V

v n

v, ve 1 poloha, umístění, oblast činnosti ve dvojici duope, v domě en domo, dome, ve volné pří­rodě sub­ĉiela, sub­ĉiele, ve všech koutech svě­ta en ĉiuj anguloj de la mondo, v čele kon­­voje ĉe kapo de konvojo, v příloze ĉi-ku­ne, ve dveřích inter la pordo 2 časové ú­da­je ve dne tage, v sobotu en sabato, sabate, ve směru ho­dinových ručiček hordirekte, laŭ la vojo de hormontrilo, ve tři ráno je la tria matene, v nejkrat­ší / v nejbližší době dum la plej pro­ksi­ma tempo, v dohledné době dum proksima tem­po, v dnešní době nun­tempe 3 způsob, míra, okolnosti děje v podstatě esence, ve velkém po­gran­de, ve velkých skupinách multope, ve vyzrálém věku matur­aĝa, v bezvědomí sen­konscia, v do­brém ú­myslu bonafide, bonintence 4 vztah, účel ve shodě / v souladu s něčím konforme al io, v souvislosti konekse, povel v chod! ek! 5 se slovesem být, mít být v královských službách esti en la servo de la reĝo, být v penzi esti pensiita, být v právu esti prava, mít ve zvyku kutimi, mít v pořádku, te­ni ordon 6 duševní činnost, pocity záliba v hud­bě favoro al muziko, libovat si v dobrém jídle ĝui bonan manĝon

v, ve en v sobotu en sabato, sabate v zimě en la vintro, vintre   ve dvanáct (hodin) je la dekdua (horo) ve čtyřech měsících dum   kvar monatoj ve dveřích inter la pordo v jednom kuse   seninterrompe, senćese, senhalte

v.r.

váb/ení n log(ad)o, ~ný, ~ivý loga, ~it ned. logi

vábení n logado, allogado

vábidl/o, -a n logilo

vábit ned. logi

vábítk/o, -a n logaĵo, logilo, alloga fajfilo

vábivost, -i f  allogeco

vábivý loga

vábničk/a, -y f  alloga fajfilo

vábnost, -i f  allogeco

vábný loga

Václav, -a m Venceslao

Václavák, -u m Venceslaa placo, Venceslao-placo

václavk/a, -y f

václavsk/ý Venceslaa; ~ské náměstí Venceslao-placo

váč/ek, -ku m

vá­ček anat. harfoliklo, # tenký jak ~ hardika

váček m malý pytlík saketo, anat. a v různých oborech utriklo, burso, foli­klo, ~ semenný sperma ve­ziketo

vačice f  zool. didelfedo

vačicový didelfeda

vačk/a, -y f  tech. elcentra disko, kamo,

váčkovitý

váčkový 

vačkový kama, ~ hřídel kamŝafto

vačnat/ec, -ce m

vačnatec m zool. poŝbesto, marsupiulo

vačnatý

vád/a, -a f zast. kverelo, disputo

vad/a, -y f difekto nedostatek manko srdeční ~ kordifekto tělesná ~   korpa difekto

vada f 1 porucha, závada  difekto 2 nedostatek man­ko 3 nedokonalost malperfektaĵo  4  chyba  eraro  5  výrobku difektaĵo, fuŝaĵo 6  úchylka, odchylka lék., fyz., astr. aberacio,  barevná  ~  astr. kromata abe racio, srdeč­ní ~ kor­di­fek­to, tělesná ~ korpa difekto, zjev­ná ~ evidenta manko / malperfektaĵo

váda f zast. kverelo, disputo

vadění n

vádí n

vádi/um, -a n

vadit ned. řeni, malhelpi (někomu iun) to ne~í (tio) ne gravas  

vadit ned. ĝeni, malhelpi (někomu i­un), to nevadí (tio) ne gravas, ~ se ned. kvereli, disputi

vadit se ned. kvereli, disputi

vadně

vadnost, -i f

vadnout ned. velki

vadnout ned. velki

vadnutí n

vadný difekta, chybný erara, poškozený difektita, nekvalitní man­k(ohav)a, fu­ŝa, ~ výrobek fuŝaĵo

vadný difekta, mankohava

vafle f

vaflový

vag/us, -u m

vagabund m vagabondo, trampo

vagabund, -a m

vagant, -a m

vagantský

vagín/a, -y f

vaginální n

vágně

vágní

vágní malklara, vaga, necerta

vágnost, -i f

vagón, -u m vagono

vagon/ m vagono, jídelní ~ manĝovagono, restoracivagono, lůžkový ~ / vůz litvagono, ~ s klanicemi rakpalisa vagono, ~ka f va­gonfabri­ko

vagón/ek, -ku m

vagónk/a, -y f vagonfabriko

vagónovat ned.

vagónový

váh/a, -y f hmotnost pezo přístroj pesilo sport. pez(kategori)o bantamová ~ bantampezo čistá ~ neta pezo lehká ~ leřerpezo muší   ~ muţpezo pérová ~ plumpezo polotěžká ~ duonpeza pezo střední ~   mezpeza pezo velterová ~ velterpezo, submeza pezo těžká ~   grandpeza/pezega pezo <> brát na lehkou váhu trakti ion facila­  nime

váh/y, - f pl. sport. pesmaţino

váha f  hmotnost maso, dříve pezo, přístroj pesilo, sport. pez­(ka­tegori)o, bantamová ~ bantampezo, čistá ~ neta / sentara p., neto, hrubá ~ kuntara, brutta p., lehká ~ leĝerpezo, muší ~ muŝ­­pezo, pérová ~ plumpezo, polotěžká ~ duonpeza p., střední ~ mezpeza p., velterová ~ velterpezo, submeza p., těžká ~ grandpeza / pezega p., # brát na lehkou váhu trakti ion facilanime

vahadl/o, -a n vekto (de pesilo)

vahadlo n fyz. vekto (de pesilo), balanciero

vahadlový

váhání n

váhání n hezitado, bez ~ senhezite

vahař, -e m

váhat ned. heziti

váhat ned. heziti, ŝanceli

váhav/ec, -ce m

váhavě

váhavost, -i f

váhavý

váhavý ŝanceliĝema, hezit(em)a, nedecidema

váhově

váhovn/a, -y f

váhový

váhový pesa

váhy f  pl. sport. pesilo

vachrlatý

vachrlatý hovor. necerta

vacht/a, -y f

vaječník, -u m ovario

vaječníkový

vaječný ova

vaječný ova, ~ obal ovolo, ~ pokrm ovaĵo

vajgl, -u m

vajíčk/o, -a n ovo

vajíčkárn/a, -y f

vajíčko n ov(et)o, samičí pohlavní buňka biol. ovo(ĉel)o

vajíčkový

vak m sako, zool. anat. marsupio

vak, -u m sako

vakát, -u m

vakc/ína f vakcino, ~inace f  lék. vakcinado

vakcín/a, -y f

vakcinace f

vakcinační

vakonoš, -e m

vakovitý

vaku/um, -a n vakuo

vakuol/a, -y f

vakuola f  biol., geol. vakuolo

vakuolární

vakuometr, -u m

vakuovat ned.

vakuově

vakuový

vakuum n vakuo

vál m 1 na těsto tabulo por pastorulado, pas­totabulo, rultabulo 2 zařízení textilní ~ teksrulo, teksaĵ-cilin­dro, ~ mandlu kalandra cilindro

val m remparo, příčné opevnění traverso, o­chran­­ný ~ voj. paradoso

vál, -u m na těsto tabulo por pastorulado, pastotabulo

val, -u m remparo

vál/ec, -ce m cilindro silniční ~c ţoserulilo

vál/ek, -ku m

vala/ch m pastýř ŝafpaŝtisto, kůň kastrita ĉe­valo, ~ška f  ŝafpaŝ­tista ha­kilo

Vala/šsko n  zeměp. Valaĥio, ~ch m Valaĥo

Valach, -a m

valach, -a m pastýř ţafpaţtisto kůň kastrita stalono

Valašk/a, -y f

valašk/a, -y f ţafpaţ­  tista hakilo

Valašsk/o, -a n

valašský

valb/a, -y f

valbový

valcíř, -e m

valcířský

valcířství n

válcov/(it)ý cilindr(oform)a, ~at ned. plech lamini, laminati, např. silnici rulpremi, rulcilindri, ~na f laminatejo

válcovací

válcovačk/a, -y f

válcování n

válcovat ned. plech laminati např. silnici rulpremi, rulcilindri  

válcovenský

válcovitě

válcovitý

válcovn/a, -y f laminatejo

válcový

válčení n militado

valčík m valso

valčík, -u m valso

valčíkový

válčiště n

válčit ned. militi

válčit ned. militi

valden/ský náb. valdana, m valdano, ~ští m pl. valdanoj

valdenský

valdenš/tí, -ských m

Valdštejn, -a m

valdštejnský

vale

válec m cilindro, rulo, zeměd. rultrabo, ro­tač­ní ~ mat. rivolua cilindro, silnič­ní ~  dopr. ŝoserulilo, rulpremilo, hlava válce tech. kulaso, kapo de cilindro

válecí

váleč, -e m

váleč/ek m rulilo, kladka rulumo, ~ na těs­to gastr. rulpremilo, pastorulilo, ~kový rulila, ~kové ložisko cilindrolagro

váleč/ek, -ku m na těsto   pastorul(il)o, pastoknedilo

válečk/a, -y f

válečkování n

válečkovat ned.

válečkový

válečn/ík m militisto,   milita, ~é tažení  militiro, ~á kořist milit­akir(aĵ)o, militpredo, ~é škody mi­­litda­ma­ĝoj, ~ý zajatec militkaptito

válečn/ý milita

válečně

válečnicky

válečnický

válečnictví n

válečník, -a m

válek m 1 gastr. pastorul(il)o 2 tech. rulilo, cilindro

valem

valem torente, rapide, impete, houfně ama­se,  are

válen/ý rulata, ~á klenba  arch. ba­relvolbo

valence f

valence f  mat. valenco, chem. valento

valenční

válend/a, -y f dormobenko, divano

válenda f  dormobenko, divano

válení n

válení n rulado

válenk/a, -y f

válenka f obuv  felt(o)boto

Valentýn, -a m

Valentýn/a, -y f

valený

valerový

válet ned. např. sudy ruli těsto rul(kned)i, rulpremi mandlovat   kalandri ~ se ned. ruli sin, ruliři lenošit kuţaći, pigri <>   ~ se smíchy konvulsii per ridego

válet ned. např. sudy ruli, těsto rulpre­mi, ­rul(kned)i, mandlovat, kalandri, ~ se ned. ruli sin, ruliĝi, lenošit ku­ŝaĉi, pigri, # ~ se smíchy konvulsii per ride­go

valgozit/a, -y f

valgózní

valch/a f  lavtabulo, tech. fulilo, ~o­vání n tech. fulado, ~ář m fulisto, ~ovat ned. text. felti, tech. fuli

valch/a, -y f

valchář, -e m

valchářk/a, -y f

valchářství n

valchovací

valchování n

valchovat ned.

valin, -u m

valit ned. ruli ~ se ruliři

valit ned. ruli, ~ se ruliĝi, proudit fluegi

valiv/ý rula, ~é ložisko n rullagro

valívat ned.

valivý

válk/a, -y f milito letecká ~ aviadila milito studená malvarma milito   světová ~ mondmilito ~ nervů nervmilito

válka f  milito, letecká ~ aviadila m., ~ nervů nervmilito, ob­čanská ~ enlanda m., intercivitana m., interna m., ~ Severu a Jihu Milito de Secesio, studená malvarma m., světová ~ mond­mili­to, třicetiletá ~ Tridekjara Milito

válkychtivost, -i f

válkychtivý

válkýr/a, -y f

valn/ý většinový granda, grava, signifa, kva­litní bona, značný granda, konsiderinda, ~é shromáždění, ~á hromada ĝenerala kunveno / asembleo, nemá ~é zdraví li ne tro sanas, lia sano ne estas forta, ~ # (on) je ne~ého zdraví li malsanetas

valně

valník m dopr. furgono, platĉarego, auto platforma kamiono

valník, -u m platćarego, kamiono

valníkový

valný většina nepra zdraví forta

Valon, -a m

valonk/a, -y f

valonský

valor, -u m

valorizace f

valorizační

valorizovat ne(dok.)

valoun m ŝtonbulo

valoun, -u m

valový

valut/a, -y f valuto

valuta f  valuto

valutovat ne(dok.)

valutově

valutový

valvul/a, -y f

valvulární

vám

vamp, -a m

vampýr m zool., myt. vampiro, filo­stomedo

vampýr, -a m

van m lit. blov(aĵ)o

van/a, -y f bankuvo sedací ~ bideo, sidkuvo

ván/ek, -ku m bloveto, facila vento, brizo

vana f ( ban)kuvo, banujo, lavokuvo, sedací ~ sid(ban)kuvo

vanad m chem. vanadio

vanad, -u m

vanadi/um, -a n

vanadiový

vanadový

Vandal, -a m

vandal, -a m

vandal/ m vandalo, přen. hanl. goto, ~is­mus m vandaleco, vandalismo, ~ský vandala, ruin(i­g)e­ma

vandalizm/us, -u m

vandalsky

vandalský

vandalství n

vandr, -u m

vandrácký

vandráctví n

vandrák m hanl. ĉifonulo, vagabondo

vandrák, -a m

vandrování n

vandrovat ned.

vandrovní

vandrovnický

vandrovník, -a m

vánek m bloveto, facila vento, brizo, venteto, chladný ~ friska venteto

vánice f  sněhová neĝa blovado, neĝventego, blizardo

vánice f neřovento, neř(o)blovado

vaničk/a, -y f

vanilin m chem.vanilino

vanilín, -u m

vanilínový

vanilk/a f gastr. vanilo, ~ový cukr vanilita sukero, ~ový krém vanila kremaĵo

vanilk/a, -y f vanilo

vanilkov/á, -é f

vanilkový

vanilovník m bot. vanilo

Váno/ce f pomn. Kristnasko, o ~cích dum / je Kristnasko / Kristnasktempo, v~č­ní kristnas­­ka, v~ční stro­m(ek) Kristarbo, v~č­­ka f  gastr. kristnaska kuko

vánoc/e f pomn. kristnasko o ~ích dum/je kristnasko

vánočk/a, -y f kristnaska kuko

vánočkový

vánočně

vánoční kristnaska

vanout ned. blovi

vanout ned. blovi, venti

vanovitý

vanový

vápen/ec m kalk(o)ŝtono, oxid ~atý kalcia oksido, ~ka f  kalkfornejo, kalkfabriko, ~kalka

vápen/ec, -ce m kalkţtono

vápenatění n

vápenatět ned.

vápenatý

vápencovitý

vápencový

vápenice f

vápenický

vápenictví n

vápeník, -a m

vápenin/a, -y f

vápenitost, -i f

vápenitý

vápenk/a, -y f kalkfornejo, kalkfabriko

vápenný kalka

vápenopískový

vápn/ík m kalcio, ~it ned. kalki

vápn/o nehašené  kalko, vápenná  voda kalkaĵo, hašené ~o estingita / kaŭ­stika kalko, pálené ~o kalcinita kal­­ko, natírat ~em bílit  kalki, ~ě­ní n kalkiĝado

vápn/o, -a n kalko hašené ~ kaýstika/estingita kalko pálené/nehašené ~   kalcinita kalko

vápnění n

vápničk/a, -y f

vápník, -u m kalcio

vápníkový

vápnit ned.

vápnitost, -i f

vápnitý

vápnomilnost, -i f

vápnomilný

var, -u m bolado bod ~u bolgrado, bolpunkto

var/ m bolado, bod ~u bolpunkto, přivádět do ~u boligi

varan m zool. varano

varan, -a m

varant, -u m

várečn/é, -ých f

várečnictví n

várečník, -a m

várečný

varhán/ek, -ku m

varhán/ky, -ek f

varhan/y, - f pomn. orgeno hrát na ~ orgen(lud)i, ludi orgenon

varhanář, -e m

varhanářský

varhanářství n

varhanice f

varhanický

varhanictví n

varhaničit ned.

varhaník, -a m

varhanitk/a, -y f

varhánkovitě

varhánkovitý

varhánkový

varhanní

varhanový

varhany f pomn. orgeno, hrát na ~ orgen(lud)i, ludi orgenon

varia/ce f  fyz. variado, hud. variacio, ~ční rozsah mat.vario

variabilit/a, -y f

variabilní

variabilnost, -i f

variace f fyz. variado hud. variacio

variační

variance f

variant/a, -y f varianto

varianta f  varianto

variátor, -u m

variátorový

varicel/a, -y f

variet/a, -y f

varieté n neskl. varieteo

varieté n neskl. varieteo

varietně

varietní

varikózit/a, -y f

varikózně

varikózní

variol/a, -y f

variolo/is, -idy f

variometr, -u m

varix, -u m

várk/a, -y f

varle n testiko, hovor. kojono

varle, -te n testiko

varn/a f  bolejo, ~á nádoba  bolilo

varn/a, -y f

varnice f

varný

varov/ání n averto, ~ný avertiga, ~at ned. averti (někoho před něčím iun kontraŭ io), ~at se gardi sin, (před něčím kontraŭ io), eviti (ion)

varování n

varovat ned. averti (koho před čím iun kontraý io) ~ se gardi sin   (před čím kontraý io)

varovávat ned.

varovně

varovný

varózit/a, -y f

varózní

Varšav/a, -y f

Varšava f  zeměp. Varsovio

Varšavan, -a m

Varšavank/a, -y f

varšavský

vart/a, -y f

vařák, -u m

vařákový

vařbucht/a, -y f

vařbucht/a, -y m

vařečk/a, -y f kuirmiksilo, knedilo

vařečka f mikskulero

vařen/í n kuir(ad)o, kuirita

vaření n

vařený kuirita

vařicí

vařící voda bolanta, ~ jídlo tro varma manĝaĵo

vařič m kuirilo, elektrický ~ elektra kuirilo, bolaparato, ponorný ~ mergboligilo

vařič, -e m (osoba)

vařič, -e m (přístroj) kuirilo elektrický ~ elektra kuirilo, bolaparato ponorný   ~ enakviga elektra bolaparato

vařit ned. kuiri ~ pivo bierfari ~ se ned. boli

vařit ned. kuiri, ~ pivo bierfari, ~ se ned. boli, kuiriĝi, ~ na mírném ohni brezi, boleti, ~ ztracená vejce poĉi ovojn

vařivý

vás

vás vin

vaskulární

vaskulární anat. vaza

váš via

váš, Váš via

váš, vašeho m (manžel)

váš/eň, -ně f pasio

vaše via, vian, Vaše (královské) ve­­­li­čen­stvo via Majesto, Via Reĝa Moŝto, Siro, Vaše Excelence via Ekscelenco

vášeň f  pasio, manio

vaši, -ch m pl  (rodiče)

vášniv/ec, -ce m

vášniv/ost f  pasieco, pasia, arda, ~ý kuřák ĉenfumanto

vášnivě

vášnivost, -i f

vášnivý pasia

vašnost/a, -y m moţtulo

vašnosta m moŝtulo

vašnostenský

vát ned. blovi

vát ned. blovi

vat/a, -y f vato přen. v textu, programu kejlo

vata f vato, lit. přen. v textu, programu kejlo, skelná ~ vitrolano

vatelín, -u m

vatelínovaný

vatelínový

vatičk/a, -y f

Vatikán m Vatikano

Vatikán, -u m

vatikánský

vatk/a, -y f

vatova/ný vatita, ~t ned. vati

vatovat ned. vati

vatovitý

vatový

vatr/a, -y f

vaudevill/e, -u m

vaudeville hud. vodevilo

vaudevillový

vavřín, -u m laýro <> odpočívat na ~ech ripozi sur siaj laýroj

vavřín/ m bot. i přen. laŭro, # odpočívat na ~ech ripozi sur siaj laŭroj, ~ový věnec laŭra krono

Vavřin/ec, -ce m

vavřínovitý

vavřínový

vaz m anat. týl nuko, lék. ligamento, šlachový ~ anat. retinaklo, # srazit si ~ rompi al si la kolon, zlom ~! estu suk­cesa!, plenan sukceson!

vaz, -u m bot.

vaz, -u m týl nuko lék. ligamento <> srazit si ~ rompi al si la kolon   zlom ~! estu sukcesa!, plenan sukceson!

váz/a, -y f (flor)vazo

váza f  (flor)vazo

vázací

vazač m ligisto, ~ knih librobindisto

vazač, -e m (osoba)

vazač, -e m (stroj)

vazačk/a, -y f

vázačk/a, -y f

vazačový

vazačský

vazačství n

vazadl/o, -a n

vazák, -u m

vazákový

vazal m hist. vasalo, omaĝulo

vazal, -a m

vazalsky

vazalský

vazalství n

vázan/ý ligita, kniha bindita, lit. poezia, ritma, ~ost f  ligiteco

vázaně

vázání n 1 činnost ligado, knihy bindado 2 vazba knihy bindaĵo / kovrilo de libro, řemenem alliga / fiksa rimeno lyžařské ~skilaĉaĵo, skiligilo, (ski)­­fiksilo

vázání n provazem ligado knihy bindado lyžařské ~ skilaćaĺo,   ski‑ligilo

vázank/a, -y f kravato

vázanka f kravato

vázaný ligita kniha bindita

vazárn/a, -y f

vázat ned. (firm)ligi, knihy bindi, kravatu bantigi, ligi, uzlem nodi, sílu,  zabraňovat  bloki, ~ na podmínku práv. ligi per kon­diĉo, kondiĉi, ~ přísahou ĵure ligi, ~ snopy garbigi, viz též váznout

vázat ned. ligi knihy bindi kravatu bantigi, ligi

vazb/a f 1 knihy bindaĵo, kovrilo de libro 2 práv. zatčení, vzetí do vazby aresto, malliberigo, držet ve ~ě teni arestita 3 místnost arestejo, malliberejo, u­valit ~u, vzít do ~y a­res­ti 4 tech. kuplo 5 chem. valen­to 6 text. plekto

vazb/a, -y f knihy bindaĺo věznění aresto, malliberigo tech. kuplo

vazb/a, -y m přen. m muskolulo, grandegulo

vazbový

vazební

vazební aresta, malliberiga, ~ míst­nost / cela / zařízení práv. kar­cero

vazebný

vazelín/a, -y f vazelino

vazelína f vazelino

vazelínový

vázičk/a, -y f

vaziv/o, -a n

vazivo n anat. lighisto, ligĉelaĵo, konektiva histo

vazivový

vazkost, -i f

vazký

vazký viskoza

vaznice f

vaznice f stav. patno, jungtrabo

vaznicový

vazník m stav. bindoro

vazník, -u m

vaznost, -i f

váznout ned. halti, ĉesi, ne scii daŭrigi, esti retenata / blokata, kaptiĝi, stagni, # ~ v dluzích sidi en ŝuldoj, na nemovitosti vázne dluh la nemoveblaĵo estas ŝarĝita per / de ŝuldo(j)

váznout ned. halti, ćesi, ne scii daýrigi, esti retenata/blokata,   kaptiři, stagni <> ~ v dluzích sidi en ţuldoj

váznutí n

vazný

vázodilatace f

vázodilatační

vázokonstrikce f

vázokonstrikční

vázomotorický

vazový

vázový

vážen/ý osoba estimata, respektata, respektinda, honorata, zboží pesita, ~á osobnost  aŭtoritatulo

vážení

vážení n pesado

váženk/a, -y f

vážený osoba estimata, respektinda zboží pesita

vážit ned. mít váhu pezi zjišťovat váhu pesi ~ si ned. estimi,   respekti, ţati

vážit ned. mít váhu pezi, zjišťovat váhu pesi, ~ si ned. estimi, respekti, ŝati, oceňovat pesi, mít hmotnost, tížit pezi

važitelnost, -i f

važitelný

vážk/a, -y f zool. libelo

vážka f  zool. libelo

vážkově

vážkový

vážn/ý serioza, grava, ~á věc gravaĵo, seriozaĵo, ~á nemoc grava malsano, serioze, grave, ~ě? ĉu eb­le?, ~ost f  seriozeco, respekto, reputacio, aŭtoritato

vážn/ý, -ého m

vážně

vážné, -ho n

vážní

vážnice f

vážnost, -i f

vážný serioza

VB

vběhnout dok.

vběhnout dok. enkuri

vbíhat ned.

vbíjet ned.

vbít dok.

vboč/it ned. vari, ~ení n varo, ~ený vara

vbočený

vbodávat ned.

vbodnout dok.

vbodnout dok. enpiki, ~ na kůl hist. palisumi

vbruslit dok.

vbrzku baldaŭ

vcelku entute

vcelku entute

vcestný

vcítit se dok.

vcítit se/ dok., vciťovat se penetri sin (en la sentojn), ~ do role prezenti sin en la rolo

vcukuletu

včas řustatempe

včas/ ĝustatempe, en la ĝusta trempo, (sufiĉe) frue, ~ĝus­tatempa, frua

včasnost, -i f

včasný řustatempa

včel/a f  abelo, ~aření n bredado de abeloj, ~ař­ství n abelbredado, abela, ~í buňka s medem mielĉelo, ~í matka (krá­lovna) a­belreĝino, ~í roj abelaro, abelsvarmo, ~ín m abelejo, abeldomo, abel­ŝedo, # ~y bzučí abeloj zumas

včel/a, -y f abelo

včelař, -e m abelbredisto

včelaření n

včelařin/a, -y f

včelařit ned.

včelařský

včelařství n abelbredado

včelí

včeličk/a, -y f

včelín, -a m

včelk/a, -y f

včelmistr, -a m

včelnice f

včelník, -u m

včelojed m zool. perniso, ferniso, vespobuteo

včelojed, -a m

včelomork/a, -y f

včelstv/o, -a n

včer/a hieraŭ, ~ejšek m hieraŭo, od ~ejška ekde hieraŭ, ~ejší hieraŭa

včera hieraý

včerejš/ek, -ka m hieraýo od ~ejška ekde hieraý

včerejší   hieraýa

včetně čeho inkluzive de io, enkalkulante ion

včetně inkluzive (něčeho de io), enkalkulante ion, inklude, # ~ všech hostí enkalkulante ĉiujn gastojn

včlenění n

včlenit dok.

včlenitelný

včleňovat ned.

vdaná edziniĝinta (za někoho al iu)

vdaná za koho edziniřinta al iu, edzino de iu

vdát dok.

vdav/ky, -ek f

vdávadl/o, -a n

vdávání  n edziniĝo, # děvče na ~ edziniĝipova / nuptomatura knabino

vdávání n edziniřo děvče na ~ání edziniřipova/nuptomatura knabino

vdávat ned. edzinigi al iu (za koho al iu) ~at se ned. edziniři  

vdávat ned. edzinigi al iu (za někoho al iu), ~ se ned. edziniĝi

vdavekchtivá

vdavky f  pl. zast. edziniĝo 

vděč/it ned. danki, ŝuldi, ~nost f dankemo, projevit ~nost  esprimi sian dankemon, ~ný dank(em)a

vděčit ned. danki, ţuldi

vděčně

vděčnost, -i f dankemo projevit ~nost esprimi   sian dankemon

vděčný dank(em)a

vdech, -u m

vdech/ m enspiro, ~nout dok. do sebe enspiri, do jiného enblovi, ucítit ekflari, ~nout život vivi­gi

vdechnout dok. do sebe enspiri, inhali do jiného enblovi ~ život   vivigi

vdechnutí n

vdechovat ned.

vdechový

vděk m lit. danko

vděk, -u m

vdol/ek, -ku m ronda kuko

vdoleč/ek, -ku m

vdolek m gastr. dolĉa pastobulo

vdov/a f vidvino, ~ec m vidvo, ~ský vid­va, ~ství n vidv(in)eco

vdov/a, -y f vidvino

vdov/ec, -ce m vidvo

vdovecký

vdovectví n

vdovičk/a, -y f

vdovský

vdovství n

ve

ve viz v

vé/lum, -a n

věc, -i f aĺo, objekto záležitost afero <> mluvit k ~i paroli   afertuţante

věc/ f  aĵo, objekto, záležitost afero, získaná akira­ĵo, (ne)movitá ~ (ne)moveblaĵo, (ne)move­bla objekto, normální ~ ordinaraĵo, po­míjivá ~ e­femeraĵo, vadná  ~ difektaĵo, (ne)živá ~ (ne)­vi­va / (sen)viva objekto, # mlu­vit k ~i paroli afertu­ŝan­te, taková ~ tiaĵo, ta ~ spěchá la a­fero urĝas, to je ~ vkusu  tio estas a­fero de gusto, ta ~ je pro nás svatá la afero es­tas por ni sankta, to je ~ náhody,  ti­­o estas okaza / hazarda afero,  tio estas hazardaĵo, expr. tio estas loterio, ~objektiva,  a­fer(e­c)a, objekteca,  reala,  ~ně aferece, mluvit ~ně pa­roli aferece /    afertu­ŝan­­te

věcičk/a, -y f

věcně

věcnost, -i f

věcný objektiva, afera, objekta

vecpat dok.

vecpat dok. enŝtopi, enpuŝi, ~ se entrudiĝi

večer vespere; pozdě ~ malfrue vespere

večer, -a m vespero dok. a ned.příslovce vespere dobrý ~! bonan   vesperon k ~u antaý vesper(iř)o od rána do ~a de mateno řis   vespero

večer/ m vespero, příslovce vespere, dobrý ~! bonan vesperon!, k ~u antaŭ vespe­r(iĝ)o, od rána do ~a de mateno ĝis vespero, pozdě ~ malfrue vespere, ~vespera, ~ník m vespera ĵurnalo, ~nice f  bot. hesperido, astr. vesperstelo

večerk/a, -y f

večerně

večerní vespera

večernice f

večerníč/ek, -ku m

večerník, -u m vespera   ĺurnalo

večeřadl/o, -a n

večeře f vespermanřo

večeře/ f  vespermanĝo, ~t ned. vespermanĝi

večeřet ned. vespermanři

večeřívat ned.

večír

večír/ek, -ku m amuza vespero

večírek m amuza vespero, vesperkunveno

věčn/ý eterna, porĉiama, ~ý spánek eterna dormo, ~ost f  eter­n(ec)o

věčně

věčnost, -i f eterneco

věčný eterna

véd, -u m, véd/a, -y f

věd/a f scienco, humanitní ~y sociaj sciencoj, ~ec m sciencisto, scienculo, ~ecko-technický science-teknika, ~ecký scienca, ~ecký důkaz  scienca pruvo

věd/a, -y f scienco

věd/ec, -ce m sciencisto

véda f  odb. Vedoj, védský veda

vědátor, -a m

vědátork/a, -y f

vědátorský

vědeckoateistický

vědeckobadatelský

vědeckofantastický

vědeckopopularizační

vědeckotechnický

vědeckovýzkumný

vědecky

vědecký scienca

vědění n

vedení n 1 činnost  gvid(ad)o, estrado, kondu­k(ad)o, direktado, administrado 2 řídící skupina gvidantaro, e­straro 3 vodič konduktilo 4 el. lineo, dálkové ~ longdistanca lineo, rozvodná soustava  distribua sistemo, kabelové ~ kabla lineo, trolejové ~ trolea sistemo, vysokonapěťové ~ alttensia lineo 5 ~ tepla varmokondukto, ply­nu, vody konduko 6 ~ domácnosti mastrumado

vedení n gvid(ad)o, estrado, direktado, administrado elektřiny,   plynu konduk(t)o eltech. lineo dálkové, trojelové ~   granddistanca, trolea konduk(t)ilo, lineo

vědět ned. scii ~ si rady scii kion fari, scii trovi řustan   solvon, scii solvi siajn problemojn ne~ si rady resti   senkonsila/senhelpa pokud vím kiom mi scias to se ví   memkompreneble

vědět ned. scii, ~ si rady scii kion fari, scii trovi ĝustan solvon, scii solvi siajn problemojn, ne~ si rady resti senkonsila / senhelpa, # pokud vím kiom mi scias, to se ví memkompreneble

vedle apud sedím ~ tebe mi sidas apud vi sedám si ~ tebe mi   eksidas apud vin sedí ~ sebe ili sidas unu apud la alia rána   šla ~ la pafo maltrafis

vedle apud, # sedím ~ tebe mi sidas apud vi, sedám si ~ tebe mi eksidas apud vin, sedí ~ sebe ili sidas unu apud la alia, jdi ~­ mne iru apud mi, postav se ~ mne iru / stariĝu apud min,  rána šla ~ la pafo maltrafis

vedlejš/ek, -ku m

vedlejší 1 sousední, stojící vedle apuda  2 nevýznamný negrava, bagatela 3 méně důležitý, postranní sekundara, mal­ĉefa, neĉefa, duagrada 4 průvodní, přídavný akcesora, kroma, flanka, # to je ~ tio estas malgrava, ~ cestou, oklikou per ob­likva vojo, ~ pracovní po­měr neĉefa laborposteno, ~ věc flankaĵo

vedlejší apuda, kroma bezvýznamný malćefa, duagrada, akcesora <>   to je ~ tio estas malgrava

vědm/a, -y f

vědní

vědom

vědom/ý konscia, scianta, být si ~ konscii, konscie, ~ost f sci(ad)o, chabé ~osti ne­sufiĉaj scioj

vědomě konscie

vědomí n konscio, kono, scio bez mého ~ sen mia scio s mým ~m kun   mia scio být při ~ gardi sian koinscion dát na ~ sciigi, infor­  mi přijít k ~ ricevi/reakiri sian konscion vzít na ~ noti al si   en la kapo/memoro/cerbo ztratit ~ perdi konscion

vědomí n konscio, kono, scio, menso, bez mého ~ sen mia scio, s mým ~m kun mia scio, být při ~ ne perdi konscion, gardi sian kon­sci­on, dát na ~ sciigi, infor­mi, na­bývat ~ (re)­kon­sciiĝi, přijít k ~ ricevi / reakiri si­an konscion, vzít na ~ noti al si en la kapo / memoro / cerbo, ztratit ~ perdi kon­sci­on, senkonsciiĝi, fariĝi senkon­­scia

vědomost, -i f scio

vědomý konscia, scianta být si ~ konscii

vedoucí 1 přídavné jméno gvida, vedoucí kam direktanta, kondukanta řídící gvid(ant)a, estr(an­t)a 2 m gvi­danto, ĉefo, estro, ~ dne tag­­estro, ~ skupiny grupestro, ~ kursu kursestro, ~ místo gvidposteno, ~ postavení estreco, ~ poštovního úřadu (zast.) poŝtestro, ~ směny skipestro, ~ sportovec sport. pintnivela sportisto

vedoucí f

vedoucí kam direktanta, kondukanta koho gvidíant)a, estr(ant)a

vědoucí sloveso scianta

vedoucí, -ho m   ćefo, estro, gvidanto ~ skupiny, kursu grupestro, kursestro

vědr/o, -a n sitelo

vedr/o, -a n varmego, varma vetero

vedrat se dok.

vědro n sitelo

vedro n varmego, varma vetero

vedut/a, -y f

vedychtivost, -i f

vedychtivý

vědýrk/o, -a n

vegeta/ce f  růst vegetado, rostlinstvo vegetaĵoj, vegetalaro, vegetaloj, ~ční ve­geta, ~tivní vegetativa

vegetace f růst vegetado rostlinstvo vegetalaro, vegetaĺoj

vegetačně

vegetační

vegetáran/a, -y f

vegetari/án m vegetarano, ~anis­mus m, vegetářství n vegetarismo, ~án­ský, vegetářský ve­­getara

vegetarián, -a m vegetarano

vegetarianizm/us, -u m vegetarismo

vegetariánk/a, -y f

vegetariánský

vegetariánství n

vegetárk/a, -y f

vegetativně

vegetativní

vegetovat ned.

vegetovat ned. bot. vegeti

vehemence f

vehementně

vehementní

vehikl, -u m

vehikul/um, -a n

vehikulum  lék., chem. vehiklo

věhlas m renomo, reputacio, famo, gloro, ~renoma, fama, glor(fam)a

věhlas, -u m renomo, reputacio, famo, gloro

věhlasnost, -i f

věhlasný renoma, fama,   glor(fam)a

vehnat dok. enpeli <> ~ do neštěstí puţi/faligi iun en malfelićon

vehnat dok. enpeli, # ~ do neštěstí pu­ŝi / faligi iun en malfeliĉon

věch/et, -tu m

věchet, věchýtek m pajlofasketo

věchýt/ek, -ku m

vejce n ovo ~ na měkko trinkovoj, ovoj mole kuiritaj ~ na tvrdo   ovoj malmole kuiritaj Kolumbovo ~ ovo de Kolumbo míchaná ~   kirlovaĺo, batmiksitaj/frititaj ovoj ztracená ~ poćitaj ovoj

vejce n ovo, ~ na hniličku boligita o. (a­pe­naŭ firmiĝinta), ~ na měkko o. mole boligita, ~ na tvrdo o. malmole boligita, Ko­lumbovo ~ o. de Kolumbo, míchaná ~ kirlovaĵo, batmiksitaj ovoj, smažená ~  frititaj ovoj, ztracená ~ poĉitaj ovoj

vejcorod/í, -ých m

vejcorodost, -i f

vejcorodý

vejcorodý: ~ živočich m ov(onas­k)ulo

vejcov/ec, -ce m

vejcovka f  zool. ovolo

vejcovod m anat. salpingo, ovodukto, zánět ~u salpingito

vejcovod, -u m

vejcový ovoida

vejčitě

vejčitý ovala

vejčitý ovala, ovoida, ovoforma

vějičk/a, -y f

vějíř m ventumilo

vějíř, -e m ventumilo

vějířově

vějířovitě

vějířovitý

vějířový

vejít dok. eniri ~ v platnost validiři ~ se dok. trovi lokon do   sálu se vejde 500 lidí la salono donas lokon por 500 personoj   do nádoby se vejde 10 litrů la vazo havas kapaciton de 10   litroj, la vazo povas enteni 10 litrojn

vejít dok. eniri, enveni, enpaŝi, ~ do domu eniri domon, endomiĝi, ~ v platnost va­lidiĝi, ~ se dok. trovi lokon, # do sálu se vej­de 500 lidí la salono donas lokon por 500 personoj, do nádo­by se vejde 10 litrů la vazo havas ka­paciton de 10 litroj, la vazo povas enteni 10 litrojn

vejklad/a, -y m

vejmaz, -u m

vejmutovk/a, -y f

vejpůl, -i

vejrat ned.

vejřit ned.

vejtah/a, -y f

vejtah/a, -y m

věk m aĝo, dětský ~ infanaĝo, malý na svůj ~ tro eta por sia aĝo, na ~y por ĉiam, por eterne, středního ~u mez­aĝa, žena středního ~u virino de me­­za aĝo, ~ový mající věk aĝa, ~ový rozdíl aĝodiferenco, aĝa diferenco

věk, -u m ařo dětský ~ infanařo malý na svůj ~ tro eta por sia ařo na   ~y por ćiam, por eterne žena středního ~u virino de meza ařo

vek/a, -y f bulkego

veka f  bulkego

věkoucí

věkově

věkovitost, -i f

věkovitý

věkovitý grandaĝa, altaĝa

věkový: ~ rozdíl ařodiferenco

veksl, -u m

vektor m fyz. vektoro

vektor, -u m

vektorový

velár/a, -y f

velára lingv. velaro

velarizovat ned.

velární

velbloud m kamelo, dvouhrbý ~ baktria / duĝiba kamelo, jednohrbý ~ dromedaro, unuĝiba kamelo, ~ář m kamel­(pe­l)isto

velbloud, -a m kamelo dvouhrbý ~ baktria/duřiba kamelo jednohrbý ~   dromedaro, unuřiba kamelo

velbloudář, -e m

velbloudářský

velbloudářství n

velbloudě, -te n

velbloudí

velbloudice f

velbloudovitý

vele‑ tre, ‑eg‑, ĉef‑

vele‑ tre, ‑eg‑, ćef‑

velebení n

velebení n glorado

velebit glori, adori, laŭdegi

velebit ned. adori, laýdegi

velebitel, -e m

velebně

velebníč/ek, -ka m

velebníček m hovor. pastro

velebnost f  majesteco, grandiozeco 

velebnost, -i f

velebný majesta

velebný majesta, lit. superba, ~ pán náb. pastra moŝto

veledíl/o, -a n ćefverko

veledílo n ĉefverko, majstroverko

veleduch m geniulo

veledůležitý

veledůležitý gravega

veledůstojný

velehor/a f  montego, ~y  f  pl. altmontaro, montegaro

velehor/a, -y f alpo; velehory pl. f altmontaro, montegaro

velehorský

velechrám m katedralo

velechrám, -u m

velechvost m zool. menuro

velechvost, -i m

velejemný

veleještěr m zool. dinosaŭro, megalosaŭro

veleještěr, -a m

velekněz m ĉefpastro

velekněz, -e m

velekněžský

velemlok, -a m

velení n  1 činnost ordonado,  koman­dado 2 orgán  estrejo, zvl. voj. komando

velení n komando

veleobr, -a m

veleop, -a m

velerad/a, -y f

velerada f  náb. sinedrio

veleříše f

veleslavný grandfama

velet ned. komandi

velet ned. komandi

veletoč m sport. granda ĉirkaŭturniĝo

veletoč, -e m sport. granda ćirkaýturniřo

veletok m riverego

veletok, -u m

veletrh m foir(eg)o, místo foireja kampo

veletrh, -u m foiro

veletržní

veletuc/et, -tu m

veletucet m zast. groco

velevrub, -a

velezr/ada f ŝtatperfido, ~ádce m ŝtatperfidulo

velezrad/a, -y f ţtatperfido

velezrádce m ţtatperfidulo

velezrádný

velice tre

velice tre

veličenstv/o, -a n moţto, majesto císařské ~ imperiestra moţto Vaše   královské ~ Siro, via Majesto, via Reřa Moţto

veličenstvo n moŝto, majesto, císařské ~ imperiestra moŝto, Vaše královské ~ Siro, via Ma­­jest(at)o, via Reĝa Moŝ­to, V~, Jeho / Královské  V~ oslovení  Siro

veličin/a f  grando, funkcio, osoba aŭtoritatulo, eminentulo, stálá ~a kon­stanto, nepřímo úměrné ~y inverse proporciaj grandoj

veličin/a, -y f grando, funkcio osoba aýtoritatulo, eminentulo stálá ~   konstanto

velikán, -a m

velikán/ m grandegulo, i přen. giganto, ~ský grndega, kolosa, giganta

velikánský

velikáš/ m famemulo, ~ství n megalomanio, grandulfrenezo

velikášský

velikášství n megalomanio, grandulfrenezo

Velikono/ce f pomn. Pasko, v~ční pas­ka, o ~cích dum / je pasko, ~ční ostrov Paskinsulo

velikonoc/e, - pomn. f pasko o ~ích dum/je pasko

velikonoční paska

velikost f  grandeco, rozměr  dimensio, hvězdná ~ magnitudo de steloj,  v životní ~i en natura grandeco

velikost, -i f grandeco v životní ~osti en natura grandeco

velikostní

veliký granda   středně ~ý mezgranda

veliký viz též velký granda, středně ~ mezgranda

velín m reg(ad)ejo, el. ŝaltejo

velín, -u m (velínový papír)

velín, -u m reg(ad)ejo

velínový

velitel m zvl. voj. komandanto, ~ brigády voj. brigadestro, ~ vojenské policie provosto, vrchní ~ ĉefkomandanto, ~ství n komandejo, ko­manda posteno, vojenské ~ství komandantaro, ~ský koman­d(an­tar)a, ~ský / kapitánský můstek nám. komandejo

velitel, -e m komandanto vrchní ~ ćefkomandanto

velitelk/a, -y f

veliteln/a, -y f

velitelsky

velitelský

velitelství n komandejo

velk/á, -é f

velk/ý granda prodávat ve ~ém vendi pogrande Velká Británie f Grandbritujo, Britujo

velk/ý granda, viz též veliký, prodávat ve ~ém vendi pogrande, V~ pátek náb. Sankta Vendredo, ~ý mozek anat. cerebro, nesmírně ~ý enor­ma, ~é zvíře expr. přen. potenculo, multpovulo, sinjoro Lagrav

Velká Británie f   zeměp. Grandbritio, Britio

velko/důl, -dolu m

velkoadmirál m ĉefadmiralo

velkoadmirál, -a m

velkoagrárník, -a m

velkoakcionář, -e m

velkoburžoazie f

velkoburžoazní

velkodistribuce f

velkododavatel, -e m

velkodrůbežárn/a, -y f

velkodušn/ý grandanima, ~ost f   grandanimeco

velkodušně

velkodušnost, -i f

velkodušný grandanima

velkofilm, -u m

velkofinanční

velkofinančník, -a m

velkohubě

velkohubý

velkochov m grandbredado

velkochov, -u m

velkochovatel, -e m

velkochovatelský

velkokapacitní

velkokapitál, -u m

velkokapitalist/a, -y m  grandkapitalisto

velkokapitalista m grandkapitalisto, magnato

velkokkvětý

velkokněžn/a, -y f

velkokníže m ĉefprinco, grandprinco

velkokníže, -te m

velkoknížectví n

velkokoncern, -u m

velkokříž, -e m

velkokultur/a, -y f

velkolep/ý grandefekta, grandioza, im­pona, ~ost f  grandioz(ec)o

velkolepě

velkolepost, -i f

velkolepý grandioza, impona

velkolistý

velkolom, -u m

velkoloměst/o, -a n grandurbo, urbego

velkoloměstsky

velkoloměstský

velkoloměšťácký

velkoloměšťačk/a, -y f

velkoloměšťák, -a m

velkoměsto n grandurbo, urbego

velkomlýn, -u m

velkomoravský

velkomyslně

velkomyslnost, -i f

velkomyslný grandanima

velkomyslný grandanima, noblanima, kavalireca

velkonákup, -u m

velkonákupní

velkoněm/ec, -ce m

Velkoněmeck/o, -a n

velkoněmecký

velkoobchod, -u m grandkomerco, pogranda komerco závod komercdomo  

velkoobchod/ m závod, podnik grandko­mer­co, pogran­da komerco, komerc­domo, činnost grandkomercado, prodej­na grand­vendejo, ~grandkomerca, ~ník m grandkomercisto,  grocisto, hanl. grizharisto

velkoobchodní grandkomerca

velkoobchodnický

velkoobchodník, -a m grandkomercisto

velkoodběratel, -e m

velkooperní

velkopansky

velkopanský

velkopáteční

velkopekárn/a, -y f

velkopěstitel, -e m

velkoplodý

velkoplošný

velkopodnik, -u m

velkopodnikání n

velkopodnikatel, -e m

velkopodnikatelský

velkopolský

velkoprodej, -e m

velkoprodejn/a, -y f grandvendejo

velkoprodejna f  grandvendejo

velkoproducent, -a m

velkoprodukce f

velkoprodukční

velkoprostorový

vel­koprůmysl m grandindustrio

velkoprůmysl, -u m grandindustrio

velkoprůmyslnický

velkoprůmyslník, -a m

velkoprůmyslový

velkopřevor, -a m

velkopřevorství n

velkorážní

velkorozměrný

velkorozměrový

velkorozměrový granddimensia

Velkorus, -i f

velkorypadl/o, -a n

velkoryse

velkorysost, -i f

velkorysý grandanima

velkorysý grandanima, grandstila

velkořeznictví n

velkosériový

velkosklad, -u m

velkospotřebitel, -e m

velkospotřebitelský

velkostat/ek m grandbieno, ~kář m grandbienulo

velkostat/ek, -ku m grandbieno

velkostatkář, -e m grandbieno

velkostatkářk/a, -y f

velkostatkářský

velkostatkářstv/o, -a n

velkosvětský

velkosvětský grandmonda, monduma, alt­monda

velkouzenář, -e m

velkouzenářství n

velkovévod/a, -y m

velkovévoda m arĥiduko, ĉefduko

velkovévodkyně f

velkovévodský

velkovévodství n

velkovýkrm, -u m

velkovýkrmn/a, -y f

velkovýrob/a, -y f grandskala fabrikado/produktado

velkovýroba f grandskala fabrikado / produktado, grandproduktado, amasfabrikado

velkovýrobce m

velkovýrobn/a, -y f

velkovýrobní

velkozávod, -u m

velkozrnný

velmi tre

velmi tre, viz též velice, ~ drahý grandpre­za, ~ krátké vlny sděl. ultrakurtaj ondoj

velmistr m 1 zvl. náb., zednářský (grand)­­majstro 2 f  sport. aj. ĉefmajstro

velmistr, -a m

velmistrovský

velmoc, -i f grandpotenco

velmoc/ f grandpotenco, ~enský grandpotenca

velmocensky

velmocenský grandpotenca

velmož m magnato, aristokrato, grandsinjoro

velmož, -e m magnato, aristokrato

velmožný

velocipéd m biciklo, velocipedo

velocipéd, -u m biciklo, velocipedo

velodrom m bicikla kurejo

velodrom, -u m bicikla kurejo

velryb/a f  baleno, ~ář m balenisto, ~ářská loď f  balenŝipo

velryb/a, -y f baleno

velrybář, -e m

velrybářství n

velrybí

Velšan m kimro

velšský

velterový

veltlín, -u m

veltlínské, -ho n

veltlínský

vélum n anat. velo

velur m text. veluro

velur, -u m

velurák, -u m

velurový

velvyslan/ec, -ce m ambasadoro

velvyslanec/ m ambasadoro, ~tví n funkce ambasadoreco, budova ambasad(o­re­j)o, úřednictvo ambasado

velvyslanecký

velvyslanectví n funkce ambasadoreco budova   ambasad(orej)o úřednictvo ambasado

vemen/o, -e/-a n bovina/kaprina mamo

vemeník, -u m

vemeno n bestmamego, bovina / kaprina mamo

vemínk/o, -a n

vemlouvat ned.

vemlouvavě

vemlouvavost, -i f

vemlouvavý

vemluvit dok.

ven eksteren ~ s tím! forkuru kun li!, elĺetu lin! tak ~ s tím!   eldiru řin do jít ~ eliri

ven/ eksteren, elen,  ~ obrácený bot. ekstredorsa, # ~ s ním! forkuru kun li!, elĵetu lin!, tak ~ s tím! eldiru ĝin do, jít ~ eliri, ~ku ele, ekstere, ek­­sterdome

vén/a, -y f

věn/ec, -ce m florkrono

ven/ek, -ku m

věn/o, -a n doto dostat ~em ricevi dote

věncoví n festono, girlando

venčit ned.

věnčit ned.

věnčit ned. festoni, kroni

věnčitý

věnčitý lék. koronaria

vendet/a, -y f

vendeta f vendetto

věne/c m florkrono, ~ček m kroneto, # přijít o ~ček perdi sian kroneton

věneč/ek, -ku m

venek m 1 eksteraĵo 2 kamparo

venepunkce f

venepunkční

venerický

venerický lék. vener(e)a

venerik, -a m

venerolog, -a m

venerologický

venerologie f

Venezuel/a, -y f

Venezuela f   zeměp. Venezuelo

venezuelský

venkoncem 1 (en)tute, absolute 2 (fin)fine, cetere

venkov, -a m kamparo, ruro na ~ě en la kamparo

venkov/ m kamparo, ruro, provinco, na ~ě en la kamparo, ~an m kamparano, kampulo, provincano, ~ekstera, ~ský rur(esk)a, kamparana, provinca, popoleska

venkovan, -a m kamparano

venkovank/a, -y f

venkovní   ekstera

venkovsky

venkovský kamparana

venku ekster(dom)e <> a je to ~ ři estas ela/malkaţita!

venku ekster(dom)e, ele, # a je to! ~ ĝi estas ela / malkaŝita!

věnný

věno n doto, dát věnem doti, dostat věnem ricevi dote

věnov/ání n dediĉ(donac)o, dediĉado, práv. donacio, v knize omaĝo

věnování n dedić(donac)o v knize omařo

věnovat ned. dedići <> ~   velkou píli něčemu dedići grandan diligentecon al io ~at se   ned. dedići sin (čemu al io)

věnovat ned. dediĉi, práv. donacii, # ~ velkou píli de­diĉi grandan diligentecon (ně­če­mu al io), ~ se ned. dediĉi sin (čemu al io), ~ někomu trochu trpělivosti oferi al iu iom da pacienco, ~ se politice dediĉi sin al politiko

věnovávat ned.

venózní

ventil m uzávěr potrubí valvo, klapo

ventil, -u m záklopka valvo, klapo

ventil/ace f ventolado, ~átor m ventolilo

ventil/ek, -ku m

ventilace f ventolado

ventilační

ventilátor, -a m ventolilo

ventilátor/ek, -ku m

ventilátorový

ventilkový

ventilovat ned. ventoli

ventilovat ned. ventoli

ventilový

ventrální

ventrikul, -u m

ventrikulární

Venuš/e f astr. Venuso, ~in pahorek anat. pub­monto

Venuše f

venuše f

veplout dok.

veplutí n

vepnout dok.

vepř, -e m (kastrita vir)porko

vepř/ m (kastrita vir)porko, ~ín m por­kejo, ~ovice f porka felo / ledo, cihla adobo, pajlobriko, ~ový porka, ~ová plec porka ŝultraĵo, ~o­vé maso porka­ĵo

vepřenk/a, -y f

vepříč/ek, -ka m

vepřík, -a m

vepřín, -a m porkejo

vepřo n

vepřov/á, -é f

vepřové, -ho n

vepřovice f porka ledo   cihla adobo, sunbakita briko

vepřovicový

vepřový porka

vepsání n

vepsat dok. enskribi

vepsat dok. enskribi

věr/a, -y f

verand/a, -y f verando

veranda f  verando

verbalistický

verbalizm/us, -u m

verbální

verbální odb. (per)vorta, buŝa

verben/a, -y f

verbenk/a, -y f

verbež f  expr., hanl. aĉularo

verbež, -e f

verbíř m voj. hist. rekrutisto, varbisto

verbíř, -e m

verbířský

verbovací

verbování n

verbovat ned.

verbovat ned. voj. varbi, rekrut(ig)i

verbuňk, -u m

vercajk, -u m

verdikt m verdikto

verdikt, -u m

věren

Vergil, -a m, Vergil/ius, -ia m

verifik/ace f  aŭtenti(ki)go, ~ovat ned. aŭtentigi, legitimadi

verifikace f

verifikovat ne(dok.)

verist/a, -y m

veristický

verizm/us, -u m

verk, -u m

vermut m vermuto

vermut, -u m absinto

vermutový

věrn/ost f  fideleco, fidele, přesně precize, doslova laŭvorte, laŭlitere, ~ý fidela, lojala, přesný preciza, ~á ozvěna  reliefa resono, ~ý člověk fidelulo

vernalizace f

věrně

verneovk/a, -y f

vernisáž, -e f

věrnost, -i f fideleco

věrnostní

věrný fidela přesný preciza

věrohodně

věrohodnost, -i f

věrohodný fidinda

věrohodný fidinda, kredinda

věrolomně

věrolomnice f

věrolomník, -a m

věrolomnost, -i f

věrolomný vortrompa, fidrompa, ĵurrompa

věrolomný vortrompa, fidrompa, ĺurrompa

Veron/a, -y f

Veronik/a, -y f

veronik/a, -y f

veronský

věroučný

věrouk/a, -y f

věrozvěst, -a m

verpán/ek, -ku m

verpánek m zast. tripieda (ŝuista) se­ĝeto

versaillský

verst/a, -y f

versta f  délková  míra versto

versus

versus sport. kontraŭ

verš, -e m  verso

verš/ m verso, ~ování n versado, versfarado, ~otepec m versiganto, ~o­vá stopa  versero

veršík, -u m

veršotep/ec, -ce m

veršov/ec, -ce m

veršování n versado, versfarado

veršovánk/a, -y f

veršovaný

veršovat ned.

veršovávat ned.

veršový

vertebrální

věrtel, -e m

vertikál, -u m

vertikál/a f  vertikálo, ~ní vertikala

vertikálně

vertikální vertikala

věru vere

věru vere

verunk/a, -y f

verv/a f vervo, ~ní verva

verv/a, -y f vervo

vérvolf, -a m

verzál/a, -y f

verzálk/a, -y f

verzálka f  typo. majusklo, granda litero

verzální

verzatilk/a, -y f

verze f  versio

verze f versio

verzifikace f

veřej, -e f

veřejn/ý publika, malkaŝa, ~ě hlasovat / souhlasit aklami, ~é líčení práv. publika puntraktado, ~á stav­ba zvl. doprav­ní vorko, ~é mínění popolopinio, ~é shromáždění mitingo, ~é služby komunaj servoj, ~á zpověď publika kon­feso, ~ý žalobce akuzisto

veřejně

veřejnoprávní

veřejnoprávní práv. publikjura

veřejnost f publiko, vystoupit na ~i pa­roli / prezentiĝi antaŭ la publiko, s vyloučením ~i malpublike, široká ~ vasta publiko

veřejnost, -i f publiko vystoupit na ~osti paroli/prezentiři antaý   la publiko s vyloučením ~osti kun elimino de la publiko široká   ~ost vasta publiko

veřejnozaměstnanecký

veřejný publika

věřící f  kredantino, religianino, eklezianino

věřící kredanta

věřící kredanta; m, f kredanto, religiano, ekleziano

věřící, -ho m  kredanto, religiano, ekleziano

věřit ned. kredi (komu co ion al iu) důvěřovat (kon)fidi ~ v Boha   kredi al Dio ~ svým snům kredi je siaj sonřoj

věřit ned. kredi (komu co ion al iu), dů­věřovat (kon)fidi, # věřím v Bo­ha mi kredas je Dio, nevěřím vám to mi ne kredas tion al vi, věřte v jeho poctivost kre­du lian honestecon, ~ svým snům, ~ na sny  kredi je siaj son­ĝoj

věřitel m ekon. pruntedonanto, prun­te­doninto, kreditoro, ~ský kreditora

věřitel, -e m kreditoro

věřitelk/a, -y f

věřitelský

věřívat ned.

ves f  vilaĝo, viz též vesnice

ves, vsi f vilařo

vesel/á, -é f

vesel/ý gaja, bonhumora, ~ý kousek  humoraĵo, ~ost f  gajeco, ~e gaje, ~í, m, ~o n gaj(e­c)o

vesele

veselí n

veselice f  lidová popolamuz(iĝ)o

veselice f lidová popolamuz(iř)o

veselit se ned. gaji, amuzi sin,  distri sin

veselit se ned. gaji, amuzi sin, distri sin

veselo

veseloherní

veselohr/a, -y f komedio

veselohra f komedio

veselost, -i f

veselý gaja

věsit ned. viz věšet

veskrz

veskrz(e) trae, celkem, úplně senes­cepte, komplete, viz též vesměs

vesl/o, -a n   remilo

veslař, -e m remisto, remanto

veslař/ m remisto, remanto, ~ství n sport. rem(ad)o

veslařin/a, -y f

veslařský

veslařství n remo

veslice f  remboato

veslice f remboato

veslo/ n remilo, kormidelní ~ rudrostango, záďové ~ julo, ~vá­ní n remado

veslonohý

veslovací

veslování n remado

veslovat ned. remi

veslovat ned. remi, ~ záďovým veslem juladi

veslový

vesměs entute, ĝenerale, senescepte

vesměs entute, řenerale, senescepte, plejparte

vesmír, -u m universo, kosmo

vesmír/ m universo, kosmo, ~universa, kosma

vesmírný universa, kosma

Vesn/a, -y f

vesn/a, -y f

vesna f  lit. primavero

vesni/ce f vilaĝo, žít na ~ci vivi en vilaĝo, ~cký vilaĝa, rura, ~čan m vilaĝano

vesnice f vilařo žít na ~ci vivi en vilaĺo

vesnicky

vesnický vilařa

vesničan, -a m   vilařano

vesničank/a, -y f

vesničk/a, -y f

vesnovk/a, -y f

vespod sube

vespod sube

vespolek kune, harmonie, konkorde

vést ned. 1 koho konduki, gvidi, estri 2 fyz., el. tech., kondukti 3 mít za ná­­sledek rezulti 4 způsobovat rezultigi, efektivigi, # ~ dlouhé řeči palavri, ~ domác­nost konduki / prizorgi mastruma­ĵon, ma­stru­mi, ~ podnik gvidi / estri / administri entreprenon / firmaon, ~ monolog mo­no­logi, ~ ú­čet­nic­tví kontadi, ~ za ruku kon­­duki je la mano, gvi­di per la mano, vedený snahou motivita per klopodo, kudy vede tato cesta? tra kie iras / kondukas ĉi tiu vojo?; ~ se  dařit se farti, jak se vede? kiel vi fartas ?

vést ned. konduki, gvidi, estri ~ za ruku konduki je la mano ~   domácnost konduki mastraĺon ~ podnik gvidi/estri entreprenon <>   jak se vede? kiel vi fartas/estas? pokoj vedoucí oknem na   zahradu ćambro fenestranta al řardeno vedený snahou motivita   per klopodo kudy vede tato cesta? tra kie iras/kondukas ći tiu   vojo?

vest/a, -y f veţto

vesta f  veŝto

vestálk/a, -y f

vestálský

vestavění n

vestavět dok. enkonstrui

vestavět dok. enkonstrui

vestavovat ned.

Vestfálsk/o, -a n

vestfálský

vestibul m vestiblo

vestibul, -u m vestiblo

vestičk/a, -y f

věstník m bulteno

věstník, -u m bulteno

Vesuv, -u m

vesuvián, -u m

vesuvin, -u m

veš f  pediko, ~ dětská homlaŭso

veš, vši f pediko

věšadl/o, -a n

věšadlový

věšák m pendhok(ar)o, vesthok(ar)o

věšák, -u m pendhok(ar)o, vesthok(ar)o

věšákový

věšet ned. pendigi oběsit pendumi ~ hlavu klini la kapon

věšet ned. pendigi, oběsit pendumi, ~ hlavu klini la kapon, přen. malesperi, esti tute en malespero

věšívat ned.

veškeren

veškerý ĉia, la tuta

veškerý la tuta

věšt/ba f  aŭguro, orakolo, ~ec m aŭ­guristo, divenisto, mago, ~kyně aŭguristino, profetino, sibilo

věšt/ec, -ce m

věštb/a, -y f profetaĺo, aýguro, orakolo

věštecky

věštecký

věštectví n

věštění n

věštírn/a, -y f

věštit ned. profeti, aýguri,   orakoli

věštit ned. profeti, aŭguri, orakoli, hádat osud sortodiveni

věštívat ned.

věštkyně f

věštvat dok.

věštvávat ned.

vět/a, -y f celá frazo čáíst souvětí propozicio mat. teoremo hud.   frazo hlavní ~ ćefpropozicio oznamovací ~ indika propozicio   podřadná ~ subordita propozicio, subpropozicio Pythagorova ~ la   teoremo de Pitagoro souřadná ~ kunordita propozicio tázací ~   demanda propozicio

vět/ev, -ve f branćo

vet/o, -a n vetoo

veta

věta f hud., lingv. frazo, fil., lingv. propozicio, mat. te­o­remo, Euklidova ~ Eŭklida teoremo, hlavní ~ lingv. ĉefpropozicio, holá ~ simpla p., jednoduchá ~ sim­pla f., o­znamovací ~ indika p. / f.,  podřadná ~ subordita p. / f., sub­pro­pozicio, Pythagorova ~ la teoremo de Pitagoro; Pitagora teoremo, ~ sinová sinusteoremo, souřadná ~ kun­or­di­ta p. / f., tázací ~ demanda p. / f., Thaletova ~ Talesa teoremo

veta: je po něm ~ li / ĝi pereis, li malaperis

větér/ek, -ku m

veterán, -a m

veteránský

veterinární

veterinář m veterinaro, bestkuracisto

veterinář, -e m veterinaro

veterinářk/a, -y f

veterinářství n

veteš, -e f brokantaĺo

veteš/ f  brokantaĵo, brikabrako, ~nictví n brokantejo, ~ník m brokantisto

vetešnice f

vetešnický

vetešnictví n brokantejo

vetešník, -a m brokantisto

větev f  branĉo, odvětví branĉo

větévk/a, -y f

větévka f  branĉeto

větévkovitě

větévkovitý

větevník, -a m

vetchost, -i f

vetchý kaduka

vetchý kaduka, ~ stařec kadukulo

větičk/a, -y f

vetkání n

vetkat dok.

vetkat dok. enteksi, ~ obrazce broki

vetkávání n

vetkávat ned.

vetknout dok.

vetknout dok. lit. enigi

větn/ý fraza, propozicia, ~á skladba sintakso, ~ý člen frazelemento, membro de frazo

větně

větný

veto n práv., polit. vetoo

větotvorný

vetovat ne(dok.) vetoi

vetovat ned. vetoi

větr/y, -ů m

větrá/k m ventolilo, ~n ventolado, aerumado

větrací

větrací aeruma, ~ otvor ventolejo

větračk/a, -y f

větrák, -u m ventolilo mlýn ventmuelejo

větrákový

větrání n ventolado, aerumado

větrat aerumi, ventoli, hornina dispecetiĝi, potraviny, pivo sengustiĝi

větrat ned. ventoli, aerumi hornina dispecetiři např. pivo   sengustiři

větratelný

větrávat ned.

větrn/ý venta, ~á růžice ventcirklo, ~ý mlýn ventmuelejo

větrníč/ek, -ku m

větrník, -u m

větrno

větrný venta

větro/metr m met. anemometro, ~plavba f  aernavigado, m let. glisilo, glis(o)­pla­no, soroplano, aeroframo

větro/ň, -ně m glisilo

větrolam, /u m

větrolamov7

větroměr, -u m

větroměrný

větroplach, -a m

větroprašný

větrosnubný

větrovk/a, -y f ventimuna jako, anorako

větrovka f  sport. anorako, ventimuna jako

větrovod, -u m

vetřel/ec, -ce m entrudiřinto

vetřelec m entrudiĝinto

vetřelost, -i f

vetřelý

větříč/ek, -ku m

vetřít dok. enfroti ~ít se dok. entrudiři

vetřít dok. enfroti, ~ se dok. entrudiĝi

větřit ned.

větřit ned. snufi, flari

větší pli granda

větší pli granda, odb. maĵora

většin/a f plimulto, majoritato, pliopo, prostá ~a simpla plimulto, val­ná ~a nepra plimulto, dvou­­­tře­tinová ~a hlasů dutriona plimulto da voĉoj, ~ou grandparte, časově plej ofte

většin/a, -y f plimulto, majoritato valná ~a nepra plimulto dvoutře­  tinová ~a hlasů dutriona plimulto da voćoj ~ou   hlasů per plimulto da voćoj

většinou plej ofte

většinový

větvení n

větvičk/a, -y f

větvička f  branĉeto

větvičník, -u m

větvit se ned.

větvit se ned. branĉiĝi

větvoví n

větvoví n branĉaro

větvovitě

větvovitý

vevalit se dok.

veverčí

veverčin/a, -y f

veverk/a, -y f sciuro

veverka f  sciuro

veveří

vevnitř interne, ene

vevnitř interne, ene

vévod/a m duko, ~ství n duklando

vévod/a, -y m duko

vévodit ned.

vévodit ned. domini, majesti

vévodkyně f

vévodský

vévodství n duklando

věz/eň, -ně m malliberulo, arestito

vezdejší

vezdejší stálý ĉiutaga, ĉiama, pozemský surtera

vezdít dok.

vězeň m malliberulo, kaptito, prizonulo, pundomano

vězeň/kyně f malliberulino, ~ský mallibereja, ~ská cela punĉam­­bro, ~ský dozorce pro­voso, ~ský vůz  ĉelveturilo

vězení n malliberejo, karcero,   prizono, pundomo domácí ~ní hejmaresto

vězení n malliberejo, karcero, prizono, pundomo, domácí ~ hejmarest(ej)o, hej­ma karcero

vězeňkyně f

vězeňský

vězeňství n

vězet ned. (en)esti, resti, sidi, kuţi klíč ~el v zámku la   ţlosilo sidis en la seruro v tom to ~í en tio ři konsistas/kuţas

vězet ned. (en)esti, resti, sidi, kuŝi, #  klíč vězel v zámku la ŝlosilo sidis en la seruro, v tom to vězí en tio ĝi kon­sistas / kuŝas

vezír m veziro

vezír, -a m

vezír/ek, -ku m

vezírský

věznice f

věznice f  malliberejo, pundomo, prizono

věznit ned. prizoni, malliberigi, enŝlosi en karceron / malliberejon

věznit ned. teni arestita/en malliberejo

věznitel, -e m

věznitelk/a, -y f

věznívat ned.

vézt ned. osobu veturigi, zboží transporti, ~ s sebou kunveturigi, ~ se (kun)veturi, esti veturigata

vézt ned. veturigi, transporti ~ s sebou kunveturigi ~ se   (kun)veturi

věž, -e f turo babylonská ~ Babelturo Eifellova ~ Ejfelturo strážní    ~ gvatoturo vrtná ~ argano

věž/ f  turo, babylonská ~ Babelturo, Eiffelova ~ Ejfelturo, strážní ~ gvatoturo, těžní ~ ŝaktoturo, vrtná ~ argano, ~ička f  tureto, ~ní tura, ~ní hodiny turhorloĝo, ~ový dům, ~ák m turdomo, ~ový vodojem m akvoturo

věžák, -u m

věžatý

věžičk/a, -y f tureto

věžn/ý, -ého m

věžní

věžovitý

věžovk/a, -y f

věžový

vháčkovat dok.

vháčkovávat ned.

vhánět ned. enpel(ad)i

vhánět ned. enpel(ad)i

vhánívat ned.

vhazování n

vhazovat ned. enĺeti

vhazovat ned. viz vhodit

vhod konvene, je konvena tempo,  přišlo mi to ~ ĝi estis al mi tre konvena / bonvena

vhod: přišlo mi to ~ ři estis al mi tre konvena

vhodit dok. enĵeti

vhodit dok. enĺeti

vhodn/ý slušný, patřící  konvena, inda, přizpůsobený, vyhovující  taŭga, oportuna, ~é chování inda / adekvata konduto, pokládat za ~é opinii konvena, ~ý ke tka­ní teksebla,taŭge, pohodlně oportune, ~ost f  konveneco, oportuneco

vhodně

vhodnost, -i f

vhodný slušný   konvena přizpůsobený taýga, oportuna pokládat za ~né opinii   konvena

vhojit se dok.

vhoupnout se dok.

vhození n

vhrknout dok.

vhrnout se dok.

vhupnout dok.

vcházet ned.

vcházet ned. viz vejít

vcházívat ned.

vchlípení n

vchlípit dok.

vchlipovat se ned.

vchod m enir(ej)o

vchod, -u m enir(ej)o

vchrstnout dok.

ví, vím viz vědět

via

viadukt m viadukto

viadukt, -u m viadukto

viandotk/a, -y f

vibr/ace f  vibrado, ~átor m tech. vibrilo, vibratoro

vibrace f

vibrační

vibrafon, -u m

vibrant/a, -y f

vibrátor, -u m

vibrátorový

vibri/o, -a n

vibrování n

vibrovat ned.

vibrovat ned. vibri

víc pli (multe) ~e néně pli malpli čím dál tím ~ ćiam pli kaj pli   multe čím ~e tím lépe ju pli multe despli bone mnohem ~e multe   pli (multe) tím ~ tiom pli

víc/, ~e pli (multe), ~ osob pluraj ho­moj, ~e méně pli malpli, čím dál tím ~ ĉiam pli kaj pli multe, čím ~e tím lépe ju pli multe des­pli bone, ~ než dost pli multe ol sufiĉe, mnohem ~e multe pli (multe), stále ~ pli kaj pli, tím ~ tiom pli, ~ než kdy jin­dy pli ol iam

vice versa

viceadmirál m vicadmiralo

viceadmirál, -a m

víceatomový

vícebarevnost, -i f

vícebarevný

víceboj, -e m

vícebojař, -e m

vícebojařk/a, -y f

vícebuněčný

víceciferný

vícecyklický

vícečlenný

vícedenní

vícedílný

vícefázový

vícehlas, -u m

vícehlasně plurvoĉe

vícehlasnost, -i f

vícehlasý

vícehonný

vícejaderný

vícejazyčný

vícejazyčný plurlingva

vícekanálový

vícekancléř, -e m

víceklasý

vícekolejný

vícekonzul, -a m

vícekrál, -e m

vícekrát / víckrát plurfoje, ~ ne neniam plu

vícekrát plurfoje ~ ne neniam plu

vícekvětý

vícelaločný

víceletý

vícelůžkový

víceméně

vícemístný

vícemocný

vícemotorový

vícenásobný

vícenásobný plurobla

víceoborový

víceosnovní

vícepatrový

víceplátečný

vícepokojový

víceposchoďový

viceprezident m vicprezidanto

viceprezident, -a m

vícepruhový

víceradličný

víceramenný

vícesečný

víceslabičnost, -i f

víceslabičný

víceslovný

vícestránkový

vícestranný

vícestupňový

vícesvazkový

vícesytný

víceúčelový

víceúčelový plurcela

víceútkový

víceválcový

vícevřetenový

víceznačnost, -i f

víceznačný

víckrát

vičen/ec, -ce m

vičk/a, -y f

víčk/o, -a n kovrileto oční ~ palpebro

víčko n kovrileto, tech. fermodisketo,  ĉapeleto, ~ olejoznaku fermoringo de ole­oindikilo,  oční ~ palpebro, okulklapo

víčkovací

víčkovat ned.

víčkový

vid, -u m ~ slovesný verba aspekto

Víd/eň, -ně f  Vieno

vid:  slovesný vid lingv. verba aspekto

viď? ĉu (ne) vere?

viď? ću (ne) vere?

vida! jen!, (ni) vidu! a vida! jen vidu!

vida! jen!, (ni) vidu!, a vida! jen vidu!

vídat ned.

vídat ned. ofte vidi, vidadi

vídavat ned.

Vídeň f   zeměp. Vieno, v~ský Viena

viděn/á, -é f

Vídeňačk/a, -y f

Vídeňák, -a m

Vídeňan, -a m

Vídeňank/a, -y f

vidění n vizio, halucino <> znát od ~ koni laývide není tam nic k   ~ tie estas nenio vidinda

vidění n vizio, halucino, # znát od ~ koni laŭvide, není tam nic k ~ tie estas nenio vidinda

vídeňský Viena

video/ n hovor. videoo, ~kazeta f videokasedo, ~rekordér m videoaparato, videoregistrilo, ~zá­znam m videoregistro, ~zesilovač m videoamplifilo

videokazet/a, -y f videokazedo, videokaseto

videomagnetofon, -u m

videorekordér, -u m videoaparato  

videotechnik/a, -y f

videoték/a, -y f

videozáznam, -u m videoregistro

videozesilovač, -e m videoamplifilo

vidět ned. vidi je ~, že oni povas vidi, ke; estas evidente, ke   přijdu co ne~ mi venos tuj/senprokraste, mi venos post momento,   mi venos kiel eble plej baldaý

vidět ned. vidi, # je ~, že oni povas vidi, ke; estas evidente, ke, přijdu co ne~ mi venos tuj / senprokraste, mi venos post momento, mi ve­nos kiel eble plej baldaŭ, ~ vše čer­ně vidi ĉion nigra; ~  se potkávat se renkontiĝi  (s někým (vzá­jem­ně) iun); # viděla se v něm ŝi admiris lin, viděla se ve svých vnoučatech ŝi amis siajn genepojn

vidi

vidikon, -u m

vidimace f

vidimovat ned.

vidin/a, -y f

vidina f 1 přelud iluzio, fantazio 2 ztělesněný přelud, přízrak fantomo, ĥimero, fantaziaĵo

viditeln/ost f videbleco, ~ý videbla, učinit ~ým videbligi, stát se ~ým videbliĝi

viditelně

viditelnost, -i f videbleco

viditelný videbla

vidl/e f  pomn., ~ice f  fork(eg)o, ~ič­ka f  fork(et)o, napíchnout na ~e / ~ičku forki

vidl/e, -í pomn. f fork(eg)o

vidlačk/a, -y f

vidlák, -a m

vidlan, -u m

vidlanovitý

vidlice f

vidlicovitý

vidlicovitý forka

vidlicový

vidličk/a, -y f fork(et)o

vidličnatý bot. dikotoma

vidloroh m zool. antilokapro

vidloroh, -a m

vidlový

vidno: jak ~ kiel oni vidas

vidno: jak ~ kiel oni vidas

vidomý

vidoucí

vidovat ned. signaturi

vidovat ned. signaturi

vidový

viďte

Vietnam, -u m Vjet‑Namo

Vietnam/ m  zeměp. Vjetnamio, ~ec m, vjet­namo, v~ský vjetnama, vjetnamia

Vietnam/ec, -ce m vjetnam(an)o

Vietnamk/a, -y f

vietnamky f  pl. hovor. sandály sandaloj

vietnamsky

vietnamský vjetnama

vietnamštin/a, -y f

vietnamština la vjetnama (lingvo)

vigilie f

vigo/ň, -ně f

vigoňový

vigvam m vigvamo

vigvam, -u m

vích m stav. pajlofasko

vích, -u m

víchist/a, -y m

víchistický

vichr m ventego

vichr, -u m ventego

vichrný

vichřice f  ŝtormo, ventego, sněhová  blizardo, neĝoŝtormo

vichřice f ţtormo, ventego sněhová ~ neřoţtormo

vichřicový

vichřičný

viják, -u m

vijan, -u m

vije

vik/a, -y f

vik/ev, -ve f vicio

vík/o, -a n fermoplato, kovrilo

vikariát, -u m

vikář m náb. vikario

vikář, -e m

vikářský

víkend, -u m semajnofino

víkend/ m semajn(o)fino, ~ová chata / chalupa  daĉo

víkendový

vikev f  bot. vicio

Viking, -a m

Viking, viking m vikingo

vikingský

viklan, -u m

viklání n

viklat ned. ţanceli ~ se ned. ţanceliři, esti malfirma

viklat ned. ŝanceli, ~ se ned. ŝanceliĝi, esti nestabila / labila / malfirma

viklavý

viklef(ov)ský

Viklef, -a m

viklefizm/us, -u m

víko n ferm(o)plato, kovrilo, fermodisketo, viz též víčko   

vikomt, -a m

vikomtes/a, -y f

vikomtství n

vikový

Viktor, -a m

viktoriánský

Viktorie f

viktorie f

viku/ňa, -ni f

vikvový

vikýř, -e m lukarno

vikýřový lukarna

víl/a, -y f feino lesní ~ driado vodní ~ najado, nimfo

vil/a, -y f vilao

víla f myt.  feino, nimfo, lesní ~ dri­ado, arbara feino, vodní ~ najado, akvofeino, niksino, horská ~ oreado

vila f vilao

vilec m bot. kobako

vilejš, -e m

Vilém Vilhelmo

Vilém, -a m

vilémovský

vilk/a, -y f

Villon, -a m

villonský

Vilm/a, -y f

viln/ý volupta, ~ík m voluptulo, ~ost f  volupteco

vilně

vilnice f

vilník, -a m

Vilnjus, Vilnius m  zeměp. Vilniuso

vilnost, -i f

vilný

vilový

vimperk, -u m

vin/a f  kulpo, dolózní / úmyslná ~ intenca / dola k., kulpózní / nedbalostní ~ senintenca / sendola k., mou ~ou proviněním mi­a­kulpe,  zapříčiněním k. ige de  mi, být bez ~y esti senkulpa, havi blankajn manojn, bez vlastní ~y sen propra k., klást za ~u kulpigi, mít ~u esti kulpa, svést ~u meti / ĵeti kulpon (na někoho sur iun), vlastní ~ou proprakulpe

vin/a, -y f kulpo bez ~y senkulpa bez vlastní ~y sen propra kulpo   klást za ~u kulpigi mít ~u esti kulpa svést ~u meti/ĺeti kulpon   sur iun vlastní ~ou proprakulpe

vín/ek, -ku m

vín/o, -a n nápoj vino réva vito hrozen vinberoj, vinberaro,   vingrapolo bílé/červené ~ blanka/ruřa vino

vínan, -u m

vinárenský

vinárenství n

vinárn/a, -y f vinrestoracio, vintrinkejo

vinárna f vinrestoracio, vintrinkejo

vinárničk/a, -y f

vinárník, -a m

vinař, -e m vinberisto odborník vinologo

vinař/ m vinberisto, odborník vinologo, ~ství n vinologio, vinfarado, vitkulturo

vinařit ned.

vinařk/a, -y f

vinařský

vinařství n vinologio, vinfarado

Vincenc, -e m

vincentk/a, -y f

vinčestrovk/a, -y f

vindikace f

vindikovat ned.

vindr/a, -y f

vindr/a: nemám ani ~u mi estas tute sen­mona

vínečk/o, -a n

viněn kulpa

vinen kulpa, být ~ esti kulpa, kulpi

viněn kulpigata

vinět/a, -y f vinjeto

viněta f vinjeto, nálepka vinjeto, značka etikedo

vinice f  vinberejo, vitejo, vinberĝardeno, vitkampo

vinice f (provnilá žena) kulpulino, kulpintino

vinice f (vinohrad) vinberejo, vitejo

viník m kulpulo, deliktulo

viník, -a m kulpulo, kulpinto ~it ned. kulpigi, akuzi (z čeho pri)

vinit ned.

vinit ned. kulpigi, akuzi (z něčeho pri io)

vínk/o, -a n

vinkulace f

vinkulace f  ekon. disponligo, ~ vkladu disponligo / dispondependigo de deponitaĵo

vinkulování n

vinkulovat ned.

vinkulovat ned. práv., ekon. dispondependigi, disponligi

vinn/á, -é f

vinn/ý 1 mající vinu  kulpa (něčím  pri io) , viz též vinen 2 k  subst.  víno vina, vin-, vita, ~ý hrozen viberaro, uvo, ~é hrozny gastr. uvo, ~ý sklep vinejo, vinkelo, ~á réva  vin­berujo, vito

vinn/ý, -ého m

vinný (provinilý) kulpa

vinný (vínový) vina, vita

víno n 1 nápoj vino, bílé / červené ~ blanka / ruĝa v., jableč­né ~ cidro, mladé ~ nova v., šampaňské ~ ĉampano, ŝaŭmvino, 2  réva vito, # ~ se pnulo podél štítu vito vindiĝis ĉe la frontono 3 hrozen vin­beroj, vinberaro, vingrapolo

vinobraní n (festo de) vin(ber)ri­kol­to

vinobraní n (festo de) vinberrikolto

vinohrad m vinberejo, vitejo, vinberĝardeno, vitkampo

vinohrad, -u m vinberejo, vitejo,   vinberřardeno

vinohradnický

vinohradnictví n

vinohradník, -a m

vinorodý, vinorodný

vinout ned. klubko volvi, dítě vindi, věnec plekti, k sobě premi, ~ se ned. volviĝi, volvi sin, volve rampi, ~ se k někomu karese alpremi sin al iu, # ~ se jako had serpent(um)i

vinout ned. např. klubko volvi dítě vindi věnec plekti k sobě   premi ~ se ned. volviři, volve rampi ~ se k někomu karese   alpremi sin al iu ~ se jako had serpent(um)i

vínově

vínovice f

vínový

vintovk/a, -y f

vinutí n

vinutí n volv(ad)o, volviĝo, na cívce bobenado

vinutý

vinyl, -u

vinylacetát, -u m

vinylchlorid, -u m

vinylový

viol/a, -y f

viol/a, -y f ald(violon)o hist. vjolo

viola f hud. ald(violon)o, hist. vjolo

viole/ť, -ti f

violist/a, -y m

violk/a, -y f

violka f  trojbarevná bot. penseo

violoncell/o, -a n violonćelo

violoncellist/a, -y m

violoncellistk/a, -y f

violoncello n violonĉelo

violoncellový

violový

vir m viz virus

vír m vortico, kirlo

vír m vortico, kirlo, vodní též akvokirlo, turnakvo, vzdušný též aer(o)kirlo, ventokirlo

vir, -u m viruso

vír/a f  1 věření, vyznání kredo 2 důvěra, přesvědčení fido, článek ~y kredartikolo, zřící se ~y forĵuri kredon, # v dobré víře bonfide

vír/a, -y f kredo

vir/us, -u m (ultra)viruso

virbl, -u m

virblovat ned.

Virgínie f

virginský

virgule f divenvergo, rabdo

virilizm/us, -u m

virilní

vírník, -a m

vírník, -u m

virolog, -a m

virologický

virologie f

virový virusa

virový virusa

viróz/a, -y f vir(us)ozo

viróza f  lék. vir(us)ozo

virtuální fil. virtuala

virtuo/s m virtuozo, ~zita f  virtuozeco

virtuos, -a m virtuozo

virtuosk/a, -y f

virtuozit/a, -y f

virtuózně

virtuózní

virtuóznost, -i f

virulen/ce f lék. virulenteco, ~tní virulenta

virulence f

virulentní

virulentnost, -i f

virus m viruso

virvál, -u m

viržink/a,  -y f, viržink/o, -a n virginia cigaro

viržinko n virginia cigaro, cigareto

víření n

víření n kirlado, ~ bubnů  hud. rulado de tamburoj

vířenk/a, -y f

vířič, -e m

vířit ned. kirli prach ~l polvo kirliřis bubny ~ily rulado estis   sonigita sur tamburoj

vířit ned. kirli, turniĝadi, rotacii, ~ se kirliĝi, o prachu též pol­vi, # prach se vířil polvo kirliĝis, polviĝis, bubny vířily rulado estis sonigita sur tamburoj

vířiv/ý kirla, ~ě téci turbuli

vířivě

vířivý kirla

vířníci m pl. zool. rotaciuloj

vířník, -a m

vis major n

vis, -u m

vis: vis major pli supera potenco

visací penda, pend‑

visací penda, pend‑, ~ zámek pendseruro

visačk/a, -y f

viscerální

visceroptóz/a, -y f

viset ned. (el)pendi, být v zavěšení elpendi

viset ned. pendi

visk/a, -y f

vísk/a, -y f

víska f  vilaĝeto

viskač/a, -i f

vískat ned.

viskóz/a f  viskozo, ~ita f  viskozeco, ­~­ní fyz. viskoza

viskóz/a, -y f

viskozimetr, -u m

viskozit/a, -y f

viskozitní

viskózní

viskózový

Visl/a, -y f

Visla f   zeměp. Vistulo

vista

vista

vistárie f

visut/ý elpendita, pend-, ~á hrazda sport. trapezo, ~é lůžko hamako, ~ý most pendoponto

visutý pend‑ ~utý most pendoponto

víš/ek, -ku m

viš/eň f (acid)ĉerizujo, griot­arbo, griotujo, ~f  acida ĉerizo, grioto, ~ňovka f  gastr.  griot­li­kvoro, ~ňový barva griotkolora

viš/eň, -ně f acidćerizujo, griotarbo

Višn/u, -a m

višně f acida ćerizo, grioto  

višňově

višňovk/a, -y f griotlikvoro

višňový barva griotkolora dřevo griotarba

Vít m Vito

vít ned.

Vít, -a m

vít, víti ned. 1 vázat ligi 2 vinout volvi 3 do plen vindi 4 plést plekti

vítací

vitalistický

vitalit/a, -y f

vitalita f  vitaleco

vitalizm/us, -u m

vitální

vitální vitala

vitamín m vitamino

vitamín, -u m vitamino

vitaminizace f

vitamínový

vítání n

vítání n bonvenigo

vítaný bonven(igat)a,

vítaný bonven(igat)a,

vítat ned. bonvenigi, salutakcepti vítáme   vás! estu bonvenaj!, bonvenon!

vítat ned. bonvenigi, salutakcepti, # vítáme vás! estu bonvenaj!, bonvenon!

vítávat ned.

vítečník m bot. spartio

vítečník, -u m

vítej(te)! bonvenon!

vitelin, -u m

vítěz, -e m venkinto

vítěz/ m venkinto, ~ný venka, ~oslavný triumfa, ~ství n venko, dobýt ~ství atingi / akiri la venkon

vítězit ned. venki

vítězit ned. venki

vítězk/a, -y f

vítězně

vítězný venka

vítězoslavně

vítězoslavný

vítězství n venko dobýt   ~ství atingi/atingi la venkon (má být asi akiri)

vití n

vitod, -u m

vítr m vento, po větru  nám. lofe, proti větru alvente, směřovat po větru nám. lofi, strana f po větru, návětrná strana lof(o­­flank)o, přímořský ~ apudmara brizo

vítr, větru m vento

vitrážk/a, -y f

vitrín/a, -y f vitrino, vitroţranko

vitrina f vitrino, vitroŝranko, montrokesto

vitriol m chem.(koncentrita) sulfatacido

vitrit, -u m

vivári/um, -a n

vivat! vivu!

viviparní

vivisekce f

vivisekce f  vivosekcado

viz vidu, jen

viz vidu, jen

víz/um, -a n vizo

vizáž f  fiziognomio

vizáž, -e f

vize

vize f vizio

Vizigót, -a m

vizigótský

vizionář m viziulo

vizionář, -e m

vizionářk/a, -y f

vizionářský

vizionářství n

vizírk/a, -y f

vizírka f 1  opt. hledáček viziero 2 dveřní kukátko (hovor.) luketo

vizit/a, -y f lék. (kuracista) vizito

vizita f lék. (kuracista) vizito

vizitace f

vizitátor, -a m

vizitk/a, -y f vizitkarto

vizitka f vizitkarto

vizitkový

vizmut viz  bizmut

vizmut, -u m bismuto

vizmutový

vizovat ned.

vizový

vizte

vízuálně

vízuální

vizuální odb. vidmaniera

vízuálnost, -i f

vízum n vizo

vížk/a, -y f

vje, vjé

vjedno

vjem m percepto, smyslový, fyziologie sensaco

vjem, -u m percepto

vjet dok. enveturi (do čeho en ion), surveturi (na co ion)

vjet dok. enveturi (do něčeho en ion), surveturi (na něco ion)

vjezd m envetur(ej)o

vjezd, -u m envetur(ej)o

vjezdový

vjíždět ned.

vkapávání n

vkapávat ned.

vkápnout dok.

vklad, -u m peněžní mona depono příspěvek kontribuo

vklad/ m 1  peněžní mona depono, enpago, mon­depon(aĵ)o, úspora plas(aĵ)o 2  příspěvek kontribuo 3 zápis zvl. práv. enskribo, vybrat ~ ekon. retrati, ~atel m deponanto, plasanto, ~ní depona, ŝpar‑, ~ní knížka  ŝparlibro

vkládání n

vkládat ned. deponi (monon)

vkládat ned. deponi (monon), úspory také plasi

vkladatel, -e m deponanto

vkladatelk/a, -y f

vkládávat ned.

vkladní depona, ţpar‑

vkladný

vkladový

vkleče

vklepat dok.

vklepávat ned.

vklínit dok.

vklínit dok. (en)kejli

vkloubit dok. enarktikigi

vklouzávat ned.

vklouznout dok. engliti

vklouznout dok. englitigi

vklouznutí n

vkolébat se dok.

vkolíbat se dok.

vkomponovat dok.

vkomponovávat ned.

vkopnout dok.

vkrádat se ned.

vkrádat se ned., vkrást se dok. enŝteliĝi

vkrádávat se ned.

vkrást se dok. enţteliři

vkreslit dok.

vkreslovat ned.

vkročit dok. enpaţi, eniri <> ~ někomu do cesty bari al iu la   vojon

vkročit dok. enpaŝi, eniri, # ~ někomu do cesty bari al iu la vojon

vkus, -u m gusto bez ~u sengusta

vkus/ m gusto, estetika sento, bez ~u sengusta, ~bel­gusta, ŝika

vkusně

vkusnost, -i f

vkusný belgusta

vkv

vláč/ek, -ku m

vláčecí

vláčení n

vláčení smýkání trenado, zeměd.  erpado

vláčet ned. treni ~ pole erpi

vláčet ned. treni, ~ pole erpi

vláčk/a, -y f

vláčkovitost, -i f

vláčně

vláčnět ned.

vláčnost, -i f

vláčný

vláčný  ohebný fleksema, elasta, přen.  fleksiĝebla, kůže supla, těsto, tech. etendebla, duktila

vlád/a f  panování regado, nad někým potenco, suvereneco, sbor registaro, ministraro, kabineto, pol. systém reĝimo, loutková ~a pupregistaro, předseda ~y ĉefministro, vojenská ~a sabroregado, # ležet bez ~y kuŝi svene, uj­mout se ~y transpreni regadon

vlád/a, -y f činnost regado sbor registaro, ministraro, kabineto   loutková ~a pupregistaro předseda ~y ćefministro <> ležet bez   ~y kuţi svene ujmout se ~y transpreni regadon

vladař m, vládce m suvereno, reganto, regnestro

vladař,  -e m

vladařk/a, -y f

vladařský

vládce m suvereno, reganto

Vladimír, -a m

Vladimír/a, -y f

Vladislav, -a m

vladislavský

vládkyně f

vládn/í registara, ~í pověřenec komisaro de la registaro, ~í nařízení r. ordono,  ~í výnos r. dekreto, carský ukazo, ~í zřízení  sistemo de regado, ~oucí reganta, ~oucí třída reganta klaso

vládní registara

vládnoucí (třída) reganta (klaso)

vládnout ned. regi   iun, regi super iu ~e tam hrobové ticho tie regas tomba silento

vládnout ned. regi (nad někým, iun, su­per iu), domini, imperii, cezari, # vládne tam hrobové ticho tie regas tomba silento

vládnutí n regado, potencado, umění ovládat majstrado, virtuozado

vládychtivost, -i f

vládychtivý

vladyk/a, -y m

vláh/a, -y f malsekeco, humideco

vláha f malsekeco, humideco

vlaho

vlahost, -i f

vláhový

vlahý malseketa, humida

vlahý malseketa, humida, lit. tepida

vlajčičk/a, -y f

vlaječk/a, -y f

vlající flagranta, flirtanta

vlajk/a f  flago, spustit ~u malhisi flagon,  vyvěsit / vztyčit ~u hisi flagon, flagi, olympijská ~a olimpika flago, ~onoš m flagoportanto, ~osláva f  flagoparado

vlajk/a, -y f flago vyvěsit ~u hisi flagon olympijská ~a olimpika   flago

vlajkař, -e m

vlajkonoš, -e m flagoportanto

vlajkonošk/a, -y f

vlajkosláv/a, -y f flagoparado

vlajkový

vlak, -u m trajno souprava vagonaro motorový ~ motortrajno nákladní ~   vartrajno osobní ~ pasařertrajno přímý ~ rekta trajno spěšný ~   senhalta trajno jet ~em veturi per trajno

vlak/ m trajno, souprava vagonaro, mo­to­ro­vý ~ motortrajno, náklad­ní ~ vartraj­no, o­sobní ~ pasaĝertrajno, omnibusa t., pří­mý ~ rekta t., spěš­ný ~ senhalta / ra­pi­da t., jet ~em veturi per t., # ~ odjíždí z prv­ního nástupiště t. deiras / forveturas de la u­nua platformo / kajo, příjezd ~u je hlášen la alveno de la t. estas signalita, ~ový trajna, ~ový jízd­ní řád fervoja horaro, ~ve­dou­cí m trajn­estro

vlákat dok. allogi (kam ien)

vlákat dok. enlogi (kam ien)

vlákénk/o, -a n

vlákénný

vlákn/o, -a n fibro v žárovce filamento umělé ~ sinteza fibro

vláknin/a, -y f

vláknina f   fibraĵo

vlákninový

vláknitě

vláknitost, -i f

vláknitý

vláknitý fibra, filamenteca

vlákno n, vláknění n fibro, v žárovce filamento, nervová vláknění lék. radi­acio, u­mě­lé ~ sinteza fibro

vláknový

vlakotvorb/a, -y f

vlakový

vlakvedoucí f trajnestrino

vlakvedoucí, -ho m trajnestro

Vlám m flandro

Vlám, -a m

vlámat dok. trarompi; ~ se násilně rompenŝteli

vlámsky

vlámský

vlámštin/a, -y f

vlání n

vlas, -u m haro ~y pl. haroj, hararo

vlas/ m haro, imitace srsti, pokryv líce, vlasové textilie fibraro, ~y  pl. haroj, hararo, ~ový

vlas/ec, -ce m

vlás/ek, -ku m

vlasatice  f  astr. kometo

vlasatý

vlásečnice f  kapilaro

vlásečnice f kapilaro

vlásečnicový

vlásenk/a, -y f

vlásenka f  peruko

vlásenkář, -e m

vlásenkářk/a, -y f

vlásenkářský

vlásenkářství n

vlásničk/a, -y f

vlásničkovitý

vlasov/ec, -ce m

vlasově

vlasovitý

vlasovk/a, -y f

vlasový

vlasový hara

vlast, -i f patrujo, patrolando, patrio láska k ~i amo al la patrujo,   patriotismo

vlast/ f patrujo, patrolando, patrio, domov hejmlando, láska k ~i amo al la patrujo, patriamo, patriotismo, ~enec m patrioto, ~enectví n patriotismo, ~ivěda f patrujscienco, ~i­zra­da f  ŝtat­perfido, ~izrádce m patrujperfidulo, ŝtatperfidulo

Vlast/a, -y f

vlasten/ec, -ce m

vlastenčení n

vlastenčit ned.

vlastenecky

vlastenecký

vlastenectví n

vlastivěd/a, -y f patrujkono

vlastivědný

vlastizrad/a, -y f ţtatperfido

vlastizrádce m ţtatperfidulo

vlastizrádkyně f

vlastizrádně

vlastizrádný

vlastně propre, fakte, verdire

vlastně propre, fakte, verdire, respektive

vlastnění n

vlastnění n proprietado

vlastní propra na ~ oči propraokule přijmout za ~ adopti

vlastní/ propra, na ­~ oči propraokule, přijmout za ~ adopti, ~ věc siaĵo, ~ životopis aŭtobio­grafio, ~mi silami propraforte, pere de pro­praj fortoj

vlastnice f

vlastnick/ý proprieta, ~ý list proprieta folio, ~é právo práv. obecně  proprietaĵaro, konkrétně proprieta rajto

vlastnický posed(rajt)a

vlastnictví n posedaĺo, propraĺo, propriet(aĺ)o   osobní, soukromé, společenské ~tví persona, privata, socia   posedaĺo

vlastnictví n propraĵo, propriet(aĵ)o, o­sob­ní / soukromé / společenské ~ persona / privata / socia proprieto, # nabýt ~ akiri proprieton, ekproprieti, znovuabytí soukromého ~ reproprieto, restituado

vlastník m  propr(iet)ulo, ~  domu domproprietulo, ~ účtu kontulo

vlastník, -a m posedanto, propr(iet)ulo

vlastnit ned. posedi, proprieti,   proprumi

vlastnit ned. proprieti

vlastnívat ned.

vlastnoručně

vlastnoruční propramana

vlastnoruční propramana

vlastnost, -i f kvalito, eco, propreco

vlastnost/ f kvalito, eco, propraĵo, charakteristická propreco,  vynikající elstareco, základní fundamenteco, ~i f pl. souhrn vlastností ecaro

vlášení n

vlašk/a, -y f

vlašský itala

vlašský itala, ~ ořech plod juglando

vlaštovčí

vlaštovičník m bot. kelidonio

vlaštovičník, -u m

vlaštovk/a, -y f hirundo

vlaštovka f hirundo, ~ obecná domhirundo

vlát ned. flirti

vlát ned. flirti, flagri

vlažně

vlažno

vlažnost, -i f

vlažný varmeta povahou rezervema

vlažný varmeta, povahou rezervema

vlč/ek, -ka m

vlč/ek, -ka/-ku m

vlčák m luphundo

vlčák, -a m luphundo

vlče, -te n

vlčí lupa

vlčí lupa, ~ bob bot. lupino, ~ smečka  luparo, vlčice f  lupino

vlčice f

vlčin/ec, -ce m

vlčník, -u m

vléci ned. treni ~ se ned. treniři, malrapidegi, lanti

vléci ned. treni, namáhavě, zvl. po vodě haŭli, táhnout jako přívěs remorki, ~ se ned. treniĝi, malrapidegi, lanti, plandi

vlečen/ý trenata, haŭlata, ~á věc tre­naĵo

vlečení n

vlečk/a, -y f šatů trenaĺo (de robo) vůz remorko, trenveturilo žel.   fabrika branćo de fervojo

vlečka f 1 šatů trenaĵo (de robo) 2 hovor. vlek remorko, trenveturilo 3 žel. účelová odbočka dráhy (fabrika) bran­ĉo de fervojo

vlečn/ý trena, haŭla, ~á síť trenreto, ~á rybářská síť sejno

vlečňák hovor. trenveturilo, tren­ĉarego, remorko

vlečňák, -u m  hovor. remorko, trenveturilo, trenćarego

vlečný trena

vlek, -u m remorko, treno lyžařský ~ skiista trenlifto, skilifto vzít   auto do ~u preni aýton kiel remorkon, remorki aýton <> být ve   ~u i přen. esti remorkata

vlek/ m remorko, treno, lyžařský ~ skiista trenlifto, skilifto, vzít auto do ~u preni aŭton kiel remorkon, remorki aŭton, # být ve ~u i přen. esti remorkata, ~lý 1 treniĝanta, malrapidema, malrapidega, mal­­vigla, flegma 2 pomalu účinkující malrapide efikanta, lék. 3 kronika, senĉesema, # ~lá diskuse senĉesema diskuto, ~le expr. testude

vleklost, -i f

vleklý treniřanta

vlekoucí: ~ loď haŭlanta ŝipo

vlepení n

vlepit dok.

vlepit dok. englui, # ~ někomu facku vangofrapi / vangobati iun

vlepování n

vlepovat ned.

vleptání n

vleptat dok.

vlétat ned.

vlétávat ned.

vletět dok.

vletět, vlétnout, vlítnout dok. enflugi

vlétnout dok.

vlévat ned. ~se enflui

vlévat, vlívat ned. enverŝi, ~ se ned. enflui, o řece také enbuŝiĝi

vlevo kde maldekstre kam maldekstren

vlevo kde maldekstre, live, kam maldekstren, liven, ~ v bok! maldekstren!, liven!

vlezlost, -i f

vlezlý

vlézt dok. enrampi, enţoviři, engliti <> co mu to vlezlo do   hlavy? kio enkapiřis al li?

vlézt dok. enrampi, enŝoviĝi, engliti, # co mu to vlezlo do hlavy? kio enkapiĝis al li?

vleže kuŝe

vleže kuţe

vlh/a, -y f

vlha f  zool. merop(s)o

vlhce

vlhčení n

vlhčicí

vlhčit ned.

vlhk/o malsek(ec)o, humid(ec)o, příslovce malseke, humide, ~ost f  hu­mideco, ~ý mal­seka, hu­mi­da

vlhk/o, -a malsek(ec)o, humid(ec)o příslovce malseke, humide

vlhko

vlhkoměr m higrometro

vlhkoměr, -u m

vlhkoměrný

vlhkomilnost, -i f

vlhkomilný

vlhkost, -i f

vlhký mal­  seka, humida

vlhnout ned. malsekiqi

vlhnout ned. malsekiĝi

vlídně

vlídnost, -i f

vlídný afabla

vlídný afabla

vlichotit se dok., vlísat se dok. enkaĵoliĝi

vlík~

vlisování n

vlisovat dok.

vlít dok.

vlít dok. viz vlévat

vlít~

vliv, -u m influo mít na někoho ~ havi influon sur iun, influi iun  

vliv/ m influo, mít na někoho ~ havi in­fluon sur iun, influi iun, ~influa, ~em působením někoho / něčeho ige (de iu / io)

vlivně

vlivný influa

vlk m 1 zool. lupo, mořský ~ mar­­hundo, foko 2  hračka turbo, # aby se ~ nažral a koza zůstala celá por ke la lup' estu sata kaj la ŝafo netuŝata

vlk, -a m lupo hračka turbo mořský ~ marhundo <> aby se ~ nažral a   koza zůstala celá por ke la lup' estu sata kaj la ţafo ne   tuţata

vlk, -a/-u (dětská hra)

vlkodlak, -a m

vlkouš, -e m

vln/a f  ovčí (ŝaf)lano, fyz. ondo, na hladině ondoŝvelo, dlouhé ~y longaj ondoj, elektroma­gnetická  ~a  elektromagneta ondo, gravitační ~a gravita ondo, nosná ~a fyz. portanta ondo, příbojová ~a nám. rulo, velmi krátké ~y ultrakurtaj ondoj, # ~a stávek ondo de strikoj, ~ěný lana, ~ě­ná látka lanaĵo, ~ě­ná přikrývka  lana kovrilo, ~ění n ondado, čeření hulo, ~itý onda, ~itý plech ondolado, ~ová teorie fyz. onda teorio

vln/a, -y f ovčí lano fyz. ondo dlouhé ~y longaj ondoj velmi krátké   ~y ultrakurtaj ondoj

vlňák, -u m

vlnař, -e m

vlnařský

vlnařství n

vlnatk/a, -y f

vlnatý

vlnění n

vlněný lano

vlnice f

vlnit se ned. ondiři, krispiři  

vlnit se ned. ondiĝi, ond(ad)i, kris­piĝi, odb.  sinui

vlnitě

vlnitost, -i f

vlnitý

vlnivý

vlnk/a, -y f

vlno/bití n ondofrapo, surfo, ~vka f  onda linio, typo. tildo

vlnobití n ondofrapo

vlnolam, -u m

vlnoměr, -u m

vlnopásník, -a m

vlnoploch/a, -y f

vlnov/ec, -ce m

vlnovitě

vlnovitý

vlnovk/a, -y f onda linio polygr. tildo

vlnovník, -a m

vlnový

vločk/a f floko, mýdlová ~a sapfloko, ovesné ~y avenflokoj, sněhová ~a neĝero, neĝofloko

vločk/a, -y f floko ovesné ~y avenflokoj sněhová ~a neřero, neřofloko

vločkovací

vločkování n

vločkovat ned.

vločkový

vloh/a f  talento, mít ~y esti talenta (pro­ por), ~y k hudbě dispozicio por muziko

vloh/a, -y f talento mít ~y esti talenta (pro por)

vlochyně f

vlom, -u m

vloni pasintan jaron, pasintjare

vloni pasintan jaron, pasintjare

vloudit se dok. ŝteleniri, enŝteliĝi

vloudit se dok. ţteleniri, enţteliři

vloupání n

vloupání n rompoŝtelo

vloupat se dok. fari enrompon

vloupat se dok. fari enrompon, en­rom­piĝi, rompenŝteliĝi

vložení n

vložit dok.

vložit dok. dovnitř enigi, enmeti, do přihrádky enfakigi, ~ peníze investovat plasi, # ~ film do aparátu ŝargi fotilon per filmo

vložk/a, -y f enmetaĺo, intermetaĺo krejčovská interpeco záložka   legosigno dámská ~ menstrua sorbilo/garnaĺo

vložka f enmetaĵo, intermetaĵo, krejčovská interpeco, do bot  alplandaĵo, záložka paĝosigno, legosigno, hygienická / dámská ~ menstrua / monata garnaĵo, menstruvato, pojistková ~, pojistka el. fan­­dogardilo

Vltav/a, -y f Vultavo

Vltava f Vultavo

vltavín m geol. moldavito

vltavín, -u m

vltavský

vlys m arch. friso, stav. pargetero

vlys, -u m arch. friso

vlýs/ek, -ku m, vlýsk/a, -y f

vlýskový

vlysový

vmačkat se dok.

vmačkávat  ned.

vmáčknout

vmáčknout dok. enpremi

vmanévrovat dok.

vměs/ek, -ku m

vmést dok.

vměst/ek, -ku m

vměstn/at dok., ~ávat ned. enpuŝigi, en(lo­k)igi

vměstnání n

vměstnat dok.

vměstnávání n

vměstnávat ned.

vměšování n enmiksiř(ad)o

vměšování n enmiksiĝ(ad)o, interveno

vměšovat se ned. interveni, enmiksiĝi, miksi sin en, viz též vmísit se

vměšovat se ned.enmiksiři, miksi sin en

vmet/ek, -ku m

vmetat ned.

vmetávat ned.

vmetek m lék. embolo

vmetnout dok.

vmezeřený

vmíchání n

vmíchat dok.

vmíchávání n

vmíchávat ned.

vmísit se dok.

vmísit se dok. enmiksiĝi, ~ se do davu enŝoviĝi en homamaso

vmixování n

vmixovat dok.

vmontování n

vmontovat dok.

vmontovávat ned.

vmyk, -u m

vmyslet se dok.

vnad/a f log(ĉarm)o, tentaĵo, ~idlo n návnada logaĵo, ~y f pl. promeso /allogo de intimaj ĉarmoj

vnad/a, -y f log(ćarm)o, tentaĺo

vnadidl/o, -a n návnada logaĺo

vnadit ned.

vnadívat ned.

vnadnost, -i f

vnadný

vnášení n

vnášet ned.

vnášet ned. enport(ad)i

vnášívat ned.

vně ekster

vně ekstere

vněhmat, -u m

vnějš/ek m ekster(aĵ)o, ek­stera, lék., bot. ekzogena

vnějš/ek, -ku/-ka m eksteraĺo

vnější ekstera

vnějškově

vnějškový

vnést dok.

vnikání n

vnikat ned.

vnikat ned., vniknout dok. (en)pe­ne­tri, do  podstaty  interniĝi  

vniknout dok. (en)penetri

vniknutí n

vníma/vý perceptema, observema, ~telný sensebla

vnímací

vnímání n

vnímat ned. percepti

vnímat ned. smysly percepti; chápat kompreni

vnímatelný

vnímavě

vnímavost, -i f

vnímavý perceptema

vniterný interneca, spirita

vnitr/o n polit. interno, ministerstvo ~a ministerio de internaj aferoj, ~opolitic­ký intern­politika, ~ostátní ŝtatinterna, ~ostra­nický enpartia, internpartia

vnitr/o, -a n interno ministerstvo ~a ministerio de internaj aferoj

vnitroafrický

vnitroasijský

vnitroatomový

vnitrobuněčný

vnitroevropský

vnitrojaderný

vnitrokontinentální

vnitromolekulární

vnitroodborářský

vnitropodnikový

vnitropoliticky

vnitropolitický interpolitika

vnitrostátní

vnitrostranický enpartia, interpartia

vnitrozávodní

vnitrozem/ec, -ce m

vnitrozem/í n landinterno, interno de lando, enlando, ~ský enlanda

vnitrozemí n internlando

vnitrozemskost, -i f

vnitrozemský

vnitř/ek m internaĵo, ~ní interna, ena, ~ní idea esperanta la interna ideo de Esperanto ~nosti  f. pl. anat., gastr. interna­ĵo(j), viscero(j)

vnitř/ek, -ku m

vnitřhmat, -u m

vnitřně

vnitřní interna, ena

vnitřnost/i, -í pl. f internaĺoj, viscero

vniveč

vniveč tutneniige, plendetrue, je nenio

vnoření n i odb. plonĝo

vnořit dok.

vnořovat ned.

vnouč/e n nep(in)eto, ~ata pl. genepoj

vnouč/ek, -ka m nepeto

vnouče, -te n nep(in)eto, infanařa nepo aý nepino

vnuc/ený trudita, ~ovat ned. trudi, ~ovat se ned. (en)­tru­di­ĝi, entrudi sin

vnucený

vnucovat ned. trudi ~ se ned. entrudiři

vnučk/a, -y f nepino

vnuk m nepo, vnučka f  nepino

vnuk, -a m nepo

vnuknout dok. inspiri, sugesti

vnuknout dok., vnukat ned. inspiri, su­gesti

vnuknutí n inspiro, sugesto

vnuknutí n inspiro, sugesto

vnutit dok.

vnutit dok. viz vnucovat

vočkování n

vočkovat dok.

vod/a, -y f kolínská, měkká, minerální, tekoucí, tvrdá ~ kolonja, mo­  la, minerala, flua, malmola/dura akvo

voda  akvo, kolínská / měkká / mi­nerální / tekoucí / tvrdá ~, kolon­ja / mola /minerala / flua / mal­mola (dura) a., pitná ~ trinkakvo,  svěcená ~ san­ktakvo, ~ po ho­lení postraza likvaĵo, po vodě flu­odirekte, laŭflue, ~ před holením antaŭraza locio, proti vodě kontraŭflue

vodá/cký akvosporta, ~ctví akvosporto, ~k m akvosportisto, ~rna f akvopreparejo, akvodistribuejo

vodácký akvosporta

vodáctví n

vodák, -a m akvosportisto

voďank/a, -y f

vodárenský

vodárenství n

vodárn/a, -y f akvopreparejo,   akvodistribuejo

vodárník, -a m

voděnk/a, -y f

vodicí

vodič m el. konduktilo, izolovaný vícežilový konduktaĵo, látka konduktanto, polovodič duonkonduktanto, pancéřový ~ kirasita kablo / konduktaĵo, ~ tepla varmokonduktanto

vodič, -e m kondukilo eltech. konduktilo tepla varmokondukilo

vodičitý

vodičk/a, -y f

vodičský

vodík, -u m hidrogeno

vodík/ m chem. hidrogeno, těžký ~ chem. deŭterio, peza h., ~ová bomba hidrogenbombo

vodíkatý

vodíkový

vodilk/a, -y f

vodit ned. konduki eltech. kondukti ~ za nos konduki je la nazo

vodit ned. konduki, el. kondukti, # ~ za nos konduki je la nazo

vodítk/o, -a n gvidilo pro psa hundrimeno

vodítko n gvidilo, pro psa hundrimeno

vodiv/ost f konduktiv(ec)o, ~ý konduktiva, tepelně varmokonduka

vodívat ned.

vodivě

vodivost, -i f konduktiv(ec)o

vodivý konduktiva

vodk/a, -y f vodko

vodka f vodko

vodnář m astr. amforo

Vodnář, -e m

vodnat/ý akvohava, akvoplena, ak­voriĉa, a­kveca, ~elnost f 1 akveco 2 lék. hidropso, břišní askito, hlavy hidrocefalo, ~ost f  akvoriĉeco

vodnatelnost, -i f

vodnatelný

vodnatost, -i f

vodnatý akvohava, akvoplena, akvorića

vodné, -ho n

vodní akva

vodní akva, ~ blecha daf­nio, ~ doprava pera­kva transporto, ~ dýmka orientální nargileo, ~ elektrárna  akvo-energia centralo, ~ hladina  akvonivelo, ~ víla  myt. niksino, najado, akvofeino

vodnice bot. kampa rapo

vodnice f bot. kampa rapo

vodník m nikso, akvofeo

vodník, -a m nikso, akvofeo

vodný

vodocestný

vodoč/et, -tu m

vodočetný

vododajný

vodohospodář, -e m

vodohospodářský

vodohospodářství n

vodojem m akvujo, baseno, akvotenejo

vodojem, -u m akvujo, baseno, akvotenejo

vodoléčb/a, -y f hidroterapio

vodoléčba f hidroterapio

vodoléčebný

vodoměr m akvomezurilo

vodoměr, -u m

vodoměrk/a, -y f

vodoměrný

vodoměrový

vodomil, -a m

vodopád m akvofalo, velký katarakto

vodopád, -u m akvofalo

vodopis, -u m

vodopisný

vodopropustný

vodorovně

vodorovnost, -i f

vodorovný horizontala

vodorovný horizontala

vodorysk/a, -y f

vodosnubný

vodoteč, -e m

vodotěsně

vodotěsnost, -i f

vodotěsný

vodotěsný akvohermeta, nepermeabla por akvo

vodotrubný

vodotrysk m fontano, akvoŝpruco

vodotrysk, -u m fontano, akvoţpruco

vodouch, -a m

vodouš m zool. tringo

vodouš, -e m

vodov/á, -é f

vodov/ý: akvo‑, ~á polévka buljono, ~á barva akvarel-farbo, akvofarbo, ~á ondulace perakva / simpla ondulaĵo

vodováh/a, -y f nivelilo

vodováha f  nivelilo, hadicová ~ (hosa) akvonivelilo, stavební (bublinová) ~ bobelnivelilo

vodovážk/a, -y f

vodově

vodovk/a, -y f

vodovod m akvodukto, akvokondukilo

vodovod, -u m   akvodukto, akvokondukilo

vodovodní

vodový akvo‑

vodoznak, -u m

vodstv/o, -a n

vodule f

vodušk/a, -y f

Vogéz/y, - f

vogézský

voháknout se  dok.

vochle f

vochlice f

vochlírn/a, -y f

vochlíř, -e m

vochlířk/a, -y f

vochlovací

vochlování n

vochlovat ned.

voj m taĉmento, armeo, hlavní ~ voj. ĉefa armeo, přední ~ voj. aj. avangardo, zadní ~ ariergardo

voj, -e f timono

voj, -e m taćmento, armeo hlavní ~ ćefa armeo přední ~ avangardo   zadní ~ ariergardo

voj/ák m soldato, armeano, ~ák z povolání profesia soldato

vojácky

vojácký

vojáč/ek, -ka m

vojačk/a, -y f

voják, -a m soldato ~ z povolání profesia soldato

vojákování n

vojákovat ned.

vojákyně f

vojančení n

vojančin/a, -y f

vojančit ned.

vojand/a, -y f

voje n timono

vojenskoadministrativní

vojenskohistorický

vojenskohospodářský

vojenskopolitický

vojenskoprůmyslový

vojenskost, -i f

vojenskostrategický

vojensky

vojenský soldata, armea

vojenský soldata, armea, milita

vojenství n

vojevůdce m militestro, armeestro

vojevůdce m militestro, armeestro

vojevůdcovský

vojevůdcovství n

vojín m (senranga) soldato

vojín, -a m soldato

vojn/a f válka milito, služba militservo, soldatservo, být na ~ě militservi, soldatservi

vojn/a, -y f válka milito služba militservo, soldatservo být na ~ě   militservi

vojsk/o, -a n armeo

vojsko n armeo, mužstvo soldataro, pozemní ~ terarmeo

vojskový

Vojtěch m Adalberto

Vojtěch, -a m

Vojtěšk/a, -y f

vojtěšk/a, -y f  luzerno

vojtěška f  bot., zeměd. luzerno

vojtěškotrávní

vojtěškový

vojvod/a m v Polsku a u balkánských Slovanů vojevodo, ~ství hist. vojevodio, vojevodujo

vojvodství n

vokabulář, -e m

vokál, -u m

vokál/ m lingv. vokalo, ~ní hud. voĉa, kanta, vokala

vokalický

vokalist/a, -y m

vokalíz/a, -y f

vokalizace f

vokalizovat ned.

vokálně

vokální

vokativ m lingv. (5. pád.) vokativo

vokativ, -u m

vokativní

vol/ek, -ka m

volací

volací voka

voláč, -e m, volák, -a m

volán(ek) m text. falbalo

volán, -u m

volán/ek, -ku m

volání n kri(ad)o, vok(ad)o

volání n kri(ad)o, vok(ad)o

volánkovitý

volánkový

volánovitý

volánový

volant m stirrado, stirilo

volant, -u m stirrado

volantový

volapük, -u m

volapük m lingv. Volapuko

volární

volat ned. voki ~ o pomoc voki helpon, voki pri helpo ~ k zodpo­  vědnosti devigi respondi sian agadon ~ lékaře venigi kuraciston   ~ telefonem telefoni <> jak se do lesa volá, tak se z lesa   ozývá kia sono, tia resono; kia sufloro, tia aktoro

volat ned. voki, krii, ~ hurá hurai, ~ o pomoc helpkrii, voki helpon, voki pri hel­po, ~ ke svědectví atestigi, ~ k od­povědnos­ti devigi respond(ec)i pri / por sia agado, ~ lékaře venigi kuraciston, ~ na pomoc helpkrii, ~ telefonem telefoni, ~ z dálky hoji, # jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá kia sono, tia resono; kia sufloro, tia aktoro

volátk/o, -a n

volatý

volavk/a, -y f zool. ardeo; (lákadlo)

volavka f  pták ardeo, při čižbě logbirdo

volavý

volb/a f  1 výběr elekt(ad)o 2 hlasování balot(ad)o, voĉdonado, ~y pl do parlamen­tu (por)parlamenta elektado, ~a povolání elekto de profesio

volb/a, -y f elekto hlasováním balotado, voćdonado ~y pl do parlamentu (por)parlamenta elektado ~a povolání elekto de profesio

vole n ptačí, hovor., struma kropo

vole, -te n  ptačí kropo

volební balota

volební balota, ~ kampaň elektokampanjo, ~ místnost elektejo, ~ právo elektorajto, voĉdonjuro, elekta / balota juro, ~ urna voĉdona urno

voleč/ek, -ka m

volej, -e m

volejbal m flugpilkado, retpilkado, volejbalo

volejbal, -u m flugpilkado, retpilkado, volejbalo

volejbalist/a, -y m

volejbalistk/a, -y f

volejbalový

volenk/a, -y f

volený elekta

volený elektata

Volh/a, -y f

volh/a, -y f

Volha f  zeměp. Volgo

voli/č m elektanto, balotanto, telefonní ~ tech.  elektilo, ~telný elektebla

volicí

volič, -e m balotanto, elektanto; eltech.

voličk/a, -y f

voličový

voličský

voličstv/o, -a n

voliér/a, -y f

voliéra f  birdejo

volit ned. elekti, baloti ~ někoho za poslance elekti iun kiel deputiton

volit ned. elekti, baloti, ~ někoho za poslance elekti iun kiel deputiton, elekti iun deputito

volitel, -e m

volitelk/a, -y f

volitelnost, -i f

volitelný elektebla

volitelský

volkamerie f

volky

volky nevolky vole nevole

voln/o, -a n libera tempo, ferio ~! eniru! dát ~ permesi liberan   tempon, forpermesi je zde ~? ću estas ći tie libera loko? mít ~   esti libera není mi ~ mi ne sentas min bone

voln/ý liber(mov)a, aperta, ~é dny neúřední vakado, ~ý den ferio, libertago, # ~ě ložený náklad nám., dopr. loza kargo, ~á sukně vasta jupo, ~é šaty larĝa / malstrikta vesto, je ~ý / ~á ... vakas, žádná židle není ~á neniu seĝo vakas, ~ým tempem hud. an­­dante

volňás/ek, -ka m

volně

volní vola

volno

volno/ n libera tempo, ferio, ~! eniru!, dát ~ permesi liberan tempon, forpermesi, #  je  zde  ~? ĉu estas ĉi tie libera loko?, mít ~ esti libera, není mi ~ mi ne sentas min bone,

volno/ n libera tempo, ferio, ~! eniru!, dát ~ permesi liberan tempon, forpermesi, #  je  zde  ~? ĉu estas ĉi tie libera loko?,

volnobě/h m tech. zařízení idlo, činnost  idla­do, ~žka f  idlilo, ~žné kolo libera rado

volnoběh, -u m

volnoběžk/a, -y f

volnoběžný

volnokorunný

volnomyšlenkář m liberpensulo

volnomyšlenkář, -e m

volnomyšlenkářk/a, -y f

volnomyšlenkářský

volnomyšlenkářství n

volnost f  libereco, ~ pohybu l. de moviĝado

volnost, -i f libereco ~   pohybu libereco de moviřado

volný libera, libermova šaty larřa, neřenanta, malstrikta

volontér, -a m

volontérk/a, -y f

volov/ec, -ce m

volovec m bot. buftalmo

volovin/a, -y f  hovor. stultaĺo, idiotaĺo

volovina f  hovor. stultaĵo, idiotaĵo

volovink/a, -y f

volský

volt, -u m volto

volt/ m el. odvozená jednotka SI volto, značka V, ~metr m voltmetro

Volt/a, -y f (řeka)

Voltair/e, -a m

voltairián, -a m

voltairiánský

voltairiánství n

voltairov/ec, -ce m

voltairovský

voltampér, -u m

voltarianizm/us, -u m

voltiž, -e f

voltižér, -a m

voltižovat ne(dok.)

voltmetr, -u m

volumetricky

volumetrický

volumetrie f

voluntarismus m fil. volismo

voluntarist/a, -y f

voluntaristicky

voluntaristický

voluntarizm/us, -u m

volut/a, -y f

voluta f  arch. voluto

volutový

volvul/us, -u m

Volyň f  zeměp.  Volinio

volžsko-donský

volžský

vombat, -a m

vomitori/um, -a m

von/ět ned. bonodori, aromi, # něčím to tu ~í io ĉi tie bonodoras, ~ící i páchnoucí odora, odoranta, ~ný bonodora, aroma

voňav/ka f parfumo, aromaĵo, ~ý bon­odora, aroma

voňavě

voňavk/a, -y f parfumo

voňavkárn/a, -y f

voňavkář, -e m

voňavkářk/a, -y f

voňavkářský

voňavkový

voňavý bonodora, aroma

vonět ned. bonodori, aromi něčím to tu voní perceptebla estas ći   tie la odoro de io

vonný bonodora, aroma

vor, -u m floso

vor/ m floso, ~m flosisto

vorař, -e m flosisto

vorařin/a, -y f

vorařit ned.

vorařský

vorařství n

voro(s)plavný

voro(s)plavný flosebla, ~ tok flosvojo

voroplavební

vorový

Voršil/a, -y f

voršilk/a, -y f náb. ursulanino

voršilka f  náb. ursulanino

voršilský

vorva/ň, -ně m kaćaloto

vorvaň m zool. kaĉaloto, makrocefalo

vorvanin/a, -y f, vorvaňovin/a, -y f

vořech, -a m

voříš/ek, -ka m

vos/a, -y f vespo

vosa f  vespo

vosí

vosk, -u m vakso lyžařský ~ skivakso pečetní ~ sigelvakso

vosk/ m vakso, lyžařský ~ skivakso, pečetní ~ sigelvakso, zemní ~ geol. bitumo, ~o­vice f vakskandelo, ~ovaný vaks(um)i­ta, ~ovat ned. leštit např. podlahu vaksi, obecně vaksumi

voskodárný

voskov/eň, -ně f

voskování n

voskovaný

voskovat ned.   leštit podlahu vaksi

voskovávat ned.

voskově

voskovice f vakskandelo

voskovitý

voskovk/a, -y f

voskovnice f

voskový

voštin/a, -y f

voštink/a, -y f

voštinový

votivní

votivní náb. vota

vous, -u m

vous/ m jeden haro,  lipharo, barba haro, ~y pl. barbo, knír lipharoj, licousy vangharoj, ~áč m barbulo, ~atý barb(ohav)a

vous/ek, -ku m

vous/y, -ů pl. m barbo

vousáč, -e m

vousatý barb(ohav)a

vousisk/o, -a n

vousk/a, -y f

vousový

vozač, -e m

vozataj m hist. trenisto, veturigisto

vozataj/ec, -ce m

vozatajský

vozatajstv/o, -a n

vozb/a, -y f ¨

vozembouch, -a m

vozembouch, -u m

vozhřivk/a, -y f

vozhřivý

vozí/k m veturileto, ĉar(et)o, dolio,  invalidní ~k rulseĝo, vysokozdvižný ~k levĉaro, ~čkář m rulseĝisto

vozič, -e m

vozíč/ek, -ku m

vozíčkář, -e m

vozíčkářk/a, -y f

vozíčkový

vozidl/o, -a n veturilo motorové ~ motorveturilo

vozidlo n veturilo, motorové ~ motorveturilo

vozidlový

vozík, -u m veturileto, ĉaro; nákupní ~ aĉetĉareto (v samoobsluze); vysokozdvižný ~ levĉaro

vozit ned. veturigi

vozítk/o, -a n

vozítko n ĉareto

vozk/a, -y f

vozka m ĉaristo, koĉero

vozkovství n

vozmistr, -a m

voznice f

vozovk/a f veturvojo, veturejo, ŝoseo, živičný povrch ~y bituma (voj)­tegaĵo

vozovk/a, -y f veturvojo

vozovn/a, -y f remizo

vozovna f  remizo

vozový

vožení n

vpáčený

vpád m enfalo, voj. invado

vpád, -u m enfalo voj. invado

vpadat ned.

vpadávat ned.

vpadlý enfalinta, kav(iĝint)a

vpadlý enfalinta, kav(iřint)a

vpadnout dok. do díry enfali voj. invadi ~ do zad ataki iun de   post la dorso ~ komu do řeči interrompi ies parolon

vpadnout dok. do díry enfali, voj. invadi, # ~ do zad ataki de post la dorso (někomu iun), ~ komu do řeči interrompi ies parolon, endiri

vpadnutí n

vpál/it dok., vpalovat ned. znamení do kůže brulstampi, brulmarki, vstře­lit enpafi, vho­dit expr. (rapidege) en­pafi, # já mu to ~ím mia svingo lin kredigos

vpálení n

vpálit dok.

vpalování n

vpalovat ned.

vpašování n

vpašovat dok.

vpašovat ned. kontrabandi, ensmugli

vpašovávání n

vpašovávat ned.

vpěchovat dok.

vpěchovávat ned.

vpich, -u m

vpíchnout dok.

vpíchnutí n

vpichování n

vpichovat ned.

vpichový

vpíjení n

vpíjet se ned.

vpínací

vpínat ned.

vpis/ek, -ku m

vpisovat ned.

vpít dok.

vplacení n

vplácení n

vplácet ned.

vplatit dok.

vplatní n

vplazit se dok.

vplést dok.

vplést dok. enplekti, ~ do kola hist. rad­ŝiri, radumi

vplétání n

vplétat ned.

vplítání n

vplítat ned.

vplížit se dok.

vplout dok. ennaĝi, enflosi, ~ do přístavu enhaveniĝi

vplout dok. ennaři, enflosi, ennaviři ~ do přístavu enhaveniři

vplouvání n

vplouvat ned.

vplutí n

vpodvečer

vpochodovat dok.

vpochodovat dok. enmarŝi

vposlouchat se dok.

vposlouchávat se ned.

vpotácet se dok.

vpouštět ned.

vpracovat dok.

vpravdě

vpravit dok. ~ se dostat se někam eniři přizpůsobit se adaptiři,   asimiliři

vpravit dok. enigi, ~ se dok. dostat se někam eniĝi, přizpůsobit se adaptiĝi, asimiliĝi

vpravo kde dekstre kam dekstren

vpravo kde dekstre, kam dekstren, ~ v bok! dekstren!

vpravovat ned.

vprostřed(ku)

vpřed antaŭe(n), ~u antaŭe, vpřed!  antaŭen!

vpřed antaýen

vpředu antaýe

vpůli

vpůli duone

vpusť f  tech. enfluilo

vpustit dok. enlasi, allasi

vpustit dok. enlasi, allasi, # vpusť! enlasu!

vpuštění n

vr

vr, vrrr

vrab/ec, -ce m pasero

vrabčácký

vrabčák, -a m

vrabčátk/o, -a n

vrabčí

vrabčice f

vrabec m pasero

vrabeč/ek, -ka m

vrabečnice f

vracení n

vrácení n

vrácení n redono. resendo

vracet ned. redoni, resendi ~ se dok. reveni, reiri ~ se domů   reveni hejmen

vracet ned. redoni, resendi, ~ se dok. reveni, reiri

vrah m murdisto, murdinto, najatý ~ sikario

vrah, -a m murdisto, murdinto

vrak m vrako, ŝipruino

vrak, -u m vrako, ţipruino

vrán/a, -y f korniko

vran/ík m nigra ĉevalo, ~ý lit. nigra

vrána f korniko

vraneč/ek, -ku m

vraní

vraník, -a m nigra ćevalo

vrank/a, -y f

vraný kniž. nigra ~ý kůň nigra ćevalo

vrápen/ec, -ce m

vrás/a f  geol. falto, ~čitý falti(ĝin)ta, faltoplena, ~nění n faltado

vrás/a, -y f

vrásčení n

vrásčit ned.

vrásčit ned. sulki, ŝrumpigi, ~ obočí sul­k(ig)i / kuntiri la brovojn

vrásčitě

vrásčitost, -i f

vrásčitý falti(řin)ta, faltoplena

vrásk/a, -y f falto bez ~ek senfalta

vráskovitost, -i f

vráskovitý

vrásnění n

vrásnit dok.

vrásnitelný

vrásnitý

vrásnivý

vrásový

vraštění n

vraštět (se) ned.

vraštit ned. viz vrásčit

vraštit ned.: ~ obočí sulk(ig)i/kuntiri la brovojn

vrat, -u m

vrat/a, - pomn. n pordego

vrát/ek, -ku m

vrát/eň, -ně f

vrát/ka, -ek n  pl

vrata n  pomn. pordego, ~ splavu kluz­por­do

vratce

vratič m bot. tanaceto

vratič, -e m

vratičk/a, -y f

vratidl/o, -a n

vratidlo n lodní kapstano, k otáčení ručních nástrojů turnostango, klupo, tkalcovské varpocilindro

vratidlový

vratip/eň, -ně m

vratiplacht/a, -y f

vratiplachtový

vratipňový

vratiprst, -u m

vratiráhn/o, -a n

vratiráhnový

Vratislav, -i/-ě f

vrátit dok. redoni, resendi ~ se dok. reveni

vrátit dok. redoni, resendi, ~ se dok. reveni

vrátkář, -e m

vratkost, -i f

vrátkový

vratký falema, ŝancel(iĝem)a, labila

vratký labila, ţanceliřema

vrátn/á, -é f

vrátn/ice f pordistejo, ~ý m pordisto

vrátn/ý, -ého m pordisto

vratně

vrátnice f pordistejo

vrátnicový

vrátník m anat. piloro

vratník, -u m

vrátník, -u m

vrátníkový

vratnost, -i f

vratný

vrávorání n

vrávorat ned. ţanceliri

vrávorat ned. ŝanceliri, zigzage iri, zigzagi

vrávoravě

vrávoravost, -i f

vrávoravý

vrávoravý ŝancel(iĝ)a

vrazit dok. ekpuţi, ektuţegi, puţtuţegi (do čeho ion), kurenfali   (kam ien), enpuţi, enţovi (co kam ion ien) ~ si trn do nohy   enpiki dornon en la piedon

vrazit dok., vrážet ned., ekpuŝi, ektuŝegi, puŝtuŝe­gi (do něčeho ion), kurenfali (někam i­en), enpuŝi, enŝovi (něco někam ion i­en), # ~ si trn do nohy enpiki dor­non en la piedon

vraž/dit ned. murdi, ~edný murda, mortiga

vražd/a, -y f murdo, krimmortigo hromadná ~da masakro loupežná ~da   rabmurdo úkladná ~da insidmurdo

vražda f murdo, krimmortigo, hromad­­ná ~ masakro, loupežná ~ ra­b(o)­­­mur­do, úkladná ~ insidmurdo

vraždění n

vraždicí

vraždit ned. murdi

vraždychtivost, -i f

vraždychtivý

vražedně

vražednice f

vražednost, -i f

vražedný murda

vražení n

vrážení n

vrážet ned.

vrb/a f  saliko, smuteční ~ funebra s., plorsaliko, košíkářská ~ vimeno, vrbice f  bot. salikario, vrbina f  bot. lizimaĥio, lizimakio, ~ina f, ~oví n salikejo, ~ovka f bot. epilobio, ~ový salika

vrb/a, -y f saliko smuteční ~ plorsaliko

vrbice f

vrbin/a, -y f

vrboví n

vrbovin/a, -y f

vrbovk/a, -y f

vrbovn/a, -y f

vrbový

vrcení n

vrčení n

vrčet ned. graýli, grumbli, (koler)murmur(eg)i

vrčet ned. graŭli, grumbli, (koler)mur­mu­r(eg)i

vrčivě

vrčivý

vrh, -u m ĺeto ~ koulí sport. pezglob‑ĺeto ~ mláďat nasko de idoj

vrh/ m ĵeto, porod zvířete nasko (de idoj), sport. lan­ĉo, ~ koulí sport. globĵeto, ~ací zbraň  ĵet­armilo

vrhací

vrhač, -e m

vrhač, -e m

vrhačk/a, -y f

vrhačský

vrhání n

vrhat ned., vrhnout dok. hodit ĺeti dávit vomi, sputi mláďata   naski ~ se sin ĺeti, ĺetiři <> ~ se na kolena ĺeti sin sur la   genuojn, fali sur genuojn, genufali <> kostky jsou vrženy la   ĺeto estas farita

vrhavk/a, -y f

vrhcáby m pomn. hra ĵetkubludo

vrhnout dok. (hodit)

vrhnout dok., vrhat ned., hodit ĵeti, dávit vomi, sputi, sport. lanĉi, mláďata naski, ~ stín ĵeti ombron, ombri, ~ světlo verŝi lumon, ~ se sin ĵeti, ĵetiĝi, # ~ se na kolena ĵeti sin sur genuojn, fali sur genu­ojn, genufali, ~ se na někoho kurĵeti sin al iu, ~ se vpřed impeti, kostky jsou vrženy la kuboj jam falis / jam estas jetitaj, vrhnout podezření na někoho suspektindigi iun

vrhnout ned. (zvracet)

vrhnutí n  (zvracení)

vrhový

vrch, -u m kopec monteto, altaĺo povrch supraĺo

vrch/ m kopec monteto, altaĵo, povrch supraĵo, # stoupat do ~u ascendi (kru­taĵon)

vrchař, -e m

vrchařský

vrchem

vrchlík, -u m

vrchlík:  kulový ~ mat. kaloto

vrchní supra nadřízený supera, ćefa ~ velitel   ćefkomandanto

vrchní supra, hlavní ĉefa, m číšník ĉefkelnero, ~ velitel ĉefkomandanto

vrchní, -ho m číšník ćefkelnero

vrchník, -a m

vrchnoporučenský

vrchnost, -i f

vrchnost/ f superularo, osoby biensinjoro(j),  grandsinjoroj, superaj aŭtoritatoj, ~en­ský aŭtoritatisma

vrchnostensky

vrchnostenský

vrchol, -u m hory supro, pinto události kulmino nadhlavník zenito

vrchol/ m supro, pinto, odb. klimakso, události kulmino, nadhlavník zenito, ~ hory verto de la monto, montpinto, montosupro, ~ kužele / jehlanu pinto de konuso / piramido, ~ úhlu / mnoho­stěnu mat. vertico, # ~ hory se stal holým montpinto kalviĝis, ~ík m bot. cumo, kimo, ~ný kul­mina, ~ový sport. rekordcela, pintnivela

vrchol/ek, -ku m

vrcholení n

vrcholičnatý

vrcholík, -u m

vrcholit   ned. kulmini

vrcholit ned. kulmini, zvl. hvězd. apogei

vrcholně

vrcholný kulmina

vrcholový rekordcela

vrchovatě

vrchovatý

vrchovin/a, -y f

vrchoviště n

vrkání n

vrkat ned. kolombumi, i přen. ned. kveri, rukuli

vrkat ned. kveri

vrkávání n

vrkávat ned.

vrkavý

vrkoč, -e m

vrkot, -u m

vrnění n

vrnět ned.

vrnět ned. murmureti

vrnívat ned.

vrnivý

vročení n

vročit dok.

vročovat ned.

vrodit dok.

vrostlý

vroub/ek m zářez noĉo, ~kovaný ŝtup­dentita

vroub/ek, -ku m zářez noćo; hříšek peketo, kulpeto

vroub/it ned. zahnutím okraje orli, stužkou, kožešinou borderi, # cesta ~ená stro­my vojo borderita de arboj

vroubeč/ek, -ku m

vroubený: cesta vroubená stromy vojo borderita de arboj

vroubit ned. zahnutím okraje orli stužkou, kožešinou borderi

vroubkovací

vroubkovačk/a, -y f

vroubkování n

vroubkovaný ţtupdentita

vroubkovat ned.

vroubkově

vroubkovnice f

vroubkovník, -u m

vroubkový

vroucí např. voda bolanta pozdrav varma, arda přání sopira

vroucí např. voda bolanta, pozdrav varma, arda, # ~ láska f varma / profunda amo, ~ přání  arda, fervor(eg)a deziro

vroucn/ý arda, ~ě milovat amegi

vroucně

vroucnět ned.

vroucnost, -i f

vroucný