiknout dok.

zakřiknutě

zakřiknutost, -i f

zakřiknutý

zakřivení n

zakřivenin/a, -y

zakřivenost, -i f

zakřivený

zakřivit dok.

zakřivit dok. kurbigi, ~ se kurbiĝi

zakřoupání n

zakřoupat dok.

zakřupání n

zakřupat dok.

zaktivizování n

zaktivizovat dok.

zaktualizování n

zaktualizovat dok.

zakuckání n

zakuckat se dok.

zakuckávání n

zakuckávat se ned.

zakudrnatělý

zakudrnatět se dok.

zakudrnatit dok.

zakukání n

zakukat dok.

zakuklen/ec, -ce m

zakuklení n

zakuklený

zakuklit se dok.

zakuklovat se ned.

zákul/a, -y f

zakulacení n

zakulacení n geol. sferiĝo

zakulacenost, -i f

zakulacený

zakulacovat ned.

zakulatit dok.

zakulatit dok. rondigi, viz též zaoblit

zakulhání n

zakulhat dok.

zákulisí n postscenejo i přen. postkurteno v ~ post kulisoj

zákulisí n postscenejo, i přen. postkurteno, v ~ post kulisoj

zákulisní

zakulit se dok.

zakuňkání n

zakuňkat dok.

zákup, -u m

zákupní

zákupník, -a m

zakupování n

zakupovat ned.

zakuřovací

zakuřovač, -e m

zakuřování n

zakuřovat ned.

zákus/ek, -ku m deserto, almanřaĺo

zákusářk/a, -y f

zákusek m deserto, almanĝaĵo, torteto, pečivo kukaĵo

zakusit dok. sperti, travivi

zakusit dok. sperti, travivi

zákuskářk/a, -y f

zákuskový

zákuskový

zakusovat ned.

zakusovat ned.

zakutálet dok.

zakvákání n

zakvákat dok.

zákvas, -u m

zákvas/ek, -ku m

zakvasit dok.

zákvasný

zakvašení n

zakvašování n

zakvašovat ned.

zakvedlání n

zakvedlat dok.

zakvedlování n

zakvedlovat ned.

zakvičení n

zakvičet dok.

zakvikání n

zakvikat dok.

zakviknout dok.

zakviknutí n

zakvílení n

zakvílet dok.

zakvokání n

zakvokat dok.

zakymácení n

zakymácet dok.

zakyrykat dok.

zakysání n

zakysat dok.

zakysávání n

zakysávat ned.

zakysle

zakyslost, -i f

zakyslý

zakysnout dok.

zákysový

zakytování n

zakytovat dok.

zakývání n

zakývat dok.

zakývnout dok.

zakývnutí n

zalahodit dok.

zalajdačit (si) dok.

zalakování n

zalakovat dok.

zalakovávání n

zalakovávat ned.

zalamentování n

zalamentovat dok.

zalamovat ned.

zalapání n

zalapat dok.

zalarmování n

zalarmovat dok.

zalaškování n

zalaškovat (si) dok.

zalátání n

zalátat dok.

zaláteření n

zaláteřit (si) dok.

zalaťování n

zalaťovat dok.

zalažírování n

zalažírovat si dok.

zalednění n

zalednění n geol. glaciiĝo

zalednit se dok.

zaledňování n

zaledňovat ned.

zaledování n

zaledovat dok.

zaléhání n

zaléhat ned.

zalehlost, -i f

zalehlý

zalehnout dok.

zalehnutí n

zalechtání n

zalechtat dok.

zalejv~

zalekle

zaleklý

zaleknout se dok. ektimi, fortimiĝi

zaleknout se dok. ektimi, fortimiři

zaleknutě

zaleknutý

zalelkovat si dok.

zalemování n

zalemovat dok. orli

zalemovat dok. orli, ozdobně ~ borderi

zalemovávání n

zalemovávat ned.

zalenošení n

zalenošit si dok.

zalepit dok. glufermi

zalepit dok. glufermi

zálepk/a, -y f

zalepovací

zalepovat ned.

zálesácký

zálesáctví n

zálesák m arbarano, trapero

zálesák, -a m arbarano

zálesí n

zalesknout se dok.

zalesnění n

zalesněnost, -i f

zalesnit dok. arbarizi, arbarumi, (re)­forstumi

zalesnit dok. arbarizi, arbarumi, reforstumi

zalesňovací

zalesňování n

zalesňovat ned.

zaleštění n

zaleštit dok.

zalešťování

zalešťovat ned.

zálet/y, -ů m

zalétání n

zalétat dok.

zalétat ned.

zalétávací

zalétávání n

zalétávat ned.

zaletět dok.

záletnice f

záletnický

záletnictví n

záletník m flirtulo, při nevěře am(aĵ)isto

záletník, -a m

záletnost, -i f

zalétnout dok.

záletný

zaletování n

zaletovat dok.

zaletovat ned.

zálety m pl.  amimpliko

zalévací

zalévání n

zalévat ned. akv(um)i, priverţ(ad)i

zalévat ned. akv(um)i, priverŝ(ad)i, # ~ se potem esti banata de ŝvito

zalézat ned.

zalezlý

zalézt dok. enrampi do úkrytu sin kaţi, kaţiři

zalézt dok. enrampi, do úkrytu sin kaŝi, kaŝiĝi

zálež/et ned. konsisti (v něčem en io), # ~í mi na tom, aby estas  grave por mi, ke, to ~í na něm tio dependas de li, na tom ne~í tio ne gravas, dává si na tom ~et li strebas zorge plenumi ĝin

zaleželý

záležet ned. konsisti (v něčem en io) <> ~í mi na tom, aby estas grave por mi, ke to ~í na něm tio dependas de li na tom ne~í tio ne gravas dává si na tom ~et li strebas zorge plenumi řin 

záležitost f afero

záležitost, -i f afero

zalhat dok. diri mensogon

zalhat dok. diri mensogon

zálib/a, -y f ţatokupo, amataĺo

záliba f  ŝat(okup)o, amataĵo, plaĉo, koníček hobio, maroto

zalíbení n plaćo

zalíbení n plaĉo, ŝato

zalíbit se dok.

zálibně

zálibný

zalícit dok.

zalícování n

zalícovat dok.

zalíčit dok.

zalidněn/ost f denseco de la loĝantaro, loĝateco, ~ý (sur)loĝata

zalidnění n

zalidněnost, -i f denseco de la lořantaro, lořateco

zalidněný (sur)lořata 

zalidnit dok. lořatigi

zalidnit dok. popolumi, loĝatigi

zalidňování n

zalíhat ned.

zalichocení n

zalichotit dok.

zalisování m

zalisovat dok.

zalistovat dok.

zalít dok.

zalít viz zalévat

zalítání n

zalítat ned.

zalití n

zalítnout dok.

zalitovat dok.

záliv m zeměp. golfo

záliv, -u m golfo

zalívání n

zalívat ned.

zálivk/a, -y f

zalkalizování n

zalkalizovat dok.

zalkání n

zalkat dok.

zalknout se dok.

zalknutí n

záloh/a f  peněžitá  antaŭmono, antaŭspezo, mzdy antaŭpago, anticipa pago / salaj­ro, před­běžná platba ekpago, úkryt,  k  přepadení  embus­kejo, voj. depoto, rezervo, # za­­­platit ~u antaŭpagi, číhat v ~ze embuski

záloh/a, -y f na plat antaýpago, anticipa pago/salajro voj. rezervo

zálohování n

zálohovat ne(dok.)

zálohově

zálohový

záloktí n

zálom, -u m

zálom/ek, -ku m

zalomcovat dok.

zalomení n

zalomit dok.

zalomozit dok.

zaloupat dok.

zalovit dok.

zálož/ka f knižní paĝosigno, lem orlo u šatů refaldaĵo, ~na f lombardejo, spořitelna ŝparbanko

záložácký

záložák, -a m

založení n

založení n fondo, zřízení establ(ad)o, konstituo

záloženský

založený <> se ~enýma rukama kun krucitaj manoj Podle Rejska adjektivum založený nemůže být takto použito bez samostatného překladu

založený/ odložený formetita, omylem položený, zastrčený mislokita, # se ~­ma rukama kun krucitaj brakoj

založit dok. fondi omylem misloki

založit dok. fondi, omylem misloki, rostliny ĵosi, položit základ k něčemu konstitui, ~ stavbu fundamenti, ~ osadu / statek setli, # ~ film do a­pa­rátu  ŝargi fotilon per filmo, ~ svůj názor na něčem bazi sian opinion sur io

záložk/a, -y f knižní legosigno lem orlo u šatů refaldaĺo

záložkový

záložn/a, -y f monpruntejo spořitelna ţparbanko

záložní

záložní rezerva

záložnický

záložník m voj. rezervisto, rezervulo, v kopané halfo, střední ~ mezludisto,  meza halfo

záložník, -a m voj. rezervisto v kopané halfo střední ~ mezludisto, meza halfo

zalučnit dok.

zalučňovat ned.

záludn/ý insida, fiintenca, artifika, ~á otázka insida demando, ~ý člověk insidema homo

záludně

záludnost, -i f

záludný insida

zalumpačit si dok.

zalupání n

zalupat dok.

zálusk, -u m

zaluskání n

zaluskat dok.

zalusknout dok.

zalusknutí n

zalykat se ned.

zalykavý

zalyžařit si dok.

zalyžovat si dok.

zám/ek, -ku m stavba kastelo

zám/ek, -ku m tech. seruro visací ~k pendseruro

zamáčet dok.

zamačkat dok.

zamačkávat ned.

zamáčknout dok.

zamak, -u m

zamakat si dok.

zamalgamování n

zamalgamovat dok.

zamalovat dok.

zamalovávat ned.

zamanévrovat dok.

zamanifestovat si dok.

zamanout si dok. ekdeziri

zamanout si dok. ekdeziri

zamapovat dok.

zamarodit dok.

zamaskování n

zamaskovat dok.

zamaskovávání n

zamaskovávat ned.

zamastit dok. grasmakuli ~ se dok. grasmakuliři

zamastit dok. grasmakuli, ~ se dok. gras­makuliĝi

zamatlat dok.

zamávat dok.

zamávat dok. mansigni, signi per mano, # ~ na rozloučenou mansigni adiaŭon, ~ na taxi mansvinge  alvoki taksion

zamazání n

zamazat dok. malpurigi, makuli spáry ţmirţtopi

zamazat dok. malpurigi, makuli, spáry ŝmirŝtopi

zamazávání n

zamazávat ned.

zamáznout dok.

Zambezi n

zambezský

Zambie f

Zambie f  zeměp. Zambio

zambijský

zamčení n

zamčený ŝlos(ferm)ita

zamčený ţlos(ferm)ita

zámeck/ý, -ého m

zámecký

zámecký kastela, ~ / hradní pán m kastelestro, kastelmastro

zámeč/ek, -ku m

zámeč/ek, -ku m

zamečení n

zamečet dok.

zámečnice f

zámečnický

zámečnictví n

zámečničin/a, -y f

zámečničit ned.

zámečník m seruristo

zámečník, -a m seruristo

zameditovat si dok.

zámek m kastelo, palaco, u dveří seruro, visací ~ pendseruro, # vzdušný ~ expr. ĥimerkastelo

zamekání n

zamekat dok.

zámel, -u m

záměn/a, -y f anstataý(ig)o, substituo

záměna f anstataŭ(ig)o, substituo

zaměnění n

zaměnit dok. substitui, anstataýigi, interţanři

zaměnit dok., zaměňovat ned. substitui, anstataŭigi, interŝanĝi, odb. komuti

zaměnitelnost, -i f

zaměnitelný

zaměnitelný interŝanĝebla, variigebla, permutebla

záměnnost, -i f

záměnný

záměňování n

záměňovat ned.

záměr m intenco, celado, projekční ~ antaŭprojekto, ~intenca, ~ný bod m trigonometrie birpunkto

záměr, -u m intenco projekční ~ antaýprojekto

záměr/a, -y f

zamerikanizování n

zamerikanizovat dok.

záměrn/á, -é f

záměrně

záměrnost, -i f

záměrný intenca

záměrný zaměřovací

zaměření n celado např. pozemku mezurado

zaměření n celado, v trigonometrii biro, mezurado

zaměřený celumita, v trigonometrii birita, # ~ na minulost retrospektiva

zaměřit dok. ~ se direktiři, koncentriři

zaměřit dok., zaměřovat ned. celumi, v trigonometrii  biri, ~ se direktiĝi, koncentriĝi

zaměřovací

zaměřovací: ~ dráha  cellinio

zaměřovač, -e m

zaměřovadlo n celumilo, v trigonometrii birilo

zaměřování n

zaměřovat ned.

zamést dok. (for)balai

zamést dok. (for)balai, # ~ si před vlast­ním prahem přen. balai antaŭ sia por­do, viz též zametat

zaměstn/at dok., ~ávat ned. labordoni, ~ávat se okupi sin, okupiĝi

zaměstnan/ec m salajrulo, salajrato, dungito, okupato, okupito, tovární ~ec uzinano, ~ci pl. m personaro, všeobecně laborularo

zaměstnan/ec, -ce m salajrulo, salajrato, dungito zaměstnanci pl. m personaro

zaměstnaně

zaměstnanecký

zaměstnanectv/o, -a n

zaměstnání n okupo, laborloko, posteno, profesio

zaměstnání n posteno, laborloko, povolání profesio, věnování se něčemu oku­p(iĝ)o

zaměstnankyně

zaměstnanost f okupateco

zaměstnanost, -i f okupateco  plná zaměstnanost plena okupiteco

zaměstnaný

zaměstnat dok.

zaměstnávat ned.okupi zaměstnávat se okupi sin, okupiři (něčím pri io)

zaměstnavatel m dunganto, labordonanto, okupiganto, mastro

zaměstnavatel, -e m labordonanto, mastro

zaměstnavatelk/a, -y f

zaměstnavatelský

zameškání n

zameškat dok. propást preterlasi ~ příležitost preterlasi okazon být nepřítomen foresti ned.vyučování foresti en instruado

zameškat dok. propást preterlasi, být nepřítomen foresti, ~ příležitost preterlasi okazon, ~ vyučování foresti dum instruado

zameškávání n

zameškávat ned.

zametací

zametač, -e m

zametač, -e m

zametačk/a, -y f

zametání n

zametat ned. balai

zametat ned. balai

zametávání n

zametávat ned.

zamezení n

zamezit dok. malebligi (něčemu ion)

zamezit dok. malebligi (něčemu ion)

zamezování n

zamezovat ned.

zamhourání n

zamhourat dok.

zamhouřit dok. : ~ oči duonfermi la okulojn

zamhouřit ned. oči duonfermi la okulojn

zamhuřovat ned.

zamíhat se dok.

zamihnout se dok.

zamíchání n

zamíchat dok. (inter)miksi, enmiksi, almiksi ~ se enmiksiři (do   něčeho en ion)

zamíchat dok. (inter)miksi, enmiksi, almiksi, ~ koktejl skui koktelon, ~ polévku kirli supon, ~ se enmiksiĝi (do něčeho en ion)

zamilovan/á, -é f

zamilovan/í, -ých m

zamilovan/ý enamiĝinta, # mé nej­ější jídlo mia plej amata manĝaĵo

zamilovan/ý, -ého m

zamilovaně

zamilování n

zamilovanost, -i f

zamilovaný enamiřinta mé nej~ější jídlo mia plej amata manřaĺo

zamilovat se dok. enamiři, ekami ~ si

zamilovat se dok. enamiĝi, ekami (do někoho iun)

zamilovávat se/si ned.

zamini n

zámink/a, -y f preteksto

záminka f  preteksto

zaminování n

zaminovat dok.

zaminovat dok. mini

zaminovávání n

zaminovávat ned.

zamíření n

zamířit dok. celi (na něco ion) směřovat direkti sin (někam ien)

zamířit dok. celi (na něco ion), směřovat direkti sin (někam ien), zamířit,pal! povel cel, paf!

zamiřovací

zámiš m ŝamo

zámiš, -e m

zámišový

zamítání n

zamítat ned.

zamítat ned., zamítnout dok. rifuzi, malakcepti, malaprobi

zamítavě

zamítavý

zamítnout dok. rifuzi, malakcepti, malaprobi

zamítnutí n

zamixování n

zamixovat dok.

zamknout dok. ŝlosi

zamknout dok. ţlosi

zamknutí n

zámkový

zamlada

zamlaskat dok.

zamlátit dok.

zamlčení n

zamlčet dok.

zamlčet dok., zamlčovat ned. prisilenti (ně­co ion), zatajit sekretigi (pri io)

zamlčování n

zamlčovat ned. prisilenti zatajit sekretigi

zamlít dok.

zamlkle

zamlklost, -i f

zamlklý silentema

zamlklý silentema

zamlouvání n

zamlouvat ned.

zamlouvat ned., zamluvit dok. 1 rezervi 2 řečí skrýt  parolmaski, forparoli

zamlouvávat ned.

zamlsat si dok.

zamluvení n

zamluvit dok. rezervi

zamlž/it dok. nebuligi, ~ovací nebuliga

zamlžen/í n vaporeto, ~ost f  nebuleco, nebul(igit)a

zamlženo

zamlžit dok.

zamlžování n

zamlžovat ned.

zamňoukání n

zamňoukat dok.

zamňouknout dok.

zamnout dok.

zamodralý

zamodrání n

zamodrat dok.

zamodrávání n

zamodrávat ned.

zamokřit dok.

zamokřovat ned.

zamontování n

zamontovat dok.

zamordovat dok.

zámoř/í n transmaraj / transoceanaj landoj, transoceanio, ~ský transmara, trans­oceana

zamoření n

zamořenost, -i f

zamořený

zámoří n transmaraj/transoceanaj landoj

zamořit dok. (epidemie) infekti, kontaĝi

zamořit dok. (epidemie) infekti, kontaři ~ ovzduší mefitigi

zamořování n

zamořovat ned.

zámořský transmara,  transoceana

zámot/ek, -ku m kokono

zamotání n

zamotat dok. impliki, envolvi poplést konfuzi

zamotat dok. impliki, envolvi, poplést konfuzi, ~ se do lží embarasiĝi en mensogojn

zamotávání n

zamotávat ned.

zámotek m kokono

zamoučit dok.

zamoučnit dok.

zámožně

zámožnost, -i f

zámožný bonhava, monhava, riĉa

zámožný rića, monhava

zamračeně

zamračení n

zamračeno

zamračený obloha nub(o)kovrita, nubiřinta člověk malserena, malgajega

zamračený obloha nub(o)kovrita, nubiĝinta, člověk malserena, malgajega

zamračit se dok. obloha nub(okovri)iĝi, člověk malsereniĝi

zamračit se dok. obloha nubokovriři člověk malsereniři

zámraz, -u m

zámraz/a, -y f

zamrazení n

zamrazit dok.

zamrkání n

zamrkat dok.

zamrskat dok.

zamručení n

zamručet dok.

zámrz, -u m

zamrzání n

zamrzat ned.

zamrzávání n

zamrzávat ned.

zamrzet dok.

zamrzlý (en)frostiĝinta

zamrzlý (en)frostiřinta

zamrznout dok. (en)frostiĝi

zamrznout dok. (en)frostiři

zamrznutí n

zamřelý

zamření n

zamřít dok.

zamřížování n

zamřížovaný krad(garn)ita, garnita per krado

zamřížovaný krad(garn)ita, garnita per krado

zamřížovat dok. (ĉirkaŭ)kradi, garni per krado, kradgarni

zamřížovat dok. kradi, garni per krado, kradgarni obehnat mříží ćirkaýkradi

zamudrovat (si) dok.

zamumlání n

zamumlat (si) dok.

zamuzicirovat si dok.

zamykat ned.

zamykat ned. viz zamknout

zamykatelný

zámysl, -u m

zamyslet se, zamyslit se dok. enpensiĝi, ekmediti

zamyslet se, zamyslit se dok. enpensiři, ekmediti

zamyšleně

zamyšlení n

zamyšlenost, -i f

zamyšlený enpensa, meditanta

zamyšlený enpensa, meditanta

zamýšlený intencita, intencata

zamýšlený intencita, intencata

zamýšlet ned. intenci ~ se ned. enpensiři

zamýšlet ned. intenci, ~ se ned. enpensiĝi

zamžení n

zamžikání n

zamžikat dok.

zamžít dok.

zamžourání n

zamžourat dok.

zanadávat si dok.

záňadří n ĉemamo

záňadří n ćemamo

záňafání n

záňafat dok.

zanalyzovat dok.

zánártí n metatarso

zánártí n tarso

zánártní

zanaříkat dok.

zanášení n

zanášet ned.

zanášívat ned.

zanášivý

zaněcování n

zaněcovat se ned.

zanedb/at dok., ~ávat ned. neglekti, malzorgi, malatenti

zanedbaně

zanedbání n

zanedbanost, -i f

zanedbaný malzorgata, neglektata, neprizorgata

zanedbaný malzorgata, neglektata, neprizorgata

zanedbat dok. neglekti,   malzorgi, malatenti

zanedbatelně

zanedbatelný

zanedbatelný neglektebla

zanedbávání n

zanedbávat ned.

zanedlouho

zanechání n

zanechaný postlasita, opuštěný (for)­lasita

zanechat dok. (for)lasi (něčeho ion) po sobě postlasi

zanechat dok. (for)lasi (něčeho ion),  po sobě postlasi, # ~ poslední vůli testamenti

zanechávat ned.

zaneprázdnění n

zaneprázdněný okupita

zaneprázdněný okupita

zaneprázdnit dok.

zaneprazdňovat ned.

zaneřádit dok. plenigi per rustaĵo / fatraso, znečistit malpurigi

zanesení n

zanést dok. donést (al)porti, vnést enporti, ucpat ŝtopi, obstrukci, zahrnout superŝuti, zaznamenat enskribi, registri (do něčeho en ion), # ~ do školy in­fekci enporti infekton en lernejon, ~ se dok. ucpat se ŝtopiĝi, obstrukciĝi

zanést dok. donést (for)porti vnést enporti ~ do školy infekci   enporti infekton en lernejon ucpat ţtopi, obstrukci zahrnout superţuti zaznamenat enskribi, registri (do něčeho en io) ~ se  dok. ucpat se ţtopiři, obstrukciři

zánět m lék. inflamo, způsobit ~ inflamigi, ~ al­veolu alveolito, ~ bělimy oční sklerotito, ~ dva­náct(er)níku duodenito, ~ hrtanu laringi­to, ~ jater hepatito, ~ kloubů artrito, ~ kost­ní tkáně ostito, ~ kůže dermatito, ~ kyčelního kloubu koksito, ~ ledvin nefrito, ~ mandlí ton­silito,  ~ mozku encefalito, ~ nervu nervinflamo, ~ očního víčka palpebrito, ~ poševní sliznice vaginito, ~ průdušek bronĥito, ~ slepého střeva a­pendicito, cekumito,  ~ sleziny splenito, inflamo de lieno, ~ spojivek konjuktivito, ~ stydkých pysků vulvito, ~ šlachy tendenito, ~ vejcovodu salpingito, ~ zubní dřeně pul­pito, ~ žíly flebito, ~ žlázy glandito, ~ žlučníku ĥolecistito

zánět, -u m inflamo

zánětlivý

zanevřít dok.

zanic

zanice f

zanícen/ec, -ce m

zaníceně

zanícení n

zanícení n pro něco ekzalto, entuzias­m(i­ĝ)o, viz též zánět

zanícenost, -i f

zanícený nadšený entuziasma stižený zánětem inflamigita

zanícený nadšený entuziasma, verva, stižený zánětem inflamigita

zánik m skončení ĉeso, ~ pracovního poměru ĉeso de laborrilato, záhuba pereo, neniigo, neniiĝo

zánik, -u m skončení ćeso ~ pracovního procesu ćeso de laborrilato  záhuba pereo, neniigo, neniiřo

zanikání n

zanikat ned.

zanikat ned., zaniknout dok. malaper(ad)i, perdiĝi, ~ v šeru / mlze / hluku droni en krepusko / nebulo / bruo

zanikávání n

zanikávat ned.

zaniklý

zaniknout dok. skončit ćesi ztratit se perdiři, malaperi

zaniknutí n

zanítit dok.

zanítit dok.  lék.  inflamigi, ~ se lék.  inflami, nadchnout  se ekzaltiĝi, entuziasmiĝi

zanotovat dok.

zánovní preskaý nova

zánovní preskaŭ nova, novuzata

zanožení n

zanožit dok.

zánožk/a, -y f

zánožmo

zánožný

zanožování n

zanožovat ned.

zanýtování n

zanýtovat dok.

Zanzibar, -u m

Zanzibar/ec, -ce m

Zanzibark/a, -y f

zanzibarský

zaobchodovat si dok.

zaobírat se ned.

zaoblaleně

zaoblalit dok.

zaoblalovat ned.

zaoblení n

zaoblení n i geol. rondiĝo

zaoblenost, -i f

zaoblený zakulacený rondigita zbavený ostří malpinta

zaoblený zakulacený rondigita, zbavený ostří malpinta

zaoblin/a, -y f

zaoblit dok.

zaoblit dok. rondigi, viz též zaokrouhlit

zaoblovací

zaoblování n

zaoblovat ned.

zaobroubit dok.

zaobrubovat ned.

zaoceánský transoceana

zaoceánský transoceana

zaochotničit si dok.

zaokrouhleně

zaokrouhlení n

zaokrouhlenost, -i f

zaokrouhlený rondigita ~ nahoru rondigita supren

zaokrouhlený rondigita, přibližný počtem rondcifera, ~ nahoru rondigita supren

zaokrouhlit dok.

zaokrouhlit dok. rondigi

zaokrouhlování n

zaokrouhlovat ned.

zaolejování n

zaolejovat dok.

zaonačit dok.

zaonačovat ned.

zaopatření n vivtenado

zaopatření n vivtenado

zaopatřit dok.

zaopatřovací

zaopatřování n

zaopatřovat ned.

zaorání n

zaorat dok.

zaorávání n

zaorávat ned.

zaorávk/a, -y f

zaostal/ec, -ce m

zaostal/ost f postrestinteco, postiĝinteco, ~ý postrestinta, postiĝinta

zaostalost, -i f postrestinteco, postiřinteco

zaostalý postrestinta, postiřinta

zaostání n

zaostat dok.

zaostávání n

zaostávat ned.

zaostávat ned. postresti

zaostření n

zaostření n opt. enfokusigo

zaostřit dok.(pli)akrigi vyhrotit akrigi, pintigi fot. enfokusigi

zaostřit dok.(pli)akrigi, vyhrotit akrigi, pintigi, opt. enfokusigi, centri

zaostřovací

zaostřování n

zaostřovat ned.

západ m zapadnutí za obzorem subiro ~ slunce sunsubiro světová  strana okcidento k ~u, na ~ okcidenten, al okcidento Divoký ~  Sovařa Okcidento záp. země Okcidento zamknout na dva ~y ţlosi per du turnoj

západ/ m světová strana okcidento, uesto,  zapadnutí za obzorem subiro, ~ slunce sunsubiro, k ~u, na ~ okcidenten, al okcidento, Divoký Z~ Sovaĝa Okcidento, Z~ západní země Okcidento, # zamknout na dva ~y ŝlosi per du turnoj

zapad/at ned., ~nout dok. (en)fali (za něco post io), zajít subiri, též o slunci subiĝi, zabořit se sinki, profundiĝi, slétnout na zem enflugi (teren) (do něčeho en ion), hodit se eniĝi, konveni, tech. endentiĝi # zámek ~l la seruro fermiĝis

zapadací

zápaďácký

zápaďáctví n

zápaďák, -a m

zapadák, -u m

Zapadákov, -a m

zapadání n

zapadat dok.

zapadat ned.

zapadávat ned.

západk/a f  zámku serurlango, kliko, uvolnit  ~u tech. elkliki

západk/a, -y f

západkový

zapadl/ý enfalinta, forfalinta, malaperinta, opuštěný izolita, forlasita, o zámku en­klikiĝinta, ~é oči enkavaj / pro­fun­di­ĝintaj  okuloj

zapadlý

západn/ě okcidente (od něčeho de io) ~í okcidenta

západně okcidente (od něčeho de io)

západní okcidenta,   nesta

západnicky

západnický

západnictví n

západník, -a m

zapadnout dok. eniĝi, zaniknout perdiĝi, malaperi, o zámku enklikiĝi, viz též zapadat, # ~ do hospo­dy viziti ga­stejon, engastejiĝi, ~ do kolektivu eniĝi en kolektivon ~ sněhem neĝokovriĝi, kovriĝi de neĝo, výzva zapad­la la apelo restis sen eĥo, la apelo finiĝis seneĥe

zapadnout dok. fali (za něco post io) zajít subiri zabořit se enfali, sinki, profundiři slétnout na zem enflugi (teren) (do  něčeho en ion) zajít ~nout do hospody viziti gastejon, engastejiři zaniknout výzva ~la la apelo restis sen eđo, la apelo fi‑   niřis seneđe uzavřít se zámek ~l la seruro fermiřis hodit se  eniři, konveni ~nout do kolektivu eniři en kolektivon tech.  endentiři něčím ~nout sněhem neřokovriři, kovriři de neřo

zapadnutí n

západoafrický

západoberlínský

západočeský

západoevropsky

západoevropský

západojihozápad, -u m

západojihozápadní

západomoravský

západoněmecký

západořímský

západoseverozápad, -u m

západoseverozápadní

západoslovanský

západoslovenský

západovýchodní

zápach m malbonodoro, fiodoro, fetoro

zápach, -u m malbonodoro, fiodoro, fetoro

zapáchající malbonodora, fiodora

zapáchat ned. malbonodori, fiodori, fetori, o­do­raĉi (něčím je io)

zapáchat ned. malbonodori, fiodori, fetori, stinki (něčím je io)

zápachový

zapakování n

zapakovat dok.

zápal m ekbrulo, brulumo, nadšení vervo, entuziasmo, fervoro, ardo, lék. inflamo, zpětný ~ tech. inversa ekbrulo, řečnický ~ oratora vervo, ~ plic lék. pne­ŭ­­moni­(t)o, pulmito

zápal, -u m ekbrulo zpětný ~ inversa ekbrulo nadšení entiziasmo, fervoro, ardo řečnický ~ oratora vervo zánět inflamo ~ plic pneýmoni(t)o

zapáleně

zapálení n

zapálenost, -i f

zapálený

zapálený bruligita, expr. verva

zapalice f

zapálit dok. ekbruligi, ekflamigi i přen. nadchnout entuziasmigi  ~ se dok. ekbruliři, ekflamiři

zapálit dok. rozdělat oheň (ek)flamigi, faj­rigi, popálit bruligi, způsobit  požár incen­dii,  přen. nadchnout entuzias­migi, ~ se dok. ekbruliĝi, ekflamiĝi, entuziasmiĝi

zapalitelný

zápalk/a, -y f alumeto

zápalka f alumeto, náboje prajmo, viz též blesko­vice

zápaln/ý ekflama, ekflamiga, bruliga, odb. pirofora, ~á oběť brulofero, ~á směs karburaĵo, ~á šňůra eksplodiga meĉo

zápalnice f

zápalnice f  tech. eksplodiga meĉo

zápalník, -u m

zápalníkový

zápalnost, -i f

zápalný bruliga

zapalovací

zapalovač m bruligilo, fajril(et)o, flamigilo, voj. střely fuzeo, nárazový /  zpožděný ~  perkuta / prokrasta fuzeo

zapalovač, -e m fajrilo

zapalovadl/o, -a n

zapalování n

zapalovat ned.

zapamatování n

zapamatovat si dok. memorteni

zapamatovat si dok. memorteni, memorfiksi

zapamatovatelný

zapamatovatelný memorebla

zapamatovávat si

zapanáčkovat  dok.

zápar, -u m

zápar/a, -y f

zaparafinování n

zaparafinovat dok.

zaparkovat dok.

záparový

zapaření n

zapařenin/a, -y f

zapářený

zapařit dok.

zapářk/a, -y f

zapařovací

zapařování n

zapařovat ned.

zápas, -u m lukto boj batalo býčí ~y taýrobatalo utkání matćo odvetný  ~ respondmatćo řecko‑římský ~ luktado

zápas/ m lukto, boj batalo, sport. ludbatalo, ma­ĉo, matĉo, ~ ve volném stylu liberstila lukto, býčí ~y taŭrobatalo, od­­vetný ~ respondmat­ĉo, ~iště n luktejo

zápasící, -ho m

zápasiště n

zápasit ned. lukti

zápasit ned. lukti, ~ s býkem torei

zápasívat ned.

zapáskování n

zapáskovat dok.

zápasnicky

zápasnický

zápasník m luktisto, luktanto, ~ s býky toreisto

zápasník, -a m  luktanto, luktisto

zapasovat dok.

zápasový

zapatlání n

zapatlat dok.

zapatlávat ned.

zapátrat dok.

zapažení n

zapažení n

zapažit dok. postavit překážku barikadi, starigi barieron ~ prkny  bari/tegi per tabuloj sport. ~ ruce dorsenigi manojn

zapažit dok. postavit překážku barikadi, starigi ba­rieron, ~ prkny bari per tabuloj, stav. fosgarnizi, ~ ruce sport. dorsenigi manojn

zapažování n

zapažování n

zapažovat ned.

zapažovat ned.

zapéci

zápecí

zápecí n postfornejo

zapéci, zaoéct dok., zapékat ned. gastr. grateni

zápecník, -a m

zapečení n

zapečetění n

zapečetit dok. sigel(ferm)i

zapečetit dok. sigel(ferm)i

zapečeťování n

zapečeťovat ned.

zapékan/ý gratenita, ~é / zapečené jídlo  gratenaĵo

zapekání n

zapekat ned.

zapeklitě

zapeklitý

zapěněný

zapěnit dok.

zapěnitelný

zaperlit se dok.

zápěst/í n manradiko, anat. pojno, manartiko, ~ník m text. pojnvestaĵo

zápěstí n pojno, manradiko

zápěstní

zapět dok.

zapíchat dok.

zapíchnout dok. špendlíky, jehlu enpiki ~ se dok. enpikiři

zapíchnout dok., zapíchat ned., špendlíky, jehlu enpiki, ~ se dok. enpikiĝi

zapíchnutí n

zapíchovací

zapíchování n

zapíchovat ned.

zapíjení n

zapíjet ned.

zapíkání n

zapíkat ned.

zapilotovat dok.

zapilování n

zapilovat dok.

zapilovávání n

zapilovávat ned.

zapínací (kun)liga ~ špendlík sendanřera/broća pinglo

zapínací (kun)liga, ~ špendlík sendanĝera / broĉa pinglo

zapínání n kroĉado, na knoflík butonumo, stroje ŝalto, ~ spojky kuplado de kluĉilo, ~ na přezku bukado

zapínání n na knoflík butonumo stroje ţalto

zapínat ned.

zapínat ned. viz zapnout

zapínávat ned.

zapinkat si dok.

zapípání n

zapípat dok.

zapípnout dok.

zapípnutí n

zapírání n

zapírání n

zapírat ned.

zapírat ned.

zapírat ned. viz zapřít

zápis, -u m zapsání enskribo protokol protokolo registrace registrado na vysokou školu enmatrikuligo

zápis/ m zapsání enskribo, protokol protokolo, registrace, automaticky, registr(a­d)o, ú­řední / školní registrace enmatrikuligo, ~ do účetní knihy noto en la kon­to, ~ek m noto, ~ky pl. m memornotoj, skizoj, ~n enskribpago, ~né do kursu kursa en­irpago

zápis/ek, -ku m noto

zápisk/y, -ů pl. m memornotoj,   skizoj

zapískání n

zapískat dok.

zapísknout dok.

zapísknutí n

zápisn/a, -y f

zápisné, -ho n do kursu kursa enirpago

zápisní

zápisníč/ek, -ku m

zápisník m notkajero, notlibr(et)o, denní ĵurnalo

zápisník, -u m notlibro

zapisovací

zapisovač m tech. automatický  registrilo

zapisovač, -e m

zapisování n

zapisování n automatické registrado

zapisovat ned.

zapisovat ned. viz zapsat

zapisovatel m protokolisto

zapisovatel, -e m protokolisto

zapisovatelk/a, -y f

zapisovatelský

zapisovatelství n

zapisovávat ned.

zapisový

zapištění n

zapištět dok.

zapít dok. trinki lék posttrinki <> to musíme ~ tion ni devas   festi per glaseto

zapít dok. trinki, lék. posttrinki, # to musíme ~ tion ni devas festi per glaseto

zapitvořit se dok.

zaplácání n

zaplácat dok.

zaplacení n

zaplacený pagita

zaplacený pagita

zaplácnout dok.

zaplácnutí n

zaplakat dok.

zaplanout dok.

zaplánování n

zaplánovat dok.

zaplápolat dok.

zaplašit dok.

zaplát dok.

záplat/a, -y f flikpeco, flikaĺo

záplata f  flikpeco, flikaĵo

zaplatit dok. pagi ~ hotově pagi kontante ~ předem antaýpagi odpykat pagi

zaplatit dok. pagi, ~ hotově p. kontante, ~ předem anticipe p. (la tutan sumon),  schopný  ~ pagipova, pagokapabla, ~ zá­lohu an­taŭpagi, ~ životem p. per la vivo

záplatování n

záplatování n flikado

záplatovat ned. fliki

záplatovat ned. fliki

zaplaťpámbu, zaplaťpánbů(h)

záplav/a, -y f inundo, superakvo ~ slov torento da vortoj

zaplav/it dok. ~ovat ned. inundi, superakvi

záplava f inundo, superakvo, ~ slov přen. torento da vortoj

zaplavání n

zaplavat dok.

zaplavení n

zaplavit dok.

zaplavovací

zaplavování n

zaplavovat ned. i přen. superakvi, inundi

záplavový

zaplesat dok.

zaplést dok.

zaplést dok., zaplétat, impliki, ~ se, zaplétat se konfuziĝi, implikiĝi

zaplétání n

zaplétat ned.

zaplétávat ned.

zapletení n

zapletený

zápletk/a, -y f implik(aĺ)o, komplik(aĺ)o, konflikto dějová nodo

zápletka f implik(aĵ)o, komplik(aĵ)o, konflikto, dějová nodo

zápletkový

zaplevelení n

zaplevelenost, -i f

zaplevelený hovor. kvikoplena

zaplevelit dok.

zaplevelování n

zaplevelovat ned.

zaplíst dok.

zaplivat dok.

zaplnit dok.

zaplňovat ned.

zaplombování n

zaplombovat ned. plombi

zaplombovat ned. plombi

zaplombovatelný

zaplynovat dok.

zapnout dok. na knoflík buton(um)i sponou agrafi přezkou buki  zapojit ţalti

zapnout dok. na knoflík buton(um)i, sponou agrafi, přezkou buki, zapojit ŝalti, funkciigi, # ~ si opasek buki sian zonon, ~ spojku konekti kuplilon /  konektilon

zapnutí n

zapocený

zápoč/et, -tu m studkontrolo udělat ~ plenumi studkontrolon

zápočet m studkontrolo, udělat ~ plenumi studkontrolon

započíst dok.

započíst dok., započítat dok., započítávat ned. enkalkuli

započít (se) dok. eki

započítání n

započítat dok.

započítatelný

započítávání n

započítávat ned. enkalkuli

zápočtový

zapochybovat dok.

zápoj, -e m

zápoj: nervový ~ anat. sinapso

zapojení n

zapojit dok.

zapojit dok., zapojovat ned. aligi zapnout ŝalti, el. konekti, do zásuvky ingi, začlenit envicigi, engaĝi, ~ se dok. enviciĝi, # ~ do obvodu el. encirkvitigi

zapojitelný

zapojovací

zapojování n

zapojovat ned. aligi zapnout ţalti eltech. konekti  začelenit envicigi ~ se dok. enviciři

zapolemizovat si  dok.

zápolí n

zapolitizovat si dok.

zápolní

zapom/enout dok., ~ínat ned. forgesi, ~e­nout se ned. perdi la sinkontrolon / sin­regon

zapomenout dok.

zapomenutí n

zapomenuttý

zapomínání n

zapomínat ned. forgesi ~ se ned. perdi la sinkontrolon/sinregon

zapomnění n

zapomnění n forgeso

zapomnětliv/ý forgesema, ~ost f forgesemo

zapomnětlivý forgesema

zápor, -u m negacio záporná stránka negativa flanko má to své klady i  ~ ři havas siajn pozitivajn kaj negativajn flankojn

zápor/ m neo, negacio, # má to své klady i ~y ĝi havas siajn pozitivajn kaj negativajn flankojn, ~negativa, nea, ~ná stránka f  negativa flanko, ~ně nee

zápork/a, -y f

záporně

zápornost, -i f

záporný negativa, nea

záporový

Záporož/ec, -ce m

Záporoží n

záporožský

zaposlouchat se dok.

zaposlouchávat se ned.

zapošít dok.

zapošívat ned.

zapotácet se dok.

zapotit se dok. ekŝviti

zapotit se dok. ekţviti

zapotřebí: být ~ esti bezona / necesa, #  mít ~ bezoni, je k tomu ~ velké síly por tio estas necesa granda forto, je ~ hned se rozhodnout estas necese tuj decidi, mám (já) to ~? ĉu mi bezonas ion similan? , ĉu io simila estas bezona por mi?

zapotřebí: být ~ esti bezona/necesa mít ~ bezoni je k tomu ~ velké síly por tio estas necesa granda forto je ~ hned se rozhodnout estas necese tuj decidi mám (já) to ~? ću mi bezonas ion   similan? , ću io simila estas bezona por mi?

zapouštění n

zapouštět ned.

zapouzdřit dok.

zapouzdřovat ned.

zápově/ď, -di f

zapovědět dok.

zapovězení n

zapovězený

zapovídání n

zapovídat ned.

zapovídat se dok.

zapracování n

zapracovaný faksperta

zapracovaný faksperta, spertiĝinta

zapracovat dok.

zapracovat dok., zapracovávat ned. enkonduki en laboron, alkutimigi al laboro, vyvinout úsilí (forte) eklabori, # dovede ~, když je potřeba li scias (forte) eklabori, kiam estas bezone, ~ se enkondukiĝi (en laboron), alkutimiĝi (al laboro)

zapracovávání n

zapracovávat ned. enkonduki en laboron, alkutimigi al laboro vyvinout úsilí (forte) eklabori dovede ~, když   je potřeba li scias (forte) eklabori, kiam estas bezone ~ se  enkondukiři (en laboron), alkutimiři (al laboro)

zapradávna

zapraný

zaprasit dok.

zapraskání n

zapráskání n

zapraskat dok.

zapráskat dok.

zaprasknout dok.

zaprásknout dok.

zaprasknutí n

zaprásknutí n

zaprášení n

zaprášený polv(oplen)a, polvokovrita

zaprášený polvoplena, polvokovrita

zaprášit dok.

zapráškování n

zapráškovat dok.

zaprašování n

zaprašovat ned.

zaprat dok. skvrnu tralavi

zapravení n

zapravení: ~ dluhu ekon. likvid(ad)o de ŝuldo

zapravit dok.

zapravování n

zapravovat ned.

zapražení n

zápraží domtrotuaro

zápraží n

zapražit dok. omáčku densigi saŭcon per brunaĵo / farunfritaĵo

zapražit dok. omáčku enmeti farunfritaĺon (en saýcon)

zápražk/a, -y f farunfritaĺo

zápražka f gastr. farunfritaĵo

zapražování n

zapražovat ned.

zapreludovat dok.

zaprodan/ec, -ce m

zaprodanecký

zaprodanectví n

zaprodanost, -i f

zaprodaný koruptita

zaprodaný koruptita

zaprodat (vlast) perfidi (sian patrolandon) ~ se   nepřátelům fie sin fordoni al malamikoj

zaprodat dok.perfidi, ~ se fordoni sin, # ~ svoje schopnosti prostitui siajn kapablojn, ~ se nepřátelům fie sin fordoni al malamikoj

zaprodávat ned.

zaprorokovat si dok.

zaprotestovat (si) dok.

zaprotokolování n

zaprotokolovat dok. (en)protokol(ig)i

zaprotokolovat dok. (en)protokol(ig)i

zaprskání n

zaprskat dok.

záprsní

záprstí n

zapršet dok.

záprt/ek, -ku m

zapřádání n

zapřádat ned.

zapřah(ov)at ned., zapřáhnout dok. i přen. jungi (do něčeho al io)

zapřahání n

zapřahat ned.

zapřáhnout dok. i přen. jungi (do něčeho al  io)

zapřažení n

zapředlý

zapřednášet si dok.

zapřemítat dok.

zapřemýšlet dok.

zapřen/á, -é: na ~ou inkognite

zapřen/á: na ~ou inkognite

zapření n

zápřež, -e f

zapříčinit dok.

zapříčinit dok. kaŭzi

zapřičiňovat ned.

zapřísahat ned.

zapřísáhlý

zapřisáhlý ĝisosta

zapříst dok.

zapřít dok. nepřiznat nei dal se ~ li igis diri, ke li ne ćeestas

zapřít dok. nepřiznat nei, upřít fornei, forrifuzi, ~  se sekretigi sin, # dal se ~ li igis diri, ke li ne ĉeestas

zapsání n

zapsat dok. enskribi dát se ~ enlistiři/enlistigi sin (do něčeho   por io) na vysokou školu enmatrikuliři zaznamenat noti

zapsat dok. enskribi, dát se ~ enlistiĝi / enlistigi sin (do něčeho por io), zaznamenat noti, # ~ si do paměti enskribi en si­an memoron, fiksi en sia memoro, ~ si za uši stampi ion en sia memoro, ~ do matriky matrikuli, ~ na vysokou školu enmatrikuliĝi por alt­lernejo 

zapudit dok.

zapudrovat dok.

zapudrovávat ned.

zapůjčit dok. pruntedoni

zápůjční

zapumpovat dok.

zapůsob/it dok. ovlivnit impresi, fari efekton, začít působit (ek)efiki, # to na něho hluboce ~ilo tio profunde impresis lin, ~te na něj, aby to povolil influu lin, por ke li permesu ĝin, lék ~il la medikamen­to (ek)efikis

zapůsobit dok. ovlivnit impresi to na něho hluboce ~ilo tio profunde impresis lin ~te na něj, aby to povolil influu lin, por   ke li permesu řin začít působit (ek)efiki lék ~il la medika‑   mento (ek)efikis

zapustit dok. enfiksi, enigi (do něčeho en io) ~ kořeny enradikiři

zapustit dok. enfiksi, enigi (do něčeho en io), ~ kořeny enradikiĝi

zápustk/a, -y f

zápustkový

zápustný

zapuštění n

zapuštěný

zapuzení n

zapuzování n

zapuzovat ned.

zapýřit dok.

zapýřit se dok.

zapytlačit si dok.

zaráčkovat dok.

zaradovat se dok. ekĝoji

zaradovat se dok. ekřoji

zarachocení n

zarachotit dok.

zarajtovat si dok.

zarámování n

zarámovat dok.

zarámovat dok. enkadrigi, kadri

zaranžování n

zaranžovat dok.

záraz, -u m

záraz/a, -y f

zaraz/it dok. enbati, enpuŝi, zastavit haltigi, zmást konfuzi, perpleksigi, # já mu to ~ím mi ĉesigos lian (fi)agadon, to mě ~ilo tio igis min hezitema / suspektema, ~it se dok. eniĝi, halti, podivit se  (subite) ekatenti, fariĝi subite suspektema, konfuziĝi

zarazit dok. enbati, enpuţi zastavit haltigi <> já mu to ~ím mi  ćesigos lian (fi)agadon překvapit konfuzi to mě ~ilo tio igis   min hezitema/suspektema ~it se dok. eniři, halti podivit se  (subite) ekatenti, fariři subite suspektema, konfuziři

zarážedl/o, -a n

zarážející (otázka) perpleksiga (demando)

zarážející perpleksiga

zaraženě

zaražení n

zarážení n

zaraženost, -i f

zaražený embaras(iĝint)a, deprimita, spir­­manka, perpleksa

zaražený embarasi(řint)a, deprimita

zarážet ned. v. zarazit

zarážet ned. viz  zarazit

zarážk/a, -y f tech. haltopeco žel. haltigţuo

zarážka f tech. haltopeco, buteo, žel.  relŝuo

zardělost, -i f

zarděn/ky, -ek pomn. f. rubeolo

zardění n

zarděnky  f  pomn. lék. rubeolo

zardít se dok.

zardívání n

zardívat se ned.

zardousit dok. (mort)strangoli, premsufoki, premmortigi

zardousit dok. strangoli, premsufoki, premmortigi

zardoušení n

zareagování n

zareagovat dok.

zarecitovat dok.

zaregistrování n

zaregistrovat dok.

zarejdovat dok.

zarejp~

zarepetit dok.

zareptat dok.

zaretušování n

zaretušovat dok.

zarezavělý

zarezavět dok.

zarezivělý

zarezivět dok.

zarezovatělý

zarezovatět dok.

zarežírovat si dok.

zaristokratizovat se dok.

zarmouceně

zarmoucenost, -i f

zarmoucený afliktita, ĉagrenita

zarmoucený afliktita, ćagrenita

zarmoutit dok. aflikti, ćagreni ~ se dok. afliktiři, ćagreniři

zarmoutit dok. aflikti, ĉagreni, ~ se dok. afliktiĝi, ĉagreniĝi

zarmucovat ned.

zármut/ek, -ku m aflikto, ćagreno, malřojo

zármutek m aflikto, ĉagreno, malĝojo

zárod/ek m  embrio, biol. feto, bot., zool. i přen. ĝermo, vývoj ~ku embriogenezo, embriogenio, ~ečný embria

zárod/ek, -ku m embrio bot. i přen. řermo

zárodeč/ek, -ku m

zárodečný

zarojit se dok.

zarolovat dok.

zarosit dok.

zarostle

zarostlý porostlý abunde surkreskinta, kovriřinta (čím de io)  neoholený nerazita

zarostlý porostlý abunde surkreskinta, kovriĝinta (něčím de io),  neoholený nerazita

zarošťačit si dok.

zarousat dok.

zároveň samtempe rovněž same

zároveň samtempe, rovněž same

zarovnání n

zarovnat dok.

zarovnávací

zarovnávač, -e m

zarovnávání n

zarovnávat ned.

zarovnávat ned., zarovnat dok. niveli, ebenigi

zarputil/ec, -ce m

zarputile

zarputilost, -i f

zarputilý obstin(eg)a, persista, spitema

zarputilý obstin(eg)a, persistega, spitema

zárub, -u m

zárub/a, -y f

zárub/eň, -ně f pordokadro

zárubeň f stav. pordokadro

zaručen/ě certe, garantiite,  ~ý garantiita, certigita

zaručeně certe

zaručený garantiita, certigita

zaručit (se) dok. garantii (za koho por iu, za jakost pri kvalito)

zaručit (se) dok., zaručovat (se) ned. garantii (za někoho por iu, ~ se za jakost garantii pri kvalito

záruční

záruční garantia

záruční garantia

zaručovat ned.

zarudle

zarudlost, -i f

zarudlý

zarudnout dok.

zarudnutí n

záruk/a f garantio, věc garantiaĵo, na ~u, se ~ou garantie, bez ~y telkele, sengarantie, vyplatit peněžní ~u (její zbytek) ristorni

záruk/a, -y f garantio věc garantiaĺo na ~u, se ~ou garantie

zarupání n

zarupat dok.

zarůst dok. zarůstat ned. abunde surkreski nechat si ~ tvář vousem kreskigi al si barbon vrůst enkreski

zarůst dok. zarůstat ned. abunde surkreski, vrůst enkreski, do masa enkarniĝi, # nechat si ~ tvář vousem kreskigi al si barbon

zarůstání n

zarůstat ned.

zarůstávat ned.

zarůžověle

zarůžovělý

zarůžovět dok.

zarybařit si dok.

zarybnění n

zarybnit dok.

zarybňovací

zarybňování n

zarybňovat ned.

zaryčet dok.

zaryglovat dok.

zarýpat dok.

zarýpnout dok.

zaryšavělý

zarýt dok.

zarytě

zarytí n

zarytost, -i f

zarytý

zarývání n

zarývat ned.

zaržání n

zaržát dok.

zář f brilo, viz též záře

zář, -e f

zařádit (si) dok.

zařadit dok.

zařadit dok., zařaďovat ned., zařazovat ned. (en)vicigi, enmeti, # ~ rychlost ŝanĝi transmision / rapidumon, ~ se enviciĝi

zařaditelný

zařaďovací

zařaďování n

zařaďovat ned.

zařachtat dok.

zařazení n

zařazo~

zařazování n

zařazovat ned. (en)vicigi, enmeti  ~ rychlost ţanři transmision/rapidumon

záře f

záře f brilo, lumaĵo,  jižní polární ~ antarkta  aŭroro, sudpolusa lumo, polární ~ polusa lumo, severní polární ~ nordlumo, arkta aŭroro, norda polusa lumo

zařečnit dok.

zařehnit se dok.

zařehonit se dok.

zařehtat dok.

zařeknout se dok.

záření n chem., fyz. radiado, záře bril(a­d)o, kos­mické ~ kosma radiado

záření n záře bril(ad)o odb. radiado kosmické ~ kosma radiado

zářez m noĉo, entranĉo, seříznutí tech. gero, anat. vychlípenina, receso, zub, trhlinka breĉeto, hledí miřidel pušky ce­­­­­lilfendo, celnoĉo, provést ~ incizi

zářez, -u m entranćo vrub noćo

zařezání n

zařezat dok.

zařezávání n

zařezávat ned.

září n septembro

září n septembro

zářící

zářící radi(ant)a

zaříci se dok.

zářič m el. emitoro, emitilo, (varm)radiilo

zářič, -e m

zařičet dok.

zařídit dok. obstarat aranři vybavit ekipi instalovat instali  ~ byt nábytkem mebli lořejon zřídit establi ~ se dok. aranři   sin

zařídit dok. obstarat aranĝi, vybavit ekipi, instalovat instali, zřídit establi, # ~ byt nábytkem mebli loĝejon, ~ se dok. a­ranĝi sin

záříhat dok.

zářijově

zářijový

zaříkací

zaříkačk/a, -y f

zaříkadl/o, -a n

zaříkání n

zaříkat dok.

zaříkávací

zaříkávač, -e m

zaříkávačk/a, -y f

zaříkávačství n

zaříkávadl/o, -a n

zaříkávání n

zaříkávat ned.

zařinčet dok.

zářit ned. brili, radii

zářit ned. brili, radii, lumi, ozařovat, lum­­radi(ig)i

zářivě

zářivk/a, -y f gastuba/fluoreska lampo/tubo

zářivka f  fluoreska tubo, lumtubo, gastuba / fluoreska lampo

zářivkový

zářivost, -i f

zářivý

zářivý radia

zařízení n aranĝ(aĵ)o, instalaĵo, tech., me­ĥanismo, hydraulické ~ hidraŭla me­ĥanismo, klimatizační ~ klimatizilo, kli­mat­regulilo, poplašné ~ alarmilo, vybavení ekipa­ĵo, bezpečnostní ~ sekuriga aparato / ekipa­ĵo, bytové ~ loĝejekipa­ĵo, hygi­enické ~ (por)­higi­ena ekipaĵo, útvar, instituce (por)hi­giena esta­blaĵo, kulturní ~ kul­tura establaĵo, osvětové ~ popolkleriga institucio, sociální ~ sociala e­stablaĵo, spojovací ~ komunikilo

zařízení n aranřaĺo klimatizační ~ klimatizilo, klimatregulilo  poplašné ~ alarmilo vybavení ekipaĺo bezpečnostní ~ sekuriga aparato/ekipaĺo bytové ~ lořejekipaĺo hygienické ~ (por)higiena   ekipaĺo útvar, instituce (por)higiena establaĺo kulturní ~ kultura establaĺo osvětové ~ popolkleriga institucio sociální ~  sociala establaĺo

zařízený

zařízený aranĝita, preparita, plenumita,  ~ pokoj meblita ĉambro

zaříznout dok.

zaříznout dok. entranĉi, zvíře tranĉmortigi

zařizovací

zařizování n

zařizovat ned.

zařizovat ned. viz zařídit

zářný

zařvání n

zařvat dok. ekblekegi, ekrori

zařvat dok. o zvířeti ekblekegi, ekrori, o člověku ekkriegi

zas

zas(e) denove, # já si ~ myslím, že sed mi opinias, ke

zasá~nkovat si dok.

zasáčkovat dok.

zásad/a f principo, chem. bazo, alkalo, fil. maksimo, tezo, v ~ě ĝenerale, ze ~y principe

zásad/a, -y f principo v ~ě řenerale ze ~y principe chem. bazo, alkalo

zasadit dok. (en)meti vsadit planti <> ~ ránu doni baton ~ se  pledi (o něco por io), elpaţi favore (al io)

zasadit dok. (en)meti, vsadit planti, ~ ránu doni baton, ~ se pledi (o něco por io), elpaŝi favore (al io)

zásaditě

zásaditost, -i f

zásaditý baza, alkala

zásaditý zvl. chem. baza

zásadně

zásadní principa

zásadní principa, substanca, ĉefa

zásadotvorný

zásadovost, -i f

zásadový principa

zásadový principa, nekompromisa

zasádrování n

zasádrovat dok.

zásah m trafo, zákrok interveno, enmiksiĝo, lékařský ~ medicina operacio

zásah, -u m trafo zákrok interveno, enmiksiřo lékařský ~ medicina   operacio

zasáhnout dok., zasahovat ned. trafi zakročit elpaţi (proti komu/  čemu kontraý iu/io) vložit se interveni, enmiksiři (do čeho en   io) influi (ion)

zasáhnout dok., zasahovat ned. trafi, za­kročit elpaŝi (proti někomu / něčemu kontraŭ iu / io), vložit se interveni, enmiksiĝi (do něčeho en io), influi (ion)

zasahování n

zasahovat ned.

zásahový

zasáknout dok.

zasakovací

zasakování n

zasakrovat dok.

zasálat dok.

zasalutování n

zasalutovat dok.

zasazení n

zasázení n

zasázet dok.

zasazovač, -e m

zasazování n

zasazovat ned.

zasazovat ned. viz zasadit

zasaž/ený trafita, ~ený bleskem fulmo­tra­fita, fulmofrapita, ~itelný trafebla

zasažitelný

zase denove já si ~ myslím, že sed mi opinias, ke

zasedací kunsida ~ pořádek sidloka plano ~ síň sesia salono

zasedací kunsida, ~ pořádek m sidloka plano, ~ síň sesia salono

zasedání n schůze kunsido pol. sesio

zasedání n schůze kunsido, polit. seanco, sesi­o, mimořádné ~ eksterordinara sesi­o, ~ poroty asizo

zasedat ned. kunsidi

zasedat ned. kunsidi

zaseděný

zásedka f  (ĉasista) (alt)embusko

zasedlačit si dok.

zasednout dok. eksidi

zasednout dok. eksidi

zásek, -u m

zásek/a, -y f

zasekání n

zasekat dok.

zasekávání n

zasekávat ned.

zaseklý

zaseknout dok.

zaseknutí n

zásekový

zasetí n

zasév, -u m

zasévač, -e m

zasévačk/a, -y f

zasévání n

zasévat ned.

zasévat ned. viz zasít

zaschlý

zaschnout dok. (surface) sekiĝi

zaschnout dok. (surface) sekiři

zaschnutí n

zasíci si dok.

zasílací

zasílat ned.

zasílat ned. sendadi, viz též zaslat

zasilatel m liveranto, liveristo, sendinto

zasílatel, -e m

zasílatelk/a, -y f

zasílatelský

zasílatelství n

zasílávat ned.

zásilk/a, -y f sendaĺo doporučená ~ registrita sendaĺo

zásilka f sděl. sendaĵo, doporučená ~ regi­strita sendaĵo, poštovní ~ poŝtaĵo, spěš­ná ~  sendaĵo per eks­pre­sa poŝto

zásilkový

zasimulovat (si) dok.

zasípat dok.

zasípět dok.

zasíření n

zasířit dok.

zasířování n

zasířovat ned.

zasít dok. semi osít prisemi <> ~ rozkol semi malpacon

zasít dok. semi, osít prisemi, ~ rozkol s. malpacon, ~ nedůvěru s. mal­kon­fidon

zasívat ned.

zaskákat dok.

zaskakování n

zaskakovat ned.

zaskakovat ned. viz zaskočit

zaskandovat dok.

zasklení n

zasklít dok.

zasklít dok., zasklívat ned. vitri

zasklívací

zasklívání n

zasklívat ned. vitri

zaskočení n

zaskočit dok. přepadnout (surprize) ataki otázkou surprizi ~it za kolegu (helpe) anstataýi kolegon ~it (si) ke komu por momento viziti iun <> ~ilo mu (v krku) li misglutis/falsenglutis,  li faris malbonan gluton

zaskočit dok. přepadnout (surprize) ataki, výrokem surprizi

záskočk/a, -y f

záskok, -u m

zaskolení n

zaskolit dok.

zaskotačit (si) dok.

zaskřehotání n

zaskřehotat dok.

zaskřípání n

zaskřípat dok.

zaskřípnout dok.

zaskřípnutí n

zaskučení n

zaskučet dok.

zaskuhrání n

zaskuhrat dok.

zaskvít se dok.

zaskvívat se ned.

zaslání n

zaslat dok. (for)sendi

zaslat dok. (for)sendi

zaslechnout dok. (ek)aŭdi

zaslechnout dok. (ek)aýdi

zaslepen/ec, -ce m

zaslepeně

zaslepení n

zaslepenost, -i f

zaslepený

zaslepit dok.

zaslepovat ned.

zaslíb/ení n náb. ĵurpromeso, voto, ~ený i náb. promesita, ~it dok. voti

zaslíbení n

zaslíbený i náb. promesita

zaslíbit dok.

zaslibovat ned.

zaslinit dok.

zaslintat dok.

zaslouž/ený meritita, ~ený trest m. pu­no, ~ilý (mult)merita, merit(hav)a, me­rit­plena, ~ilý mistr sportu merita sportmajstro, ~ilý umělec meritinta artisto, ~it (si) dok. zasluhovat (si) meriti, indi, ~ se dok. akiri meriton ( o něco pri io)

zaslouženě

zasloužený

zasloužilý multmerita ~ mistr sportu merita sportmajstro

zasloužit (si) dok. meriti ~ se dok. akiri meriton ( o co pri io)

záslu/ha f merito, indo, po ~ze (laŭ)­merite, jeho ~hou liamerite

zásluh/a, -y f merito po ~ze (laý)merite jeho ~hou liamerite

zasluhovat (si) ned.

zasluhující meritinda, ~ diskusi diskutinda, ~ podporu aprobinda, ~ po­kárání riproĉinda, ~ shovívavost indulginda, ~ smrt mortmerita

záslužně

záslužný

záslužný merit(hav)a, viz též zasloužilý, ~ čin merita faro

zaslzený

zaslzet dok.

zasmahlý

zasmahnout dok.

zasmání n

zasmát se dok. (ek)ridi

zasmát se dok. (ek)ridi

zasmažení n

zasmažit dok.

zásmažk/a, -y f

zásmažka f  gastr. fritfaruno, brunaĵo,

zasmažování n

zasmažovat ned.

zasmolení n

zasmolený

zasmolit dok.

zasmradění n

zasmradit dok.

zasmrádlý

zasmrádnout dok.

zasmrdět dok.

zasmrkat dok.

zasmušen~

zasmušile

zasmušilost, -i f

zasmušilý trista, morna

zasmušilý trista, morna, malserena

zasmušit dok.

zasmýkat dok.

zasněně

zasnění n

zasněný

zasněžený neĝkovrita

zasněžený neřkovrita

zasněžit dok.

zásněžk/a, -y f

zasnít se dok.

zasnívat se ned.

zasnoubení n gefianĉiĝo

zasnoubení n gefianćiřo

zasnoubit dok. fianć(in)igi ~it se fianć(in)iři, gefianćiři

zasnoubit dok. fianĉ(in)igi, ~ se fian­ĉ(in)iĝi, gefianĉiĝi

zasnub/y, - f

zásnubní gefianĉa, ~ dar fianĉdonaco

zásnubní n

zasnubování n

zasnubovat ned.

zásnuby fianĉiĝfesto

zásob/a f provizo, stoko, nadnormativní ~a su­perplana p., ~a potravin cestovní man­ĝaĵprovizo, provianto, ~y potravin nutropro­vizo, viktualio, ~árna f pro­vi­zejo, ~ník m tech., zbraně ŝargilo, magazeno, otoč­ný ~ník cilindra turniĝanta ŝargilo (de revolvero), ~o­vá­­ní n proviza­do, dodávka liverado, pící furaĝado, ~o­vání potravinami proviantado

zásob/a, -y f provizo, stoko nadnormativní ~a superplana provizo

zásobárn/a, -y f provizejo

zásobář, -e m

zásobení n

zásobičk/a, -y f

zásobiště n

zásobit dok. provizi ~it se dok. provizi sin (čím  per io)

zásobit dok., zásobovat ned. provizi, ~ se dok. p. sin, proviziĝi (něčím per io), ~ pící furaĝi, ~ zbožím třídit sortimenti, ~ se uhlím karbumi

zásobní

zásobník, -u m

zásobovací

zásobování n provizado

zásobovat ned.

zásobovatel, -e m

zásobovatelk/a, -y f

zasolit dok.

zasoptit dok.

zasout dok.

zasoutěžit si dok.

zasouvací

zasouvací enŝovebla, tech. teleskopa

zasouvat ned.

zasouvatelný

zaspat dok. fordormi, tradormi ~t bouři tradormi tempeston dnes jsem ~l hodiaý mi ne vekiřis řustatempe ~t odjezd vlaku preterdormi foriron de trajno

zaspat dok. fordormi, tradormi, preterdormi, # ~ bou­ři tradormi tempeston, dnes  jsem zaspal hodiaŭ mi ne vekiĝis ĝustatempe, ~ odjezd vlaku preterdormi foriron de trajno

zaspávat ned.

zaspekulovat si dok.

zasportovat si dok.

zaspurtovat dok.

zasršet dok.

zastánce m

zastánce m ŝirmanto,  subtenanto, probatalanto

zastání n

zastánkyně f

zastara

zastara/lý malnoviĝinta, malmoderniĝinta, malaktualiĝinta, arĥaika, staromódní eksmoda

zastarale

zastaralost, -i f

zastaralý malnoviřinta, malmoderniřinta, malaktualiřinta, arkaika staromodní eksmoda

zastarat dok. malnoviři vyjít z mo~dy malmoderniři, eksmodiři nebýt už aktuální malaktualiři

zastarat dok. malnoviĝi, vyjít z módy mal­moder­niĝi, eksmodiĝi, elmodiĝi, nebýt už aktuální malaktualiĝi

zastarávání n

zastarávat ned.

zastat se dok. defendi, protekti, patroni (koho iun) pledi (por  iu)

zastat se dok. defendi, protekti, patroni (někoho iun) pledi (por iu)

zástav/a f movitých věcí lombardo, vylučování moči anurio, prapor standardo, # dát do ~y lombardi

zástav/a, -y f

zástav/a, -y f

zástav/a, -y