S

 

 

s , se kun, per, s povrchu de sur, desur, se mnou kun mi, s

radostí kun plezuro, se stolu de

sur tablo, bojovat s nepřítelem batali kontraux malamiko, hrát

si s míčem ludi per pilko,

s daní inkluzive imposton / de imposto, s podmínkou, že

kondicxe, ke; být s to esti ka-

pabla, kapabli, chléb s máslem buterpano, starost s dětmi

zorgo pri infanoj, pracovat s

drahými nástroji labori per multekostaj iloj, pracovat s chutí

labori volonte / kun ela-

no

sabat m náb. u židů sabato

sabot/áž f sabotado, ~ér m sabotanto, sabotulo, ~ování n,

~érství n sabotado, ~ovat ned.

saboti

sací sorba, sucxa, ~ papír sorba papero, ~ hadice f sucxhoso,

~ rýpadlo sucxbagro

sáček m (paper)saketo

sad/ m parko, horto, ovocný fruktogxardeno, fruktarbejo, ~ař m

fruktokulturisto, frukto-

gxardenisto, ~ařství n obor fruktokulturo, podnik

fruktokultura entrepreno

sada f soubor kompleto, garnituro, sport. seto, znaková ~, ~

písmen inf. tiparo

sadba f k sázení plantidoj, části rostlin, sáď (plantotaj)

planteroj, činnost plantado

sádelnatý graseca

sadis/mus m sadismo, ~ta m sadisto, ~tický sadista

sádlo n graso, lardfandajxo, škvarkové ~ lardfandajxo kun

grivoj

sádr/a f gipso, ~ovec m geol. gipsosxtono, ~ovat ned. gipsi

saducej m náb. sadukeo

safari n neskl. safaro

safír m geol. safiro

sága f lit. sagao

sagitální anat. sagitala

ságo/ n gastr. saguo, ~vník m saguarbo, sagupalmo

sáh m klafto, ~ dříví lignostako

Sahara f zeměp. Saharo

sahat ned., sáhnout dok. tusxi (na něco ion), etendi la manon

(po něčem al io), # les sahá

až k řece la arbaro etendigxas gxis la rivero, voda sahá až po

kolena la akvo atingas gxis

genuoj, sáhl mu na čest li senhonorigis lin, sáhla si na život

sxi estingis sian vivon, sxi

mortigis sin, historie města sahá až do 11. století la

historio de la urbo estas sekvebla

gxis la 11-a jarcento, ~ k radikálním prostředkům elekti

radikalajn rimedojn

327 sampan

 

 

sáhib m sahibo

sacharid m chem. sahxarido

sacharín m sakarino

sacharóza f sahxarozo

sajdkár m kromcxaro

sajga f zool. sajgo

saké n neskl. gastr. sakeo

sako n jako

sakrální náb. sakrala

sakura f bot. sakuro

sál m salon(eg)o, cxambrego, halo

salám m salamo, kolbaso

salamandr m zool. salamandro

salaš f 1 bouda pasxtista kabano 2 pastvina,

výběh gregejo, alpská ~ alpa kabano

salát m gastr. salato, hlávkový / rajčatový

~ laktuka / tomata salato

sála/t ned. varmoradii, ~vý varmoradianta,

~vé horko radianta varmon, ~vý pohled

ardanta / fajra rigardo

saldo/ n ekon. saldo, ~vat ek. saldi

salezián m náb. saleziano

salmonel/a f biol. salmonelo, ~óza f lék.

salmonelozo

salón/ m salono, cxambrego, ~ní salona

salto n akrobata / transkapigx

a salto, ~ mor-

tale sport. mortosalto, saltomortalo

salutovat ned. (soldate) saluti

salva f voj. salvo

sám osamocený sola, izola, zdůraznění, osob-

ně mem, příslovce sole, docela ~ tute sola,

# já ~ jsem to viděl mi mem vidis tion,

sama nikam nejde sola sxi nenien iras,

samo sebou memkomprene, (mem)kom-

preneble, to se rozumí samo sebou tio

estas komprenebla per si mem, poznej se-

be sama ekkonu vin mem, sama sebe ne-

poznala sxi ne ekkonis sin mem, samo

nadání nestačí talento sola ne suficxas, ~

od sebe propravole, memvole, žít ~ vivi

izole (de la homoj)

Samaritán, s~ m samariano

sam/čí vir(seks)a, maskla, ~ec m masklo, vi-

rseksulo, virbesto, ~ice f femalo, inbesto,

~ičí in(seks)a, femala

samet m veluro

samideán/ m (hovor.), samideano, ~ka f

samideanino

samizdat m samizdato

samobřezost f (zast.) partenogenezo

samočinný auxtomata, propramova

samohláska f vokalo

samochvála f memlauxdo, sinlauxdo

samolibý memplacxa, egoisma, memsxatema,

memkontenta

samoobslu/ha f systém memservado, prodej-

na memservejo, memserva vendejo ~žný

memserva

samopal m mitraleto

samorostlý sovaře kreskanta, nekulturita,

natureca, přen. originala, o člověku propra-

natura, hanl. nebridita

samosebou auxtomate; memkompreneble

samospráv/a f memadministr(ad)o, auxto-

nomeco, auxtonomio, memregado, ~ný

memrega, auxtonom(i)a

samostatn/ost f memstareco, státní ~ost

sxtata sendependeco, ~ý memstara, sen-

dependa, auxtonoma

samostříl m voj., hist. arbalesto

samot/a f soleco, izol(it)eco, stavení solejo,

~ář m sol(em)ulo, homevitulo, ~ka f izo-

lejo, ~ný sol(ec)a

samoúčelný memcela, esti por si mem

samouk m memlernanto, auxtodidakto

samovar m samovaro, temasxino

samovaz(ač) m zeměd. garboliga falcxmasxi-

no, garbligmasxino

samovazba f arestado en izoleco, izolaresto,

karcerpuno, místnost karcero

samovlád/a f auxtokratio, absolutismo, ~ce

m auxtokrato

samovolný spontanea, samočinný auxtomata,

propramova

samovznícení n spontanea ekbrulo

samozápalný (spontanee) ekbrulema

samozásobitel m memprovizulo

samoznak m siglo

samozřejm/ě (mem)kompren(ebl)e, nature, -

evidente, ~ost f memkomprenebleco, me-

mkomprenebla afero, ~ý kompren(ebl)a,

natura, (mem)evidenta

samoživitelka f solpatrino

sampan m nám. čínský člun sampano

 

 

samum

328

 

 

samum m met. samumo

samuraj m samurajo

sam/ý totožný sama, identa, plný plena, pou-

hý nura, pouze sole, # nic než ~á slova nu-

raj vortoj, na ~ém okraji tusxproksime

apud / cxe rando, strom je ~ý květ la arbo

estas florplena, do ~ého rána gxis la luma

mateno, má ~é jedničky li havas sole

notojn "eminente"

saň f drako, hidro, zlá žena furio, megero,

ksantipo, # být jako ~ konduti furioze /

senbride

San Francisco n zeměp. San-Francisko,

Sanfrancisko

sanatorium n sanatorio, kuracejo

sandál m obuv, loď sandalo

saně, sáně f pomn. sledo, glitveturilo, sport.

lugxsangvini/k m sangvinulo, ~cký sangvina

sání n sucx(ad)o

sanice f sport. glitilo, čelist anat. makzelo

sanit/ní sanitara, ~ní auto, ~ka f ambulan-

co

sankc/e f zvl. práv. sankcio, dodatečná ~e

postfara s., ~ionovat ned. i dok. sankcii

sáňkov/ání n sledado, lugxado, ~at ned. sle-

di, lugxi, sáňkov/ý sleda, ~á dráha sled-

(kur)ejo

sáňky f pomn. sledo, lugxsanskrt m sanskrito

santál m bot. santalo

sap/a f voj. sapeo, ~ér m sapeisto, sapero

sápat se ned. akre / morde ataki

saprofág m biol., zool. saprozoo

saranče f i n uherská zool. akrid(i)o, ~ stě-

hovavá lokusto

sardel f engrauxlo

Sardinie f zeměp. Sardinio, Sardlando

sardinka f zool. sardino, ~ obecná pilhxardo,

pilcxardo

sardonický lit. sardona

sárí n neskl. text. sario

sarkas/mus m sarkasmo, ~tický sarkasma

sarkofág m sarkofago

sarkom m lék. sarkomo

Sas/ m sakso, ~ko n zeměp. Saksio, Saksujo,

s~ký saksa

sasanka f bot. anemono; (láčkovec) aktiniu-

lo, ~ koňská aktinio

sát ned. (en)sucxi, vstřebávat sorbi, # dát ~ z

prsou mamsucxigi, mamnutri, ~ pohon-

nou směs sorbi karburajxon

satan m, satanáš m, i přen. satano

satelit m satelito

satí n náb. hist. satio

satir/a f satiro, ~ický satira

satisfakce f kontentigo

saturejka f bot. satureo

Saturn m astr. Saturno

saturovat ned. saturi

satyr m myt. Fauxno, satiruso

Saudská Arabie f zeměp. Saudi-Arabio

savec m mamulo, mambesto

Savojsko n zeměp. Savojo

savý sorba

saxofon m saksofono

sazák m, sázecí kolík zahr. plantilo

sazba f ceník tarifo, takso, typo. kompostajxo,

činnost kompostado

saze f fulgo, částečka fulgero

sazeč m kompostisto

sazenice f bot. plantido

sázet ned. bot. planti, zvl. typo. komposti,

sport. veti, meti vetajxon

sázk/a f veto, vyhrát / prohrát ~u gajni /

perdi veton, dávat něco v ~u riski ion

sbalit dok. zabalit (en)paki, smotat envolvi,

kunvolvi, # ~ si své věci forporti sian pro-

pr(iet)ajxon

sběh/ m lidí svarmo / tumulto (de homama-

so), amasigxo, ~nout se dok. kunkuri, #

sliny se mu ~ly na jazyku salivo venis en

lian busxon

sběr/ m kolekt(ad)o, plodů, úrody pluk(ad)o,

~ač m kolektisto, kolektanto, tech. kolek-

tujo, přístroj kolektilo, eltech. arcxo, tyčo-

vý ~ač dopr., žel. troleo, kurentodeprenilo,

~ačka f naběračka gastr. i obecně kulerego,

cxerpilo, ~atel m kolektanto, ~atel zná-

mek filatelisto, ~na f kolektejo, kolekta

punkto, deponejo, tenejo, ~na nálezů de-

ponejo de trovajxoj, ~na sázek vetakcep-

tejo, ~né suroviny utiligeblaj rubajxoj /

forjxetajxoj

 

 

329

se

 

 

sbíha/t ned. dolů malsuprenkuri, descendi, #

~t / sejít z pravé cesty deturni sin / devii

de la gxusta vojo, ~t se kunkuri, mat. kon-

vergxi, kolektigxi, ~vý konvergxa, ~vé pa-

prsky konvergxaj radioj, ~vost f kon-

vergxenco

sbíje/čka f pneuxmata martelo, ~t ned. kun-

najli, (bat)kunigi, junti, ~t ~čkou batadi

per p. m.

sbírat ned. kolekti, zahr. rikolti, plody, hou-

by, brambory pluki

sbírk/a f kolekt(ajx)o, činnost kolektado, ~

obrazů bildokolekto, pinakoteko, ~a zá-

konů kolekto de legxoj, kodo, legxaro, ~a

motýlů papilikolekto, pořádat ~u kvesti

sblížení n interproksimigxo, interamikigxo

sblížit dok. (inter)proksimigi, intimigi, ~ se

interproksimigxi, intimigxi, familiarigxi

sbohem adiaux, dát ~ adiauxi (někomu iun),

diri adiaux

sbor/ m grupo, aro, kolegio, kolegaro, div.,

hud. ensemblo, voj. korpuso, diplomatic-

ký ~ diplomataro, ~ pěvecký ~ (kant)-

hxoro, koruso, hxor(us)o, ~ pověřenců ko-

legio de komisiitoj, požární ~ fajrobriga-

do, smíšený ~ gea hxoro, velitelský ~ ko-

mandantaro, člen ~u, ~ista hxorano, profesí

hxoristo, skladba pro ~ hxorajxo, ~mistr m

hxorestro, kapelestro, ~ník m kolekto de

paroladoj, prelegaro, ~ový grupa, hxora,

~ový zpěv hxora kantado

sborovna f konferencejo, instruistejo

sbratření n (inter)fratigo, (inter)fratigxo

sbratřit se dok.( inter)fratigxi

scedit dok. filtri

scelit dok., scelovat ned. (re)unuigi, (re)-

kompletigi, ~ pozemky regrupigi / koma-

sacii parcelojn, ~ látku (tekso)sxtopi sxto-

fon, roztrženou rekunigi sxtofon, ~ se ku-

nigxi, unuigxi

scelování n kunigo, ~ pozemků komasacio

scén/a f sceno, jeviště scenejo, loutková ~a

marioneta scenejo, ~árista m scenaristo

~ář m scenaro

scenerie f scenerio, pejzagxscest/í n erarvojo, malgxusta

vojo, dostat se

na ~í perdi la gxustan vojon, iri malgxustan

vojon, ~ný misvojiga, devojiga

scink m zool. skinko

scintil/ace f scintilado, ~ovat ned. scintili

scvrknout (se) dok. sxrumpi, malsxveli, kun-

tirigxi, přen. malaperi, bot. rugi

sčetlý multe leginta, erudicia, dokta

sčíta/cí adicia, sumiga, (el)nombra, ~nec m

mat. adiciato, sumero, ~čka f sumigilo, ~t

ned. adicii, sumigi, nombri, hlasy při vol-

bách skrutinii

sčítání n adicio, sumigo, nombrado, ~ hlasů

skrutinio, ~ obyvatelstva censo, popol-

nombrado

sděl/it dok., ~ovat ned. sciigi, informi, ko-

muniki, diri, ~ení n sciigo, informo, ko-

munik(ajx)o, sciajxo, ~itelný komunikebla

sdělný viz sdílný

sdělov/ací komunika, ~ací technika tele-

komunika tehxniko, ~ání n komunikado

sdílet ned. partopreni en io, ~ stanovisko

dividi ies vidpunkton, samopinii kun iu,

kunsenti (kun iu), ~ radost s někým di-

vidi gxojon kun iu

sdíln/ost f komunikemo, ~ý komunikema,

konfidema, sciigema

sdružení n asocio, unio, ligo, kompanio,

korporacio, federacio, organizo, grupigxo,

unuigxo, států (kon)federacio, ~ rodičů a

přátel školy gepatra konsilanta rondo ler-

neja

sdružen/ý unuigita, unuigxinta, ~é okno

kunigita fenestro, ~ý závod sport. kom-

binita konkuro, ~ý závodní klub komuna

sindikata klubo

sdruž/it dok., ~ovat ned. grupigi, unuigi, a-

sociigi, organizi, ~it se grupigxi, unuigxi, a-

sociigxi, kunigxi, ~ování n asociado

se předložka, viz s

se zájméno 1 si (pouze pro 3. osobu), # myje ~

li lavas sin 2 ostatní osoby myjí ~ ili lavas

sin, myji ~ mi lavas min, myješ ~ vi lavas

vin myjeme ~ ni lavas nin 3 zvratnost vy-

jádřená též příponou -igxi: dveře ~ zavřely

la pordo fermigxis 4 neurčitý podmět oni: íká ~ oni diras 5

některým českým

zvratným slovesům odpovídá v espe-

 

 

seance

330

 

 

rantu sloveso nezvratné: učím ~ mi lernas

seance f seanco

sebe sin (mem), zapomíná na ~ li / sxi for-

gesas sin mem, podívej se sám na ~ ri-

gardu vin mem, haníme ~ ni mallauxdas

nin, odpovídám za ~ mi respondecas pri

mi (mem), být bez ~ esti senkonscia /

sveninta, být bez ~ vzteky esti ekster si

pro kolerego / furiozo, dál od ~ unu disde

la alia, okolo ~ cxirkaux si, u ~ cxe si, jít do

~ esplori sian memon / respondecon

sebedůvěra f mem(kon)fido

seběhnout dok. malsuprenkuri, descendi

sebejist/ota f memkonscio, aplombo, ~ý

aplomba, memcerta, (tro) memfida, ~ý

muž memkonfida / suverena / aplomba vi-

ro

sebekázeň f memdisciplino

sebeklam m sintrompo

sebekrit/ický memkritika, ~ika f memkriti-

ko, sinkritiko

sebeláska f memsxato, memamo

sebeobět/avost f sindomeno, ~ování n si-

nofero, sinfordono, ~avý sinfordona

sebeobran/a f sindefendo, nauka o ~ě sin-

defendologio

sebeovládání n memregado, sinregado

sebepozorování n fil. introspekto

sebeurčení n sindetermino, sindecido, sin-

destino

sebevědom/í n memfido, memkonscio, velké

aplombo, ~ý memfida, memkonscia, příliš

aplomba

sebevíc kiom ajn, # byť bych pracoval ~

kiom ajn mi laborus

sebevra/h m sinmortiginto, ~žda f mem-

mortigo, sinmortigo, odb. suicido

sebevýchova f sineduk(ad)o

sebevzdělá(vá)ní n sininstruado, sinkleri-

gado

sebezáchov/a f sinkonservo, sinsavo, pud

~y instinkto de sinkonservo, ~ný sinkon-

serva, sinsava

sebezáchrana f sinsavo

sebezapření n abnegacio, sinforgeso

sebou: mezi ~ inter si, vzít s ~ kunpreni,

preni kune, # to se rozumí samo ~ tio

estas memkomprena / komprenebla

sebra/t dok. kolekti, zvednout levi, sběrem

pluki, odebrat forpreni, ukrást sxteli, predi,

uzurpi, # voda všechno ~la akvo cxion

forportis, ~t se (re)kolekti siajn fortojn,

uzdravit se resanigxi

sebranka f hanl. o lidech skorio (přen.)

secí sema, ~ stroj sem-masxino

seč f 1 bitva, řež batalo, interbatigxo 2 sečení

falcxado 3 pracovní proces v lesnictví např.

obnovná ~ renoviga arbohakado

seč zájmeno, příslovce co, jak, # dělá, seč mů-

že li klopodas, kion li kapablas, utíkal,

seč byl li kuris kiom li povis

sečíst dok. adicii, sumigi

sečna f sekcanto, sekanto

sedací sida, ~ nerv ishxiato, ~ vana sidban-

kuvo

sedačka f sidilo

sedadlo n židle, segxo, lavice sidbenko, sklá-

pěcí ~ klapsegxo, čalouněné ~ remburita

segxo, ve vagoně ap. benko, sidloko

seda/t si ned. esti sidigxanta / eksidanta, ~vý

sidema

sedět ned. sidi, ~ na vejcích kovi, ~ mode-

lem pozi, ~ ve vězení hovor. punsidi

sedlák m bienmastro, venkovan kamparano,

kampulo

sedl/ář m selisto, ~at ned. seli

sedlina f sedimento, fecxo, po vyluhování re-

kremento, kávová ~ kafrekremento, od-

středěná ~ centrifugajxo

sedlo/ n selo, horské ~ zeměp. montpasejo,

být v sedle sidi firme en selo, ~vitý sel-

forma

sedl/ý surfundigxinta, sedimentigxinta, fecxin-

ta, ~é mléko kazeigxinta lakto

sedm/ sep, ~ set sepcent, ~desát sepdek,

~desátý sepdeka, ~(ičk)a f sep(op)o,

~iletý sepjara, ~ina f sepono, ~inásobný

sepobla, ~krát sepoble, časově sepfoje,

~náct dek sep, ~náctý deksepa, ~ý sepa,

po ~é sepafoje

sedmiboj m sport. heptatlono

Sedmihradsko n zeměp. Transilvanio

sedmikráska f bot. lekanteto

 

 

331 semestr

 

 

sednout (si) dok. sidigxi, eksidi, sidigi sin, #

~ na lep lasi sin trompi, ~ se mléko ka-

zeigxi, krev aj. koaguligxi

sedrat dok. forsxiri, desxiri

sedřít dok. defrot(eg)i

segment m segmento

segregace f segregacio

sehnat dok. dohromady kunpeli, arigi, obsta-

rat havigi, akiri, # ~ děti z postele forpeli

infanojn el la litoj

sehnout dok. klini, ~ se klinigxi

sehrát dok. zahrát ludi, hud. muziki, koncer-

ti, uskutečnit okazigi, realigi, efektivigi,

plenumi, prepari, předstírat sxajnigi, aktori,

afekti, dosáhnout souhry harmoniigi,

akordigi

seizm/ograf m sismografo, ~ický sisma,

seisma

sejít dok., scházet ned. dolů malsupreniri, de-

scendi, zbloudit erarvojigxi, mravně mal-

moraligxi, degeneri, ~ se schodů malsu-

preniri sxtuparon, ~ z cesty devojigxi, de-

flankigxi de la gxusta vojo, ~ ze světa morti,

forpasi, forlasi cxi tiun mondon, # sejde z

očí, sejde z mysli for de la okuloj, for de

la koro, sešlo z toho la afero ne okazis, na

tom nesejde tio ne gravas, ~ se kunveni,

renkontigxi, rendevui

sejmout dok. depreni, expr. zabít likvidi, ~

klobouk demeti cxapelon, ~ vinu senigi

de kulpo, senkulpigi

sekáč/ m 1 kosou falcxisto, falcxanto 2 švihák

bravulo 3 dláto cxizilo, ~ek m zvl. gastr. ha-

ketilo

sekačka f falcxmasxino, ~ na trávu gazon-

tondilo

sekaná f gastr. haketita viando, haket(it)ajxo

sekant m sekanto

sekat ned. 1 haki 2 kosit falcxi 3 zbraní glavi,

sabri, dlátem cxizi

sekce f oddělení sekcio, pitva sekcado

sekční sekcia

sekera f hakilo, dřevorubecká toporo, teslice,

širočina adzo, indiánská tomahoko

sekre/t m biol. sekrecio, ~ce f sekreciado

sekret, sekrét m pečetní prsten sigelo, sigel-

ringo

sekretariát m místnost, budova sekretariejo,

úřad sekretariato

sekretář/ m tajemník sekretario, skříň akto-

sxranko, kartarsxranko, ~ka f sekretariino

sekt m gastr. sxauxmvino

sekt/a f náb. sekto, ~ář m sektano

sektor m sektoro

sekunda f 1 základní jednotka času sekundo,

značka s 2 hud. sekundo 3 dua klaso (de li-

ceo / mezlernejo)

sekundant m sekundanto

sekundární druhořadý duaranga, duagrada,

el., chem., bot. sekundara

sekvence f sekvenco

sekvestr/ m lék. sekvestro, ~ace f práv. se-

kvestro, práv., lék. činnost sekvestrado

sekvoje f sekvojo

sekýrovat ned. hovor. troordoni, molesti,

cxikani, komandacxi

selanka f idilio

sele n porkido

selekc/e f selektado, provádět ~i zvl. biol.

zahr. selekti

selén m chem. seleno

selha/t dok. malsukcesi, misfunkcii, fiaski,

maltrafi, porouchat se, zvl. dopr. panei,

perturbigxi, # ~la mi paměť mia memoro

misfunkciis, naděje ~la la espero ne

efektivigxis / ne plenumigxis

selka f bienmastrino, venkovanka kampuli-

no, kamparanino

selsk/ý kampula, ~á usedlost bien(dom)o,

~á vzpoura kampula ribelo

sem cxi tien, tien cxi, až ~ gxis cxi tie(n), ~ a

tam tien kaj reen, ~ tam ie - tie, dise - mi-

se, časově iam - tiam, de tempo al tempo

semafor m semaforo, trafiklumoj, lumsigna-

loj

semant/ém m lingv. semantemo, ~ika f se-

mantiko, ~ický semantika

sémě n lit. semo

semen/ík m bot. ovario, grajningo, ~o n se-

mo, zool. spermo, ~ářství n semvendejo

semestr m semestro, duonjaro

 

 

semhle

332

 

 

semhle (hovor.) cxi-tien

semifinále n sport. duonfinalo

seminář m seminario

semínko n malgranda / eta semo, semeto,

hořčičné ~ sinapa semeto

sémiologie, sémiotika f fil., inf. semiotiko

semiš/ m velurledo, ~ky f pl.velurledsxuoj

Semit/a m semido, s~aj lingvoj semitské

jazyky

semknout dok. kunpremi, grupigi, ~ do ná-

ruče cxirkauxbraki, enbrakigi, brakumi, ~

se grupigxi, kunigxi

semlít dok. mueli

sen m songxo, touha revo, tísnivý sen kosxma-

ro, inkubsongxo, ve snách en songxoj, dor-

m(ant)e

sena f, senn(es)ové listy bot., lék. senao

senát/ m senato, supera cxambro de deputi-

toj, sbor zástupců senataro, budova se-

nat(ar)ejo, ~or m senatano

sendvič m gastr. sandvicxo

seník m fojn(ten)ejo

senil/ita f lék. senileco, ~ní senila

seno/ n fojno, ~seč f fojn(o)rikolto

sentimentální sentimentala

senza/ce f sensacio, furoro, budit ~ci furori,

~ční sensacia

senzitivní sentema

senzorický sensora

senzuali/smus m sensualismo, sensismo,

~ta f sensemo

separ/ace f separo, apartigo, polit. osamo-

statnění secesio, ~át m typo. aparta depre-

so, kromkopiajxo, ~ativní partikulara, ~o-

vat ned. i dok. apartigi

sepětí n konekso

sépie f zool. sepio

sepnout dok., viz též spínat, kunkrocxi, ku-

nigi, kunfiksi, alkrocxi, alligi, tech. sxalti,

přezkou buki, agrafi, ~ ruce kunmeti / in-

terplekti / interfingrigi la manojn

sepnutí n el. obvodu sxalto

seprat se 1 rvát se interbatigxi, interbatalacxi

2 text. lavkuntirigxi

sepsat dok. dílo verki, auxtori, soupis listigi,

protokol protokoli, ~ závěť testamenti

sep/se f lék. sepsemio, ~tický sepsa

septima f 1 hud. septimo 2 postupný ročník

sepa klaso (de liceo / gimnezio)

serail m hist., arch. serajlo

séri/e f serio, ~ový seria, ~ová výroba seria

fabrikado / produktado

seriál m (film)serio, kreslený ~ bildrakonto

seriózní serioza

serpentin/a f dopr. gxirejo, ~y f pl., ~ová

cesta serpentuma / meandra vojo

sérum n krevní sero, antisérum serumo

servilní flatservema, servila

servír/ka f kelnerino, ~ovat ned. servi, sur-

tabligi, sport. serviri / enludigi pilkon (per

manbato)

servis m souprava servico, služba servo,

sport. serviro, kávový ~ kaf(o)servico

servítek m busxtuko

serž m text. kepro

seržant m sergxento

zařa/dit dok., ~zovat ned. vicigi, ordigi, a-

rangxi, klasifiki, ~dit vagóny rangxi / ma-

novri vagonojn, ~dit se vicigxi, ~ďovací

nádraží manovra stacio, rangxostacio

seřezávat ned., seříznout dok. odříznout de-

trancxi, fortrancxi, upravit pritrancxi

seřídit dok., seřizovat ned. (al)gxustigi, me-

chanismus reguligi, agordigi

sesadit dok. spojit kunmeti, z funkce eksigi

sesk/očit dok., ~akovat ned. desalti (malsu-

pren), padákem parasxuti, ~očit z koně de-

cxevaligxi, # přikázat ~očit z koně ordoni

decxevaligi

seskok m desalto, parasxuta descendo

seskupit dok. grupigi, ~ se grupigxi

sesmeknout se dok. degliti

sesout se dok. degliti, terenfali, bořit se dis-

fali, detruigxi, (fal)ruinigxi

sestava f grupigo, arangxo, kombino, kom-

ponajxo, úplná tutajxo, tech. muntajxo

sestávat ned. konsisti

sestav/it dok., ~ovat ned. kunmeti, lit. kom-

poni, tech. munti, seznam, plán starigi lis-

ton / planon, kompilovat kompili

sesterský fratin(ec)a

sestoupit dok., sestupovat ned. malsupreni-

ri, descendi, sobiri

 

 

333 sezení

 

 

sestra f fratino, dětská ~ infanflegistino,

rehabilitační ~ lék. rekapabliga flegistino,

zdravotní ~ (hospitala) flegistino, oslo-

vení v náb. organizaci frat(ul)ino

sestrojit dok. konstrui, munti

sestřelit dok. pafe faligi

sestřenice f kuzino

sestřička f franjo

sestřih/ m odb. pritondo, ~ filmu muntajxo

de filmo, ~nout dok. pritondi, ~nout film

munti filmon

sestup/ m malsupreniro, descendo, ~ný mal-

suprenir(ant)a, descenda

sesypat dok. desxuti, dohromady kunsxuti, ~

se desxut(igx

)i

sešít dok., sešívat ned. kunkudri

sešit/ m kajero, notový ~ notkajero, po-

známkový ~ notlibr(et)o, notkajero, vy-

cházet v ~ech aperi pokajere

sešívačka f kancelářská (paper)krampilo,

agrafilo, kajerilo

seškr/abat, ~ábat, ~ábnout dok., ~abovat

ned. skrapi

sešl/apat, ~ápnout dok., ~apávat, ~apovat

ned. piedpusxi, ~ boty tretplatigi / trivi sxu-

ojn

sešlost f 1 ochablost kadukeco 2 schůzka ho-

vor., expr. kompanio, amika rondo 3 věkem

marasmo

sešl/ý kaduka, obnošený eluzita, trivita,

shromážděný kunveninta, ~é stavení kadu-

ka / mizera / malzorgita domo

sešněrovat dok. kunlacxi

sešvagřit se dok. bofratigxi

set m sport. seto, v tenise serio

setba f, setí n semado, semperiodo

setin/a f centono, ~ný centezimala, centuma

setkání n plánované renkontigxo, náhodné in-

tervidigxo, schůzka rendevuo, ~ na nejvyšší

úrovni kunsido je la plej supera nivelo,

pint(kunsid)o, pintrenkontigxo

setkat se dok., setkávat se ned. renkontigxi

setmělý mallumigxinta, krepuskigxinta, mal-

heligxinta

setmět se dok. mallumigxi, krepuskigxi, ves-

perigxi, noktigxi, malheligxi

setník m voj. kapitano, rotestro, hist. cent-

estro, centuriestro

setnina f voj. roto, kompanio, hist. centurio

setnout dok. dehaki, forhaki, popravit sen-

kapigi

setr m pes setero

setrvačka f tech., hodinek balanciero

setrvačn/ík m inercirado, ~ost f fyz. inercio,

~ý inercia

setrvat dok. zůstat resti, ~ na něčem persisti

en io, insisti pri io

setřást dok. deskui

setřít dok. forvisxi

sever/ m nordo, na ~ norden, al nordo, na ~

od, ~ně od norde de, od ~u de norde, ~ně

norde, směr norden, ~ní norda, zeměp. po-

lární boreala, ~ní záře boreala auxroro, ~ní

Evropa zeměp. Norda Euxropo, Nordeuxro-

po, ~oamerický nordamerika, týkající se

USA usona, ~očeský nordbohemia,

~ovýchod m nordoriento, ~ovýchodní

nordorienta, ~ský nordlanda, skandinava,

nordia, ~ské klima boreala klimato

Severní Amerika zeměp. Nordameriko, ~

Irsko zeměp. Nord-Irlando, ~ ledový oce-

án Norda / Arkta Glacia oceano, ~ moře

Norda maro

Seveřan m nordano

sevřen/í n kunpremo, enferm(igx

)o, cxirkaux-

baro, kuntenigxo, ~ě strikte, kunpremite

sevřít dok. kunpremi, stringi, # ~ ruku v

pěst pugnigi la manon, k. pugnon, srdce

se mu sevřelo kunpremigxis lia koro

sevšednět dok. banaligxi

sex m sekseco, seksa logo / tento, amoro,

~-appeal m seksallogo, ~y sekse alloga

sexta f 1 hud. seksto 2 postupný ročník sesa

klaso (de gimnazio)

sextant m sekstanto

sextet m hud. sesopo

sexu/alita f sekseco, ~ální seksa, ~ální

zvrácenost seksaj perversoj, perversio,

~olog m seksologo

sezení n sidado, schůze kunsido, kunveno,

um. pozado

 

seznam

334

 

 

seznam/ m listo, katalogo, sliparo, kartote-

ko, tabelo, rejstřík indekso, jmenný ~ no-

maro, telefonní ~ telefonlibro, # uvést v

~u, zanést do ~u enlistigi

seznámit dok. kon(at)igi, ~ někoho s ně-

kým konatigi iun kun iu, ~ někoho s ně-

čím konigi ion al iu, ~ se (inter)konatigxi

(s někým / něčím kun iu / io), ~ se dů-

kladně s pracovním postupem gxisbunde

lerni la laborprocedon

seznámení n interkonatigxo

sezón/a f sezono, hlavní ~a cxefsezono, ~ní

sezona

sezvat dok. inviti

sežrat dok. formangx(eg)i, (for)vori

sfér/a f oblast sfero, medio, vesmír kosmo,

kulturní ~a kulturmedio, ~ický sfera

sfinga f sfinkso

sfouknout dok. blovestingi

Shakespeare m Ţekspiro

shánět ned. hledat intense ion sercxi, klo-

podi trovi / havigi ion, honěním shromaž-

ďovat kunpeli, nutit k sestupu malsuprenigi,

opatřovat si havigi al si, # ~ peníze avide

kolekti / akiradi monon, ~ se po penězích

strebi havigi al si monon

shledaná f, ~ání n revid(igx

)o, na shleda-

nou gxis (la) revido

shledat dok. něco nějakým trovi ion ia, ~ se

s někým renkontigxi / revidigxi kun iu

shlédnout dok. malsupren rigardi, ~ se v

něčem (ek)admiri ion

shltnout dok. forgluti

shluk m, ~nutí n tumulto, amasigxo

shlukovat ned. arigi, chem., lék. aglutini, ~ se

arigxi

shnilý putr(int)a

shnít dok. forputri

shod/a f akordo, harmonio, egaligxo, časová

koincido, ve statistice kvalito de algxustigo,

kompatibilnost interakordo, ~a okolností

akordo / renkontigxo de cirkonstancoj, ve

~ě s něčím konforme al io, uvést ve ~u

konformigi, koincidigi

shodit dok. srazit dejxeti, zbavit se formeti

shodnost f mat. kongrueco

shod/nout se dok., ~ovat se ned. být stejný

identigxi, dorozumět se interkonsenti, snášet

se akordigxi, harmoniigxi, zvl. mat. kon-

gru(igx

)i, koincidi

shodný egala, identa, akorda, mat. koincida,

kongrua

shon m spěch rapidado, hastado, nával tu-

multo, shánění prizorgo, havigo, akiro

pracovní ~ laborurgxigxo

shora de supre, ~ uvedený supre menciita /

aludita / citita

shořet dok. forbruli, brulkonsumigxi

shovívav/ost indulgemo, ~ý indulg(em)a,

pardonema, být ~ý indulgi

shrábnout, shrabat dok., shrabávat,

shrabovat ned. (kun)rasti, # ~ peníze

přen. hovor. enposxigi monon, sxveligi la

posxojn

shrbený dorsfleksa, gxibigita, dorskurba

shrbit dok. gxibigi, ~ se gxibigxi

shrnout dok. na hromadu amasigi, kunsxovi,

obsah resumi, slámu kunrasti

shrnovač m stav. stroj dozro, dozero, skrap-

masxino, terskrapilo, boční ~ anguldozro,

čelní ~ buldozro

shrnutí n obsahu resumo

shromáždění n kunveno, amasigxo, kolek-

tigxo, renkontigxo, mitingo, valné ~ gxenera-

la kunveno, asembleo, Národní ~ Nacia

Asembleo, parlamento, Valné ~ Organi-

zace spojených národů Gxenerala Asem-

bleo de la Unuigxintaj Nacioj

shromaždiště n kunvenejo

shromáždit dok., shromažďovat ned. kun-

venigi, nasbírat kolekti, nahromadit ama-

sigi, arigi, ~ se kunveni, rendevui, arigxi,

kolektigxi

shůry lit. de supre

shýb/at se ned., ~nout se dok. klinigxi, klini

sin

scházet ned. viz sejít, descendi, chybět man-

ki, být nepřítomný foresti, ~ se kunveni

schéma n shxemo, schematický shxema

scherco n hud. skerco

schizma n shxismo, skismo

schizo/frenie f lék. shxizofrenio, ~idní shxizo-

ida

schlíplý dolů visící, svěšený pendanta, zdep-

taný, apatia, senfortigxinta, velka

 

 

335

sílit

 

schnout ned. sekigxi, sensukigxi

schod/ m sxtupo, ~y m pl.sxtuparo, pohyblivé

~y eskalatoro, rulsxtuparo, ~iště n sxtuparo,

dvouramenné ~iště dubraka sxtuparo, to-

čité ~y / ~iště helica sxtuparo

schodek m ekon. deficito, manko

scholastika f fil. skolastiko

schopn/ost f kapablo, talento, povo, fakulto,

platební ~ost solventeco, slučovací ~ost

odb. afineco

schopný kapabla, vhodný tauxga, nadaný ta-

lenta, ~ dopravy transportebla, ~ platit /

platby solventa, pagokapabla, ~ práce la-

borkapabla, ~ života vivipova, vivkapabla,

být schopen esti kapabla, # být ~ všeho,

být ~ každé špatnosti esti senskrupula /

senindulga / senrespekta

schoulit dok. kuntir(ig)i, ~se kauxrigxi, kunti-

rigxi

schovan/ec m zorgato, přijatý za vlastního

adoptito, adoptita infano / filo, ~ka f zor-

gatino, adoptita filino

schovat dok. kasxi, ~ se kasxi sin, kasxigxi

schovávan/á f : hra na ~ou kasxludo

schránka f ujo, kest(et)o, skatolo, tenejo,

bezpečnostní ~ kiraskesto, ~ na dopisy

domovní leterskatolo, poštovní ~ posxtkes-

to, vnější ~ plžů a mlžů konko

schůdky m pl. sxtupetaro, přenosné sxtupa es-

kalo

schůdn/ý irebla, pasebla, učinit ~ým ire-

bligi, ~ost f irebleco, # ~ější východisko

pli tauxga solv(ad)o

schůz/e f kunveno, kunsido, ~ka f rendevuo,

renkontigxo, ~ovat ned. kunveni

schvácený plenlac(igit)a

schvál/ení n aprobo, bontrovo, oficielní rati-

fo, ~it dok. aprobi

schváln/ě úmyslně intence, navzdory spite

(něčemu, někomu al io/iu), ~ost f spi-

t(ajx)o, # zákon ~osti hovor. expr. legxo de

malico, malica spitlegxo

schvátit dok. plenlacigi

schýlit dok. klini, ~ se, schylovat se ned.

klinigxi, o čase proksimigxi

si al si / mi / vi / ni

Sibigx

f zeměp. Siberio

Sibyla f myt. sibilo, divenistino

sice připouštěcí ja, estas vere, certe, sendube,

v jiném případě aliokaze, a ~ (kaj) nome, #

ztratil ~ mnoho, ale vydrží li perdis ja

multon, sed li eltenos

síci ned. lit. viz sekat

sídelní sideja, restadeja, rezidenca

sídliště n logxkvartalo, (plan)setlejo

sídlit ned. bydlet logxi, restadi, mít sídlo rezidi,

hromadně osídlit setli

sídlo n sidejo, rezidejo, bydliště logxloko, do-

micilo

siemens odvozená jednotka SI elektrické vodi-

vosti simenso, značka S

sifon m sifono

sigma název písmene řecké abecedy sigma

signál/ m signalo, # el. ~ slábne la signalo

fadas, ~ní signala, opatřit ~ním zaří-

zením signalizi

signali/sta m signalisto, ~zace f signalado,

~zovat ned. signali

signat/ář m subskribinto, ~ura f 1 značka /

číslo knižního svazku marko 2 podpis sub-

skribo

sikh m v Indii Siko

síla f forto, potenco, intenso, vlastnost forte-

co, branná ~ militfortoj, dostředivá ~

alcentr(okur)a forto, hybná / hnací ~ mo-

va forto, koňská ~ zast. cxevalpovo, cxeval-

forto, kupní ~ acxetpovo, pracovní ~ la-

borforto, osoba laborpersono, přitažlivá ~

gravito, pezoforto, vodní ~ akvoforto, ~

zvuku sonintenso, ~ zvyku forto de kuti-

mo, plný síly fortplena, # vší silou per

cxiuj fortoj, per beko kaj ungoj

silácký fortegula, herkula

silák m fort(eg)ulo

siláž/ f zeměd. silajxo, konzervování insilado,

ensiligado, píce insilajxo, ensiligajxo, silfu-

ragxo, ~ovat ned. insili, ensiligi

silice f eteroleo, eteresenco, volatila oleo /

esenco

sílící poskytující posilu fortodona, plifortiga

silikon m chem. silikono

sílit ned. (pli)fortigxi, tloustnout dikigxi, gra-

sigxi

 

 

silnice

336

 

 

silnice f sxoseo, landvojo, čtyřpruhová ~

kvarlena sx., rychlostní ~ auxtosxoseo, auxto-

vojo, hlavní ~ cxefvojo

silniční sxosea, voja

silnoproud m forta / alttensia kurento

silný forta mocný, potenca, tlustý dika, pevný

fortika, # ~ otřes země intensa tertremo

silo n silo, silážní jáma insilujo

silon/ m silono, ~ky f pl. hovor. silonsxtrum-

poj

silueta f silueto

Silvestr m Silvestro, silvestr m (hovor.) sil-

vestra tago / vespero

símě n lit. sem(er)o

simul/ace f simul(ad)o, ~ant m simulanto,

~ovat ned. simuli, sxajnigi

simultán/ka f šachy simultana ludo, ~ní si-

multana

síň/ f halo, salono, cxambrego, auxlo, ~, ~ka f

cxambreto, předsíň antauxcxambr(et)o, ves-

tibl(et)o, soudní ~ jugxocxambro, zasedací

~ kunsidejo

sinekura f práv. sinekuro

Singapur m zeměp. Singapuro

singulár m lingv. singularo

sinhálština f la sinhala (lingvo)

sintr/ m geol. sintro, ~ace tech. sintrado

sinus/ m sinuso, ~oida f sinusoido

Sion/ m Ciono, s~ismus m cionismo, sio-

nismo

síp/at ned. anheli, sibli, rasli, ~ot m raslo

Sir(e) oslovení Siro

síra/ f sulfuro, ~n m sulfato

siréna myt., zool., tech. i přen. sireno, pouze

píšťala fajfilego

sirka f ( hovor.) alumeto

sirnatan m (zast.) chem. tiosulfato, ~ sodný

dinatria tiosulfato, viz thiosíran

sirn/ík m chem. sulfido, ~ý sulf(ur)a

siro/uhlík m karbona disulfido, ~vodík m

hidrogena sulfido, hidrogensulfido, sulfa-

no

sirot/činec m (zast.) orfejo, ~ek m orf(in)o

sirup m siropo

sirý lit. orfa, dezerta, forlasita

sigx

ičitan m chem. sulfito

sířit ned. sulfuri

sisal m text. sisalo

sistém m sistemo

Sisyfo/s m Sizifo, s~vský sizifa

síť f i přen. reto, sport. reto(strio), visutá ha-

mako, ~ na zavazadla pakajxrako, ve voze /

vagoně bagagxrako, dopravní ~ trafika r.,

rozvodná ~ el. r. de lineoj, distribua r.,

silniční ~ sxosea r., vojaro, ~oví n retaro,

~ovka f bazarreto, retsako

sít ned. semi

sít/í n bot. junkaro, junkejo, ~ina f junko

sítnice f anat. retino

sít/o n kribrilo, ~ko n zvl. gastr. kribrileto

síťokřídlý neuxroptera

situ/ace f situacio, cirkonstanc(ar)o, zobra-

zení na mapě situo, celková povětrnostní

~ace gxenerala vetersituacio, ~ovaný u-

místěním lokita, společensky bonstata, pro-

spera, ~ovat dok. i ned. situigi

sivý (cindro)griza, cindrokolora

sjednat dok. interkonsenti, smluvně kontrakti

sjedno/tit dok., ~covat ned. unuigi, ~tit se

unuigxi, ~cení n unuigo, unuigxo

sjet dok., sjíždět ned. dolů malsuprenveturi,

descendi, veturi malsupren / valen, alvali,

desupri, hovor. pokárat bruske riprocxi,

skoldi, ~ / sjíždět se kunveture veni, kun-

veni, kolektigxi, kunveturigxi

sjezd/ m kongreso, sport. descendo, účast-

ník ~u kongresano, ~ař m sport. descenda

skiisto, ~ové lyžování descenda skiado,

~ovka f, ~ová dráha descendvego,

skidescendejo

sjízdný veturebla

skácet dok. faligi, převrhnout renversi

skadrona f voj. skadro

skafandr m skafandro, submara masko

skák/at ned. salti, poskakovat hopi, ~at přes

švihadlo sxnursalti, ~ání n saltado

skála f roko

skalár m fyz. skalaro

skalice f chem. sulfato, vitriolo, ~ bílá blan-

ka v., zinka s. sepakva, ~ modrá blua v.,

kupra s. kvinakva, ~ zelená verda v., fera

s. sepakva

 

 

337 sklíčidlo

 

 

skalisko n roko, útes rifo

skalka f roketo, rokgxarden(et)o

skaln/atý rok(oricx)a, rokoza, ~í roka

skálopevný rokfirma

skalp/ m skalpo; ~el m lék. skalpelo, ~ovat

ned. skalpi

skand/ál m skandalo, ~alizovat ned. i dok.

skandali

Skandináv/ec m skandinav(ian)o, ~ie f ze-

měp. Skandinavio, ~ský skandinav(i)a

skandovat ned. skandi

skaner/ m el., inf. skanilo, # snímat obraz

~em skani

skanout dok. lit. deguti, pogute deflui

skansen, skanzen m subcxiela muzeo pri

popola arkitekturo, skanseno

skarifik/ace f. skarifiko, ~átor m lék. nástroj

skarifikilo, ~ovat ned. i dok. lék., zeměd.

skarifiki

skasat dok., skasávat ned.: ~ plachtu nám.

refi

skát dok., skávat ned. text. tvirnigi, tordob-

ligi nit tordi

skaut/ m skolto, dospívající též rovero, ~ing

m, ~ství n skoltado, skoltismo, ~ka f

skoltino, ~ský skolta

skeč m div. skecxo

skelet/ m anat. ostaro, i stav. skeleto, ~ový

skeleta

skeleton m sport. skeletono

skelný vitreca, vitreska, ~ papír sablopape-

ro, smirga papero

skep/se f skeptikeco, ~tický skeptika, ~tik

m skeptikulo

sketa m (hovor.) poltrono

skic/a f skizo, krokizo, ~ář m skizbloko,

~ovat ned. skizi, krokizi

skinhead m razkapulo

sklad/ m zboží stoko, ~, ~iště n magazeno,

stokejo, provizejo, deponejo, stapl(ej)o,

(var)tenejo, ~ nábytku meblotenejo, ~

zbraní arsenalo, # být na ~ě esti stokata;

esti en la stoko, bez ladu a ~u senorde,

hxaose, ~ník m var-manipulisto, magaze-

nestro, stokisto, ~ný spacsxpara

skláda/cí faldebla, ~cí židle faldebla segxo,

faldosegxo, ~čka f hra puzlo, jxigo

skláda/t ned. dohromady kunmeti, do záhybů

(kun)faldi, do kupy, stakigi, s / z povrchu

demeti, s / z vozu malsxargxi, elvagonigi, el-

sxargxi, hud. komponi, peníze deponi, funkci

rezigni, abdiki, demisii, báseň verki, ~t

přísahu jxuri, ~t se z čeho konsisti, nač

kotizi, kolekti monon

skladatel m hud. komponisto, lit., šachy aux-

toro

skladba f složení strukturo, konsisto, hud.

komponajxo, kompozicio, muzikajxo, mu-

zikpeco, koncertní koncertajxo, lingv. sin-

takso, frazarangxo, slovní ~ vort-sintakso,

větná ~ propozicio-sintakso, ~ souvětí

fraz-sintakso

sklánět ned. klini, ~ se klini sin, klinigxi

sklápě/cí renversebla, klinebla, baskula, ~cí

automobil, ~čka f baskulkamiono, ~t

ned. klini, renversi, vyklápět (z vozu) elsxuti,

malsxargxi

sklapnout dok. klakfermi

sklárna f vitrofabriko, vitrofarejo

sklář/ m vitrofaristo, vitroblovisto, ~ský

průmysl vitro-industrio, ~ství n vitrofara-

do

sklátit dok. faligi, deskui

sklenář/ m vitristo, ~ství n obor vitrista me-

tio, dílna vitristejo, obchod vitromagazeno,

vitrovendejo

skleněný vitra

sklenice f glaso, ~ k pití trinkoglaso, zava-ovací ~

konfitujo, konservo-bokalo

sklenička f glaseto, likérová ~ likvorgla-

s(et)o

skleník/ m zasklená skříň vitrosxranko, zahr.

forcejo, vitrejo, ~ový forceja, ~ový efekt

termoefiko, forceja efiko

sklenout dok. volb(ig)i

sklep/ m kelo, ~ník m kelnero

skleroti/cký skleroza, ~k m sklerozulo

skleróza f sklerozo

sklesl/ý apatia, ~ost f deprimo, lék. depresio

sklesnout dok. malsuprenigxi, sinki

sklíčen/ý afliktita, korpremita, ~ost f

subfleksiteco, afliktigxo

sklíčidlo n tech. cxuko

 

 

338 sklíčko

 

 

sklíčko n vitreto, vitrero, vitropeco

skličovat ned. deprimi

sklidit dok. úrodu rikolti, ~ se stolu prilevi

la tablon

sklípek m keleto, bot. celulo, plicní ~ lék.

alveolo

sklízecí rikolta, ~ mlátička (obilí) hovor.

kombajn m falcx-drasxmasxino, (gren)kom-

bajno

sklízeč m zeměd. rikoltmasxino, ~ brambor

terpom-rikoltmasxino ~ řepy betkombajno

sklizeň f rikolto

sklo n vitro, křišťálové ~ (facetinta) kri-

stalo, mléčné ~ laktovitro, netříštivé ~

nerompebla / nesplitebla vitro, přední ~

auta antauxa glaco de auto, přední pano-

ramatické ~ panorama antauxglaco, vodní

~ silikata likvo, zrcadlové ~ spegulvitro,

zvětšovací ~ lupeo

sklolaminát m vitrolaminato, vitrofibra la-

minato

sklo/vina f vitrofandajxo, zubní ~vina denta

emajlo, ~vitý vitreca, vitroza

sklon m svah klinigxo, deklivo, náklonnost

inklino, emo, tendenco, mít ~ svažovat se

deklivi, náklonnost emi, tendenci, ~ vo-

zovky transversa deklivo (de la sxoseo)

sklonit dok. klini, ~ se klinigxi, klini sin

skloňov/ání n deklinacio, ~at ned. dekli-

nacii

skloubit dok. spojit kloubem artik(ig)i, orga-

nicky spojit kunligi, kunigi

sklouznout dok. glit(fal)i, degliti

skluz/ m uklouznutí glito, zpoždění prokrasto,

~avka f glitvojo, glitejo, ~nice f glitilo

skoba f hák hoknajlo, nos hoka nazo, tesař-

ská ~ hovor. kramle fikskrampo

skočec m bot. ricino

skočit dok. salti, ~ do vody plongxi

skok/ m salto, ~ do výšky, ~ vysoký alto-

salto, ~ daleký, do dálky longosalto, ~ o

tyči stangosalto, ~ do vody plongxo, ~ z

prkna trampolinoplongxo, ~ z věže tur-

plongxo, ~an m 1 sport. saltisto, saltulo, do

vody plongxisto, 2 zool. rano, ~an hnědý

zool. vulgara rano

skolióza f skoliozo

skolit dok. mortigi, pikfaligi, terenfaligi

skon/ m morto, pereo, forpaso, ~at dok. for-

pasi

skončit dok. fini, ~ se finigxi

skop/ec m (kastrita) virsxafo, astr. Ţafo, ~iči-

na f petolajxo, dělat ~ičiny petoli, ~ové

(maso) sxafajxo, pečené ~ové sxafrostajxo,

~ové žebírko sxafripajxo, ~ovice f sxafledo,

surová, matursxafofelo, kožešina matursxaf-

pelto

skoptofilie f lék. skopofilio

skóre n rezulto, poentaro, # ~ zápasu je (v

poměru) tři ku dvěma la rezulto de la

matcxo estas (en la raporto) tri al du

skoro preskaux

skórovat ned. atingi golon, gajni poenton,

skori

skořápka f sxelo, u měkýšů konko

skořic/e bot. cinamo, ~ovník m cinamujo

skot/ m bovo, kornobruto, stádo bovaro,

kornobrutaro, ~ák m bovpasxtisto, ošetřo-

vatel ~u bovisto

Skot/ m skoto, ~sko n zeměp. Skotlando,

Skotio, s~ský skota

skotačit ned. petoli

skoupit dok. tutacxeti, akapari

skoupý avar(em)a, trosxparema, ~ na chválu

avara je lauxdoj, ~ na slovo neparolema

skráň f anat. tempio

skrbl/ictví n avareco, ~ík m avarulo, ~it ned.

avari, monavidi

skrčit dok. maletendi, kuntiri, malstrecxi, ~

paži fleksi brakon, ~ se kauxrigxi, kuntirigxi,

buligxi

skrejpr m stav. skrapmasxino, viz též shrno-

vač

skrojek m detrancxajxo

skromný modesta

skrovný negranda, malabunda

skrupule f skrupulo

skrut/inium n skrutinio, ~átor m skrutini-

anto

skrýš(e) f kasxejo, rifugxejo

skrý/t dok., ~vat ned. kasxi, zatajit sekretigi,

prisekreti, malpublikigi, zakrýt kovri, #

 

 

339 slang

 

 

skrývat své pocity maski siajn sentojn, ~

se kasxigxi, rifugxi

skryt/ý kasxita, ~ě kasxe, sxtele

skrýv/ačka f kasxejo, hádanka kasxbildo,

kasxenigmo, ~ání n kasxado

skrz/(e) tra(e), ~ les tra arbaro, ~ rty tra /

inter lipoj, ~ něho kvůli němu pro li, díky

jemu danke al li, ~ na~ trae, # zmoknout

~ na~ malsekigxi gxis la ostoj

skřek m kricxo

skříň/ f sxranko, převodová ~ transmisiujo,

přístrojová ~ nombrilkesto, rychlostní ~

rapidumkesto, rapidumskatolo, výkladní

~ montrofenestro, ~ka f kesteto, ~ na

nářadí ilkesto, spínací ~ka motoru spar-

kadseruro

skřípat ned. o pile, zubech grinci, o peru, vozu

knari, ~ zuby grincigi dentojn, grinci per

dentoj, ~ na housle skrapi violonon

skřipec m mučidlo strecxturmentilo, brýle na-

zumo, nazpincxilo

skřípot m grinc(ad)o

skřítek m myt. elfo, koboldo, gnomo

skřivan m alauxdo

skučet ned. o větru mugxi, gxemi, o psu plor-

boji, jelpi

skuhra/t ned. murmuri, stýskat si plendi, ex-

pr. almozpeti, ~vý plendema, řemema,

hurleta

skulina f fendeto, brecxeto

skulptura f um. skulpturo

skunk m zool. mefito, kožešina skunko

skupenství n stato, ~ pevné / kapalné /

plynné solida / likva / gasa stato, plaz-

matické ~ plasma stato

skupin/a f grupo, aro, partio, člen ~y gru-

pano, krevní ~a sangogrupo, vedoucí ~y

grupestro, po ~ě, ~ově grup(op)e, pogru-

pe, ~ový grupa, ~ář m grupestro, ~ařit

ned. polit. frakciigxi

skutálet se dok. rulfali

skutečn/ě efektive, reale, vere, ~o n realo,

~ost f efektiveco, realeco, fakto, realajxo,

podle ~osti laux realo, ~ý efektiva, reala,

vera, fakta, konkreta

skutek m ago, faro, dobrý ~ bonfaro, bona

f., špatný ~ malbona f., malbonfaro, mis-

faro, hrdinský ~ heroajxo

skútr m dopr. skutero, motorskutilo

skvělý brila, eminenta, lit. superba

skvít se, skvět se ned. brili

skvost m juvelo, ~ný luksa, pompa

skvrn/a f makulo, mastná ~a grasa m., slu-

neční ~ suna m., ~itý makul(hav)a, ma-

kulita, ~itý tyfus m, ~ivka f ekzantema ti-

fo

Skyt m hist. Scito

skýtat ned. lit. havigi, doni, ebligi, liveri

skýva f pantrancxajxo

slabik/a f silabo, inf. bajto, bitoko, pří-

zvučná ~a lingv. akcentita s., lit. ikto, ~ář

m abocolibro, alfabetumio, ~ovat ned. si-

labi

slabina f anat. ingveno, slabé místo malforta

punkto / flanko

slábnout ned. malfortigxi

slabo/ch m malfortulo, ~st f malforteco,

~myslnost f demenco, intelekta malfruigxo,

lék. (mensa) debileco, ~myslný spirite

malforta, (mense) debila, trafita de demen-

co, ~proud m el. malalttensia kurento

slabý malforta, tenký maldika, lit. softa, fe-

bla

slad/ m malto, ~ovat ned. maltigi

sládek m (cxefa) bierfaristo

sladi/dlo n dolcxigajxo, ~t ned. dolcxigi, su-

keri, koordinovat kunordigi, koincidigi,

harmonicky harmoniigi, akordigi

sladk/ý dolcxa, sukerita, ~é dřevo glicirizo,

~okyselý dolcxacida, ~ovodní dolcxakva,

~ost f vlastnost dolcxeco, věc dolcxajxo, su-

kerajxo, pamlsek frandajxo

slaďovat ned. harmoniigi, akordigi

slalom m sport. slalomo, obří ~ slalomego

slám/a f pajlo, nastlat / podestlat ~u sterni

pajlon, # mlátit prázdnou ~u drasxi foj-

non

slamák m pajlocxapelo

slaměnka f zahr. imortelo

slaměný pajla, ~ vdovec pajla vidvo

slamník m pajlosako

slaneček m haringo

slang m lingv. slango

 

 

slanina

340

 

 

slanina f lardo

slánka f saluj(et)o

slaný sal(it)a

slap/ m zeměp. kaskadego, katarakto, ~ový

jev tajda fenomeno, ~ové síly tajdaj fortoj

slast f felicxego, delico, řuego

slátanina f galimatio, pelmelo

slátat dok. faracxi, kunigacxi, kunflik(acx)i

slatina f torf(marcx)ejo

sláva f gloro, fam(ec)o, ~! expr. vivu!, # při-

jeli komedianti, to byla ~! alvenis ko-

mediantoj, kia jubilo!, na náměstí byla

velká ~ sur la placo okazis franda feste-

nado / solenado / jubilo

slavík m najtingalo

slavín m mauxzoleo, panteono

slavist/a m slavisto, ~ika f slavistiko

slavit ned. pořádat oslavu festi (něco kion),

oslavovat soleni (někoho, něco kiun, ki-

on), velebit glori (někoho kiun), ~ mši

svatou celebri meson, ~ vítězství soleni

venkon

slávka f zool. mitulo, mitelo

slavnost/ f festo, solen(ajx)o, hostina feste-

no, vzpomínková ~ memorfesto, ~ní so-

lena, ~ní akt solena ceremonio, ~ní hos-

tina festeno, bankedo, solena mangxo

slavný/ proslavený fama, velkolepý glora, dů-

stojný solena, ~ člověk famulo, stát se ~m

famigxi, # ne příliš ~ výkon ne tro sukcesa

atingo / rezulto

slavobrána f triumfarko

slavomam m megalomanio, gloravido

slazený dolcxigita, sukerita

slečna f frauxlino

sled/ m (sin)sekvo, ~dovat ned. sekvi, chůzi

postiri

sleď m zool. klupeo, ~ obecný haringo

slehnout dok. o ženě akusxi, # zmizel, jako

by se zem po něm slehla li malaperis

senspure / kiel sxtono en maro / kiel mulo

en nebulo, ~ se dok. kunpremigxi pro

(longa) kusxado

slep/ý blinda, ~á bába hra blindludo, ~á

ulice sakstrato, ~é střevo cekumo, červo-

vitý přívěsek apendico, zánět červovitého

přívěsku (~ého střeva) apendicito

slepec/ m blindulo, nevidanto, ~ký blindula,

por nevidantoj, ~ké písmo brajlo, brajla

tištěný ~kým písmem brajle presita, ~ký

ústav blindulejo

slepi/ce f kokino, ~ kdáká k. klukas, ~čí

kok(in)a

slepit dok. kunglui

slepota f blindeco, přechodná, oslepení blin-

dumo, sněžná ~ blindumo pro negxo

slepýš m zool. angviso

sletět dok. dolů deflugi, flugi malsupren,

spadnout fal(eg)i, ~ se fluge arigxi, kunflu-

gi, kolektigxi alflugante

sletovat tech. (kun)luti

sleva f ekon. rabato, redukto

slévač m gisisto, muldisto

slévárna f gisejo

slévat ned. tavit, fandi do formy fandversxi,

muldi, litinu gisi, dohromady kunversxi, de-

kantovat dekanti

slevit dok. ekon. poskytnout slevu rabati, doni

rabaton, malaltigi / redukti prezon, promi-

nout pardoni, zmírnit cedi, # neslevíme z

našich zásad ni ne cedos niajn principojn

slez m zool. anat. abomaso

sléz m bot. malvo, ~ léčivý alceo

Slezan m Sileziano

slézat ned., slézt dok. descendi, malsupren-

grimpi, malsupreniri, (po něčem ion), ~ se

kunrampi, hovor. shromáždit se kunveni, ~

s koně decxevaligxi

slezin/a f anat. lieno, spleno, zánět ~y lék.

splenito, ~ový splena

sleziník m bot. asplenio

Slezsko n zeměp. Silezio

sležet se dok. viz slehnout se

slib m promeso, slavnostní ~ jxurpromeso

slíbit dok., slibovat ned. promesi, # slibovat

hory doly promesi orajn montojn

slibný promesdona

sličný belaspekta, belforma, cxarma

slída f glimo

slídit ned. prisercxi, trasercxi (po něčem

ion), spioni, skolti, spione sekvi / observi

(po někom iun)

 

 

341 složení

 

 

slimák m limako

slín m geol. marno, jílový ~ geol. argilmarno

slin/a f, ~y f pl. salivo, ropuchy, hlemýždě ba-

vo, vylučovat ~y salivi, hodně ~ tro da

s., # ~y se mu sbíhají s. kolektigxas (al li)

en la busxo; de s. plenigxas lia busxo, ~it

ned. salivi, u zvířat bavi

slinivka (břišní) f anat. pankreato

slinování n tech. sintrado

slintáček m salivtuko

slintat ned. salivumi, u zvířat bavi

slintavka f, ~ a kulhavka zool., lék. (saliv)-

epizootio, afta febro

slípka f zelenonohá zool. galinolo, akvo-

koko, marcxokoko, ~ modrá porfirio

slít dok. kunversxi, kov fandi

slitek m fandajxo

slitina f alojo

slitov/ání n kompato, indulgo, náb. mizeri-

kordo, bez ~ání senkompate, senindulge,

~at se dok. kompati, indulgi (nad někým

iun), ~ný indulgema

slivoň f prunarbo, prunujo

slivovice f slivovico, (cxehxa, tipe forta) prun-

brando

sliz/ m muko, ~ký muka, ~nice f mukozo

slíznout dok. forleki, přen. hovor. rikolti pu-

non / admonon / riprocxon

slogan m slogano, frapvorto, jxetfrazo

sloh m stilo, výrazný ~ impresoplena stilo

sloha f 1 svazek listin dokumentaro, dosiero

2 met. deskovitý oblak stratuso, vysoká ~

met. altostrat(us)o

sloj f tavolo

sloka f lit. strofo

slon/ m elefanto, ~ice f elefantino, ~ovina f

eburo

slosov/ání n lotado, ~at dok. lot(um)i

slota f met. hovor. veteracxo

sloučen/í n kunligo, unuigo, asociigo, odb.

fuzio, ~ina f zvl. chem. kombinajxo, ~ost f

kuneco

sloučit dok., viz též slučovat 1 sjednotit ku-

nigi, unuigi 2 spojit kunligi, 3 sdružit

asocii, chem. kombini, ~ se unuigxi, kun-

fandigxi, kombinigxi, organizace formi fede-

racion

sloup/ m kolono, stožár masto, tech., stav.

fosto, ~ec m i typo. kolumno, kolono, ~ek

m fosteto, paliseto, ~oví n kolonaro, arka-

doj, ochoz peristilo

sloupnout dok. forigi sxelon, sensxeligi

sloužit ned. servi, mít službu dejxori, na vojně

soldati

Slov/ácko n zeměp. Moravia Slovakio, ~ač-

ka f moravia slovakino, ~ák m slovako

Slovan/ m slavo, s~ský slava

Sloven/sko n zeměp. Slovakio, ~ka f slova-

kino, s~ský slovaka, s~ština f la slovaka

(lingvo)

sloves/o n verbo, (ne)přechodné ~o (ne)-

transitiva v., (ne)dokonavé ~o (im)perfek-

ta v., pomocné ~o helpverbo, sponové ~

kopulo, utvořit ~o ze subsantiva. verbigi,

~ný verba

slovíčk/o n vorteto, v slovníku vokablo, #

učit se ~ům lerni novajn vortojn / voka-

blojn

Slovin/ec m sloveno, ~sko n zeměp. Slove-

nio, s~ský slovena

slovní parola, vorta

slovník/ m vortaro, úplný leksikono, naučný

~ enciklopedio, terminologický ~ termi-

nara v., výkladový ~ difina v., # nahléd-

nout do ~u konsulti vortaron, ~ář m lek-

sikografo

slovo/ n vorto, cizí ~ fremdvorto, čestné ~

honorvorto, hnízdové ~ typo. kapvorto,

souznačné ~ lingv. sinonimo, spojení slov

sintagmo, # už ani ~! expr. ecx ne unu

vorton plu!, (dávám) čestné ~! je mia

vorto!, vorton de honoro!, mé čestné ~!

mia(n) honorvorto(n)!, ~ za slovem vor-

to(n) post v., slovem i písmem parole kaj

skribe, dodržet ~ plenumi la vorton, po-

rušit ~ rompi la vorton, žádat o ~ peti pa-

rolon, ~sled m vortordo

slovutn/ý famega, tre estimata, renoma,

~ost f fameco

složen/í n konsisto, strukturo, kombino,

kunmeto, ~í zbraní po dohodě malarmigxo,

vynuceně kapitulaco, přen. rezigno, mlýn-

ské ~í muelmasxino, ~ina f lingv.

(vort)kunmet(ajx)o, plurelementa vorto

 

 

složený 342

 

složen/ý kunmetita, plurelementa, malsimp-

la, kompleksa, ~á závorka kuniga kram-

po, ~ý list bot. pinata / k. folio

složenka f posxtpagilo, posxtmandato

složit dok. kunmeti, viz též skládat

složitý malsimpla, komplika, implika

složka f komponanto, konsist(ig)ajxo, ele-

mento, inf. dosierujo, konsistaparto, ~

papíru folianto, faldita paperfolio, tavolo

de paperfolioj

slučitelný akordigebla, kongrua, kompatibi-

la, kunigebla, unuigebla

slučovat ned. kunigi, kunligi, unuigi, sinte-

zi, organizačně centralizi, chem. kombini, ~

se unuigxi, kunigxi, zvl. chem. kombinigxi

sluha m servisto, panský, šlechtický livreulo,

lokaj lakeo, školní pedelo

sluch/ m auxdosento, # mít dobrý ~ havi bo-

nan orelon, ~átko n auxdilo, auxskultilo,

auxdigilo, auxdkonko, ~ový auxda

sluj f groto, kaverno

sluka f lesní zool. skolopo, rustikolo, sluka

f bot. (houba) rozito

slunce n Slunce, suno, Suno, východ ~

sunlevigxo, západ ~ sunsubiro, horské

slunce artefarita s., ultraviola lampo, # ~

zapadá la s. falas, ohřívat na slunci su-

numi

slůně n elefantido

slunéčko n zool. kokcinelo

slunečn/í suna, ~í lázeň sunbano, ~ice f

sunfloro, helianto, ~ík m sunombrelo

slun/it se ned. sunumi sin, sunbani sin, sun-

banigxi, ~ný, ~ečný suna, ~ovrat m solsti-

co

slupka f sxel(et)o

sluš/et ned. placxigi, vesti # ty šaty ti ~í la

robo placxigas / vestas vin, la robo bone

sidas al vi, ~et se deci, konveni, # jak se

~í kiel konvenas / decas, ~ivý sxika, belas-

pekta

slušn/ost f konven(ec)o, gxentileco, deco, ~ý

osoba honesta, bonkonduta, gxentila, soli-

da, oděv deca, konvena, # ~á suma hovor.

suficxe granda sumo, ~é chování bonmora

konduto, ~é poměry bonordaj kondicxoj,

~ý byt (přen.) konvena / placxa logxejo, ~ý

výsledek kontentiga rezulto

služb/a f serv(ad)o, úřední dejxoro, úsluha

komplezo, amikajxo, sanitní / záchranná

~a savdejxoro, vojenská ~a militservo,

soldatservo, výzvědná ~a sekreta inform-

servo, ~y f pl. servoj, k ~ám servopreta, je

dispono, mít ~u dejxori, ofici

služebn/a f dejxorejo, ~á f servistino, ~í ser-

va, dejxora, ~ictvo n servistaro, ~ost f

práv. servitudo

služné n voj. soldo, i mzda salajro

slýchat ned. ofte auxdi

slyšení n auxd(ad)o, oficiální přijetí auxdienco

slyšet ned. auxdi, ~ svědky práv. auxskulti

atestantojn, # ~ něco na půl ucha auxdi

ion unuorele / preterorele, bylo ~ oni aux-

dis, estis auxdeble, dal se ~ li proklamis

slyšitelný auxdebla, slabě ~ apenaux auxdebla,

lit. softa

slz/a f larmo, ronit ~y elversxi larmojn, ~o-

tvorný plyn larmiga gaso, ~et ned. larmi

slzičky f pl. bot. (hovor.) hvozdík kropenatý

deltoida dianto

smáčet ned. trempi, ~ se trempigxi

smalt/ m emajlo, ~ovaný emajl(it)a, ~ovat

ned. emajli

smaragd m geol. smeraldo

smát se ned. ridi (na někoho al iu), moki

(někomu iun)

smazat dok. forvisxi

smažen/ý fritita, ~á vejce fritovajxo, ~é jí-

dlo fritajxo, ~é kuře fritkokidajxo

smažit ned. friti, ~ se fritigxi, # expr. suferi

varmegon

smeč/ m sport. smesxo, ~ař m smesxisto, sme-

sxanto

smečka f aro de (hundoj / lupoj), honicí ~

(psů) (cxas)hundaro, lidská ~ expr. hordo,

bando, kanajlaro

smeknout dok. depreni / demeti cxapelon /

cxapon, ~ se degliti, glitfaleti, glitstumbli

směl/ý kuragxa, sentima, brava, opovážlivý

auxdaca, drzý arog(ant)a, ~ost f kuragxo, dr-

zost, opovážlivost arog(antajx)o

 

 

343 smotat

 

směn/a f výměna (inter)sxangxo, střídání alter-

no(tempo), pracovní doba laborperiodo,

pracovní skupina skipo, tacxmento, brigáda

laborbrigado, vedoucí ~y skipestro, #

pracovat na tři ~y labori en tri skipoj

směnárna f ekon. monsxangxejo

směnečn/ý, ~í ekon. kambia, ~ý kurz deviza

kurzo, ~á záruka práv. avalo

směnit dok. intersxangxi

směnk/a f ekon. kambio, bilo, rimeso, trato,

devizo, gxirajxo, podepsat ~u endosi

směnnost f plurskipeco

směr/ m direkto, přepínač ~u inversigilo,

ukazatel ~u direktmontrilo, v tomto ~u

en tiu cxi senco, ve ~u hodinových ruči-

ček laux la senco de horlogxa montrilo, hor-

logxdirekte, ~nice f direktivo, instrukcio,

~odatný auxtoritata, decida, kompetenta,

direktivdona

směrov/ka f direktomontrilo, vojmontrilo,

vozidla gxirindikilo, ~ý direkta, ~at ned.

celumi, direkt(ig)i

směřovat ned. celi, direktigxi

směs/ f, ~ice f miksajxo, kombinajxo, chla-

dicí ~ fridiga likvajxo, zápalná ~ v motoru

karburajxo

směska f zeměd. miksfuragxsměšný ridinda, komika, ridiga,

drola

smět ned. rajti, havi permeson, lici, # to se

nesmí oni ne rajtas, tio ne licas

smeták m (hara) balailo, brosbalailo

smetan/a f kremo, šlehaná ~a batita / sxaux-

migita k., šlehat ~u bat(miks)i / sxauxmigi

kremon, ~ový krema

smetanka f bot. hovor. leontodo, ~ lékařská

oficina l.

smetánka f společenská la kremo / elito (de

la socio)

smet/í n balaajxo, ~iště n miksamaso, rubejo,

balaajxejo

smích m rido, # to je k ~u tio estas ridinda,

dát se do ~u ekridi, eksplodi per r.

smíchat dok. intermiksi, kunmiksi, ~ se in-

termiksigxi

smil/ bot. helikrizo, ~ek bot. heliptero

smiln/ík m amorulo, amoranto, malcxastulo,

~ý amora, sekse dibocxa, volupta

smilnit ned. amori, sekse volupti, cizoložit

adulti

smilování n kompato, strpění indulgo, milo-

srdenství mizerikordo

smilovat se dok. kompati (nad někým iun)

smilstvo n amorajxo

smír/ m (re)pacigxo, interpacigxo, ~čí (re)-

paciga, ~ný pacema, interpacigxema

smirek m geol. smirgo, brousit smirkem

smirgi, smirkový papír smirga papero

smíř/ení n repacigxo, reakordigxo, ~it dok.

(inter)pacigi, repacigi, ~it se 1 (inter)pa-

cigxi, repacigxi 2 spokojit se kontentigxi,

~livý pacema

smísit dok. miksi

smíšek m ridemulo

smíšenina f viz směs

smíšený intermiksita, kunmiksita, miksa

smlčet dok. ne malkasxi (něco, o něčem ion),

silenti (pri io)

smlouv/a f kontrakto, interligo, mezinárodní

pakto, konvencio, traktaro, mírová ~a

packontrakto, nájemní ~a lukontrakto,

pojistná ~a poliso, ~a o přátelství kon-

trakto pri amikeco, pracovní ~a labor-

kontrakto, podle ~y laux la kontrakto,

proti ~ě kontraux la kontrakto, uzavřít ~u

kontrakti, odstoupit od ~y rezigni kon-

trakton, porušit ~u rompi kontrakton

smlouvat ned. projednávat trakti, o ceně,

ekon. marcxandi

smluvený (inter)konsentita

smluvit dok. 1 ujednat (inter)konsenti, ~ ná-

jemné konsenti pri luprezo, písemně kon-

trakti luprezon, # smluvili jsme plán vý-

letu ni decidis pri programo de la ekskur-

so 2 snížit cenu malkarigi, ~ se interkom-

prenigxi, akordigxi

smluvní kontrakta

smočit dok. trempi, malsekigi

smog m met. smogo

smoking m smokingo

smokvoň f bot. figarbo

smolinec m pecxblendo, urani-erco, uranini-

to

smotat dok. (kun)volvi

 

 

smotek

344

 

smotek m rulvolvajxo

smrad m fiodoro, malbonodoro, fetoro

smraďoch m hanl. mefito

smrák/ání n krepuskigxo, vesperigxo, ~at se

ned. krepuskigxi, vesperigxi

smrčina f picearo

smrdět ned. fiodori, malbonodori, fetori,

stinki

smrk m piceo

smrkat ned. mungi

smršť f trombo, ciklono, uragano, tornado,

tajfuno, písečná ~ sabla trombo

smrštění n kuntirigxo, sxrumpo, svalové ~

muskola kontraho, fyziol. křečové kontraktu-

ro

smrštit se dok. kontrahigxi, kuntirigxi, sxrumpi

smrt/ f morto, ~elník m mortemulo, ~elný

tvor mortema, mortideva, mortodeva, čin

mortiga, ~elný zápas agonio, ~onosný

pereiga

smrtihlav m zool. akerontio, atroposo

smrž m morkelo, morhxelo

smůla f pecxo, přen. pecxo, missxanco, mal-

bonsxanco, misfortuno

smutečn/í, ~ý funebra, ~í nálada pohřební

funebro, ~í vrba plorsaliko

smutek m nálada malgxojo, malgajo, tristo,

malbonhumoro, pohřební funebrado, #

máme ~ ni funebras

smutn/o malgxoje, triste, # je mi ~o mi estas

malgxoja, mi tristas, ~ý malgaja, malgxoja,

trista, veaspekta

smyč/ec m arcxo, ~cový arcx(instrument)a,

~cový kvartet arcxkvarteto, ~cový nástroj

arcxinstrumento

smýčit ned. senpolvigi, visxi, sxvabri

smyčk/a f oko na provaze masxo, klička banto,

# zavázat si tkaničky na ~u bantigi siajn

sxulacxojn

smyk m joro, glito, fyz. střih trancxo, sxero,

dostat ~ jori

smysl/ m čeho, pro něco senco, vnímání sen-

so, význam signifo, ~y sensaro, beze ~u

sensenca, sensence, proti ~u kontrauxsen-

ca, ~ pro povinnost sento pri sia devo,

~nost f řuemo, voluptamo, fil. sensismo,

~ný volupt(em)a, voluptama, erot(ik)a,

~ový sensa, ~uplný sencoricxa, sencoha-

va, sencoplena

smýšle/ní n opinio, konvinko, ~t ned. opinii

smyšlenka f fantaziajxo, elpensajxo, fikcio

smýt dok. forlavi, ~ vinu forvisxi kulpon

snad supozeble, eble, espereble

snadn/o facile, sen multa peno, ~ost f faci-

leco, ~ý facila

snaha f klopodo, pen(ad)o, strebo, tenden-

co, aspiro, ambicio, marná ~ vanajxo

snacha f bofilino

snášenliv/ý tolerema, ~ost f tolerem(ec)o

snášet ned. dolů malsuprenporti, na hromadu

amasigi, kunporti, trpět suferi, strpět toleri,

indulgi, pacienci, ~ osud elporti sorton ~

vejce demeti ovojn, ovumi, ~ se o letadlu

malsuprenflugi, alterigxi, s někým harmonii

kun iu, toleri unu la alian

sňat/ek m geedzigxo, ~kový geedzigx

a, ~ový

podvod geedzigxtrompo, edzinigxtrompo

snáze pli facile, snazší pli facila

snažit se ned. klopodi, peni, strebi, mít cti-

žádost aspiri, ambicii, mít sklon tendenci,

inklini

snědek m bot. ornitogalo

snědý (sun)bruna, brunhauxta

sněh/ový negxa, ~ulák m negxulo, negxfiguro,

S~urka f Negx(ul)ino, Negxblankulino

sněm/ m parlamento, deputitaro, ~ovna f

cxambro de deputitoj, budova deputitejo,

dolní / poslanecká ~ovna p., budova

parlamentejo, horní ~ovna senato, supera

cxambro de p., ve Velké Britanii Lorda

Cxambro, ~ovat ned. kongresi

snění n ve spánku songxado, touha revado

snesitelný tolerebla

snést dok. v. snášet, # papír snese všechno

al papero ne mankas tolero

sněť f lék. gangreno, lit. haluz frondo, ~

obilná bot. ustilago, smuto, ~ slezinná

lék. antrakso

sněž/enka f bot. galanto, negxborulo, ~it ned.

negxi, ~í negxas

Sněžka f zeměp. Negxmonto

sněžnice f sport. rakedo

 

 

345 sólo

 

 

snída/ně f matenmangxo, ~t ned. matenma-

ngxi

sníh m negxo, gastr. z vajec sxauxmigita ovo-

blanko, sxauxmo, sxauxmkirlitaj ovoj, padá ~

falas n., negxas

snílek m hximerulo, revulo

snímat viz též sejmout tech. reprodukti,

kopii, el., inf. skani, ~ teplotu registri

temperaturon

snímek m foto(grafajxo), rentgenový ~ rent-

gen(ekran)a foto

sníst dok. formangxi

snít ned. ve spánku songxi, toužit revi

snítka f brancxeto, frond(et)o

snivý revema

snížení n malaltigo, redukto, el. dekremento,

~ cen rabato, redukto de prezo, ~ účetní

hodnoty ekon. deprezo

snížit dok. malaltigi, redukti, malintensigi,

malkreskigi, malpliigi, mallevi, ~ na ne-

jmenší míru minimumigi, ~ se malaltigxi,

reduktigxi, pokořit se humiligxi, # ~ se ke lži

mallevigxi gxis mensogo

snižování n malaltigado, ~ cen reduktado

de la prezoj

snob/ m snobo, ~ismus m snobismo

snop m garbo

snouben/ec m fiancxo, ~ka f fiancxino

snový songxa

snubní geedza, ~ prsten m edzigxoringo

snůška f hromadění kolektado, něčeho kolek-

t(ajx)o, u ptáků demetado, včelí ~ mielpro-

dukto, přen. ~ pomluv klacxajxaro

sob m boaco, norda cervo, rangifero, renoce-

rvo

sobě al si, k ~ unu al la alia, po ~ post si;

unu post la alia, na ~ sur si, unu sur la

alia, # uklidit po ~ ordigi post si, nosit

na ~ porti sur si, nosím na ~ mi portas

sur mi

sobec/ m egoisto, ~ký egoista, egoisma, ~tví

n egoismo

soběstač/nost f memsuficx(ec)o, ekon. auxtar-

cio, ~ný memsuficxa, ekon. auxtarcia, eko-

nomie sendependa

sobol m zool. zibelo

sobot/a f sabato, v ~u sabate, každou ~u

cxiusabate, volná ~a laborlibera s., Bílá

~a Antauxpaska S.

socialis/mus f socialismo, ~ta m socialisto,

~tický socialista, socialisma

socializovat ned. i dok. socialigi

sociální soci(al)a, ~ kupina socigrupo

sociolog m sociologo

soč/ení n kalumniado, malamado, ~it ned.

kalumnii, intrigi

sod/a f sodo, dinatria karbonato (dekakva),

~a jedlá zast. (natria) bikarbonato, nyní

natria hidrogenkarbonato, ~ík m natrio,

~ovka f soda akvo, sodakvo, sxauxmakvo

sodomie f lék. sodomio

sofa f kanapeto, sofo

Sofia f zeměp. Sofio

sofis/mus m sofismo, ~ta m sofisto

software m inf. softvaro

socha/ f statuo, skulptajxo, jezdecká ~ rajd-

statuo, ~ř m skulptisto, ~řský skulpt(ist)a,

~řská výzdoba skulpta(j) garnituro(j),

~řství n um. skulptarto, skulpturo, dílna

skulptejo

sochor m stango, levilo, levstango

sój/a f bot. sojo, ~ový soja, ~ový nápoj

soja lakto

sojka f obecná garolo, ~ zlověstná krakto

sok m rivalo, konkuranto

sokl m bazamento

sokol/ m zool. falko, lovecký cxasfalko, člen

organizace sokolo, ~ka f sokolino, ~ovna

f sokoldomo, ~nictví n falkocxaso, ~ník m

falkisto

solanin m chem. solanino

solený salita, nasolený peklita

solicitátor m práv. solicitoro

solid/arita f solidareco, ~ární solidara,

~arizovat ned. solidarigxi

solidn/ost f solideco, ~í solida, serioza

sólista m um. solisto, hud. solkantisto

solit ned. sali, nasolovat pekli

solmiza/ce f hud. gamo, ~ční gama

soln/ý sala, kyselina ~á hidrogenklorida

acido, ~ička f salujo

sólo/ n hud. solo, ~vý solpeca, ~vý zpěvák

solkantisto

 

 

solventní 346

 

 

solventní solventa, pagipova, pagokapabla

somnabul m lunatikulo, somnabulo

Soňa f Sonjo

sonáta f sonato

sond/a f sond(il)o, povětrnostní ~a met.

sondobalono, vrtná ~a borsondo, ~ovat

ned. sondi

sonet m soneto

sop/ečný vulkana, ~ka f vulkano

sopr/án m soprano, ~anistka f sopranulino

soptit ned. erupcii, přen. hněvem furiozi

sort/a f speco, ~iment m sortimento

sosák m rostro, hmyzu sucxilo

sosna f pino

soška f statueto

sotva apenaux, jakmile tuj kiam, # ~ to bude

pravda tio a. estos vero, ~ vešel, zatkli

ho tuj kiam li eniris, oni arestis lin

souběžný paralela, simultana, sinhxrona

souboj m duelo

soubor/ m garnituro, komplekso, zboží sor-

timento, sbírka kompleto, kolekto, tech.,

inf. rikordaro, dosiero, skupina kolektivo,

trupo, ensemblo, ~ písní a tanců ensem-

blo / trupo de kantoj kaj dancoj, ~ný ko-

lektiva, kompleksa, plena

soucit/ m kompato, ~ný kompatema

současn/ě samtempe, nuntempe, sammo-

mente, ~ík m samtempulo, ~ý nuntempa,

tiutempa, samtempa, simultana, sammo-

menta, zvl. ekon. kuranta

součást(k/a) f parto, komponanto, kon-

sistajxo, náhradní ~a vicpeco, rezerva p.,

k opravě riparpeco, skladovat náhradní

~y stoki riparpecojn

součet m sumo

součin/ m produto, ~itel m koeficiento

součinnost f kunagado, kunlaboro, fil. i fy-

ziol. sinergio

soud m mínění jugxo, instituce tribunalo, sbor

soudců jugxistaro, konání jugxado, vyšší kor-

tumo, budova jugxejo, odvolací ~ apelacia

kortumo, Nejvyšší správní ~ Supera

Administra Tribunalo / Kortumo, vyslovit

~ verdikti

soudc/e m u soudu i sport. jugxisto, zvl. sport.

konkursa jugxisto / arbitracianto, po-

entjugxisto, jxuriano, ludgvidisto, voj. auxdi-

toro, vyšetřující ~e enketa jugxisto, ~e z

lidu laika jugxanto, smírčí ~e (re)paciga

jugxisto, arbitraciisto, pacjugxisto, sbor ~ů

jugxistaro, ~ovat ned. sport. arbitracii, jugxi,

gvidi ludon / matcxon

soudit ned. jugxi, verdikti, usoudit konkludi,

mínit opinii, ~ se procesi, # podle sebe

soudím tebe cxiu mezuras la alian laux

propra mezurilo

soudkyně f jugxistino

soudn/í jugxa, tribunala, kortuma, ~ictví n

justico, ~ý prudenta, jugxkapabla

soudobý nuntempa, samtempa, tiutempa

soudru/h m kamarado, kompartiano, sam-

partiano, ~žský kamaradeca

soudržn/ost f kohereco, ~ný kompakta

souhlas/ m konsento, jeso, akordo, úřední

aprobo, jednomyslný ~ unuanima kon-

sento, unisono, přimět k ~u konsentigi, v

~e en konsento kun, akorde / konsente

kun, konforme al, za ~u kun konsento

(někoho de), získat ~ akiri konsenton /

aprobon, ~ně akorde, konforme

souhlasit ned. konsenti (s něčím kun io), a-

probi ion, kapjesi, shodovat se akordigxi,

koincidi, samopinii

souhláska f konsonanto, ražená ~ plozivo

souhra f akordo, harmonio, kunagado, kon-

kordo, ~ barev harmonio de koloroj

souhrn/ m sumo, komplekso, přehled resu-

mo, konkludo, ~ný (re)suma, konkluda

~ný pohled gxenerala / panorama rigardo /

vido

souhvězdí n stelaro, stelfiguro, konstelacio,

~ Raka Kankro, ~ zvířetníku domo de la

zodiako

souchotiny f ftizo, pulma tuberkulozo

soukat ned. 1 přízi aj. bobenigi 2 ~ se expr.

pomalu sunout malrapide rampi 3 těžce jíst

/ polykat peze engluti

souken/ík m drapisto, ~ný drapa

soukolí n radoaro

soukrom/í n privateco, privata vivo, ~ě pri-

vate, ~ník m privatulo, ~ý privata, neofi-

ciala, intima

 

 

347 spací

 

soulad/ m harmonio, akordo, konkordo, být

v ~u akordi, dosáhnout ~u veni en akor-

don pri io, akordigxi

soulož/ f koito, kopulacio, sekskunigxo, hanl.

fiko, ~it ned. koiti, sekskunigxi, hanl. fiki

soumar m sxargxbesto

souměrný simetria

soumrak m krepusko, vesperigxo, nastává ~

vesperigxas

sounoží n bot. simpodio

souostroví n insularo, arhxipelago

soupeř m rivalo, konkuranto, kontrauxlo

soupeřit ned. rivali (s někým kun iu), (vet)-

konkuri, konkursi

soupis m listo, zboží inventar(ad)o, pořídit

~ zboží inventari komercajxojn

souprava f garnituro, kompleto, komplek-

so, stolního nádobí servico, holicí ~ raz-

kompleto, kávová ~ kafoservico

souputník m satelito, trabanto

sourodý homogena, egaldevena

sourozen/ci m pl. gefratoj, nevlastní ~ci du-

ongefratoj, vicgefratoj, ~ec m samnaskito

souřadicí kunordiga, spojka ~ lingv. kun-

ordiga konjunkcio

souřadn/ice f koordinato, ~ice x absciso,

~ice y, druhá ~ice ipsilono, ordinato, ~ý

kunord(ig)ita

soused/ m najbaro, ~ní najbara, apuda, ~ský

najbareca, familiara, ~ství n vztah najba-

reco, okolí najbarajxo, ~it ned. apud(est)i,

najbari, bytem logxi najbare / en najbareco,

hraničit limi

souslednost f časů lingv. konkordo de ver-

botempoj

sousoší n statuaro, statuogrupo

soustátí n konfederacio, asocio de sxtatoj

soustav/a f sistemo, strukturo, konstitucio,

mat. familio, binární ~a mat., inf. duuma /

binara sistemo, centrální nervová ~a

centra nerva sistemo, krychlová ~a kuba

sistemo, metrická ~a metra sistemo, slu-

neční ~a sunsistemo, tělesná ~a kom-

pleksio, korpa konstitucio / strukturo,

trojfázová ~a el. trifaza sistemo, převést

do dvojkové ~y binarigi, ~ný sistema,

metoda, stálý sencxesa

sousto n glutpeco, plenbusxo, mordajxo

soustrast/ f kondolenco, kompato, mít ~

kompati projevit ~ kondolenci, ~ný kon-

dolenca

soustru/h m tornilo, tornmasxino, ~žník m

tornisto, ~hovat, ~žit ned. torni

soustřed/ěný atenta, koncentrita, ~ný kon-

centra, mat. samcentra

soustře/dit dok., ~ďovat ned. (kon)centri,

~dit se koncentri sin, mimovolně koncen-

trigxi

souš f firmtero

soutěska f intermonto, montpasejo, kruta

valo, krutvalo, defilejo

soutěž/ f konkurso, obchodní konkurenco,

~ení n konkurado, ~ící m sport. konkuran-

to, ~it ned. konkuri (s někým o něco kun

iu pri io)

soutok m zeměp. kunfluejo

souvěrec m samreligiano, samkredano

souvětí n lingv. kompleksa frazo, ~ pod-adné k. f. subordita,

~ k. f. kunordita,

skladba ~ sintakso de la k. f.

souvis/et ned. interrilati, esti interligita, esti

en konekso / interrilato, esti en interligite-

co, ~ící koneksa, ~lost f interrilato, ko-

nekso, interligo, v ~losti lige / konekse

kun, ~lý kontinua, seninterrompa

souvztažný korelativa

souznačný sinonima

souznění n lit. asonanco

souzvuk m akordo, harmonio, konsonanco

soužení n turment(ad)o, suferig(ad)o, tur-

mentigxo, aflikt(igx

)o, deprimo, depresio

soužit/ ned. turmenti, suferigi, aflikti, de-

primi, ~ se turmentigxi, afliktigxi, ~í n kun-

vivado, kunekzistado, biol. simbiozo

sova f strigo

sovět/ m soveto, ~ský týkající se sovětu sove-

ta, týkající se Sovětského svazu sovetia, S~-

ský svaz Sovetio, Sovetunio, Sovet-Unio

spací por dormado, ~ pytel litsako, ~ vůz /

vagon lůžkový litvagono, lehátkový kusxva-

gono

 

 

spáč 348

 

 

spáč m dormemulo, právě spící dormanto

spád m deklivo, intonační ~ hud. kadenco

spadat ned. padat fali, # ~ do něčí kompe-

tence aparteni al ies kompetenco, procedi

kompetencon en / pri io, ~ na účet něko-

ho debeti la konton de iu

spadnout dok. fali, o stavbě disfali, s výšky

defali, malsuprenfali, ~ se malgrasigxi,

maldikigxi, sveltigxi, # spadla ze mě zlost

malaperis / kvietigxis mia kolero, srdce mu

spadlo do kalhot lia kuragxo sinkis en la

krurojn / botojn (en la pinton de lia piedo)

spáchat dok. kulpi / krimi / delikti (něco pri

io), fari (ion), ~ sebevraždu mortigi sin

mem, suicidi, harakiri

spájet dok. luti

spála f lék. skarlatino

spálen/í n forbruligo, cindrigo, pohřeb žehem

kremacio, ~ina f zranění brulvundo, brul-

difekto, ohořelý zbytek debrulajxo, ~iště n

brulejo

spálit dok. (for)bruligi, brulkonsumi, bruldi-

fekti, ~ se brulvundi sin, bruldifektigxi

spalničky f pl. morbilo

spalova/t ned. viz spálit, ~cí cindriga, ~cí

motor eksplodmotoro, karbura motoro

spalovna f cindrigejo

spánek m 1 dormo, hypnotický hipnoto, nar-

kotický hipnozo, narkotigxo 2 anat. tempio

spaní n dormo, prášek na ~ hovor. dor-

migilo, dormiga tablojdo

spánky m pl. anat. tempioj

spár/ m ungego, lit. krifo, # vysvobodit ně-

koho ze ~ů liberigi iun el ies ungegoj

spára f junto

Sparta f hist., zeměp. Sparto

spartakiáda f spartakiado

spař/it dok., ~ovat ned. čaj infuzi, např. sle-

pici brogi

spářit biol. parigi, ~ se parigxi

spása f savo

spasit/ dok. savi, ~el m Savinto, Savanto,

Redemptoro

spát ned. dormi, ~ s někým milostně ame

kusxi kun iu, # chce se mi ~ mi estas dor-

mema; jít ~ iri d., enlitigxi, ~ jako dudek

d. kiel peltmantelo somere / kiel gliro, d.

sxtonan dormon

spatra: mluvit ~ improvize / senprepare pa-

roli; dívat se na někoho ~ rigardi iun de

alte

spatřit dok. ekvidi

special/ista m specialisto, ~ita f specialajxo,

~izace f specialigo, ~izovat ned.i dok. spe-

cialigi, speciální speciala

specifi/cký specifa, ~kovat ned. specifi

spečený zvl. gastr. kungluita, kunbakita

speditér m liveristo

spěch m hasto, rapidado, naléhavost urgxeco

spěchat ned. hasti, rapidi, urgxigxi, # věc spě-

chá la afero urgxas (nin)

spékání n tech. sintrado

spektr/um n spektro, ~ograf m spektrogra-

fo, ~oskop m spektroskopo, ~ální spektra

spekul/ace f spekulado, spekulajxo, speku-

lacio, ~ant m spekulanto, ~ovat ned. spe-

kuli, na burze agxioti

sperma n spermo, lidské též hovor. cxuro

spěš/ně eksprese, haste, urgxe, rapid(mov)e,

~nina f sděl. ekspresa sendajxo, ~ný ra-

pid(em)a, urgxa, neprokrastebla, ekspresa

spět ned. celi, direktigxi, tendenci, marsxi,

rapidi

spiklenec m konspiranto, komplotinto,

komplotanto

spikn/out se dok. konspiri, komploti, ~utí n

polit. konspiro, nezákonné komploto

spílat ned. insulti, sakri

spínací kuniga, ~ skříňka (motoru) spark-

sxaltilo, ~ špendlík sekurpinglo, sen-

dangxera pinglo, fibolo

spína/č m el. sxaltilo, páčkový ~č levumila

sxaltilo, ~dlo n agrafo

spínat ned. kunigi, kunfiksi, kunkrocxi, al-

krocxi, alligi, tech. sxalti, přezkou buki, a-

grafi, ~ ruce kunmeti / interplekti / inter-

fingrigi manojn

spirála f spiralo, gastr. ohřívač mergoboligi-

lo

spiritis/mus m spiritismo, ~ta m spiritisto,

~tický spiritisma

 

 

349 spojení

 

 

spis/ m akto, skribajxo, verko, ~y m pl. dosie-

ro, obchodní ~y komercaj paperoj, pa-

mětní ~ memuaro, sebrané ~y plena ver-

karo, vybrané ~y elektita verkaro,

~ovatel m verkisto, literaturisto, auxtoro,

beletristo, ~ovný skriba, en skriba formo,

~ovný jazyk literatura / normigita / skriba

lingvo

spíš(e) prefere, pli vere / eble / probable /

versxajne, plie, časově pli frue, pli baldaux,

tím ~ tiom pli, des pli, # ~ pilný než na-

daný pli diligenta ol talenta, chodí ~ do

divadla li (sxi) pli volonte vizitas / spektas

teatron

spíž f provizejo

splácet ned., splatit dok. dluh amortizi, pagi

poparte, odplácet repagi, rekompenci

spláchnout dok., splachovat ned. forlavi,

forsxpruci

splachovací: ~ nádrž forsxprucigilo, ~ zá-

chod necesejo kun akvosxpruco, klozeto

splašit dok. koně timigi, teruri, paniki, ~ se

frenezumi, horori, terurigxi, esti obsedita

de paniko / stampedo

splátk/a f partopago, na ~y partopage,

kontraux regulaj / fiksitaj partopagoj,

dlužná ~a nepagitajxo

splatn/ost f pagodato, maturigxo de pago,

den ~osti ekon. faldato, datum ~osti pag-

(lim)dato, ~ný pagota, pagenda

splav/ m kluzo, ~ný navigebla

splesk/lý plat(form)a, platigxinta, ~nout dok.

platigxi

splést dok. kunplekti, uvést v omyl erar-

(vojig)i, misvojigi, ~, splétat ned. el., text.

splisi; ~ se erari, # ~ si někoho s někým

konfuzi / intermiksi iun kun iu, ~ si cestu

misvoji, elekti malgxustan vojon

spletitý implika

splnění n plenumo, realigo, efektivigo

splnit dok. plenumi, realigi, efektivigi, ~

povinnost p. (sian) devon, ~ se plenumi-

gxi, realigxi, efektivigxi

splyn/out dok. unuigxi, kunfandigxi, kunflui,

asimiligxi, ~utí n koincido, fyziol. i ekon.

fuzio

splývat ned. na vodě flosi, drivi, viset pendi

spočetný mat. nombrebla

spočinout dok. pohledem haltigi / fiksi sian

rigardon (na něčem / někom sur io / iu)

spočítat dok. elnombri, (kun)kalkuli, sečíst

sumigi, adicii

spočívat ned. setrvávat, ležet kusxi, ripozi (na

něčem sur / en io), mít základ konsisti en

io (v něčem en io)

spodek m malsupro, subo, dno fundo, pod-

klad fono, subajxo, podstavec soklo, bazo,

piedestalo, v kartách fanto, bubo, pagxio

spodem de malsupre, de sube, laux malsupra

vojo

spodina f chátra malsupra tavolo (de la so-

cio), slang. eljxetajxo, fecxo, lebeční ~ anat.

krania bazo, # ~ společnosti eljxetajxo de

la socio

spodky pl m text. subpantalono, kalsono

spodní malsupra, suba

spodnička f text. subjupo, subrobo, přilé-

havá ~ gaina subrobo

spoj/ m kunigo, junt(ajx)o, kuplo, zařízení

komunikilo, el. konekto, telefonní komuni-

k(igx

)o, dopr. konekso, pravidelný ~ dopr.

kurso, ~e m pl. komunikiloj, komunikigxoj,

viz též spojka; dálkové ~e sděl. interurbaj

/ intersxtataj komunikigxoj, dopr. distancaj

busaj / fervojaj linioj, distancaj trafikser-

voj, ~e, ~ování n tech. kuplado, dopr.

(inter)komunikado

Spojené království Velké Británie a Se-

verního Irska Unuigxinta Legxolando de

Granda Britujo kaj Norda Irlando

Spojené státy (severo)americké (USA) U-

nuigxintaj Ţtatoj de Norda Ameriko, Usono

spojenec/ m aliancano, ~ký alianca, ~tví n

polit. alianco

spojení n kunigo, kunligo, unuigo, interli-

go, kontakto, tech. kupl(ad)o, konekto,

dopr. konekso, komunik(igx

)o, tělesné ko-

pulacio, polit. aliancigxo, zásuvkové ~ el.

zásuvka a vidlice sxtopkontaktilo, být ve ~ s

někým interrilati kun iu, pgxerušit tele-

fonní ~ interrompi telefonan komunikon,

krátké ~ kurta konekto

 

 

spojený 350

 

 

spojený kunigita, kunligita, interligita,

unuigita

spojit/ dok. kunigi, kunligi, interligi, unuigi,

konekti, ligi kontakton, fyz. agregi, tlakem,

teplem aglomeri, ~ se kunigxi, unuigxi, kon-

takti iun, ligigxi, ~ se pohlavně sekskuni-

gxi, ~ost f interrilateco, (inter)ligiteco, ko-

nekso, ~ý kontinua

spojiv/ka f anat. konjunktivo, zánět ~ek

konjunktivito

spojka f voj. kuriero, dopr. klucxilo, sport.

halfo, el., tech. konektilo, opt. čočka kon-

vergxa lenso, kabelová ~ juntajxo de ka-

bloj, ~ podřadicí lingv. subjunkcio, ~

souřadicí lingv. konjunkcio

spojov/ací komunika, kuniga, kunliga, ~ání

n konekt(ad)o, ~atel m odb. komutisto, ~at

tech. kupli, splétat splisi

spokojen/ost f kontent(ec)o, ~ý kontenta

spokojit se dok. kontentigxi

spolčit dok. asocii, ~ se dok. asociigxi, ek-

partii, komplicigxi, partnerigxi, kun-

societigxi, aliancigxi, # spolčil se s největ-

ším nepřítelem li ekpartiis la plej grandan

malamikon

společenský soci(et)a, sociala, societema

společenství n komunumo, kolegio, asocio,

korporacio, kuneco, soci(et)o, kompanio,

vlastnost societaneco, komuneco, Britské

~ národů Brita Konfederacio, buddhisti-

cké ~ (b. církev) Samgo, Evropské hos-

podářské ~ hist. Euxropa Ekonomia Ko-

munumo, zájmové ~ interes-komuneco

společenstvo n ekon. korporacio, hist. řeme-

slné gildo

společn/ík m kunulo, kompan(ian)o, kom-

plico, partnero, kolego, ~ost f soci(et)o,

asocio, kompanio, zvl. div. trupo

společn/ý prováděný společně kuna, komu-

na, určený více osobám komuniga, obecný,

obecní komunuma, ~ě kune, komune

spoléhat se ned. fidi (na někoho iun)

spolehliv/ý fidinda, fidebla, solida, ~ost f

fidindeco

spolek m societo, klubo, ligo, asocio, kor-

poracio, států alianco, krajanský ~ sam-

landana ligo, člen spolku societano

spolknout dok. (en)gluti

spolkov/ý kluba, societa, polit. federacia, ~á

místnost societa cxambro, klubejo, ~á re-

publika federacia respubliko

spolu/ kune, ~autor m kunauxtoro, ~bojov-

ník m kunbatalanto, ~bydlící m kunlogxan-

to, samdomano, ~cestující m kunvojagxan-

to, ~hráč m kunludanto, samteamano,

partnero, ~majitel m kunposedanto,

~občan m samcivitano, ~pachatel m kun-

farinto, kunkulpulo, komplico, krimhel-

panto, kunkrimulo, ~práce f kunlaboro,

~pracovník m kunlaboranto, ~stolovník

m samtablano, ~viník m kunkrimulo, kun-

kulpulo, ~žák m kunlernanto, samklasano,

samlernejano, ~žití n kunvivado, biol.

simbiozo

spolupracovat ned. kunlabori

spoluúčinkovat ned. fyz. kunefiki, div. kunak-

tori, kunludi

spon/a f agrafo, přezka buko, do vlasů har-

klipo, jaz. kopulo, tech., žel. sxeklo, drátek

do sešívačky paperkrampo, kancelářská pa-

perklipo, na spisy klipdrato, sepnout

~kou agrafi

spondej m lit. spondeo

sponka f viz spona

spontánní spontan(e)a

spor/ m malpaco, konflikto, disputo, pole-

miko, práv. proceso, # o tom není ~u

sendiskute

sporadický sporada

sporák m fornelo, plynový ~ gasfornelo

sporný diskutebla, disputebla, duba

sport/ m sporto, masový ~ amasa sporto,

sdružené ~y kunmetitaj sportoj, vrcholo-

vý ~ rekordcela sporto, pěstovat ~ prak-

tiki sporton, ~ovec m sportisto, ~ovní

sporta

sporý zast., lit. sporada, rara, malý, ale ~

malgranda, sed fortika

sporýš m bot. verbeno

spořáda/ný bonorda, ordigita, ~ný život

bonmora vivo, ~t dok. ordigi, reguligi,

arangxi, sníst konsumi, ~t se kvitigxi (s ně-

kým kun iu)

 

 

351 srazit

 

 

spoři/t ned. sxpari, ~vý sxparema

spořiteln/a f sxparkaso, sxparbanko, ~í kníž-

ka sxparlibro

spotřeb/a f konsumo, ~ič m konsuma apara-

to, elektrický ~ič elektroaparato, ~itel m

konsumanto, ~ní konsuma, ~ní předmět

konsumobjekto, ~ovat dok. konsumi, zcela

forkonsumi, eluzi

spousta f hromada amasego, množství multo,

kvanto

spoušť f 1 opt. eksponilo, eksponbutono,

pušky cxano, ellasilo 2 zpustošení dezertigo,

ruinigo, neniigo

spouštět ned. dolů malsuprenigi, descendigi,

přístroj funkciigi, ~ oči z někoho ne teni

okulon sur iu

spoutat dok. kateni, # ~ vodní proud obe-

igi torenton

spráskat dok. travipi, traskurgxi

sprásknout dok. plauxdigi, ~ ruce klakfrapi

la manojn

spratek m hovor. acxuleto, infanacxo, bastar-

do, bub(in)acxo

správa f řízení, vedení administr(ad)o, budo-

va administrejo, orgán administraro, ad-

ministracio, osoby administrantaro, oprava

riparo, rebonigo, ~ podniku / statku re-

gio

správce m administranto, administristo, ma-

strumanto, intendanto, ~ domu dom-

mastrumanto, ~ majetku aferisto, ~ palá-

ce majordomo, ~ souborů inf. dosier-

administrilo

spravedl/nost f, ~ivost f justeco, čin

justajxo, ~ivý just(am)a, ~ivý člověk

justulo

spravit dok. tech. ripari, rebonigi, upravit re-

guligi, arangxi, text. fliki, ~ se refortigxi, pli-

grasigxi

správk/a f riparo, rebonigo, ~árna f zast. ri-

parejo

správn/ý gxusta, regula, ~ý čin prava ago,

~á výživa racia nutrado, ~ě gxuste, ~ě jed-

nat prave agi, ~í administra, ~ost f gxuste-

co, akurateco

spravovat ned. 1 řídit administri 2 opravovat

ripari, rebonigi, korekti

sprej/ m, f sxprucbotelo, nebuligilo, sprajilo,

~ na vlasy harfiksa likvo en sxprucbotelo,

~ovat ned. spraji, sxprucigi, nebuligi

sprch/a f činnost dusxo, zařízení dusxilo, kou-

pelna dusxejo, dát si ~u preni dusxon

sprchovat (se) ned. dusxi (sin)

sprint/ m sprinto, ~ér m sprintisto, ~ovat

ned. sprinti

spropitné n trinkmono

spros/ťáctví n vlastnost vulgareco, jednání

vulgarajxo, ~tota f trivialeco, ~tý krudmo-

ra, fia, acxa, vulgara, banala, neslušný trivi-

lala, maldeca, nestydatý insolenta, drzý

aroganta, oplzlý obscena, lasciva, hist.

neurozený pleba, ~ý výraz maldeca / tri-

viala / insolenta esprimo

sprovodit dok. odstranit senigi, forigi, zabít

mortigi, vyhladit ekstermi

spřáda/cí text. sxpina, ~t ned. text. sxpini

spřáhlo n žel. (intervagona) kuplilo

spřáhnout dok. tech. kupli

spřátelit dok. amikigi, ~ se amikigxi

spřež f kanajlaro, bandacxo

spřežení n jungitaro

spřežka f lingv. digramo

spříst dok. viz spřádat

spřízn/ěný parenc(igit)a, sňatkem boparen-

c(igit)a, ~it se dok. příbuzensky (bo)paren-

cigxi, duchovně agordigxi, konkordigxi

spurt/ m sport. spurto, ~ovat ned. sport.

spurti

spustit dok. motor funkciigi, startigi, irigi,

vlajku malhisi, subenigi, řeč komenci paro-

lon, ekparoli, loď lancxi, surakvigi, # ~ na

někoho abrupti / bruski iun, jen spusťte!

nur ek! komencu!, spustil se déšť ekplu-

vis

sračka f (hanl.) lakso

srát hanl. fek(acx)i, koti

sráz/ m krutajxo, ~ný krut(eg)a, abrupta,

apika, ~ný útes apika klifo

sraz m renkontigxo, mitingo

srazit dok. faligi, terenjxeti, srážet ned. fyz.,

chem. páru kondensi, tuhou sraženinu pre-

cipiti, srazit i srážet dolů faligi, dejxe-

t(eg)i, ceny malaltigi, redukti, řady densigi,

dohromady kunpusxi, kunpremi, ~

 

 

352

sraženina

 

 

paty kunfrapi kalkanojn, ~ na kolena sur-

genuigi, přen. humiligi, ~ se s někým kun-

pusxigxi, kunfrapigxi, kolizii, karamboli, krev

koaguligxi, mléko kazeigxi, látka kuntirigxi,

sxrumpi, setkat se renkontigxi

sraženina f chem. precipitajxo, krevní ~ lék.

koagulajxo, sanga p.

srážk/a f interpusxigxo, kunpusxigxo, karambo-

lo, kolizio, sleva rabato, redukto de prezo,

~y f pl. met. (atmosfera) precipitajxo

Srb/ m serbo, Lužický ~ sorabo, s~ochor-

vatský serbokroata, ~sko n zeměp. Serbio,

s~ský serba

srdc/e n koro, zvonu frapilo, svingilo (de so-

norilo), v kartách kero, ze ~e elkore, # co

na ~i, to na jazyku kion koro sentas, lan-

go prezentas, s lehkým ~em kun facila

koro, z celého ~e el la tuta koro / animo,

~ervoucí korsxir(ant)a, ~ovitý korforma

srdcovka f bot. 1 dicentro 2 žel. frogo 3 zool.

(mlž) kardio 4 odrůda třešní juliana vario de

cxerizo

srdečn/ě kore, ~í kora, ~í vada kormalsano,

~ice f anat. aorto, ~ost f (bon)koreco, ~ý

(el)kora

srdnatý kuragxa

srež f met. nevajo, firno

srkat ned. sxmace sorbi, drinksorbi, (sxmac)-

trinketi

srn/a f kapreolino, ~ec m kapreolo, ~če

kapreolido, ~čí kapreola, ~čí maso kapreo-

lajxo

srocení n tumulto, arigxo

srostlý kunkreskinta

srotit se dok. arigxi

srovnání n porovnání komparo, do roviny

ebenigo, smíření repacigo

srovnat dok. kompari, povrch ebenigi, vyrov-

nat egaligi, uspořádat reordigi, arangxi, na

hromadu stakigi, ~ spor pacigi konflikton,

~ se zemí detrui gxis ternivelo, ebenigi kun

la tero, ~ se kvitigxi, egaligxi, shodnout se

akordigxi, atingi interkonsenton

srovnávat ned. paraleligi, viz též srovnat

srozum/ění n interkompren(igx

)o, interkon-

sento, akordigxo, ~itelný komprenebla,

~itelost f komprenebleco

srp/ m rikoltilo, lunarka falcxileto, ~ek m

měsíce lunarko, kvaronluno, krescento

srpen m auxgusto

srpice f bot. seratulo

srpovitý krescenta

srst/ f (best)hararo, haroj, vilo, kůže se ~í

felo, kožich pelto

srstka f bot. groso, keř grosujo

sršeň m, f krabro, vespego

srub m cxaleto, trunkdomo

srůst/ dok., ~at ned. kunkreski

srůst m 1 kunkreskajxo, adherajxo, kostěný ~

sinosto, 2 bot. simfizo

SSSR hist. USSR

stabil/izace f stabiligo, ~ní stabila, ~izovat

ned. stabiligi

stáčet ned. čepovat elkrani, # ~ obinadlo

vindi gazon / bandagxon, ~ hlavu turni la

kapon

stačit ned. suficxi, # ~ něco udělat sukcesi

fari ion, nemohu vám stačit v chůzi mi

ne povas pasxoteni kun vi, nemohu na to

~ miaj fortoj ne suficxas por tia tasko

stadión m stadiono, krytý ~ tegmentita

stadiono, zimní ~ glacistadiono

stadium n (evolu)stadio, fazo

stádo n grego, brutaro, aro, chovné pasxta-

taro, přen. roto

stafáž f zvl div. scenfigurajxo, i přen. scenfi-

guroj

stagnace f stagno

stah m svalu fyziologický kontrahigxo, lék. cho-

robný kontrakturo

stáhnout dok. dolů malsuprentiri, dohromady

kuntiri, kůži senhauxtigi, senfeligi, zpět re-

tiri, s povrchu deglitigi, desxovi, ~ vlajku

malhisi (flagon), ~ se smrsknout se kunti-

rigxi, ustoupit retirigxi, ~ se do ústraní izo-

ligxi, privatigxi

stáj f stalo

stál/e dauxre, sencxese, seninterrompe, kon-

stante, ~ý dauxra, sencxesa, seninterrompa,

konstanta, senhalta, stabila, fiksa, cxiama,

~ý host / účastník cxiamulo

 

 

353 stáří

 

 

stalagmit m geol. stalagmito

stalaktit m geol. stalaktito

stálice f astr. fiksa astro

stálobarevný kolorkonserva, lumrezista

stan m tendo, jurta jurto

standard/ m (laux)normeco, nivelo, tech. nor-

mo, životní ~ vivnivelo, ~izace f normiga-

do, ~ní lauxnorma, bonnivela, inf. defauxlta

standarta f prapor standardo

stánek m prodejní (foir)stando, (foir)budo,

kiosko, náb. tabernaklo

stání n starado, práv. jugxa / tribunala trakta-

do, nemít ~ ne trovi ripozon, esti sen-

pacienca / nervoza

stanice f stacio, benzinová ~ benzinstacio,

hlavní ~ kapstacio, cxefstacio, konečná ~

finstacio, finhaltejo, policejní ~ policejo,

polica postenejo, ~ pouliční dráhy tram-

haltejo, tramstacio, rozhlasová ~ radio-

stacio, strojní početní ~ kalkulcentro,

železniční ~ fervoja stacio

staniol m stanfolio

stanný: stanné právo esceptostato, milit-

jugxa legximo, milita juro

stanout dok. halti, starigi

stanov/y f pomn. statuto, regularo, podle ~

lauxstatute

stanov/ý tenda, ~ý tábor tendaro, ~á stře-

cha duklina / gabla tegmento

stanovat ned. tendumi, v přírodě kampadi

stanovený fiksita, definita, determinita

stanovisko n starpunkto, vidpunkto

stanoviště n posteno, starejo, dejxorejo, bot.

kreskejo, ~ aut (auxto)parkejo

stanovit dok. difini, fiksi, determini, ~ di-

agnózu diagnozi, ~ složení fiksi la kon-

siston (něčeho de io), chem. determini la

konsiston de io

starat se ned. zorgi (o něco pri io)

starček m bot. senecio

stárek m ve mlýně cxefmuelisto, v pivovaře

cxefbierfaristo

stárnout ned. maljunigxi

starobinec m zast. kadukulejo

starobní maljunula, oldula, porpliagxa, ~

důchod maljunula pensio, ~ pojištění

asekuro pri maljuneco, porpliagxa sekurigo

/ asekuro, ~ zabezpečení sekurigxo en mal-

junigxo

starobyl/ý antikva, malnovagxa, ~ost f anti-

kveco

starodávný malnovtempa

starohory f pl. geol. proterozoiko

Staroměstská radnice f Malnovurba Urbo-

domo / Magistratejo

staromilství n paseismo

staromódní eksmoda, malmoderna, eltem-

pigxinta

staroslavný antikva kaj glora

starost f zorgo, mít ~ zorgi (o něco pri io),

vzít si na ~ prizorgi

starosta m vilařestro, urbestro

starostlivý zorgema, zorgoplena

starosvětský malnovmoda, eksmoda, mal-

moderna, antikva

starousedlík m indigx

eno

staroušek m maljunuleto, olduleto

starověk/ m antikva epoko, ~ý antikva,

malnovtempa, malnovepoka

starožitn/ost f antikvajxo, ~ík m antikvajxis-

to

starší pli maljuna / agxa, # starší 15ti let pli

ol 15jara; m náb. presbyter presbitero, m

zast. radní magistratano

start/ m starto, ~ér m 1 osoba startisto 2 za-ízení

startigilo, ~ovat ned. rozběhnout se

starti, spustit motor startigi

star/ý, stár agxa, star/ý maljuna, malnova,

malfresxa, olda, # jak je ~ý?, kiom agxa li

estas?, kian agxon li havas?, je to ~é přá-

telství tio estas malnova / longdauxra ami-

keco, ~é názory nemodernaj / eltempigxin-

taj ideoj / opinioj, všechno se vrátilo do

~ých kolejí cxio ricevis originajn trajtojn,

to je ~á věc tio estas konata afero, moje

~á expr. mia edzino, hanl. mia hejma ina

antikvajxo, je stár 70 let li agxas sepdek ja-

rojn, li estas sepdekjara, li estas sepdekja-

rulo

stařec m maljunulo, oldulo, ubohý, sešlý ka-

dukulo

stáří n věk agxo, staroba maljuneco, maljuna-

gx

 

stať 354

 

 

stať f artikolo

stát/ m sxtato, regno, spolkový ~ federacia

sxtato, mimo oblast ~u eksterteritoria

stát ned. 1 stari 2 mít cenu kosti 3 mít hodno-

tu, stát za něco valori, ~ o něco deziri ion,

sopiri al io, strebi al / por io, klopodi pri

io, aspiri ion, ~ na něčem přen. persisti en

io, # jak stojí ta věc? kiel staras / statas la

afero?, moje hodinky stojí mia horlogxo

haltis / ne funkcias, stůj! halt'! haltu!,

stojí to za to? cxu gxi valoras la penon?, to

(ne)stojí za námahu tio (ne) valoras pe-

non, stojí to za povšimnutí gxi estas ri-

markinda, nestojí to za zlámanou grešli i ne validas lignan

grosxon / paseron for-

flugintan

stát se dok., stávat se ned. 1 přihodit se okazi

2 nabýt významu, uspět farigxi, igxi (někým /

něčím iu / io), # stal se světoznámým li

farigxis mondkonata

statečn/ost f kuragxo, braveco, ~ý kuragxa,

sentima, maltima, brava

statek m usedlost bien(dom)o, farmo, hodno-

ta valorajxo, investiční ~ investartiklo,

kulturní ~ kultura havajxo, spotřební ~

konsumvaro, konsumartiklo, státní ~

sxtata bieno

stati/cký statika, ~ika f statiko

statista m statisto, teatra figuranto

statisti/cký statistika, ~ka f statistiko

stativ m stativo

statkář m bienmastro, bienposedanto

státní/ sxtata, ~ pokladna fisko, sxtata kaso /

trezorejo, ~k m sxtatisto, politikisto, hlavní

představitel sxtatestro

statný fortika, altastatura, largxastatura, bra-

va

statut m statuto

stav/ m 1 stato 2 společenské postavení socia

tavolo 3 poměry situacio 4 text. ajuta

teksmasxino, ~ vody akvonivelo, tkalcov-

ský ~ teksmasxino, zdravotní ~ sanstato, #

být v ~u esti kapabla, kapabli, být v ji-

ném ~u esti graveda

stavař m hovor. 1 studento de konstrufako 2

konstruisto, konstrufakulo (ingxeniero) 3

viz stavbař

stavb/a f činnost konstruado, výsledek kon-

struajxo, složení strukturo, hrubá ~a kruda

masonajxo, skeleto de konstruajxo, nákolní

~a surfosta konstruajxo, podzemní ~a

subter(nivel)a konstruajxo, ~ař m kon-

stru(labor)isto, ~yvedoucí m konstruestro,

vorkmastro

stavebn/í konstrua, ~í družstvo domkon-

strua kooperativo, ~ice f k. ludo, kubeta-

ro, modularo, ~ictví n konstruindustrio,

~iny f pl. konstrumaterialoj

stavědlo n žel. trakregejo

stávek m text. trikmasxino

staven/í n budova konstruajxo, selské ~í

biendomo, ~iště n konstruloko, konstruejo

stavět ned. umístit meti, loki, starigi, budovat

konstrui, zastavit haltigi, ~ se proti něče-

mu starigxi kontraux io, # ~ se na zadní

(nohy) bauxmi

stavit se dok. veni, viziti

stavitel/ m konstrumastro, ~ství n konstruar-

to, konstrufako, pozemní ~ství dom-

konstrua fako

stávk/a f striko, ~a v sedě sid(o)striko, ~ař

m strikanto, text. teksisto, ~okaz m stri-

k(o)rompanto, ~ový strika, ~ující m (pl.)

strikanto(j)

stávkov/ý 1 viz stávka 2 ~é zboží masxintri-

kajxoj, masxinteksajxoj, ~at ned. striki

stavovsk/ý profesia, řemeslný gilda, šlechti-

cký nobel(ar)a

stavoznak m tech. gauxgxstáž/ f stagxo, ~ista m stagxanto,

stagxisto,

~ovat ned., být na stáži staři

stearin m stearino

steatit m geol. sapsxtono

stébl/o n kulmo, grentrunketo, grentigo, ~o

slámy pajlero, # tonoucí se i ~a chytá

dronanto ecx herbeton kaptas avide

steh/ m kudrero, stebo, suturero, přední ~

kurkudrero, zadní ~ retrokudrero, ~ovací

helpkudra, ~ovka f helpkudra fadeno

stehno n femuro, husí ~ gastr. femurajxo de

ansero

stěhova/cí meblotransporta, ~cí vůz me-

blotransporta kamiono, ~vý migra

 

 

355 stlaní

 

 

stěhování n osob translogxigo, věcí trans-

porto, translokigo, ~ národů hist. popol-

migrado

stehovat ned. text. duonkudri, stebi, helpku-

dri

stěhovat ned. translogxigi, transporti, trans-

lok(ig)i, ~ se translogxigxi, enlogxigxi, sxangxi

logxejon o ptácích, národech migri

stejně egale, same, # a ~ prohraješ! kaj

tamen vi malvenkos!; cxiuokaze vi malgaj-

nos!

stejn/okroj m uniformo, ~oměrný homoge-

na, egala, unuforma, samgrada, sam-

mezura, ~osměrný unudirekta, samdi-

rekta, ~osměrný proud el. kontinua ku-

rento, ~ý egala, sama

stékat ned. dohromady kunflui, dolů malsu-

prenflui

stéla f steleo

stelivo n sternajxo, podestýlka pajlajxo

sten m řemo

stěna m vando, příčka septo, španělská ~

ekranego, vnitřní ~ anat. parieto

sténat ned. gxemi

stenograf/ m stenografiisto, ~ie f stenogra-

fio, ~ovat ned. sten(ograf)ii

stenotypist/ika f stenotipio, ~ka f stenoti-

pistino

step/ f stepo, ~ní stepa

stepovat ned. 1 stebi viz též šít 2 při tanci

dancpasxi

stěrač m sxvabrilo, skla vozidla glacvisxilo,

senglaciigilo, ~ prachu prachovka

(polvo)sxvabrilo

steradián m fyz. odvozená jednotka SI stera-

diano, značka sr

stereo/fonní stereofonia, ~typ stereotipo,

~typní stereotipa

steril/ní lék. sterila, neplodný senfrukta, ste-

rila, ~ace f konzervování zvl. potravin steri-

lizado, konservado, ~ační steriliga, ~(iz)-

ace f ničení zárodků sterilizado, antisepsa-

do, ~izace f lék. vyvolávání neplodnosti

steriligo, sterilizado, ~ita f sterileco, ~i-

zátor m lék. sterilizatoro, sterilizilo

steril/ovat, ~izovat ned. i dok. ničit mikroby,

konzervovat sterilizi, ~izovat učinit neplod-

ným lék., veterinářství steriligi

stesk m sopiro (po něčem al io), melan-

kolio, spleno, po domovu nostalgio, smutek

tristo, aflikt(igx

)o

stětí n senkapigo

stevard(ka) m (f) stevard(in)o

stez/ka f piedvojeto, pado, cyklistická ~ka

biciklopado, naučná ~ka instrua itinero /

vojo / pado, # být na válečné ~ce esti sur

la pado de la militiro

stěž/eň m nám. masto, ~ňový koš gvatnesto

stěžej f stav. kardino, pordhoko

stěžejní cxefa, gravega, fundamenta, ~ dílo n

cxefverko

stěží apenaux

stěžovat ned. malfaciligi, ~ si ned. plendi

(na někoho kontraux iu, na něco pri io)

stíh/at ned. persekuti, sekvi, cxasi, # zpráva

~á zprávu informo sekvas informon

stíhací cxasanta, persekutanta

stíhač/ m persekutanto, letec cxasaviadisto,

~ka f let. cxasavi(adil)o, trysková ~ka re-

akcia cxasaviadilo

stihnout dok. trafi, atingi ~ vlak atingi /

kapti trajnon, # stihlo ho neštěstí lin tra-

fis malfelicxo

stihomam m manio pri persekutigxo

stimulovat ned. stimuli

stín/ m ombro, chladivý ~ malvarm(et)iga /

friska ombro, ~idlo n lampsxirmilo, ~ítko

n lumsxirmilo, ~it ned. ombri

stinný ombr(oplen)a

stipend/ista m stipendiulo, ~ium n stipen-

dio

stírač m viz stěrač

stírat ned. forvisxi, (de)visxi, prach sxvabri,

jemně ~ dabi

stisk/ m premo, ~nout dok. (kun)premi

stísněný těsný malvasta, sklíčený angora, de-

primita

stít dok. viz setnout

stižený trafita

stížnost f plendo, podat ~ práv. fari / meti

plendon ( na někoho kontraux iu)

stlačit dok. dohromady kunpremi, dolů mal-

suprenigi, malsuprenpremi

stlaní n sternajxo, činnost sternado

 

 

stlát

356

 

 

stlát ned. lůžka ordofari / pretigi / kusxprepari

liton, sterni litajxaron, pro dobytek sterni

pajlon

stlouci dok. (kun)bati, # ~ máslo buterigi

(kremon)

stmelit dok. zajistit tmelem mastiki, spojit

kunigi

stmívat se ned. mallumigxi, vesperigxi, kre-

puskigxi, noktigxi, malheligxi, stmívá se

noktigxas

sto cent, po stu centope, po ~ korunách

(za) metr po cent kronoj po metro, # o ~

šest entuziasme, fervore, rapide

stočit dok. turni, zkroutit tordi, zavinout

(en)volvi, bobeni, ze sudu elkrani, prudce

~ vozidlo, člun, letadlo gxiri, # ~ řeč deturni

parolon

stodola f garbejo, grenejo

stoh/ m stako, slámy pajloamaso, pajlostako,

~ovat ned. zeměd. i j. stakigi, skladovat

stapli

stoj m sport. staro, ~ spatný gambkuna s., ~

rozkročný gambdisa s.

stojina f stav. almo

stoja/cí, ~tý ve svislé poloze rekte staranta,

~tý nehybný senmova, kalma, ~tý život

enua vivo, ~á voda stagnanta akvo, přen.

nesana medio

stojan m rako, ~ na kola biciklorako

stoka f kloako, kanalo

stokrát centoble, centfoje, cent fojojn

stolař m meblisto, lignajxisto

stole/k, ~ček m tableto, noční ~k litflanka

tablo, apudlita sxranketo, noktotableto, #

~čku prostři se! regalu-min-tableto!

století n jarcento, centjaro

stolice f židle segxo, výkaly feko, mlecí stroj

muelmasxino, hoblovací ~ stablo de rabo-

tisto, Svatá S~ náb. Papa Kurio, Sankta

Segxo

stolička f segxeto, pod nohy (pied)benketo,

skabelo, zub mueldento, molaro

stolní tabla, ~ tenis tabloteniso

stonásobný centobla

stonat ned. esti malsana, malsani

stonek m bot. tigo, (trunketo)

stonožka f miriapodo, hovor. centpiedulo

stop/a f spuro, postsigno, otisk chodidla

pasxosigno, míra futo, el. trako, kolej vozidla

radkavo, radsulko, vojsulko, krychlová

~a kuba futo, beze ~y senspure

stop/! stop! haltu!; jet ~em petveturi, ~ař m

skolto, pes flarsekvanto, spurhundo, ces-

tující petveturanto

stopk/a f květu pedunklo, skleničky tigo, ovo-

ce tigeto, tech. tigo, hovor. brzdová svítilna

bremslampo, ~y f hodiny klikhorlogxo, sto-

phorlogxo

stopovat ned. 1 jít stopou spuri, skolti, post-

sekvi, špehovat spioni, cxichem flarsekvi 2

prosit o svezení veturpeti, jet stopem petve-

turi

stoprocentní centprocenta

stornovat ned. nuligi, likvidi

stoup/a f pistilo, pistomasxino, muelilo dát

knihy do ~y pistigi / mueligi librojn

stoupání n hodnot, cen altigxo, kresk(ad)o, le-

tadla ascend(ad)o, supreniro, prudké ~

let. zomo

stoupat ned. vzhůru supreniri, ascendi, alsu-

pri, růst, zvětšovat kreski, altigxi, na něco

surtreti, surpasxi, o letadle soari, prudce ~

let. zomi, # teplota stoupá temperaturo

kreskas, vodní hladina stoupá akvonive-

lo altigxas

stoupenec m adepto, ano, vědeckého směru

skolano

stoupnout dok. viz stoupat; ~ si za něco

starigxi post io, postenigxi

stověžatý centotura

stovka f cento, skupina centopo, bankovka

hovor. centkrona (bank)bileto, sport. běh

centmetra vetkuro, ~ lidí cent(op)o da

homoj

stožár m masto, ~ elektrického vedení pi-

lono

stračka f bot. delfinio

strádat ned. suferi (něčím ion)

strach m timo, chorobný, před nemocí hipo-

kondrio, mít ~ senti timon, timi, # ~ má

velké oči tra vitro de teruro pligrandigxas

la mezuro; antaux tima okulo potencigxas ecx

kulo

strachovat se ned. timi (něčeho ion)

 

 

357 strniště

 

 

strak/a f pigo, ~atý multekolora, divers-

kolora, makulkolora, mikskolora, černobíle

piga

stráň f deklivo, montflanko

stran/a f místo flanko, v knize pagxo, práv.

účastník partio, ve sporu procesanto, proce-

spartio, u čtverce, obrazce latero, u tělesa

edro, polit. partio, účastník partoprenanto,

zákazník kliento, čelní ~a fronto, # na této

~ě cis, maltrans, na správné ~ě gxustalo-

ke, na návětrné ~ě lof(flank)e, na druhé

~ě aliflanke, trans, nacházet se na čelní

~ě fronti, lícní ~a averso, faco, světová

~a zeměp. mondflanko, cxefdirekto, čtyři

světové ~y la kvar kardinalaj punktoj, la

kvar cxefdirektoj, titulní ~a titola pagxo,

titolpagxo, # dát ~ou flankenmeti, flanke-

nigi, jít na ~u vykonat tělesnou potřebu fari

korpan neceson, jít na malou ~u močit

urini, z otcovy ~y laux la patra linio, pat-

roflanke, z této ~y cxiflanke

stran/ění n favorigo, ~ění se evitado, ~ický

polit. parti(ec)a, obecně senobjektiva, ten-

denca, ~ík m partiano

stranit ned. favori (někomu iun), ~ se eviti

(něčeho ion), apartigxi (de io)

strán/ka f pagxo, vlastnost trajto, eco, hle-

disko vidpunkto, seřadit ~ky typo. impozi,

# po této ~ce rilate / koncerne tion; kon-

siderante tion; laux cxi tiu vidpunkto,

~kovat ned. pagxonumeri

stranný, stranní 1 postranní flanka 2 před-

pojatý partieca, tendenca, viz též stranický

strast/ f sufero, ~iplný dolorplena

straš/ák m v poli (birdo)timigilo, cxifonfigu-

ro, ~ení n timigado, ~idelný timiga, fan-

toma, horora, angoriga, ~idlo n fantomo,

~it ned. timigi, fantomi, hanti, ~ně hovor.

ege, ~ný terura, ~pytel m timulo, leporko-

ro, malbravulo, # je mi ~ně líto mi ege

bedauxras

stratég m stratego

strategi/cký strategia, hovor. bontaktika, ~e

f strategio

stratosfér/a f stratosfero, ~ický stratosfera

stratus m met. stratuso

strav/a f nutrajxo, mangx(ajx)o, domácí ~a

hejmkuirita mangxajxo, hejma kuirmaniero /

kuirejo, včetně bytu a ~y inkluzive de

logxo kaj mangxo, inkluzive logxon kaj ma-

ngxon, ~itelný digestebla, ~ování n nutra-

do, mangxado, hromadné ~ování ko-

mun(uz)aj mangxoservoj

stráv/it dok. jídlo digesti, čas pasigi, ~ník m

paganta gasto

stravovat se ned. nutri sin, mangxi

stráž/ f činnost gard(ad)o, lodní vacxo, osoba

gardisto, vacxano, strážci gardistaro, va-

cxanaro, čestná ~ gardo de honoro, honora

gardo, osobní ~(ce m) kapo-, korpogardis-

to, tělesná ~ panovníka gvardio, závodní

~ fabrika gardist(ar)o, stát na ~i gard(o-

star)i, garde dejxori, vacxi, ~ce m gardisto,

gardanto, gvardiano

strážn/í garda, ~í budka gardbudo, gardejo,

~ice f gardistejo, ~ík m policisto, polica-

no, dopravní ~ík trafikpolicisto, ~ý m

gardostaranto, sentinelo, gardisto

strboul m květenství kapitulo

strčit dok. pusxi (do někoho iun), ensxovi,

enigi, meti (někam ien), podstrčit subsxovi,

~ do kapsy enposxigi, sxovi / meti en

posxon, # ~ všechny do kapsy superi ilin

cxiujn

strhnout dok. desxiri, forsxiri, budovu mal-

konstrui, disfaligi, ~ ze mzdy depreni de

la salajro, ~ se propuknout eksplodi, ekfu-

riozi, # strhne se mela komencigxos /

eksplodos tumulto nechat se ~ lasi sin

allogi / entuziasmigi / ekzalti

strhující impresega, entuziasmiga, ekzalta,

flamiga, impona

strkat ned. pusxi (do někoho iun), sxovi

(někoho, něco iun, ion), # nestrkej do

všeho nos ne sxovu nazon en fremdan va-

zon

strmět ned. levigxi, altigxi, montigxi

strmý kruta, apika, abrupta

strnad m emberizo, ~ zahradní hortulano

strniště n stoplejo, stoplokampo, stopla

kampo

 

 

strnout

358

 

 

strnout dok. ztuhnout rigidigxi, hrůzou kon-

sternigxi

strnulý rigid(igxint)a, inerta, torpora, úsměv

senesprima, v tváři rigidmiena

strofa f strofo

stroh/ý příkrý abrupta, bruska, přísný, strik-

ta, odměřený, rezervema, stručný konciza,

~é odmítnutí akra rifuzo, # odbyl jej

~ou odpovědí li respondis lakone

stroj/ m masxino, počítací ~ kalkulmasxino,

psací ~ skribmasxino, tajpilo, psát na

psacím ~i tajpi, masxinskribi, šicí ~ ku-

dromasxino, stebomasxino, zemědělský ~

agrokultura masxino, ~e a zařízení masxi-

noj kaj instalajxoj, # pracovat jako ~ la-

bori kiel masxino, ~ek m malgranda ma-

sxino, aparato, holicí ~ek čepelkový sen-

dangxera / sekura razilo, elektrický elektra

razilo, ~ek na maso viandmuelilo

strojař m fakulo en masxinindustrio

strojen/ý chováním afekta, nenatura, rafini-

ta, zast. artefarita, ~á lhostejnost sxajni-

gata indiferenteco / apatio, ~é hnojivo in-

dustria sterkajxo, ~ost f nenatureco, afek-

teco

strojír/enství n masxinkonstruado, masxin-

konstrua scienco, masxinindustrio, ~na f

masxinfabriko

strojit ned. obléci vesti, zdobit ornami, ~

svatbu prepari nupton, ~ se vesti sin

strojn/í masxina, mehxana, ~ictví n mehxa-

niko, ~ík m mehxani(ki)sto, masxinisto

strojov/na f masxinejo, ~ý masxina, mehxana

strojv/edoucí, ~ůdce m žel. lokomotivestro

strom/ m arbo, ~(eč)ek m arbeto, jehličnatý

~ pinglarbo, konifero, koruna ~u arbo-

krono, frondaro, listnatý ~ foliarbo,

ovocný ~ fruktarbo, sazenice ~u arbido,

vánoční ~(ek) Kristarbo, ~ořadí n aleo

stroncium n chem. stroncio

strop/ m plafono, ~ní plafona, ~nice f, ~ní

trám solivo, ~ní malba plafona(j) pen-

trajxo(j)

strouh/a f (akvo)fosajxo, strata / kampa de-

fluilo, mlýnská ~a mueleja kanal(et)o,

dlážděné dno ~y plankita kanalgrundo

strouha/nka f gastr. ( bulka) raspajxo, obalit

~nkou gastr. panumi, grateni, ~t ned. raspi

stroužek m: ~ česneku ajlero

strpení n pacienco, tolero, mít ~ pacienci

stručn/ý konciza, lakona, mallonga, la-

pidara, # buďte ~ý estu konciza,

struhadlo n raspilo

struk m (zool.) mampinto, cico

struktura f strukturo

struma f anat. strumo, hovor. kropo

strun/a f kordo, ~ný, ~ový korda, ~atci

zool. hxorduloj

strup/ m krusto, eskaro, ~atý krust(oplen)a

struska f fandorestajxo, vysokopecní horní

skorio, vysokopecní spodní sxlako

stružka f rýha sulko, akvokanal(et)o, a-

kvokanelo, potůček rojeto

strý/c m onklo, ~ček m ocxjo

strychnin m strihxnino

strž f ravino

střádat ned. šetřit sxpar(kolekt)i, hromadit a-

masigi, stapli, hanl. hamstri, # ~ dceři vý-

bavu arigi dotajxon por filino

střapec m kvasto

střást dok. deskui

střeč/ek m ovčí zool. sxafa ostro, ~ek koň-

ský intesta gastrofilo, ~kovat ned. 1 o do-

bytku vzpínat se kalcitri, konfuze kuradi 2

panikařit frenezeti

střed/ m mezo, centro, ~em meze de, tra

centro

středa f merkredo, popeleční / škaredá ~

náb. Cindromerkredo

středisko/ n centr(ej)o, informační ~ in-

formejo, kulturní ~ kultura centro, re-

habilitační ~ lék. rekapabliga kuracejo,

zdravotnické ~ polikliniko, kuracejo,

zubní ~ dentkuracejo, ~vý centreja

Střední Amerika f Mezameriko

středn/í meza, centra, ~í škola mezlernejo,

duagrada lernejo, liceo, gimnazio, ~í rod

neuxtra genro, ~í cesta přen. kompromisa /

neuxtrala vojo, ~í kvadratická odchylka

mat. varianco, ~ě meze, ~ě velký mezgran-

da, ~ík m punktokomo

 

 

359 stud

 

 

středo/evropský mezeuxropa, ~školský mez-

lerneja, ~věk m mezepoko, ~věký meze-

poka, ~vý centra

Středozemní moře Mediteraneo, Meditera-

nea maro

střecha f tegmento, klobouku rand(ajx)o, do-

šková ~ pajlokovrita t., plochá ~ plata t.

střela f pafajxo, kuglo, dělostřelecká obuso,

sxrapnelo, řiditelná / řízená ~ misilo, sví-

tící ~ fajrostreka k., ~ země-vzduch ter-

aera misilo

střelba f paf(ad)o, ~ z děl(a) kanonado, ~

naslepo senkugla / blanka p., ostrá ~

perkugla pafo, sportovní ~ sporta pafo

Střelec m astr. Sagisto, Sagitario

střelec/ m pafisto, pafanto, z pušky fusilisto,

v šachu kuriero, ~ branky sxotinto de golo,

~ký pafa, ~ký sport sporta pafado

střelhbitý fulmorapida, rapidega

střelit dok. pafi, při míčové hře sxoti, ~ bran-

ku sxoti golon, # ~ očima ekrigardi kolere,

pafi (koleran) rigardon, piki / vipi per la

okuloj, ~ pánubohu do oken blinde pafi,

trafi aeron, pafi truon en aeron, fari para-

dan maltrafon

střelivo n municio, pafajxo

střelka f tech. nadlo

střelnice f pafejo

střemhlav plongxe, kapantauxe

střemcha f bot. paduso

střenka f nože tenilo (de trancxilo)

střep(ina) m (f) rompopeco, splito, ze skla

vitrero, hrnce potpeco, potkrevintajxo

střet m setkání renkontigxo, srážka karam-

bolo, kolizio, kunpusxigxo, spor konflikto,

disputo, polemiko, hádka malpaco, kverelo

střetnout se dok. renkontigxi, karamboli, ko-

lizii, kunpusxigxi, konflikti, disputi, pole-

miki, malpaci, kvereli

střetnutí n kolizio, sport. matcxo

střevíc m sxuo, domácí ~ hejmsxuo, pantoflo

střevíčník m bot. cipripedio, ~ pantoflíček

m kalceola cipripedio

střevlík m zool. karabo

střev/o n intesto (tenké / tlusté maldika /

dika), slepé ~o cekumo, červovitý přívěšek

apendico, zánět slepého ~a cekumito,

apendicito, ~ní intesta

střežit dok. gardi, stát na stráži gardostari,

sentineli, opatrovat varti, na lodi vacxi, ~ se

něčeho eviti ion

stříbr/o n argxento, ~ný argxenta, bromid

~ný argxenta bromido

stříbřenec m bot. proteo

stříbřit ned., po~ dok. argxenti

střída f chlebová panmol(ajx)o, časová alter-

no, sxangxigxo

střídat ned. alternigi, sxangxi, ~ se alterni,

sxangxigxi

střídavý el. alterna, ~ proud alternkurento

střídmý sobra

střih/ m tond(ajx)o, šatů fasono, tajlosxablo-

no, ve filmu munt(ad)o, muntajxo, účes ton-

dofasono, ~ač m např.šatů tajlisto

stříh/ání n tajl(ad)o, opracovávat ~áním

/ broušením tajli, ~at ned. tondi, látku

tajli, altrancxi, formtrancxi, tondi, plech cxi-

zoji, film munti, vlasy tondofasoni

střik m sxpruc(ajx)o, vinný ~ gas(satur)ita

vino

stříkačka f sxprucigilo, injekční ~ injektilo,

ensxprucigilo, požární ~ stroj fajrobrigada

pumpilo / akvojxetilo, vůz pumpkamiono,

brulestinga veturilo

stříkat ned. tryskat sxpruci, postřikovat sxpru-

cigi, lakovat postřikem sxpruclaki, pistolí

pistolfarbi, pistolsxpruci, sprejovat spraji

střílet ned. pafi, lukem arkpafi, míčem sxoti, z

děla kanoni, z pušky fusili, ~ slepými ná-

boji pafi senkugle

střílna f paftruo, voj. embrazuro

stříšk/a f tegmenteto, tech. kapucxo, znako-

vá cxap(et)o, mající ~u lingv. cxapelita

střízlík m zool. troglodito

střízlivý sobra, malebria, přen. realisma,

neidealisma, senideala, seka, proza

stříž f činnost tondado, výrobek tondajxo, ~

ovcí / vlny sxaftondado, celulózová ~ ce-

luloz(fibr)a tondajxo

stud/ m hontemo, hontosento, sexuální pudo-

ro, prudemo, ~em honteme, pudore, prude

 

 

studánka 360

 

 

studánka f akvofontujo, puteto

student/o m studento, studanto, ~ský stu-

denta

studený malvarma, tech. frida, vlažný friska,

mrazivý frosta

studie f učivo studajxo, učení studado, um.

náčrt skizo, krokizo

studijní studa, ~ cesta studvojagxstudio n studio

studit ned. malvarm(et)igi

studium n studado, dálkové ~ telestudado,

distanc(manier)a s., externí ~ distanc-

(form)a s.

studna f puto

studov/at ned. studi, ~na f studejo, studa

kabineto, studocxambro

studující studanta, m studanto

stuha f rubando zlatá, stříbrná galono

stůl m tablo, dílenský / pracovní ~ stablo,

kuchyňský ~ kuirtablo, operační ~ ope-

racitablo, psací ~ skribotablo, za stolem

cxe tablo, cxetable

stup/ačka f, ~átko n piedbreto, piedapogilo

stupeň m grado, schod sxtupo, první ~ lingv.

pozitivo, ~ rakety sxtupo de raketo,

rychlostní ~ motorového vozidla rapidu-

mo ~ zeměpismé délky / šířky grado de

longitudo / latitudo, ~ Celsia / Fahren-

heita Celsius-grado, Farenhejt-grado

stupínek m pódium podio

stupnice f skalo, gradaro, hud. gamo, duro-

vá ~ majora gamo, logaritmická ~ loga-

ritma skalo, molová ~, minora gamo

stupňov/(it)ý grada, sxtuparforma, ~á míra

mat. gradmezuro ~ání n gradacio, gradigo,

lingv. komparacio, ~at ned. gradigi, lingv.

komparacii, ~at se gradigxi

stužka f rubandeto, zlatá, stříbrná galono

stvol m bot. skapo

stvoř/ení n činnost kre(ad)o, formado, esti-

go, bytost kre(it)ajxo, ~ení světa kreo de la

mondo, ~it dok. krei, estigi, formi, ~itel m

kreinto, náb. Kreinto, demiurgo

stvrzenka f ekon. kvitanco, konfirmilo, rice-

vatesto, pagatesto

stvůra f monstro

stý centa

styčn/ý tusxa, interrilat(ig)a, kontakta, ~é

body tusxpunktoj

stydět se ned. honti (před někým antaux iu,

za něco pro / pri io), esti hontema, pudori,

být prudérní prudi

stydký honta, anat. puba

stydlivý hontema, pudora

stydnout dok. malvarmigxi, senvarmigxi

styk m kontakto, (inter)rilato, navázat ~

ekrilati, ekkontakti

stýkat se dok. dotýkat se kontakti, scházet se

interrilati

styl/ m stilo, jazykový ~ lingvajxo, zápas ve

volném ~u liberstila lukto, ~ista m stilis-

to, ~istický stil(istik)a, ~istika f stilisti-

ko, ~izace f stiligo, ~ový (laux)stila

stylizovat ned. stiligi, stilizi, bonstile es-

primi

stýskat (se) ned. sopiri, nostalgii, melanko-

lii, (komu po čem iu pri io), ~ si stěžovat

si plendi, naříkat lamenti

subjektivní subjektiva

sublim/ace f fyz., chem. sublimado, ~át m

sublimovaná látka sublimato, chlorid rtuťna-

tý hidrarga diklorido, ~ovat ned. i dok.

chem. sublimi

subreta f div. subreto

subsidiární anstatauxa, helpa

subskribovat dok. i ned. ekon. subskripcii

subskripce f subskripcio

substituce f substituo

substrát m odb. substrato

subtilní subtila

subvenc/e f subvencio, ~ovat ned. sub-

vencii

sud m barelo

Sudán m Sudano

Sudety f pomn. hist. Sudeto

sudička f myt. norno, sortdiino, sortfeino

sudokopytník m parhufulo

sudý para

Suezský průplav Sueza kanalo

sufražetka f sufrageto

sugerovat ned. dát podnět sugesti, ovládnout

sugescí, hypnotizovat sugestii

 

 

361 suverén

 

suges/ce f v psychologii, sugestibilita suges-

tio, obecně, sugestivita sugesto, altira forto,

~tivní sugest(i)a, ~tivní otázka sugesta

demando, ~tivně působit v hypnóze su-

gestii, podmanivě sugesti (na někoho al iu

ion)

suchar m 1 gastr. (plenseka) biskvito, kekso

2 nezábavvný člověk enuulo, seninteresa

homo

such/o n sekeco, příslovce seke, # zůstat na

~u resti en la aero, ~ý seka, hubený mal-

grasa, ~á jehla um. seka gravurilo, ~opár

m zeměd. sekejo, ~ozemský kontinenta,

tersurfaca, terkrusta, ~ozemská doprava

tervoja trafiko

suita f hud. suito, viz též svita

suk m nodo

sukadlo n text. bobenilo

sukn/ě f jupo, volná ~ě vasta jupo, spodní

~, spodnička subjupo, úzká ~ě gainjupo,

~ice f zvl. hist. tuniko, ~o n drapo, lana

teksajxo

sukničkář m záletník flirtulo

sukovi/ce f nodbastono, ~tý nodhava

sukulentní bot. sukulenta

sůl f chem. salo, Glauberova ~ Glauxbera s.,

sodia sulfato, kamenná ~ sxtonsalo, min-

salo, kuchyňská ~ chem. (tabla) s., kuir-

salo

sulc m gastr. (besta) gelatenajxo, gelatena vi-

ando

sulf/id m chem. sulfido, ~onamid m sulfo-

namido

sult/án m sultano, ~anát m sultanejo

suma f sumo, celková ~ ekon. enspezaro,

totala spezo, ~ peněz monsumo, ~ vědo-

mostí sciaro

Sumatra f zeměp. Sumatro

sumec m ryba siluro

sumka f zool. ascidio, voj. kartocxujo

sumýš m zool. ekinodermo

sund m úžina v severních mořích Sundo

sundat dok. depreni, demeti

sunout ned. sxovi, ~ se sxovigxi vléci se při chů-

zi sxoviri

sup m zool. vulturo, grifo, ~ mrchožravý

perknoptero

superfosfát m chem. superfosfato

superintendent m náb. (evangelia) superin-

tendanto

superior m náb. monahxejestro, superioro (de

ordeno)

superlativ m lingv. superlativo

supernova f astr. supernovao

supě/ní spirego, ~t ned. spiregi, spirbrui

suplement/ m suplemento, ~ární suplemen-

ta, kompletiga

suplent m anstatauxanto

suplika f zast. pet(skrib)o

suplovat ned. anstatauxi, ve vyučování ansta-

tauxe instrui

supot m viz supění

surfing m sport. příbojové prkno surf(o)tabu-

lo, surfování tabulsurfado

surogát m surogato

surov/ec m krudulo, kruelulo, brutulo, ~ina

f krudmaterialo, krudajxo, druhotná ~ina

reuzata /reuzebla materialo, ~inový kru-

dajxa, krudmateriala, ~inové zdroje fontoj

de krudmaterialo, ~ost f bruteco, ~ý krutý

brut(al)a, kruela, v přírodním stavu kruda

surrealismus m superrealismo

suřík m chem. minio, triplumba tetraoksido

suspendovat dok. práv. suspendi

suspenz/e f chem. suspensio, rozptýlit do

~e suspensii, ~or m lék. suspensorio

sušá/k m sekigilo, sekigrako, ~k na vlasy

harsekigilo, ~rna f sekigejo

suše sek(ec)e, stručně lakone, koncize

sušen/ka f kekso, biskvito

sušen/ý sekigita, ~é ovoce seka frukto

sušit ned. sekigi, ~ se sekigxi

suť f, sutiny f pl. rub(ajx)o

sutana f náb. text. sutano

suterén m keletagxo, subter(en)a etagxsutura f lék. suturo

sůva f hovor. viz sova, hanl. zlá žena megero,

furio

suver/én m panovník i přen. suvereno, ~éně

suveren(ec)e, majstre, ~ éně ovládat suve-

reni, ~enita f suvereneco, ~énní suverena

 

 

sužovat 362

 

 

sužovat/ ned. turmenti, suferigi, aflikti, ú-

myslně cxikani, ~el m turment(em)ulo, cxi-

kanulo

svači/na f intermangxo, ~t ned. intermangxi

svádět ned. lákat delogi, tenti, loginstigi,

allogi, dohromady kunvenigi, dolů (for)-

konduki malsupren, malsuprenigi, ~ boj

batali, lukti, entrepreni batalon, submetigxi

al batalo, ~ k hříchu pekig(ad)i, ~ vinu

imputi kulpon (na někoho al iu), jxeti

kulpon (na někoho sur iun), ~ vodu de-

fluigi, ~ z cesty devojigi, vojerarigi

svah m deklivo, příkopu, náspu taluso, pří-

krý / strmý ~ kruta / apika deklivo, kru-

tajxo

Svahil/ec m svahilo, s~ský svahila, s~ština

f la svahila (lingvo)

svahovat ned. stav. talusi

sval/ m muskolo, dvojramenný ~ bicepso,

hýžďový, ~ glutea m., lícní ~ facia m., ~

lýtkový soleo, ~ natahovač m ekstensan-

to, ~ ohýbač fleksanto, ~ roztahovač m

dilatanto, ~natý dikmuskola, fortmuskola,

muskolhava, ~ovec m zool. trihxino, ~ový

muskola

svalec m bot. kaluso

svalek m anat. kaluso

sval/it dok., ~ovat ned. (pusx)faligi, renversi,

~ovat předávat, pověřovat komisii, trans-

doni, zatěžovat sxargxi, ~it / ~ovat vinu

kulpigi (na někoho iun), ~it se renversigxi,

rulfali, falruligxi, # všechnu práci ~oval

na své podřízené per cxiu laboro li sxargxis

siajn subulojn, ~ovat se sebe něco libe-

rigi sin de io

svar m tech. veld(ojunt)o

svár/ m kverelo, disputo, konflikto, malpa-

co, ~livý kverelema, malpacema, kon-

fliktema

sváře/č m veldisto, ~čka f stroj veldmasxino,

~t ned., svařit dok. kov veldi, ~t víno spici

kaj varmigi vinon, ~t se ned. malpaci, kve-

reli, konflikti

svagxování n veldado, elektrické ~ elek-

troveldado

svastika f svastiko

svát forblovi

svatba f (ge)edzigxo, slavnost edzigxofesto,

nupto

svateb/čan m (ge)edzigx

a festenanto, ~ní

(ge)edzigx

a, nupta, ~ní obřad nuptocere-

monio, ~ní oznámení anonco pri (ge)ed-

zigxo

sváte/k m fest(otag)o, slavnost soleno, sva-

todušní svátky Pentekosto, ~ční fest(o-

tag)a

svatojanský sankt-johana, ~ chléb karobo

svatokrádež/ f sakrilegio, ~ný sakrilegia,

páchat ~ sakrilegii

svatokupectví n náb. simonio

svatost f adorejo, sankteco

svátost/ f náb. sakramento, ~ oltářní komu-

nio, euxkaristio, altsakramento, podávat ~

oltářní komunii, přijímat ~ oltářní ko-

muniigxi, ~ umírajících viatiko, ~ný sa-

kramenta, euxkaristia

svatostánek m tabernaklo

svatosvat/ý sanktega, tabua, ~ě přísahat

solene jxuri

svatozář/ f glorkrono, auxreolo, obdařit ~í

auxreoli

svatvečer m vigilio

svatý sankta, S~ otec Sankta Patro, svatá

sankta, f sanktulino

svatyně f adorejo

svaz/ m asocio, ligo, organizo, unio, unuigxo,

federacio, Český esperantský ~ Cxehxa

Esperanto-Asocio, odborový ~ sindikato,

sindikata unio, Světový esperantský ~

Universala Esperanto-Asocio, Sovětský ~

hist. Sovetio, Sovet-Unio, ~ový asocia,

unia, liga

svázat dok. svazovat ned. (kun)ligi, tech,

splisi, opatřit vazbou bindi, do svazku fas-

kigi, spoutat kateni, ~ do snopů zeměd.

garbigi, ~ řetězem cxeni

svazek m fasko, knihy volumo, s někým ligo,

interligiteco, ~ klíčů sxlosilfasko, manžel-

ský ~ ligo de edzeco

svážet ned. veturigi, transporti (amasige), ~

do stodoly engarbejigi, engrenejigi

svaživost f kruteco

svažovat se ned. klinigxi, o cestě deklivigxi

 

 

363 svěžest

 

 

svébytn/ý memekzista, suverena, sendepen-

da, ~ost f individueco, identeco, národní

~ost nacia identeco

svěcen/í n oslavování festado, posvěcení

sanktig(ad)o, zasvěcení konsekrado, žeh-

nání ben(ad)o, ~ na kněze ordin(aci)o, sa-

cerdotigo, pastrigo, ~ý sanktigita, ~á vo-

da benita / sankta akvo

svědčit ned. atesti, dosvědčovat pruvi, práv.

depozicii, pgxisvědčovat jesi, prospívat pro-

speri, utili

svěde/ctví n atesto, depozicio, důkaz pruvo,

~k m atestanto, depozicianto, ~k souboje

sekundanto

svedení n zlákání k něčemu allogo, ke špat-

nosti, delogo, ~ k hříchu pekigo

svěd/ění n juk(ad)o, ~ivý juka, ~ět, ~it ned.

juki

svědom/í n konscienco, ~itý konscienca,

zorga, devoscia

svéhlavý obstina, kapricema, granita

svého viz svůj

svépomoc f memhelpo

svéprávný memrajta, rajtmatura

svěrací ferma, buka, ~ kazajka frenezjako

svěrač m anat. sfinktero

svěrák m sxrauxbtenilo, vajco

svéráz/ m originaleco, národní ~ folkloro,

~ný propranatura, originala, karakteriza

svěrka f truhlářská varleto

svěřenec/ m zorgato, adoptovaný adopta in-

fano, ~ký konfideca, ~ká komise mandata

komisiono

sveřep m bot. zizanio, bromuso

sveřepý sovagxa, kruda, kruelega

svěřit dok. tajemství konfidi, úkol komisii

svěsit dok. mallevi

svést dok. dolů konduki malsupren, dohro-

mady kunvenigi, odvrátit od něčeho devo-

jigi, delogi, přimět logi

svět/ m mondo, vesmír universo, kosmo, na

celém ~ě mondvaste, ~adíl m kontinento,

mondparto

světá/k m dando, ~cký mondajxa, chovat se

~cky dandi

světec m sanktulo

světélko/ n hřbitovní a j. mecxujeto, ~vání n

luminesko, ~vat ned. lumeski, lumineski,

fluoreski

světeln/ý luma, ~ost f lumeco, lumintenso,

~ý luma, ~ý obraz lumbildo, ~ý rok astr.

lumjaro, ~á záře lumajxo, ~ý zdroj lu-

migilo

světice f sanktulino

světl/ík m lumosxakto, aerpasejo, luko, bot.

euxfrazio

světl/o n lumo, denní ~o taglumo, dálkové

~o dopr. vojlumo, koncové ~o postlumo,

ohyb ~a opt. difrakto de l., parkovací ~o

parklumo, potkávací ~o renkonta l., roz-

ptyl ~a opt. difuzo, rozsvítit ~o lumigi,

zadní ~o vozidla postlampo, zhasnout ~o

estingi lumon, # stát někomu ve ~e ombri

al iu

světl/omet m lumjxetilo, reflektilo, reflektoro

světlost f lumeco, hel(ec)o, tech. vnitřní prů-

měr interna diametro, stav aperteco

světlovlasý blond(har)a

světluška f zool. lampiro, ~ větší noktiluko

světl/ý luma, jasný hela, klara, ~e hele, ~e

modrý hele blua, blueta

světnice f cxambro

světoběžník m mondvagulo

světoobčan m mondcivitano, kosmopolito

světovlád/a f mondregado, estreco super la

mondo, ~ce m mastro de la mondo

světov/ý tutmonda, universala, ~ý kongres

universala kongreso, ~á literatura mon-

dliteraturo, ~ý mír mondpaco, ~ý názor

mondkoncepto, ~á strana mondflanko,

kardinala punkto

světoznámý mondkonata, mondfama

svetr m svet(e)ro, bez rukávů pulovro, spor-

tovní jxerzo, rozpínací trikotvesxto, vlněný ~

jxerzo

světský monda, profana, laika, náb. sekula-

ra, nereligia

svévole f arbitr(ec)o, obstino

svévoln/ý obstina, arbitra, ~é rozhodnutí

arbitra decido

svézt dok. veturigi, transporti

svěž/est f fresxeco, ~í fresxa

 

 

svíce

364

 

 

svíc/e, svíčka f kandelo, motoru sparkilo,

~en m kandelingo, víceramenný ~en

kandelabro

svíčková f gastr. lumbajxo, fileo, # ~ bába

hanl. bigotino

svída f bot. kornuso

svidřík m drilo

svíjet ned. viz svinout; ~ se ned. buligxi, tor-

digxi

sviluška f zool. tetraniko

svině f porkino, divoká ~ aprino

sving m hud. svingo

svinka f zool. armadilo

svinout dok. kunvolvi, rulvolvi, plachtu

brajli, do klubka buligi

svinský (zřídka) porka, hanl. porkeca

sviňský porkina, přen. hanl. acxega, porkeca,

malcxasta, nauxza, abomena

svinstvo n špína malpurajxo, darebáctví fiajxo,

kanajlajxo

sviňucha f zool. foceno

svírat ned. kunpremi, škrtit stringi, ~ úhel

limi angulon

svíravý adstringa, o chuti adstring(agust)a,

acerba

svisl/ý vertikala, ~ice f mat. vertikalo

svišť m marmoto, arktomiso

svištět ned. sibli, zumi, fajfi

svit m (ek)lumo

svita f hud. suito

svít/ání n tagigxo, auxroro, matenigxo, matena

krepusko / heligxo, ~at ned. auxrori, tagigxi,

matenigxi, krepuskigxi, heligxi

svitek m papíru (rul)volvajxo, rulajxo

svítek m gastr. krespo

svítilka f zool. fulgoro

svítilna f lampo, lumilo, závěsná lucerno,

kapesní ~ posxlampo, pouliční ~ strat-

lampo, zadní ~ dopr. postlampo

svítiplyn m lumgaso

svítit ned. lumi, o slunci brili

svítivost f základní veličina SI lumintenso

svízel/ f 1 penego, komplikajxo 2 bot. galio,

~ný peniga, penega, cxagrenega

svižný rapidmova, facilmova, vigla, elast-

(mov)a, gracila

svlačec m bot. konvolvulo

svlak m kverligno

svlažit dok. malseketigi, ~ se refresxigxi

svléci dok. malvesti, senvestigi, demeti, z ků-

že senhauxtigi, ~ se malvesti / senvestigi

sin, senvestigxi

svobod/a f liber(ec)o, ~a myšlení pens-

libereco, ~a projevu libereco de pens-

esprimado, libera manifestigxo, ~a shro-

mažďování libereco de kunvenado, na ~ě

liber(lasit)a, pustit na ~u liberlasi

svobodn/ý libera, neženatý frauxla, sened-

zina, ~á matka needzinigxinta patrino, ~ý

mládenec frauxlo, ~ý pán (šlechtic) barono,

jméno za ~a frauxl(in)a nomo

svobodník m voj. apuntato, subkaporalo,

hist. sedlák senservutulo

svobodomyslný liberspirita, zvl. polit. libe-

rala

svod m svádění delogo, shromáždění kuniri-

go, tech. dekondukilo

svodnice f zeměd. vodní příkop kanaleto

svolat dok. kunvoki, kunvenigi

svolení n permeso, konsento

svolit dok. permesi, konsenti

svolný konsentema, (on) je svolný li per-

mesas / konsentas

svor m svoro, glimskisto, lanový ~ nám.

stropo

svork/a f el. borno, klemo, tech. vinkto, ~a,

~ová závorka kuniga krampo

svorník/ m tech. bolto, spojit ~em bolti

svorn/ost f konkordo, ~ý konkorda, plena-

korda

svrab/ m lék. skabio, zákožka ~ová sarkop-

to

svrašt/ět dok. sulkigxi, ~it dok. sulki, ~it

obočí kunsxovi brovojn, ~ět se sulkigxi,

scvrknout se sxrumpi, kuntirigxi

svrbět ned. juki

svrhnout dok. dejxeti, malsuprenjxeti, zbavit

se něčeho nepříjemného forjxeti, demeti, zba-

vit moci, úřadu faligi, renversi, depusxi

svrchní/ supra, ~k m text. surtuto, superves-

to, lehký palto, mantelo

svrchovan/ost f suvereneco, státní ~ost

sxtata suvereneco, ~ý suverena, ~ý čas la

plej urgxa tempo

 

 

365 systola

 

 

svrchu (de) supre, ~ řečený supre citita, #

mít na někoho ~ přen. trakti iun superule

svršek m supr(ajx)o, karta kavalo, u bot sxu-

suprajxo, železniční ~ relvoja surkonstru-

ajxo

svržení n malsuprenigo, malsuprenjxeto,

propuštění, zbavení funkce eksigo, ~ z trů-

nu detronigo, ~ s okna defenestrigo

svůd/ce m, ~ník m deloganto, deloginto,

~nice f delogantino, tentantino, přen. si-

reno

svůdn/ý deloga, tenta, přitažlivý alloga, pim-

pa, ~ost f allogeco, cxarmeco, delogo

svůj pouze ve 3. osobě sia, v ostatních oso-

bách: můj mia, náš nia, tvůj, váš via, # měl /

měli svou knihu li / ili havis sian libron

měl jsem svou knihu mi havis mian

libron, jít po svém iri sian vojon, zorgi

pri siaj aferoj, přijít si na své profiti,

gajni sian dozon, svého času iam, siatem-

pe, trvat na svém obstini en sia afero,

vést si svou obstine agi, obstini, vzít za

své perei, neniigxi

sybarit m sibarito

syčák m acxulo, fiulo, kanajlo, fihomo

sýček m zool. ateno, ~ obecný noktuo

syčet ned. sibli

syenit m sienito

syfilis, syfilida f sifiliso

sychravý pluvmalvarma, nebulmalvarma,

humidmalvarmeta

sýkora f paruo

sykot m siblado

symbióza f simbiozo

symbol/ m simbolo, ~ický simbola, ~izovat

ned. být symbolem simboli, ukázat pomocí

symbolu simboligi

symetrický simetria

symfoni/cký simfonia, ~e f simfonio

sympati/cký simpatia, placxa, ~e f simpatio,

korinklino

sympatikus m nerv simpatiko

sympatizovat ned. simpatii ( s někým al /

kun iu)

sympodium n bot. simpodio

sympozium n simpozio

symptom/ m simptomo, ~atický simptoma

syn/ m filo, nevlastní ~ duonfilo, přijmout

za ~a adopti filon

synagoga f sinagogo

synapse f lék. sinapso

syndikát m sindikato

syndrom m lék. simptomaro, sindromo

synekdocha f lit. sinekdohxo, sinekdoko

synergetika f fyz. sinergetiko

synergie m lék. sinergio

synchron/ní sinhxrona, ~ie f sinhxroneco,

~izátor m sinhxronigilo, ~izovat ned. sin-

hxronigi

synklinála f geol. sinklinalo

synkopa f hud., lingv. sinkopo

synkretismus m fil. sinkretismo

synod(a) f náb. sinodo

synonymum n lingv. sinonimo

synoptický sinoptika

synostóza f anat. sinosto

synovec m nevo

synovie f anat. sinovio

syntagma f lingv. sintagmo

syntax(e) f lingv. sintakso

syntetický sinteza

syntéza f sintezo, ~ jader fyz. fuzio

sypací sxuta, ~ hodiny sablohorlogxo

sypat ned. sxuti, ~ se sxutfali, sxutigxi

sypek m text. tiko

sýpka f grenejo

sypký sxutigx

(em)a, sxutebla

sýr m fromagxo, plísňový ~ sxima f., tavený

~ fandita f., fandofromagxo, ~árna f fro-

magxfarejo, ~ový fromagxa

syreček m kazebuleto

Sýrie f zeměp. Sirio

syrov/átka f selakto, ~ý kruda, nekuirita

sysel m zizelo

systém/ m sistemo, parlamentní ~ polit.

parlamentismo, souřadnicový ~ mat. ko-

ordinatsistemo, ~ový sistema

system/atický (laux)sistema, ~atika f siste-

matiko, ~atizace f, ~izace sistema arangxo,

sistemigo, ~izovat ned., dok. sistemigi

 

systola f, srdeční ~ fyziol. sistolo

 

sytit

366

 

 

syt/it ned. satigi, ~ost f nasycení satigxo, odb.

satureco, ~ý sata, ~á strava satiga man-

gxajxo

sžírat ned. konsumi, # sžírají ho pochyb-

nosti li konsumigxas de duboj

sžíravý kauxstika, jízlivý kauxstika, sarkasma,

~ humor acerba humuro