V

v n

v, ve 1 poloha, umístění, oblast činnosti ve dvojici duope, v domě en domo, dome, ve volné přírodě subĉiela, subĉiele, ve všech koutech světa en ĉiuj anguloj de la mondo, v čele konvoje ĉe kapo de konvojo, v příloze ĉi-kune, ve dveřích inter la pordo 2 časové údaje ve dne tage, v sobotu en sabato, sabate, ve směru hodinových ručiček hordirekte, laŭ la vojo de hormontrilo, ve tři ráno je la tria matene, v nejkratší / v nejbližší době dum la plej proksima tempo, v dohledné době dum proksima tempo, v dnešní době nuntempe 3 způsob, míra, okolnosti děje v podstatě esence, ve velkém pogrande, ve velkých skupinách multope, ve vyzrálém věku maturaĝa, v bezvědomí senkonscia, v dobrém úmyslu bonafide, bonintence 4 vztah, účel ve shodě / v souladu s něčím konforme al io, v souvislosti konekse, povel v chod! ek! 5 se slovesem být, mít být v královských službách esti en la servo de la reĝo, být v penzi esti pensiita, být v právu esti prava, mít ve zvyku kutimi, mít v pořádku, teni ordon 6 duševní činnost, pocity záliba v hudbě favoro al muziko, libovat si v dobrém jídle ĝui bonan manĝon

v, ve en v sobotu en sabato, sabate v zimě en la vintro, vintre ve dvanáct (hodin) je la dekdua (horo) ve čtyřech měsících dum kvar monatoj ve dveřích inter la pordo v jednom kuse seninterrompe, senćese, senhalte

v.r.

váb/ení n log(ad)o, ~ný, ~ivý loga, ~it ned. logi

vábení n logado, allogado

vábidl/o, -a n logilo

vábit ned. logi

vábítk/o, -a n logaĵo, logilo, alloga fajfilo

vábivost, -i f allogeco

vábivý loga

vábničk/a, -y f alloga fajfilo

vábnost, -i f allogeco

vábný loga

Václav, -a m Venceslao

Václavák, -u m Venceslaa placo, Venceslao-placo

václavk/a, -y f

václavsk/ý Venceslaa; ~ské náměstí Venceslao-placo

váč/ek, -ku m

váček anat. harfoliklo, # tenký jak ~ hardika

váček m malý pytlík saketo, anat. a v různých oborech utriklo, burso, foliklo, ~ semenný sperma veziketo

vačice f zool. didelfedo

vačicový didelfeda

vačk/a, -y f tech. elcentra disko, kamo,

váčkovitý

váčkový

vačkový kama, ~ hřídel kamŝafto

vačnat/ec, -ce m

vačnatec m zool. poŝbesto, marsupiulo

vačnatý

vád/a, -a f zast. kverelo, disputo

vad/a, -y f difekto nedostatek manko srdeční ~ kordifekto tělesná ~ korpa difekto

vada f 1 porucha, závada difekto 2 nedostatek manko 3 nedokonalost malperfektaĵo 4 chyba eraro 5 výrobku difektaĵo, fuŝaĵo 6 úchylka, odchylka lék., fyz., astr. aberacio, barevná ~ astr. kromata abe racio, srdeční ~ kordifekto, tělesná ~ korpa difekto, zjevná ~ evidenta manko / malperfektaĵo

váda f zast. kverelo, disputo

vadění n

vádí n

vádi/um, -a n

vadit ned. řeni, malhelpi (někomu iun) to ne~í (tio) ne gravas

vadit ned. ĝeni, malhelpi (někomu iun), to nevadí (tio) ne gravas, ~ se ned. kvereli, disputi

vadit se ned. kvereli, disputi

vadně

vadnost, -i f

vadnout ned. velki

vadnout ned. velki

vadnutí n

vadný difekta, chybný erara, poškozený difektita, nekvalitní mank(ohav)a, fuŝa, ~ výrobek fuŝaĵo

vadný difekta, mankohava

vafle f

vaflový

vag/us, -u m

vagabund m vagabondo, trampo

vagabund, -a m

vagant, -a m

vagantský

vagín/a, -y f

vaginální n

vágně

vágní

vágní malklara, vaga, necerta

vágnost, -i f

vagón, -u m vagono

vagon/ m vagono, jídelní ~ manĝovagono, restoracivagono, lůžkový ~ / vůz litvagono, ~ s klanicemi rakpalisa vagono, ~ka f vagonfabriko

vagón/ek, -ku m

vagónk/a, -y f vagonfabriko

vagónovat ned.

vagónový

váh/a, -y f hmotnost pezo přístroj pesilo sport. pez(kategori)o bantamová ~ bantampezo čistá ~ neta pezo lehká ~ leřerpezo muší ~ muţpezo pérová ~ plumpezo polotěžká ~ duonpeza pezo střední ~ mezpeza pezo velterová ~ velterpezo, submeza pezo těžká ~ grandpeza/pezega pezo <> brát na lehkou váhu trakti ion facila nime

váh/y, - f pl. sport. pesmaţino

váha f hmotnost maso, dříve pezo, přístroj pesilo, sport. pez(kategori)o, bantamová ~ bantampezo, čistá ~ neta / sentara p., neto, hrubá ~ kuntara, brutta p., lehká ~ leĝerpezo, muší ~ muŝpezo, pérová ~ plumpezo, polotěžká ~ duonpeza p., střední ~ mezpeza p., velterová ~ velterpezo, submeza p., těžká ~ grandpeza / pezega p., # brát na lehkou váhu trakti ion facilanime

vahadl/o, -a n vekto (de pesilo)

vahadlo n fyz. vekto (de pesilo), balanciero

vahadlový

váhání n

váhání n hezitado, bez ~ senhezite

vahař, -e m

váhat ned. heziti

váhat ned. heziti, ŝanceli

váhav/ec, -ce m

váhavě

váhavost, -i f

váhavý

váhavý ŝanceliĝema, hezit(em)a, nedecidema

váhově

váhovn/a, -y f

váhový

váhový pesa

váhy f pl. sport. pesilo

vachrlatý

vachrlatý hovor. necerta

vacht/a, -y f

vaječník, -u m ovario

vaječníkový

vaječný ova

vaječný ova, ~ obal ovolo, ~ pokrm ovaĵo

vajgl, -u m

vajíčk/o, -a n ovo

vajíčkárn/a, -y f

vajíčko n ov(et)o, samičí pohlavní buňka biol. ovo(ĉel)o

vajíčkový

vak m sako, zool. anat. marsupio

vak, -u m sako

vakát, -u m

vakc/ína f vakcino, ~inace f lék. vakcinado

vakcín/a, -y f

vakcinace f

vakcinační

vakonoš, -e m

vakovitý

vaku/um, -a n vakuo

vakuol/a, -y f

vakuola f biol., geol. vakuolo

vakuolární

vakuometr, -u m

vakuovat ned.

vakuově

vakuový

vakuum n vakuo

vál m 1 na těsto tabulo por pastorulado, pastotabulo, rultabulo 2 zařízení textilní ~ teksrulo, teksaĵ-cilindro, ~ mandlu kalandra cilindro

val m remparo, příčné opevnění traverso, ochranný ~ voj. paradoso

vál, -u m na těsto tabulo por pastorulado, pastotabulo

val, -u m remparo

vál/ec, -ce m cilindro silniční ~c ţoserulilo

vál/ek, -ku m

vala/ch m pastýř ŝafpaŝtisto, kůň kastrita ĉevalo, ~ška f ŝafpaŝtista hakilo

Vala/šsko n zeměp. Valaĥio, ~ch m Valaĥo

Valach, -a m

valach, -a m pastýř ţafpaţtisto kůň kastrita stalono

Valašk/a, -y f

valašk/a, -y f ţafpaţ tista hakilo

Valašsk/o, -a n

valašský

valb/a, -y f

valbový

valcíř, -e m

valcířský

valcířství n

válcov/(it)ý cilindr(oform)a, ~at ned. plech lamini, laminati, např. silnici rulpremi, rulcilindri, ~na f laminatejo

válcovací

válcovačk/a, -y f

válcování n

válcovat ned. plech laminati např. silnici rulpremi, rulcilindri

válcovenský

válcovitě

válcovitý

válcovn/a, -y f laminatejo

válcový

válčení n militado

valčík m valso

valčík, -u m valso

valčíkový

válčiště n

válčit ned. militi

válčit ned. militi

valden/ský náb. valdana, m valdano, ~ští m pl. valdanoj

valdenský

valdenš/tí, -ských m

Valdštejn, -a m

valdštejnský

vale

válec m cilindro, rulo, zeměd. rultrabo, rotační ~ mat. rivolua cilindro, silniční ~ dopr. ŝoserulilo, rulpremilo, hlava válce tech. kulaso, kapo de cilindro

válecí

váleč, -e m

váleč/ek m rulilo, kladka rulumo, ~ na těsto gastr. rulpremilo, pastorulilo, ~kový rulila, ~kové ložisko cilindrolagro

váleč/ek, -ku m na těsto pastorul(il)o, pastoknedilo

válečk/a, -y f

válečkování n

válečkovat ned.

válečkový

válečn/ík m militisto, ~ý milita, ~é tažení militiro, ~á kořist militakir(aĵ)o, militpredo, ~é škody militdamaĝoj, ~ý zajatec militkaptito

válečn/ý milita

válečně

válečnicky

válečnický

válečnictví n

válečník, -a m

válek m 1 gastr. pastorul(il)o 2 tech. rulilo, cilindro

valem

valem torente, rapide, impete, houfně amase, are

válen/ý rulata, ~á klenba arch. barelvolbo

valence f

valence f mat. valenco, chem. valento

valenční

válend/a, -y f dormobenko, divano

válenda f dormobenko, divano

válení n

válení n rulado

válenk/a, -y f

válenka f obuv felt(o)boto

Valentýn, -a m

Valentýn/a, -y f

valený

valerový

válet ned. např. sudy ruli těsto rul(kned)i, rulpremi mandlovat kalandri ~ se ned. ruli sin, ruliři lenošit kuţaći, pigri <> ~ se smíchy konvulsii per ridego

válet ned. např. sudy ruli, těsto rulpremi, rul(kned)i, mandlovat, kalandri, ~ se ned. ruli sin, ruliĝi, lenošit kuŝaĉi, pigri, # ~ se smíchy konvulsii per ridego

valgozit/a, -y f

valgózní

valch/a f lavtabulo, tech. fulilo, ~ování n tech. fulado, ~ář m fulisto, ~ovat ned. text. felti, tech. fuli

valch/a, -y f

valchář, -e m

valchářk/a, -y f

valchářství n

valchovací

valchování n

valchovat ned.

valin, -u m

valit ned. ruli ~ se ruliři

valit ned. ruli, ~ se ruliĝi, proudit fluegi

valiv/ý rula, ~é ložisko n rullagro

valívat ned.

valivý

válk/a, -y f milito letecká ~ aviadila milito studená malvarma milito světová ~ mondmilito ~ nervů nervmilito

válka f milito, letecká ~ aviadila m., ~ nervů nervmilito, občanská ~ enlanda m., intercivitana m., interna m., ~ Severu a Jihu Milito de Secesio, studená malvarma m., světová ~ mondmilito, třicetiletá ~ Tridekjara Milito

válkychtivost, -i f

válkychtivý

válkýr/a, -y f

valn/ý většinový granda, grava, signifa, kvalitní bona, značný granda, konsiderinda, ~é shromáždění, ~á hromada ĝenerala kunveno / asembleo, nemá ~é zdraví li ne tro sanas, lia sano ne estas forta, ~ # (on) je ne~ého zdraví li malsanetas

valně

valník m dopr. furgono, platĉarego, auto platforma kamiono

valník, -u m platćarego, kamiono

valníkový

valný většina nepra zdraví forta

Valon, -a m

valonk/a, -y f

valonský

valor, -u m

valorizace f

valorizační

valorizovat ne(dok.)

valoun m ŝtonbulo

valoun, -u m

valový

valut/a, -y f valuto

valuta f valuto

valutovat ne(dok.)

valutově

valutový

valvul/a, -y f

valvulární

vám

vamp, -a m

vampýr m zool., myt. vampiro, filostomedo

vampýr, -a m

van m lit. blov(aĵ)o

van/a, -y f bankuvo sedací ~ bideo, sidkuvo

ván/ek, -ku m bloveto, facila vento, brizo

vana f ( ban)kuvo, banujo, lavokuvo, sedací ~ sid(ban)kuvo

vanad m chem. vanadio

vanad, -u m

vanadi/um, -a n

vanadiový

vanadový

Vandal, -a m

vandal, -a m

vandal/ m vandalo, přen. hanl. goto, ~ismus m vandaleco, vandalismo, ~ský vandala, ruin(ig)ema

vandalizm/us, -u m

vandalsky

vandalský

vandalství n

vandr, -u m

vandrácký

vandráctví n

vandrák m hanl. ĉifonulo, vagabondo

vandrák, -a m

vandrování n

vandrovat ned.

vandrovní

vandrovnický

vandrovník, -a m

vánek m bloveto, facila vento, brizo, venteto, chladný ~ friska venteto

vánice f sněhová neĝa blovado, neĝventego, blizardo

vánice f neřovento, neř(o)blovado

vaničk/a, -y f

vanilin m chem.vanilino

vanilín, -u m

vanilínový

vanilk/a f gastr. vanilo, ~ový cukr vanilita sukero, ~ový krém vanila kremaĵo

vanilk/a, -y f vanilo

vanilkov/á, -é f

vanilkový

vanilovník m bot. vanilo

Váno/ce f pomn. Kristnasko, o ~cích dum / je Kristnasko / Kristnasktempo, v~ční kristnaska, v~ční strom(ek) Kristarbo, v~čka f gastr. kristnaska kuko

vánoc/e f pomn. kristnasko o ~ích dum/je kristnasko

vánočk/a, -y f kristnaska kuko

vánočkový

vánočně

vánoční kristnaska

vanout ned. blovi

vanout ned. blovi, venti

vanovitý

vanový

vápen/ec m kalk(o)ŝtono, oxid ~atý kalcia oksido, ~ka f kalkfornejo, kalkfabriko, ~ný kalka

vápen/ec, -ce m kalkţtono

vápenatění n

vápenatět ned.

vápenatý

vápencovitý

vápencový

vápenice f

vápenický

vápenictví n

vápeník, -a m

vápenin/a, -y f

vápenitost, -i f

vápenitý

vápenk/a, -y f kalkfornejo, kalkfabriko

vápenný kalka

vápenopískový

vápn/ík m kalcio, ~it ned. kalki

vápn/o nehašené kalko, vápenná voda kalkaĵo, hašené ~o estingita / kaŭstika kalko, pálené ~o kalcinita kalko, natírat ~em bílit kalki, ~ění n kalkiĝado

vápn/o, -a n kalko hašené ~ kaýstika/estingita kalko pálené/nehašené ~ kalcinita kalko

vápnění n

vápničk/a, -y f

vápník, -u m kalcio

vápníkový

vápnit ned.

vápnitost, -i f

vápnitý

vápnomilnost, -i f

vápnomilný

var, -u m bolado bod ~u bolgrado, bolpunkto

var/ m bolado, bod ~u bolpunkto, přivádět do ~u boligi

varan m zool. varano

varan, -a m

varant, -u m

várečn/é, -ých f

várečnictví n

várečník, -a m

várečný

varhán/ek, -ku m

varhán/ky, -ek f

varhan/y, - f pomn. orgeno hrát na ~ orgen(lud)i, ludi orgenon

varhanář, -e m

varhanářský

varhanářství n

varhanice f

varhanický

varhanictví n

varhaničit ned.

varhaník, -a m

varhanitk/a, -y f

varhánkovitě

varhánkovitý

varhánkový

varhanní

varhanový

varhany f pomn. orgeno, hrát na ~ orgen(lud)i, ludi orgenon

varia/ce f fyz. variado, hud. variacio, ~ční rozsah mat.vario

variabilit/a, -y f

variabilní

variabilnost, -i f

variace f fyz. variado hud. variacio

variační

variance f

variant/a, -y f varianto

varianta f varianto

variátor, -u m

variátorový

varicel/a, -y f

variet/a, -y f

varieté n neskl. varieteo

varieté n neskl. varieteo

varietně

varietní

varikózit/a, -y f

varikózně

varikózní

variol/a, -y f

variolo/is, -idy f

variometr, -u m

varix, -u m

várk/a, -y f

varle n testiko, hovor. kojono

varle, -te n testiko

varn/a f bolejo, ~á nádoba bolilo

varn/a, -y f

varnice f

varný

varov/ání n averto, ~ný avertiga, ~at ned. averti (někoho před něčím iun kontraŭ io), ~at se gardi sin, (před něčím kontraŭ io), eviti (ion)

varování n

varovat ned. averti (koho před čím iun kontraý io) ~ se gardi sin (před čím kontraý io)

varovávat ned.

varovně

varovný

varózit/a, -y f

varózní

Varšav/a, -y f

Varšava f zeměp. Varsovio

Varšavan, -a m

Varšavank/a, -y f

varšavský

vart/a, -y f

vařák, -u m

vařákový

vařbucht/a, -y f

vařbucht/a, -y m

vařečk/a, -y f kuirmiksilo, knedilo

vařečka f mikskulero

vařen/í n kuir(ad)o, ~ý kuirita

vaření n

vařený kuirita

vařicí

vařící voda bolanta, ~ jídlo tro varma manĝaĵo

vařič m kuirilo, elektrický ~ elektra kuirilo, bolaparato, ponorný ~ mergboligilo

vařič, -e m (osoba)

vařič, -e m (přístroj) kuirilo elektrický ~ elektra kuirilo, bolaparato ponorný ~ enakviga elektra bolaparato

vařit ned. kuiri ~ pivo bierfari ~ se ned. boli

vařit ned. kuiri, ~ pivo bierfari, ~ se ned. boli, kuiriĝi, ~ na mírném ohni brezi, boleti, ~ ztracená vejce poĉi ovojn

vařivý

vás

vás vin

vaskulární

vaskulární anat. vaza

váš via

váš, Váš via

váš, vašeho m (manžel)

váš/eň, -ně f pasio

vaše via, vian, Vaše (královské) veličenstvo via Majesto, Via Reĝa Moŝto, Siro, Vaše Excelence via Ekscelenco

vášeň f pasio, manio

vaši, -ch m pl (rodiče)

vášniv/ec, -ce m

vášniv/ost f pasieco, ~ý pasia, arda, ~ý kuřák ĉenfumanto

vášnivě

vášnivost, -i f

vášnivý pasia

vašnost/a, -y m moţtulo

vašnosta m moŝtulo

vašnostenský

vát ned. blovi

vát ned. blovi

vat/a, -y f vato přen. v textu, programu kejlo

vata f vato, lit. přen. v textu, programu kejlo, skelná ~ vitrolano

vatelín, -u m

vatelínovaný

vatelínový

vatičk/a, -y f

Vatikán m Vatikano

Vatikán, -u m

vatikánský

vatk/a, -y f

vatova/ný vatita, ~t ned. vati

vatovat ned. vati

vatovitý

vatový

vatr/a, -y f

vaudevill/e, -u m

vaudeville hud. vodevilo

vaudevillový

vavřín, -u m laýro <> odpočívat na ~ech ripozi sur siaj laýroj

vavřín/ m bot. i přen. laŭro, # odpočívat na ~ech ripozi sur siaj laŭroj, ~ový věnec laŭra krono

Vavřin/ec, -ce m

vavřínovitý

vavřínový

vaz m anat. týl nuko, lék. ligamento, šlachový ~ anat. retinaklo, # srazit si ~ rompi al si la kolon, zlom ~! estu sukcesa!, plenan sukceson!

vaz, -u m bot.

vaz, -u m týl nuko lék. ligamento <> srazit si ~ rompi al si la kolon zlom ~! estu sukcesa!, plenan sukceson!

váz/a, -y f (flor)vazo

váza f (flor)vazo

vázací

vazač m ligisto, ~ knih librobindisto

vazač, -e m (osoba)

vazač, -e m (stroj)

vazačk/a, -y f

vázačk/a, -y f

vazačový

vazačský

vazačství n

vazadl/o, -a n

vazák, -u m

vazákový

vazal m hist. vasalo, omaĝulo

vazal, -a m

vazalsky

vazalský

vazalství n

vázan/ý ligita, kniha bindita, lit. poezia, ritma, ~ost f ligiteco

vázaně

vázání n 1 činnost ligado, knihy bindado 2 vazba knihy bindaĵo / kovrilo de libro, řemenem alliga / fiksa rimeno lyžařské ~skilaĉaĵo, skiligilo, (ski)fiksilo

vázání n provazem ligado knihy bindado lyžařské ~ skilaćaĺo, ski‑ligilo

vázank/a, -y f kravato

vázanka f kravato

vázaný ligita kniha bindita

vazárn/a, -y f

vázat ned. (firm)ligi, knihy bindi, kravatu bantigi, ligi, uzlem nodi, sílu, zabraňovat bloki, ~ na podmínku práv. ligi per kondiĉo, kondiĉi, ~ přísahou ĵure ligi, ~ snopy garbigi, viz též váznout

vázat ned. ligi knihy bindi kravatu bantigi, ligi

vazb/a f 1 knihy bindaĵo, kovrilo de libro 2 práv. zatčení, vzetí do vazby aresto, malliberigo, držet ve ~ě teni arestita 3 místnost arestejo, malliberejo, uvalit ~u, vzít do ~y aresti 4 tech. kuplo 5 chem. valento 6 text. plekto

vazb/a, -y f knihy bindaĺo věznění aresto, malliberigo tech. kuplo

vazb/a, -y m přen. m muskolulo, grandegulo

vazbový

vazební

vazební aresta, malliberiga, ~ místnost / cela / zařízení práv. karcero

vazebný

vazelín/a, -y f vazelino

vazelína f vazelino

vazelínový

vázičk/a, -y f

vaziv/o, -a n

vazivo n anat. lighisto, ligĉelaĵo, konektiva histo

vazivový

vazkost, -i f

vazký

vazký viskoza

vaznice f

vaznice f stav. patno, jungtrabo

vaznicový

vazník m stav. bindoro

vazník, -u m

vaznost, -i f

váznout ned. halti, ĉesi, ne scii daŭrigi, esti retenata / blokata, kaptiĝi, stagni, # ~ v dluzích sidi en ŝuldoj, na nemovitosti vázne dluh la nemoveblaĵo estas ŝarĝita per / de ŝuldo(j)

váznout ned. halti, ćesi, ne scii daýrigi, esti retenata/blokata, kaptiři, stagni <> ~ v dluzích sidi en ţuldoj

váznutí n

vazný

vázodilatace f

vázodilatační

vázokonstrikce f

vázokonstrikční

vázomotorický

vazový

vázový

vážen/ý osoba estimata, respektata, respektinda, honorata, zboží pesita, ~á osobnost aŭtoritatulo

vážení

vážení n pesado

váženk/a, -y f

vážený osoba estimata, respektinda zboží pesita

vážit ned. mít váhu pezi zjišťovat váhu pesi ~ si ned. estimi, respekti, ţati

vážit ned. mít váhu pezi, zjišťovat váhu pesi, ~ si ned. estimi, respekti, ŝati, oceňovat pesi, mít hmotnost, tížit pezi

važitelnost, -i f

važitelný

vážk/a, -y f zool. libelo

vážka f zool. libelo

vážkově

vážkový

vážn/ý serioza, grava, ~á věc gravaĵo, seriozaĵo, ~á nemoc grava malsano, ~ě serioze, grave, ~ě? ĉu eble?, ~ost f seriozeco, respekto, reputacio, aŭtoritato

vážn/ý, -ého m

vážně

vážné, -ho n

vážní

vážnice f

vážnost, -i f

vážný serioza

VB

vběhnout dok.

vběhnout dok. enkuri

vbíhat ned.

vbíjet ned.

vbít dok.

vboč/it ned. vari, ~ení n varo, ~ený vara

vbočený

vbodávat ned.

vbodnout dok.

vbodnout dok. enpiki, ~ na kůl hist. palisumi

vbruslit dok.

vbrzku baldaŭ

vcelku entute

vcelku entute

vcestný

vcítit se dok.

vcítit se/ dok., vciťovat se penetri sin (en la sentojn), ~ do role prezenti sin en la rolo

vcukuletu

včas řustatempe

včas/ ĝustatempe, en la ĝusta trempo, (sufiĉe) frue, ~ný ĝustatempa, frua

včasnost, -i f

včasný řustatempa

včel/a f abelo, ~aření n bredado de abeloj, ~ařství n abelbredado, ~í abela, ~í buňka s medem mielĉelo, ~í matka (královna) abelreĝino, ~í roj abelaro, abelsvarmo, ~ín m abelejo, abeldomo, abelŝedo, # ~y bzučí abeloj zumas

včel/a, -y f abelo

včelař, -e m abelbredisto

včelaření n

včelařin/a, -y f

včelařit ned.

včelařský

včelařství n abelbredado

včelí

včeličk/a, -y f

včelín, -a m

včelk/a, -y f

včelmistr, -a m

včelnice f

včelník, -u m

včelojed m zool. perniso, ferniso, vespobuteo

včelojed, -a m

včelomork/a, -y f

včelstv/o, -a n

včer/a hieraŭ, ~ejšek m hieraŭo, od ~ejška ekde hieraŭ, ~ejší hieraŭa

včera hieraý

včerejš/ek, -ka m hieraýo od ~ejška ekde hieraý

včerejší hieraýa

včetně čeho inkluzive de io, enkalkulante ion

včetně inkluzive (něčeho de io), enkalkulante ion, inklude, # ~ všech hostí enkalkulante ĉiujn gastojn

včlenění n

včlenit dok.

včlenitelný

včleňovat ned.

vdaná edziniĝinta (za někoho al iu)

vdaná za koho edziniřinta al iu, edzino de iu

vdát dok.

vdav/ky, -ek f

vdávadl/o, -a n

vdávání n edziniĝo, # děvče na ~ edziniĝipova / nuptomatura knabino

vdávání n edziniřo děvče na ~ání edziniřipova/nuptomatura knabino

vdávat ned. edzinigi al iu (za koho al iu) ~at se ned. edziniři

vdávat ned. edzinigi al iu (za někoho al iu), ~ se ned. edziniĝi

vdavekchtivá

vdavky f pl. zast. edziniĝo

vděč/it ned. danki, ŝuldi, ~nost f dankemo, projevit ~nost esprimi sian dankemon, ~ný dank(em)a

vděčit ned. danki, ţuldi

vděčně

vděčnost, -i f dankemo projevit ~nost esprimi sian dankemon

vděčný dank(em)a

vdech, -u m

vdech/ m enspiro, ~nout dok. do sebe enspiri, do jiného enblovi, ucítit ekflari, ~nout život vivigi

vdechnout dok. do sebe enspiri, inhali do jiného enblovi ~ život vivigi

vdechnutí n

vdechovat ned.

vdechový

vděk m lit. danko

vděk, -u m

vdol/ek, -ku m ronda kuko

vdoleč/ek, -ku m

vdolek m gastr. dolĉa pastobulo

vdov/a f vidvino, ~ec m vidvo, ~ský vidva, ~ství n vidv(in)eco

vdov/a, -y f vidvino

vdov/ec, -ce m vidvo

vdovecký

vdovectví n

vdovičk/a, -y f

vdovský

vdovství n

ve

ve viz v

vé/lum, -a n

věc, -i f aĺo, objekto záležitost afero <> mluvit k ~i paroli afertuţante

věc/ f aĵo, objekto, záležitost afero, získaná akiraĵo, (ne)movitá ~ (ne)moveblaĵo, (ne)movebla objekto, normální ~ ordinaraĵo, pomíjivá ~ efemeraĵo, vadná ~ difektaĵo, (ne)živá ~ (ne)viva / (sen)viva objekto, # mluvit k ~i paroli afertuŝante, taková ~ tiaĵo, ta ~ spěchá la afero urĝas, to je ~ vkusu tio estas afero de gusto, ta ~ je pro nás svatá la afero estas por ni sankta, to je ~ náhody, tio estas okaza / hazarda afero, tio estas hazardaĵo, expr. tio estas loterio, ~ný objektiva, afer(ec)a, objekteca, reala, ~ně aferece, mluvit ~ně paroli aferece / afertuŝante

věcičk/a, -y f

věcně

věcnost, -i f

věcný objektiva, afera, objekta

vecpat dok.

vecpat dok. enŝtopi, enpuŝi, ~ se entrudiĝi

večer vespere; pozdě ~ malfrue vespere

večer, -a m vespero dok. a ned.příslovce vespere dobrý ~! bonan vesperon k ~u antaý vesper(iř)o od rána do ~a de mateno řis vespero

večer/ m vespero, příslovce vespere, dobrý ~! bonan vesperon!, k ~u antaŭ vesper(iĝ)o, od rána do ~a de mateno ĝis vespero, pozdě ~ malfrue vespere, ~ní vespera, ~ník m vespera ĵurnalo, ~nice f bot. hesperido, astr. vesperstelo

večerk/a, -y f

večerně

večerní vespera

večernice f

večerníč/ek, -ku m

večerník, -u m vespera ĺurnalo

večeřadl/o, -a n

večeře f vespermanřo

večeře/ f vespermanĝo, ~t ned. vespermanĝi

večeřet ned. vespermanři

večeřívat ned.

večír

večír/ek, -ku m amuza vespero

večírek m amuza vespero, vesperkunveno

věčn/ý eterna, porĉiama, ~ý spánek eterna dormo, ~ost f etern(ec)o

věčně

věčnost, -i f eterneco

věčný eterna

véd, -u m, véd/a, -y f

věd/a f scienco, humanitní ~y sociaj sciencoj, ~ec m sciencisto, scienculo, ~ecko-technický science-teknika, ~ecký scienca, ~ecký důkaz scienca pruvo

věd/a, -y f scienco

věd/ec, -ce m sciencisto

véda f odb. Vedoj, védský veda

vědátor, -a m

vědátork/a, -y f

vědátorský

vědeckoateistický

vědeckobadatelský

vědeckofantastický

vědeckopopularizační

vědeckotechnický

vědeckovýzkumný

vědecky

vědecký scienca

vědění n

vedení n 1 činnost gvid(ad)o, estrado, konduk(ad)o, direktado, administrado 2 řídící skupina gvidantaro, estraro 3 vodič konduktilo 4 el. lineo, dálkové ~ longdistanca lineo, rozvodná soustava distribua sistemo, kabelové ~ kabla lineo, trolejové ~ trolea sistemo, vysokonapěťové ~ alttensia lineo 5 ~ tepla varmokondukto, plynu, vody konduko 6 ~ domácnosti mastrumado

vedení n gvid(ad)o, estrado, direktado, administrado elektřiny, plynu konduk(t)o eltech. lineo dálkové, trojelové ~ granddistanca, trolea konduk(t)ilo, lineo

vědět ned. scii ~ si rady scii kion fari, scii trovi řustan solvon, scii solvi siajn problemojn ne~ si rady resti senkonsila/senhelpa pokud vím kiom mi scias to se ví memkompreneble

vědět ned. scii, ~ si rady scii kion fari, scii trovi ĝustan solvon, scii solvi siajn problemojn, ne~ si rady resti senkonsila / senhelpa, # pokud vím kiom mi scias, to se ví memkompreneble

vedle apud sedím ~ tebe mi sidas apud vi sedám si ~ tebe mi eksidas apud vin sedí ~ sebe ili sidas unu apud la alia rána šla ~ la pafo maltrafis

vedle apud, # sedím ~ tebe mi sidas apud vi, sedám si ~ tebe mi eksidas apud vin, sedí ~ sebe ili sidas unu apud la alia, jdi ~ mne iru apud mi, postav se ~ mne iru / stariĝu apud min, rána šla ~ la pafo maltrafis

vedlejš/ek, -ku m

vedlejší 1 sousední, stojící vedle apuda 2 nevýznamný negrava, bagatela 3 méně důležitý, postranní sekundara, malĉefa, neĉefa, duagrada 4 průvodní, přídavný akcesora, kroma, flanka, # to je ~ tio estas malgrava, ~ cestou, oklikou per oblikva vojo, ~ pracovní poměr neĉefa laborposteno, ~ věc flankaĵo

vedlejší apuda, kroma bezvýznamný malćefa, duagrada, akcesora <> to je ~ tio estas malgrava

vědm/a, -y f

vědní

vědom

vědom/ý konscia, scianta, být si ~ konscii, ~ě konscie, ~ost f sci(ad)o, chabé ~osti nesufiĉaj scioj

vědomě konscie

vědomí n konscio, kono, scio bez mého ~ sen mia scio s mým ~m kun mia scio být při ~ gardi sian koinscion dát na ~ sciigi, infor mi přijít k ~ ricevi/reakiri sian konscion vzít na ~ noti al si en la kapo/memoro/cerbo ztratit ~ perdi konscion

vědomí n konscio, kono, scio, menso, bez mého ~ sen mia scio, s mým ~m kun mia scio, být při ~ ne perdi konscion, gardi sian konscion, dát na ~ sciigi, informi, nabývat ~ (re)konsciiĝi, přijít k ~ ricevi / reakiri sian konscion, vzít na ~ noti al si en la kapo / memoro / cerbo, ztratit ~ perdi konscion, senkonsciiĝi, fariĝi senkonscia

vědomost, -i f scio

vědomý konscia, scianta být si ~ konscii

vedoucí 1 přídavné jméno gvida, vedoucí kam direktanta, kondukanta řídící gvid(ant)a, estr(ant)a 2 m gvidanto, ĉefo, estro, ~ dne tagestro, ~ skupiny grupestro, ~ kursu kursestro, ~ místo gvidposteno, ~ postavení estreco, ~ poštovního úřadu (zast.) poŝtestro, ~ směny skipestro, ~ sportovec sport. pintnivela sportisto

vedoucí f

vedoucí kam direktanta, kondukanta koho gvidíant)a, estr(ant)a

vědoucí sloveso scianta

vedoucí, -ho m ćefo, estro, gvidanto ~ skupiny, kursu grupestro, kursestro

vědr/o, -a n sitelo

vedr/o, -a n varmego, varma vetero

vedrat se dok.

vědro n sitelo

vedro n varmego, varma vetero

vedut/a, -y f

vedychtivost, -i f

vedychtivý

vědýrk/o, -a n

vegeta/ce f růst vegetado, rostlinstvo vegetaĵoj, vegetalaro, vegetaloj, ~ční vegeta, ~tivní vegetativa

vegetace f růst vegetado rostlinstvo vegetalaro, vegetaĺoj

vegetačně

vegetační

vegetáran/a, -y f

vegetari/án m vegetarano, ~anismus m, vegetářství n vegetarismo, ~ánský, vegetářský vegetara

vegetarián, -a m vegetarano

vegetarianizm/us, -u m vegetarismo

vegetariánk/a, -y f

vegetariánský

vegetariánství n

vegetárk/a, -y f

vegetativně

vegetativní

vegetovat ned.

vegetovat ned. bot. vegeti

vehemence f

vehementně

vehementní

vehikl, -u m

vehikul/um, -a n

vehikulum lék., chem. vehiklo

věhlas m renomo, reputacio, famo, gloro, ~ný renoma, fama, glor(fam)a

věhlas, -u m renomo, reputacio, famo, gloro

věhlasnost, -i f

věhlasný renoma, fama, glor(fam)a

vehnat dok. enpeli <> ~ do neštěstí puţi/faligi iun en malfelićon

vehnat dok. enpeli, # ~ do neštěstí puŝi / faligi iun en malfeliĉon

věch/et, -tu m

věchet, věchýtek m pajlofasketo

věchýt/ek, -ku m

vejce n ovo ~ na měkko trinkovoj, ovoj mole kuiritaj ~ na tvrdo ovoj malmole kuiritaj Kolumbovo ~ ovo de Kolumbo míchaná ~ kirlovaĺo, batmiksitaj/frititaj ovoj ztracená ~ poćitaj ovoj

vejce n ovo, ~ na hniličku boligita o. (apenaŭ firmiĝinta), ~ na měkko o. mole boligita, ~ na tvrdo o. malmole boligita, Kolumbovo ~ o. de Kolumbo, míchaná ~ kirlovaĵo, batmiksitaj ovoj, smažená ~ frititaj ovoj, ztracená ~ poĉitaj ovoj

vejcorod/í, -ých m

vejcorodost, -i f

vejcorodý

vejcorodý: ~ živočich m ov(onask)ulo

vejcov/ec, -ce m

vejcovka f zool. ovolo

vejcovod m anat. salpingo, ovodukto, zánět ~u salpingito

vejcovod, -u m

vejcový ovoida

vejčitě

vejčitý ovala

vejčitý ovala, ovoida, ovoforma

vějičk/a, -y f

vějíř m ventumilo

vějíř, -e m ventumilo

vějířově

vějířovitě

vějířovitý

vějířový

vejít dok. eniri ~ v platnost validiři ~ se dok. trovi lokon do sálu se vejde 500 lidí la salono donas lokon por 500 personoj do nádoby se vejde 10 litrů la vazo havas kapaciton de 10 litroj, la vazo povas enteni 10 litrojn

vejít dok. eniri, enveni, enpaŝi, ~ do domu eniri domon, endomiĝi, ~ v platnost validiĝi, ~ se dok. trovi lokon, # do sálu se vejde 500 lidí la salono donas lokon por 500 personoj, do nádoby se vejde 10 litrů la vazo havas kapaciton de 10 litroj, la vazo povas enteni 10 litrojn

vejklad/a, -y m

vejmaz, -u m

vejmutovk/a, -y f

vejpůl, -i

vejrat ned.

vejřit ned.

vejtah/a, -y f

vejtah/a, -y m

věk m aĝo, dětský ~ infanaĝo, malý na svůj ~ tro eta por sia aĝo, na ~y por ĉiam, por eterne, středního ~u mezaĝa, žena středního ~u virino de meza aĝo, ~ový mající věk aĝa, ~ový rozdíl aĝodiferenco, aĝa diferenco

věk, -u m ařo dětský ~ infanařo malý na svůj ~ tro eta por sia ařo na ~y por ćiam, por eterne žena středního ~u virino de meza ařo

vek/a, -y f bulkego

veka f bulkego

věkoucí

věkově

věkovitost, -i f

věkovitý

věkovitý grandaĝa, altaĝa

věkový: ~ rozdíl ařodiferenco

veksl, -u m

vektor m fyz. vektoro

vektor, -u m

vektorový

velár/a, -y f

velára lingv. velaro

velarizovat ned.

velární

velbloud m kamelo, dvouhrbý ~ baktria / duĝiba kamelo, jednohrbý ~ dromedaro, unuĝiba kamelo, ~ář m kamel(pel)isto

velbloud, -a m kamelo dvouhrbý ~ baktria/duřiba kamelo jednohrbý ~ dromedaro, unuřiba kamelo

velbloudář, -e m

velbloudářský

velbloudářství n

velbloudě, -te n

velbloudí

velbloudice f

velbloudovitý

vele‑ tre, ‑eg‑, ĉef‑

vele‑ tre, ‑eg‑, ćef‑

velebení n

velebení n glorado

velebit glori, adori, laŭdegi

velebit ned. adori, laýdegi

velebitel, -e m

velebně

velebníč/ek, -ka m

velebníček m hovor. pastro

velebnost f majesteco, grandiozeco

velebnost, -i f

velebný majesta

velebný majesta, lit. superba, ~ pán náb. pastra moŝto

veledíl/o, -a n ćefverko

veledílo n ĉefverko, majstroverko

veleduch m geniulo

veledůležitý

veledůležitý gravega

veledůstojný

velehor/a f montego, ~y f pl. altmontaro, montegaro

velehor/a, -y f alpo; velehory pl. f altmontaro, montegaro

velehorský

velechrám m katedralo

velechrám, -u m

velechvost m zool. menuro

velechvost, -i m

velejemný

veleještěr m zool. dinosaŭro, megalosaŭro

veleještěr, -a m

velekněz m ĉefpastro

velekněz, -e m

velekněžský

velemlok, -a m

velení n 1 činnost ordonado, komandado 2 orgán estrejo, zvl. voj. komando

velení n komando

veleobr, -a m

veleop, -a m

velerad/a, -y f

velerada f náb. sinedrio

veleříše f

veleslavný grandfama

velet ned. komandi

velet ned. komandi

veletoč m sport. granda ĉirkaŭturniĝo

veletoč, -e m sport. granda ćirkaýturniřo

veletok m riverego

veletok, -u m

veletrh m foir(eg)o, místo foireja kampo

veletrh, -u m foiro

veletržní

veletuc/et, -tu m

veletucet m zast. groco

velevrub, -a

velezr/ada f ŝtatperfido, ~ádce m ŝtatperfidulo

velezrad/a, -y f ţtatperfido

velezrádce m ţtatperfidulo

velezrádný

velice tre

velice tre

veličenstv/o, -a n moţto, majesto císařské ~ imperiestra moţto Vaše královské ~ Siro, via Majesto, via Reřa Moţto

veličenstvo n moŝto, majesto, císařské ~ imperiestra moŝto, Vaše královské ~ Siro, via Majest(at)o, via Reĝa Moŝto, V~, Jeho / Královské V~ oslovení Siro

veličin/a f grando, funkcio, osoba aŭtoritatulo, eminentulo, stálá ~a konstanto, nepřímo úměrné ~y inverse proporciaj grandoj

veličin/a, -y f grando, funkcio osoba aýtoritatulo, eminentulo stálá ~ konstanto

velikán, -a m

velikán/ m grandegulo, i přen. giganto, ~ský grndega, kolosa, giganta

velikánský

velikáš/ m famemulo, ~ství n megalomanio, grandulfrenezo

velikášský

velikášství n megalomanio, grandulfrenezo

Velikono/ce f pomn. Pasko, v~ční paska, o ~cích dum / je pasko, ~ční ostrov Paskinsulo

velikonoc/e, - pomn. f pasko o ~ích dum/je pasko

velikonoční paska

velikost f grandeco, rozměr dimensio, hvězdná ~ magnitudo de steloj, v životní ~i en natura grandeco

velikost, -i f grandeco v životní ~osti en natura grandeco

velikostní

veliký granda středně ~ý mezgranda

veliký viz též velký granda, středně ~ mezgranda

velín m reg(ad)ejo, el. ŝaltejo

velín, -u m (velínový papír)

velín, -u m reg(ad)ejo

velínový

velitel m zvl. voj. komandanto, ~ brigády voj. brigadestro, ~ vojenské policie provosto, vrchní ~ ĉefkomandanto, ~ství n komandejo, komanda posteno, vojenské ~ství komandantaro, ~ský komand(antar)a, ~ský / kapitánský můstek nám. komandejo

velitel, -e m komandanto vrchní ~ ćefkomandanto

velitelk/a, -y f

veliteln/a, -y f

velitelsky

velitelský

velitelství n komandejo

velk/á, -é f

velk/ý granda prodávat ve ~ém vendi pogrande Velká Británie f Grandbritujo, Britujo

velk/ý granda, viz též veliký, prodávat ve ~ém vendi pogrande, V~ pátek náb. Sankta Vendredo, ~ý mozek anat. cerebro, nesmírně ~ý enorma, ~é zvíře expr. přen. potenculo, multpovulo, sinjoro Lagrav

Velká Británie f zeměp. Grandbritio, Britio

velko/důl, -dolu m

velkoadmirál m ĉefadmiralo

velkoadmirál, -a m

velkoagrárník, -a m

velkoakcionář, -e m

velkoburžoazie f

velkoburžoazní

velkodistribuce f

velkododavatel, -e m

velkodrůbežárn/a, -y f

velkodušn/ý grandanima, ~ost f grandanimeco

velkodušně

velkodušnost, -i f

velkodušný grandanima

velkofilm, -u m

velkofinanční

velkofinančník, -a m

velkohubě

velkohubý

velkochov m grandbredado

velkochov, -u m

velkochovatel, -e m

velkochovatelský

velkokapacitní

velkokapitál, -u m

velkokapitalist/a, -y m grandkapitalisto

velkokapitalista m grandkapitalisto, magnato

velkokkvětý

velkokněžn/a, -y f

velkokníže m ĉefprinco, grandprinco

velkokníže, -te m

velkoknížectví n

velkokoncern, -u m

velkokříž, -e m

velkokultur/a, -y f

velkolep/ý grandefekta, grandioza, impona, ~ost f grandioz(ec)o

velkolepě

velkolepost, -i f

velkolepý grandioza, impona

velkolistý

velkolom, -u m

velkoloměst/o, -a n grandurbo, urbego

velkoloměstsky

velkoloměstský

velkoloměšťácký

velkoloměšťačk/a, -y f

velkoloměšťák, -a m

velkoměsto n grandurbo, urbego

velkomlýn, -u m

velkomoravský

velkomyslně

velkomyslnost, -i f

velkomyslný grandanima

velkomyslný grandanima, noblanima, kavalireca

velkonákup, -u m

velkonákupní

velkoněm/ec, -ce m

Velkoněmeck/o, -a n

velkoněmecký

velkoobchod, -u m grandkomerco, pogranda komerco závod komercdomo

velkoobchod/ m závod, podnik grandkomerco, pogranda komerco, komercdomo, činnost grandkomercado, prodejna grandvendejo, ~ní grandkomerca, ~ník m grandkomercisto, grocisto, hanl. grizharisto

velkoobchodní grandkomerca

velkoobchodnický

velkoobchodník, -a m grandkomercisto

velkoodběratel, -e m

velkooperní

velkopansky

velkopanský

velkopáteční

velkopekárn/a, -y f

velkopěstitel, -e m

velkoplodý

velkoplošný

velkopodnik, -u m

velkopodnikání n

velkopodnikatel, -e m

velkopodnikatelský

velkopolský

velkoprodej, -e m

velkoprodejn/a, -y f grandvendejo

velkoprodejna f grandvendejo

velkoproducent, -a m

velkoprodukce f

velkoprodukční

velkoprostorový

velkoprůmysl m grandindustrio

velkoprůmysl, -u m grandindustrio

velkoprůmyslnický

velkoprůmyslník, -a m

velkoprůmyslový

velkopřevor, -a m

velkopřevorství n

velkorážní

velkorozměrný

velkorozměrový

velkorozměrový granddimensia

Velkorus, -i f

velkorypadl/o, -a n

velkoryse

velkorysost, -i f

velkorysý grandanima

velkorysý grandanima, grandstila

velkořeznictví n

velkosériový

velkosklad, -u m

velkospotřebitel, -e m

velkospotřebitelský

velkostat/ek m grandbieno, ~kář m grandbienulo

velkostat/ek, -ku m grandbieno

velkostatkář, -e m grandbieno

velkostatkářk/a, -y f

velkostatkářský

velkostatkářstv/o, -a n

velkosvětský

velkosvětský grandmonda, monduma, altmonda

velkouzenář, -e m

velkouzenářství n

velkovévod/a, -y m

velkovévoda m arĥiduko, ĉefduko

velkovévodkyně f

velkovévodský

velkovévodství n

velkovýkrm, -u m

velkovýkrmn/a, -y f

velkovýrob/a, -y f grandskala fabrikado/produktado

velkovýroba f grandskala fabrikado / produktado, grandproduktado, amasfabrikado

velkovýrobce m

velkovýrobn/a, -y f

velkovýrobní

velkozávod, -u m

velkozrnný

velmi tre

velmi tre, viz též velice, ~ drahý grandpreza, ~ krátké vlny sděl. ultrakurtaj ondoj

velmistr m 1 zvl. náb., zednářský (grand)majstro 2 f sport. aj. ĉefmajstro

velmistr, -a m

velmistrovský

velmoc, -i f grandpotenco

velmoc/ f grandpotenco, ~enský grandpotenca

velmocensky

velmocenský grandpotenca

velmož m magnato, aristokrato, grandsinjoro

velmož, -e m magnato, aristokrato

velmožný

velocipéd m biciklo, velocipedo

velocipéd, -u m biciklo, velocipedo

velodrom m bicikla kurejo

velodrom, -u m bicikla kurejo

velryb/a f baleno, ~ář m balenisto, ~ářská loď f balenŝipo

velryb/a, -y f baleno

velrybář, -e m

velrybářství n

velrybí

Velšan m kimro

velšský

velterový

veltlín, -u m

veltlínské, -ho n

veltlínský

vélum n anat. velo

velur m text. veluro

velur, -u m

velurák, -u m

velurový

velvyslan/ec, -ce m ambasadoro

velvyslanec/ m ambasadoro, ~tví n funkce ambasadoreco, budova ambasad(orej)o, úřednictvo ambasado

velvyslanecký

velvyslanectví n funkce ambasadoreco budova ambasad(orej)o úřednictvo ambasado

vemen/o, -e/-a n bovina/kaprina mamo

vemeník, -u m

vemeno n bestmamego, bovina / kaprina mamo

vemínk/o, -a n

vemlouvat ned.

vemlouvavě

vemlouvavost, -i f

vemlouvavý

vemluvit dok.

ven eksteren ~ s tím! forkuru kun li!, elĺetu lin! tak ~ s tím! eldiru řin do jít ~ eliri

ven/ eksteren, elen, ~ obrácený bot. ekstredorsa, # ~ s ním! forkuru kun li!, elĵetu lin!, tak ~ s tím! eldiru ĝin do, jít ~ eliri, ~ku ele, ekstere, eksterdome

vén/a, -y f

věn/ec, -ce m florkrono

ven/ek, -ku m

věn/o, -a n doto dostat ~em ricevi dote

věncoví n festono, girlando

venčit ned.

věnčit ned.

věnčit ned. festoni, kroni

věnčitý

věnčitý lék. koronaria

vendet/a, -y f

vendeta f vendetto

věne/c m florkrono, ~ček m kroneto, # přijít o ~ček perdi sian kroneton

věneč/ek, -ku m

venek m 1 eksteraĵo 2 kamparo

venepunkce f

venepunkční

venerický

venerický lék. vener(e)a

venerik, -a m

venerolog, -a m

venerologický

venerologie f

Venezuel/a, -y f

Venezuela f zeměp. Venezuelo

venezuelský

venkoncem 1 (en)tute, absolute 2 (fin)fine, cetere

venkov, -a m kamparo, ruro na ~ě en la kamparo

venkov/ m kamparo, ruro, provinco, na ~ě en la kamparo, ~an m kamparano, kampulo, provincano, ~ní ekstera, ~ský rur(esk)a, kamparana, provinca, popoleska

venkovan, -a m kamparano

venkovank/a, -y f

venkovní ekstera

venkovsky

venkovský kamparana

venku ekster(dom)e <> a je to ~ ři estas ela/malkaţita!

venku ekster(dom)e, ele, # a je to! ~ ĝi estas ela / malkaŝita!

věnný

věno n doto, dát věnem doti, dostat věnem ricevi dote

věnov/ání n dediĉ(donac)o, dediĉado, práv. donacio, v knize omaĝo

věnování n dedić(donac)o v knize omařo

věnovat ned. dedići <> ~ velkou píli něčemu dedići grandan diligentecon al io ~at se ned. dedići sin (čemu al io)

věnovat ned. dediĉi, práv. donacii, # ~ velkou píli dediĉi grandan diligentecon (něčemu al io), ~ se ned. dediĉi sin (čemu al io), ~ někomu trochu trpělivosti oferi al iu iom da pacienco, ~ se politice dediĉi sin al politiko

věnovávat ned.

venózní

ventil m uzávěr potrubí valvo, klapo

ventil, -u m záklopka valvo, klapo

ventil/ace f ventolado, ~átor m ventolilo

ventil/ek, -ku m

ventilace f ventolado

ventilační

ventilátor, -a m ventolilo

ventilátor/ek, -ku m

ventilátorový

ventilkový

ventilovat ned. ventoli

ventilovat ned. ventoli

ventilový

ventrální

ventrikul, -u m

ventrikulární

Venuš/e f astr. Venuso, ~in pahorek anat. pubmonto

Venuše f

venuše f

veplout dok.

veplutí n

vepnout dok.

vepř, -e m (kastrita vir)porko

vepř/ m (kastrita vir)porko, ~ín m porkejo, ~ovice f porka felo / ledo, cihla adobo, pajlobriko, ~ový porka, ~ová plec porka ŝultraĵo, ~ové maso porkaĵo

vepřenk/a, -y f

vepříč/ek, -ka m

vepřík, -a m

vepřín, -a m porkejo

vepřo n

vepřov/á, -é f

vepřové, -ho n

vepřovice f porka ledo cihla adobo, sunbakita briko

vepřovicový

vepřový porka

vepsání n

vepsat dok. enskribi

vepsat dok. enskribi

věr/a, -y f

verand/a, -y f verando

veranda f verando

verbalistický

verbalizm/us, -u m

verbální

verbální odb. (per)vorta, buŝa

verben/a, -y f

verbenk/a, -y f

verbež f expr., hanl. aĉularo

verbež, -e f

verbíř m voj. hist. rekrutisto, varbisto

verbíř, -e m

verbířský

verbovací

verbování n

verbovat ned.

verbovat ned. voj. varbi, rekrut(ig)i

verbuňk, -u m

vercajk, -u m

verdikt m verdikto

verdikt, -u m

věren

Vergil, -a m, Vergil/ius, -ia m

verifik/ace f aŭtenti(ki)go, ~ovat ned. aŭtentigi, legitimadi

verifikace f

verifikovat ne(dok.)

verist/a, -y m

veristický

verizm/us, -u m

verk, -u m

vermut m vermuto

vermut, -u m absinto

vermutový

věrn/ost f fideleco, ~ě fidele, přesně precize, doslova laŭvorte, laŭlitere, ~ý fidela, lojala, přesný preciza, ~á ozvěna reliefa resono, ~ý člověk fidelulo

vernalizace f

věrně

verneovk/a, -y f

vernisáž, -e f

věrnost, -i f fideleco

věrnostní

věrný fidela přesný preciza

věrohodně

věrohodnost, -i f

věrohodný fidinda

věrohodný fidinda, kredinda

věrolomně

věrolomnice f

věrolomník, -a m

věrolomnost, -i f

věrolomný vortrompa, fidrompa, ĵurrompa

věrolomný vortrompa, fidrompa, ĺurrompa

Veron/a, -y f

Veronik/a, -y f

veronik/a, -y f

veronský

věroučný

věrouk/a, -y f

věrozvěst, -a m

verpán/ek, -ku m

verpánek m zast. tripieda (ŝuista) seĝeto

versaillský

verst/a, -y f

versta f délková míra versto

versus

versus sport. kontraŭ

verš, -e m verso

verš/ m verso, ~ování n versado, versfarado, ~otepec m versiganto, ~ová stopa versero

veršík, -u m

veršotep/ec, -ce m

veršov/ec, -ce m

veršování n versado, versfarado

veršovánk/a, -y f

veršovaný

veršovat ned.

veršovávat ned.

veršový

vertebrální

věrtel, -e m

vertikál, -u m

vertikál/a f vertikálo, ~ní vertikala

vertikálně

vertikální vertikala

věru vere

věru vere

verunk/a, -y f

verv/a f vervo, ~ní verva

verv/a, -y f vervo

vérvolf, -a m

verzál/a, -y f

verzálk/a, -y f

verzálka f typo. majusklo, granda litero

verzální

verzatilk/a, -y f

verze f versio

verze f versio

verzifikace f

veřej, -e f

veřejn/ý publika, malkaŝa, ~ě hlasovat / souhlasit aklami, ~é líčení práv. publika puntraktado, ~á stavba zvl. dopravní vorko, ~é mínění popolopinio, ~é shromáždění mitingo, ~é služby komunaj servoj, ~á zpověď publika konfeso, ~ý žalobce akuzisto

veřejně

veřejnoprávní

veřejnoprávní práv. publikjura

veřejnost f publiko, vystoupit na ~i paroli / prezentiĝi antaŭ la publiko, s vyloučením ~i malpublike, široká ~ vasta publiko

veřejnost, -i f publiko vystoupit na ~osti paroli/prezentiři antaý la publiko s vyloučením ~osti kun elimino de la publiko široká ~ost vasta publiko

veřejnozaměstnanecký

veřejný publika

věřící f kredantino, religianino, eklezianino

věřící kredanta

věřící kredanta; m, f kredanto, religiano, ekleziano

věřící, -ho m kredanto, religiano, ekleziano

věřit ned. kredi (komu co ion al iu) důvěřovat (kon)fidi ~ v Boha kredi al Dio ~ svým snům kredi je siaj sonřoj

věřit ned. kredi (komu co ion al iu), důvěřovat (kon)fidi, # věřím v Boha mi kredas je Dio, nevěřím vám to mi ne kredas tion al vi, věřte v jeho poctivost kredu lian honestecon, ~ svým snům, ~ na sny kredi je siaj sonĝoj

věřitel m ekon. pruntedonanto, pruntedoninto, kreditoro, ~ský kreditora

věřitel, -e m kreditoro

věřitelk/a, -y f

věřitelský

věřívat ned.

ves f vilaĝo, viz též vesnice

ves, vsi f vilařo

vesel/á, -é f

vesel/ý gaja, bonhumora, ~ý kousek humoraĵo, ~ost f gajeco, ~e gaje, ~í, m, ~o n gaj(ec)o

vesele

veselí n

veselice f lidová popolamuz(iĝ)o

veselice f lidová popolamuz(iř)o

veselit se ned. gaji, amuzi sin, distri sin

veselit se ned. gaji, amuzi sin, distri sin

veselo

veseloherní

veselohr/a, -y f komedio

veselohra f komedio

veselost, -i f

veselý gaja

věsit ned. viz věšet

veskrz

veskrz(e) trae, celkem, úplně senescepte, komplete, viz též vesměs

vesl/o, -a n remilo

veslař, -e m remisto, remanto

veslař/ m remisto, remanto, ~ství n sport. rem(ad)o

veslařin/a, -y f

veslařský

veslařství n remo

veslice f remboato

veslice f remboato

veslo/ n remilo, kormidelní ~ rudrostango, záďové ~ julo, ~vání n remado

veslonohý

veslovací

veslování n remado

veslovat ned. remi

veslovat ned. remi, ~ záďovým veslem juladi

veslový

vesměs entute, ĝenerale, senescepte

vesměs entute, řenerale, senescepte, plejparte

vesmír, -u m universo, kosmo

vesmír/ m universo, kosmo, ~ný universa, kosma

vesmírný universa, kosma

Vesn/a, -y f

vesn/a, -y f

vesna f lit. primavero

vesni/ce f vilaĝo, žít na ~ci vivi en vilaĝo, ~cký vilaĝa, rura, ~čan m vilaĝano

vesnice f vilařo žít na ~ci vivi en vilaĺo

vesnicky

vesnický vilařa

vesničan, -a m vilařano

vesničank/a, -y f

vesničk/a, -y f

vesnovk/a, -y f

vespod sube

vespod sube

vespolek kune, harmonie, konkorde

vést ned. 1 koho konduki, gvidi, estri 2 fyz., el. tech., kondukti 3 mít za následek rezulti 4 způsobovat rezultigi, efektivigi, # ~ dlouhé řeči palavri, ~ domácnost konduki / prizorgi mastrumaĵon, mastrumi, ~ podnik gvidi / estri / administri entreprenon / firmaon, ~ monolog monologi, ~ účetnictví kontadi, ~ za ruku konduki je la mano, gvidi per la mano, vedený snahou motivita per klopodo, kudy vede tato cesta? tra kie iras / kondukas ĉi tiu vojo?; ~ se dařit se farti, jak se vede? kiel vi fartas ?

vést ned. konduki, gvidi, estri ~ za ruku konduki je la mano ~ domácnost konduki mastraĺon ~ podnik gvidi/estri entreprenon <> jak se vede? kiel vi fartas/estas? pokoj vedoucí oknem na zahradu ćambro fenestranta al řardeno vedený snahou motivita per klopodo kudy vede tato cesta? tra kie iras/kondukas ći tiu vojo?

vest/a, -y f veţto

vesta f veŝto

vestálk/a, -y f

vestálský

vestavění n

vestavět dok. enkonstrui

vestavět dok. enkonstrui

vestavovat ned.

Vestfálsk/o, -a n

vestfálský

vestibul m vestiblo

vestibul, -u m vestiblo

vestičk/a, -y f

věstník m bulteno

věstník, -u m bulteno

Vesuv, -u m

vesuvián, -u m

vesuvin, -u m

veš f pediko, ~ dětská homlaŭso

veš, vši f pediko

věšadl/o, -a n

věšadlový

věšák m pendhok(ar)o, vesthok(ar)o

věšák, -u m pendhok(ar)o, vesthok(ar)o

věšákový

věšet ned. pendigi oběsit pendumi ~ hlavu klini la kapon

věšet ned. pendigi, oběsit pendumi, ~ hlavu klini la kapon, přen. malesperi, esti tute en malespero

věšívat ned.

veškeren

veškerý ĉia, la tuta

veškerý la tuta

věšt/ba f aŭguro, orakolo, ~ec m aŭguristo, divenisto, mago, ~kyně aŭguristino, profetino, sibilo

věšt/ec, -ce m

věštb/a, -y f profetaĺo, aýguro, orakolo

věštecky

věštecký

věštectví n

věštění n

věštírn/a, -y f

věštit ned. profeti, aýguri, orakoli

věštit ned. profeti, aŭguri, orakoli, hádat osud sortodiveni

věštívat ned.

věštkyně f

věštvat dok.

věštvávat ned.

vět/a, -y f celá frazo čáíst souvětí propozicio mat. teoremo hud. frazo hlavní ~ ćefpropozicio oznamovací ~ indika propozicio podřadná ~ subordita propozicio, subpropozicio Pythagorova ~ la teoremo de Pitagoro souřadná ~ kunordita propozicio tázací ~ demanda propozicio

vět/ev, -ve f branćo

vet/o, -a n vetoo

veta

věta f hud., lingv. frazo, fil., lingv. propozicio, mat. teoremo, Euklidova ~ Eŭklida teoremo, hlavní ~ lingv. ĉefpropozicio, holá ~ simpla p., jednoduchá ~ simpla f., oznamovací ~ indika p. / f., podřadná ~ subordita p. / f., subpropozicio, Pythagorova ~ la teoremo de Pitagoro; Pitagora teoremo, ~ sinová sinusteoremo, souřadná ~ kunordita p. / f., tázací ~ demanda p. / f., Thaletova ~ Talesa teoremo

veta: je po něm ~ li / ĝi pereis, li malaperis

větér/ek, -ku m

veterán, -a m

veteránský

veterinární

veterinář m veterinaro, bestkuracisto

veterinář, -e m veterinaro

veterinářk/a, -y f

veterinářství n

veteš, -e f brokantaĺo

veteš/ f brokantaĵo, brikabrako, ~nictví n brokantejo, ~ník m brokantisto

vetešnice f

vetešnický

vetešnictví n brokantejo

vetešník, -a m brokantisto

větev f branĉo, odvětví branĉo

větévk/a, -y f

větévka f branĉeto

větévkovitě

větévkovitý

větevník, -a m

vetchost, -i f

vetchý kaduka

vetchý kaduka, ~ stařec kadukulo

větičk/a, -y f

vetkání n

vetkat dok.

vetkat dok. enteksi, ~ obrazce broki

vetkávání n

vetkávat ned.

vetknout dok.

vetknout dok. lit. enigi

větn/ý fraza, propozicia, ~á skladba sintakso, ~ý člen frazelemento, membro de frazo

větně

větný

veto n práv., polit. vetoo

větotvorný

vetovat ne(dok.) vetoi

vetovat ned. vetoi

větr/y, -ů m

větrá/k m ventolilo, ~ní n ventolado, aerumado

větrací

větrací aeruma, ~ otvor ventolejo

větračk/a, -y f

větrák, -u m ventolilo mlýn ventmuelejo

větrákový

větrání n ventolado, aerumado

větrat aerumi, ventoli, hornina dispecetiĝi, potraviny, pivo sengustiĝi

větrat ned. ventoli, aerumi hornina dispecetiři např. pivo sengustiři

větratelný

větrávat ned.

větrn/ý venta, ~á růžice ventcirklo, ~ý mlýn ventmuelejo

větrníč/ek, -ku m

větrník, -u m

větrno

větrný venta

větro/metr m met. anemometro, ~plavba f aernavigado, ~ň m let. glisilo, glis(o)plano, soroplano, aeroframo

větro/ň, -ně m glisilo

větrolam, /u m

větrolamov7

větroměr, -u m

větroměrný

větroplach, -a m

větroprašný

větrosnubný

větrovk/a, -y f ventimuna jako, anorako

větrovka f sport. anorako, ventimuna jako

větrovod, -u m

vetřel/ec, -ce m entrudiřinto

vetřelec m entrudiĝinto

vetřelost, -i f

vetřelý

větříč/ek, -ku m

vetřít dok. enfroti ~ít se dok. entrudiři

vetřít dok. enfroti, ~ se dok. entrudiĝi

větřit ned.

větřit ned. snufi, flari

větší pli granda

větší pli granda, odb. maĵora

většin/a f plimulto, majoritato, pliopo, prostá ~a simpla plimulto, valná ~a nepra plimulto, dvoutřetinová ~a hlasů dutriona plimulto da voĉoj, ~ou grandparte, časově plej ofte

většin/a, -y f plimulto, majoritato valná ~a nepra plimulto dvoutře tinová ~a hlasů dutriona plimulto da voćoj ~ou hlasů per plimulto da voćoj

většinou plej ofte

většinový

větvení n

větvičk/a, -y f

větvička f branĉeto

větvičník, -u m

větvit se ned.

větvit se ned. branĉiĝi

větvoví n

větvoví n branĉaro

větvovitě

větvovitý

vevalit se dok.

veverčí

veverčin/a, -y f

veverk/a, -y f sciuro

veverka f sciuro

veveří

vevnitř interne, ene

vevnitř interne, ene

vévod/a m duko, ~ství n duklando

vévod/a, -y m duko

vévodit ned.

vévodit ned. domini, majesti

vévodkyně f

vévodský

vévodství n duklando

věz/eň, -ně m malliberulo, arestito

vezdejší

vezdejší stálý ĉiutaga, ĉiama, pozemský surtera

vezdít dok.

vězeň m malliberulo, kaptito, prizonulo, pundomano

vězeň/kyně f malliberulino, ~ský mallibereja, ~ská cela punĉambro, ~ský dozorce provoso, ~ský vůz ĉelveturilo

vězení n malliberejo, karcero, prizono, pundomo domácí ~ní hejmaresto

vězení n malliberejo, karcero, prizono, pundomo, domácí ~ hejmarest(ej)o, hejma karcero

vězeňkyně f

vězeňský

vězeňství n

vězet ned. (en)esti, resti, sidi, kuţi klíč ~el v zámku la ţlosilo sidis en la seruro v tom to ~í en tio ři konsistas/kuţas

vězet ned. (en)esti, resti, sidi, kuŝi, # klíč vězel v zámku la ŝlosilo sidis en la seruro, v tom to vězí en tio ĝi konsistas / kuŝas

vezír m veziro

vezír, -a m

vezír/ek, -ku m

vezírský

věznice f

věznice f malliberejo, pundomo, prizono

věznit ned. prizoni, malliberigi, enŝlosi en karceron / malliberejon

věznit ned. teni arestita/en malliberejo

věznitel, -e m

věznitelk/a, -y f

věznívat ned.

vézt ned. osobu veturigi, zboží transporti, ~ s sebou kunveturigi, ~ se (kun)veturi, esti veturigata

vézt ned. veturigi, transporti ~ s sebou kunveturigi ~ se (kun)veturi

věž, -e f turo babylonská ~ Babelturo Eifellova ~ Ejfelturo strážní ~ gvatoturo vrtná ~ argano

věž/ f turo, babylonská ~ Babelturo, Eiffelova ~ Ejfelturo, strážní ~ gvatoturo, těžní ~ ŝaktoturo, vrtná ~ argano, ~ička f tureto, ~ní tura, ~ní hodiny turhorloĝo, ~ový dům, ~ák m turdomo, ~ový vodojem m akvoturo

věžák, -u m

věžatý

věžičk/a, -y f tureto

věžn/ý, -ého m

věžní

věžovitý

věžovk/a, -y f

věžový

vháčkovat dok.

vháčkovávat ned.

vhánět ned. enpel(ad)i

vhánět ned. enpel(ad)i

vhánívat ned.

vhazování n

vhazovat ned. enĺeti

vhazovat ned. viz vhodit

vhod konvene, je konvena tempo, přišlo mi to ~ ĝi estis al mi tre konvena / bonvena

vhod: přišlo mi to ~ ři estis al mi tre konvena

vhodit dok. enĵeti

vhodit dok. enĺeti

vhodn/ý slušný, patřící konvena, inda, přizpůsobený, vyhovující taŭga, oportuna, ~é chování inda / adekvata konduto, pokládat za ~é opinii konvena, ~ý ke tkaní teksebla, ~ě taŭge, pohodlně oportune, ~ost f konveneco, oportuneco

vhodně

vhodnost, -i f

vhodný slušný konvena přizpůsobený taýga, oportuna pokládat za ~né opinii konvena

vhojit se dok.

vhoupnout se dok.

vhození n

vhrknout dok.

vhrnout se dok.

vhupnout dok.

vcházet ned.

vcházet ned. viz vejít

vcházívat ned.

vchlípení n

vchlípit dok.

vchlipovat se ned.

vchod m enir(ej)o

vchod, -u m enir(ej)o

vchrstnout dok.

ví, vím viz vědět

via

viadukt m viadukto

viadukt, -u m viadukto

viandotk/a, -y f

vibr/ace f vibrado, ~átor m tech. vibrilo, vibratoro

vibrace f

vibrační

vibrafon, -u m

vibrant/a, -y f

vibrátor, -u m

vibrátorový

vibri/o, -a n

vibrování n

vibrovat ned.

vibrovat ned. vibri

víc pli (multe) ~e néně pli malpli čím dál tím ~ ćiam pli kaj pli multe čím ~e tím lépe ju pli multe despli bone mnohem ~e multe pli (multe) tím ~ tiom pli

víc/, ~e pli (multe), ~ osob pluraj homoj, ~e méně pli malpli, čím dál tím ~ ĉiam pli kaj pli multe, čím ~e tím lépe ju pli multe despli bone, ~ než dost pli multe ol sufiĉe, mnohem ~e multe pli (multe), stále ~ pli kaj pli, tím ~ tiom pli, ~ než kdy jindy pli ol iam

vice versa

viceadmirál m vicadmiralo

viceadmirál, -a m

víceatomový

vícebarevnost, -i f

vícebarevný

víceboj, -e m

vícebojař, -e m

vícebojařk/a, -y f

vícebuněčný

víceciferný

vícecyklický

vícečlenný

vícedenní

vícedílný

vícefázový

vícehlas, -u m

vícehlasně plurvoĉe

vícehlasnost, -i f

vícehlasý

vícehonný

vícejaderný

vícejazyčný

vícejazyčný plurlingva

vícekanálový

vícekancléř, -e m

víceklasý

vícekolejný

vícekonzul, -a m

vícekrál, -e m

vícekrát / víckrát plurfoje, ~ ne neniam plu

vícekrát plurfoje ~ ne neniam plu

vícekvětý

vícelaločný

víceletý

vícelůžkový

víceméně

vícemístný

vícemocný

vícemotorový

vícenásobný

vícenásobný plurobla

víceoborový

víceosnovní

vícepatrový

víceplátečný

vícepokojový

víceposchoďový

viceprezident m vicprezidanto

viceprezident, -a m

vícepruhový

víceradličný

víceramenný

vícesečný

víceslabičnost, -i f

víceslabičný

víceslovný

vícestránkový

vícestranný

vícestupňový

vícesvazkový

vícesytný

víceúčelový

víceúčelový plurcela

víceútkový

víceválcový

vícevřetenový

víceznačnost, -i f

víceznačný

víckrát

vičen/ec, -ce m

vičk/a, -y f

víčk/o, -a n kovrileto oční ~ palpebro

víčko n kovrileto, tech. fermodisketo, ĉapeleto, ~ olejoznaku fermoringo de oleoindikilo, oční ~ palpebro, okulklapo

víčkovací

víčkovat ned.

víčkový

vid, -u m ~ slovesný verba aspekto

Víd/eň, -ně f Vieno

vid: slovesný vid lingv. verba aspekto

viď? ĉu (ne) vere?

viď? ću (ne) vere?

vida! jen!, (ni) vidu! a vida! jen vidu!

vida! jen!, (ni) vidu!, a vida! jen vidu!

vídat ned.

vídat ned. ofte vidi, vidadi

vídavat ned.

Vídeň f zeměp. Vieno, v~ský Viena

viděn/á, -é f

Vídeňačk/a, -y f

Vídeňák, -a m

Vídeňan, -a m

Vídeňank/a, -y f

vidění n vizio, halucino <> znát od ~ koni laývide není tam nic k ~ tie estas nenio vidinda

vidění n vizio, halucino, # znát od ~ koni laŭvide, není tam nic k ~ tie estas nenio vidinda

vídeňský Viena

video/ n hovor. videoo, ~kazeta f videokasedo, ~rekordér m videoaparato, videoregistrilo, ~záznam m videoregistro, ~zesilovač m videoamplifilo

videokazet/a, -y f videokazedo, videokaseto

videomagnetofon, -u m

videorekordér, -u m videoaparato

videotechnik/a, -y f

videoték/a, -y f

videozáznam, -u m videoregistro

videozesilovač, -e m videoamplifilo

vidět ned. vidi je ~, že oni povas vidi, ke; estas evidente, ke přijdu co ne~ mi venos tuj/senprokraste, mi venos post momento, mi venos kiel eble plej baldaý

vidět ned. vidi, # je ~, že oni povas vidi, ke; estas evidente, ke, přijdu co ne~ mi venos tuj / senprokraste, mi venos post momento, mi venos kiel eble plej baldaŭ, ~ vše černě vidi ĉion nigra; ~ se potkávat se renkontiĝi (s někým (vzájemně) iun); # viděla se v něm ŝi admiris lin, viděla se ve svých vnoučatech ŝi amis siajn genepojn

vidi

vidikon, -u m

vidimace f

vidimovat ned.

vidin/a, -y f

vidina f 1 přelud iluzio, fantazio 2 ztělesněný přelud, přízrak fantomo, ĥimero, fantaziaĵo

viditeln/ost f videbleco, ~ý videbla, učinit ~ým videbligi, stát se ~ým videbliĝi

viditelně

viditelnost, -i f videbleco

viditelný videbla

vidl/e f pomn., ~ice f fork(eg)o, ~ička f fork(et)o, napíchnout na ~e / ~ičku forki

vidl/e, -í pomn. f fork(eg)o

vidlačk/a, -y f

vidlák, -a m

vidlan, -u m

vidlanovitý

vidlice f

vidlicovitý

vidlicovitý forka

vidlicový

vidličk/a, -y f fork(et)o

vidličnatý bot. dikotoma

vidloroh m zool. antilokapro

vidloroh, -a m

vidlový

vidno: jak ~ kiel oni vidas

vidno: jak ~ kiel oni vidas

vidomý

vidoucí

vidovat ned. signaturi

vidovat ned. signaturi

vidový

viďte

Vietnam, -u m Vjet‑Namo

Vietnam/ m zeměp. Vjetnamio, ~ec m, vjetnamo, v~ský vjetnama, vjetnamia

Vietnam/ec, -ce m vjetnam(an)o

Vietnamk/a, -y f

vietnamky f pl. hovor. sandály sandaloj

vietnamsky

vietnamský vjetnama

vietnamštin/a, -y f

vietnamština la vjetnama (lingvo)

vigilie f

vigo/ň, -ně f

vigoňový

vigvam m vigvamo

vigvam, -u m

vích m stav. pajlofasko

vích, -u m

víchist/a, -y m

víchistický

vichr m ventego

vichr, -u m ventego

vichrný

vichřice f ŝtormo, ventego, sněhová blizardo, neĝoŝtormo

vichřice f ţtormo, ventego sněhová ~ neřoţtormo

vichřicový

vichřičný

viják, -u m

vijan, -u m

vije

vik/a, -y f

vik/ev, -ve f vicio

vík/o, -a n fermoplato, kovrilo

vikariát, -u m

vikář m náb. vikario

vikář, -e m

vikářský

víkend, -u m semajnofino

víkend/ m semajn(o)fino, ~ová chata / chalupa daĉo

víkendový

vikev f bot. vicio

Viking, -a m

Viking, viking m vikingo

vikingský

viklan, -u m

viklání n

viklat ned. ţanceli ~ se ned. ţanceliři, esti malfirma

viklat ned. ŝanceli, ~ se ned. ŝanceliĝi, esti nestabila / labila / malfirma

viklavý

viklef(ov)ský

Viklef, -a m

viklefizm/us, -u m

víko n ferm(o)plato, kovrilo, fermodisketo, viz též víčko

vikomt, -a m

vikomtes/a, -y f

vikomtství n

vikový

Viktor, -a m

viktoriánský

Viktorie f

viktorie f

viku/ňa, -ni f

vikvový

vikýř, -e m lukarno

vikýřový lukarna

víl/a, -y f feino lesní ~ driado vodní ~ najado, nimfo

vil/a, -y f vilao

víla f myt. feino, nimfo, lesní ~ driado, arbara feino, vodní ~ najado, akvofeino, niksino, horská ~ oreado

vila f vilao

vilec m bot. kobako

vilejš, -e m

Vilém Vilhelmo

Vilém, -a m

vilémovský

vilk/a, -y f

Villon, -a m

villonský

Vilm/a, -y f

viln/ý volupta, ~ík m voluptulo, ~ost f volupteco

vilně

vilnice f

vilník, -a m

Vilnjus, Vilnius m zeměp. Vilniuso

vilnost, -i f

vilný

vilový

vimperk, -u m

vin/a f kulpo, dolózní / úmyslná ~ intenca / dola k., kulpózní / nedbalostní ~ senintenca / sendola k., mou ~ou proviněním miakulpe, zapříčiněním k. ige de mi, být bez ~y esti senkulpa, havi blankajn manojn, bez vlastní ~y sen propra k., klást za ~u kulpigi, mít ~u esti kulpa, svést ~u meti / ĵeti kulpon (na někoho sur iun), vlastní ~ou proprakulpe

vin/a, -y f kulpo bez ~y senkulpa bez vlastní ~y sen propra kulpo klást za ~u kulpigi mít ~u esti kulpa svést ~u meti/ĺeti kulpon sur iun vlastní ~ou proprakulpe

vín/ek, -ku m

vín/o, -a n nápoj vino réva vito hrozen vinberoj, vinberaro, vingrapolo bílé/červené ~ blanka/ruřa vino

vínan, -u m

vinárenský

vinárenství n

vinárn/a, -y f vinrestoracio, vintrinkejo

vinárna f vinrestoracio, vintrinkejo

vinárničk/a, -y f

vinárník, -a m

vinař, -e m vinberisto odborník vinologo

vinař/ m vinberisto, odborník vinologo, ~ství n vinologio, vinfarado, vitkulturo

vinařit ned.

vinařk/a, -y f

vinařský

vinařství n vinologio, vinfarado

Vincenc, -e m

vincentk/a, -y f

vinčestrovk/a, -y f

vindikace f

vindikovat ned.

vindr/a, -y f

vindr/a: nemám ani ~u mi estas tute senmona

vínečk/o, -a n

viněn kulpa

vinen kulpa, být ~ esti kulpa, kulpi

viněn kulpigata

vinět/a, -y f vinjeto

viněta f vinjeto, nálepka vinjeto, značka etikedo

vinice f vinberejo, vitejo, vinberĝardeno, vitkampo

vinice f (provnilá žena) kulpulino, kulpintino

vinice f (vinohrad) vinberejo, vitejo

viník m kulpulo, deliktulo

viník, -a m kulpulo, kulpinto ~it ned. kulpigi, akuzi (z čeho pri)

vinit ned.

vinit ned. kulpigi, akuzi (z něčeho pri io)

vínk/o, -a n

vinkulace f

vinkulace f ekon. disponligo, ~ vkladu disponligo / dispondependigo de deponitaĵo

vinkulování n

vinkulovat ned.

vinkulovat ned. práv., ekon. dispondependigi, disponligi

vinn/á, -é f

vinn/ý 1 mající vinu kulpa (něčím pri io) , viz též vinen 2 k subst. víno vina, vin-, vita, ~ý hrozen viberaro, uvo, ~é hrozny gastr. uvo, ~ý sklep vinejo, vinkelo, ~á réva vinberujo, vito

vinn/ý, -ého m

vinný (provinilý) kulpa

vinný (vínový) vina, vita

víno n 1 nápoj vino, bílé / červené ~ blanka / ruĝa v., jablečné ~ cidro, mladé ~ nova v., šampaňské ~ ĉampano, ŝaŭmvino, 2 réva vito, # ~ se pnulo podél štítu vito vindiĝis ĉe la frontono 3 hrozen vinberoj, vinberaro, vingrapolo

vinobraní n (festo de) vin(ber)rikolto

vinobraní n (festo de) vinberrikolto

vinohrad m vinberejo, vitejo, vinberĝardeno, vitkampo

vinohrad, -u m vinberejo, vitejo, vinberřardeno

vinohradnický

vinohradnictví n

vinohradník, -a m

vinorodý, vinorodný

vinout ned. klubko volvi, dítě vindi, věnec plekti, k sobě premi, ~ se ned. volviĝi, volvi sin, volve rampi, ~ se k někomu karese alpremi sin al iu, # ~ se jako had serpent(um)i

vinout ned. např. klubko volvi dítě vindi věnec plekti k sobě premi ~ se ned. volviři, volve rampi ~ se k někomu karese alpremi sin al iu ~ se jako had serpent(um)i

vínově

vínovice f

vínový

vintovk/a, -y f

vinutí n

vinutí n volv(ad)o, volviĝo, na cívce bobenado

vinutý

vinyl, -u

vinylacetát, -u m

vinylchlorid, -u m

vinylový

viol/a, -y f

viol/a, -y f ald(violon)o hist. vjolo

viola f hud. ald(violon)o, hist. vjolo

viole/ť, -ti f

violist/a, -y m

violk/a, -y f

violka f trojbarevná bot. penseo

violoncell/o, -a n violonćelo

violoncellist/a, -y m

violoncellistk/a, -y f

violoncello n violonĉelo

violoncellový

violový

vir m viz virus

vír m vortico, kirlo

vír m vortico, kirlo, vodní též akvokirlo, turnakvo, vzdušný též aer(o)kirlo, ventokirlo

vir, -u m viruso

vír/a f 1 věření, vyznání kredo 2 důvěra, přesvědčení fido, článek ~y kredartikolo, zřící se ~y forĵuri kredon, # v dobré víře bonfide

vír/a, -y f kredo

vir/us, -u m (ultra)viruso

virbl, -u m

virblovat ned.

Virgínie f

virginský

virgule f divenvergo, rabdo

virilizm/us, -u m

virilní

vírník, -a m

vírník, -u m

virolog, -a m

virologický

virologie f

virový virusa

virový virusa

viróz/a, -y f vir(us)ozo

viróza f lék. vir(us)ozo

virtuální fil. virtuala

virtuo/s m virtuozo, ~zita f virtuozeco

virtuos, -a m virtuozo

virtuosk/a, -y f

virtuozit/a, -y f

virtuózně

virtuózní

virtuóznost, -i f

virulen/ce f lék. virulenteco, ~tní virulenta

virulence f

virulentní

virulentnost, -i f

virus m viruso

virvál, -u m

viržink/a, -y f, viržink/o, -a n virginia cigaro

viržinko n virginia cigaro, cigareto

víření n

víření n kirlado, ~ bubnů hud. rulado de tamburoj

vířenk/a, -y f

vířič, -e m

vířit ned. kirli prach ~l polvo kirliřis bubny ~ily rulado estis sonigita sur tamburoj

vířit ned. kirli, turniĝadi, rotacii, ~ se kirliĝi, o prachu též polvi, # prach se vířil polvo kirliĝis, polviĝis, bubny vířily rulado estis sonigita sur tamburoj

vířiv/ý kirla, ~ě téci turbuli

vířivě

vířivý kirla

vířníci m pl. zool. rotaciuloj

vířník, -a m

vis major n

vis, -u m

vis: vis major pli supera potenco

visací penda, pend‑

visací penda, pend‑, ~ zámek pendseruro

visačk/a, -y f

viscerální

visceroptóz/a, -y f

viset ned. (el)pendi, být v zavěšení elpendi

viset ned. pendi

visk/a, -y f

vísk/a, -y f

víska f vilaĝeto

viskač/a, -i f

vískat ned.

viskóz/a f viskozo, ~ita f viskozeco, ~ní fyz. viskoza

viskóz/a, -y f

viskozimetr, -u m

viskozit/a, -y f

viskozitní

viskózní

viskózový

Visl/a, -y f

Visla f zeměp. Vistulo

vista

vista

vistárie f

visut/ý elpendita, pend-, ~á hrazda sport. trapezo, ~é lůžko hamako, ~ý most pendoponto

visutý pend‑ ~utý most pendoponto

víš/ek, -ku m

viš/eň f (acid)ĉerizujo, griotarbo, griotujo, ~ně f acida ĉerizo, grioto, ~ňovka f gastr. griotlikvoro, ~ňový barva griotkolora

viš/eň, -ně f acidćerizujo, griotarbo

Višn/u, -a m

višně f acida ćerizo, grioto

višňově

višňovk/a, -y f griotlikvoro

višňový barva griotkolora dřevo griotarba

Vít m Vito

vít ned.

Vít, -a m

vít, víti ned. 1 vázat ligi 2 vinout volvi 3 do plen vindi 4 plést plekti

vítací

vitalistický

vitalit/a, -y f

vitalita f vitaleco

vitalizm/us, -u m

vitální

vitální vitala

vitamín m vitamino

vitamín, -u m vitamino

vitaminizace f

vitamínový

vítání n

vítání n bonvenigo

vítaný bonven(igat)a,

vítaný bonven(igat)a,

vítat ned. bonvenigi, salutakcepti vítáme vás! estu bonvenaj!, bonvenon!

vítat ned. bonvenigi, salutakcepti, # vítáme vás! estu bonvenaj!, bonvenon!

vítávat ned.

vítečník m bot. spartio

vítečník, -u m

vítej(te)! bonvenon!

vitelin, -u m

vítěz, -e m venkinto

vítěz/ m venkinto, ~ný venka, ~oslavný triumfa, ~ství n venko, dobýt ~ství atingi / akiri la venkon

vítězit ned. venki

vítězit ned. venki

vítězk/a, -y f

vítězně

vítězný venka

vítězoslavně

vítězoslavný

vítězství n venko dobýt ~ství atingi/atingi la venkon (má být asi akiri)

vití n

vitod, -u m

vítr m vento, po větru nám. lofe, proti větru alvente, směřovat po větru nám. lofi, strana f po větru, návětrná strana lof(oflank)o, přímořský ~ apudmara brizo

vítr, větru m vento

vitrážk/a, -y f

vitrín/a, -y f vitrino, vitroţranko

vitrina f vitrino, vitroŝranko, montrokesto

vitriol m chem.(koncentrita) sulfatacido

vitrit, -u m

vivári/um, -a n

vivat! vivu!

viviparní

vivisekce f

vivisekce f vivosekcado

viz vidu, jen

viz vidu, jen

víz/um, -a n vizo

vizáž f fiziognomio

vizáž, -e f

vize

vize f vizio

Vizigót, -a m

vizigótský

vizionář m viziulo

vizionář, -e m

vizionářk/a, -y f

vizionářský

vizionářství n

vizírk/a, -y f

vizírka f 1 opt. hledáček viziero 2 dveřní kukátko (hovor.) luketo

vizit/a, -y f lék. (kuracista) vizito

vizita f lék. (kuracista) vizito

vizitace f

vizitátor, -a m

vizitk/a, -y f vizitkarto

vizitka f vizitkarto

vizitkový

vizmut viz bizmut

vizmut, -u m bismuto

vizmutový

vizovat ned.

vizový

vizte

vízuálně

vízuální

vizuální odb. vidmaniera

vízuálnost, -i f

vízum n vizo

vížk/a, -y f

vje, vjé

vjedno

vjem m percepto, smyslový, fyziologie sensaco

vjem, -u m percepto

vjet dok. enveturi (do čeho en ion), surveturi (na co ion)

vjet dok. enveturi (do něčeho en ion), surveturi (na něco ion)

vjezd m envetur(ej)o

vjezd, -u m envetur(ej)o

vjezdový

vjíždět ned.

vkapávání n

vkapávat ned.

vkápnout dok.

vklad, -u m peněžní mona depono příspěvek kontribuo

vklad/ m 1 peněžní mona depono, enpago, mondepon(aĵ)o, úspora plas(aĵ)o 2 příspěvek kontribuo 3 zápis zvl. práv. enskribo, vybrat ~ ekon. retrati, ~atel m deponanto, plasanto, ~ní depona, ŝpar‑, ~ní knížka ŝparlibro

vkládání n

vkládat ned. deponi (monon)

vkládat ned. deponi (monon), úspory také plasi

vkladatel, -e m deponanto

vkladatelk/a, -y f

vkládávat ned.

vkladní depona, ţpar‑

vkladný

vkladový

vkleče

vklepat dok.

vklepávat ned.

vklínit dok.

vklínit dok. (en)kejli

vkloubit dok. enarktikigi

vklouzávat ned.

vklouznout dok. engliti

vklouznout dok. englitigi

vklouznutí n

vkolébat se dok.

vkolíbat se dok.

vkomponovat dok.

vkomponovávat ned.

vkopnout dok.

vkrádat se ned.

vkrádat se ned., vkrást se dok. enŝteliĝi

vkrádávat se ned.

vkrást se dok. enţteliři

vkreslit dok.

vkreslovat ned.

vkročit dok. enpaţi, eniri <> ~ někomu do cesty bari al iu la vojon

vkročit dok. enpaŝi, eniri, # ~ někomu do cesty bari al iu la vojon

vkus, -u m gusto bez ~u sengusta

vkus/ m gusto, estetika sento, bez ~u sengusta, ~ný belgusta, ŝika

vkusně

vkusnost, -i f

vkusný belgusta

vkv

vláč/ek, -ku m

vláčecí

vláčení n

vláčení smýkání trenado, zeměd. erpado

vláčet ned. treni ~ pole erpi

vláčet ned. treni, ~ pole erpi

vláčk/a, -y f

vláčkovitost, -i f

vláčně

vláčnět ned.

vláčnost, -i f

vláčný

vláčný ohebný fleksema, elasta, přen. fleksiĝebla, kůže supla, těsto, tech. etendebla, duktila

vlád/a f panování regado, nad někým potenco, suvereneco, sbor registaro, ministraro, kabineto, pol. systém reĝimo, loutková ~a pupregistaro, předseda ~y ĉefministro, vojenská ~a sabroregado, # ležet bez ~y kuŝi svene, ujmout se ~y transpreni regadon

vlád/a, -y f činnost regado sbor registaro, ministraro, kabineto loutková ~a pupregistaro předseda ~y ćefministro <> ležet bez ~y kuţi svene ujmout se ~y transpreni regadon

vladař m, vládce m suvereno, reganto, regnestro

vladař, -e m

vladařk/a, -y f

vladařský

vládce m suvereno, reganto

Vladimír, -a m

Vladimír/a, -y f

Vladislav, -a m

vladislavský

vládkyně f

vládn/í registara, ~í pověřenec komisaro de la registaro, ~í nařízení r. ordono, ~í výnos r. dekreto, carský ukazo, ~í zřízení sistemo de regado, ~oucí reganta, ~oucí třída reganta klaso

vládní registara

vládnoucí (třída) reganta (klaso)

vládnout ned. regi iun, regi super iu ~e tam hrobové ticho tie regas tomba silento

vládnout ned. regi (nad někým, iun, super iu), domini, imperii, cezari, # vládne tam hrobové ticho tie regas tomba silento

vládnutí n regado, potencado, umění ovládat majstrado, virtuozado

vládychtivost, -i f

vládychtivý

vladyk/a, -y m

vláh/a, -y f malsekeco, humideco

vláha f malsekeco, humideco

vlaho

vlahost, -i f

vláhový

vlahý malseketa, humida

vlahý malseketa, humida, lit. tepida

vlajčičk/a, -y f

vlaječk/a, -y f

vlající flagranta, flirtanta

vlajk/a f flago, spustit ~u malhisi flagon, vyvěsit / vztyčit ~u hisi flagon, flagi, olympijská ~a olimpika flago, ~onoš m flagoportanto, ~osláva f flagoparado

vlajk/a, -y f flago vyvěsit ~u hisi flagon olympijská ~a olimpika flago

vlajkař, -e m

vlajkonoš, -e m flagoportanto

vlajkonošk/a, -y f

vlajkosláv/a, -y f flagoparado

vlajkový

vlak, -u m trajno souprava vagonaro motorový ~ motortrajno nákladní ~ vartrajno osobní ~ pasařertrajno přímý ~ rekta trajno spěšný ~ senhalta trajno jet ~em veturi per trajno

vlak/ m trajno, souprava vagonaro, motorový ~ motortrajno, nákladní ~ vartrajno, osobní ~ pasaĝertrajno, omnibusa t., přímý ~ rekta t., spěšný ~ senhalta / rapida t., jet ~em veturi per t., # ~ odjíždí z prvního nástupiště t. deiras / forveturas de la unua platformo / kajo, příjezd ~u je hlášen la alveno de la t. estas signalita, ~ový trajna, ~ový jízdní řád fervoja horaro, ~vedoucí m trajnestro

vlákat dok. allogi (kam ien)

vlákat dok. enlogi (kam ien)

vlákénk/o, -a n

vlákénný

vlákn/o, -a n fibro v žárovce filamento umělé ~ sinteza fibro

vláknin/a, -y f

vláknina f fibraĵo

vlákninový

vláknitě

vláknitost, -i f

vláknitý

vláknitý fibra, filamenteca

vlákno n, vláknění n fibro, v žárovce filamento, nervová vláknění lék. radiacio, umělé ~ sinteza fibro

vláknový

vlakotvorb/a, -y f

vlakový

vlakvedoucí f trajnestrino

vlakvedoucí, -ho m trajnestro

Vlám m flandro

Vlám, -a m

vlámat dok. trarompi; ~ se násilně rompenŝteli

vlámsky

vlámský

vlámštin/a, -y f

vlání n

vlas, -u m haro ~y pl. haroj, hararo

vlas/ m haro, imitace srsti, pokryv líce, vlasové textilie fibraro, ~y pl. haroj, hararo, ~ový

vlas/ec, -ce m

vlás/ek, -ku m

vlasatice f astr. kometo

vlasatý

vlásečnice f kapilaro

vlásečnice f kapilaro

vlásečnicový

vlásenk/a, -y f

vlásenka f peruko

vlásenkář, -e m

vlásenkářk/a, -y f

vlásenkářský

vlásenkářství n

vlásničk/a, -y f

vlásničkovitý

vlasov/ec, -ce m

vlasově

vlasovitý

vlasovk/a, -y f

vlasový

vlasový hara

vlast, -i f patrujo, patrolando, patrio láska k ~i amo al la patrujo, patriotismo

vlast/ f patrujo, patrolando, patrio, domov hejmlando, láska k ~i amo al la patrujo, patriamo, patriotismo, ~enec m patrioto, ~enectví n patriotismo, ~ivěda f patrujscienco, ~izrada f ŝtatperfido, ~izrádce m patrujperfidulo, ŝtatperfidulo

Vlast/a, -y f

vlasten/ec, -ce m

vlastenčení n

vlastenčit ned.

vlastenecky

vlastenecký

vlastenectví n

vlastivěd/a, -y f patrujkono

vlastivědný

vlastizrad/a, -y f ţtatperfido

vlastizrádce m ţtatperfidulo

vlastizrádkyně f

vlastizrádně

vlastizrádný

vlastně propre, fakte, verdire

vlastně propre, fakte, verdire, respektive

vlastnění n

vlastnění n proprietado

vlastní propra na ~ oči propraokule přijmout za ~ adopti

vlastní/ propra, na ~ oči propraokule, přijmout za ~ adopti, ~ věc siaĵo, ~ životopis aŭtobiografio, ~mi silami propraforte, pere de propraj fortoj

vlastnice f

vlastnick/ý proprieta, ~ý list proprieta folio, ~é právo práv. obecně proprietaĵaro, konkrétně proprieta rajto

vlastnický posed(rajt)a

vlastnictví n posedaĺo, propraĺo, propriet(aĺ)o osobní, soukromé, společenské ~tví persona, privata, socia posedaĺo

vlastnictví n propraĵo, propriet(aĵ)o, osobní / soukromé / společenské ~ persona / privata / socia proprieto, # nabýt ~ akiri proprieton, ekproprieti, znovuabytí soukromého ~ reproprieto, restituado

vlastník m propr(iet)ulo, ~ domu domproprietulo, ~ účtu kontulo

vlastník, -a m posedanto, propr(iet)ulo

vlastnit ned. posedi, proprieti, proprumi

vlastnit ned. proprieti

vlastnívat ned.

vlastnoručně

vlastnoruční propramana

vlastnoruční propramana

vlastnost, -i f kvalito, eco, propreco

vlastnost/ f kvalito, eco, propraĵo, charakteristická propreco, vynikající elstareco, základní fundamenteco, ~i f pl. souhrn vlastností ecaro

vlášení n

vlašk/a, -y f

vlašský itala

vlašský itala, ~ ořech plod juglando

vlaštovčí

vlaštovičník m bot. kelidonio

vlaštovičník, -u m

vlaštovk/a, -y f hirundo

vlaštovka f hirundo, ~ obecná domhirundo

vlát ned. flirti

vlát ned. flirti, flagri

vlažně

vlažno

vlažnost, -i f

vlažný varmeta povahou rezervema

vlažný varmeta, povahou rezervema

vlč/ek, -ka m

vlč/ek, -ka/-ku m

vlčák m luphundo

vlčák, -a m luphundo

vlče, -te n

vlčí lupa

vlčí lupa, ~ bob bot. lupino, ~ smečka luparo, vlčice f lupino

vlčice f

vlčin/ec, -ce m

vlčník, -u m

vléci ned. treni ~ se ned. treniři, malrapidegi, lanti

vléci ned. treni, namáhavě, zvl. po vodě haŭli, táhnout jako přívěs remorki, ~ se ned. treniĝi, malrapidegi, lanti, plandi

vlečen/ý trenata, haŭlata, ~á věc trenaĵo

vlečení n

vlečk/a, -y f šatů trenaĺo (de robo) vůz remorko, trenveturilo žel. fabrika branćo de fervojo

vlečka f 1 šatů trenaĵo (de robo) 2 hovor. vlek remorko, trenveturilo 3 žel. účelová odbočka dráhy (fabrika) branĉo de fervojo

vlečn/ý trena, haŭla, ~á síť trenreto, ~á rybářská síť sejno

vlečňák hovor. trenveturilo, trenĉarego, remorko

vlečňák, -u m hovor. remorko, trenveturilo, trenćarego

vlečný trena

vlek, -u m remorko, treno lyžařský ~ skiista trenlifto, skilifto vzít auto do ~u preni aýton kiel remorkon, remorki aýton <> být ve ~u i přen. esti remorkata

vlek/ m remorko, treno, lyžařský ~ skiista trenlifto, skilifto, vzít auto do ~u preni aŭton kiel remorkon, remorki aŭton, # být ve ~u i přen. esti remorkata, ~lý 1 treniĝanta, malrapidema, malrapidega, malvigla, flegma 2 pomalu účinkující malrapide efikanta, lék. 3 kronika, senĉesema, # ~lá diskuse senĉesema diskuto, ~le expr. testude

vleklost, -i f

vleklý treniřanta

vlekoucí: ~ loď haŭlanta ŝipo

vlepení n

vlepit dok.

vlepit dok. englui, # ~ někomu facku vangofrapi / vangobati iun

vlepování n

vlepovat ned.

vleptání n

vleptat dok.

vlétat ned.

vlétávat ned.

vletět dok.

vletět, vlétnout, vlítnout dok. enflugi

vlétnout dok.

vlévat ned. ~se enflui

vlévat, vlívat ned. enverŝi, ~ se ned. enflui, o řece také enbuŝiĝi

vlevo kde maldekstre kam maldekstren

vlevo kde maldekstre, live, kam maldekstren, liven, ~ v bok! maldekstren!, liven!

vlezlost, -i f

vlezlý

vlézt dok. enrampi, enţoviři, engliti <> co mu to vlezlo do hlavy? kio enkapiřis al li?

vlézt dok. enrampi, enŝoviĝi, engliti, # co mu to vlezlo do hlavy? kio enkapiĝis al li?

vleže kuŝe

vleže kuţe

vlh/a, -y f

vlha f zool. merop(s)o

vlhce

vlhčení n

vlhčicí

vlhčit ned.

vlhk/o malsek(ec)o, humid(ec)o, příslovce malseke, humide, ~ost f humideco, ~ý malseka, humida

vlhk/o, -a malsek(ec)o, humid(ec)o příslovce malseke, humide

vlhko

vlhkoměr m higrometro

vlhkoměr, -u m

vlhkoměrný

vlhkomilnost, -i f

vlhkomilný

vlhkost, -i f

vlhký mal seka, humida

vlhnout ned. malsekiqi

vlhnout ned. malsekiĝi

vlídně

vlídnost, -i f

vlídný afabla

vlídný afabla

vlichotit se dok., vlísat se dok. enkaĵoliĝi

vlík~

vlisování n

vlisovat dok.

vlít dok.

vlít dok. viz vlévat

vlít~

vliv, -u m influo mít na někoho ~ havi influon sur iun, influi iun

vliv/ m influo, mít na někoho ~ havi influon sur iun, influi iun, ~ný influa, ~em působením někoho / něčeho ige (de iu / io)

vlivně

vlivný influa

vlk m 1 zool. lupo, mořský ~ marhundo, foko 2 hračka turbo, # aby se ~ nažral a koza zůstala celá por ke la lup' estu sata kaj la ŝafo netuŝata

vlk, -a m lupo hračka turbo mořský ~ marhundo <> aby se ~ nažral a koza zůstala celá por ke la lup' estu sata kaj la ţafo ne tuţata

vlk, -a/-u (dětská hra)

vlkodlak, -a m

vlkouš, -e m

vln/a f ovčí (ŝaf)lano, fyz. ondo, na hladině ondoŝvelo, dlouhé ~y longaj ondoj, elektromagnetická ~a elektromagneta ondo, gravitační ~a gravita ondo, nosná ~a fyz. portanta ondo, příbojová ~a nám. rulo, velmi krátké ~y ultrakurtaj ondoj, # ~a stávek ondo de strikoj, ~ěný lana, ~ěná látka lanaĵo, ~ěná přikrývka lana kovrilo, ~ění n ondado, čeření hulo, ~itý onda, ~itý plech ondolado, ~ová teorie fyz. onda teorio

vln/a, -y f ovčí lano fyz. ondo dlouhé ~y longaj ondoj velmi krátké ~y ultrakurtaj ondoj

vlňák, -u m

vlnař, -e m

vlnařský

vlnařství n

vlnatk/a, -y f

vlnatý

vlnění n

vlněný lano

vlnice f

vlnit se ned. ondiři, krispiři

vlnit se ned. ondiĝi, ond(ad)i, krispiĝi, odb. sinui

vlnitě

vlnitost, -i f

vlnitý

vlnivý

vlnk/a, -y f

vlno/bití n ondofrapo, surfo, ~vka f onda linio, typo. tildo

vlnobití n ondofrapo

vlnolam, -u m

vlnoměr, -u m

vlnopásník, -a m

vlnoploch/a, -y f

vlnov/ec, -ce m

vlnovitě

vlnovitý

vlnovk/a, -y f onda linio polygr. tildo

vlnovník, -a m

vlnový

vločk/a f floko, mýdlová ~a sapfloko, ovesné ~y avenflokoj, sněhová ~a neĝero, neĝofloko

vločk/a, -y f floko ovesné ~y avenflokoj sněhová ~a neřero, neřofloko

vločkovací

vločkování n

vločkovat ned.

vločkový

vloh/a f talento, mít ~y esti talenta (pro por), ~y k hudbě dispozicio por muziko

vloh/a, -y f talento mít ~y esti talenta (pro por)

vlochyně f

vlom, -u m

vloni pasintan jaron, pasintjare

vloni pasintan jaron, pasintjare

vloudit se dok. ŝteleniri, enŝteliĝi

vloudit se dok. ţteleniri, enţteliři

vloupání n

vloupání n rompoŝtelo

vloupat se dok. fari enrompon

vloupat se dok. fari enrompon, enrompiĝi, rompenŝteliĝi

vložení n

vložit dok.

vložit dok. dovnitř enigi, enmeti, do přihrádky enfakigi, ~ peníze investovat plasi, # ~ film do aparátu ŝargi fotilon per filmo

vložk/a, -y f enmetaĺo, intermetaĺo krejčovská interpeco záložka legosigno dámská ~ menstrua sorbilo/garnaĺo

vložka f enmetaĵo, intermetaĵo, krejčovská interpeco, do bot alplandaĵo, záložka paĝosigno, legosigno, hygienická / dámská ~ menstrua / monata garnaĵo, menstruvato, pojistková ~, pojistka el. fandogardilo

Vltav/a, -y f Vultavo

Vltava f Vultavo

vltavín m geol. moldavito

vltavín, -u m

vltavský

vlys m arch. friso, stav. pargetero

vlys, -u m arch. friso

vlýs/ek, -ku m, vlýsk/a, -y f

vlýskový

vlysový

vmačkat se dok.

vmačkávat ned.

vmáčknout

vmáčknout dok. enpremi

vmanévrovat dok.

vměs/ek, -ku m

vmést dok.

vměst/ek, -ku m

vměstn/at dok., ~ávat ned. enpuŝigi, en(lok)igi

vměstnání n

vměstnat dok.

vměstnávání n

vměstnávat ned.

vměšování n enmiksiř(ad)o

vměšování n enmiksiĝ(ad)o, interveno

vměšovat se ned. interveni, enmiksiĝi, miksi sin en, viz též vmísit se

vměšovat se ned.enmiksiři, miksi sin en

vmet/ek, -ku m

vmetat ned.

vmetávat ned.

vmetek m lék. embolo

vmetnout dok.

vmezeřený

vmíchání n

vmíchat dok.

vmíchávání n

vmíchávat ned.

vmísit se dok.

vmísit se dok. enmiksiĝi, ~ se do davu enŝoviĝi en homamaso

vmixování n

vmixovat dok.

vmontování n

vmontovat dok.

vmontovávat ned.

vmyk, -u m

vmyslet se dok.

vnad/a f log(ĉarm)o, tentaĵo, ~idlo n návnada logaĵo, ~y f pl. promeso /allogo de intimaj ĉarmoj

vnad/a, -y f log(ćarm)o, tentaĺo

vnadidl/o, -a n návnada logaĺo

vnadit ned.

vnadívat ned.

vnadnost, -i f

vnadný

vnášení n

vnášet ned.

vnášet ned. enport(ad)i

vnášívat ned.

vně ekster

vně ekstere

vněhmat, -u m

vnějš/ek m ekster(aĵ)o, ~í ekstera, lék., bot. ekzogena

vnějš/ek, -ku/-ka m eksteraĺo

vnější ekstera

vnějškově

vnějškový

vnést dok.

vnikání n

vnikat ned.

vnikat ned., vniknout dok. (en)penetri, do podstaty interniĝi

vniknout dok. (en)penetri

vniknutí n

vníma/vý perceptema, observema, ~telný sensebla

vnímací

vnímání n

vnímat ned. percepti

vnímat ned. smysly percepti; chápat kompreni

vnímatelný

vnímavě

vnímavost, -i f

vnímavý perceptema

vniterný interneca, spirita

vnitr/o n polit. interno, ministerstvo ~a ministerio de internaj aferoj, ~opolitický internpolitika, ~ostátní ŝtatinterna, ~ostranický enpartia, internpartia

vnitr/o, -a n interno ministerstvo ~a ministerio de internaj aferoj

vnitroafrický

vnitroasijský

vnitroatomový

vnitrobuněčný

vnitroevropský

vnitrojaderný

vnitrokontinentální

vnitromolekulární

vnitroodborářský

vnitropodnikový

vnitropoliticky

vnitropolitický interpolitika

vnitrostátní

vnitrostranický enpartia, interpartia

vnitrozávodní

vnitrozem/ec, -ce m

vnitrozem/í n landinterno, interno de lando, enlando, ~ský enlanda

vnitrozemí n internlando

vnitrozemskost, -i f

vnitrozemský

vnitř/ek m internaĵo, ~ní interna, ena, ~ní idea esperanta la interna ideo de Esperanto ~nosti f. pl. anat., gastr. internaĵo(j), viscero(j)

vnitř/ek, -ku m

vnitřhmat, -u m

vnitřně

vnitřní interna, ena

vnitřnost/i, -í pl. f internaĺoj, viscero

vniveč

vniveč tutneniige, plendetrue, je nenio

vnoření n i odb. plonĝo

vnořit dok.

vnořovat ned.

vnouč/e n nep(in)eto, ~ata pl. genepoj

vnouč/ek, -ka m nepeto

vnouče, -te n nep(in)eto, infanařa nepo aý nepino

vnuc/ený trudita, ~ovat ned. trudi, ~ovat se ned. (en)trudiĝi, entrudi sin

vnucený

vnucovat ned. trudi ~ se ned. entrudiři

vnučk/a, -y f nepino

vnuk m nepo, vnučka f nepino

vnuk, -a m nepo

vnuknout dok. inspiri, sugesti

vnuknout dok., vnukat ned. inspiri, sugesti

vnuknutí n inspiro, sugesto

vnuknutí n inspiro, sugesto

vnutit dok.

vnutit dok. viz vnucovat

vočkování n

vočkovat dok.

vod/a, -y f kolínská, měkká, minerální, tekoucí, tvrdá ~ kolonja, mo la, minerala, flua, malmola/dura akvo

voda akvo, kolínská / měkká / minerální / tekoucí / tvrdá ~, kolonja / mola /minerala / flua / malmola (dura) a., pitná ~ trinkakvo, svěcená ~ sanktakvo, ~ po holení postraza likvaĵo, po vodě fluodirekte, laŭflue, ~ před holením antaŭraza locio, proti vodě kontraŭflue

vodá/cký akvosporta, ~ctví akvosporto, ~k m akvosportisto, ~rna f akvopreparejo, akvodistribuejo

vodácký akvosporta

vodáctví n

vodák, -a m akvosportisto

voďank/a, -y f

vodárenský

vodárenství n

vodárn/a, -y f akvopreparejo, akvodistribuejo

vodárník, -a m

voděnk/a, -y f

vodicí

vodič m el. konduktilo, izolovaný vícežilový konduktaĵo, látka konduktanto, polovodič duonkonduktanto, pancéřový ~ kirasita kablo / konduktaĵo, ~ tepla varmokonduktanto

vodič, -e m kondukilo eltech. konduktilo tepla varmokondukilo

vodičitý

vodičk/a, -y f

vodičský

vodík, -u m hidrogeno

vodík/ m chem. hidrogeno, těžký ~ chem. deŭterio, peza h., ~ová bomba hidrogenbombo

vodíkatý

vodíkový

vodilk/a, -y f

vodit ned. konduki eltech. kondukti ~ za nos konduki je la nazo

vodit ned. konduki, el. kondukti, # ~ za nos konduki je la nazo

vodítk/o, -a n gvidilo pro psa hundrimeno

vodítko n gvidilo, pro psa hundrimeno

vodiv/ost f konduktiv(ec)o, ~ý konduktiva, tepelně varmokonduka

vodívat ned.

vodivě

vodivost, -i f konduktiv(ec)o

vodivý konduktiva

vodk/a, -y f vodko

vodka f vodko

vodnář m astr. amforo

Vodnář, -e m

vodnat/ý akvohava, akvoplena, akvoriĉa, akveca, ~elnost f 1 akveco 2 lék. hidropso, břišní askito, hlavy hidrocefalo, ~ost f akvoriĉeco

vodnatelnost, -i f

vodnatelný

vodnatost, -i f

vodnatý akvohava, akvoplena, akvorića

vodné, -ho n

vodní akva

vodní akva, ~ blecha dafnio, ~ doprava perakva transporto, ~ dýmka orientální nargileo, ~ elektrárna akvo-energia centralo, ~ hladina akvonivelo, ~ víla myt. niksino, najado, akvofeino

vodnice bot. kampa rapo

vodnice f bot. kampa rapo

vodník m nikso, akvofeo

vodník, -a m nikso, akvofeo

vodný

vodocestný

vodoč/et, -tu m

vodočetný

vododajný

vodohospodář, -e m

vodohospodářský

vodohospodářství n

vodojem m akvujo, baseno, akvotenejo

vodojem, -u m akvujo, baseno, akvotenejo

vodoléčb/a, -y f hidroterapio

vodoléčba f hidroterapio

vodoléčebný

vodoměr m akvomezurilo

vodoměr, -u m

vodoměrk/a, -y f

vodoměrný

vodoměrový

vodomil, -a m

vodopád m akvofalo, velký katarakto

vodopád, -u m akvofalo

vodopis, -u m

vodopisný

vodopropustný

vodorovně

vodorovnost, -i f

vodorovný horizontala

vodorovný horizontala

vodorysk/a, -y f

vodosnubný

vodoteč, -e m

vodotěsně

vodotěsnost, -i f

vodotěsný

vodotěsný akvohermeta, nepermeabla por akvo

vodotrubný

vodotrysk m fontano, akvoŝpruco

vodotrysk, -u m fontano, akvoţpruco

vodouch, -a m

vodouš m zool. tringo

vodouš, -e m

vodov/á, -é f

vodov/ý: akvo‑, ~á polévka buljono, ~á barva akvarel-farbo, akvofarbo, ~á ondulace perakva / simpla ondulaĵo

vodováh/a, -y f nivelilo

vodováha f nivelilo, hadicová ~ (hosa) akvonivelilo, stavební (bublinová) ~ bobelnivelilo

vodovážk/a, -y f

vodově

vodovk/a, -y f

vodovod m akvodukto, akvokondukilo

vodovod, -u m akvodukto, akvokondukilo

vodovodní

vodový akvo‑

vodoznak, -u m

vodstv/o, -a n

vodule f

vodušk/a, -y f

Vogéz/y, - f

vogézský

voháknout se dok.

vochle f

vochlice f

vochlírn/a, -y f

vochlíř, -e m

vochlířk/a, -y f

vochlovací

vochlování n

vochlovat ned.

voj m taĉmento, armeo, hlavní ~ voj. ĉefa armeo, přední ~ voj. aj. avangardo, zadní ~ ariergardo

voj, -e f timono

voj, -e m taćmento, armeo hlavní ~ ćefa armeo přední ~ avangardo zadní ~ ariergardo

voj/ák m soldato, armeano, ~ák z povolání profesia soldato

vojácky

vojácký

vojáč/ek, -ka m

vojačk/a, -y f

voják, -a m soldato ~ z povolání profesia soldato

vojákování n

vojákovat ned.

vojákyně f

vojančení n

vojančin/a, -y f

vojančit ned.

vojand/a, -y f

voje n timono

vojenskoadministrativní

vojenskohistorický

vojenskohospodářský

vojenskopolitický

vojenskoprůmyslový

vojenskost, -i f

vojenskostrategický

vojensky

vojenský soldata, armea

vojenský soldata, armea, milita

vojenství n

vojevůdce m militestro, armeestro

vojevůdce m militestro, armeestro

vojevůdcovský

vojevůdcovství n

vojín m (senranga) soldato

vojín, -a m soldato

vojn/a f válka milito, služba militservo, soldatservo, být na ~ě militservi, soldatservi

vojn/a, -y f válka milito služba militservo, soldatservo být na ~ě militservi

vojsk/o, -a n armeo

vojsko n armeo, mužstvo soldataro, pozemní ~ terarmeo

vojskový

Vojtěch m Adalberto

Vojtěch, -a m

Vojtěšk/a, -y f

vojtěšk/a, -y f luzerno

vojtěška f bot., zeměd. luzerno

vojtěškotrávní

vojtěškový

vojvod/a m v Polsku a u balkánských Slovanů vojevodo, ~ství hist. vojevodio, vojevodujo

vojvodství n

vokabulář, -e m

vokál, -u m

vokál/ m lingv. vokalo, ~ní hud. voĉa, kanta, vokala

vokalický

vokalist/a, -y m

vokalíz/a, -y f

vokalizace f

vokalizovat ned.

vokálně

vokální

vokativ m lingv. (5. pád.) vokativo

vokativ, -u m

vokativní

vol/ek, -ka m

volací

volací voka

voláč, -e m, volák, -a m

volán(ek) m text. falbalo

volán, -u m

volán/ek, -ku m

volání n kri(ad)o, vok(ad)o

volání n kri(ad)o, vok(ad)o

volánkovitý

volánkový

volánovitý

volánový

volant m stirrado, stirilo

volant, -u m stirrado

volantový

volapük, -u m

volapük m lingv. Volapuko

volární

volat ned. voki ~ o pomoc voki helpon, voki pri helpo ~ k zodpo vědnosti devigi respondi sian agadon ~ lékaře venigi kuraciston ~ telefonem telefoni <> jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá kia sono, tia resono; kia sufloro, tia aktoro

volat ned. voki, krii, ~ hurá hurai, ~ o pomoc helpkrii, voki helpon, voki pri helpo, ~ ke svědectví atestigi, ~ k odpovědnosti devigi respond(ec)i pri / por sia agado, ~ lékaře venigi kuraciston, ~ na pomoc helpkrii, ~ telefonem telefoni, ~ z dálky hoji, # jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá kia sono, tia resono; kia sufloro, tia aktoro

volátk/o, -a n

volatý

volavk/a, -y f zool. ardeo; (lákadlo)

volavka f pták ardeo, při čižbě logbirdo

volavý

volb/a f 1 výběr elekt(ad)o 2 hlasování balot(ad)o, voĉdonado, ~y pl do parlamentu (por)parlamenta elektado, ~a povolání elekto de profesio

volb/a, -y f elekto hlasováním balotado, voćdonado ~y pl do parlamentu (por)parlamenta elektado ~a povolání elekto de profesio

vole n ptačí, hovor., struma kropo

vole, -te n ptačí kropo

volební balota

volební balota, ~ kampaň elektokampanjo, ~ místnost elektejo, ~ právo elektorajto, voĉdonjuro, elekta / balota juro, ~ urna voĉdona urno

voleč/ek, -ka m

volej, -e m

volejbal m flugpilkado, retpilkado, volejbalo

volejbal, -u m flugpilkado, retpilkado, volejbalo

volejbalist/a, -y m

volejbalistk/a, -y f

volejbalový

volenk/a, -y f

volený elekta

volený elektata

Volh/a, -y f

volh/a, -y f

Volha f zeměp. Volgo

voli/č m elektanto, balotanto, telefonní ~ tech. elektilo, ~telný elektebla

volicí

volič, -e m balotanto, elektanto; eltech.

voličk/a, -y f

voličový

voličský

voličstv/o, -a n

voliér/a, -y f

voliéra f birdejo

volit ned. elekti, baloti ~ někoho za poslance elekti iun kiel deputiton

volit ned. elekti, baloti, ~ někoho za poslance elekti iun kiel deputiton, elekti iun deputito

volitel, -e m

volitelk/a, -y f

volitelnost, -i f

volitelný elektebla

volitelský

volkamerie f

volky

volky nevolky vole nevole

voln/o, -a n libera tempo, ferio ~! eniru! dát ~ permesi liberan tempon, forpermesi je zde ~? ću estas ći tie libera loko? mít ~ esti libera není mi ~ mi ne sentas min bone

voln/ý liber(mov)a, aperta, ~é dny neúřední vakado, ~ý den ferio, libertago, # ~ě ložený náklad nám., dopr. loza kargo, ~á sukně vasta jupo, ~é šaty larĝa / malstrikta vesto, je ~ý / ~á ... vakas, žádná židle není ~á neniu seĝo vakas, ~ým tempem hud. andante

volňás/ek, -ka m

volně

volní vola

volno

volno/ n libera tempo, ferio, ~! eniru!, dát ~ permesi liberan tempon, forpermesi, # je zde ~? ĉu estas ĉi tie libera loko?, mít ~ esti libera, není mi ~ mi ne sentas min bone,

volno/ n libera tempo, ferio, ~! eniru!, dát ~ permesi liberan tempon, forpermesi, # je zde ~? ĉu estas ĉi tie libera loko?,

volnobě/h m tech. zařízení idlo, činnost idlado, ~žka f idlilo, ~žné kolo libera rado

volnoběh, -u m

volnoběžk/a, -y f

volnoběžný

volnokorunný

volnomyšlenkář m liberpensulo

volnomyšlenkář, -e m

volnomyšlenkářk/a, -y f

volnomyšlenkářský

volnomyšlenkářství n

volnost f libereco, ~ pohybu l. de moviĝado

volnost, -i f libereco ~ pohybu libereco de moviřado

volný libera, libermova šaty larřa, neřenanta, malstrikta

volontér, -a m

volontérk/a, -y f

volov/ec, -ce m

volovec m bot. buftalmo

volovin/a, -y f hovor. stultaĺo, idiotaĺo

volovina f hovor. stultaĵo, idiotaĵo

volovink/a, -y f

volský

volt, -u m volto

volt/ m el. odvozená jednotka SI volto, značka V, ~metr m voltmetro

Volt/a, -y f (řeka)

Voltair/e, -a m

voltairián, -a m

voltairiánský

voltairiánství n

voltairov/ec, -ce m

voltairovský

voltampér, -u m

voltarianizm/us, -u m

voltiž, -e f

voltižér, -a m

voltižovat ne(dok.)

voltmetr, -u m

volumetricky

volumetrický

volumetrie f

voluntarismus m fil. volismo

voluntarist/a, -y f

voluntaristicky

voluntaristický

voluntarizm/us, -u m

volut/a, -y f

voluta f arch. voluto

volutový

volvul/us, -u m

Volyň f zeměp. Volinio

volžsko-donský

volžský

vombat, -a m

vomitori/um, -a m

von/ět ned. bonodori, aromi, # něčím to tu ~í io ĉi tie bonodoras, ~ící i páchnoucí odora, odoranta, ~ný bonodora, aroma

voňav/ka f parfumo, aromaĵo, ~ý bonodora, aroma

voňavě

voňavk/a, -y f parfumo

voňavkárn/a, -y f

voňavkář, -e m

voňavkářk/a, -y f

voňavkářský

voňavkový

voňavý bonodora, aroma

vonět ned. bonodori, aromi něčím to tu voní perceptebla estas ći tie la odoro de io

vonný bonodora, aroma

vor, -u m floso

vor/ m floso, ~ař m flosisto

vorař, -e m flosisto

vorařin/a, -y f

vorařit ned.

vorařský

vorařství n

voro(s)plavný

voro(s)plavný flosebla, ~ tok flosvojo

voroplavební

vorový

Voršil/a, -y f

voršilk/a, -y f náb. ursulanino

voršilka f náb. ursulanino

voršilský

vorva/ň, -ně m kaćaloto

vorvaň m zool. kaĉaloto, makrocefalo

vorvanin/a, -y f, vorvaňovin/a, -y f

vořech, -a m

voříš/ek, -ka m

vos/a, -y f vespo

vosa f vespo

vosí

vosk, -u m vakso lyžařský ~ skivakso pečetní ~ sigelvakso

vosk/ m vakso, lyžařský ~ skivakso, pečetní ~ sigelvakso, zemní ~ geol. bitumo, ~ovice f vakskandelo, ~ovaný vaks(um)ita, ~ovat ned. leštit např. podlahu vaksi, obecně vaksumi

voskodárný

voskov/eň, -ně f

voskování n

voskovaný

voskovat ned. leštit podlahu vaksi

voskovávat ned.

voskově

voskovice f vakskandelo

voskovitý

voskovk/a, -y f

voskovnice f

voskový

voštin/a, -y f

voštink/a, -y f

voštinový

votivní

votivní náb. vota

vous, -u m

vous/ m jeden haro, lipharo, barba haro, ~y pl. barbo, knír lipharoj, licousy vangharoj, ~áč m barbulo, ~atý barb(ohav)a

vous/ek, -ku m

vous/y, -ů pl. m barbo

vousáč, -e m

vousatý barb(ohav)a

vousisk/o, -a n

vousk/a, -y f

vousový

vozač, -e m

vozataj m hist. trenisto, veturigisto

vozataj/ec, -ce m

vozatajský

vozatajstv/o, -a n

vozb/a, -y f ¨

vozembouch, -a m

vozembouch, -u m

vozhřivk/a, -y f

vozhřivý

vozí/k m veturileto, ĉar(et)o, dolio, invalidní ~k rulseĝo, vysokozdvižný ~k levĉaro, ~čkář m rulseĝisto

vozič, -e m

vozíč/ek, -ku m

vozíčkář, -e m

vozíčkářk/a, -y f

vozíčkový

vozidl/o, -a n veturilo motorové ~ motorveturilo

vozidlo n veturilo, motorové ~ motorveturilo

vozidlový

vozík, -u m veturileto, ĉaro; nákupní ~ aĉetĉareto (v samoobsluze); vysokozdvižný ~ levĉaro

vozit ned. veturigi

vozítk/o, -a n

vozítko n ĉareto

vozk/a, -y f

vozka m ĉaristo, koĉero

vozkovství n

vozmistr, -a m

voznice f

vozovk/a f veturvojo, veturejo, ŝoseo, živičný povrch ~y bituma (voj)tegaĵo

vozovk/a, -y f veturvojo

vozovn/a, -y f remizo

vozovna f remizo

vozový

vožení n

vpáčený

vpád m enfalo, voj. invado

vpád, -u m enfalo voj. invado

vpadat ned.

vpadávat ned.

vpadlý enfalinta, kav(iĝint)a

vpadlý enfalinta, kav(iřint)a

vpadnout dok. do díry enfali voj. invadi ~ do zad ataki iun de post la dorso ~ komu do řeči interrompi ies parolon

vpadnout dok. do díry enfali, voj. invadi, # ~ do zad ataki de post la dorso (někomu iun), ~ komu do řeči interrompi ies parolon, endiri

vpadnutí n

vpál/it dok., vpalovat ned. znamení do kůže brulstampi, brulmarki, vstřelit enpafi, vhodit expr. (rapidege) enpafi, # já mu to ~ím mia svingo lin kredigos

vpálení n

vpálit dok.

vpalování n

vpalovat ned.

vpašování n

vpašovat dok.

vpašovat ned. kontrabandi, ensmugli

vpašovávání n

vpašovávat ned.

vpěchovat dok.

vpěchovávat ned.

vpich, -u m

vpíchnout dok.

vpíchnutí n

vpichování n

vpichovat ned.

vpichový

vpíjení n

vpíjet se ned.

vpínací

vpínat ned.

vpis/ek, -ku m

vpisovat ned.

vpít dok.

vplacení n

vplácení n

vplácet ned.

vplatit dok.

vplatní n

vplazit se dok.

vplést dok.

vplést dok. enplekti, ~ do kola hist. radŝiri, radumi

vplétání n

vplétat ned.

vplítání n

vplítat ned.

vplížit se dok.

vplout dok. ennaĝi, enflosi, ~ do přístavu enhaveniĝi

vplout dok. ennaři, enflosi, ennaviři ~ do přístavu enhaveniři

vplouvání n

vplouvat ned.

vplutí n

vpodvečer

vpochodovat dok.

vpochodovat dok. enmarŝi

vposlouchat se dok.

vposlouchávat se ned.

vpotácet se dok.

vpouštět ned.

vpracovat dok.

vpravdě

vpravit dok. ~ se dostat se někam eniři přizpůsobit se adaptiři, asimiliři

vpravit dok. enigi, ~ se dok. dostat se někam eniĝi, přizpůsobit se adaptiĝi, asimiliĝi

vpravo kde dekstre kam dekstren

vpravo kde dekstre, kam dekstren, ~ v bok! dekstren!

vpravovat ned.

vprostřed(ku)

vpřed antaŭe(n), ~u antaŭe, vpřed! antaŭen!

vpřed antaýen

vpředu antaýe

vpůli

vpůli duone

vpusť f tech. enfluilo

vpustit dok. enlasi, allasi

vpustit dok. enlasi, allasi, # vpusť! enlasu!

vpuštění n

vr

vr, vrrr

vrab/ec, -ce m pasero

vrabčácký

vrabčák, -a m

vrabčátk/o, -a n

vrabčí

vrabčice f

vrabec m pasero

vrabeč/ek, -ka m

vrabečnice f

vracení n

vrácení n

vrácení n redono. resendo

vracet ned. redoni, resendi ~ se dok. reveni, reiri ~ se domů reveni hejmen

vracet ned. redoni, resendi, ~ se dok. reveni, reiri

vrah m murdisto, murdinto, najatý ~ sikario

vrah, -a m murdisto, murdinto

vrak m vrako, ŝipruino

vrak, -u m vrako, ţipruino

vrán/a, -y f korniko

vran/ík m nigra ĉevalo, ~ý lit. nigra

vrána f korniko

vraneč/ek, -ku m

vraní

vraník, -a m nigra ćevalo

vrank/a, -y f

vraný kniž. nigra ~ý kůň nigra ćevalo

vrápen/ec, -ce m

vrás/a f geol. falto, ~čitý falti(ĝin)ta, faltoplena, ~nění n faltado

vrás/a, -y f

vrásčení n

vrásčit ned.

vrásčit ned. sulki, ŝrumpigi, ~ obočí sulk(ig)i / kuntiri la brovojn

vrásčitě

vrásčitost, -i f

vrásčitý falti(řin)ta, faltoplena

vrásk/a, -y f falto bez ~ek senfalta

vráskovitost, -i f

vráskovitý

vrásnění n

vrásnit dok.

vrásnitelný

vrásnitý

vrásnivý

vrásový

vraštění n

vraštět (se) ned.

vraštit ned. viz vrásčit

vraštit ned.: ~ obočí sulk(ig)i/kuntiri la brovojn

vrat, -u m

vrat/a, - pomn. n pordego

vrát/ek, -ku m

vrát/eň, -ně f

vrát/ka, -ek n pl

vrata n pomn. pordego, ~ splavu kluzpordo

vratce

vratič m bot. tanaceto

vratič, -e m

vratičk/a, -y f

vratidl/o, -a n

vratidlo n lodní kapstano, k otáčení ručních nástrojů turnostango, klupo, tkalcovské varpocilindro

vratidlový

vratip/eň, -ně m

vratiplacht/a, -y f

vratiplachtový

vratipňový

vratiprst, -u m

vratiráhn/o, -a n

vratiráhnový

Vratislav, -i/-ě f

vrátit dok. redoni, resendi ~ se dok. reveni

vrátit dok. redoni, resendi, ~ se dok. reveni

vrátkář, -e m

vratkost, -i f

vrátkový

vratký falema, ŝancel(iĝem)a, labila

vratký labila, ţanceliřema

vrátn/á, -é f

vrátn/ice f pordistejo, ~ý m pordisto

vrátn/ý, -ého m pordisto

vratně

vrátnice f pordistejo

vrátnicový

vrátník m anat. piloro

vratník, -u m

vrátník, -u m

vrátníkový

vratnost, -i f

vratný

vrávorání n

vrávorat ned. ţanceliri

vrávorat ned. ŝanceliri, zigzage iri, zigzagi

vrávoravě

vrávoravost, -i f

vrávoravý

vrávoravý ŝancel(iĝ)a

vrazit dok. ekpuţi, ektuţegi, puţtuţegi (do čeho ion), kurenfali (kam ien), enpuţi, enţovi (co kam ion ien) ~ si trn do nohy enpiki dornon en la piedon

vrazit dok., vrážet ned., ekpuŝi, ektuŝegi, puŝtuŝegi (do něčeho ion), kurenfali (někam ien), enpuŝi, enŝovi (něco někam ion ien), # ~ si trn do nohy enpiki dornon en la piedon

vraž/dit ned. murdi, ~edný murda, mortiga

vražd/a, -y f murdo, krimmortigo hromadná ~da masakro loupežná ~da rabmurdo úkladná ~da insidmurdo

vražda f murdo, krimmortigo, hromadná ~ masakro, loupežná ~ rab(o)murdo, úkladná ~ insidmurdo

vraždění n

vraždicí

vraždit ned. murdi

vraždychtivost, -i f

vraždychtivý

vražedně

vražednice f

vražednost, -i f

vražedný murda

vražení n

vrážení n

vrážet ned.

vrb/a f saliko, smuteční ~ funebra s., plorsaliko, košíkářská ~ vimeno, vrbice f bot. salikario, vrbina f bot. lizimaĥio, lizimakio, ~ina f, ~oví n salikejo, ~ovka f bot. epilobio, ~ový salika

vrb/a, -y f saliko smuteční ~ plorsaliko

vrbice f

vrbin/a, -y f

vrboví n

vrbovin/a, -y f

vrbovk/a, -y f

vrbovn/a, -y f

vrbový

vrcení n

vrčení n

vrčet ned. graýli, grumbli, (koler)murmur(eg)i

vrčet ned. graŭli, grumbli, (koler)murmur(eg)i

vrčivě

vrčivý

vrh, -u m ĺeto ~ koulí sport. pezglob‑ĺeto ~ mláďat nasko de idoj

vrh/ m ĵeto, porod zvířete nasko (de idoj), sport. lanĉo, ~ koulí sport. globĵeto, ~ací zbraň ĵetarmilo

vrhací

vrhač, -e m

vrhač, -e m

vrhačk/a, -y f

vrhačský

vrhání n

vrhat ned., vrhnout dok. hodit ĺeti dávit vomi, sputi mláďata naski ~ se sin ĺeti, ĺetiři <> ~ se na kolena ĺeti sin sur la genuojn, fali sur genuojn, genufali <> kostky jsou vrženy la ĺeto estas farita

vrhavk/a, -y f

vrhcáby m pomn. hra ĵetkubludo

vrhnout dok. (hodit)

vrhnout dok., vrhat ned., hodit ĵeti, dávit vomi, sputi, sport. lanĉi, mláďata naski, ~ stín ĵeti ombron, ombri, ~ světlo verŝi lumon, ~ se sin ĵeti, ĵetiĝi, # ~ se na kolena ĵeti sin sur genuojn, fali sur genuojn, genufali, ~ se na někoho kurĵeti sin al iu, ~ se vpřed impeti, kostky jsou vrženy la kuboj jam falis / jam estas jetitaj, vrhnout podezření na někoho suspektindigi iun

vrhnout ned. (zvracet)

vrhnutí n (zvracení)

vrhový

vrch, -u m kopec monteto, altaĺo povrch supraĺo

vrch/ m kopec monteto, altaĵo, povrch supraĵo, # stoupat do ~u ascendi (krutaĵon)

vrchař, -e m

vrchařský

vrchem

vrchlík, -u m

vrchlík: kulový ~ mat. kaloto

vrchní supra nadřízený supera, ćefa ~ velitel ćefkomandanto

vrchní supra, hlavní ĉefa, m číšník ĉefkelnero, ~ velitel ĉefkomandanto

vrchní, -ho m číšník ćefkelnero

vrchník, -a m

vrchnoporučenský

vrchnost, -i f

vrchnost/ f superularo, osoby biensinjoro(j), grandsinjoroj, superaj aŭtoritatoj, ~enský aŭtoritatisma

vrchnostensky

vrchnostenský

vrchol, -u m hory supro, pinto události kulmino nadhlavník zenito

vrchol/ m supro, pinto, odb. klimakso, události kulmino, nadhlavník zenito, ~ hory verto de la monto, montpinto, montosupro, ~ kužele / jehlanu pinto de konuso / piramido, ~ úhlu / mnohostěnu mat. vertico, # ~ hory se stal holým montpinto kalviĝis, ~ík m bot. cumo, kimo, ~ný kulmina, ~ový sport. rekordcela, pintnivela

vrchol/ek, -ku m

vrcholení n

vrcholičnatý

vrcholík, -u m

vrcholit ned. kulmini

vrcholit ned. kulmini, zvl. hvězd. apogei

vrcholně

vrcholný kulmina

vrcholový rekordcela

vrchovatě

vrchovatý

vrchovin/a, -y f

vrchoviště n

vrkání n

vrkat ned. kolombumi, i přen. ned. kveri, rukuli

vrkat ned. kveri

vrkávání n

vrkávat ned.

vrkavý

vrkoč, -e m

vrkot, -u m

vrnění n

vrnět ned.

vrnět ned. murmureti

vrnívat ned.

vrnivý

vročení n

vročit dok.

vročovat ned.

vrodit dok.

vrostlý

vroub/ek m zářez noĉo, ~kovaný ŝtupdentita

vroub/ek, -ku m zářez noćo; hříšek peketo, kulpeto

vroub/it ned. zahnutím okraje orli, stužkou, kožešinou borderi, # cesta ~ená stromy vojo borderita de arboj

vroubeč/ek, -ku m

vroubený: cesta vroubená stromy vojo borderita de arboj

vroubit ned. zahnutím okraje orli stužkou, kožešinou borderi

vroubkovací

vroubkovačk/a, -y f

vroubkování n

vroubkovaný ţtupdentita

vroubkovat ned.

vroubkově

vroubkovnice f

vroubkovník, -u m

vroubkový

vroucí např. voda bolanta pozdrav varma, arda přání sopira

vroucí např. voda bolanta, pozdrav varma, arda, # ~ láska f varma / profunda amo, ~ přání arda, fervor(eg)a deziro

vroucn/ý arda, ~ě milovat amegi

vroucně

vroucnět ned.

vroucnost, -i f

vroucný

vrozen/ý denask(iĝ)a, ennaskita, ~á výmluvnost natura elokventeco

vrozeně

vrozenost, -i f

vrozený denask(iř)a

vrstevn/ice f samaĝulino, zeměp. nivellinio, výšková izohipso, hloubková izobato, ~ík m samaĝulo, ~icový nivellinia

vrstevnatě

vrstevnatost, -i f

vrstevnatý

vrstevní

vrstevnice f samařulino

vrstevnice f zeměp. nivellinio

vrstevník, -a m samařulo

vrstevný

vrstv/a, -y f tavolo společenská ~ socia tavolo

vrstva f tavolo, kulová ~ mat. globtavolo, společenská ~ socia tavolo

vrstvení n

vrstvený

vrstvičk/a, -y f

vrstvit ned.

vrstvit ned., na~ dok. tavoligi, ~ se, na~ se tavoliĝi

vrš, -e f

vrš/ek, -ku m supraĺo

vršek m supraĵo

vršíč/ek, -ku m

vršit ned.

vrt m boraĵo, bortruo, průzkumný ~ borsondo

vrt, -u m borado díra boraĺo, bortruo pokusný ~ borsondado

vrtací

vrtácký

vrtáctví n

vrtač, -e m

vrtáč/ek, -ku m

vrtačení n

vrtačit ned.

vrtačk/a, -y f bormaţino, drilo zubní ~ dentodrilo

vrtačka f bormaŝino, drilo, ruční ~ kubutborilo, zubní ~ dentodrilo

vrtačkový

vrtačský

vrták m nástroj, borilo, borhelico, člověk fuŝulo

vrták, -a m borilo, borhelico člověk fuţulo

vrtání n

vrtaný

vrtař, -e m

vrtařský

vrtařství n

vrtat ned. bori, drili <> to mi vrtá hlavou pri tio mi cerbumas, pro tio mi rompas al mi la kapon, min jukas scivolemo

vrtat ned. bori, drili, # to mi vrtá hlavou pro tio mi rompas al mi la kapon

vrtatelnost, -i f

vrtatelný

vrtav/ec, -ce m

vrtávat ned.

vrtavý

vrtění n

vrtět ned. turni, movi, skui ~ hlavou skui la kapon, kapnei ~ ocasem svingi la voston, vostumi ~ se ned. turniři, skuiři, moviři

vrtět ned. turni, movi, turnomovi, ~ hlavou skui la kapon, kapnei, ~ ocasem skui la voston, vostumi, ~ se ned. turniĝi, skuiĝi, moviĝi

vrtichvost m expr. flatemulo

vrtichvost, -a m

vrtívat ned.

vrtkavost, -i f

vrtkavý ţanceliřema, kaprica

vrtkavý ŝanceliĝema, ŝanĝanima, kaprica

vrtmistr, -a m

vrtn/ý bora, ~á souprava borekipaĵo, borsonda maŝinaro, ~á věž argano

vrtnout se dok.

vrtný

vrto/ch m kaprico, ~chy pl. humorŝanĝoj, ~šivý kaprica, ~šivý člověk přen. lunatiko, kapriculo

vrtohlavě

vrtohlavost, -i f

vrtohlavý

vrtoch, -u m kaprico ~y pl. humorţanřoj

vrtošivost, -i f

vrtošivý

vrtul/e f helico, ~ník m helikoptero, aŭtogiro

vrtule f helico

vrtulk/a, -y f

vrtulník, -u m helikoptero

vrtulníkový

vrtulový

vrub m noĉo, # na cizí ~ je la alies kosto / malutilo

vrub, -u m noćo na cizí ~ je ies kostoj, por ies damařo/konto/maluti lo/malavantařo, ţarře al iu

vruboun, -a m

vrubovací

vrubovaný

vrubovat ned.

vrubový

vrubozob/í, -ých m

vrůst dok.

vrůstání n

vrůstat ned.

vrut m ŝraŭbo por ligno

vrut, -u m

vryp, -u m

vrýt dok.

vrýt dok., vrývat ned. gravuri, ~ něco do kamene gravuri ion sur ŝtono, ~ něco do paměti gravuri / stampi ion en la memoron, encerbigi ion

vrývat ned. gravuri ~ něco do kamene gravuri ion sur ţtono ~ něco do paměti, do srdce gravuri ion en la memoron, en la koron

vrz, -u m

vrz: jedním ~em samtempe (eniri)

vrza/t ned. knari, grinci, ~t na housle skrapi violonon, ~vý grinca

vrzal, -a m

vrzání n

vrzat ned. knari, grinci

vrzavě

vrzavý

vrznout dok.

vrznutí n

vrzot, -u m

vržený

vržiště n

vřadění n

vřadit dok.

vřadit dok. envicigi

vřaďovat ned.

vřav/a, -y f tumulto bitevní ~ bataltumulto

vřava f tumulto, rumoro, bitevní ~ bataltumulto

vřazení n

vřazování n

vřazovat ned.

vřeck/o, -a n

vřeckatý

vřecko n bot. asko

vřed m lék. ulcero, žaludeční ~ stomaka ulcero, tvrdý ~ duriĝinta ŝankro, měkký ~ mola ŝankro

vřed, -u m ulcero, hnisavá hlíza absceso, kožní furunko; vřed se provalil la absceso disrompiřis / krevis; vřed zraje la absceso maturiřas; žaludeční vřed stomaka ulcero; rozříznout vřed dreni absceson

vředovatění n

vředovatět ned.

vředovitost, -i f

vředovitý

vředový

vřele

vřelost, -i f

vřelý voda bolvarma cit varma

vřelý voda bolvarma, i citově varm(eg)a, ~ pozdrav varma saluto

vření n i přen. bolado

vření n i přen. bolado

vřes, -u m eriko

vřes/ m obecný bot. kaluno, ~ovec m bot. eriko, ~oviště n erikejo

vřesk, -u m

vřesnatý

vřesov/ec, -ce m

vřesoví n

vřesoviště n erikejo

vřesovištní

vřesovitý

vřesovk/a, -y f

vřesový

vřešťan m zool. miceto

vřešťan, -a m

vřeštění n

vřeštět ned. stridi, ţriki dítě akre kriegi/ploraći, hojli, hurli trubka sonegi

vřeštět ned. stridi, ŝriki, kriĉi, dítě akre kriegi / ploraĉi, hojli, hurli, trubka sonegi

vřeštidl/o, -a n

vřeštivý

vřeten/o n spindelo, ŝpinilo, bobenstango, ~ní spindela, anat. radiusa, ~ní kost radiuso

vřeten/o, -a n spindelo

vřetenatk/a, -y f

vřetenatka f zool. klaŭsilio

vřeteník, -u m

vřeteníkový

vřeténk/o, -a n

vřeténkovitý

vřetenní

vřetenovitý

vřetenový

vřetenušk/a, -y f

vřetenuška f zool. zigeno

vřetýnk/o, -a n

vřez, -u m

vřezání n

vřezat dok.

vřezávání n

vřezávat ned.

vříd/ek, -ku m

vřídelní

vřídl/o, -a n termofonto, varmfonto, bolţaýmaĺo

vřídlo n termofonto, varmfonto, bolŝaŭmaĵo, ŝprucfonto

vřídlov/ec, -ce m

vřískal, -a m

vřískání n

vřískat ned.

vřískat ned. kriĉi, ŝriki

vřískavě

vřískavý

vřísknout dok.

vřísknutí n

vřískot m kriĉo, ŝriko

vřískot, -u m

vřít ned. boli ~ hněvem boli de kolero

vřít ned. boli, ~ hněvem boli de kolero

vřítit se dok.

vřítit se dok. expr. rapide eniri, enkuregi

vsadit dok. enmeti, enplanti ~ do hry vete ludi ~ se ned. veti

vsadit dok. enmeti, enplanti, ~ do hry vete ludi, veti pri la rezulto de ludo, ~ se ned. veti (s někým kun iu)

vsádk/a, -y f

vsádkový

vsak, -u m

vsáknout se dok. (en)sorbiĝi

vsáknout se dok. ensorbiři

vsáknutí n

vsakovací

vsakování n

vsakovat ned.

vsát dok.

vsát dok. (en)sorbi

vsávat ned.

vsazení n

vsázk/a, -y f

vsázkový

vsazování n

vsazovat ned.

vsedat ned.

vsedě sid(ant)e

vsedě sid(ant)e

vsednout dok.

vsítit dok.

vsítit: ~ míč sport. engolejigi pilkon

vskočit dok.

vskrytu

vskutku vere, efektive

vskutku vere, efektive

vsolit dok.

vsoukat dok.

vsouvání n

vsouvat ned.

vstání n

vstát dok.

vstát dok., vstávat ned. od stolu stariĝi, ekstari, leviĝi, ~ z lůžka ellitiĝi, ~ z mrtvých náb. resurekti

vstavač, -e m

vstaváč/ek, -ku m

vstavačovit/é, -ých f

vstavačovitý

vstávání n

vstávat ned. od stolu stariři, ekstari, leviři ~ z postele ellitiři

vstavět ned.

vstavit dok.

vstavovat ned.

vstoje star(ant)e

vstoje star(ant)e

vstoupit dok. eniri do vagonu envagoniři do organizace aliři, aniři ~ do služby enserviři, enservigi sin ~ na loď surţipiři ~ v platnost validiři ~ v sňatek edz(in)iři

vstoupit dok. eniri, do vagonu envagoniĝi, do organizace aliĝi, aniĝi, ~ do pracovního poměru dungigi sin, dungiĝi, ~ do služby enserviĝi, enservigi sin, ~ na loď surŝipiĝi, ~ v platnost ekvalidi, validiĝi, ~ v sňatek oženit se edziĝi, vdát se edziniĝi

vstrčit dok.

vstrčit dok., vstrkat ned. enpuŝi, enŝovi

vstřebání n

vstřebat dok. (en)sorbi

vstřebat dok. (en)sorbi, i přen. digesti

vstřebatelnost, -i f

vstřebatelný

vstřebávací

vstřebávání n

vstřebávat ned.

vstřel, -u m

vstřelení n

vstřelit dok. enpafi, gól ŝoti, rukou i ĵetpafi

vstřelit dok. gól enpafi, ţoti rukou i ĺetpafi

vstříc renkonte vyjít někomu ~ eliri renkonte al přen. fari/mont ri komplezon al iu

vstříc renkonte(n) al, vyjít někomu ~ eliri renkonte al iu, přen. fari / montri komplezon al iu

vstřícnolistý

vstřícný

vstřik, -u m

vstříknout dok. enţprucigi, injekti

vstříknout dok., vstřikovat ned. enŝprucigi, lék. injekti

vstříknutí n

vstřikovací

vstřikovač m tech. enŝprucigilo

vstřikovač, -e m

vstřikování n

vstřikový

vstuné n enirpago

vstup / výstup m inf. en-eligo, vstupní / výstupní systém m [ I/O] en-eliga sistemo

vstup, -u m čin eniro do domu enirejo do náměstí alirejo do organiza ce aliřo, aniřo, membriřo ~ zakázán eniro malpermesita

vstup/ m čin eniro, vchod enirejo, přístup, vjezd alirejo, do organizace aliĝo, aniĝo, membriĝo, inf. enig(ad)o, enigataĵo, ~ volný na představení senpaga prezentado, ~ zakázán eniro malpermesita

vstupenk/a, -y f enirbileto

vstupenka f (enir)bileto

vstupné, -ho n enirpago

vstupní

vstupní enir(ej)a, inf. eniga, ~ zařízení inf. enigilo, eniga organo

vstupovat ned.

vstupovat ned. v. vstoupit

vsugerování n

vsugerovat dok.

vsugerovat dok. sugestii

vsugerovávání n

vsugerovávat ned.

vsunout dok.

vsunout dok. enŝovi, do textu interpoli

vsunovat ned.

vsunutí n

vsuvk/a, -y f

vsuvka f intermet(aĵ)o, enŝovaĵo, lit. interpolaĵo

vsuvkový

vsyp, -u m

vsypání n

vsypat dok.

vsýpat ned.

vsypávání n

vsypávat ned.

vsypný

vš

všade

však sed, tamen

však sed, tamen

všanc: dát ~ oferlasi

všanc: dát ~ svůj život oferlasi sian vivon

vše ćio beze ~ho tute trankvile

vše/, též ~chno ĉio, beze ~ho tute trankvile, kompreneble, naprosto ~ ĉiom

všearabský

všecek 1 celý tuta 2 každý ĉiu viz též všechen

všecko

všečínský

všedn/í ĉiutaga, ordinara, banala, ~í den simpla tago, ~í věc ordinaraĵo, ~ost f ordinareco

všedně

všednět ned.

všední ćiutaga, ordinara, banala

všední, -ho m, n

všednost, -i f

všedobr, -u m

všeevropský

všeho viz vše

všehochu/ť, -ti f

všehochuť f gastr. i přen. mikspoto

všehoj m bot. panako, ~ ženšenový ginsengo

všehoj, -e m

všehojící

všehojivý

všehovšudy

všech ĉies

Všech svatých festo de Ĉiuj Sanktuloj

všech/en, ~na, ~no ćiu, tuta, ćia pro ~ny případy por ćiaj okazoj to už přestává ~no! tio jam superas ćiujn limojn! byl ~en nesvůj li estis tute ekster si

všech/en, ~na, ~no, též všecek, všeckna, všeckno, ĉiu, tuta, ĉia, # pro ~ny případy por ĉiaj okazoj, to už přestává ~no! tio jam superas ĉiujn limojn!, byl ~en nesvůj li estis tute ekster si

všekaz, -a m

všekřesťanský

všelásk/a, -y f

všelék m hist., lit. panaceo

všelék, -u m

všeli/cos diversaĵoj, ~jak diversmaniere, ĉiel, ~jaký, ~ký diversa, ĉia(speca)

všelico(s) diversaĺoj

všelidový

všelidsky

všelidský

všelidský ĉiuhoma

všelidství n

všelijak diversdmaniere, ćiel

všelijaký diversa, ćia(speca)

všem/ al ĉiuj, ~ patřící ĉies, ~i prostředky ĉiarimede

všemo/cný ĉiopova, ~houcí ĉiopova, V~ m náb. Plejpotenca, m Plejpotenculo, ~žný ĉiuspeca, ~žně ĉiurimede

všemocně

všemocnost, -i m

všemocný

všemohoucí ćiopova

Všemohoucí, -ho m

všemohoucnost, -i f

všemožně ćiurimede

všemožný

všenárodní tutnacia

všenárodní tutnacia

všenárodnost, -i f

všeněmecký

všeněmectví n

všenk/a, -y f

všeobecn/ě ĝenerale, ~ý ĝenerala, universala

všeobecně řenerale

všeobecnost, -i f

všeobecný řenerala, universala

všeobsáhlý

všeodborový

všeodborový tutsindikata

všeplatný

všeruský

všeslovansky

všeslovanský

všeslovanství n

všesměrový

všesokolský

všesportovní

všestrann/ý ĉiuflanka, ĉiudirekta, ĉiurilata, universala

všestranně ćiuflanke

všestrannost, -i f

všestranný ćiuflanka, ćiudirekta, ćiurilata, universala

všestudentský

všesvazový

všesvětově

všesvětovost, -i f

všesvětový

všeteč/ný trudiĝema, scivolema, ~ka m entrudiĝulo

všetečk/a, -y f

všetečně

všetečnost, -i f

všetečný maldiskreta, trudiřema, scivolema

všeuměl, -a m

všeuměl/ec, -ce m

všeumělec m universalulo, hanl. ĉiospertulo

všeumělecký

vševěd, -a m

vševěd/ m ĉiosciulo, ~oucí ĉiosci(ant)a

vševědoucí

Vševědoucí, -ho m

vševědoucnost, -i f

vševidoucí

vševidoucí ĉiovida

Vševidoucí, -ho m

vševojskový

všežrav/ec, -ce m

všežravost, -i f

všežravý

všežravý ĉiomanĝanta, ĉiovora

všichni ĉiuj

všichni, všech ćiuj

všímat si ned. rimarki, noti, atenti úmyslně si ne~at malatentiu, neglekti, ignori

všímav/ý atentema, observema, ~ost f observemo

všímavě

všímavost, -i f

všímavý atentema

všimnout si dok.

všimnout si dok., všímat si ned. rimarki, noti, atenti, # úmyslně si ne~ malatenti, neglekti, ignori

všít dok.

všít ned. text. enkudri

všiv/ec, -ce m

všivácký

všiváctví n

všivák m fiulo, mizerulo

všivák, -a m

všivárn/a, -y f

všívat ned.

všivý

vškrábnout dok.

všlehání n

všlehat ned.

všlehávání n

všlehávat ned.

všoupávat ned.

všoupnout dok.

všourat se dok.

vštěpit dok.

vštěpování n

vštěpovat ned.

vštěpovávat ned.

vštípení n

vštípit dok. enkapigi, gravuri en la memoron

vštípit dok., vštěpovat ned. enkapigi, gravuri en la memoron, inokuli, ~ si memorfiksi

všude kde ćie kam ćien ~ jinde ćie(n) ajn aliloke(n)

všude kde ĉie, kam ĉien, ~ jinde ĉie(n) ajn aliloke(n)

všudy

všudybyl, -a m

všudypřítomný

všudypřítomný ĉie(est)a

vtáhnout dok. entiri vdechnout enspiri vpochodovat enmarţi vtrhnout invadi

vtáhnout dok., vtahovat ned. entiri, vdechnout enspiri, vpochodovat enmarŝi, vtrhnout invadi, ~ do vřetena tredi (fibrojn en ŝpinilon)

vtahovat ned.

vtažení n

vtažný

vtéci dok.

vtéci dok., vtékat ned. enflui

vtékat ned. enflui

vtělení n

vtělení n náb. aj. enkarniĝo

vtělený

vtělit dok.

vtělit dok. enkorpigi, enkarnigi, ~ se enkorpiĝi

vtělování n

vtělovat ned.

vteřin/a, -y f sekundo

vteřina f sekundo, úhlová ~ mat. s. de angulo

vteřinečk/a, -y f

vteřink/a, -y f

vteřinový

vtesání n

vtesat dok.

vtesávání n

vtesávat ned.

vtěsnat dok. enpremi, enţtopi, perforte enigi

vtěsnat dok. enpremi, enŝtopi, perforte enigi, ~ se enpremiĝi (do něčeho ien / en ion)

vtěsnávat ned.

vtip, -u m důvtip inřeni(ec)o anekdota spritaĺo dělat ~y spriti

vtip/ m důvtip inĝeni(ec)o, anekdota anekdoto, spritaĵo, lechtivý / košilatý ~ tikla spritaĵo, dělat ~y spriti, ~álek m spritulo, ~kaření n blago, ~nost f sprit(ec)o, ~ný sprita, ~né řešení inĝenia solvo

vtíp/ek, -ku m

vtipál/ek, -ka m

vtipkař, -e m

vtipkování n

vtipkovat ned.

vtipkovat ned. spriti

vtipně

vtipnost, -i f spriteco

vtipný sprita

vtírání n

vtírat se ned. trudi sin, trudiĝi

vtírat se ned. trudi sin, trudiři

vtíravě

vtíravost, -i f

vtíravý

vtíravý trudema

vtisk, -u m

vtisk/ m, ~nutí n enpreso; enpremiĝo

vtisknout dok. enpremi, gravuri, (en)presi, doni stampon (něčemu al io)

vtisknout dok. enpremi, gravuri, presi

vtiskovat ned.

vtiskový

vtkát dok. viz vetkat

vtlačení n

vtlačit dok.

vtlačovací

vtlačovat ned.

vtlouci dok.

vtlouci dok. enbati

vtloukání n

vtloukat ned.

vtloukávání n

vtloukávat ned.

vtok m enfluejo

vtok, -u m

vtokový

vtom subite, en tiu momento

vtom subite, en tiu momento

vtrhávat ned.

vtrhnout dok. do země perforte eniri, invadi

vtrhnout dok. perforte eniri / enmarŝi, ~ do země invadi

vtrhnutí n

vtroušený

vůbec (en)tute, řenerale, absolute ~ ne tute ne, absolute ne, nepre ne, neniel co ~ chceš? kion vi entute/propre volas?

vůbec (en)tute, ĝenerale, absolute, ~ ne tute ne, absolute ne, nepre ne, neniel, ~ nic neniom, # co ~ chceš? kion vi entute / propre volas?

vůči rilate (al), koncerne (ion)

vůči rilate (al), koncerne (ion)

vůčihledně

vůd/ce m gvidanto, gvidisto, estro, ĉefo, direktanto, průvodce kondukanto, gvidisto, přen. kapo, ~covský gvidista, ~covství n estreco, ~čí gvida, ~čí list zast. řidičský průkaz stirista licenco, stirrajtigilo, ~čí osobnost ĉefulo

vůdce m gvidanto, kondukanto, estro, ćefo

vůdcovský

vůdcovství n

vůdčí gvida

vůdkyně f

vůl m kastrita virbovo / taŭro, okso, přen. hanl. hlupák stultulo

vůl, vola m bovo, okso

vůl/e f volo, tech. ludo, movlibereco, bez ~e senvole, tech. sen ludo, o své ~i laŭvole, poslední ~e testamento, zanechat poslední ~i testamenti, proti své ~i kontraŭvole, z vlastní ~e memvole, uložení s ~í tech. alĝustigo kun ludo, # při nejlepší ~i nemohu malgraŭ mia plej bona volo mi ne povas, být někomu po ~i obei iun

vůle f volo bez ~e senvole o své ~i laývole poslední ~e testamento proti své ~i kontraývole při nejlepší ~i nemohu malgraý mia plej bona volo mi ne povas

vulg/arismus m vulgarismo, ~ární vulgara, triviala, ~ární řeč fiparolo, ~arizovat 1 vulgarigi 2 (tro) simpligi

vulgarizace f

vulgarizační

vulgarizátor, -a m

vulgarizátork/a, -y f

vulgarizátorský

vulgarizátorství n

vulgarizm/us, -u m

vulgarizování n

vulgarizovat ne(dok.)

vulgárně

vulgární vulgara, triviala

vulgárnost, -i f

vulgáta f náb.Vulgato

vulk/án m vulkano, ~anický vulkana

vulkán, -u m (vulkánfíbr)

vulkán, -u m vulkano

vulkanický

vulkanizace f

vulkanizační

vulkanizát, -u m

vulkanizér, -a m

vulkanizérský

vulkanizérství n

vulkanizm/us, -u m

vulkanizování n

vulkanizovat dok. a ned.vulkanizi

vulkanizovat ne(dok.) vulkanizi

vulkanolog, -a m

vulkanologický

vulkanologie f

vulkanoložk/a, -y f

vulkánový

vulv/a, -y f

vulva f anat.vulvo

vůně f bonodoro, aromo

vůně f bonodoro, aromo

vuřt m vursto, kolbaso, cervelaso

vuřt, -u m kolbaso, vursto

vústění n

vústit dok.

vúsťovat ned.

vůz m veturilo, ĉaro, žel. vagono, hovor. aŭto, fekální ~ ŝlimkamiono, fekaĵa cistern-kamiono, chladicí ~ fridiga vagono, jídelní ~ manĝovagono, restoracivagono, klanicový ~ žel. palisvagono, kropicí ~ akvuma kamiono / veturilo, ŝpruckamiono, ~ lanové dráhy kablotramo, visuté nacelo, lehátkový žel. ~ kuŝvagono, lůžkový ~ žel. litvagono, Malý ~ astr. (hovor.) Malgranda Ursino, Ursido, osobní ~ aŭto(mobilo), plně naložený ~ plenĉaro, plošinový ~ platĉar(eg)o, pohřební ~ ĉerkoveturilo, přívěsný ~ ruldomo, ~ s dvojspřežím kvarĉevala ĉaro, stěhovací ~ mebloveturilo, Velký ~ astr. Granda Urs(in)o, vězeňský ~ ĉelveturilo, vlečný ~ remorko, postveturilo

vůz, vozu m veturilo, ćaro, vagono jídelní ~ manřo‑vagono, restoraci ‑vagono kropicí ~ akvuma kamiono/veturilo, ţpruckamiono lehát kový ~ kuţvagono lůžkový ~ litvagono Malý ~ Malgranda Urs(in)o, Ursido osobní ~ aýto(mobilo) přívěsný ~ ruldomo stěhovací ~ mebloveturilo Velký ~ Granda Urs(in)o vlečný ~ remorko, postve turilo

vy (ty), vy, Vy vi

vy, Vy vi

vyabstrahování n

vyabstrahovat dok.

vyanalyzovat dok.

vyasfaltování n

vyažurovat dok.

vybabrat se dok.

vybádat dok.

vybafat dok.

vybafčit dok.

vybafnout dok.

vybafnutí n

vybagrování n

vybagrovat dok.

vybájený mita

vybájit dok.

vybalancovat dok.

vybalení n

vybalit dok.

vybalit dok., vybalovat ned. elpaki

vybalování n

vybalovat ned. elpaki

vybarvení n

vybarvenost, -i f

vybarvit dok. kolorigi ~ se dok. i přen. montri siajn verajn kolorojn

vybarvit dok. kolorigi, ~ se dok. (bele) koloriĝi, # přen. montri siajn verajn kolorojn

vybarvovat ned.

vybásnit dok.

vybatolit se dok.

výbav/a f výstroj ekipaĵo, nevěsty dotaĵo, ~ička f dětská beba vestokompleto

výbav/a, -y f nevěsty dotaĺo

vybav/ení n ekipaĵo, představy aj. elvoko, ~enost f ekipiteco, ekipiĝo, ~it dok. ekipi, provizi, (něco něčím ion per io), věnem, vlastnostmi doti, # ~it knihovnu knihami garni bibliotekon per libroj, ~it nábytkem mebli, ~it stěžňovím nám. mastizi, ~it si imagi, v mysli rememori, reimagi

vybavení n ekipaĺo

vybavenost, -i f

výbavičk/a, -y f dětská beba vestokompleto

vybavit dok. ekipi, provizi (co čím ion per io) nevěstu doti ~ si v mysli rememori, reimagi

výbavnost, -i f

vybavovací

vybavování n

vybavovat ned.

vybednění n

vybednit dok.

vybedňování n

vybedňovat ned.

výběh m pro zvěř libera / eksterstabla kurejo, ohražený (ĉirkaŭbarita) paŝtejo, pro děti liberarea tereno (por infanoj)

výběh, -u m

vyběhání n

vyběhanost, -i f

vyběhaný

vyběhat dok.

vyběhat ned. sukcesi en penado / akirado; ~ se ned. satkuri, ĝissate kuradi

vyběhávání n

vyběhávat ned.

vyběhlice f

vyběhnout dok.

vyběhnout dok. ekkuregi, elkuri, suprenkuri <> ~ s někým elĺeti iun, ekspedi iun al diablo, rebati iun

vyběhnout dok. ekkuregi, elkuri, suprenkuri, ~ s někým elĵeti iun, ekspedi iun al diablo, rebati iun

vyběhnutí n

výběhový

vybelhat se dok.

výběr, -u m elekto bot., zool. selekto zboží sortimento

výběr/ m elekt(ad)o bot., zool. selekto, bot. draĵo, elkreskaĵo, zboží sortimento, statistický samplo, ekon. deprenaĵo, náhodný ~ mat. aleatora samplo, loteca specimeno, ~čí m kolektisto, ~čí daní impostisto

vyběrák, -u m

výběrčí

výběrčí f

výběrčí, -ho m kolektisto

výběrný

výběrovost, -i f

výběrový

výběrový o zboží altkvalita, speciala, vzorkem sampla

výběsnit se dok.

výbetonování n

výbetonovat dok.

výběž/ek, -ku m elstaraĺo anat. apofizo ~ hor montarlango ~ pevniny terlango

výběžek m elstaraĵo, anat. apofizo, proceso, ~ hor montarlango ~ pevniny terlango

vybičování n

vybičovat dok.

vybičovávání n

vybičovávat ned.

vybídnout dok.

vybídnout dok., vybízet ned. instigi, vybízet k násilí instigi al perforto

vybídnutí n

vybíhání n

vybíhat dok.

vybíječ m el. ekscitilo, ekscit-maŝino

vybíjející

vybíjen/á, -é f

vybíjení n

vybíjet ned. rozbíjet elbati vyhubit ekstermi, (for)bući, masakri akumulátor malţargi

vybíjet ned. rozbíjet elbati, vyhubit ekstermi, (for)buĉi, masakri, zdroj proudu malŝargi

vybílení n

vybílit dok. prádlo blankigi místnost kalki

vybílit dok. prádlo blankigi, místnost vápnem kalki

vybírací

vybírání n

vybírat ned. elekti bot., zool. provádět selekci selekti, úspory elpreni, malplasi, poplatky, příspěvky, daně kolekti, # ~ schránku malplenigi la leterkeston, ~ statisticky sampli, ~ vklad ekon. retrati

vybírat ned. elekti bot., zool. selekti úspory elpreni poplatky kolekti schránku malplenigi (la leterkeston)

vybírat ned. viz. vybrat

vybíravě

vybíravost, -i f

vybíravý elektema

vybíravý elektema

vybít dok.

vybít dok. viz vybíjet

vybití n

vybízení n

vybízet ned. instigi

vyblábolit dok.

vyblafat dok.

vyblafnout dok.

vybláznit se dok.

vybledat ned.

vybledlý paliĝinta

vybledlý paliřinta

vyblednout dok. paliĝi

vyblednout dok. paliři

vyblednutí n

vyblejsknout dok.

vyblejsknutí n

vyblekotat dok.

vyblept~

vyblinkat dok.

vyblít dok.

vybliz~

vyblýskat dok.

vyboč/ení n dekliniĝo, devio, z cesty devojiĝo, flankvojiĝo, lingv. anakoluto, anat. valg(iĝ)o, ~ený anat. valga, ~it dok. deflankiĝi, devii, dekliniĝi, flankeniĝi, anat. valgi, při namáhání na vzpěr kniki, ~ z kurzu dopr. elkursiĝi

vybočení n

vybočit dok. deflankiři, devii

vybočování n

vybočovat ned.

vybodnout dok.

vybodování n

vybodovat dok.

výboj, -e m eltech. malţarřo voj. konkerado, agreso

výboj/ m el. malŝargo, voj. agreso, ~ný agresema, ekspansiisma, militema, ofensiva

výbojk/a, -y f

výbojka f el. inkandeska lampo

vybójkování n

vybójkovat dok.

výbojkový

výbojně

výbojnost, -i f

výbojný agresema, ekspansiisma

vybojování n

vybojovat dok. militakiri, batalakiri, konkeri

vybojovat dok. militakiri, batalakiri, konkeri, gajni

vybojovávání n

vybojovávat ned.

vybojový

vybombardování n

vybombardovat dok.

vybombardovat dok. bombe detrui

výbor, -u m komitato národní ~ nacia komitato poradní ~ cerbumkomita to stávkový ~ strikkomitato ústřední ~ centra komitato výkonný ~ plenumkomitato závodní ~ sindikata (entreprena) komitato ~ z díla elektita verkaro

výbor/ m osoby komitato, estraro, výběr elekto, lit. antologio, národní ~ nacia k., poradní ~ konsila k., stávkový ~ strikkomitato, ústřední ~ centra k., vládní ~ registara k., výkonný ~ plenumkomitato, agada k., závodní ~ entreprena k., ~ z díla elektita verkaro, ~ z četby lit. krestomatio, ~ový komitata, estrara

výborn/á, -é f

výborn/ý bonega, eminenta, ~ý zrak / sluch akra okulo / orelo, ~ě! brave!, eminente!

výborně

výbornost, -i f

výborný bonega, eminenta

výborovk/a, -y f

výborový komitata

vybouchat dok.

vybouchnout dok.

vybouchnout dok. eksplodi, viz též vybuchnout

vyboulení n

vyboulený

vyboulit dok.

vybourání n

vybourat dok.

vybourat dok. trarompi, (forige) detrui / malkonstrui

vybouření n

vybouřit se dok.

vybouřit se dok. řáděním satfuriozi, hýřením satdiboĉi

vyboxovat dok.

vybrakování n

vybrakovat dok.

vybran/á, -é f

vybran/á: mít na ~ou povi elekti, dát někomu na ~ou igi iun elekti / ke li elektu, rozkazem doni ultimaton

vybran/ý 1 vyjmutý elprenita 2 určený, zvolený elektita 3 vynikající rafineca, ~ý vkus elstara / eminenta sento, # mluvit ~ě paroli elegante / rafinite

vybran/ý elektita mít na ~ou povi elekti, havi por elekto

vybraně

vybrání n

vybranost, -i f

vybrat dok. elekti

vybrat dok. vyhledat elpreni, vyvolit elekti

vybrečet dok.

vybreptat dok.

vybreptnout dok.

vybrnkat dok.

vybrnkávat ned.

vybrou/sit dok. akrigi, tech. faceti, ~šenost f lit. slohu fajliteco, ~šený 1 akrigita 2 přen. fajna, altkvalita, perfekta, cizelita, osoba eleganta, delikata, fajna, ~šené fráze delikataj / fajnaj sentencoj

vybrousit dok.

vybroušeně

vybroušení n

vybroušenost, -i f

vybroušený

vybručet se dok.

výbrus, -u m

vybruslit dok.

výbrusový

vybrušování n

vybrušovat ned.

vybryndat dok.

vybředat ned.

vybřednout dok.

vybřednutí n

vybubnování

vybubnovat dok.

vybubnovávání n

vybubnovávat ned.

vybudování n

vybudovat dok. (el)konstrui

vybudovat dok. (el)konstrui

vybudovávat ned.

výbuch m eksplodo, detonacio, sopky erupcio, ~ hněvu ekflamo de kolero

výbuch, -u m eksplodo sopky erupcio

vybuchlý

vybuchnout dok. eksplodi, erupcii ~ smíchy, radostí, vztekem eksplodi per rido, pro řojo, de furiozo

vybuchnout dok., vybuchovat ned. eksplodi, o sopce erupcii, ~ radostí / vztekem eksplodi pro ĝojo / de furiozo, ~ smíchy rideksplodi, eksplodi per rido

vybuchnutí n

vybuchování n

vybuchovat ned.

výbuchový

vybujelý

vybujet dok.

vybumbat dok.

vyburácet se dok.

vyburcování n

vyburcovat agiti (někoho iun)

vyburcovat dok.

vyburcovávat ned.

výbušin/a, -y f

výbušinářský

výbušk/a, -y f

výbušn/ina f eksplodaĵo, ~ý eksplod(em)a, ~ý motor m zast. eksploda motoro

výbušně

výbušnin/a, -y f eksplodaĺo

výbušnost, -i f

výbušný eksplodema

vybýt dok.

vybývat ned.

vycákat dok.

vycáknout dok.

vycedit dok.

vycementování n

vycementovat dok.

vycenění n

vycenit dok.

vycenit: ~ zuby montri dentojn

vycentrování n

vycentrovat dok.

vycezování n

vycezovat ned.

vycídění n

vycídit dok.

vycinkat dok.

vycinkávat ned.

vycínovat dok.

vycítit dok. intuicie senti

vycítit dok. intuicie senti

vyciťovat ned.

vycizelování n

vycizelovat dok.

vyclení n

vyclít dok. doganimposti

vyclít dok. eldoganigi

vyclívací

vyclívání n

vyclívat ned.

vycourat dok.

vycouvání n

vycouvat dok.

vycouvávat ned.

vycpání n

vycpanin/a, -y f

vycpat dok. zvíře, nábytek remburi

vycpat dok. zvíře, nábytek remburi

vycpávací

vycpávání n

vycpávat ned.

vycpávk/a, -y f

vycpávka f remburaĵo, pufo

vycpávkový

vycucání n

vycucat dok.

vycucávání n

vycucávat ned.

vycucnout dok.

vycucnutí n

vycukernění n

vycukernit dok.

vycukerňování n

vycukerňovat ned.

vycuknout se dok.

vycukrování n

vycukrovat dok.

vycupitat dok.

vycválat dok.

vycvičit dok. ekzerci, eduki sport. trejni zvíře dresi

vycvičit dok. ekzerci, eduki, sport. trejni zvíře dresi

výcvik m ekzercado, trejnado, dresado

výcvik, -u m ekzercado, trejnado, dresado, manovroj

výcvikový

výč/et, -tu m denombrado

vyčachrovat dok.

vyčalounění n

vyčalounit dok.

vyčalouňování n

vyčalouňovat ned.

vyčárkování n

vyčárkovat dok.

vyčarovat dok.

vyčarovat dok.elsorĉi

vyčasit se dok.

vyčasování n

vyčasovat dok.

vyčasovat se ned.

vyčastovat dok.

vyčenichání n

vyčenichat dok.

vyčenichat dok. elflari

vyčenichávání n

vyčenichávat ned.

výčep, -u m biervendejo

výčep/ m bierkranejo, biervendejo; čepování elkran(ad)o, ~ní kranverŝanto

výčepn/a, -y f

výčepní

výčepní, -ho m

výčepnice f

výčepník, -a m

vyčepování n

vyčepovat dok.

vyčerpaně

vyčerpání n

vyčerpanost, -i f

vyčerpaný elĉerpita, (ege) lacigita, forkonsumita

vyčerpaný elćerpita, forkonsumita, senfortigita

vyčerpaný elĉerpita, lacega, forkonsumita, senfortigita

vyčerpat dok. elćerpi, elpumpi člověka senfortigi prací laborkonsumi, laborlacigi

vyčerpat dok. elĉerpi, elpumpi, člověka senfortigi, prací laborkonsumi, laborlacigi, ~ zásoby forkonsumi provizojn, ~ se elĉerpiĝi, konsumiĝi

vyčerpatelný

vyčerpávající senfortiga, laciga

vyčerpávající senfortiga, laciga

vyčerpávání n

vyčerpávat ned.

vyčeření n

vyčeřit dok.

vyčeřování n

vyčeřovat ned.

výčes, -u m

vyčes/ek, -ku m

vyčesání n

vyčesat dok.

vyčesávání n

vyčesávat ned.

vyčeskový

výčet m elnombr(ad)o, elnombraĵo

vyčíhat dok.

vyčíhat dok. elspioni

vyčíhnout dok.

vyčich/lý senodoriĝita, ~nout dok. senodoriĝi, sengustiĝi, přen. senfortiĝi

vyčichání n

vyčichat dok.

vyčichávání n

vyčichávat ned.

vyčichlý

vyčichnout dok. senodoriři, sengustiři, senfortiři

vyčichnutí n

vyčinění n

vyčinit dok.

vyčinit dok. 1 napomenout riproĉ(eg)i, mallaŭdi, vyhubovat skoldi 2 kůži tani

vyčiňovat ned.

vyčiřit dok.

vyčíslení n

vyčíslit dok.

vyčíslit dok. elnombri

vyčíslitelný

vyčíslování n

vyčíslovat ned.

vyčíst dok. vytknout riproći ~ z očí ekkoni/kompreni el la mieno, dećifri/legi sur la vizařo

vyčíst dok. vytknout riproĉi, ~ z očí / z tváře ekkoni / kompreni el la mieno, deĉifri / legi sur la vizaĝo

vyčistění n

vyčistit dok.

vyčistit dok. purigi, ~ ránu lék. detergi, ~ rozpouštědlem desolvi

vyčištění n

vyčišťování n

vyčišťovat ned.

vyčíta/t ned. riproĉi, skoldi, ~t si fari al si skrupulojn, ~vý riproĉa

vyčítání n

vyčítat ned. riproći

vyčítavě

vyčítavost, -i f

vyčítavý riproća

výčitk/a f riproĉo, ~y pl. ~a svědomí konsciencriproĉo, memriproĉo, konsciencskrupulo, pikoj de konscienco, # má ~y svědomí lia konscienco lin riproĉas, memriproĉo lin pikas

výčitk/a, -y f riproćo ~y pl svědomí konsciencriproćo, memriproćo, rimorso má ~y svědomí lia konscienco lin riproćas, memriproćo lin pikas

vyčkat dok. (řis)atendi

vyčkat dok., vyčkávat ned. (ĝis)atendi

vyčkávací prokrastiga ~ stanovisko prokrastiga starpunkto ~ taktika prokrastiga taktiko, taktiko de prokrastado/atendado

vyčkávací prokrastiga, ~ stanovisko prokrastiga starpunkto, ~ taktika prokrastiga taktiko, taktiko de prokrastado / atendado

vyčkávání n

vyčkávat ned.

vyčkávavost, -i f

vyčkávavý

vyčlenění n

vyčlenit dok.

vyčlenit dok. liberigi, disponigi

vyčleňování n

vyčleňovat ned.

vyčmuchání n

vyčmuchat ned.

vyčmuchávání n

vyčmuchávat ned.

výčněl/ek, -ku m elstaraĺo

výčnělek m elstaraĵo, anat. eminenco, prominenco, arch. korbelo

vyčnělin/a, -y f

vyčnělý

vyčnívání n

vyčnívat ned. elstari

vyčnívat ned. elstari, ~ špičkou / špičkami pinti

vyčoudit dok.

vyčouhlý

vyčpělost, -i f

vyčpělý

vyčpělý viz vyčichlý

vyčpět dok.

vyčpít dok.

vyčtení n

výčtový

vyčuhovat ned.

vyčuch~

vyčurat se dok.

vydací

vydadat se dok.

výdaj m elspezo, cestovní ~e vojaĝelspezoj

výdaj, -e m elspezo

výdajový

vydání n knihy eldono, aperigo bankovky emisio, lanćo, cirkuligo věci transdono útrata elspezo zvláštní ~ ekstra eldono

vydání n tiskoviny publikigo, eldono, aperigo, bankovky emisio, lanĉo, cirkuligo, věci transdono, útrata elspezo, zvláštní ~ speciala eldono

vydařený

vydařit se dok. sukcesi ~ se po někom similiři al iu, heredi ies kvalitojn

vydařit se dok. sukcesi, # ~ se po někom similiĝi al iu, heredi ies kvalitojn

vydat dok. tiskovinu eldoni, aperigi, piblikigi, emisii, lanći, cirkuligi věc, zločince transdoni peníze na útratu elspezi ~ se dok. ekiri, ekvojaři ~ se v nebezpečí meti sin en danřeron

vydat dok., vydávat ned.1 tiskovinu eldoni, aperigi, uveřejňovat publikigi 2 bankovky, známky emisii 3 dát do oběhu cirkuligi 4 věc transdoni 5 utrácet peníze elspezi 6 zločince práv. ekstradicii, ~ se dok. ekiri, ekvojaĝi, # ~ energii energii, ~ úřední rozhodnutí dekreti, ~ se v nebezpečí meti sin en danĝeron, ~ se na cestu ekvojaĝi, ~ se za někoho ŝajnigi sin esti iu, prezenti sin kiel iu, enpersonigi sin, vydávat zvířecí zvuky jako zvíře blekimiti, bleki kiel besto(j)

vydatel, -e m

vydatn/ý abunda, riĉa je io, satiga, nutra, # ~á rudná žíla riĉa metaldona (erc)vejno

vydatně

vydatnost, -i f

vydatný abunda, rića je io, satiga, nutra

vydávání n

vydávat ned. ~ se za někoho ţajnigi sin esti iu, aperi sub la formo de iu prezenti sin kiel iu

vydavatel, -e m eldonisto, eldonanto

vydavatel/ m eldonisto, eldonanto, editoro, editisto, ~ský eldoneja, eldonista, ~ství n eldonejo, editejo

vydavatelk/a, -y f

vydavatelský

vydavatelství n eldonejo

vydávení n

vydávit dok.

vyděděn/ec, -ce m

vyděděn/ý senigita de heredaj rajtoj, senheredigita, ~ec m senheredigito

vydědění n

vyděděný

vydědit dok. senheredigi

vydědit dok. senheredigi

vyděďování n

vyděďovat ned.

výdech m elspiro, spirblovo

výdech, -u m elspiro, spirblovo

vydechnout dok. elspiri <> ~ naposled spiri la lastan fojon

vydechnout dok. elspiri, ~ naposled spiri la lastan spiron

vydechnutí n

vydechování n

vydechovat ned.

výdechový

výdej m eldono, disdono, transdono, s distribucí emisio, ~na f disponejo, transdonejo, ~na jízdenek vendado de veturbiletoj, pokladna biletgiĉeto, (giĉeto de) biletoj

výdej, -e m eldono, dispono, transdono, vendo ~ jízdenek vendado de veturbiletoj pokladna (gićeto de) biletoj

výdejce m

výdejk/a, -y f

výdejn/a, -y f disponejo, transdonejo

výdejní

výděl/ek, -ku m laboren spezo, lukro

vydělan/ý : ~á kůže bez srsti (useň) ledo, se srstí (kožešina) pelto

vydělání n

vydělat dok.

vydělat dok., vydělávat ned.1 peníze lukri, perlabori, (labor)akiri, získat výhodu profiti 2 kůži tani

vydělávání n

vydělávat ned. lukri, perlabori, pangajni kůži tani

výdělečn/ý laborenspeza, lukra, profitiga, ~ě činný laborenspezanta, lukre / perlabore aktiva

výdělečně činný laborenspezanta

výdělečný laborenspeza

výdělek m laborenspezo, perlaboro, zisk lukro, čistý ~ neta lukro / profito

vydělení n

vydělit dok.

výdělkový

vydělování n

vydělovat ned.

vyděrač, -a m ćantařisto

vyděrač/ m ĉantaĝisto, ~ský ĉantaĝ(ist)a, ~ství n ĉantaĝado

vyděračk/a, -y f

vyděračný

vyděračsky

vyděračský ćantař(ist)a

vyděračství n ćantařado

vyděrování n

vyděrovat dok.

vyděsit dok. teruri, konsterni, hororigi

vyděsit dok. teruri, konsterni, hororogi

vydestilování n

vydestilovat dok.

vyděšeně

vyděšenost, -i f

vyděšený (tim)konsternita, terurita, hororanta, panikanta

vyděšený (tim)konsternita, terurita, hororanta, panikanta

vydezinfikování n

vydezinfikovat dok.

vydír/ání n ĉantaĝo, ~at ned. ĉantaĝi, trudpostuli

vydírání n

vydírat ned. ćantaři

vydlabání n

vydlabat dok.

vydlabat dok. mortezi, elĉizi, kavigi

vydlabávání n

vydlabávat ned.

vydlábnout dok.

vydlábnutí n

vydlabovat ned.

vydláždění n

vydlaždičkování n

vydlaždičkovat ned.

vydláždit dok.

vydloub~

vydlužení n

vydlužit si dok.

vydlužit si dok. pruntepreni

vydlužovat si ned.

vyďobat dok.

vyďobávat ned.

vyďobnout dok.

vydobýt dok.

vydobýt dok. 1 získat akiri 2 ze země aj. elfosi, elterigi, eligi 3 vojensky konkeri, militakiri, # ~ si důvěru akiri konfidon

výdobyt/ek, -ku m

vydobytí n

vydobývání n

vydobývat ned.

vydojení n

vydojit dok.

vydojování n

vydojovat ned.

vydolování n

vydolovat dok.

vydolovávání n

vydolovávat ned.

vydout dok.

vydouvání n

vydouvat ned.

vydovádět se dok.

vydovádět se dok. satpetoli

vydr/a, -y f lutro

vydra f lutro

vydrancování n

vydrancovat dok. rabodezertigi

vydrápat dok.

vydrápat dok. elgrat(eg)i, ~ se (pene) suprenrampi / suprengrimpi

vydrat dok.

vydrat dok. (perforte) elŝiregi

vydrátkování n

vydrátkovat dok.

vydráždění n

vydrážděnost, -i f

vydráždit dok.

vydražďování n

vydražďovat ned.

vydražení n

vydražit dok.

vydražit dok. aŭkcii

vydrážkování n

vydrážkovat dok.

vydrážkovat dok. foldi

vydražování n

vydražovat ned.

vydrbání n

vydrbat dok.

vydrénování n

vydrénovat dok.

vydrezírování n

vydrezírovat dok.

vydrhnout dok.

vydrhnout dok. frotpurigi

vydrhnutí n

vydrkotat dok.

vydrmolit dok.

vydrnkat dok.

vydrnkávat ned.

vydrnování n

vydrnovat dok.

vydrolení n

vydrolit dok.

vydrolit dok. elfroti

vydrolovač, -e m

vydrolování n

vydrolovat ned.

vydrovice f

vydrovin/a, -y f

vydrovk/a, -y f

vydruhování n

vydruhovat dok.

výdrž f elteno

výdrž, -e f

vydrž/et dok.1 nepovolit elteni 2 snést, trpět toleri 3 vytrvat persisti 4 práv. uzukapi, ~et právo uzukapi / akirpreskripti rajton (per uzado), # krásné počasí ~elo jen dva dny la bela vetero elteniĝis nur du tagojn

vydržení n

vydržení n 1 mít pevnost / odolnost elteno 2 strpění tolero 3 vytrvání persisto 4 práv. uzukapo

vydržet dok. elteni, toleri krásné počasí ~elo jen dva dny bela vetero konserviřis nur dum du tagoj, bela vetero daýris nur du tagojn

vydržitel m subtenanto, odb. práv. uzukapanto, uzukapinto, instituce, zařízení kostoportanto

vydržovací

vydržování n

vydržovat ned. subteni, vivteni

vydržovat ned. subteni, vivteni

vydržovatel, -e m subtenanto instituce, zařízení kostoportanto

výdřev/a, -y f

výdřeva f stav. ĉarpentaĵo, trabizo

vydřevení n

vydřevit dok.

vydřevit dok. např. štolu trabizi, tech. lignizi

vydřevování n

vydřevovat ned.

vydří

vydřiduch m monelsuĉisto, (monelsuĉa) uzur(eg)isto, ekspluategisto, ĉantaĝisto

vydřiduch, -a m monelsućisto, (monelsuća) uzur(eg)isto, ekspluategu lo

vydřidušský

vydřidušství n

vydřin/a, -y f

vydřít dok.

výdu/ť, -tě f

vydumat dok.

vydupat dok.

vydupávat ned.

vydusit dok.

výdušný

vydut/ý fyz., opt. konkava, ~á čočka f rozptylka f k. lenso, ~ost f konkaveco

vydutí n

vydutin/a, -y f

vydutost, -i f

vydutý

vydýchání n

vydýchaný

vydýchat dok.

vydýchnout dok.

vydýchnutí n

vydychování n

vydychovat ned.

vyexcerpování n

vyexcerpovat ned.

vyexpedování n

vyexpedovat dok.

vyextrahování n

vyextrahovat dok.

vyfakturování n

vyfakturovat dok.

vyfantazírování n

vyfantazírovat dok.

vyfárání n

vyfárat dok. elţaktigi

vyfárat dok. elŝaktiĝi

vyfásnout dok.

vyfásnutí n

vyfasování n

vyfasovat dok.

vyfiknout se dok.

vyfintěný puca

vyfintit dok.

vyflajznout se dok.

vyfláknout se dok.

vyflikování n

vyflikovat dok.

vyfňukat dok.

vyfocení n

vyfotit dok.

vyfotografování n

vyfotografovat dok.

vyfoukat dok.

vyfouklý

vyfouknout dok.

vyfouknout dok. 1 fouknutím odstranit elblovi 2 fouknutím zvětšit blovpufigi 3 přen. ukrást ŝteli, elvaporigi

vyfouknutí n

vyfrézování n

vyfrézovat dok.

vyfrknout dok.

výfučn/a, -y f

výfuk m gasellasilo, tlumič ~u dampilo

výfuk, -u m ellastubo tlumič ~u dampilo

vyfukovací

vyfukování n

vyfukovat ned.

výfukový

vygradovat dok.

vygruntování n

vygruntovat dok.

vygumování n

vygumovat dok. forgumi, gumskrapi

vygumovat dok. forgumi, gumskrapi, gumviŝi

výh/eň, -ně f

vyháčkovat dok.

vyhádat dok.

vyhajat se dok.

vyháknout dok.

vyháknutí n

vyhákování n

vyhákovat dok.

vyhánění n

vyhánět ned. 1 pryč odněkud elpeli, eligi 2 hnát nahoru suprenigi 3 o rostlinách elkreski, ŝosi, ~ listy folii, ~ do klasů grajniĝi, ~ zlé duchy ekzorc(ad)i, # ~ čerta ďáblem inviti Belialon por forpeli la diablon, viz též vyhnat

vyhánět ned. elpeli, eligi nahoru suprenigi o rostlinách elkreski <> ~ čerta ďáblem anstataýigi diablon per Belialo

výhas, -u m

vyhasínání n

vyhasínat ned.

vyhasit dok.

vyhasle

vyhaslý estingiĝinta, senfajra

vyhaslý estingiřinta, senfajra

vyhasnout dok. estingiĝi

vyhasnout dok.estingiři

vyhasnutí n

vyhašení n

vyházení n

vyházet dok.

vyhazov m elĵeto, ~ z práce / ze zaměstnání (tuja) maldungo

vyhazov, -u m

vyhazovací

vyhazovač, -e m

vyhazování n

vyhazovat ned. elĺet(ad)i do výše suprenĺeti o koni kalcitri ~ peníze malţpari/disipi monon

vyhazovat ned. elĵet(ad)i, do výše suprenĵeti, o koni kalcitri, viz též vyhodit; ~ peníze malŝpari / disipi monon

vyhecování n

vyhecovat dok.

vyheknout dok.

vyheknutí n

výheň f 1 ardo 2 fandforno 3 kovářská (forĝista) fajrejo

výher/ce m gajninto, ~ní loteria, gajna

výherce m gajninto

výherkyně f

výherní loteria

vyhladit dok. glatigi vyhubit ekstermi

vyhladit dok. kůži, látku apreti, vyhubit ekstermi, odstranit záhyby disfaldi, glatigi, ~ se glatiĝi

vyhladovělý

vyhladovění n

vyhladovět dok. dostat hlad malsatiři ~ město konkeri urbon per malsat(ig)o

vyhladovět dok. dostat hlad malsatiĝi, # ~ město konkeri urbon per malsat(ig)o

vyhlásit dok. deklari, proklami, publikigi ~ válku proklami militon

vyhlásit dok., vyhlašovat ned. proklami, deklari, publikigi, ~ amnestii amnestii, promulgi amnestion, ~ karanténu kvarantenigi ( na něčem ion), ~ poplach alarmi, ~ rozsudek deklari / publikigi verdikton, ~ válku deklari / proklami militon

vyhlášení n

vyhlášení n publikigo, deklaro, proklamo

vyhlášený

vyhlášený fama

vyhlášk/a f 1 akt publikigo, anonco 2 dokumento anoncilo, avizo, afiŝo, publikigilo, 3 odb., práv. dekreto, edikto, vyvěsit ~u afiŝi publikigilon

vyhlášk/a, -y f avizo, afiţo, anonco

vyhláškový

vyhlašování n

vyhlašovat ned.

vyhlašovatel, -e m

vyhlašovatelk/a, -y f

vyhlávkovat dok.

vyhlazení n

vyhlazova/t ned. viz vyhladit; vyhubit masakri, ~cí eksterma

vyhlazovací

vyhlazovat ned.

výhled m (el)vido, elrigardo, panoramo

výhled, -u m vido, elrigardo, panoramo

vyhled/at dok. elserĉi, # ~at ve slovníku konsulti vortaron, ~ání n práv. elserĉado, serĉtrovado, ~avatel m práv. elserĉisto

vyhledání n

vyhledat dok. elserći

vyhledávací

vyhledávání n

vyhledávat ned.

vyhlédnout dok. elrigardi ~ si elekti/decidiři (něco pro io)

vyhlédnout dok. elrigardi, ~ si elekti (něco por io), decidiĝi (pri io)

vyhlédnutí n

výhledově

výhledový perspektiva

výhledový perspektiva

vyhlídk/a, -y f naděje perspektivo, ţanco, espero rozhled elrigardo, vido, panoramo

vyhlídka f 1 naděje perspektivo, ŝanco, espero 2 rozhled elrigardo, vido 3 místo belvidejo, panoramo, možnost ŝanco

vyhlídkový

vyhlídnout dok.

vyhlídnutí n

vyhlížení n

vyhlížet ned. elrigardi (někoho atendante iun), gvati (ies alvenon) vypadat aspekti

vyhlížet ned. elrigardi (někoho atendante iun), gvati (ies alvenon), vypadat aspekti

vyhlodaný elrodita, elmordita, ~ zub kaverna dento

vyhlodat dok.

vyhlodat dok. elrodi, elronĝi

vyhlodávat ned.

vyhloubení n

vyhloubenin/a, -y f

vyhloubit dok.

vyhloubit dok. kavigi

vyhlubování n

vyhlubovat ned.

vyhmatání m

vyhmatat dok.

vyhmatávání n

vyhmatávat ned.

vyhmátnout dok.

vyhmátnutí n

vyhnan/ec m ekzilito, ~ství n ekzilo, místo ekzilejo, poslat do ~ství ekzili, odejít do ~ství ekziliĝi

vyhnan/ec, -ce m ekzilito

vyhnanecký

vyhnanectví n

vyhnání n

vyhnání n elpelo, forpelo, ~ plodu abortigo

vyhnankyně f

vyhnanství n ekzilo poslat do vyhnanství ekzili

vyhnat dok. elpeli polit. ekzili vyhnat ratolest elkreskigi branćon/sar menton ~t ceny kreskigi la prezojn

vyhnat dok. elpeli, fuĝigi, polit. ekzili, ~ ratolest elkreskigi branĉon, ~ ceny kreskigi la prezojn, ~ výhonek / odnož bot. ŝosi, # já ti ty roupy vyženu! mi malsovaĝigos / kvietigos, cedigos / malfierigos vin!

vyhnětení n

vyhnilý

vyhnisat dok.

vyhníst dok.

vyhnít dok.

vyhnívací

vyhnívání n

vyhnívat ned.

vyhnojení n

vyhnojenost, -i f

vyhnojit dok.

vyhnojování n

vyhnojovat ned.

vyhnout se dok. eviti

vyhnout se dok. flankeniri, ĉirkaŭiri, předejít něčemu eviti, též vyhýbat se

vyhnutelný evitebla

vyhnutí n evito není ~utí tio estas neevitebla, oni ne povas eviti tion

vyhnutí n evito, # není ~ tio estas neevitebla, oni ne povas eviti tion

vyhoblování n

vyhoblovat dok.

výhod/a, -y f avantařo

výhoda f avantaĝo, oportuno, zisk profito, utilaĵo

vyhodit dok. elĺeti do výše suprenĺeti ~ z práce maldungi ~ peníze disipi monon ~ do povětří dissaltigi ion en la aeron <> ~ si z kopýtka deskui bridojn, elsalti el la jungo, iomete diboći

vyhodit dok. elĵeti, do výše suprenĵeti, ~ z práce maldungi, ~ peníze disipi monon, ~ do povětří disflugigi en la aeron, ~ ze sedla elseligi, deĉevaligi, # ~ si z kopýtka deskui bridojn, elsalti el la jungo, iomete diboĉi

výhodn/ý avantaĝa, oportuna, ~á cena favorprezo

výhodně

vyhodnocení n

vyhodnocovací

vyhodnocovač, -e m

vyhodnocování n

vyhodnocovat ned.

výhodnost, -i f

vyhodnotit dok.

výhodný avantařa

vyhojení n

vyhojit dok.

vyhojit dok. resanigi, kuraci

vyhojitelný

vyholení n

vyholit dok.

výhon(ek) m bot., zahr. ŝoso, trunkido, odnož draĵo, jednoletý ~ unujara ŝoso, víceletý ~ plurjara ŝoso

výhon, -u m

výhon/ek, -ku m plantido, trunkido odnož markoto, draĺo

vyhopkovat dok.

vyhopsat dok.

vyhořel/ý, -ého m

vyhořelý

vyhoření n

vyhořet dok. forbruli, brulruiniĝi

vyhořet dok. forbruli, brulruiniři

výhost f, vyhoštění n elpel(ad)o, malpermeso de restado, ze země ellandigo

výhost, -u m

vyhostit dok. elpel(ad)i, malpermesi restadon, ze země ellandigi

vyhostit dok. forpeli el la patrujo, ekzili

vyhoštěn/ec, -ce m

vyhoštění n

vyhoštění n elpelo, ellandigo, práv. deporto, elpatrujigo

vyhošťovat ned.

vyhotov/it dok. ellabori, pretigi, elfari, ~ení n 1 ellaborado, pretigado 2 spis ellaboraĵo, pretigaĵo, ekzemplero

vyhotovení n

vyhotovit dok.

vyhotovitel, -e m

vyhotovování n

vyhotovovat ned.

vyhoupnout dok.

vyhoupnout se dok. sursalti (někam ion)

vyhovět dok. kontentigi (komu iun), plenumi ies peton ~ pozvání akcepti inviton ~ předpisům plenumi postulojn de preskriboj to mi nevyhovuje tio ne taýgas al mi

vyhovět dok. kontentigi (někomu iun), plenumi ies peton, konveni, ~ pozvání akcepti inviton, ~ předpisům plenumi postulojn de preskriboj

vyhovořit se dok.

vyhovovat ned.

vyhovovat ned. taŭgi, esti konforma al, alĝustiĝi, # to mi nevyhovuje tio ne taŭgas al mi

vyhovující kontentiga

vyhovující kontentiga, taŭga

výhoz, -u m

vyhození n

výhozný

výhr/a, -y f gajno

výhra f gajno, losem lot(gajn)o

výhrab/ek, -ku m

vyhrabání n

vyhrabat dok.

vyhrabat dok. 1 díru elfosi 2 přen. odkrýt staré věci elfosi, revivigi, ~ se z jámy elrampi

vyhrabávání n

vyhrabávat ned.

vyhrábnout dok.

vyhrábnutí n

vyhrabování n

vyhrabovat ned.

výhrad/a f námitka rezervo, podmínka kondiĉo, # ~ zpětné koupě rezervo / kondiĉo de reaĉet(rajt)o, s ~ou rezervante al si rajton, bez ~y, bezvýhradně senrezerve, senkondiĉe, mít ~y rezervi al si obĵetojn (proti někomu kontraŭ iu)

výhrad/a, -y f rezervo s ~ou rezervante al si rajton bez ~y senrezer ve, senkondiće mít ~y rezervi al si obĺetojn (proti komu kontraý iu)

vyhradit dok. rezervi ~ si rezervi al si

vyhradit dok. rezervi, ~ si rezervi al si

výhradně

výhradní ekskluziva, monopola

výhradní ekskluziva, monopola, ~ právo ekskluziva rajto, monopolo

vyhraněnost, -i f

vyhraněný

vyhrání n

vyhranit (se) dok. (akre) kontur(iĝ)i

vyhranit se dok.

vyhraňovat se ned.

vyhrát dok. gajni zápas venki

vyhrát dok. gajni, zvítězit venki

vyhrávající, výherní gajna

vyhrávání n

vyhrávat ned.

vyhrazení n

vyhrazený rezervita

vyhrazený rezervita

vyhrazování n

vyhrazovat ned. rezervi

vyhrazovat ned. rezervi

vyhrbit dok.

vyhrknout dok. elbalbuti, ekvortigi, hastvortigi

vyhrknout dok. elbalbuti, ekvortigi, hastvortigi

vyhrnout dok. suprenfaldi ~ se dok. amase elkuri/eliri

vyhrnout dok. suprenfaldi, ~ se dok. amase elkuri / eliri, # ~ si rukávy kuspe faldi manikojn, kuspi siajn manikojn

vyhrnovací

vyhrnovač, -e m

vyhrnování n

vyhrnovat ned.

vyhrnutí n

vyhrocení n

vyhrocenost, -i f

vyhrocený

vyhrocování n

vyhrocovat ned.

vyhrotit dok.

vyhrožov/at ned. minaci (někomu něčím iun per io), nebezpečné ~ání danĝera minacado

vyhrožování n

vyhrožovat ned.minaci (komu čím iun per io)

výhrubník, -u m

vyhrůžk/a, -y f minaco

vyhrůžka f minaco

výhružně

výhružnost, -i f

výhružný minaca

výhrůžný minaca

vyhryzat dok.

vyhřát dok.

vyhřát dok. varmigi, elhejti

vyhřátí n

vyhřebelcování n

vyhřebelcovat dok.

výhřevn/ost f varmiga povo, hejtvaloro, ~ý varmodona, varmiga

výhřevnost, -i f varmiga povo

výhřevný varmodona, varmiga

výhřez, -u m

vyhřezávání n

vyhřezávat ned.

vyhřezlý

vyhřeznout dok.

vyhřeznutí n

vyhřívání n

vyhřívat ned. varmigi, elhejti ~ se ned. varmigi sin ~ se na slunci sunbani sin, sunbaniři, sunbruniři

vyhřívat ned. varmigi, elhejti, ~ se ned. varmigi sin, ~ se na slunci sunbani sin, sunbaniĝi

vyhubení n

vyhubení n ekstermo

vyhubit dok. ekstermi

vyhubit dok.ekstermi

vyhubitelný

vyhuble

vyhublost, -i f

vyhublý malgrasiĝinta

vyhublý malgrasiřinta

vyhubnout dok.

vyhubnout dok. malgrasiĝi, maldikiĝi

vyhubování n

vyhubovat dok. riproćadmoni, skoldi (komu iun)

vyhubovat dok. riproĉadmoni, skoldi (někomu iun)

vyhulákat se dok.

vyhulit dok.

vyhupk~

vyhupnout (se) dok.

vyhvízdat dok.

vyhýb, -u m

vyhýbání n

vyhýbání n evitado

vyhýbat se ned. eviti

vyhýbat se ned. eviti, elturniĝi, apartiĝi

vyhýbav/ý evitema, elturniĝema, ~á odpověď deflankiĝa respondo

vyhýbavě

vyhýbavost, -i f

vyhýbavý evitema, elturniřema

výhybk/a f žel. relkomutilo, trakforko, relŝanĝilo, ~ář m trakforkisto, ŝuntisto

výhybk/a, -y f relkomutilo, trakforko

výhybkář, -e m

výhybkářk/a, -y f

výhybkářský

výhybkový

výhybn/a, -y f

výhybný

vyhýčkat dok.

vyhynout dok. elmorti, formorti

vyhynout dok. elmorti, formorti

vyhynulý

vycházení n

vycházet ned. eliri o slunci leviři o knize aperi ~ z mo~dy elmodiři ~ najevo montriři, vidiři ~ vstříc iri renkonte ~ z tradic baziři sur tradicioj

vycházet ned. eliri, o slunci leviĝi, periodikum aperi, ~ z módy elmodiĝi, ~ najevo montriĝi, vidiĝi, ~ vstříc iri renkonte, # ~ z tradic baziĝi sur tradicioj, ~ s někým esti en akordo kun iu

vycházk/a f ekskurso, promeno, ~ový promena

vycházk/a, -y f ekskurso, promeno

vycházkový promena

vychcaný

vychcat se dok.

vychcípat dok.

vychechtat se dok.

vychechtávat se ned.

vychlad/it dok. malvarmigi, ~lý malvarmiĝinta, ~nout dok. malvarmiĝi

vychládání n

vychládat ned.

vychladit dok. malvarmigi

vychladlý malvarmigita

vychladnout dok.malvarmiři

vychladnutí n

vychlastat dok.

vychlazení n

vychlazovací

vychlazování n

vychlazovat ned.

vychlemstat dok.

vychlemstnout dok.

vychlemtat dok.

vychlípenin/a, -y f

vychlípenina f anat. receso

vychlípit dok.

vychlípk/a, -y f

vychlístnout dok.

vychloubač, -e m

vychloubač/ m fanfaron(em)ulo, sinlaŭdanto, ~ný fanfaronema

vychloubačně

vychloubačnost, -i f

vychloubačný

vychloubání n

vychloubat se ned.

vychloubat se ned. fanfaroni, glori sin, pavi sin, gaskoni

východ, -u m elir(ej)o světová strana oriento, easto ~ slunce sunleviřo Blízký ~ Proksima Oriento nouzový ~ savelirejo na ~ oriente(n)

východ/ m elir(ej)o, světová strana oriento, nouzový ~ krizokaza elirejo, savelirejo, sekuriga elirejo, ~ slunce sunleviĝo, Blízký ~ Proksima Oriento, Dálný ~ Ekstrema Oriento, na ~ orienten, na ~ě en la oriento, oriente

východisk/o, -a n elirsolvo

východisko n elirsolvo

východiště n deirpunkto

vychodit dok. 1 chozením změnit trapaŝi 2 ukončit školní docházku, absolvovat trapasi / fini lernejon

vychodit dok. chozením změnit trapaţi ukončit docházku, absolvo vat trapasi/fini lernejon

východně

východní orienta

východní orienta

východoafrický

východoasijský

východoberlínský

Východočech, -a m

východočeský

Východočešk/a, -y f

východoevropský

východojihovýchod, -u m

východojihovýchodně

východojihovýchodní

východomoravský

východoněmecký

východořímský

východoseverovýchod, -u m

východoseverovýchodně

východoseverovýchodní

východoslovanský

východoslovenský

východový

výchov/a, -y f eduk(ad)o tělesná ~ korpa eduko branná ~ militserva eduko

vychov/ání n edukiteco, ~aný edukita, bonkonduta

vychov/at dok., ~ávat ned. eduki

výchova f eduk(ad)o, osvěta klereco, branná ~ militserva e., laická ~ sekulara e., tělesná ~ korpa e.

vychovaně

vychování n edukiteco

vychovaný edukita

vychovat dok. eduki

vychovatel, -e m edukisto

vychovatel/(ka) m (f) edukist(in)o, pedagogo, ~ský pedagogia

vychovatelk/a, -y f

vychovateln/a, -y f

vychovatelnost, -i f

vychovatelný

vychovatelský

vychovatelství n

vychovávací eduka

vychovávání n

vychovávat ned.

výchovně

výchovné, -ho n

výchovný eduka

výchovný eduka, pedagogia, ~ ústav edukejo

výchoz, -u m

vychození n

vychozenost, -i f

vychozený

výchozí elir(punkt)a, ~ jazyk (překladu) fontlingvo

výchozí elira

vychrápat se dok.

vychrchlat dok.

vychrchlávat ned.

vychrchlit dok.

vychrnět se dok.

vychrstnout dok.

vychrtlost, -i f

vychrtlý

vychrtlý maldikega, skeletsimila

vychrupat se dok.

vychuchol, -a m

vychutnání n

vychutnat dok. (plen)ĝui

vychutnat dok. plenřui

vychutnávání n

vychutnávat ned.

vychv/álit dok., ~alovat ned. laŭd(eg)(ad)i, prilaŭdi

vychválit dok.

vychvalování n

vychvalovat ned.

vychýlení n

vychýlení n dekliniĝo

vychýlit dok. deklini, deviigi, ~ se deklini sin, dekliniĝi, devii

vychýlit dok. elklini, deviigi ~ se elklini sin, elkliniři, devii

výchylk/a, -y f devio

výchylka f devio

vychylovací

vychylování n

vychylovat ned.

vychytat dok.

vychytračit dok.

vychytral/ec, -ce m

vychytrale

vychytralost, -i f

vychytralý (fi)ruza, ruzeta

vychytralý (fi)ruza, sagaca

vyinkasování n

vyinkasovat dok.

vyjádř/it dok., vyjadřovat ned. esprimi, eldiri, ~it se esprimi sin, esprimiĝi, ~it nesouhlas esprimi sian malkontenton, ~it vděčnost esprimi dankon, ~it se mimikou mimi, ~it se ve frázích fraz(ad)i, ~ení n esprim(iĝ)o, difino, vortigo, prijuĝo, práv. výrok deklaro, písemné ~ení skriba deklaro

vyjádření n esprim(iř)o

vyjádřit dok. esprimi ~it se esprimi sin, esprimiři

vyjádřitelný

vyjadřovací

vyjadřovací esprima, ~ schopnost esprimivo, esprimkapabl(ec)o

vyjadřování n

vyjadřovat ned.

vyjasnění n

vyjasnění n klarigo, klariĝo; počasí sereniĝo

vyjasněný

vyjasnit dok. ~ se klariři, sereniři

vyjasnit se dok. klariĝi, sereniĝi

vyjasňování n

vyjasňovat ned.

vyjedený

vyjedn/at dok., ~ávat ned. (pri)trakti, intertrakt(ad)i, interkonsenti

vyjedná(vá)ní n (inter)trakto, traktado, zdlouhavé palavro

vyjednání n

vyjednat dok. (pri)trakti

vyjednávač, -e m

vyjednávačk/a, -y f

vyjednávání n traktado

vyjednávat ned.

vyjednavatel, -e m

vyjednavatelk/a, -y f

vyjednocení n

vyjednocování n

vyjednocovat ned.

vyjeknout dok.

vyjeknutí n

vyjet dok. elveturi, ekveturi ~ z kolejí eltrakiři, elreliři ~ si entrepreni vojařon

vyjet dok. elveturi, ekveturi, vycestovat ekvojaĝi, forvojaĝi, ~ z kolejí eltrakiĝi, elreliĝi, ~ si entrepreni vojaĝon, ~ si na výlet ekskursi, # ~ na někoho (vort)ataki iun

vyjetí n

vyjetý

výjev m sceno

výjev, -u m sceno

vyjev/it dok. malkaŝi, vidigi, ~ení n prozrazení malkaŝo, malsekretigo, údiv surprizo, konstern(iĝ)o, ~ený konsternita, konfuzita, perpleksa

vyjeven/ec, -ce m

vyjeveně

vyjevení n

vyjevený striktmiena, konsternita, konfuzita, perpleksa

výjezd, -u m elvojařo ~ní elvetura, elvojařa

výjezd/ m elvetur(ad)o, elvojaĝo, místo elveturejo, ~ní elvetura, elvojaĝa

vyjezděný

vyjezdit dok.

výjezdní

výjezdový

vyježděný

vyjídání n

vyjídat ned.

vyjímaje

vyjímat ned. elpreni, eligi, escepti, elimini ~ se tiri al si atenton, impresi

vyjímatelný

výjimečn/ě escept(okaz)e, ~ý escepta, abnorma, zvláštní specifa

vyjímečně escepte

vyjímečnost, -i f

vyjímečný escepta

výjimk/a f escepto, bez ~y senescepte

vyjímk/a, -y f escepto bez ~y senescepte

vyjíst dok.

vyjít dok ven eliri, eksteriĝi, nahoru supr(en)iĝi, o losu esti tirita, o knize aperi, ~ najevo malsekretiĝi, evidentiĝi, samovolně eliĝi, ~ z módy elmodiĝi, # vyšlo najevo tajemství n tralikiĝis sekreto, ~ si promene eliri

vyjít dok. eliri o losu esti tirita o knize aperi ~ najevo malsekretiři, evidentiři ~ si promene eliri

vyjití n

vyjíždění n

vyjíždět ned. elveturi, ekveturi

vyjíždět ned. elveturi, ekveturi

vyjížďk/a, -y f

vyjížďka f veturpromeno, (vetur)ekskurso, ~ na koni rajdpromeno

vyjížďkový

vyjma escepte de io

vyjma escepte de io

vyjmenování n

vyjmenovat dok. nomi, (el)nombri

vyjmenovat dok. nomi, nombri

vyjmenovávání n

vyjmenovávat ned.

vyjmout dok. elpreni

vyjmout dok. elpreni, eligi, escepti, ~ z dutiny / díry elkavigi, ~ z pochvy elingigi

vyjmout dok., vyjímat ned. 1 z nějakého prostoru elpreni, eligi 2 vyloučit elimini, ~ se tiri al si atenton, impresi

vyjmutí n

vyjukaně

vyjukaný

vyjukat dok.

vykácení n

vykácet dok. hakfaligi, lesní plochu senarbigi

vykácet dok. les senarbigi strom dehaki, faligi

vykadit se dok.

vykachlíčkování n

vykachlíčkovat dok.

vykakat se dok.

výkal(y) m (pl.) fek(aĵ)o, ekskremento

výkal, -u m ekskremento

vykálet se dok.

vykalkulování n

vykalkulovat dok.

vykalování n ekskrementado

vykalovat ned. ekskrementi

vykání n

vykapání n

vykapat dok.

vykapat dok. elguti

vykapávání n

vykapávat ned.

vykapounování n

vykapounovat dok.

vykartáčování n

vykartáčovat dok.

vykartáčovat dok. brospurigi

vykasání n

vykasat dok. suprentiri, kuspi, refaldi

vykasat dok. suprentiri, kuspi, refaldi

vykastrování n

vykastrovat dok.

vykastrovat dok. kastri, eŭnukigi, dát se ~ eŭnukiĝi

vykašlání n

vykašlat dok.

vykašlat dok., vykašlávat ned. ekspektori

vykašlávání n

vykašlávat ned.

vykat ned. vi‑diri, diri vi, vii ~ si vi‑diri reciproke, vii unu al la alia

vykat ned. vidiri, diri vi, vii, ~ si vi‑diri reciproke, vii unu al la alia

výkaz m seznam listo, registro, k určitému datu etato, přehled tabelo

výkaz, -u m seznam listo

vykázání n

vykázat dok. 1 přidělit místo, vymezit atribui, rezervi, destini, 2 vypovědět, vyhostit elpeli 3 dosvědčit, výkazem prokázat (el)montri, dokumenti, prezenti 4 vyhradit aljuĝi, ~ do vyhnanství ekzili, rilegi, ~ se legitimi sin, montri legitimilon

vykázat dok. elpeli přidělit místo aljuři, destini prospěch montri do vyhnanství ekzili ~ se legitimi sin, montri legitimilon

vykazovat ned.

vykecat dok.

vykecávat se ned.

vykecnout dok.

vykeťasit dok.

vykeťasovat ned.

vyklábosit dok.

výklad m 1 vysvětlení klarigo, komentario, interpreto, ekspliko, ~ snů sonĝinterpretado 2 výkladní skříň montra fenestro, montrofenestro, montroŝranko

výklad, -u m klarigo, komentario, interpreto, ekspliko v prodejně montra fenestro

vykládací

vykladač, -e m

vykladač, -e m

vykladačk/a, -y f

vykladačský

vykládání n

vykládání n

vykládaný zdobený inkrustita

vykládaný zdobený inkrustita

vykládat ned. vyprávět rakonti vysvětlit klarigi, komentarii, interpreti, ekspliki ~ auto malţarři kamionon ~ karty kartaýguri, kartodiveni ~ zboží elţarři varojn

vykládat ned.1 např. dřevem marketri, umělecky inkrusti 2 vyprávět rakonti, vysvětlit klarigi, komentarii, interpreti, ekspliki, ~ karty kartaŭguri, kartodiveni 3 vystavovat zboží elmontri 4 náklad malŝarĝi, ~ (nákladní) auto malŝarĝi kamionon, ~ zboží elŝarĝi varojn

výkladiště n elŝarĝejo

vykládk/a, -y f

vykládka f elŝarĝo

vykládkový

výkládné, -ho n

výkládní

výkladový

výkladový eksplika

vyklánět ned. ~ se elklini sin, elkliniři

vyklánět ned. viz vyklonit

vyklápěcí

vyklápěč, -e m

vyklápěčk/a, -y f

vyklápění n

vyklápět ned. (renverse) elmet(ad)i

vyklápět ned. viz vyklopit

výklen/ek, -ku m nićo

výklenek m arch. niĉo, alkovo, stav. krenelo, okenní ~ fenestroniĉo

vyklenout dok.

vyklenout dok. volbi, arkigi

vyklenutí n

vyklenutý

vyklepání n

vyklepat dok.

vyklepat dok. 1 vytřepat elskui 2 klepáním upravit batformi 3 údery zeslabit a vyrovnat batebenigi

vyklepávací

vyklepávačk/a, -y f

vyklepávání n

vyklepávat ned.

vyklepnout dok.

vyklestění n

vyklestit dok.

vyklestit, vykleš/tit dok. kastri, hovor. eŭnukigi, ~těné prase / vepř kastrita virporko

vyklesťování n

vyklesťovat ned.

vykleštění n

vykleštit dok.

vyklešťování n

vyklíčení n

vyklíčit dok.

vykličkovat dok.

vyklidit dok. forigi místnost, byt senmebligi, forlasi, malplenigi

vyklidit dok., vyklízet ned. forigi, liberigi, malplenigi, místnost, byt senmebligi, forlasi, spěšně, nuceně evakui

vyklínovat dok.

vyklizení n

vyklízení n

vyklízet ned.

vyklizovací

vyklizování n

vyklizovat ned.

vyklobat dok.

vykloktání n

vykloktat (si) dok.

vyklonit dok.

vyklonit dok. elklini, ~ se elklini sin, elkliniĝi

vyklopení n

vyklopit dok. (renverse) elmet(ad)i, baskuli, dumpi, renversi

vyklopit dok. (renverse) elmeti

výklopník, -u m

výklopný

výklopýtat dok.

vykloube/ní n elartikiĝo, elartikigo, lék. luksacio, ~ný elartikigita

vykloubení n elartikiřo lék. luksacio

vykloubený elartikigita

vykloubit dok. elartikigi

vykloubit dok. elartikigi, luksacii, ~ se elartikiĝi

vyklouz, -e/-a m

vyklouzávat ned.

vyklouznout dok.

vyklouznout dok. elgliti

vyklovat dok.

vyklovávat ned.

vyklubat se dok.

vyklubávat se ned.

vyklučení n

vyklučit dok.

vyklusání n

vyklusat dok.

vyklusávání n

vyklusávat ned.

výkluz, -u m

vykodrcat se dok.

vykoktání n

vykoktat dok.

vykoktávání n

vykoktávat ned.

vykolébat se dok.

vykoledovat dok.

vykolejení n

vykolejit dok. elreligi, eltrakigi ~ se elreliři, eltrakiři

vykolejit dok. elreligi, eltrakigi, ~ se elreliĝi, eltrakiĝi, # vlak (se) vykolejil la trajno elreliĝis

výkolejk/a, -y f

vykolejování n

vykolejovat ned.

vykolí(č)kování n

vykolí(č)kovat dok.

vykolíbat dok.

vykolit dok.

vykolorování n

vykombinovat dok.

vykompenzování n

vykompenzovat dok.

výkon m faro, plenumo, ating(aĵ)o, laborefekto, laborrezulto, fyz. pov(um)o, potenco, div. aktoraĵo, prezento, interpreto, sport. sportaĵo, sporta rezulto, ~ rozhodnutí práv. ekzekucio, ofica plenumo / realigo de decido, skvělý ~ eminenta rezulto, pimpa plenumo, úřední ~ ofica plenumo, důležitý (ofica) akto

výkon, -u m faro, plenumo, atingo, laborefekto, laborrezulto fyz. povumo, potenco div. aktoraĺo, prezento, interpreto sport. sportaĺo, sporta rezulto úřední ~ ofica plenumo

vykonání n

vykonat dok.fari, plenumi ~ povinnost fari sian devon ~ zkoušku trapasi ekzamenon, ekzameniři

vykonat/ dok., vykonávat ned. fari, plenumi, ~ povinnost fari sian devon, ~ zkoušku trapasi ekzamenon, ekzameniĝi, vykonávat povolání labori en sia profesio, ~elnost f práv. realigebleco, efektivigebleco

vykonatelnost, -i f

vykonatelný

vykonávání n

vykonávat ned.

vykonávatel m práv. realiganto, efektiviganto

vykonavatel, -e m

vykonavatelk/a, -y f

vykoníčkování n

vykoníčkovat dok.

výkonn/ý efika, polit. ekzekutiva, vysoce ~ý motor ekon., tech. altrendimenta motoro, ~á moc, ~ý orgán ekzekutivo, ~ý výbor agada / ekzekutiva komitato, plenumkomitato

výkonně

výkonnost, -i f efikeco, potenco, povo

výkonnost/ f efikeco, potenco, aktiveco, i fyz. pov(um)o, ~ní rendimenta, ~ní prémie gratifiko, rendimenta kromsalajro

výkonnostně

výkonnostní rendimenta

výkonný efika

výkonový

vykonstruování n

vykonstruovanost, -i f

vykonstruovat dok.

výkop m fos(aĵ)o, sport. ekkiko, stav. rýha, příkop tranĉeo

výkop, -u m fos(aĺ)o sport. ekkiko

vykop/at dok. elfosi, elterigi, ~ávka f elfosaĵo, fosilio, ~nout dok. míč (el)kiki, při výkopu ekkiki

výkop/ek, -ku m

vykopání n

vykopat dok. elfosaĺo, fosilio

vykopávání n

vykopávat ned.

vykopávk/a, -y f elfosaĺo, fosilio

vykopávkový

výkopiště n

vykopnout dok. míč (el)kiki

vykopnutí n

výkopový

vykorespondování n

vykorespondovat dok.

vykorigovat dok.

vykořenění n

vykořeněnost, -i f

vykořenit dok.

vykořenit dok. elradikigi, ~ zvyky / názory ekstermi kutimojn / opiniojn

vykořistění n

vykořistit dok.

vykořisťov/atel m ekspluatanto, ekspluatisto, ~ání n ekspluatado, ~aný m ekspluatato, ~at ned. ekspluati,

vykořisťovací

vykořisťovan/ý, -ého m

vykořisťování n ekspluatado

vykořisťovat ned. ekspluati

vykořisťovatel, -e m eksplua tanto

vykořisťovatelk/a, -y f

vykořisťovatelsky

vykořisťovatelský

vykostění n

vykostit dok.

vykosťovač, -e m

vykosťování n

vykosťovat ned.

vykotlaný

vykoukat dok.

vykouknout dok.

vykoumat dok.

vykoupání n

vykoupat dok.

vykoupení n

vykoupit dok. zajatce aj. elaĉeti, vyprodat foraĉeti, náb. redempti

vykoupit dok. zajatce elaćeti vyprodat foraćeti

vykouření n

vykouřit dok. cigaretu forfumi, elfumi doupě fumizi

vykouřit dok. cigaretu forfumi, elfumi, doupě fumizi

vykousat dok.

vykousnout dok.

vykouzlit dok.

vykouzlit dok. elsorĉi

výkov/ek, -ku m

vykování n

vykovat dok.

vykovat dok. elforĝi, výkovek m forĝaĵo

vykovávání n

vykovávat ned.

vykračovat ned.

vykračovat si ned. (fiere) paŝi

vykradač, -e m

vykrádání n

vykrádat ned., vykrást dok. (pri)ŝtel(ad)i

vykradení n

vykrájet dok.

vykrajovací

vykrajovačk/a, -y f

vykrajování n

vykrajovaný

vykrajovat ned. eltranĉi, eltondi

vykrajovat ned. eltranći, eltondi, tajli

vykrákat dok.

vykramařit dok.

vykrást dok. priţteli

vykrášlení n

vykrášlit dok.

výkres m desegn(aĵ)o

výkres, -u m desegn(aĺ)o

výkres/ek, -ku m

vykreslení n

vykreslit dok.

výkresový

výkrm, -u m grasigado

výkrm/ m zeměd. grasigado, ~na f grasigejo

vykrmenost, -i f

vykrmený

vykrmit dok. grasigi

vykrmit dok. husu aj. grasigi, kropŝtopi

výkrmn/a, -y f grasigejo

výkrmnost, -i f

výkrmný

vykrmování n

vykrmovat ned.

výkrmový

vykročení n

vykročit dok. elpaţi

vykročit dok. elpaŝi, ekiri

výkročný

výkroj, -e m

výkroj/ek, -ku m

vykrojený

vykrojit dok.

vykrojit dok. eltranĉi, eltondi

výkrop, -u m

vykropení n

vykropit dok.

vykropovat ned.

vykroutit dok.

vykroutit dok. eltordi

vykroužení n

vykroužený

vykroužit dok.

vykroužkování n

vykroužkovat dok.

vykrucovat ned.

výkrut, -u m

vykružovací

vykružovačk/a, -y f

vykružování n

vykružovat ned.

vykrvácení n morto pro sangoperdo, elsangiĝo

vykrvác/et dok. morti pro sangoperdo, elsangi; miliony =ely na bojištích milionoj elsangis sur batalkampoj (Lapenna)

vykrvit dok.

vykrvovat ned.

vykrystalizovat dok.

vykrystalizovat dok. kristaligi, ned. kristaliĝi

vykrýt dok.

vykrytí n

vykrývací

vykrývání n

vykrývat ned.

vykřesat dok.

vykřesávat ned.

vykřičený

vykřičený malbonfama

vykřičet dok.

vykřičník m ekkria signo, krisigno

vykřičník, -u m krisigno

výkřik m ekkrio, elkrio, vokfrapo

výkřik, -u m ekkrio, elkrio

vykřiknout dok. ekkrii, elkrii

vykřiknout dok. ekkrii, elkrii

vykřiknutí n

vykřikování n

vykřikovat ned.

vykuckat dok.

vykuchání n

vykuchat dok. senintestigi

vykuchat dok. senintestigi, senvicserigi

vykuk, -a m

vykuklit se dok.

vykuklovat se ned.

vykukovat ned.

vykulený

vykulhat se dok.

vykulit dok.

vykulovat ned.

výkup, -u m zboží aćeto ze závazku elaćeto

výkup/ m zboží elaĉeto, aĉeta kolektado, ze závazku elaĉeta liberiĝo, ~né n elaĉeta mono

výkupce f

výkupčí f

výkupčí, -ho m

Vykupitel m Redemptinto, Redemptoro, Savinto

vykupitel, -e m

vykupitelk/a, -y f

vykupitelský

výkupn/a, -y f

výkupné, -ho n elaćeta mono

výkupní

vykupování n

vykupovat ned.

vykurýrovat dok.

vykuřovací

vykuřovadl/o, -a n

vykuřovadlo n fumujo, kadidelnice incensujo

vykuřování n

vykuřovat n

vykuřovat ned. hubit hmyz kouřem fumizi

vykusovat ned.

vykutáleně

vykutálenost, -i f

vykutálený

vykutálet se dok.

vykutat dok.

vykvartýrovat dok.

vykvasit (se) dok. (fin)fermenti

vykvasit se dok. fermenti

vykvést dok. ekflori, disflori

vykvést dok. ekflori, disflori

výkvět m elita elito, eminentularo

výkvět, -u m elita elito

výkvět/ek, -ku m

vykvétání n

vykvétat ned.

vykvetlice f

vykvetlý

vykviknout dok.

vykviknutí n

vykvikovat ned.

vykvíst dok.

vykvítat ned.

vykydat dok.

vykynout dok. ţveli, leviři

vykynout dok. ŝveli, přen. pufiĝi

vykynulý

vykypělý

vykypět dok.

vykysání n

vykysat dok.

vykytování n

vykytovat dok.

výkyv m pendolmovo, devio

výkyv, -u m pendolmovo, devio

výkyvně

výkyvný

vyladění n

vyladěnost, -i f

vyladit dok.

vyladit dok. akordigi

vylaďování n

vylaďovat ned.

vylákat dok.

vylákat dok. ellogi

vylámání n

vylámat dok.

vylamování n

vylamovat ned.

vylát dok.

vyléčení n

vyléčit dok. (re)sanigi, ~ se resaniĝi

vyléčit dok. resanigi ~ se resaniři

vyléčitelnost, -i f

vyléčitelný

vyléčitelný resanigebla

vylehávat ned.

vylehčení n

vylehčit dok.

vylehčování n

vylehčovat ned.

vylekaně

vylekanost, -i f

vylekaný

vylekat dok.

vylenošit se dok.

výlep, -u m

vylepení n

vylepit dok.

vylepovací

vylepování n

vylepovat ned.

vylepšení n

vylepšit dok.

vylepšování n

vylepšovat ned.

vyleptání n

vyleptat dok.

vyleptat dok. kaŭterizi

vyleptávání n

vyleptávat ned.

vyleštění n

vyleštit dok. poluri boty ciri

vyleštit dok. poluri, briligi, boty ciri

výlet, -u m ekskurso jít na ~ ekskursi

výlet/ m ekskurso, jít na ~ ekskursi, ~ník m ekskursanto

výlet/ek, -ka m

vylétat dok.

vylétat ned.

vylétávat ned.

vyletět dok., vylétnout dok. elflugi, suprenflugi ~ do povětří flugi en la aeron

vyletět dok., vylétnout dok. elflugi, suprenflugi, jako raketa raketi, ~ do povětří flugi en la aeron

vylétlý

výletní

výletnice f

výletnický

výletník, -a m ekskursanto

vyletnit dok.

vylétnout dok.

vylétnutí n

vyletování n

vyletovat ned.

výlev m elverŝo

výlev, -u m

vylévačk/a, -y f

vylévání n

vylévárn/a, -y f

vylévat ned. elverţi kov elfandi

vylévat ned. elverŝi, kov elfandi, viz též vylít

vylévk/a, -y f

výlevka f forverŝa pelvo, elverŝujo

vylévkový

vylézání n

vylézat ned. elrampi, suprenrampi ~ na kopec ascendi monteton

vylezení n

vylezlý

vylézt dok., vylézat ned. elrampi, suprenrampi, ascendi, ~ na kopec ascendi monteton

vyleželý

vyležet dok.

vylhanost, -i f

vylhaný mensoga

vylhaný mensoga, mensoge elpensita

vylicitovat dok.

vylíčení n

vylíčit dok. priskribi, pentri, bildigi

vylíčit dok. priskribi, pentri, bildigi, prirakonti

vylidnění n

vylidnit dok. senhomigi

vylidnit dok. senhomigi

vylidňování n

vylidňovat ned.

vylíhlý

vylíhnout se dok. elkoviĝi, eloviĝi

vylíhnout se dok. elkoviři, eloviři

vylíhnutí n

vylínalý

vylínat dok.

výlis/ek, -ku m

vylisování n

vylisovat dok.

vylít dok. elverţi <> ~ si hněv na někom elverţi sian koleron sur iun ~ s vaničkou i dítě forfluigi la infanon kune kun la bano, kune kun akvo alplaýdi la infanon

vylít dok. elverŝi, # ~ si hněv / zlost na někom elverŝi sian koleron sur iun, ~ s vaničkou i dítě forfluigi infanon kune kun la bano, ~ se elverŝiĝi

vylití n

vylívat ned.

vylízat dok. (jazykem)

vylízat ned. (vylézt)

vylízávat ned.

vylíznout dok.

vylizovat ned.

vylodění n

vylodit dok. elŝipigi, ~ se elŝipiĝi

vylodit se dok. elţipiři

vyloďovací

vyloďování n

vyloďovat ned.

výloh/a f 1 výklad (el)montra fenestro, montrofenestro, 2 ~y pl. f výdaje elspezo(j), kosto

výloh/a, -y f montra fenestro

výloh/y, - pl. f výdaje elspezo, kosto

výlohový

vyloknout dok.

výlom, -u m

vylomení n

vylomenin/a, -y f

vylomit dok. elrompi

vylomit dok. elrompi

výlomový

vylosování n

vylosovat dok.

vyloučen/í n odb. elimino, z organizace eksigo, z církve ekskomuniko, ~ý malebla, nerealigebla, sport. diskvalifikita, # je to ~o estas neeble, (oni) ne eblas

vyloučení n

vyloučeno maleble, nerealigeble, neefektigeble, ekskludite

vyloučený malebla, nerealigebla sport. diskvalifikita

vyloučit dok. eksigi, elimini, ekskluzivi, eksludi sport. diskvalifiki

vyloučit dok., vylučovat ned.1 zbavit účasti eksigi, elimini, zvl. sport. diskvalifiki, elludigi 2 nezahrnovat v sobě ekskludi, ekskluzivi 3 biol. škodlivé a nepotřebné látky ekskrecii, ekskrementi 4 znemožnit malebligi, ~ se chem.eliĝi

vyloudit dok.

vyloudit dok. logakiri, ellogi

vylouhování n

vylouhovat dok.

vylouhovat dok., vyloužit dok. ekstrakti, louhem lesivi, viz též vyluhovat

vyloupání n

vyloupat dok.

vyloupávání n

vyloupávat ned.

vyloupení n

vyloupit dok. prirabi

vyloupit dok. prirabi, elrabi

vyloupnout dok.

vyloupnout dok. elŝeligi

vyloupnutí n

vylouskání n

vylouskat dok.

vylouskávání n

vylouskávat ned.

vylousknout dok.

vylousknutí n

vyloužení n

vyloužit dok. ekstrakti, maceri, dekokti, infuzi

výlov m fiŝĉas(ad)o, fiŝkaptado

výlov, -u m fiţćas(ad)o, fiţkaptado

výlov/ek, -ku m

vylovení n

vylovit dok. elkapti fiţojn

vylovit dok. elkapti fiŝojn, vyzvednout např. z kapaliny malmergi

výlovní

vylovovací

vylovování n

vylovovat ned.

výlož, -e m

vyloženě

vyložení n

vyložení n

vyložený

vyložit dok. 1 vysvětlit klarigi, ekspliki 2 text, zákon interpreti, komentarii 3 náklad elŝarĝi, viz též vykládat; ~ karty elmontri, elmeti la kartojn (sur la tablon), ~ zboží do výlohy elmontri / lokigi varojn en montrofenestron

vyložit dok. klarigi, ekspliki ~ karty elmontri, elmeti la kar tojn (sur la tablon) ~ (náklad) zboží elţarři varojn ~ zboží do výlohy elmontri varojn

výložk/a, -y f ţultrosigno, galono, epoleto

výložka f ŝultrosigno, epoleto

výložník, -u m

výložníkový

výlučn/ý ekskluda, ekskluziva, ~ě ekskluzive, ~ost f ekskluziveco

výlučně

výlučnost, -i f

výlučný ekskluda, ekskluziva

vylučov/ací zvl. sport. ekskluziga, ~ání n ekskrementado

vylučovací

vylučování n

vylučovat ned. elimini sport. diskvalifiki vyluhovat ekstrakti, dekokti, infuzi, maceri

vylučovat ned. elimini, sport. diskvalifiki, vyluhovat ekstrakti, sliny salivi

vylučující ekskluziviga

výluh m ekstrakto

výluh, -u m

vyluhovací

vyluhování n

vyluhovat ned.

vyluhovat ned. chem. elui, teplým rozpouštědlem digest(ad)i

výluk/a, -y f z práce lokaýto dopr. trakfermo

výluka f z práce lokaŭto, mastrostriko, dopr. trakfermo

vylulat se dok.

výlup/ek, -ku m

výlupek m elŝeligaĵo, přen. darebák fripono

vylupování n

vylupování n

vylupovat ned.

vylupovat ned.

vyluštění n

vyluštit dok. hádanku solvi hrách elguţigi

vyluštit dok. hádanku solvi, hrách a pod. elguŝigi

vylušťovací

vylušťovač, -e m

vyluxovat dok.

vyluzovat ned.

vymáčení n

vymáčet dok.

vymačkání n

vymačkat dok.

vymačkat dok. elpremi

vymačkávání n

vymačkávat ned.

vymačknout dok.

vymačknutí n

vymáhání n

vymáhání n postulado, ekzekuci(ad)o, ~ žalobou práv. plendumado

vymáhat ned. 1 žádat postuli 2 soudně, žalobou eldevigi, plendumi, exekučně ekzekucii, # ~ na někom peníze postulegi / devigi monon de iu, expr. melki monon el iu, viz též vymoci

vymáhat ned. postuli ~ dluhy ekzekucii

vymahatelnost, -i f

vymahatelný

vymáchat dok.

vymajznout dok.

vymalování n

vymalovat dok.

vymámit dok.

vymámit dok. trompe elpetigi

vymanění n

vymanévrování n

vymanévrovat dok.

vymanit se dok. liberigi sin (el)

vymanit se dok. liberigi sin (el)

vymaňování n

vymaňovat ned.

Výmar, -u m

výmarský

vymasírovat dok.

vymastit dok.

vymaštění n

vymašťovat ned.

výmaz, -u m

vymazání n

vymazat dok. nuligi, forigi práv. elregistrigi, forstreki hlínou ţmiri gumou gumskrapi, forgumi

vymazat dok. smazat forviŝi, zrušit nuligi, forigi, práv. elregistrigi, forstreki, hlínou ŝmiri, gumou gumskrapi, forgumi, ~ smolou peĉi

vymazávání n

vymazávat ned.

vymáznout dok.

výměn/a f ŝanĝo, ~a peněz monŝanĝo, ~ný ŝanĝa, ~né kolo ŝanĝrado

výměn/a, -y f ţanřo ~ peněz monţanřo

výměn/ek, -ku m eksmastra rezervaĺo/lořejo

výměnek m eksmastra rezervaĵo / loĝejo

vyměnění n

výměník m ŝanĝaparato, ŝanĝilo, ~ tepla tech. vatro, varmotransigilo

výměník, -u m tepla varmţanřaparato, varmţanřilo

vyměnit dok. (inter)ţanři

vyměnit/ dok. (inter)ŝanĝi, # ~ figuru za dámu ve hře damigi, ~elný ŝanĝebla

vyměnitelný

výměnkář(ka) m (f) eksmastr(in)o

výměnkář, -e m eksmastro

výměnkářk/a, -y f

výměnný

vyměňování n

vyměňovat ned.

výměnový

výměr m 1 rozhodnutí ve správním řízení dekreto, decido 2 vyměření plochy difino de areo, výměra areo 3 definice difino

výměr, -u m decido, dekreto

výměr/a, -y f plochy areo ~ trestu mezuro de puno

výměra f plochy areo, ~ trestu grado de puno, viz též výměr 1, 2

vyměření n

vyměřit dok. elmezuri, konstati la areon, plenmezuri ~ důchod asigni pension

vyměřit dok., vyměřovat ned. (el)mezuri, konstati la areon, plenmezuri, poukázat asigni, ~ důchod dekreti pension / emerituron

vyměřovač, -e m

vyměřování n

vyměřování n mezurado

vyměřovat ned.

výměs/ek, -ku m

vymést dok.

vymést dok. vymetat ned. forbalai, elbalai, ~ krb / kamna skrapi kamenon

výměšek, výměsek m biol. sekrecio

vyměšovací

vyměšování n

vyměšování n sekreciado

vyměšovat ned. ekskrecii, sekrecii, ekskrementi, ~ exsudát lék. eksudi

vyměšovat ned. sekrecii, ekskrecii, ekskrementi

výmět(ek) m ekskremento, brak senvaloraĵo

výmět, -u m

vymetací

vymetačk/a, -y f

vymetání n

vymetat dok.

vymetat ned.

vymetávat ned.

vymetení n

vymetený

výmětový

vymezení n

vymezení n limigo

vymezenost, -i f

vymezit dok. určit hranice limdifini, limfiksi přesně určit význam a pod. difini, determini

vymezit dok. určit hranice limdifini, limfiksi, přesně určit význam apod. difini, determini

vymezitelný

vymezníkování n

vymezníkovat dok.

vymezování n

vymezovat ned.

vymílací

vymílání n

vymílání n geol. erozio, obilí aj. muelprocedo

vymílat ned.

vymílat ned. muel(proced)i, geol. erozii

vymílavý

výminečn/ý escepta, ~ě escepte, viz též výjimečný

vymínění n

vymínit si dok. kondiĉi, rezervi al si

vymínit si dok. kondići, rezervi al si

výminka f kondiĉo, rezervo

vymiňování n

vymiňovat ned.

vymírání n

vymírat ned. formorti

vymírat ned. formorti

vymísit dok.

vymísit dok. těsto traknedi

vymítat ned. myt. zlé duchy ekzorci

vymizelý

vymizení n

vymizet dok. malaperi

vymizet dok. malaperi

vymknout dok. elartikigi ~ se dok. elgliti, eskapi

vymknout dok. elartikigi, ~ se dok. elgliti, eskapi

vymknutí n lék. luksacio, podvrtnutí artiktordo

vymknutí n podvrtnutí artiktordo

vymlácen/ý zvl. tech. funkcie eluzita / perturbita, obilí draŝita, ~é obilí draŝaĵo

vymlácení n

výmlad/ek, -ku m

výmlat m draŝado

výmlat, -u m draţado

vymlátit dok. draţi

vymlátit dok. obilí draŝi

výmlatový

vymletí n

vymlít dok. břeh erozii, abrazii obilí mueli

vymlít dok. břeh erozii, abrazii, obilí muel(proced)i

vymlouvání se n

vymlouvat ned. malkonsili, persvadi ne pari ion ~ se ned. elturniři fari

vymlouvat ned. persvadi ne fari ion, ~ se ned. elturniĝi, elturni sin

výmluv/a f elturniĝo, ~ný i přen. elokventa, lertparola, ~nost f elokvent(ec)o

výmluv/a, -y f elturniřo

vymluvit dok.

výmluvnost, -i f

výmluvný i přen. elokventa

vymňouknout dok.

vymnout dok.

vymoci dok. elpostuli, eldevigi, ekzekucii

vymoci, vymoct dok. 1 vyžádat souhlas (el)postuli, eldevigi 2 exekucí ekzekucii 3 žalobou elplendumi 4 dluh reenspezi

vymočení n

vymočení n

vymočit dok.

vymočit dok.

vymočit dok. máčet trempmoligi, ~ se dok. močit urini

vymodelování n

vymodelovat dok.

vymódit dok.

vymodlit dok.

vymoknout dok.

výmol m rokle, strž ravino, na cestě kavo, kratereto

výmol, -u m rokle, strž ravino na cestě kavo

výmolovitý

vymontování n

vymontovat dok.

vymontovatelný

vymontovávat ned.

vymotání n

vymotat dok.

vymotat se dok. elvindiĝi

vymotávání n

vymotávat ned.

vymoženost f akiraĵo

vymoženost, -i f akiraĺo

vymrazení n

vymrazit dok.

vymrazovací

vymrazování n

vymrazovat ned.

vymrskání n

vymrskat dok.

vymrskávání n

vymrskávat ned.

vymrštění n

vymrštit dok.

vymrštit dok. elĵet(eg)i, ~ se ĵetegi sin, saltleviĝi

vymrštitelný

vymršťování n

vymršťovat ned.

vymrzání n

vymrzat ned.

vymrzávání n

vymrzávat ned.

vymrzlý

vymrznout dok.

vymrznutí n

vymřelý

vymření n

vymřít dok. formorti, forperei

vymřít dok. formorti, forperei

vymst/ít se dok. rebati / turni la venĝon, # to se mi ~ilo tio turniĝis kontraŭ min, mi puniĝis pro tio

vymstít se: to se mi ~ilo tio turniřis kontraý min, mi puniřis pro tio

vymýcení n

vymycování n

vymycovat ned.

vymydlení n

vymydlený

vymydlit dok.

výmyk m sport. felgo

výmyk, -u m

vymykat ned. elarktikigi, viz též vymknout, ~ se ned. eviti, eliĝi, elgliti

vymykat se ned. eviti, eliři, elgliti

vymyknout se dok.

výmysl m elpens(aĵ)o, fabelaĵo

výmysl, -u m elpens(aĺ)o

vymyslet dok.

vymyslet dok., vymýšlet ned. elpensi, inventi, ~ si ned. fantazii, fikcii

vymyšlení n

vymýšlení n

vymyšlený elpensita

vymyšlený elpensita

vymýšlet ned. elpensi, inventi

vymýšlívat ned.

vymýt dok.

vymýt dok., vymývat ned. lavpurigi, chem. elui

vymytí n

vymýtit dok. senarbigi přen. elimini

vymýtit dok. senarbigi, přen. elimini

vymývací

vymývací: ~ prostředek lava / elua rimedo / likvo

vymývání n

vymývat ned.

vynadání n

vynadat dok. riproĉadmoni, skold(aĉ)i (někomu iun), hrubě insulti (iun)

vynadat dok. riproćadmoni, skoldi (komu iun) hrubě insulti (iun)

vynadávat se dok.

vynadívat se dok.

vynadivit se dok.

vynahradit dok. kompensi (komu co ion al iu)

vynahradit dok. kompensi (někomu něco ion al iu)

vynahrazovat ned.

vynachválit (si) dok.

vynajít dok.

vynakládání n

vynakládat ned. elspezi, investi, ~ úsilí klopodi

vynakládat ned. investi

vynakoukat se dok.

vynález m invent(aĵ)o, eltrovo, ~ce m inventinto, inventisto

vynález, -u m invento, eltrovo

vynalézání n

vynalézat ned. inventi, eltrovi

vynalézavě

vynalézavost, -i f

vynalézavý inventema, eltrovema

vynalézavý inventema, eltrovema

vynálezce m inventisto

vynálezecký

vynálezectví n

vynalezení n

vynálezkyně

vynalézt dok.

vynalézt, vynalézat ned. inventi, eltrovi

vynaložení n

vynaložit dok. investi, elspezi

vynaložit dok.viz vynakládat

vynasnažit se dok. strebi, peni, klopodi

vynasnažit se dok. strebi, peni, klopodi

vynásobení n

vynásobit dok.

vynásobování n

vynásobovat ned.

vynášecí

vynášení n

vynášet ned. elportadi, suprenportadi ~ zisk doni profiton ~ rozsudek verdikti <> ~ do nebe gloraltigi řis la ćielo, apoteozi

vynášet ned. elportadi, suprenportadi, ~ zisk doni profiton, ~ rozsudek verdikti, publikigi verdikton, # ~ do nebe gloraltigi ĝis la ĉielo, apoteozi, viz též vynést

vynášívat ned.

vynášk/a, -y f

výňat/ek, -ku m ekstrakto

výňatek m ekstrakto, fragmento, tekstero

vyňatý

vyndání n

vyndat dok., hovor. vyndávat, vyndavat ned. elpreni, ~ z kapsy elpoŝigi

vyndat dok., vyndávat ned. elpreni ~ z kapsy elpoţigi

vyndávací

vyndávání n

vyndávat ned.

vynechání n

vynechat dok.

vynechat dok., vynechávat ned. ellasi, mankigi, o stroji de tempo al tempo malfunkcii, intermite malfunkcii, ~ vyučování foresti en la lernejo, # paměť často vynechává la memoro ofte strikas

vynechávání n

vynechávat ned. ellasi o stroji de tempo al tempo malfunkcii ~ ve škole foresti en la lernejo

vynechávk/a, -y f

vynesení n

vynést dok. elporti, suprenporti tajně ţtelelporti ~ kartu elmeti la karton ~ rozsudek verdikti

vynést dok. elporti, suprenporti, tajně ŝtelelporti, ~ kartu elmeti la karton, ~ trumfy atuti, viz též vynášet

vynětí n elpreno, lék. ektomio, ~ krčních mandlí tonsilektomio

vynikající eminenta, elstara, bonega

vynikající eminenta, elstara, bonega, distinginda, ~ osobnost elstarulo, eminentulo, ~ řeč oratoraĵo, ~ vlastnost elstareco

vynikat ned. superi, distingiři inter, elstari, eminent(iř)i

vyniknout dok.

vyniknout dok., vynikat ned., superi, distingiĝi inter, elstari, eminent(iĝ)i, domini, majstri

vyniknutí n

vynopování n

vynopovat dok.

vynoř/it elmergi, ~it se dok., ~ovat se ned. malmergiĝi, supreniĝi, elmergiĝi, odb., fyz. emerĝi, z vody elakviĝi

vynoření n

vynoření n elmergo, odb. emerĝo

vynořit dok. ~ se malmergiři, elakviři

vynořování n

vynořovat ned.

výnos, -u m nařízení dekreto, ordono, edikto, decido zisk profito, enspezo hektarový ~ rikolto po unu hektaro

výnos/ m 1 nařízení dekreto, ordono, edikto, decido 2 zisk profito, ekon. enspezo 3 výtěžek fruktumo, rikolt(rezult)o, produktokvanto, hektarový ~ rikolto po unu hektaro, elhektara rikoltkvanto, ~ný enspeziga, profitdona, fruktodona, produktiva, ~nost f produktiveco

vynosit se dok.

výnosně

výnosnost, -i f

výnosný enspeziga, profitdona, fruktodona, produktiva

výnosový

vynucení n

vynucený

vynucování n

vynucovat ned.

vynutit dok. eldevigi, eltrudi ion al iu

vynutit dok., vynucovat ned. eldevigi, eltrudi

vyobcování n

vyobcování n ekskomuniko

vyobcovat dok. ekskomuniki

vyobrazení n ilustraĵo, desegnaĵo, bildo

vyobrazení n ilustraĺo, desegnaĺo, bildo

vyobrazit dok.

vyobrazování n

vyobrazovat ned.

vyoperování n

vyoperovat dok.

vyorání n

vyorat dok.

vyorávací

vyorávač, -e m

vyorávání n

vyorávk/a, -y f

vyorodovat dok.

vyostření n

vyostřit dok.

vyostřit: ~ diskusi akrigi la diskuton

vyostřování n

vyostřovat ned.

vypáčení n

vypáčit dok. elrompi, perforte malfermi

vypáčit dok. elrompi, perforte malfermi

výpad m atak(elir)o, invado, sport. fento

výpad, -u m atak(elir)o, invado

výpad/ek, -ku m

vypad/nout dok., ~ávat ned. elfali, # jako by mu z oka ~l li estas lia vivanta portreto, ~ni! expr. pafu vin for!, forpafiĝu!

vypadání n

vypadat dok.

vypadat ned. mít podobu aspekti, ŝajni, havi aspekton, ~ jako havi aspekton de / kvazaŭ, ~ krásně beli

vypadat ned. vyhlížet, mít podobu aspekti, ţajni

vypadávání n

vypadávat ned.

vypadavý

vypadlý

výpadní

vypadnout dok. elfali <> jako by mu z oka ~l li estas lia vivanta portreto ~ni! pafu vin for!, alilokiřu!, ekspedu vin for!, forpafiřu!

vypadnutí n

výpadovk/a, -y f

výpadový

vypakování n

vypakovat dok.

vypakovávat ned.

výpal, -u m

výpal/ek, -ku m

vypálení n

vypaličkovat dok.

vypálit dok. forbruligi ~ z pušky ekpafi

vypálit dok. forbruligi, lék. kaŭstikizi, ~ z pušky ekpafi, ~ značku brulmarki, brulstampi

výpalkový

výpalné, -ho m

vypalovací

vypalování n

vypalovat ned.

vypancéřování n

vypancéřovat dok.

výpar, -u m haladzo, elvaporiřo

výpar/ m, ~y pl. haladzo, elvaporaĵo

vyparádění n

vyparádit dok.

vyparafinovat dok.

vypárat dok. malkudri

vypárat dok. malkudri

výparník m vaporigilo

výparník, -ku m

výparnost, -i f

výparoměr, -u m

vyparovací

vypaření n

vypařit dok. ~ se elvaporiři

vypařit se dok. i přen. elvaporiĝi, forvaporiĝi

vypařovací

vypařování n

vypařovat ned.

vypasení n

vypasený

vypasovat dok.

vypást dok.

vypatlat dok.

vypátrání n

vypátrat dok. elesplori, esplortrovi

vypátrat dok. elesplori, esplortrovi

vypažení n

vypažit dok.

vypažování n

vypažovat ned.

vypéci dok.

vypeckování n

vypeckovat dok.

vypečení n

vypečený

vypékat ned.

vypelichání n

vypelichat dok.

výpěr/ek, -ku m

vypérování n

vypérovat dok.

vypeskovat dok.

výpěst/ek, -ku m

vypěstování n

vypěstovat dok.

vypěstovat dok. kulturi, ~ novou odrůdu eduki novan varion

vypětí n strećiteco s největším ~m kun la plej granda strećeco

vypětí/ n streĉiteco, streĉiĝo, # s největším ~m kun la plej granda streĉeco

vypíct dok.

vypíchat dok.

vypíchnout dok.

vypíchnutí n

vypichovák, -u m

vypichování n

vypichovat ned.

vypíjet ned.

vypilování n

vypilovat dok.

vypilovávání n

vypilovávat ned.

vypínací

vypínač m ŝaltilo, konektilo, kolébkový ~ baskulŝaltilo

vypínač, -e m ţaltilo, konektilo

vypínání n

vypínat ned. elŝalti, ~ se ned. do výše leviĝi, montiĝi, altigi sin, nad jiné fanfaroni, fieri, gaskoni, ostenti

vypínat ned. malţalti, interrompi ~ se ned. do výše leviři, montiři, altigi sin nad jiné fanfaroni, fieri, gaskoni

vypínavě

vypínavost, -i f

vypínavý

vypiplat dok.

vypiplat dok. (zorge) elfari / elkovi

vypiplávat ned.

vypírání n

vypírat ned.

výpis m eltiraĵo, elskribaĵo, ~ z trestního rejstříku elskribaĵo el punregistro, ~ z účtu ekon. kont(o)eltiro

výpis, -u m eltiraĺo, elskribaĺo

výpis/ek, -ku m

výpisek m ekstrakto

vypískání n

vypískat dok. prifajfi

vypískat dok. prifajfi

vypísknout dok.

vypískovat dok.

výpiskový

vypisování n

vypisovat ned. elskribi popisovat priskribi ~ volby fiksi la daton de elektado/balotado

vypisovat ned. elskribi, ekstrakt(ad)i, popisovat priskribi, ~ volby fiksi la daton de elektado / balotado

vypít dok. eltrinki, ~ na ex eltrinki per unu tiro

vypití n

vypjatost, -i f

vypjatý

výpl/ň, -ně f

výpl/něk, -ňku m

vyplácat dok.

vyplacen/ě sděl. afrankite, ~ý afrankita

vyplaceně sděl. afrankite

vyplacení n

vyplácení n

vyplacený afrankita

vyplácet ned. (el)pagi, dopis afranki, ~ se havi valoron, esti avantaĝa, ~ apanáž apanaĝi, ~ důchod pensii, emerituri (někomu iun), ~ mzdu elpagi salajron, # to se nevyplácí tio ne (pen)valoras, tio ne valoras la penon

vyplácet ned. pagi ~et se havi valoron, esti avantařa to se ne~í tio ne (pen)valoras, tio ne valoras la penon

výplach, -u m

vypláchnout dok. (si ústa) gargari (la buţon) ~ žaludek sifoni la stomakon

vypláchnout dok. (si ústa) gargari (la buŝon), ~ žaludek sifoni la stomakon

vypláchnutí n

vyplachovací

vyplachování n

vyplachovat ned.

výplachový

vyplajznout dok.

vyplakat dok.

vyplakat se dok. satplori

vyplakávat ned.

vyplašeně

vyplašení n

vyplašit dok. fortimigi

vyplašit dok. fortimigi

výplat/a, -y f salajro, honorario, pago

výplata f (el)pago, hovor. mzda salajro

vyplatit dok. elpagi, elaćeti ~ mzdu salajri ~ zálohu parte antaýpagi ~ se dok. esti avantařa

vyplatit dok. elpagi, elaĉeti, ~ mzdu salajri, ~ zálohu parte antaŭpagi, ~ se dok. esti avantaĝa, # ~ někoho holí prilabori iun per bastono

výplatné, -ho n

výplatní

výplav, -u m

vyplavat dok.

vyplavat dok. elnaĝi

vyplavení n

vyplavit dok.

vyplavit dok. forlavi; koně vadigi, vadbani

vyplavování n

vyplavovat ned.

vyplazit dok.

vypláznout dok. eletendi, montri / elŝovi / elbuŝigi (jazyk la langon), vyplazený psí jazyk m elpendanta hunda lango

vypláznout dok.jazyk montri/elţovi/elbuţi la langon

vyplazovat ned.

vyplečkování n

vyplečkovat dok.

vyplečkovávání n

vyplečkovávat ned.

vyplechování n

vyplechovat dok.

vyplenění n

vyplenit dok.

vyplenit dok. dezertigi, elrabi, prirabi

vypleskat dok.

vyplést dok.

vyplet dok. elsarki, elradikigi

výplet m retaĵo

výplet, -u m retaĺo

vyplétací

vyplétání n

vyplétat ned.

vyplétávání n

vyplétávat ned.

vypletí n

vyplísnění n

vyplísnit dok.

vyplít dok.

vyplít dok. 1 viz vyplet 2 viz vyplivnout

vyplítání n

vyplítat ned.

vyplivání n

vyplivat dok.

vyplivnout dok.

vyplivnout dok. elkraĉi

vyplivnutí n

vyplivování n

vyplivovat ned.

vyplížit se dok.

výplň/ f plenigaĵo, ~kový úhel mat. suplemento

vyplnění n

vyplnit dok.

vyplnit dok., vyplňovat ned. plenigi, splnit plenumi, ~ se plen(um)iĝi

výplňkový

vyplňování n

vyplňovat ned. plenigi splnit plenumi ~ se plen(um)iři

výplňový

výplod, -u m

vyplout dok.

vyplout dok., vyplouvat ned. ekiri, ekveturi, forveturi, eknavigi

vyplouvání n

vyplouvat ned. ekiri, ekveturi, forveturi, eknavigi

vyplundrovat dok.

vyplutí n

vyplynout dok.

vyplýtvání n

vyplýtvat dok.

vyplýtvat dok. malŝpari, disipi, hýřením fordiboĉi, lit. prodigi

vyplýtvávání n

vyplýtvávat ned.

vyplýv/at ned. rezulti, sekvi, # ~á z toho el tio sekvas, ~ající ze závěti rezulte el testamento

vyplývat ned. rezulti

vypnout dok. světlo mallumigi, malŝalti, elŝalti, napnout síly streĉi, ~ spojku malkluĉi

vypnout dok. světlo malţalti, elţalti, mallumigi napnout síly streći

vypnutí n

vypocení n

vypocování n

vypocovat ned.

výpoč/et, -tu m kalkulo

výpočet/ m kalkul(ad)o, přibližný / hrubý ~ proksimuma elkalkulo, proksimumado, ~ní počítačový komputa

výpočetní počítačový komputa

vypočíst dok.

vypočítání n

vypočítat dok. elkalkuli

vypočítat dok. elkalkuli, ~ diferenciál diferenciali, ~ úhel goniometri

vypočítatelný

vypočítav/ec, -ce m

vypočítávání n

vypočítávat ned.

vypočítavě

vypočítavost, -i f

vypočítavý profitema kaj kalkulema

vypočítavý profitema kaj kalkulema

výpočtář, -e m

výpočtářk/a, -y f

vypočtení n

vypočtený

výpočtový

vypodložení n

vypodložit dok.

vypochodování n

vypochodovat dok.

vypojení n

vypojit dok. malkonekti, malkontaktigi, malŝalti

vypojit dok. malkonekti, malkontaktigi, malţalti

vypojování n

vypojovat ned.

vypoklonkovat dok.

vypolstrování n

vypolstrovat dok.

vypolštářování n

vypolštářovat dok.

vypomáhání n

vypomáhat ned. (inter)helpi, helpi unu la alian, subteni

vypomáhat ned. (inter)helpi, vzájemně si ~ helpi unu la alian

výpomoc, -i f helpo, subteno

výpomoc/ f helpo, subteno, ~ný helpa, provizora

vypomoci dok.

výpomocně

výpomocný helpa, provizora

výpon, -u m

vyportrétovat dok.

vypořádání n

vypořádání n (fin)kvitigo, interkvitigo

vypořádat dok. fari ordon ~ se dok. kvitiři (s kým kun iu), (kun)ordigi (s čím ion)

vypořádat dok. fari ordon, ~ se dok. kvitiĝi (s kým kun iu), (kun)ordigi (s čím ion)

vypořádávání n

vypořádávat ned.

vyposlechnout dok.

výpot/ek, -ku m

vypotácet se dok.

výpotek m lék. eksudaĵo

vypotit dok.

vypotřebování n

vypotřebovat dok. forkonsumi

vypotřebovat dok. forkonsumi

vypotřebovávání n

vypotřebovávat ned.

vypouklin/a, -y f

vypouklost, -i f

vypouklý konveksa

vypouklý konveksa

vypoulit dok.

vypouštěcí

vypouštění n

vypouštět ned.

vypouštět ned. viz vypustit

vypouzdření n

vypouzdřit dok.

výpově/ď, -di f eldir(aĺ)o, deklaro u soudu depozicio ~ z práce maldungo dát ~ z práce maldungiři dostat ~ z práce esti maldungita

výpověď f eldir(aĵ)o, deklaro, u soudu depozicio, ~ smlouvy ĉesigo / nuligo de kontrakto, ~ z práce maldungo, # dát ~ z práce maldungi(ĝi), dostat ~ z práce esti maldungita

vypovědění n

vypovědět dok. (el)diri, deklari ~ ze země ekzili ~ poslušnost rifuzi obei ~ smlouvu nuligi kontrakton ~ válku deklari militon <> to nelze ani ~ tion oni ne povas eć diri

vypovědět dok. (el)diri, deklari, ~ ze země ekzili, ~ poslušnost rifuzi obei, ~ smlouvu nuligi kontrakton, ~ válku deklari militon, # to nelze ani ~ tion oni ne povas eĉ diri

vypověditelnost, -i f

vypověditelný

výpovědní

vypovězen/ec, -ce m

vypovězení n

vypovídací

vypovídání n

vypovídat dok.

vypovídat ned. svědecky atesti, u soudu depozicii, viz též vypovědět

vypovídat ned. u soudu depozicii

vypozorovat dok.

vypracování n

vypracovaný

vypracovat dok. ellabori, prilabori ~ se dok. ellaboriři

vypracovat dok. ellabori, prilabori, ~ se dok. ellaboriĝi

vypracovávání n

vypracovávat ned.

vyprahle

vyprahlo

vyprahlost, -i f

vyprahlý sekega

vyprahlý sekega, pustinný arida

vyprahnout dok. trosekiĝi, sekegiĝi

vyprahnout dok. trosekiři, sekegiři

vyprání n

výprask m batpuno, holí bastonado, dostat ~ ricevi batpunon / bastonadon, # dát / uštědřit výprask batregali, travergi

výprask, -u m batpuno holí bastonado dostat ~ ricevi batpunon/basto nadon

vypráskaný

vypráskat dok.

vypráskat dok. batregali, elvipi

vyprášení n

vyprášit dok. senpolvigi

vyprášit dok. senpolvigi

vyprašování n

vyprašovat ned.

vyprat dok. lav(purig)i

vyprat dok. lav(purig)i

výprav/a f sport. karavano, vědecká, voj. ekspedicio, div. enscenigo, scenaranĝo, křížová ~a krucmilitiro, loupežná ~a rabirado, ~ce m ekspedisto, ~čí m ekspedisto, nám. kajestro, ~na f zboží ekspedejo

výprav/a, -y f

výprav/a, -y f sport. karavano vědecká, voj. ekspedicio div. ensceni go, scenaranřo křížová ~ krucmilitiro

výpravčí, -ho m ekspedisto, kajestro

vyprávě/č m rakontanto, ~ní n rakontado, dílo rakontaĵo

vyprávěcí

vypravěč, -e m

vypravěčk/a, -y f

vypravěčský

vypravěčství n

vypravení n

vypravení n ekon. ekspedo

vyprávění n rakontado dílo rakontaĺo

vyprávět ned. rakonti

vyprávět ned. rakonti, vymýšlet si fabel(ad)i, ~ pohádky fabeli, ~ bajky fabli

vypravit dok. ekspedi, forsendi div. enscenigi, scenaranři ~ se na cestu prepari sin por veturo, ekveturi, ekvojaři

vypravit dok. ekspedi, forsendi div. enscenigi, scenaranĝi, # ~ se na cestu prepari sin por veturo, ekvojaĝi

výpravn/a f ekspedejo, ~ý div. dekoraciriĉa, pompa lit. eposa

výpravn/a, -y f

výpravní

výpravnost, -i f

výpravný div. dekoracirića, pompa lit. eposa

vypravování n

vypravování n

vypravovat ned.

vypravovat ned.

vyprázdnění n

vyprázdnit dok. malplenigi ~ se malpleniři

vyprázdnit dok. malplenigi, vakigi, ~ se malpleniĝi

vyprazdňování n

vyprazdňovat ned.

výpraž/ek, -ku m

vypražení n

vypražit dok.

vypražování n

vypražovat ned.

vyprdnout se dok.

vypreparování n

vypreparovat dok.

vyprchalý

vyprchání n

vyprchat dok. elvaporiři, sublimi

vyprchat dok. o prchavých látkách volatile malaperi / efiki, vypařit se forvaporiĝi, elvaporiĝi, sublimi, disiĝi, i přen. forpasi

vyprchávání n

vyprchávat ned.

vyprod/áno elvendite, disvendite, ~at dok. elvendi, disvendi, forkomerci, ~at se elvendiĝi

vyprodání n

vyprodáno elvendite, disvendite

vyprodat dok. elvendi, disvendi

vyprodávání n

vyprodávat ned.

výprodej m likvida vendo

výprodej, -e m likvida vendo

výprodejní

vyprodukování n

vyprodukovat dok.

vyprojektování n

vyprojektovat dok.

výpros, -u m

výpros/a, -y f

vyprosit dok.

vyprosit dok. elpeti, ~ si petakiri

vyprostit dok. ~ se. liberiři, senkateniři

vyprostit dok. liberigi, senkatenigi, ~ se dok. liberiĝi, senkateniĝi

výprostný

vyprošení n

vyprošování n

vyprošovat ned.

vyproštění n

vyprošťovací

vyprošťovač, -e m

vyprošťování n

vyprošťovat ned.

vyprovázení n

vyprovázet ned.

vyprovázívat ned.

vyprovodit dok.

vyprovodit dok. akompani

vyprovokování n

vyprovokovat dok.

vyprovokovávání n

vyprovokovávat ned.

vyprsknout dok.

vypršelý

vypršení n

vypršet dok. déšť ĉesi pluvi 2 přen. o čase uplynout (for)pasi, forflui 3 lhůta finiĝi

vypršet dok. o čase pasi

vypružení n

vypružit dok.

vyprýštění n

vyprýštit dok.

vypřahání n

vypřahat ned.

vypřáhnout dok.

vypřáhnutí n

vypřáhování n

vypřáhovat ned.

vypříst dok.

vypsání n

vypsaný

vypsat dok.

vypsat dok. 1 citát z knihy aj. elskribi, kopii 2 uvést jméno aj. citi, prezenti, noti 3 konkurs, odměnu skribanonci, proklami 4 spotřebovat psací prostředek forskribi 5 podrobně sdělit priskribi

vyptání se n

vyptat se dok. demandi, informiři (na koho pri iu)

vyptat se dok., vyptávat se ned. demandi, informiĝi (na koho pri iu)

vyptávání n demandado

vyptávání se n

vyptávat se ned.

vypučení n

vypučet dok.

vypučet dok. ŝosi, burĝoni

vypudit dok. elpuţi, elpeli

vypudit dok. elpuŝi, elpeli, ~ manželku práv., hist. repudii

vypůjčení n

vypůjčit (si) dok.

vypůjčit dok. prunti, ~ si pruntepreni

výpůjčk/a, -y f

výpůjčka f prunt(opren)o, elpruntaĵo

výpůjční

vypůjčování n

vypůjčovat (si) ned.

vypůjčovatel, -e m

vypůjčovatelk/a, -y f

vypukat ned.

vypukávat ned.

vypuklin/a, -y f

vypuklina f ĝibaĵo

vypuklost, -i f

vypuklý

vypuklý fyz., opt. konveksa, ~ úhel konveksa / transobtuza angulo

vypuknout dok. eksplodi

vypuknout dok. eksplodi, # vypukla vzpoura ribelo eksplodis

vypuknutí n

vypulírování n

vypulírovat dok.

vypumpování n

vypumpovat dok.

výpust f ellasejo, tralasejo, zařízení ellasilo

výpust, -i f

vypustit dok. ellasi ~ draka lanći/flugigi kajton ~ kosmickou loď startigi/lanći spacţipon

vypustit dok. ellasi, eligi, z kohoutku elkrani, z nádoby eluji, tekutinu ze stroje dreni, # ~ draka lanĉi / flugigi kajton, ~ kosmickou loď startigi / lanĉi spacŝipon, ~ duši eligi sian animon

vypustitelný

výpustk/a, -y f

výpustka f lit. elipso

výpustný

vypuštění n

vypuštění n ellaso, liberigo, ~ hlásky / slabiky lingv. sinkopo, uprostřed slova též apokopo, na konci elizio

výr m zool. gufo

výr, -a m gufo

vyrábění n

vyrábět ned. produkti, elfari, strojně, v továrně uzini, fabriki

vyrábět ned. produkti, fabriki

vyrabování n

vyrabovat dok.

vyráchat se dok.

vyrašení n

vyrašit dok.

vyrašit dok. ŝosi, burĝoni

vyrašplování n

vyrašplovat dok.

výraz m esprimo, obličeje mieno, heslovitý ~ frapvorto, hovorový ~ komunlingva esprimo, hrubý ~ vulgarismo, odborný ~ termino

výraz, -u m esprimo obličeje mieno odborný ~ termino

vyrazit dok. elpuţi o rostlině ekřermi ~ ze sebe elpuţi el si ~ dveře trarompi la pordon <> ~ s někým dveře forpeli iun tra la pordo ~ zub elbati denton ~ na cestu ekiri, ekvojaři

vyrazit dok. elpuŝi, o rostlině ekĝermi, s chutí začít elani, # ~ ze sebe elpuŝi el si, ~ dveře trarompi la pordon, ~ s někým dveře forpeli iun tra la pordo, ~ zub elbati denton, ~ na cestu ekiri, ekvojaĝi, ekmarŝi, ~ se o vyrážce erupcii

výrazn/ý frapanta, esprimforta, esprim(o)plena, precizesprima, kontrastní reliefa, # ~ý podíl reliefa parto, ~é rysy obličeje skulptindaj formoj de vizaĝo, ~ý sloh impresoplena stilo, ~ě frapante, ~ě se odlišovat kontrasti

výrazně

výraznost, -i f

výrazný esprimoplena

výrazově

výrazovost, -i f

výrazový

výrazový esprim(iĝ)a, ~ prostředek esprimilo

vyrážecí

vyrážecí

vyrážeč, -e m

vyrážečk/a, -y f

vyražení n

vyrážení n

vyrážet ned.

vyrážet ned. viz též vyrazit; 1 výhonek, odnož bot. ŝosi, rašit sprosi 2 tech. probíjet ŝtanci

výražk/a, -y f

vyrážk/a, -y f ekzantemo, erupcio

výražka f gastr. fajna faruno

vyrážka f lék. ekzantemo, erupcio, dermatozo

vyrážkový

výražkový

výreč/ek, -ka m

vyredukování n

vyredukovat dok.

vyrejdovat dok.

vyrejp~

vyreklamování n

vyreklamovat dok.

vyretušování n

vyretušovat dok.

výrob/a f produktado, tovární fabrikado, obecně elfarado, ~a na běžícím pásu, pásová ~a ĉenproduktado, sériová ~a seria p., ~ce m produktanto, produktisto, faristo

výrob/a, -y f produktado, fabrikado ~ na běžícím pásu ćenproduktado rostlinná ~ produktado de plantoj sériová ~ seria produktado živočišná ~ produktado de dombestoj

výrob/ek, -ku m produkto, fabrikaĺo průmyslový ~ industriaĺo

výrobce m produktanto

výrobek m produkt(aĵ)o, fabrikaĵo, ellaboraĵo, elfaraĵo, ~ z vrbového proutí salikaĵo, vimenaĵo, ~ ze dřeva lignaĵo, průmyslový ~ industriaĵo, # ~ výborné jakosti pintkvalita p., p. de alta klaso

vyrobení n

vyrobit dok. fabriki, produkti

vyrobit dok. fabriki, produkti, profilově profiligi, viz též vyrábět

vyrobitelnost, -i f

vyrobitelný

výrobkyně f

výrobn/a, -y f

výrobna f tovární produktejo, obecně elfarejo, ~ energie energi-centralo, ~ lihovin distilejo, ~ prken segejo, ~ střešních tašek tegolfarejo, ~ sudů barelfarejo

výrobní elfara, produkt(ad)a, ~ cena produkta prezo, ~ nástroj produktilo, ~ prostředky produktadrimedoj

výrobní produkt(ad)a

výroč/í n datreveno, ~ní datrevena

výročí n datreveno

výroční datrevena, jar‑

vyrodit se dok.

vyrojení n

vyrojit se dok.

výrok m 1 vyjádření eldir(aĵ)o 2 prohášení deklaro 3 rozhodnutí decido, rezolucio 4 průpověď sentenco 5 mat. propozicio, nepravdivý ~ mat. falsa propozicio, soudní ~ verdikto

výrok, -u m eldiro průpověď sentenco soudní verdikto, juřista decido

výrokový

výron m výtok elverŝiĝo, elfluo, krevní ~ lék. hematomo, ~ lávy elfluo de lafo

výron, -u m elverţiřo, elfluo

výron/ek, -ku m

výronek m tech. bavuro

vyronit dok.

výronový

výrost/ek, -ka m neplenkreskulo, adoleskanto, bubo

výrostek m neplenkreskulo, adoleskanto, bubo

vyrostlý

výrovat dok.

výrovn/a, -y f

vyrovn/at dok., ~ávat ned. egaligi, napřímit rektigi, dluh repagi, kviti, kompensi, řadu rektigi spor (re)akordigi (konflikton), terén ebenigi (terenon), rozdělováním proporciigi, ~ účet reguligi konton, vyrovnávat přenos fyz. konvekti, # ~ se dok. egaliĝi, kvitiĝi (al iu, kun io)

vyrovnací

vyrovnaně

vyrovnání n

vyrovnanost, -i f

vyrovnaný repagita, finančně kvita, duševně ekvilibrita, trankvila, egalanima, ~ hlas egala voĉo

vyrovnaný repagita, kvita duševně ekvilibrita, trankvila

vyrovnat dok. dluh repagi (ţuldon), kvtiři (de ţuldo) řadu rektigi spor (re)akordigi (konflikton) terén ebenigi (terenon) ~ se dok. egali ion/iun, kvitiři al iu, kun io

vyrovnávací

vyrovnávací rektiga, ~ paměť inf. bufro

vyrovnávač, -e m

vyrovnávání n

vyrovnávk/a, -y f

vyrozumění n komprenigo, komuniko, sciigo

vyrozumění n komprenigo, komuniko, sciigo

vyrozumět dok. pochopit kompreni oznámit komuniki, sciigi

vyrozumět dok. pochopit kompreni, oznámit komuniki, sciigi, anonci, upozornit averti, avizi

vyrozumívat ned.

výrub, -u m

vyrubání n

vyrubat dok.

vyrubatelnost, -i f

vyrubatelný

vyručkování n

vyručkovat dok.

vyrudle

vyrudlý

vyrudnout dok.

vyrukovat dok.

vyrůst dok.

výrůst/ek, -ku m

vyrůstání n

vyrůstat ned. (el)kreski

vyrůstat ned. (el)kreski

výrůstek m ĝibaĵo, lék. elkreskaĵo, hlíza tubero, měkký ~ anat. karunklo

vyruš/it dok., ~ovat ned. ĝeni, # ~it z práce (inter)rompi ies laboron, nedej se ~it ne ĝenu vin (pro mi)

vyrušení n

vyrušit dok., vyrušovat ned. řeni ~ z práce rompi ies laboron nedej se ~ ne řenu vin (pro mi)

vyrušování n

vyrušovat ned.

vyrvání n

vyrvat dok. elŝir(eg)i

vyrvat dok. elţiri

vyrybnění n

vyrybnit dok.

vyrýpání n

vyrýpat dok.

vyrýpávání n

vyrýpávat ned.

vyrýpnout dok.

vyrýpnutí n

vyrypovat ned.

vyrýt dok.

vyrýt dok., vyrývat ned. rýčem elfosi, ŝpati, rydlem elĉizi, gravuri, um. giloŝi

vyrytí n

vyrývání n

vyrývat ned. rýčem elfosi, ţpati rydlem elćizi, gravuri

vyrýžování n

vyrýžovat dok.

výřad, -u m

vyřadění n

vyřaděnost, -i f

vyřadit dok. eligi, forigi, flankenmeti, elvicigi zboží formeti varojn

vyřadit dok. eligi, forigi, flankenmeti, elvicigi, zboží formeti varojn

vyřádit se dok.

vyřaďování n

vyřaďovat ned.

vyřazení n

vyřazení n eligo, forigo, typo. impozo, sport. nokaŭto

vyřazený

vyřazovací

vyřazování n

vyřazovat ned.

výřečně

vyřečnit se dok.

výřečnost, -i f

výřečný elokventa

výřečný elokventa

vyřehnit se dok.

vyřehtat se dok.

vyřešení n

vyřešení n solvo

vyřešit dok.

vyřešit solvi, ~ otázku solvi / decidi demandon

vyřešitelný

výřez m eltranĉo, ~ v zárubni pro západku serurbuŝo

výřez, -u m

vyřezání n

vyřezaný skulptita

vyřezaný skulptita

vyřezat dok.

vyřezat dok., vyříznout dok., vyřezávat ned. eltranĉi, řezbářsky skulpti, ~ vrub noĉi

vyřezávací

vyřezávačk/a, -y f

vyřezávání n

vyřezávat ned. eltranći řezbář skulpti

vyřídilk/a, -y f

vyřídit dok.

vyřídit dok. vzkaz transdoni, diri, mesaři vykonat plenumi obstarat prizorgi rozhodnout decidi rozřešit solvi projednat pritrakti (ion kun iu) skončit fini, likvidi

vyřídit dok., vyřizovat ned. vzkaz transdoni, diri, mesaĝi, vykonat plenumi, obstarat prizorg(ad)i, rozhodnout decidi, rozřešit solvi, projednat pritrakt(ad)i (ion kun iu), skončit fini, likvidi

vyříjet dok.

vyříkat dok.

vyříkávat ned.

vyřinout se dok.

vyřítit se dok. amase eliri, sin antaýenĺeti, elruliři, eksturmi

vyřítit se dok. amase eliri, sin antaŭenĵeti, elruliĝi, zaútočit eksturmi

vyřízení n

vyříznout dok.

vyříznutí n

vyřizování n

vyřizovat ned.

vyřizovat ned.

vyřknout dok.

vyřknout dok. eldiri

vyřvání n

vyřvat dok.

vyřvávat ned.

výsad/a, -y f

výsad/a, -y f privilegio na parohu branćo de kornaro

výsad/ec, -ce m

výsad/ek, -ku m voj. paraţ.....

výsada f privilegio, na parohu branĉo de kornaro

výsadb/a, -y f

výsadbový

výsadek m bot. plantaro, plantitaĵo, kultivaĵo, voj. avanctrupo, vzdušný ~ paraŝuta trupo

vysadit dok. nahoru suprensidigi rostliny planti tisk komposti o motoru malfunkcii, panei ~ dveře delevigi la pordon

vysadit dok. posadit nahoru suprensidigi, rostliny planti, typo. komposti, o motoru malfunkcii, panei, nový živočišný druh setligi, ~ dveře delevi pordon

výsadkář m paraŝutisto

výsadkář, -e m paraţutisto

výsadkářský

výsadkový paraţuta

výsadní privilegia

výsadní privilegia

vysání n

vysát dok.

vysát dok., vysávat ned. elsuĉi, vejce sorbi

vysaturování n

vysaturovat dok.

vysavač m polvosuĉilo

vysavač, -e m polvosućilo

vysávání n

vysávat ned. elsući

výsaz, -u m

vysazení n

vysázení n

vysazený

vysázet dok.

vysázet dok. viz vysadit, # vysázet peníze sterni monon

vysazovací

vysazování n

vysazovat ned.

vysbírání n

vysbírat dok.

vyscípat dok.

výseč f mat. sektoro, kruhová ~ diskosektoro, s. de disko, kulová ~ globsektoro

výseč, -e f mat. sektoro

vysečení n

výsed, -u m

vysedání n

vysedat ned.

vysedat ned. viz vystupovat 3

vysedávač, -e m

vysedávání n

vysedávat ned. sidpasigi

vysedávat ned. sidpasigi

vysedět dok. vylíhnout elkovi prohloubit sidkavigi

vysedět dok. vylíhnout elkovi, prohloubit sidkavigi

vysedlin/a, -y f

vysedlý

vysednout dok. eliri (z el), ~ z vlaku elvagoniĝi, eltrajniĝi, ~ z tramvaje forlasi la tramon, eltramiĝi

vysednout: ~ z vlaku elvagoniři

vysednutí n

výsek m (hak)fragmento, forhakaĵo, ~masa hakado kaj vendado de viando

výsek, -u m

vysekání n

vysekat dok.

vysekávací

vysekávat ned.

vyseknout dok.

vyseknutí n

výsekový

vysemenit (se) dok.

vysemeňovat (se) ned.

vysetí n

výsev, -u m

výsev/ek, -ku m

vysévací

vysévač, -e m

vysévání n

vysévat ned.

výsevní

výsevný

vyschlo

vyschlost, -i f

vyschlý sekiřinta

vyschlý sekiĝinta, senakv(iĝint)a

vyschnout dok. elsekiĝi

vyschnout dok. elsekiři

vyschnutí n

vysicí

vysídlen/ec m elloĝigito, ~í n elloĝigo

vysídlen/ec, -ce m ellořigito

vysídlenecký

vysídlení n ellořigo

vysídlit dok. (amase) elloĝigi, transloĝigi

vysídlit dok. ellořigi, translořigi

vysídlovací

vysídlování n

vysídlovat ned.

vysílací

vysílací elsenda, ~ vibrátor senda vibrilo

vysílač, -e m sendostacio televizní ~ač televido‑sendostacio

vysílač/ m, ~ka f sendostacio, dissendilo, rozhlasový ~ radiodissendilo, televizní ~ televido‑sendostacio, krátkovlnná ~ka kurtonda sendostacio

vysílačk/a, -y f sendostacio krátkovlnná ~ačka kurtonda sendostacio

vysílání n elsendado, disaýdigo

vysílání n elsendado, disaŭdigo, emisio, rozhlasové ~ radiodisaŭdigo

vysílat ned. elsendi, dissendi

vysíleně

vysílení n

vysílenost, -i f

vysílený

vysílit dok. senfortigi, malfortigi

vysílit dok. senfortigi, malfortigi

vysilování n

vysilovat ned.

vysilující senfortiga, malfortiga

vysilující senfortiga, malfortiga

vysíření n

vysířit dok.

vysít dok.

vysív~

vyskákat dok.

vyskakovat ned. elsalti, saltleviři

výskání n

vyskartovat dok.

výskat ned.

výskat ned. ĝojkrii

vyskladnění n

vyskladnit dok.

vyskladňování n

vyskladňovat ned.

výsknout dok.

výsknutí n

vyskočení n

vyskočit dok.

vyskočit dok., vyskakovat ned. elsalti, saltleviĝi, ze sedu / dřepu saltleviĝi

výskok, -u m

výskot, -u m

vyskotačit se dok.

vyskružení n

vyskružit dok.

vyskružovací

vyskružovat ned.

výskyt m apero, ekzisto, trov(iĝ)o

výskyt, -u m apero, ekzisto, troviřo

výskytiště n trovloko, trovejo, bot. kreskejo

vyskytnout se dok.

vyskytovat se ned. aperi, troviři

vyskytovat se ned. aperi, troviĝi, často se ~ densi

výslad, -u m

vyslan/ec, -ce m diplomata sendito, plenrajtigita ministro

vyslanec/ m diplomata sendito, plenrajtigita ministro, obecně, posel sendito, ~tví n legacio

vyslanecký

vyslanectví n legacio

vyslanění n

vyslání n

vyslanit se dok.

vyslankyně f

vyslaňovat se ned.

vyslat dok.

vyslat dok., vysílat ned. (el)sendi, dissendi, fyz., sděl. emisii, pouze sděl. telesendi, do zastupitelského orgánu deputi, oddíl zvl. voj. taĉmenti

výsled/ek, -ku m rezult(at)o nerozhodný ~ek sendecida rezulto

výsledek m rezult(at)o, nerozhodný ~ sendecida rezulto

výsledkově

výsledkový

výslednice f

výslednice f mat. rezultanto

výslednicový

výsledný rezulta

výsledný rezulta, ~ vektor fyz. rezultanto

vysledovat dok.

vysledovávat ned.

výslech m aŭskultado, pridemandado, enketado, práv. esplordemand(ad)o, aŭskult)ad)o, pridemando

výslech, -u m pridemandado, enketado

vyslechnout dok. aýskulti

vyslechnout dok. aŭskulti, viz též vyslýchat

vyslechnutí n

výslechový

vyslepení n

vyslepit dok.

vyslídění n

vyslídit dok.

vysloužil/ec, -ce m

vysloužil/ý emerita, ~ec m penzista emerito, voj. i přen. veterano

vysloužilecký

vysloužilý

vysloužit si dok.

vysloužit si dok. (por)serve ricevi, ~ si odměnu / pomluvu elmeriti rekompencon / ironicky kalumnion

vyslov/it dok., ~ovat ned. eldiri, esprimi, lingv. elparoli, prononci, vyjádřit slovy vortigi, ~it rozhodnutí / rozsudek eldiri decidon / verdikton

vysloveně

vyslovení n

vyslovený

vyslovit dok. eldiri, esprimi jaz. elparoli, prononci

vyslovitelný

výslovn/ě eksplicite, ~ost f lingv. elparolo, prononc(ad)o, chybná ~ost mankohava prononc(ad)o, misprononc(ad)o, fuŝprononco, ~ý eksplicita

výslovně eksplicite

výslovnost, -i f jaz. elparolo, prononco

výslovnostní

výslovný

výslovování n

vyslovovat ned. jaz. elparoliu, prononci

výslu/ha f, ~žka f 1 dobrovolná odměna, úplata gratifiko 2 dar donaco 3 odměna za služby kromsalajro, servopremio 4 viz dále výslužba

výsluní n

výslunit se dok.

výslužb/a f emeriteco, pensiiĝo; veřejně správní vyrovnání meritaĵo, dát do ~y emeritigi, jít do ~y emeritiĝi, pensiiĝi, pensiuliĝi

výslužb/a, -y f emeriteco, pensiiřo jít do ~y emeritiři, pensiiři

výslužk/a, -y f

výslužné n (emerita) pensio

výslužné, -ho n

vyslýchání n

vyslýchání n práv. aŭskultado

vyslýchat ned. pridemandi, enketi

vyslýchat ned. pridemandi, obviněného ekzameni, esplordemandi, práv. aŭskulti, viz též vyslechnout

vyslyšení n

vyslyšet dok.

vyslyšet dok. 1 vyslechnout aŭskulti 2 splnit prosbu / přání elaŭdi

vysmahlý

vysmahnout dok.

vysmahovat ned.

vysmát se dok. 1 posměšně moki, rikani, eksplodi per rido 2 dosyta se nasmát satridi, ridi ĝissate, # nedej se ~ ne ridindigu vin

vysmát se dok. moki, rikani, eksplodi per rido dosyta satridi, ridi řissate nedej se ~ ne ridindigu vin

vysmažit se dok.

vysmažovat ned.

výsmě/ch m moko, rikano, blago, mokrido, ~šný moka

výsměch, -u m moko, rikano

vysmejčit dok.

vysmekání n

vysmekat ned.

vysmekávání n

vysmekávat ned.

vysmeklý

vysmeknout se dok.

vysmeknutí (se) n

výsměš/ek, -ku m

výsměšně

výsměšnost, -i f

výsměšný moka

vysměvačně

vysměvačnost, -i f

vysměvačný

vysmirkovat dok.

vysmívání n

vysmívat se ned. moki, rikani

vysmívat se ned. viz vysmát se 1

vysmolit dok.

vysmolovat ned.

vysmrkání n

vysmrkat dok.

vysmrkat se dok. mungi

vysmrknout se dok.

vysmýčení n

vysmýčit dok.

vysnění n

vysněný

vysnít (si) dok.

vysnívat (si) ned.

vysoce

vysoce alte; ~ postavená osoba moŝtul(in)o, ~ účinný / výkonný tech., ekon. altrendimenta

vysočin/a, -y f montetaro, monteta regiono, alta/montara lando, altplataĺo

vysočina f montetaro, montareto, monteta regiono, alta / montara lando, altlando, altregiono, altplataĵo

vysok/á, -é f

vysok/ý alta, postavou altstatura, postavením altpostena, supera, ~ý úřad granda ofico, ~ý věk granda aĝo, ~á bota boto, ~á pec altforno, ~é ceny salitaj prezoj, ~á spotřeba altgrada konsumo, ~ého stupně altgrada, # zboží ~é kvality unuarangaj varoj

vysokánsko

vysokánský

Vysoké / Nízké Tatry zeměp. Altaj / Malaltaj Tatroj

vysoko alte

vysoko/ alte, ~frekvenční altfrekvenca, ~školák m altlernejano, ~školský altlerneja, ~napěťová(é) linka / vedení alttensia lineo, ~pecní horní struska tech., skorio

vysokodojný

vysokofrekvenční altfrekvenca

vysokohodnotný

vysokohorský

vysokojakostní

vysokokmen, -e/-u m

vysokokmenný

vysokolegovaný

vysokomolekulární

vysokonapěťový

vysokooktanový

vysokopecař, -e m

vysokopecní

vysokoprocentní

vysokoproduktivní

vysokorostoucí

vysokoškolačk/a, -y f

vysokoškolák, -a altlernejano

vysokoškolsky

vysokoškolský altlerneja

vysokoteplotní

vysokotlaký

vysokouhlíkový

vysokovýkonný

vysokozdvižný

vysoký alta postavením altpostena, supera

vysolení n

vysolit dok.

vysolování n

vysolovat ned.

vysondování n

vysondovat dok.

vysoptit dok.

výsost, -i f

výsost/ f 1 vznešenost majesteco 2 titul (alta) moŝto, maesto 3 oblast vysoko položená alteco, ~ný suverena

výsostně

výsostnost, -i f

výsostný suverena, teritoria

vysoudit dok.

vysoukání n

vysoukat dok.

vysoukávání n

vysoukávat ned.

vysoustruhování n

vysoustruhovat dok.

vysoustružení n

vysoustružit dok.

vysoušecí

vysoušeč m sekigilo, ~ vlasů harsekigilo, feno

vysoušeč, -e m vlasů harsekigilo, feno

vysoušení n

vysoušet ned.

vysouvací

vysouvač, -e m

vysouvadl/o, -a n

vysouvat ned.

vysouvatelný

vysouzení n

výsp/a, -y f

výspa f ŝero; sablaĵo; lit., společensky, vzdálené místo insulo, antaŭa / lasta posteno

vyspale

vyspalý

vyspárování n

vyspárovat dok.

vyspat se dok. satdormi

vyspat se dok. satdormi

vyspávat ned.

vyspekulovat dok.

vyspěl/ý matura, evoluinta, vyvinutý např. průmysl evoluinta, altnivela, rozumově mensforta, výrobek evoluigita, ~ost f matureco

vyspěle

vyspělost, -i f matureco

vyspělý matura průmysl evoluinta, altnivela

vyspět dok.

vyspílat dok.

vyspinkání n

vyspinkat se dok.

vyspívat ned.

vyspravení n

vyspravit dok.

vysprávk/a, -y f

vyspravování n

vyspravovat ned.

vyspravovávat ned.

vysprchování n

vysprchovat ned.

vysrat se dok.

vysrážení n

vysrážet dok.

vysrkat dok.

vysrkávat ned.

vysrknout dok.

vysrkovat ned.

vystačit ne(dok.)

vystálý

vystartování n

vystartovat dok.

vystát: nemohu ho ~ mi ne kapablas lin toleri

vystát: nemohu ho ~ mi ne kapablas lin toleri

výstav, -u m

výstav/a f ekspozicio, foiro, ~iště n ekspoziciejo, foirejo, eksponejo, foireja kampo, ~ní ekspozicia

výstav/a, -y f ekspozicio

výstav/ek, -ku m

vystav/it dok., ~ovat ned. 1 vyložit eksponi, ekspoz(ici)i 2 vyhotovit pretigi, (plen)skribi 3 průkaz, doklad, fakturu eldoni, # ~ se nebezpečí riski danĝeron, elmeti sin al danĝero, ~ někoho nebezpečí smrti meti iun en danĝeron de morto, ~ směnku trati, ~ obrazy eksponi bildojn / pentraĵojn

vystávání n

vystávat ned.

výstavb/a, -y f konstruado bytová ~ lořeja konstruado

výstavba f konstruado, stavba konstruo, bytová ~ loĝeja konstruado

výstavbový

výstavce m

vystavení n

vystavění n

vystavět dok.

výstaviště n ekspoziciejo, foir(ej)o

vystavit dok. eksponi, ekspozicii průkaz, doklad eldoni ~ se nebezpečí riski danřeron, elmeti sin al danřero

výstavk/a, -y f

výstavní ekspozicia

výstavnický

výstavnictví n

výstavnost, -i f

výstavný

vystavov/ání n ekspon(ad)o, ~atel m ekon. eksponanto, ekspozicianto

vystavování n

vystavovat ned.

vystavovatel, -e m

vystavovatelk/a, -y f

vystavovatelský

vystěhov/alec m elmigrinto, ~alecký elmigra, ~alectví n elmigrado, emigracio, ~ání n emigracio, elmigro

vystěhoval/ec, -ce m elmigrinto

vystěhovalecký

vystěhovalectví n

vystěhovalkyně f

vystěhování n

vystěhovat dok. ellořigi ~at se ellořiři ze země elmigri

vystěhovat dok. elloĝigi, ~ se elloĝiĝi, ze země elmigri, ~ z domu eldomigi

vystěhovávání n

vystěhovávat ned.

výstelk/a, -y f

výstelkový

vystěradl/o, -a n

vysteril(iz)ování n

vysteril(iz)ovat dok.

vystihnout dok. trafi, trafe priskribi / esprimi, ~ jádro věci tiri la medolon

vystihnout dok. trafi, trafe priskribi/esprimi

vystihovat ned.

vystínovat dok.

vystírací

vystírání n

vystírat ned.

vystírk/a, -y f

vystižení n

výstižně

výstižnost, -i f

výstižný trafa

výstižný trafa

vystlat dok.

vystlat dok. slamou aj. sterni (per pajlo)

vystonání n

vystonat se dok.

vystonávat se ned.

vystopování n

vystopovat dok.

vystopovávání n

vystopovávat ned.

vystoup/ení n nahoru suriro, ascendo, div. prezentiĝo, ~it dok. nahoru suriri, supreniri, ascendi, ven dopr. elvagoniĝi, elŝipiĝi, eltramiĝi, z břehů elbordiĝi, div. prezentiĝi, debuti, z organizace eks(an)iĝi, eksmembriĝi, projevit nesouhlas ataki (proti někomu iun), stariĝi (kontraŭ iu), z vnitřku ven eksteriĝi, ~it z mnišského řádu náb. eksmonaĥiĝi

vystoupavý

vystoupení n nahoru suriro, ascendo div. prezentiřo

vystoupit dok. nahoru suriri, supreniri, ascendi dopr. elvagoniři, elţipiři, eltramiři z břehů elbordiři div. prezentiři, debuti z organizace eks(an)iři, eksmembriři projevit nesouhlas ataki (proti komu iun), stariři (kontraý iu)

vystouplost, -i f

vystouplý

výstra/ha f averto, ~žný averta, ~žné zařízení n avertilo

výstrah/a, -y f averto

vystrašeně

vystrašení n

vystrašený

vystrašit dok.

výstražně

výstražník, -u m

výstražný averta

vystrčit dok.

vystrčit dok. elŝovi

vystrkat dok.

vystrkávat ned.

Vystrkov, -a m

vystrkovat ned.

vystrkovávat ned.

vystrnadění n

vystrnadit dok.

vystrnaďování n

vystrnaďovat ned.

výstroj f ekipaĵo, armaĵo, lyžařská ~ skiekipaĵo

výstroj, -e f ekipaĺo, armaĺo lyžařská ~ skiekipaĺo

vystrojení n

vystrojit dok.

vystrouhat dok.

vystrouhávat ned.

vystruhování n

vystruhovat ned.

vystružení n

vystružit dok.

vystružit dok. tech. alezi

výstružník m alezilo

výstružník, -u m

vystružování n

vystružovat ned.

vystředění n

vystředit dok.

výstředn/í ekstravaganca, ekscesa, ekscentra, chovat se ~ě ekstravaganci, ~ost výstřední chování f ekstravaganco, ekzaltiĝo

výstředn/ý mat. discentra, ~ost f mat. excentricita discentreco

výstředně

výstřední ekscentra, ekstravaganca

výstřednice f

výstředník, -a m

výstředník, -u m

výstředníkový

výstřednost, -i f

výstředný

vystřeďování n

vystřeďovat ned.

výstřel m (ek)pafo

výstřel, -u m pafo hromadný ~ salvo

výstřel/ek, -ku m eksceso

výstřelek m diboĉaĵo, eksceso

vystřelení n

vystřelit dok. pafi <> ~ si z někoho blagi iun

vystřelit dok. pafi, # ~ si z někoho blagi iun, ~ raketu pafi raketon

výstřeln/á, -é f

výstřelný

vystřelovací

vystřelování n

vystřelovat ned.

vystříbření n

vystříbřit dok.

vystřídání n

vystřídat dok.

vystřídávání n

vystřídávat ned.

výstřih m eltond(aĵ)o, eltranĉ(aĵ)o, šatů dekolt(aĵ)o, hluboký ~ profunda / malavara dekoltaĵo

výstřih, -u m šatů dekolt(aĺ)o

vystříhání n

vystříhat dok.

vystříhat se dok. gardi sin, eviti

vystříhat se ne(dok.) gardi sin, eviti

vystřihávání n

vystřihávat ned.

vystřihnout dok.

vystřihnout dok. eltondi, strojem ŝtanci

vystřihovací

vystřihování n

vystřihovánk/a, -y f papereltondaĺo

vystřihovánka f eltonda ludo / puzlo

vystřihovat ned.

vystřihovávání n

vystřihovávat ned.

výstřik, -u m

vystřikání n

vystříkat dok.

vystříknout dok.

vystřiknout dok., vystřikovat ned. (el)ŝpruc(ad)i

vystříknutí n

vystřikování n

vystřikovat ned.

výstřikový

vystřílení n

vystřílet dok.

vystřízlivěle

vystřízlivělost, -i f

vystřízlivělý

vystřízlivění n

vystřízlivět dok. malebriiqi, sobriqi ze sna, z iluze senreviři, seniluziiři

vystřízlivět dok. malebriiĝi, sobriĝi, ze sna, z iluze senreviĝi, seniluziiĝi

výstřiž/ek, -ku m eltranćaĺo, eltondaĺo

výstřižek m eltranĉaĵo, (paper)eltondaĵo, ~ z novin gazeteltranĉ(aĵ)o, gazeteltondaĵo

vystřižení n

výstřižkový

vystudování n

vystudovat dok.

výstup, -u m vzhůru supreniro, ascendo div. sceno ~ z tramvaje eltramiřo

výstup/ m 1 vzhůru supreniro, ascendo 2 z vnitřku eliro 3 div. sceno 4 hádka disputo 5 ze společenství eksiĝo, ~ z tramvaje eltramiĝo, ~ek m elstaraĵo, arch. listelo, korbelo

výstup/ek, -ku m elstaraĺo

výstupní

vystupňování n

vystupňovat dok.

vystupňovávání n

vystupňovávat ned.

výstupný

vystupování n

vystupovat ned. 1 chovat se konduti 2 v podobě vidiĝi en formo 3 z vozu elvagoniĝi, eltramiĝi, elbusiĝi, ~ na veřejnosti prezentiĝi publike

vystupovat ned. chovat se konduti v podobě vidiři en formo z vozu elvagoniři, eltramiři, elbusiři ~ na veřejnosti prezentiři publike

vystydlý

vystydnout dok. malvarmiĝi

vystydnout dok. malvarmiři

vystydnutí n

vystýlat ned.

vysublimovat dok.

výsun, -u m

vysunout dok.

vysunout dok. elŝovi, ~ spojku malkluĉi

vysunovací

vysunování n

vysunovat ned.

vysunovatelný

vysunutí n

vysušení n

vysušit dok.

výsušný

vysušovací

vysušování n

vysušovat ned.

výsuvný

výsuvný: ~ žebřík ŝoveskalo

vysuzovat ned.

vysvěcení n

vysvěcení n náb. konsekro

vysvěcování n

vysvěcovat ned.

vysvědčení n atesto, diplomo maturitní ~ abiturienta diplomo očkovací ~ atesto pri vakcinado

vysvědčení n atesto, diplomo, doklad atestilo, konfirmilo, maturitní ~, ~ dospělosti abiturienta diplomo, očkovací ~ atesto pri vakcinado

vysvětit dok.

vysvětit dok. na kněze ordini

vysvětl/ení n klarigo, ekspliko, podat ~ení doni klarigon, ~ivka f klarigo, gloso, noto, ~it dok., ~ovat ned., klarigi, ekspliki, příkladem ekzempli, komprenigi, ~it se dok. klariĝi, kompreniĝi

vysvětlen/á, -é f

vysvětlení n klarigo, ekspliko poldat ~ení doni klarigon

vysvětlit dok. klarigi, ekspliki ~it se dok. klariři

vysvětlitelný

vysvětlivk/a, -y f noto, rimarko, gloso

vysvětlovací

vysvětlování n

vysvětlovat ned.

vysvícení n

vysvítat ned.

vysvítit dok.

vysvitnout dok. např. slunce ekbrili, eklumi stát se zřejmým montriři

vysvitnout dok. např. slunce ekbrili, eklumi, stát se zřejmým montriĝi

vysvitnutí n

vysvléci dok.

vysvlečení n

vysvlékání n

vysvlékat ned.

vysvléknutí n

vysvobodit dok. liberigi, savi

vysvobodit dok. liberigi, savi

vysvoboditel, -e m

vysvoboditelk/a, -y f

vysvoboditelský

vysvobození n liberigo, savo

vysvobození n liberigo, savo

vysvobozování n

vysvobozovat ned.

vysychání n

vysychat ned. sekiĝi

vysychat ned. sekiři

vysychávání n

vysychávat ned.

vysychavost, -i f

vysychavý

výsyp, -u m

vysypání n

vysýpání n

vysypat dok.

vysypat dok. elŝuti, dopr., stav. dumpi

vysýpat ned.

vysypávání n

vysypávat ned.

výsypk/a, -y f

výsypka f stav., tech. ŝutilo

výsypný

výš pli alte(n)

výš/, ~e 1 příslovce pli alte(n) 2 f alteco, # ~e jmenovaný supre menciita ( citita, od 5 Kčs ~e de kvin kronoj supren ~, ~e f alto, pták letí ve ~i birdo flugas en alto, ve ~i sto korun en la sumo de cent kronoj

vyšalování n

vyšalovat dok.

vyšamotování n

vyšamotovat dok.

vyšaržírovat dok.

vyšátrat se dok.

výše f alto pták letí ve ~i birdo flugas en alto ve ~i sto korun en la sumo de cent kronoj

výše jmenovaný supre menciita od 5 Kčs ~e de kvin kronoj supren

vyšeptale

vyšeptalý

vyšetř/ovatel m, ~ující m enketisto, ~ující soudce esplorjuĝisto

vyšetření n esplor(ad)o, enketo

vyšetření n esplor(ad)o, enketo, ekzameno, lékařské ~ kuracista esplor(ad)o / kontrolo

vyšetřit dok. esplori, enketi ~it hmatem trapalpi, pripalpi ~it poslechem priaýskulti

vyšetřit dok., vyšetřovat ned. esplori, enketi, lék. diagnozi, ~ hmatem trapalpi, pripalpi, ~ poklepem perkuti, ~ poslechem priaŭskulti, aŭskultumi, stetoskopi

vyšetřovací esplora, enketa

vyšetřovací esplora, enketa, ~ komise esplorkomisiono, ~ vazba esploraresto, esplorejo

vyšetřovan/ec, -ce m

vyšetřovanecký

vyšetřování n esplorado

vyšetřování n esplorado, obviněného enketo

vyšetřovank/a, -y f

vyšetřovat ned. esplori

vyšetřovatel, -e m

vyšetřovatelk/a, -y f

vyšetřovatelský

vyšetřovn/a, -y f

vyšetřující: ~ soudce esplorjuřisto

výšin/a, -y f altaĺo

výšina f altaĵo

výšink/a, -y f

vyšinout dok. ~ se z kolejí elreliři

vyšinout dok. flankenŝovi, devojigi, ~ se z kolejí elreliĝi

vyšinutí n

vyšinutost, -i f

vyšinutý

vyšít dok.

vyšíva/čka f brodistino, ~ný brodita, ~t ned. brodi, # ~t obraz v kruhovém rámu tamburbrodi

vyšívací

vyšívač, -e m

vyšívačk/a, -y f

vyšívačský

vyšívačství n

vyšívání n

vyšívaný brodita

vyšívat ned. brodi

výšivk/a, -y f brodaĺo

výšivka f brodaĵo

výšivkářství n

výšivkový

výšk/a f alt(ec)o, vyvýšenina altaĵo, geometrického obrazce / tělesa ortanta streko, ortanto, nabírat ~u let. soari, nadmořská ~a zeměp. altitudo, ~a podjezdu průjezdní, světlost pasalto, # letět ve výšce flugi en alto, skok do ~y sport. altosalto

výšk/a, -y f alt(ec)o letět ve ~ce flugi en alto skok do ~ky sport. altosalto

výškař, -e m

výškařk/a, -y f

vyškemrat dok.

vyškobrtat (se) dok.

vyškolení n

vyškolenost, -i f

vyškolený

vyškolit dok. instrui, instrukcii

vyškolit dok. instrui, instrukcii

vyškolovací

vyškolování n

vyškolovat ned.

výškoměr, -u m

výškoměrný

výškopis, -u m

výškopisný

výškově

výškovk/a, -y f

výškový

výškrab m lék. abrazio, skrapado, elkavigo

výškrab, -u m

vyškrab/ek, -ka m

vyškrabání n

vyškrabat dok.

vyškrabat dok. elgrati

vyškrabávání n

vyškrabávat ned.

vyškrábnout dok.

vyškrábnutí n

vyškrabovák, -u m

vyškrabování n

vyškrabovat ned.

vyškrobení n

vyškrobit dok.

vyškrtání n

vyškrtat dok.

vyškrtávání n

vyškrtávat dok.

vyškrtnout dok.

vyškrtnout dok. elstreki, forstreki

vyškrtnutí n

vyškubat dok.

vyškubávat ned.

vyškubnout dok.

vyškubnutí n

vyškvaření n

vyškvařit dok. fandi grason, grivigi lardon

vyškvařit dok. fandi grason, grivigi lardon

vyškvařovat ned.

výšlap, -u m

vyšlapan/ý piedpremita, ~á cesta batita / paŝpremita vojo

vyšlapání n

vyšlapat dok.

vyšlapat dok. paŝpremi, irebligi, ~ cestu (pied)bati / paŝpremi vojon

vyšlapávání n

vyšlapávat ned.

vyšlápnout dok.

vyšlápnutí n

vyšlapování n

vyšlapovat ned.

vyšlehat dok.

vyšlehávání n

vyšlehávat ned.

vyšlehlý

vyšlehnout dok.

vyšlehnutí n

vyšlehování n

vyšlehovat ned.

vyšlechtění n

vyšlechtit dok.

vyšlechtit dok. bredi (per selektado aŭ / kaj krucado), plibonigi, nobligi

vyšlechťování n

vyšlechťovat ned.

vyšlukovat dok.

vyšlý

vyšlý: ~ z módy eksmoda

vyšmejdit dok.

vyšmelinařit dok.

vyšmelit dok.

vyšmirglování n

vyšmirglovat dok.

vyšňořit dok.

vyšňořit dok. paradvesti, paradornami

vyšňořovat ned.

vyšoupnout dok.

vyšourat se dok.

vyšpekulovat dok.

vyšpiclovat dok.

vyšplhání n

vyšplhat (se) dok.

vyšplhávání n

vyšplhávat (se) ned.

vyšplíchat dok.

vyšplíchávat ned.

vyšplíchlý

vyšplíchnout dok.

vyšplouchat dok.

vyšplouchnout dok.

vyšponovat dok.

vyšpulit dok.

vyšrafování n

vyšrafovat dok.

vyšroubování n

vyšroubovat dok. malŝraŭbi

vyšroubovat dok. malţraýbi

vyšší pli alta, nadřazený supera

vyšší pli alta, supera

vyšťárat dok.

vyštěknout dok.

vyštěpování n

vyštěpovat dok.

vyštěpovávání n

vyštěpovávat ned.

vyštěrkovat dok.

vyštětování n

vyštětovat dok.

vyštípat dok.

vyštípnout dok.

vyštipování n

vyštipovat ned.

vyšťouchat dok.

vyšťouchnout dok.

vyšťourat dok.

vyšťourávat ned.

vyštrachat dok.

vyštudování n

vyštudovat dok.

vyštukování n

vyštukovat dok.

vyštvat dok.

vyšumět dok.

vyšupovat ned.

vyšustět dok.

vyšustit dok.

vyšustrovat dok.

výšvih, -u m

vyšvihnout dok.

vyšvihovat ned.

výt ned. hojli, tirboji, jelpi, jako vlk hurli

výt ned. hurli, jelpi, hojli, tirboji

vytáč, -e m

vytáčecí

vytáčení n

vytáčet ned.

vytáčk/a, -y f elturniřo

vytáčka f elturniĝo, ĉirkaŭparolo

vytáčový

vytáflování n

vytáflovat dok.

výtah m zdviž lifto, na obilí elevatoro, výpis eltir(aĵ)o, ekstrakto, zákona, článku resumo

výtah, -u m výpis eltir(aĺ)o, ekstrakto

výtah, -u m zdviž lifto na obilí elevatoro

vytahání n

vytahaný

výtahář, -e m

vytahat dok.

vytáhlost, -i f

vytáhlý

vytáhlý altkreska, longstatura

vytáhnout dok. ven eltiri do délky etendi nahoru suprentiri z vnitřku eligi

vytáhnout dok., vytahovat ned. ven eltiri, elŝovi, do délky etendi, nahoru suprentiri, z vnitřku eligi, eltreni, # ~ někoho z bláta eltiri iun el koto

vytahovací

vytahovač, -e m

vytahovačk/a, -y f

vytahovačný

vytahovadl/o, -a n

vytahovák, -u m

vytahování n

vytahovat ned. ~ se pyšnit se gaskoni

vytahovat se ned. 1 pyšnit se fieri, fanfaroni, gaskoni, pav(ad)i 2 do délky etendiĝi

vytahovávat ned.

výtahový

vytamponování n

vytamponovat dok.

vytancovat dok.

vytančit dok.

vytanout dok.

vytápěcí

vytápění n

vytápění n hejtado, ~ parou vaporhejtado

vytápět ned.

vytápět ned. viz vytopit

vytapetování n

vytapetovat dok.

vytárování n

vytárovat dok.

vytasení n

vytasit dok.

vytasit dok. zbraň elingigi

vytavení n

vytavit dok.

vytavitelný

výtavný

vytavování n

vytavovat ned.

výtaž/ek, -ku m ekstrakto

výtažek m ekstrakto, eltiraĵo, získat ~ ekstrakti

vytažení n

vytažený

vytažitelný

výtažní

výtažník, -u m

výtažný

vytčení n

vytčený: ~ cíl difinita celo

vytčený: ~ cíl difinita celo

vytéci dok.

vytéci dok. elflui

vytečkování n

vytečkovat dok.

vytečkovávání n

vytečkovávat ned.

výtečn/á, -é f

výtečně

výtečník, -a m

výtečný bonega, eminenta, virtuoza

výtečný bonega, eminenta, virtuoza

vytékání n

vytékat ned.

vytékávat ned.

vyteklý

vytelefonování n

vytelefonovat dok.

vytemperování n

vytemperovat dok.

vytento (se)

vytentočkovat se dok.

vyteorizovat dok.

vytepání n

vytepat dok.

vytepávání n

vytepávat ned.

výtěr, -u m

vytěrák, -u m

vytěrák/ m tech. skovelo, čistit ~em skoveli

výtěrný

vytesání n

vytesaný skulptita, zvl. sekyrou ĉarpentita, elhakita

vytesat dok.

vytesat dok. řezbář, sochař skulpti; tesař (el)ĉarpenti; obecně elhaki

vytesávání n

vytesávat ned.

vytěsnit dok.

vytěsňovat ned.

vytetování n

vytetovat dok.

výtěž, -e f

výtěž/ek, -ku m profito, gajno, ekspluato

výtěžek m profito, gajno, ekspluato, v zemědělství fruktumo, chem. rikolto

vytěžení n

vytěžit dok. ekspluati přen. profiti, gfajni

vytěžit dok. ekspluati, elfari, přen. profiti, gajni

vytěžitelnost, -i f

vytěžitelný

vytěžování n

vytěžovat ned.

vytěžovat ned.

vytí n

vytínání n

vytínat ned.

vytírací

vytírání n

vytírat ned.

vytírat ned. froti, tech. např. hlaveň, komín skoveli, viz též vytřít

výtisk m ekzemplero, presaĵo, kopiaĵo

výtisk, -u m ekzemplero, presaĺo, kopiaĺo

vytisknout dok.

vytisknout dok. presi

vytištění n

vytištěný

vytít dok.

vytížení n

vytížit dok.

výtk/a, -y f riproćo

výtka f riproĉo, skoldo

vytkání n

vytkat dok.

vytkávání n

vytkávat ned.

vytknout dok. riproći zdůraznit akcenti, substreki ~ si za úkol doni al si taskon

vytknout dok. riproĉi, s výčitkami, skoldi, zdůraznit akcenti, substreki, vyjmout eligi, # ~ si cíl starigi / difini celon, ~ před závorku mat. eligi antaŭ krampon, elporti el krampo

vytknutí n

výtlaček m rekremento

vytlačení n

vytlačit dok.

výtlačný

vytlačování n

vytlačovat ned.

vytlachat dok.

výtlak m flosforto, lodní ~ nám. kargokapablo

výtlak, -u m

vytlapat dok.

vytlelý

vytlený

vytlít dok.

vytlouci dok.

vytloukací

vytloukač, -e m

vytloukání n

vytloukárn/a, -y f

vytloukat ned. elbati <> ~ klín klínem kojnon per kojno elpeli /elbati, unu najlo elpelas alian najlon

vytloukat ned. elbati, # ~ klín klínem kojnon per kojno elpeli / elbati; unu najlo elpelas alian najlon

vytloukávání n

vytloukávat ned.

vytlučení n

výtluk, -u m

vytmavit dok.

vytmelení n

vytmelit dok.

vytnout dok.

výtoč/ek, -ku m

vytočení n

vytočit dok. elturni, tekutinu z trubky elkrani, # ~ telefonní číslo diski / kunmeti telefonnumeron, ~ na hrnčířském kruhu torni, ~ se z nesnází elturni sin, elturniĝi

vytočit: ~ telefonní číslo kunmeti telefonnumeron

výtok, -u m

výtokový

vytónování n

vytónovat dok.

výtop/a, -y f

vytopení n

vytopení n

výtopenský

vytopit dok. vyhřát hejti

vytopit dok. vyhřát hejti, ~ místnost hejti ĉambron, zaplavit superakvi

vytopit dok. zaplavit superakvi

vytopitelný

výtopn/a, -y f lokomotiv‑remizo

výtopna f lokomotiv‑remizo

výtopný

výtopový

vytoužený sopirata, dezirata

vytoužený sopirata, dezirata

vytrácet se ned.

vytrácet se ned., vytratit se dok. (sinsekve) malaperi, konsumiĝi

vytrasování n

výtrat/a, -y f

vytratit se dok. malaperi

vytrávit dok.

vytrávit dok.

vytrénovaný trejnita

vytrénovaný trejnita

vytrénovat dok.

vytrestat dok.

vytrhání n

vytrhat dok.

vytrhávací

vytrhávač, -e m

vytrhávání n

vytrhávat ned.

vytrhnout dok. elţiri z kořene elradikigi voj. ekmarţi, ekmiliti

vytrhnout dok. elŝiri, voj. ekmarŝi, ekmiliti, # ~ z kořene elradikigi

vytrhování n

vytrhovat ned.

vytrhovávání n

vytrhovávat ned.

vytroubení n

vytroubit dok.

vytrousit dok.

vytrpět dok.

vytrubování n

vytrubovat ned.

vytrubovávání n

vytrubovávat ned.

vytrucovat (si) dok.

vytrumfnout dok.

vytrumfovat dok.

výtrus, -u m

výtrus/ m bot. sporo, ~nice f bot. sporangio, pustulo

výtrusnice f

výtrusný

výtrusorodý

výtrusov/ec, -ce m

výtrusový

vytrval/ec m persistemulo, sport. longdistanca kuristo, ~ost f harditeco, insisto, ~ý persist(em)a

vytrval/ec, -ce m persistemulo sport. longdistanca kuristo

vytrvale

vytrvalkyně f

vytrvalost, -i f harditeco

vytrvalostní

vytrvalý persist(em)a

vytrvat dok. persisti

vytrvat dok. persisti

výtrysk, -u m

vytryskání n

vytryskat dok.

vytryskávání n

vytryskávat ned.

vytrysknout dok. elţpruci, ekţpruci ~ slzy elverţi larmojn

vytrysknout dok. elŝpruci, ekŝpruci, # slzy mu vytryskly li elverŝis larmojn

vytrysknutí n

vytryskování n

vytryskovat ned.

vytrženě

vytržení n

vytržení n

vytržení n extáze ekstazo, být u ~ ekstaz(iĝ)i

vytržený

výtržn/ík m skandalisto, ekscesanto, ekscesulo, ordoĝenulo, ~ost f eksceso, skandalo, perturbo de la publika ordo, provádět ~osti ordoĝeni, ordorompi, ekscesi

výtržnicky

výtržnický

výtržnictví n

výtržník, -a m skandalisto, ekscesanto

výtržnost, -i f eksceso, skandalo, rompo de la publika ordo

vytřásací

vytřásadl/o, -a n

vytřásání n

vytřásat ned.

vytřást dok.

vytřelý

vytření n

vytřepání n

vytřepat dok.

vytřepat dok. (el)skui

vytřepávat ned.

vytřesení n

vytřeštěně

vytřeštěný

vytřeštit: ~ oči ekokulegi (na někoho iun)

vytřeštit: ~ oči ekokulegi (na někoho iun)

vytříbeně

vytříbení n

vytříbenost, -i f

vytříbený kulturita, fajna, delikata

vytříbený kulturita, fajna, delikata, ~ kožich m tech. rafinita peltmantelo

vytříbit dok.

vytřídění n

vytřídit dok.

vytřiďování n

vytřiďovat ned.

vytřískání n

vytřískat dok.

vytřískávání n

vytřískávat ned.

vytříslení n

vytříslit dok.

vytřít dok. (for)viŝi, frotpurigi, elfroti, elviŝi, # ~ zrak přen. sapumi al iu la okulojn

vytřít dok. viţi <> ~ zrak sapumi al iu la okulojn

vyťukání n

vyťukat dok.

vyťukávání n

vyťukávat ned.

vytušení n

vytušit dok.

vytušit dok. subkompreni

vytušovat ned.

vytužení n

vytužit dok.

vytužování n

vytužovat ned.

výtvarn/ík m vidartisto, plastika / pentroarta artisto, ensemblisto, ~ý plastika, ~é řešení ensemblo, ~é umění vidarto, plastikaj artoj

výtvarně

výtvarnice f

výtvarnický

výtvarnictví n

výtvarničit ned.

výtvarník, -a m vidartisto, plastika artisto

výtvarnost, -i f

výtvarný plastika

vytvarování n

vytvarovat dok.

vytváření n

vytvářet ned.

vytvářet ned., vytvořit dok. krei, estigi, formi, verki, komponi, # ~ film verki filmon, ~ klišé stereotipi, ~ konfederaci konfederi, ~ kruh ringigi, ~ nový styl krei novan stilon, ~ pahýl stumpigi, ~ předpoklady (k něčemu) dispozicii, ~ trust ekon. trustigi, ~ tvar perly krei perloformon

výtvor m kre(it)aĵo, lit. dílo verko, tech. produkto

výtvor, -u m kreaĺo, verko

vytvoření n

vytvořit dok. krei, formi, verki

vytvrdit dok.

vytvrzování n

vytvrzovat ned.

vytyčení n

vytyčit dok. starigi, difini

vytyčit dok. starigi, difini, fiksi, ~ si cíl starigi / difini al si celon

výtyčk/a, -y f

výtyčka f geodetická vidvergo

vytyčkování n

vytyčkovat dok.

vytyčovací

vytyčování n

vytyčovat ned.

vytyčovatel, -e m

vytýkací

vytýkání n

vytýkat ned.

vytýkat ned. viz vytknout

vytýkávání n

vytýkávat ned.

vyučen/á f: dát za ~ou doni ateston pri finlerno / lernado, přen., expr. puni / admoni (někomu iun)

vyučen/á, -é m

vyučení n

vyučený trejnita, ellerninta (metion)

vyučený trejnita, ellerninta metion

vyučit dok. finlernigi, instrui, ~ se řemeslu (el)lerni metion

vyučit se řemeslu lerni metion

výúční

výuční metilerneja, ~ list metiista atesto

vyučov/ání n instruado celodenní ~ání tuttaga instruado ~at ned. instrui(koho čemu ion al iu)

vyučovací

vyučovací instrua, ~ plán instruplano

vyučování n

vyučování n instruado, celodenní ~ tuttaga instruado

vyučovat ned.

vyučovat ned. instrui (někoho něčemu ion al iu)

vyúčtování n kontado

vyúčtování n kontado, kontoresumo

vyúčtovat dok. fakturi, meti en konton

vyúčtovat dok. fakturi, meti en konton

vyúčtovávání n

vyúčtovávat ned.

vyučující m instruanto, instruisto

vyudit dok.

výuk/a, -y f

vyumělkovaně

vyumělkovanost, -i f

vyumělkovaný

vyumělkovaný puca, ~ názor arte kreita opinio

výusť f zvl. zeměd. viz výpust

vyústění f elfluo, elkonduko

vyústění n

vyústit dok.

vyústit dok. elflui, eliĝi

vyústk/a, -y f

vyúsťování n

vyúsťovat ned.

využí/t dok., ~vat ned. utiligi, elprofiti, profit(uz)i, použít apliki, dosyta fruktuzi, vykořistit, zneužít ekspluati, # ~t chvíle kapti la momenton, ~t knihy z knihovny ĉerpi librojn el biblioteko, ~t příležitosti profiti la ŝancon, utiligi / kapti okazon, ~t větru nám. gajni venton

využít dok.

využitelnost, -i f

využitelný

využitelný zvl. tech., v hornictví ekspluatebla, (el)uzebla

využití n

využití n, využívání n uzo, aplik(ad)o, široké ~ vastmezura profituzo

využitkování n

využitkovat dok.

využitkovávání n

využitkovávat ned.

využívání n

využívání n

využívat ned.

využívat ned. uzi, utiligi

vyváděcí

vyvádění n

vyvádět ned. elirigi, elkonduki nahoru suprenkonduki řádit furiozi, ekscesi

vyvádět ned. elirigi, elkonduki, nahoru suprenkonduki, řádit furiozi, ekscesi, výstředně ekstravaganci

výval/ek, -ku m

vyválcování n

vyvalení n

vyvalený

vyválet dok. (volve) ruligi, ~ těsto rulknedi, ~ se ruliĝi

vyválet dok. těsto rulknedi

vyvalchování n

vyvalchovat dok.

vyvalit dok.

vyvalit dok. elruli, # ~ oči larĝe malfermi okulojn

vyvalovací

vyvalovat ned.

vyvalovat ned.

vyvanout dok.

vyvápnění n

vyvápnit dok.

vývar m řidší buljono, hustší konsomeo, voda po vaření masa brogaĵo

vývar, -u m řidší buljono hustší konsomeo

vyvarování n

vyvarovat se dok.

vyvarovávat se ned.

vyvářecí

vyváření n

vyvářet ned.

vyvářet, vyvařovat ned., vyvařit dok. bol

vyvařit dok. bolpurigi ~ se bolvaporiři

vyvářk/a, -y f

vyvářkový

vyvařovací

vyvařovák, -u m

vyvařování n

vyvařovat ned. (ekvivalent v rukopise neodpovídá českému významu, zcela chybný překlad)

vyvařovn/a, -y f

vyvatelínování n

vyvatelínovat dok.

vyvatování n

vyvatovat dok.

vyvázání n

vyvázat dok.

vyvázlý

vyváznout dok. eskapi, saviři, eliri sen frakaso el granda embaraso

vyváznout dok. eskapi, saviĝi, eliri sen frakaso el granda embaraso, ~ z boje eskapi el batalo

vyvazovací

vyvazování n

vyvazovat ned.

vývaž/ek, -ku m

vývažek m pezaldono

vyvážení n

vyvážení n

vyváženost, -i f

vyvážený

vyvážet ned. odvážet forveturigi exportovat eksporti

vyvážet ned. odvážet forveturigi, exportovat eksporti

vyvážit dok.

vyvážit dok. egaligi pezon

vyvážk/a, -y f

vyvažovací

vyvažovač, -e m

vyvažování n

vyvažovat ned.

vyvedení n

vyvenčit dok.

vývěr, -u m

vyvěračk/a, -y f

vyvěrání n

vyvěrat ned.

vývěs/ek, -ku

vyvěsit dok.

vyvěsit dok., vyvěšovat ned. elpendigi, vyhlášku aj. diskonigi, ~ vlajku / vlajky pendigi flagon / flagojn, flagi

vývěsk/a, -y f elpendaĺo, afiţo, vitrino

vývěska f afiŝ(tabul)o, avizotabulo, elpendaĵo, vitrino

vývěska 446

vývěskový

vývěsní

vývěsný elpenda, afiŝa

vývěsný elpenda, afiţa

vyvést dok. odvést jinam forkonduki spáchat fari, kulpi (něco pri io) ~ aprílem fari aprilan ţercon

vyvést dok. odvést jinam forkonduki, spáchat fari, kulpi (něco pri io), ~ někoho aprílem fari aprilan ŝercon

vyvěšení n

vyvěšování n

vyvěšovat ned.

vyvětralost, -i f

vyvětralý

vyvětrání n

vyvětrat dok. aerumi, ventoli, o nápoji sengustiĝi, perdi guston

vyvětrat dok. aerumi, ventumi, ventoli o nápoji sengustiři, perdi guston

vyvětvení n

vyvětvit dok.

vyvětvovač, -e m

vyvětvovačk/a, -y f

vyvětvování n

vyvětvovat ned.

vývěv/a, -y f

vyvezení n

vyvézt dok.

vyvíjecí: ~ lázeň rivelbano

vyvíječ, -e m

vyvíjení n

vyvíjet ned.

vyvíjet ned., vyvinout dok. evoluigi, ~ úsilí fari / efektivigi strebadon, ~ se evolui, progresi

vyviklat dok.

vyviklávat ned.

vývin, -u m

vyvinout dok. evoluigi ~ úsilí fari/efektivigi strebadon ~ se evolui

vyvinovat ned.

vyvinutí n

vyvinutost, -i f

vyvinutý

vyvinutý evoluinta, evoluigita

vyvláčet dok.

vyvlastnění n

vyvlastnit dok. ekspropriet(ig)i

vyvlastnit dok. eksproprietigi

vyvlastnitel, -e m

vyvlastnitelný

vyvlastňovací

vyvlastňován/ý, -ého m

vyvlastňování n

vyvlastňovat ned.

vyvlastňovatel, -e m

vyvléci dok.

vyvlékání n

vyvlékat ned.

vyvléknout dok.

vyvlík~

vyvločkování n

vyvločkovat dok.

vývod m dedukto, konkludo, lék. eldukto, el. borno

vývod, -u m konkludo

vyvodit dok. dedukti dok. a ned.závěr konkludi ~ důsledky fari konsekvencojn

vyvodit dok.i ned. konkludi, tiri, fil. dedukti, ~ závěr rezulti, induktivně indukti, ~ důsledky eltiri konsekvencojn

vývodk/a, -y f

vývodní

vyvochlování n

vyvochlovat dok.

vývoj, -e m evoluo

vývoj/ m evolu(ad)o, ~ový evolua

vývojk/a, -y f rivelilo, rivelbano

vývojka f rivelbano, rivelantaĵo

vývojnice f

vývojnice f opt. rivelilo, rivelujo

vývojově

vývojový

vyvolací

vyvolání n 1 hlasité alvoko, elvoko 2 vybavení představy imag(ad)o, fantazia prezento 3 opt. rivel(ad)o

vyvolání n

vyvolat dok.

vyvolat dok., vyvolávat ned. představu, ven elvoki, způsobit sekvigi, kaŭzi, oznamovat ekspondeklari, opt. riveli, provokovat provoki, ~ dojem supozigi, ~ něčí hněv eksciti ies koleron, ~ zájem inklinigi, ~ hádku naski disputon

vyvolatelný

vyvolávací

vyvolávač, -e m

vyvolávačk/a, -y f

vyvolávání n

vyvolávat ned. elvoki oznamovat ekspondeklari ?? fot. riveli provokovat provoki

vyvolen/á, -é f

vyvolen/ec, -ce m

vyvolen/ý, -ého m

vyvolit dok.

vývoz, -u m eksporto

vývoz/ m eksporto, ~ce m eksportanto, eksportisto, ~ní eksporta, ~ní úlevy eksportaj faciligaĵoj, ~ní zboží eksportaĵo

vývozce m eksportisto

vyvození n

vývozní eksporta

vyvozování n

vyvozování n rezonado, konkludado

vyvozovat ned.

vyvozovat ned. konkludi, dedukti, abstrakti, rezoni, obecné závěry fil. indukti

vyvracení n

vyvrácení n refuto

vyvracet ned. faligi námitky refuti

vyvrásnění n

vyvrásnit dok.

vyvrásňování n

vyvrásňovat ned.

vývrat, -u m

vyvrátit dok. faligi strom elradikigi větrem ventfaligi názor refuti zprávu dementi

vyvrátit dok., vyvracet ned. faligi, strom elradikigi, větrem ventfaligi, námitky refuti, zprávu dementi, malkonfirmi

vyvratitelný

vývratový

vyvrávorat dok.

vyvraždění n

vyvraždit dok. ekstermi

vyvraždit dok. elmurdi

vyvražďovací

vyvražďování n

vyvražďovat ned.

vývrh, -u m

vyvrhel m elpelito, pario

vyvrhel, -e m

vyvrhnout dok.

vyvrhnout dok., vyvrhávat ned., elgorĝigi, kraĉi, vnitřnosti senviscerigi

vyvrhování n

vyvrhovat ned.

vyvrcholení n

vyvrcholení n kulmino, kulminacio, zvl. astr. apogeo

vyvrcholit dok.

vyvrcholovat ned.

vyvrk~

vývrt, -u m

vyvrtan/ý borita, ~á díra boraĵo

vyvrtání n

vyvrtat dok.

vyvrtávací

vyvrtávač, -e m

vyvrtávačk/a, -y f

vyvrtávání n

vyvrtávat ned.

vývrtk/a, -y f korktirilo

vývrtka f korkotirilo

vyvrtnout dok. elartikigi, ~ si kotník e. al si la maleolon, tordi al si la piedon

vyvrtnout si dok. kotník elartikigi al si la maleolon, tordi al si la piedon (nutno přepracovat!!!)

vyvrtnutí n

vyvrzat dok.

vyvržen/ec, -ce m

vyvrženec m pario

vyvržení n

vyvřelin/a, -y f

vyvřelinový

vyvřelý

vyvření n

vyvřísknout dok.

vyvřísknutí n

vyvřít dok.

vyvstat dok.

vyvstávat ned.

vyvýsknout dok.

vyvýsknutí n

vyvýšenin/a, -y f

vyvýšenost, -i f

vyvýšený

vyvyšovat se ned. orgojli

vyvyšovat se ned. orgojli

vyvzdorovat dok.

vyvzorovat dok.

vyvzpomenout dok.

vyvztekat se dok.

vyz/a, -y f

výz/o, -a n

vyza f zool. huzo

vyzáblost, -i f

vyzáblý

vyzáblý skeleta

vyzaplátování n

vyzaplátovat dok.

vyzáření n

vyzářit dok.

vyzařov/ání n fyz. efluvo, ~at ned. elradii, emani

vyzařovací

vyzařovat ned. elradii

výzbroj f armilaro

výzbroj, -e f armilaro

vyzbrojení n

vyzbrojenost, -i f

vyzbrojit dok. armi

vyzbrojit dok. armi

vyzbrojovací

vyzbrojování n

vyzbrojovat ned.

vyzdění n

vyzdít dok.

vyzdívání n

vyzdívat ned.

vyzdívk/a, -y f

vyzdívkový

výzdob/a, -y f ornamo, dekor(aci)o

výzdoba f ornamo, dekor(aci)o

vyzdobení n

vyzdobit dok. ornami, dekoracii

vyzdobit dok. ornami, dekoracii

výzdobný

vyzdobování n

vyzdobovat ned.

výzdvih, -u m

vyzdvihnout dok. levi, suprenigi zdůraznit akcenti, emfazi

vyzdvihnout dok. levi, suprenigi, zdůraznit akcenti, emfazi

vyzdvihování n

vyzdvihovat ned.

vyzdvižení n

výzevné, -ho n

vyzimování n

vyzimovat dok.

vyzin/a, -y f

vyzískání n

vyzískat dok.

vyzískávání n

vyzískávat ned.

vyzkoumání n

vyzkoumat dok.

vyzkoumat dok. esplor(trov)i

vyzkoumávání n

vyzkoumávat ned.

vyzkoušení n

vyzkoušený

vyzkoušet dok.

vyzkoušet dok. elprovi

výzkum m esplor(ad)o, ~ veřejného mínění opiniosondo / enketado (pri la publika opinio), ~ník esploristo, ~ný esplora, ~ný ústav esplorinstituto

výzkum, -u m esploro

výzkumně

výzkumnice f

výzkumnicky

výzkumnický

výzkumnictví n

výzkumník, -a m esploristo

výzkumný esplora

vyzlacení n

vyzlacování n

vyzlacovat ned.

vyzlatit dok.

vyznač/it dok., ~ovat ned. signi, marki, karakterizi, ~ se ned. distingiĝi

vyznačení n

vyznačit dok. signi, marki

vyznačkování n

vyznačkovat dok.

význačně

význačnost, -i f

význačný distinginda, notinda, karakteriza, tipa, elstara

význačný karakteriza, tipa, elstara

vyznačovací

vyznačování n

vyznačovat ned. karakterizi ~ se ned. distingiři

význam m signifo

význam, -u m signifo

vyznamen/ání n honorigo, u zkoušky honora mencio, řád ordeno

vyznamenání n honorigo u zkoušky honora mencio řád ordeno

vyznamenat dok. honorigi ~at se dok. eminentiři

vyznamenat dok. honorigi, řádem ordeni, ~ se dok. eminentiĝi

vyznamenávat ned.

významně

významnost, -i f

významný signif(oplen)a, grava osoba eminenta, grava

významný signif(oplen)a, grava, multsignifa, osoba eminenta

významotvorný

významově

významový

vyznání n konfeso; náb. konfesio, bez ~ náb. senkonfesia, ~ lásky amdeklaro, ~ víry kredokonfeso, kredodeklaro

vyznání n náb. konfesio bez ~ senkonfesia ~ lásky amdeklaro

vyznat dok. konfesi, deklari, malkaţi ~ lásku deklari amon ~ se dok. z čeho konfesi sin v čem esti sperta (pri), bone koni (ion)

vyznat dok., vyznávat ned. konfesi, deklari, malkaŝi, ~ lásku deklari amon, ~ se dok. 1 z čeho konfesi sin 2 v čem esti sperta / kompetenta (pri), bone koni (ion), esti plenscia (pri io) 3 určit polohu / prostředí orientiĝi

vyznavač m konfesanto

vyznavač, -e m

vyznavačk/a, -y f

vyznávání n

vyznávat ned.

vyznít dok.

vyznít dok. zvukově skončit finsoni; přen. zaniknout, přestat perdiĝi; projevit se rezultiĝi, manifestiĝi, prezentiĝi

vyznívat ned.

vyzobat dok.

vyzobávat ned.

vyzout dok.

vyzout se dok. elŝuiĝi

vyzouvat ned.

vyzpěvovat ned.

vyzpívat dok.

vyzpovídání n

vyzpovídat dok.

vyzpovídat dok. konfespreni

vyzradit dok.

vyzradit dok. ~ tajemství perfidi sekreton

vyzrálost, -i f

vyzrálý

vyzrání n

vyzrát dok. maturiĝi, superruzi (na někoho iun)

vyzrát dok. maturiři, superruzi (na někoho iun)

vyzrávání n

vyzrávat ned.

vyzrazení n

vyzrazování n

vyzrazovat ned.

vyzrnění n

vyzrnit dok.

vyzrňovací

vyzrňování n

vyzrňovat ned.

výztuh/a, -y f

výztuha f tech. stego

výztuhový

výztuž, -e f

výztuž/ f stav. armaturo, rigidigilo, provést kruhovou ~ ringizi, ~ný stega, ~né lano nám. stajo

vyztužení n

vyztužený

vyztužit dok.

vyztužit dok. stegi

výztužný

vyztužovací

vyztužování n

vyztužovat ned.

vyzunkat dok.

vyzunkávat ned.

vyzunknout dok.

vyzuřit se dok.

výzv/a, -y f alvoko, invito telefonní ~ telefona alvoko

výzva f alvoko, invito, proklamo, telefonní ~ telefona alvoko, ~ k vzájemnému utkání defio

vyzváněcí

vyzvánění n

vyzvánět ned.

vyzvání n

vyzvat dok. alvoki, inviti ~ někoho aby něco udělal admoni iun al io

vyzvat dok. alvoki, inviti, instigi, # ~ někoho aby něco udělal admoni iun al io, ~ k boji defii, ~ mistra v boxu defii ĉampionon de bokso, ~ k souboji elvoki al duelo

výzvěd/y, -ů m

vyzvědač, -e m spiono voj. skolto

vyzvědač/ m spiono voj. průzkumník skolto, ~ství n spionado, průzkum skoltado

vyzvědačk/a, -y f

vyzvědačský

vyzvědačství n spionado, skoltado

vyzvedat ned.

vyzvedávat ned.

vyzvědět dok.

vyzvedn~

vyzvednout dok. 1 levi, suprenigi 2 převzít ~ peníze maldeponi / elpreni / elbankigi / malplasi monon

vyzvednout dok. levi, suprenigi ~ peníze maldeponi/elpreni/elban kigi/malplasi monon

výzvědný esplora, spiona, skolta

výzvědný spiona, skolta

vyzvídat ned. esplor(demand)i (na někom iun), spioni

vyzvídat ned. spioni na kom esplor(demand)i

vyzvonit dok.

vyzvracení n

vyzvracet dok.

vyzvracet dok. elgorĝigi, elvomi, elsputi, elstomakigi

vyzývací

vyzývání n

vyzývat ned. alvoki, inviti ~ k účasti inviti partopreni

vyzývat ned. alvoki, inviti; napomínat admoni, nabádat instigi, provokovat provoki, ~ k účasti inviti partopreni

vyzývatel, -e m

vyzývatelk/a, -y f

vyzývavě

vyzývavost, -i f

vyzývavý arog(em)a, aroganta, provoka

vyzývavý arog(em)a, aroganta, provoka

vyžád/ání n elpostulo, elpeto, ~at dok., vyžadovat ned. (el)postuli, elpeti, neprigi, bezoni, ~at si petakiri (něco od někoho ion de iu), ~at si oběti estigi viktimojn

vyžádání n

vyžádat dok. postuli ~ si petakiri (něco o někoho ion de iu) ~ si oběti elpostuli viktimojn

vyžadonit dok.

vyžadovat ned.

vyžalovat dok.

vyždibovat ned.

vyždímání n

vyždímat dok.

vyždímat dok. eltordi, tordelpremi

vyžebrání n

vyžebrat dok.

vyžebrávání n

vyžebrávat ned.

vyžebronit dok.

výžeh, -u m

vyžehlení n

vyžehlený gladita

vyžehlit dok.

vyženit dok.

vyžíhání n

vyžíhat ne(dok.)

vyžile

vyžilost, -i f

vyžilý

vyžínání n

vyžínat ned.

vyžírač, -e m

vyžírat ned.

vyžírk/a, -y f

vyžírk/a, -y m

vyžít dok.

vyžít se dok.

vyžít se dok., vyžívat se ned. vivĝui, # vyžívá se ničením li elviviĝas en detruado

vyžití n

výživ/a f nutr(aĵ)o, vivteno, vivrimedoj, proces výživy nutrado, obecně nutroaferoj, dětská ~a nutraĵo por beboj, nedostatek / porucha ~y lék. karenco

výživ/a, -y f nutr(aĺ)o, vivteno, vivrimedoj dětská ~ nutraĺo por beboj

vyžívání n

vyžívat se ned. vivřui

vyživení n

vyživit dok.

výživn/é n alimento, vivtenpago, ~ost f nutra valoro, ~ý nutr(oriĉ)a, nutriva, ~ý žloutek m biol. vitelo

výživné, -ho n alimento

výživnost, -i f nutra valoro

výživný nutr(orić)a, nutriva

vyživovací

vyživování n

vyživování n nutrado

vyživovat ned.

výživový

výžlab/ek, -ku m

vyžlábkování n

vyžlábkovat dok.

výžlabník, -u m

vyžlátk/o, -a n

vyžle, -te n

vyžnout dok.

vyžraný

vyžrat dok.

vyžvanění n

vyžvanit dok.

vyžvatlat dok.

vyžvejknout dok.

vzácně

vzácnost f raraĵo

vzácnost, -i f

vzácný malofta, rara, altvalora host kara, multţatata

vzácný malofta, rara, altvalora, host kara, multŝatata

vzad

vzadu malantaŭe, en la profundo / fono

vzadu malantaýe, en la profundo/fono

vzájemn/ý reciproka, ambaŭflanka, ~á dohoda interkonsento, ~ost f reciprokeco, interligiteco, mutualeco, ambaŭflankeco, ~ě reciproke, ~ě podpůrný práv., polit. mutuala

vzájemně reciproke

vzájemnost, -i f

vzájemný reciproka

vzápětí tuj poste

vzápětí tuj poste

vzatý

vzbouřen/ec m ribelanto, ribelulo, ~í n ribelo

vzbouřen/ec, -ce m ribelanto, ribelulo

vzbouřenecký

vzbouření n ribelo

vzbouřený

vzbouřit dok. ribeligi ~it se (ek)ribeli, leviři kontraý

vzbouřit dok. ribeligi, ~ se (ek)ribeli, leviĝi kontraŭ

vzbouzet ned.

vzbudit dok. veki ~ se dok. vekiři

vzbudit dok., vzbuzovat ned. veki, ~ chuť eksciti la apetiton, ~ naději naski esperon, ~ úctu / strach inspiri respekton/timon, ~ se dok. vekiĝi

vzbuzení n

vzbuzený

vzdálen/ost f distanco, mezera interspaco, letová ~ost flugdistanco, ~ý malproksima, fora, dist(anc)a, longdistanca, být ~ý distanci, ~á naděje fora espero, ~ější posta, pli malproksima

vzdáleně

vzdálení n

vzdálenost, -i f distanco mezera interspaco

vzdálenostní

vzdálený malproksima, fora, dista, lontana

vzdálit se dok. malproksimiĝi, foriĝi, foriri

vzdálit se dok. malproksimiři, foriři, foriri

vzdalování n

vzdalovat se ned.

vzdání (se) n

vzdání se n zvl. náb. abnegacio

vzdát dok.

vzdát dok., vzdávat ned. 1 rezigni 2 esprim(ad)i, # ~ čest honori, respekti, fari prezentadon, ~ dík esprimi dankon, ~ poctu / hold omaĝi, ~ chválu laŭdi, ~ partii např. šachu rezigni partion, ~ se místa, zápasu rezigni, rezignacii, eksiĝi, nároku abdiki, rezigni, demeti (pretendon), voj. kapitulaci, špatnosti, odřeknout si fordecidi, zvl. náb. abnegacii

vzdávat ned. esprim(ad)i ~ čest honori, respekti, fari prezentadon ~ dík danko, esprimi dankon ~ chválu laýdi ~ partii např. šachu rezigni partion ~ se místa, zápasu rezigni, eksiři nároku rezigni, demeti (pretendon) voj. kapitulaci

vzdech m (ek)ĝemo, suspiro

vzdech, -u m ekřemo, suspiro

vzdechnout dok. ekřemi, suspiri

vzdechnout dok. ekĝemi, suspiri, viz též vzdychat

vzdechnutí n

vzděl/ání n, vzdělanost f klereco, klerigo, kleriĝo, instruiteco, edukiteco, kulturo, ~anec m klerulo, instruitulo, ~aný klera, instruita

vzdělan/ec, -ce m

vzdělaně

vzdělanecký

vzdělání n klereco, kleriřo

vzdělanost, -i f

vzdělaný klera

vzdělat dok., vzdělávat ned. klerigi, kulturi, vědecky odborně erudi, ~ se edukiĝi, kleriĝi

vzdělat se dok.

vzdělávací

vzdělávat ned. klerigi ~ávat se kleriři

vzdělavatel, -e m

vzdělavatelský

vzdor čemu, navzdory spite (ion, al io)

vzdor příslovce, čemu spite (ion, al io), malgraŭ (io)

vzdor, -u m obstino, spitado

vzdor/ m obstino, spit(ad)o, ~ný, ~ovitý obstina, spitema, rezistema, ribelema

vzdorně

vzdornost, -i f

vzdorný obstina, spitema

vzdorocísař, -e m

vzdorokrál, -e m

vzdoropapež, -e m

vzdorování n

vzdorovat ned. rezisti al, spiti (iun), obstini (en io), defii (ion)

vzdorovat ned. rezisti al, spiti (iun), obstini (en io), defii (ion)

vzdorovitě

vzdorovitost, -i f

vzdorovitý

vzdorovlád/a, -y f

vzdouš/ek, -ku m

vzdout dok.

vzdouvání n

vzdouvat ned.

vzduch, -u m aero tlak ~u aerpremo <> něco je ve ~u la atmosfero estas iom streća

vzduch/ m aero, tlak ~u aerpremo, ~ zdarma senpaga aerado, # něco je ve ~u la atmosfero estas iom streĉa, ~ový aera, viz též vzdušný

vzducho/loď f aerŝipo, aerostato, voj. zepelino, ~plavba f aerveturado

vzduchojem, -u m

vzduchokapalinový

vzducholo/ď, -di/-dě f aerţipo, aerostato voj. zepelino

vzduchoplav/ec, -ce m

vzduchoplavb/a, -y f aervetu rado

vzduchoprázdn/o n fyz. vakuo, ~ý vakua, senaera

vzduchoprázdn/o, -a n

vzduchoprázdný vakua, senaera

vzduchotechnik, -a m

vzduchotechnik/a, -y f

vzduchotěsně

vzduchotěsnost, -i f

vzduchotěsný hermetika

vzduchotěsný hermetika

vzduchovat ned.

vzduchovk/a, -y f aerpafilo, aerfusilo

vzduchovka f aer(o)pafilo, aerfusilo

vzduchovn/a, -y f

vzduchovod, -u m

vzduchovodní

vzduchový

vzdušn/ý aerplena, aerriĉa, aerabunda, ~á čára rektdistanco, rektlinio, ~ý prostor aerspaco, ~ý vír aerokirlo, ventokirlo

vzdušně

vzdušnice f

vzdušnice f hmyzu nervuro, dopr. pneŭa tubo

vzdušnicový

vzdušno:

vzdušnost, -i f

vzdušný aerplena, aerrića, aerabunda

vzdutí n

vzdutý

vzdychál/ek, -ka m

vzdychalk/a, -y f

vzdychání n

vzdychat ned. qemi, suspiri

vzdychat ned., vzdychnout dok. (ek)ĝemi, suspiri, ve-spiri, toužit sopiri,( nad někým / něčím pri /al iu / io) sopirĝemi (pro io), kňourat plorpepi, aĥi, ~ si dok. (sopire) (ek)ĝemi

vzdychnout si dok. ekřemi

vzdychnutí n

vzedmout dok.

vzedmutí n

vzedmutý

vzejít dok. leviři vzniknout ekesti, estiři vzklíčit ekřermi <> z toho nevzejde nic dobrého tio naskos/rezultigos nenion bonan

vzejít dok. leviĝi vzniknout ekesti, estiĝi vzklíčit ekĝermi, # z toho nevzejde nic dobrého tio naskos / rezultigos nenion bonan

vzejmout se dok.

vzepětí n

vzepětí n elstariĝo, leviĝo, ~ sil fortostreĉo, viz též vzpínání

vzepjatý

vzepnout se dok. o koni baými

vzepnout se dok. zvl. o koni baŭmi, vzdorovat ribeli, viz též vzpínat se

vzepření n

vzepřít dok. subapogi ~ se dok. leviři kontraý, rezisti al, kontraýstari, spiti

vzepřít dok. subapogi, sport. halter(lev)i, ~ se dok. leviĝi kontraŭ, rezisti al, kontraŭstari, spiti, oponi

vzestup, -u m supreniro, ascendo pokrok progreso

vzestup/ m supreniro, ascendo, pokrok progreso, ~ný supreniĝanta, progresa, ascenda, ~ný vývoj ascenda evoluo

vzestupně

vzestupnost, -i f

vzestupný supreniřanta, progresa

vzešlý

vzetí n forpreno, voj. konkero, ~ do vazby esploraresto

vzezření n

vzezření n aspekto, mieno, fiziognomio

vzhled m aspekto, mieno, nejistý ŝajno, ~em koncerne, ( k něčemu ion), ~ k tomu, že konsidere, ke; rilate tion, ke

vzhled, -u m aspekto, mieno

vzhledem k tomu, že konsidere, ke; rilate tion, ke

vzhledně

vzhlednost, -i f

vzhlédnout dok.

vzhlédnout ned., vzhlížet dok. ~ vzhůru suprenrigardi

vzhledný

vzhledový

vzhlíd~

vzhlížet ned.

vzhůru supren ruce ~! levu la manojn! je už ~ li jam vekiřis/le viřis být ~ maldormi ~ do práce! ek al laboro!

vzhůru supren, # je už ~ li jam vekiĝis / leviĝis, být ~ maldormi, ~ k ...! ek al ...!, ~ do práce! ek al laboro!, ruce ~! levu la manojn!

vzcházet ned.

vzcházivost, -i f

vzchopení se n

vzchopit se dok. rekolekti la fortojn

vzchopit se dok. rekolekti la fortojn

vzít dok. (for)preni dobýt venkopreni ~ na vědomí noti ~ roha malaperi post la angulo ~ s sebou kunpreni ~ za své perei ~ zavděk kontentiři (čím per io) ~ zřetel konsideri <> na to můžete ~ jed! venenon vi povas veti! ~ se dok. sňatkem geedzi ři, interedziři zasadit se oč zorgi/klopodi priu objevit se aperi ~ si za partnera edz(in)iři kun iu ~ si život mortigi sin

vzít dok. (for)preni, dobýt (venko)preni, ~ s sebou kunpreni, kunporti, ~ útokem / ztečí sturmi, ~ za své perei, ~ za vděk kontentiĝi (něčím per io), ~ zřetel konsideri (na něco ion), # na to můžete ~ jed! venenon vi povas veti!, je propra vivo vi vetu senriske, ~ roha malaperi post la angulo; ~ se dok. uzavřít sňatek geedziĝi, interedziĝi, zasadit se zorgi / klopodi (o něco pri io / iu), # ~ si za partnera edz(in)iĝi kun iu, ~ si život suicidi, mortigi sin, ~ na sebe odpovědnost preni sur sin respondecon, ~ na vědomí noti, preni konon de io, ~ si rukavice vesti al si manojn; surmeti gantojn

vzkaz m sciigo, komuniko, mesaĝo

vzkaz, -u m sciigo, komuniko, mesařo, informo

vzkázat dok. co sendi sciigon, sciigi pro koho venigi iun

vzkázat dok. něco sendi sciigon, sciigi, pro někoho venigi iun

vzkazovat ned.

vzklíčení n

vzklíčit dok.

vzklopk/a, -y f

vzklopmo

vzkřiknout dok.

vzkřiknutí n

vzkřísit dok. lék. reanimi, revivigi

vzkřísit dok. revivigi

vzkříšení n

vzkvétat ned. i přen. flori

vzkvétat ned. i přen. flori

vzkvetlý

vzkvítat ned.

vzkypělý

vzkypění n

vzkypět dok.

vzlet, -u m elano, vervo

vzlet/ m ekflugo; přen. elano, vervo, ~ný verva, emfaza, lit. altefluga, ~ný básník m sublima poeto

vzlétání n

vzlétat ned.

vzlétávat ned.

vzletět dok. suprenflugi, ekflugi, zomi

vzletět dok., vzlétnout dok. suprenflugi, ekflugi, prudce vzhůru let zomi

vzletně

vzletnost, -i f

vzlétnout dok.

vzletný verva

vzletový

vzlínání n

vzlínat ned.

vzlínavost, -i f

vzlínavý

vzlítnout dok.

vzlyk, -u m

vzlykání n

vzlykat ned. plorsingulti

vzlykat ned. plorsingulti, ĝemplori

vzlykávat ned.

vzlykavě

vzlykavý

vzlyknout dok.

vzlyknutí n

vzlykot, -u m

vzmáhat se ned. kreski, pliiĝi, prosperi

vzmáhat se ned. kreski, pliiři, prosperi

vzmach, -u m

vzmoci se dok.

vzmužit se dok. rekuraĝiĝi

vzmužit se dok. rekurařiři

vznášedl/o, -a n

vznášet se ned. ţvebi, flugpendi

vznášet se ned. ve vzduchu / v kapalině ŝvebi, pendiĝi, flugpendi

vznášívat se ned.

vzněcovat ned.

vznést dok. ~ se ekflugi, flugleviři, zomi, ascendi

vznést dok. suprenlevi, suprenpreni, ~ otázku adresi / prezenti demandon, ~ se dok. ekflugi, flugleviĝi, ascendi

vznešen/ý majesta, sublima, nobla, ~ost f majest(ec)o

vznešeně

vznešenost, -i f

vznešený majesta, nobla

vznět m lit., tech. impulso, vznícení ekbrul(ig)o

vznět, -u m

vznětlivost, -i f

vznětlivý hořlavý bruliřema, flam(iř)ema o člověku ekscitiřema, flamiřema

vznětlivý nervoza, impulsiĝema, ekscitiĝema, ardiĝema, hořlavý bruliĝema, flam(iĝ)ema, zápalný odb. pirofora

vznětový

vznětový: ~ motor m dizelmotoro, ~ dvoutaktní motor dizela dutakta motoro

vznícení n

vznik m ekesto, estiĝo, naskiĝo, kreiĝo, původ origino, deveno, genezo

vznik, -u m ekesto, estiřo, naskiřo

vznikat ned. naskiři, estiři, ekesti

vznikat ned., vzniknout dok. naskiĝi, estiĝi, ekesti

vznikávat ned.

vzniklý

vzniknout dok.

vznítit se dok. ekbruli, flamiĝi

vznítit se dok. ekbruli, flamiři

vznos, -u m

vznosnost, -i f

vznosný

vzor, -u m modelo, ekzemplo mluvnický paradigmo na látce desegno být ~em doni ekzemplon, esti modelo následovat ~ sekvi ekzemplon, preni kiel modelon

vzor/ m modelo, tipo, ekzemplo, text. ŝablono, desegno, lingv. paradigmo, být ~em doni ekzemplon, esti modelo, následovat ~ sekvi ekzemplon, preni kiel modelon

vzor/ec, -ce m formulo

vzor/ek, -ku m kresba desegnaĺo ukázka specimeno

vzor/ný, ~ový modela, ekzempla

vzorec m formulo

vzoreč/ek, -ku m

vzorek m statistický samplo, kresba desegnaĵo, ukázka specimeno, desino, provekzemplero, chem. provaĵo, specimeno, brát ~ specimeni, vybírat statistický ~ sampli

vzork/ař, -e m

vzorkař m modelfaristo, specimenanto

vzorkařk/a, -y f

vzorkování n

vzorkovaný

vzorkovat ned.

vzorkovatel, -e m

vzorkovn/a, -y f

vzorkovnice f

vzorkový

vzorně

vzornice f

vzorník, -u m

vzorný modela, ekzempla

vzorovací

vzorování n

vzorovaný

vzorovat ned.

vzorový

vzpamatování se n

vzpamatovat se dok. rekonsciiři, reviviři

vzpamatovat se dok. rekonsciiĝi, reviviĝi

vzpažení n

vzpažit dok. suprenetendi / suprenstreĉi brakojn

vzpažit dok. suprenetendi/suprenstreći brakojn

vzpažování n

vzpažovat ned.

vzpě~

vzpěr, -u m

vzpěr/a, -y f

vzpěra f apogstango, apogtrabo, stego, stav. ŝtrebo

vzpěrací

vzpěrač m halterlevisto

vzpěrač, -e m halterlevisto

vzpěračský

vzpěračství n

vzpěradlový

vzpěrk/a, -y m

vzpěrný

vzpín/ání n leviĝado, koně na zadní nohy baumo, ~at se ned. o koni pranci, na zadní nohy baŭmi, stariĝi sur la postaj piedoj, kalcitri, obecně oponi, ribeli viz též vzepnout se

vzpínání n

vzpínat se ned. kůň baými

vzpírání n halterlevado

vzpírání n halterlevo

vzpírat ned. halter(lev)i ~at se ned. rezisti, spiti, kontraýstari o koni baými

vzpírat ned. halter(lev)i, ~ se ned. rezisti, spiti, kontraŭstari, o koni baŭmi

vzpírávat ned.

vzplanout dok. ekflami, flamiři

vzplanout dok. ekflami, flamiĝi, ekbruli, nadšením ekzaltiĝi

vzplanutí n

vzplanutí n ekflamo, ~ hněvu (ek)flamo de kolero, ~ novy astr. eksplodo de novao

vzplát dok.

vzplavování n

vzplývavý

vzpomenout dok. (si) rememori (ion), ekpensi (pri io)

vzpomenout dok. (si) rememori (ion), ekpensi (pri io)

vzpomínání n

vzpomínat (si) ned.

vzpomínávat ned.

vzpomínk/a, -y f rememoro

vzpomínka f rememoro

vzpomínkový

vzpor, -u m

vzpour/a, -y f ribelo povstání insurekcio selská ~ kampula ribelo

vzpoura f ribelo, povstání insurekcio, selská ~ kampula ribelo

vzpouzení n

vzpouzet se ned.

vzpouzet se ned. kontraŭstari, protesti

vzpruh/a, -y f stimulo

vzpruha f stimulo, bicí ~ střelné zbraně (kohoutek) ĉano

vzpružení n

vzpružit dok.

vzpružovat ned.

vzpřáhnout dok.

vzpříčení n

vzpříčit dok. transversigi

vzpříčit se dok.

vzpřim, -u m

vzpřím/ený rekt(igit)a, ~it dok. rektigi, ~it se dok. rektiĝi, erektiĝi

vzpřímeně

vzpřímení n

vzpřímený rekta

vzpřímit dok. rektigi ~it se dok. rektiři

vzpřimovač, -e m

vzpřimování n

vzpřimovat ned.

vzpurně

vzpurník, -a m

vzpurnost, -i f

vzpurný malobeema, rezistema, spitema

vzpurný malobeema, rezistema, spitema, malhumila

vzrostlý

vzruch, -u m

vzruchový

vzrůst dok.

vzrůst dok., vzrůstat ned. kreski, pliiĝi

vzrůst m postava staturo, figuro, vyrůstání kresko, ~ blahobytu kresko de bonstato

vzrůst, -u m postava staturo, figuro vyrůstání kresko ~ blahobytu kresko de bonstato

vzrůstání n

vzrůstat ned. kreski, pliiři

vzruš/ivý ekscitiga, ~itelný ekscitebla, ~ující emocia

vzrušen/í n emocio, eksciteco, ekscitiĝo, silné afekcio, ekzaltiĝo, furoro, chorobné lék. agitiĝo, ~ý maltrankvila, emociita, ekscitita

vzrušeně

vzrušení n emocio, eksciteco, ekscitiřo, ekzaltiřo, furoro

vzrušený maltrankvila, emociita, ekscitita

vzrušit dok.

vzrušit dok., vzrušovat ned. eksciti, emocii, fari sensacion, expr. ekzalti, dráždivě afekcii, ~ se emociiĝi, ekscitiĝi

vzrušitelný

vzrušivě

vzrušivost, -i f

vzrušivý

vzrušovat ned. eksciti, emocii, furori, fari sensacion ~ující emocia

vztah m rilato, afinní ~ mat. afina r., příbuzenský ~ parenca r., srdečný ~ korfavoro, mít ~ rilati

vztah, -u m rilato příbuzenský ~ parenca rilato

vztáhnout dok.

vztáhnout dok., vztahovat ned. natahovat etendi, mít vztah rilatigi, koncernigi, # ~ na sebe nějakou narážku rilatigi al si iun aludon, ~ ruku na někoho levi manon kontraŭ iu, frapi iun, ~ paže etendi la brakojn, vztahovat se rilati, koncerni

vztahovačnost, -i f

vztahovačný

vztahovat ned. natahovat etendi mít vztah rilatigi ~ se rilatigi

vztahový

vztažn/ý relativa, rilata, lingv. rilativa, relativistický relativeca, ~á čára / ~ý pruh mat. vinkulo, ~á věta rilativa propozicio, ~é zájmeno lingv. rilativo

vztažný relativa

vztek m kolerego, furiozo, mít ~ koleri

vztek, -u m kolerego, furiozo mít ~

vztekání n

vztekat se ned. koleregi, furiozi (kontraý iu)

vztekat se ned. koleregi, furiozi ( na někoho kontraŭ iu)

vztekl/ina f lék. rabio, ~oun m rabiulo, ~ý zvíře (infikovaný) rabia, zlobný kolerega, furioza

vztekle

vzteklík, -a m

vzteklin/a, -y f rabio

vzteklinový

vztekliv/ec, -ce f

vztekloun, -a m

vztekloun/ek, -ka m

vzteklý zvíře (infikovaný) rabia zlobný kolerega, furioza

vzteknout se dok.

vztlak m leva aerpremo, suprenforto

vztlak, -u m

vztlakový

vztyčeně

vztyčení n

vztyčit dok. rektigi ~ hlavu levi la kapon ~ vlajku hisi flagon ~ se rektiři

vztyčit dok. rektigi, ~ hlavu levi la kapon, ~ vlajku hisi flagon, ~ kolmici z bodu A na přímce b, levi perpendiklon sur rekto b en punkto A, ~ na půl žerdi duonhisi, ~ se rektiĝi

vztyčitelný

vztyčný

vztyčování n

vztyčovat ned.

vztyk, -u m

vzývání n

vzývat ned.

vždy ćiam

vždy(cky) ĉiam

vždycinky

vždycky

vždyť ja ~ já vím mi ja scias, mi scias javžít se dok., vžívat se ned. penetri en spiriton (do čeho de io) o zvyku ekkutimiři, radikiři ~ se do situace prezenti sin en la situacio

vždyť ja, # ~ já vím mi ja scias, mi scias ja, ~ píši! ja mi skribas

vžehlit dok.

vžilý

vžít se dok.

vžít se dok., vžívat se ned. penetri en spiriton (do čeho de io), o zvyku ekkutimiĝi, radikiĝi, # ~ se do situace prezenti sin en la situacio

vžití n

vžitost, -i f

vžitý

vžívat se ned.

Doplnky

purigi, vyluhovat varem dekokti, sterilizovat sterilizi, ~ se bolvaporiĝi