O

o pri, o čem se hovoří pri kio oni parolas, o

hlavu vyšší je kapo pli alta, o jedné ho-

dině je la unua (horo), o pouti je / dum

kermeso, o půlnoci noktomeze, o své új-

mě je sia respondeco / risko, o své vůli

laux sia propra volo, propravole, libervole,

o Vánocích je / dum Kristnasko, o žních

dum rikolto, bát se o něco timi pri / pro

io, bojovat o něco batali por / pro io, byt

o dvou pokojích ducxambra logxejo, být o

hladu malsati, což o to! tio estas la mini-

drama o třech jednáních triakta dramo,

dramo en tri aktoj, hlásit se o slovo

(mansigni por) peti la parolon, chodit o

berlích iri helpe de lambastonoj, chodit o

holi iri kun bastono, jde o to, jedná se o

cirklo havanta radiuson r, mluvit o knize

paroli pri libro, mrštit o zem jxeti surteren

/ al tero, neví o sobě li estas senkonscia,

nohy do o o-gamboj, nouze o něco man-

ko / malabundo de io, opírat se o něco

pri iu, pokus o sebevraždu sinmortiga

provo, přít se o něco disputi pri io, mal-

paci pri io, starší o dva roky pli agxa je du

jaroj, du jarojn pli agxa, usilovat o něco

strebi al io, aspiri al / pri io, klopodi pri

zmýlit se o deset erari je dek, žádat o ně-

co postuli / peti ion, žádost o něco peto /

postulo pri io

o, ó, och ho, aj

oáza f oazo

ob cxiun duan, ob den viz též obden

Ob m zeměp. Obo

oba ambaux

obal/ m pakumo, pakmaterialo, pakkovrajxo,

anat. tuniko, slupka sxelo, povlak tegajxo,

tech. envelopo, ochranný ~ sxirmkovrajxo,

# říci něco bez ~u diri ion tute sincere /

malkasxe / sen ceremonioj, ~it dok. cxirkaux-

paki

obaleč m zool. tortrikedo

obálka f dopisní koverto, knihy jaketo, mat.

envelopo

obalov/ý pakuma, ~á křivka mat. envelopo,

viz též obálka

obapolný ambauxflanka, reciproka

obarvit dok. kolorigi, ~ na hnědo brunigi,

k. bruna, ~ na modro bluigi, k. blua, ~

karmínem karmini

obava f (antaux)timo, (tim)zorgo, maltran-

kvil(eg)o

io), tim(et)i ion, havi zorgon pri io, ~ný

timiga

obcovat ned. rilati, tělesně lit. karne kunigxi,

sekskunigxi

občan/ m civitano, sociano, ~ státu sxtatano,

~ství civitaneco, státní ~ství sxtataneco

tická strana Civitana Demokrata Partio,

~á nauka instruado pri civitaneco, ~á

práva civitanaj rajtoj, ~é právo civila ju-

ro, ~ý průkaz identiga / persona legitimi-

lo / dokumento, identigilo, ~ý sňatek civi-

ragxo / braveco, ~é uvědomění civitismo,

~á válka intercivitana / interna milito, ~y

vzájemný intercivitana, ~ý zákoník ci-

vil(jur)a kodo, ~oprávní rozsudek civil-

jura verdikto

občas/ kelkfoje, de tempo al tempo, laux-

okaze, cxeokaze, iam kaj (t)iam, ~ný kelk-

tempa, iutempa, okaza, kelkfoja

občerstv/ení n refresxigo, refresxigxo, pokrm

refresxigajxo, ~it dok. refresxigi ~it se dok.

refresxigi sin, refresxigxi

obdarovat dok. donaci (někoho něčím ion

al iu), honori iun per io

obděl/at dok., ~ávat ned. kulturi, kultivi,

prilabori, ~ávat půdu primastrumi / kul-

tivi grundon, ~ávání zeměd., zahr. kul-

199 obchod

tivado, ~ávaný kultivata, ~ávaný poze-

mek kultivejo, agro

obdélník/ m oblongo, ortangulo, ~ový ob-

longa, ~ová mřížka ortograma latiso

obden cxiun duan tagon

obdiv/ m admiro, ~ovatel m admiranto ~u-

hodný admirinda, ~ovat ned. (někoho,

admiri ( iun, ion)

obdob/a f analogio, ~ný analogia, simila

období n periodo, epoko, tempointervalo

roční ~ (jar)sezono, volební ~ elekta p.,

zkouškové ~ ekzamena p.

obdržet dok. ricevi

obé, obě ambaux

obec f civito, komunumo, čtenářská ~ le-

obecenstvo n publiko, diváci spektantaro,

posluchači auxskultantaro, účastné cxees-

tantaro

obecn/í 1 komunuma 2 zast. obecný gxenera-

la, ~ina f fil. obecný pojem universalajxo

obecn/ý komuna, všeobecný gxenerala, uni-

versala, komuna, ~á škola elementa / baza

/ unuagrada lernejo

oběd/ m tagmangxo, # jsem po ~ě mi jam

tagmangxis, ~vat ned. tagmangxi

oběh/ m cirkul(ad)o, rondir(ad)o, cxirkauxku-

ro, rondkuro, být v ~u cirkuli, dát do ~u

peníze emisii / cirkuligi monon, krevní ~

cirkulado de sango

oběhat ned., oběhnout dok. rondkuri, cxir-

kauxkuri

obehnat dok. cxirkauxbari, cxirkauxmurigi

obehrát dok.1 připravit o peníze senmonigi,

gajni ies monon en ludo 2 opotřebovat fo-

ruzi, eluzi, trivi

obejít dok. cxirkauxiri, rondiri, ~ se ne havi

bezonon (bez něčeho de io), helpi sin

malgraux manko de io, ~ své známé sinse-

kve viziti siajn konatojn, ~ zákon neglekti

legxon

obejmout dok. cxirkauxbraki, brakumi, en-

brakigi, cxirkauxpreni

obelhat dok. trompi / mistifiki (někoho

iun), mensogi / blagi / blufi (al iu)

obelisk m obelisko

obelstít dok. finti, superruzi, ruztrompi

obemknout dok. cxirkauxringi, cxirkauxpremi,

forte cxirkauxpreni

oběsit dok. pendumi, pendigi, ~ se dok. pen-

dumi sin

obeslat dok. alvoki, venigi, k soudu asigni

obestřít ned. lit. cxirkauxvuali

oběšenec m pendumito

oběť/ f obětování ofer(ad)o, obětní předmět

oferajxo, osoba viktimo, ~ vraždy murdito,

padnout za ~ farigxi / esti viktimo de, vy-

žadovat velké ~i postuli grandajn oferojn,

multajn viktimojn / oferajxojn

obětav/ost f sindoneco, sindonemo, ~ý

(sin)oferema

obětov/at ned. i dok. oferi, vzdát se fordoni,

~at se foroferi sin, forgesi sin (něčemu

pro io), ~ání n ofer(ad)o

obezita f obezeco

obeznalý sperta, instruita, informita

obeznámit dok. konatigi, ~ se konatigxi, ko-

nigxi (s něčím kun io)

obézní obeza, korpulenta

obezřetn/ost f singardemo, ~ý singardema

oběživo n emisiita / valida mono

oběžn/í, ~ý cirkula, ~á dráha orbito, ~é

planedo, umělá ~ice artefarita planedo,

sputniko, ~ík m cirkulero

obhájce m práv. defendanto, pledanto, ple-

disto, fil., polit. apologianto, ~ titulu titol-

defendanto

obhájit dok. v. obhajovat

obhajo/ba f defendo práv. pledo fil., polit.

apologio, # co můžete říci na svoji ~bu?

kion vi povas diri por via pravigxo?, ~vat

ned. defendi, práv. pledi, fil., polit. apologii,

~vat myšlenku kreditigi ideon

obhospodagxovat ned. primastrumi, adminis-

tri, kultivi

obhroublost f trivialeco

obchod/ m, odvětví komerco, obchodování

negoco, prodejna vendejo, magazeno,

krám(ek) butiko, debitejo, podnik entre-

obchodní

200

preno, podnikání entreprenado, ~ ve vel-

kém pogranda komerco, ~ v malém,

drobný ~ pomalgranda komerco, etko-

merco, butikado, černý ~ nigra komerco,

kasxkomerco, sxakrado, podomní ~ kolpor-

ta k., vnitřní ~ enlanda / interna k., u-

zavřít ~ kontrakti pri negoco, zahraniční

~ ekster(land)a / eksporta (kaj importa) k.,

dělat dobré ~y fari bonajn negocojn, faci-

le debiti

obchodní/ negoca, komerca, ~ centrum su-

perbazaro, ~ cestující migra / vojagxa ko-

mizo, k. vojagxisto, ~ dohoda k. konvencio

mo, grandmagazeno, ~ jednání ne-

goc(ad)o, ~ komora k. cxambro, ~ part-

ner kunkontraktanto, ~ spisy komercaj

paperoj, ~ zájmy negocaj interesoj, ob-

chodně jednat negoci, ~k m negocisto,

komercisto, vendisto, agent komizo, po-

domní ~k kolportisto

obchodovat ned. komerci (s něčím per io),

negoci (pri io), ~ použitým zbožím bro-

kanti

obchůzka f rondiro, kontrolní patrolado,

rundo

obchv/at m cxirkauxfermo, ~átit dok. cxirkaux-

fermi

obíhat ned. cirkuli, giri, rondkuri

obil/í n greno, ~ní grena, ~né pole gren-

kampo, ~ný sklad grenmagazeno, ~né zr-

no grenero, ~ní kombajn grenkombajno,

~nice f grenejo, ~ka f bot. kariopso,

~nářský grenprodukta, ~nina f cerealo

obílit dok. blankigi, vápnem kalki

obinadlo n gazo, bandagxo, cxirkauxligajxo,

vindo

obírat ned., viz též obrat; odstraňovat forigi,

forpreni, otrhat plody pluki, okrádat pri-

sxteli, forrabi, # ~ peří se sukně forigi

plumerojn de jupo, ~ housenky z jabloně

senrauxpigi pomarbon, ~ se ned. zaměstná-

obít dok. garni (něčím per io)

objas/nit dok., ~ňovat ned. klarigi, kompre-

nigi, ekspliki

objedna/t dok. mendi, ~vatel m mendanto,

~cí menda, ~cí list mendilo

objednávk/a f mendo, formulář mendilo,

vyřídit ~u plenumi mendon, zrušit ~u

nuligi mendon, malmendi

objekt m i lingv. objekto, stavební ~ kon-

struajxo

objektiv/ m opt. objektivo, ~ní objektiva,

~ní příznaky onemocnění objektivaj

simptomoj de malsano, ~ita f objektiveco,

~nost f objektiveco

objem/ m prostor volumeno, rozsah amplek-

so, mít ~ kubi, ~nost f amplekso, ~ný

grandvolumena, grandmezura, (grand)am-

pleksa, ~ový volumena, ~ová hmotnost

volumena maso

objet dok., viz též objíždět, cxirkauxveturi,

cxirkauxvojagxi, na koni cxirkauxrajdi

objev/ m malkovro, aperajxo, eltrovo, ~itel m

malkovrinto, ~ení n, (se) apero

objev/it dok., ~ovat ned. malkovri, eltrovi,

~it se aperi, malkasxigxi, montri sin

objímat ned., obejmout dok. brakumi, cxir-

kauxpreni

objímka f valvingo, mufo

objíždět ned. cxirkauxveturi

jo, jízda cxirkauxveturo, nám. periplo

obklad/ m tkanina, lék. kompreso, stav. pane-

lo, kašovitý ~ lék. kataplasmo, teplý ~ lék.

fomentajxo, ~ový garna, ~ová deska stav.

panelo

obkládaný stav., tech. cxirkauxmetita, garnita,

(tabul)kovrita

obkládat ned. viz obložit

obkladek m lék. kompreso, fomentajxo

obklíč/it dok. cxirkauxigi, encirkligi, ~it měs-

to siegxi, ~ení n cxirkauxigo, siegxo

obklop/it dok. ~ovat ned. cxirkauxi, ohraničit

cxirkauxlimi

obkreslit dok. kopi(desegn)i, pauxsi

oblačn/o nub(kovrit)e, ~ost f nubokovro, ~ý

nub(okovrit)a, nuboplena

oblak m nubo, ~a m pl. nubaro, deskovitý ~

stratuso, kupovitý ~ kumul(us)o, řasovi-

tý ~ met. ciruso, ~ páry vaporajxo

201

obojí

oblast/ f 1 území teritorio, správní jednotka

regiono, distrikto, departamento, provin-

co, gubernio, pásmo zono 2 obor fako, sfe-

ro 3 inf. fonta aro, # ~ vlivu USA zono de

influo de Usono, ~ní teritoria, regiona,

zona

oblázek m rulsxtono, (glata) sxtoneto, ova-

lsxtoneto

oblažit dok. felicxigi

obléci/ dok., obléknout/ dok. vesti, ~ se dok.

vestigxi, v. sin, ~ si svrchník meti sur sin

surtuton

obléh/at dok. siegxi, ~ání n siegx(ad)o

oblek m vesto, kostumo, ~ na míru laux-

mezura v., dámský ~ virina v., tajlor-

v., chlapecký ~ knaba kompleto, jedno-adový ~ unubutonvica v.,

jezdecký ~

rajdvesto,., noční ~ negligxo, pánský ~ vi-

ra v., pracovní ~ laborvesto, # ~ je malý,

~ mě škrtí la vesto estas tro strikta / mal-

vasta

oblékárna f tualetejo

oblékat ned. viz též obléci vesti, kostumi, ~

se vesti sin, vestigxi

oblet/ět dok. cxirkauxflugi, ~ovat ned. oblétá-

vat cxirkauxflug(ad)i, dvořit se (cxirkaux)flirti,

milenecky amindumi, papiliumi

obleva f degel(ad)o, # venku nastává ~

ekstere degelas

obležení n siegxoblib/a f populareco, sxat(at)eco, favorateco,

přízeň favoro, sxato, s ~ou sxate, plezure,

mít v ~ě sxati, favori

oblíben/ec m favorato, ~ý populara, sxatata,

favorata, preferata, ~ost f sxato, sxatateco,

populareco

eksxati, ekfavori, senti amon por

obličej m vizagxo, anat., líc facio

obliga/ce f ekon. obligacio, ~ční obligacia,

uplatňovat ~ční závazek obligacii

oblina f ovalajxo

obloha f firmamento, cxielo, gastr., tech.

oblomit dok. cedigi, mildigi, kompatigi

oblouček m arketo

obloudit dok. mistifiki, trompi

oblouk/ m arko, stav. arkajxo, lomený ~ ogi-

vo, pintarko, ohnout do ~u arkigi, ~ovi-

tý, ~ový ark(form)a, ~ová lampa arklam-

po

lignotegajxo, ~ý garnita, ~á topinka kana-

po, ~ý chlebíček sandvicx(et)o

obložit dok. garni, fornýrovat plaki, kerami-

cky (ceramike) tegi, ~ dřevem lignotegi, ~

lanýži trufi, ~ plstí feltizi, feltogarni, ~

oblud/a f monstro, zvíře bestacxo, ~ný

monstra

oblý ovala

oblýska/t dok. trivi, eluzi, ~ný trivita, eluzi-

ta

obměkč/it dok., ~ovat ned. moligi, mildigi,

kompatigi, cedigi

obměn/a f analogio, alternativo, modifo,

varianto, ~it dok. modifi

obmeškat se ned. malfruigxi

obnášet ned. sumi, fari la sumon

obnaž/it dok., ~ovat ned. nudigi, senvestigi,

přen. klare prezenti, i geol. denudi, ~ení n

nudigo, ~ený nud(igit)a, nudigxinta, sen-

vest(igit)a

obnos m monsumo

zita, trivita

obnov/a f renovigo, renovigxo, rekonstruo

um. revivigo práv. revizio, ~ení n renovigo,

~ení uměleckého díla restauxr(ad)o

obnov/it dok., ~ovat ned. (re)novigi, re-

konstrui, restatigi, práv., polit. restitui, zno-

oboč/í n brovo(j), ~ní chloupek brovharo

oboha/covat ned. ~tit dok. (pli)ricxigi, ~co-

vat se ricxigxi

obojaký duvizagxa, obecně ambigua

obojek m cxirkauxkolo, kolrimeno, kolringo

obojetný neurčitý neuxtr(al)a, dusenca, ambi-

gua, pokrytecký hipokrita, duvizagxa, ambaux-

partia

obojí/, oba ambaux, # návštěvníci ~ho po-

hlaví gevizitantoj, vizitantoj de ambaux

seksoj

obojživelník

202

obojživeln/ík m zool. amfibio, ~ík bezocasý

přen. amfibia, ~é auto amfibia auxtomobilo

obolos m hist. obolo

obor/ m fako, sfero, agadkampo, pracovní

~ laborkampo, laborfako, vědní ~ scienca

fako, sciencobrancxo, ~ový lauxfaka, fak-

brancxa

obora f barita arbaro, cxasbesta parko, cxa-

sarbaro, jelení ~ cervoparko

obořit se dok. ataki, abrupti, (na někoho

iun), bruski, slovně insulti

obou(va)t dok.( ned.) surmeti sxuojn, vesti

piedojn, ~ se vesti al si piedojn

oboupohlavní ambauxseksa, ~ květ duseksa

floro

oboustranně ambauxflanke

obr m giganto, grandegulo, koloso, mytol.

titano, ciklopo, ogro

obrábě/cí prilabora, ~cí stroj ilmasxino, ~t

ned. prilabori

obrace: text. při pletení ~ plést inverse triki

nverso, ~ý inversa, mala, náb. konvertita,

~ý (čelem) k někomu turnigxinta al iu, #

průčelí je ~o do náměstí la fronto direk-

tigxas al la placo

obracet ned. turni, renversi, ~ listy foliumi,

~ na víru konverti, prozeliti, # ~ se na

někoho turni sin al iu

obrana f voj. defendo, defensivo, ochrana

protekto, sxirmo, sport. ariero, fil. apologio

obránce m defendanto, sport. arierulo, para-

tanto

obrann/ý defenda, ~á řeč apologio

obrat dok., viz též obírat, okrást prisxteli, pri-

ndigi oston

obrat/ m obrácení turn(igx

)o, změna sxangxo,

peněžní spezo(j), slovní ~ parolturno, fra-

zeologia esprimo, ~em tuj, senprokraste,

~em pošty posxtrevene, ~em ruky přen.

manturne, momente, senprokraste

obrát/ka f turno, tech. rivoluo, tisíc ~ek za

minutu (po) mil rivoluoj minute

obratel m anat. vertebro

obrátit dok. turni, ~ naruby malordigi, se-

nordigi, ~ šaty naruby reversi veston /

robon ~ na víru konverti, ~ pozornost

turni ies atenton (na al), atentigi (pri), ~

slovosled lingv. inversii la vortordon, ~ se

truigxi, neniigxi, ~ v popel cindrigi, ~

vzhůru nohama kaosigi, senordigi, kon-

fuzigi, ~ se turnigxi, náb. konvertigxi (k ně-

čemu, na něco al io), ~ se k někomu zá-

dy turni la dorson al iu

obrátka f fyz., tech., hvězd. rivoluo

obratlovec m vertebrulo

obratník m zeměp. tropiko, cirklo, ~ Raka t.

de Kankro, Kankra t., Norda t., ~ Kozo-

roha / Kozorožce t. de Kaprikorno, Ka-

prikorna t.

obratný lerta, rutina, mrštný lertmova, fa-

cilmova, ~ pohyb lertajxo

obraz/ m bildo, ilustrajxo, malba pentrajxo,

~árna f (bild)galerio, pinakoteko, ~ec m

figuro, # ~ namalovaný Mánesem bildo

pentrita de Mánes

obráz/ek m bildeto, tech. figur(ajx)o, rozřeza-

ný obrázek, skládačka puzlo, jxigo, ~kový

ilustrita

obrazit dok., obrážet ned. bot. resxosi, rebur-oni, viz též

zobrazit

obrazn/ý figura, metafora, iluzia, ~ě figure

obrazoborec m hist. náb. ikon(o)rompisto

obrazotvornost f fantazio, imagemo, imagi-

vo

obrazov/ý bilda, ~á galerie bildgalerio, pi-

nakoteko, ~á strana (pohlednice) bild-

flanko, ~ka f (lum)ekrano

obrna f paralizo, dětská ~ infana paralizo,

poliomjelito

pletichám hardita kontraux intrigoj

obrnit dok. kirasi, blendi, armi

obročí n hist. benefico, prebendo

obrod/a f regenerigxo, renovigo, ~it dok. re-

generi, renaski, rekrei, renovigi, ~it se re-

novigi sin, renovigxi; renaskigxi

203 obto-

čit

obrok m lit. furagxobrostlý surkreskita, ~ mechem muskoko-

vrita

obroubit dok. zahnout okraje orli, našít le-

movku borderi

obroučka f ringo, ~ brýlí kadro / framo de

okulvitroj

obrousit dok. 1 otupit senakrigi, malakrigi 2

odřít frotdifekti 3 drahokam tajli, faceti

obrovský grandega, giganta, ega, kolosa,

enorma, mamuta

obrození n renaskigxo, renesanco, národní

~ nacia revekigxo

obrtlík/ m stav. turnilo, riglilo, # obrátil se

jako na ~u li turnigxis fulmorapide

obrub/a f randajxo, text. nášivka border(ajx)o,

záhyb orlo, lemovka pasamento, ~ník m

randsxtono

sport. ludringo, ~ sudu barela bendo, ba-

relbendo, barelringego

obrusnost f tech. abrazi(ec)o

obrůst dok.cxirkauxkreski, surkreski, kovrigxi

(něčím per io), # ~ travou herbokovrigxi

obrušovat ned. tech. erodi

obrys m konturo, silueto

obřad/ m ceremonio, rito, smuteční ~(y)

funebra c., ~ní ceremonieca, ~ní etiketa /

pravidla ceremoniaro, ~ný ceremo-

ni(em)a

obřezat dok. náb. cirkumcidi

obři m pl. gigantoj, astr. gigantaj steloj

obřízka f náb. cirkumcido

obsadit dok. okupi, ekposedi

obsah m enhavo, enteno, plošný ~ areo

obsáhnout dok. 1 zahrnout ampleksi, enteni

2 prsty, rukama enpreni

obsahovat ned. enteni, inkludi, inkluzivi,

enhavi, být obsažen tenigxi

obsazení n voj. okupado, okupacio, div. dis-

tribuo de roloj, herci personaro

obsažný enhavoricxa, multenhava

observatoř f observatorio, observejo, as-

tronomická ~ astronomia observejo

obsidián m geol. obsidiano

obsílka f alvok(il)o, venigilo, práv. úkon a-

signo, listina asignilo

obskakovat ned. cxirkauxsalti, cxirkauxdanci

obskurantství n obskurantismo

obsl/oužit dok. priservi, ~uha f (pri)servado

obstarat dok. prizorgi, havigi

obstárlý, obstarožný osoba maljunigxinta,

oblek eksmoda, malmoderna

obstát dok. tauxge plenumi, sukcesi, ~ při

zkoušce sukcesi / prosperi en ekzameno

obstavit práv. sekvestri, ~ nemovitost sek-

vestri moveblajxon

obstávka f práv. sekvestro

obstojný tolerebla, eltenebla, suficxeta, o

zboží mezkvalita, mezbona

obstoupit dok. cxirkauxi, cxirkauxstarigxi

obstrukc/e f zvl. polit. obstrukco, provést

~i obstrukci

obsypa/t dok. cxirkauxsxuti, ~ný cxirkauxsxutita,

# strom ~ný ovocem arbo trosxargxita de

fruktoj

obšírný detala, (detal)vasta, ampleksa

obšít dok. borderi, cxirkauxkudri, orli

obšívka f nám. sxipsxelo

obšťast/nit dok., ~ňovat ned. felicxigi, řo-

jigi

obtah m typo. presprovajxo, sloupcový ~ ga-

leprovajxo

obtáhnout dok. rekonturi, ~ kresbu rekon-

turi desegnajxon, marki la konturojn

obtěžkat dok. (pli)pezigi, (plisxargxi), otěhot-

nět gravedigxi

obtěžovat ned. gxeni, dotírat trudigxi, překážet

molesti, (někoho al iu), šikanovat cxikani,

~ se ned. gxeni sin

obtisk/ m transgluebla bildo, otisk repre-

sajxo, kopio, ~nout dok. transglui

obtíž/ f malfacilajxo, problemo, gxeno, pře-

na ~ gxeni, ~ný

dotěrný řena, (al)trudigxema, těžký malfaci-

la, peniga, klopoda, ~it dok. sxargxi, pezigi,

~nost f malfacileco, maloportuneco, řena-

do

obtloustlý diketa, graseta

obtoč/it dok. cxirkauxturni, vindi, cxirkauxvol-

vi, ~ení n cxirkauxvolvo

obušek

204

obušek m gumvergo, (gum)klabo (hovor.),

gumbatilo (hovor.)

obutí n sxuajxo

obuv/ f piedvesto, sxuoj, vysoká botoj, ~ník

m sxuisto, botisto, piedvestisto

obvaz/ bandagxo, plen(k)a vindo, ~ový ban-

dagxa, pansa, ~ový materiál pansajxo

obvázat dok. cxirkauxligi, cxirkauxvolvi, cxir-

kauxlacxi, lék.bandagxi, pansi

obveselit dok. amuzi, gajigi, distri

obvi/nit dok.,~ňovat ned. kulpigi, akuzi

(někoho z něčeho iun pri io), ~nění n

akuzo

obvod m okraj periferio, cxirkauxo, území

teritorio, distrikto, sekcio, el. cirkvito, ve-

dení lineo, mat. perimetro, cxirkauxmezuro,

integrovaný ~ integrita cirkvito, ico

obvykl/ý kutima, normala, ~ý stav normalo,

~e kutime

obyčej/ m tradicio, (popola) kutimo, mrav

moro, ~ný kutima, ordinara, simpla, nor-

mala, ~ný člověk ordinarulo

obydl/í n byt logxejo, bydliště logxloko, resta-

logxata

obytný logxa, porlogxa, ~ přívěs ruldomo,

domveturilo

obýva/t ned. logxi (něco en io, ion), ~cí

(por)logxa, ~cí pokoj logx(o)cxambro

obyvatel/ m logxanto, ~ jihu sudano, sudulo,

původní ~ aborigeno, ~ný logxebla, logx-

tauxga, ~stvo n logxantaro, populacio, ~stvo

domu domanaro

obzor/ m horizonto, ~ník m vera horizonto

obzvláště speciale, precipe

obžalo/ba f akuzo, # podat ~bu na někoho

akuzi iun, prezenti akuzon kontraux iu,

~vaný akuzita m akuzito, jugxato, ~vat

dok. akuzi (někoho z něčeho iun pri io)

obžerství n malsobreco

obžínky f pl. rikoltfesto, postrikolta festo

obživ/a f vivrimedoj, vivsubteno, ~nout dok.

viz oživnout

ocas/ m vosto, chápavý ~ opice prenipova

vosto de simio, ~ní vosta

occidental lingv. Okcidentalo

oceán/ m oceano, ~ský oceana

Oceánie f zeměp. Oceanio

ocel/ f sxtalo, cementovaná ~ cxementita sx.,

profilová ~ profila sx., ušlechtilá ~ alt-

kvalita sx., ~árna f sxtalfabriko, sxtal-

(far)ejo, ~ový sxtala, ~ový plech sxtallado

ocelek m geol. siderito

ocella f zool. anat. ocelo

ocelot m zool. oceloto

ocen/it dok. aprezi, (pri)taksi, ~ění n (pri)-

takso, aprezo, poplatek taks(ad)o

ocet m kuch. vinagro, # zůstat na ~ ricevi

grizan haron ne vidinte altaron

ocílka f křesadlo fajrosxtalo, brus sxtala akrigi-

lo

ocitnout se ned. trovigxi, fali en, aperi, # o-

citl se v bídě mizero kaptis lin

octan m etan(o)ato, acetato, ~ hlinitý aceta-

to aluminia

octový vinagra

ocún m bot. kolhxiko, kolcxiko

oč pri kio, ~ jde? pri kio temas?, pri kio

vetu!

očapí n latbarajxo, retbarajxo

očarovat dok. sorcxi

očekáv/at ned. atendi, lit., mat. ekspekti, do-

mnívat se supozi, ~ání n atendo, mat. eks-

pekto, ~aný atendita, konjektita, ~atelný,

hovor. ~aný atendebla, konjektebla

očesat dok. ovoce sxirkolekti, pluki, vlnu

kardi

oči n pl. okuloj, # do očí bijící okulkrocxa,

okulfrapa, okulsxoka

očichat dok. flaresplori, priflari

očíslovat dok. numeri, ciferi, marki / signi

per numeroj

rigxejo

očistit/ dok., očišťovat ned. purigi, ~ boty

skrapi sxuojn, ~ oděv od molů purigi ves-

ton (dis)de tineoj

očištění n purigo, ~ od hříchů senpekigo,

senpekigxo

očitý zřejmý evidenta, okulfrapa, (facile) vi-

vid-atestanto, persona cxeestanto

205 oddat

očividn/ý evidenta, ~ě evidente

očk/o n dírka okuleto, pupen burgxono, zahr.

greftajxo, okulo, smyčka tkaniny masxo,

sxtrumpo, ~o sítě masxo de reto, po ~u

okulangule, strabe

očkov/at ned. lék. injekti, vakcini, inserti, i

bot. inokuli, inserti, zahr. okuli, burgxon-

grefti, ~ací inokula, ~ání n lék. inokula-

do, injektado, vakcinado, zahr. okulado

oční okula, lék. oftalma, ~ bělmo skleroto, ~

bulva okulglobo, ~ čočka okullenso, ~

lékař okul(kurac)isto, ~ víčko anat. pal-

pebro, ~ zánět oftalmito

očnice f lék. orbito, u dalekohledu a pod.

okulsxirmilo

pe de, od doby před válkou de antaux la

milito, od jeho smrti de post lia morto,

od kdy de kiam, od narození ekde naski-

gxo, od nynějška de nun, od oka okulme-

zure, od pláče de ploro, od roku 1945

ekde (la jaro) 1945, od této chvíle de nun,

od (začátku) ekde / depost (komenco),

čas od času de tempo al tempo, přivlast-

nění portrét od Leonarda portreto fare /

penike de Leonardo, román od Balzaca

romano (fare) de Balzac, slovo od slova,

vorton post vorto, rozeznat pravdu od lži

distingi veron disde mensogo, vstát od

stolu levigxi de cxe tablo, # nemůže mluvit

od smíchu, li ne povas paroli pro rido

óda f lit. odo

odbarvovač m senkolorigajxo

odběhnout dok. forkuri

odběr/ m převzetí (trans)preno, ubrání de-

no, ~atel m kupující acxetanto, kliento

předplatitel abonanto, ~ní poukaz (v říze-

ném hospodářství) acxetpermesilo

odbíhat ned. viz odběhnout

odbíjená f sport. flugpilkado, volejbalo

odbíjet ned., odbít dok. o hodinách bati, #

odbije hodina ni atendos la baton de ple-

na horo, ni atendos la plenhorigxon

odbírat ned. viz odebrat

odboč/it dok. deflankigxi, turnigxi flanken,

devii, ~ení n deflankigxo

odbočka f flankvojo, flanka brancxo

odboj/ m rezista movado, ribel(igx

)o, ~ář m

účastník odboje rezistanto

odbor/ m fako, sekcio, brancxo, v instituci

departamento, tiskový ~ gazeta sekcio,

jxurnalista fako, presagentejo, ~ář m sin-

dikatano, ~ářský sindikat(ism)a, ~ový

sindikata, ~ový svaz, ~y m pl. sindikato

odborn/ík m fakulo, specialisto, spertulo,

eksperto, vzdělanec erudito, erudiciulo,

profesiisto, profesiulo, hovor. fajrulo, ~ě

fake, profesie, ~ě vzdělaný erudicia,

erudita, ~ý faka, speciala, profesia, ~ý vý-

raz fakesprimo, ~á škola faklernejo, ~ost

f fakeco, erudicio

odbourat dok. dekonstrui, chem., lék. redukti

odbýt dok. odmítnout rifuzi, forpusxi, malak-

cepti, práci fusxe plenumi / fari, faracxi

odbyt/ m vendeblo, debito, jít na ~ rapide /

merkato, debitkampo, ~né n kompensa

pago, rezigniga premio

odbývat ned. viz odbýt; ~ se konat se okazi

odciz/it dok. sxteli, (kasxe) forpreni, frauxdi,

~it se dok. fremdigxi, ~ení n vzdálení se

fremdigxo, frauxdigxo (přen.), krádež frauxdo,

sxtelo

odcválat dok. forgalopi

odčerpat dok. (el)cxerpi, depreni, elpreni

odčinit dok. kompensi, rebonigi, ~ hříchy

satisfakcii siajn pekojn, doni satisfakcion

de siaj pekoj, ~ škody kompensi la fari-

tajn domagxojn

odčíst, viz odečíst

legi skalon, ~ání n subtraho

oddací: ~ list geedzigx

atesto

oddálit dok. z místa deloki, malproksimigi,

odložit prokrasti

odda/t dok. geedzigi, ~t se dok. dedicxi sin,

(for)doni sin (něčemu al io), ~nost f sin-

doneco, sindonemo, ~ný sindona, lojala

oddech

206

oddech/ m ripozo, ~ovat ned. viz oddycho-

vat

oddělat dok. forigi, disigi, zničit detrui, od-

pracovat kompensi per laboro, hovor. za-

vraždit murdi

oddělen/í n osamostatnění apartigo, disigo,

samostatná část fako, sekcio, ekon., biol.

divizio, kupé kupeo, separeo, ~í pro neku-áky kupeo / separeo

por nefumantoj, ~ý

apart(igit)a, disigita, ~ě aparte

oddělit/ dok. apartigi, disigi, malkunigi, zvl.

gxi, stěnou, příčkou septi, tech. např. el. ob-

vod debrancxigi, ~elný separebla

oddenek m bot. subtera tigo, rizomo

oddíl m voj. tacxmento, trupo, část parto, box

separeo, ve vagonu kupeo, vozový ~ žel.

vagonkupeo

oddychovat ned. spiregi, anheli

odebrat dok., odebírat, odbírat ned. zaba-

vit forpreni, ubrat depreni, převzít

transpreni, předplatit aboni, ~ vzorek

specimeni

odečí/st dok., ~tat ned. subtrahi, na stupnici,

preni mezuron / grandon, noti gradon

odedávna de long(temp)e, delonge, de anti-

kve, de prae

odehnat dok. forpeli

odehrávat se ned. okazi

odejít dok. foriri, ~ do vyhnanství ekziligxi

odejmout dok. forpreni, depreni, lék. odříz-

nout amputi, ablacii

odemknout dok. malsxlosi

odění n 1 vestajxo 2 hist. brnění kiraso, ki-

rasvestajxo

odepnout dok. malbuki, disbuki, dekrocxi,

malkrocxi

odepř/ít dok. rifuzi, # ~ít poslušnost rodi-

čům rifuzi obeadon al la gepatroj, ~ení n

rifuzo

dekalkuli, ekon. amortizi

oděrk/a f ekskoriajxo, skrapvundo, defro-

tajxo, utrpět ~u sperti / suferi defrotajxon,

ekskorii sin, skrapvundigxi, způsobit ~u

ekskorii

odes/ílání, ~lání n eksped(ad)o, ~ílat ned.

ekon., dopr. forsendi, ekspedi, ~ílatel,

~ilatel m (for)sendinto, ekspedinto, adre-

santo

odeskortovat ned. foreskorti

odeslat dok. viz odesílat, ~ pravidelnou

poštou spoj. enkursigi

odetnout dok. forsekci

oděv/ m vesto, konfekční ~ konfekcia vesto,

ochranný ~ (izolanta) sxirmvesto, pra-

covní ~ laborvesto, protipožární ~ fajro-

imuna / fajrorezista (sxirm)vesto, ~ní vesta,

konfekcia

odevšad de cxie

odevzd/at dok. předat transdoni, doručit en-

manigi, vrátit redoni, ~ání n fordon(igx

)o,

transdono, ~ání se, ~anost f rezignace re-

zignacio

odezva f ehxo, souhlas konsento

odfouknout dok. forblovi

odhad/ m, ~ování n taks(ad)o, supozo,

(pri)takso, taksokalkulado, podle hrubé-

ho ~u laux proksimuma takso, ~em (oka)

okulmezure, ~ní taksa, ~nout dok., ~ovat

ned. taksi, domnívat se supozi

odhalení n malkasxo, rivel(ad)o, senmaskigo

odhalit dok. 1 událost, zvl. špatnou malkasxi,

senmaskigi, riveli, senvualigi 2 obnažit

nudigi, odkrýt malkovri 3 zjevit náb. reve-

lacii, ~ nepravosti demaski / senmaskigi

misfarojn, # ~ pamětní desku malvuali /

devuali memortabulon, ~ někomu své

srdce nudigi al iu sian koron

odhlásit dok. malanonci, ~ se dok. malanigxi,

nuligi sian anecon

odhlasovat dok. vocxdone akcepti, vocxdone

/ balote decidi / validigi

odhláška f malmembrigxo, anonco de foriro /

translokigxo

odhodit dok. forjxeti

odhodla/t se dok. decidigxi, kuragxigxi, ~ný

agopreta, kuragxa, decidigx

(em)a, ~nost f

kuragxo, decidigx

emo

odhrábnout dok. forrasti

odhrn/out dok., ~ovat ned. formovi, forsxovi,

sxovi / pusxi flanken

odhrnovačka f tech. desxutilo

207 odměnit

odchod m foriro, voj. formarsxo, odchod!

forpasxu!

odchovanec m edukito, žák, následovník

discxiplo

odchýl/it dok. deklini, deturni, forturni, de-

flankigi, deviigi, ~it se dok., odchylovat

se ned. devii, deflankigxi, deklinigxi, forkli-

nigxi, z cesty devojigxi, o světle aberacii,

~ení n divergxo

odchylka f devi(aci)o, varietato, deklinigxo,

odlišnost varianto, tech. vario, astr., opt.,

ekarto, střední kvadratická ~ mat. vari-

anco

odírat ned. dok. (el)froti, forfroti

odít dok., odívat ned. vesti, odívání n vesta-

do, vestproduktoj

odiv m admiro, stavět na ~ fieri, fanfaroni

(něco, pri io)

odjakživa de cxiam

odjet dok. forveturi

odjezd m forveturo, ~ po skupinách grup-

opa forveturo

odjinud de alia loko

odjíždět viz odjet

odkapat dok., odkapávat ned. deguti

odkapávač m degutigilo

odkašlat dok. ektusi

odkaz m práv. v závěti legaco, dědictví testa-

mentajxo, heredo, postlasajxo, poznámka,

reference referenco, resenda noto, narážka

aludo

odkázat dok. postoupit závětí heredigi, lega-

ci, legacii, testamenti, posedigi, přenechat

postlasi, upozornit atentigi, referenci, # ~

ganto pagxon ...

odkdy de kiam

odklad/ m prokrast(ad)o, flankenigo, bez

~u senprokraste

odkládat ned. viz odložit

odklidit dok. forigi

odklon/ m deklinigxo, forklinigxo, žel. cxirkaux-

vojo, působením větru driv(ad)o, ~it dok. od

směru fordirekti

odklouznout dok. forgliti

odkopek m zahr. drajxo

odkopnout dok. depiedbati, forpiedbati

sport. forkiki, forsxoti

odkrást se dok. forsxteligxi

odkroj/it dok. fortrancxi, ~ek m fortrancxajxo

odkrokovat dok. pasxmezuri

odkrýt dok. malkovri, malkasxi, malvuali,

maltegi

odkud de kie

odkvapit dok. forrapidegi, forgalopi

odkvést dok. perdi florojn

odlákat dok. delogi, forlogi

odlehč/it dok. malpezigi, malsxargxi, legxerigi,

~ení n sensxargxigo, sensxargxigxo

odlehlý flanke situanta / lokita, malproksi-

ma, fora, dist(anc)a

odlepit dok. malglui

odlesk m rebrilo

odlet/ m forflugo, flugstarto, ~ět dok. for-

flugi

odlévat ned. deversxi, tech. muldi, tavbu el-

fandi, chem. dekanti

odliš/it dok. diferencigi, distingi (něco od

něčeho ion disde io), ~ení n distingo, ~ný

diferenca, malsama, malsimila, distinga,

~ný názor disopinio, ~nost f alieco, mal-

sameco

odlít dok. muldi, elfandi

odlitek m muldajxo, litinový gisajxo, hrubý

~ krudgiso

odliv m met. malfluso, příliv a ~ tajdo

odlouč/it dok. apartigi, disigi, # ~it církev

od státu desxtatigi eklezion, ~ení n disigo,

disigxo, apartigo

odloupávat se, odlupovat se ned. detavo-

ligxi, deskvamigxi

formeti, flankenmeti, časově prokrasti, # ~

do úschovy formeti en deponejon, i přen.

formeti en arhxivon

odlučnost f tech. disi(em)o

odměna f rekompenco, premio, mimořádná

(za práci) kromsalajro, smluvní plat ho-

norario, peněžní gratifiko, podíl ekon. tanti-

emo, za zprostředkování ekon. kurtagxo, ma-

klerpago, maklerajxo

odměnit dok. rekompenci, peněžně gratifiki,

prémií premii

odměř/it dok. dávku dozi, ~ený mezurita

zdrženlivý, upjatý rezervigxema, pravidelný

egalmezura, v omezeném množství limigita

odmést dok. forbalai

odmít/at ned., odmítnout dok. rifuzi, ma-

lakcepti, malaprobi, ~avý rifuz(em)a, ~a-

vé gesto rifuza gesto, ~nutí n rifuzo, ma-

laprobo

odmlčet se dok. eksilenti, silentigxi

odmlouvat ned. kontrauxdiri, kontrauxparoli,

oponi, opozicii, spite paroli

odmocnina mat. radiko, druhá ~ kvadrata

radiko, třetí ~ kuba radiko, # čtvrtá ~ ze

625 je 5 kvara radiko de 625 estas 5

odmoc/nit dok., ~ňovat ned. (el)radik(ig)i,

tiri radikon, ekstrakti, ~nitel m radika in-

dico, ~nítko n radikilo, ~ňování n radi-

kado

odmotat dok. devolvi, debobeni, malvolvi

odmrazit dok. chladničku desglacii (fridujon)

z(eg)i

odmykat ned. malsxlosi

odnárodn/it dok. denaciigi, ~it se denaciigxi,

~ělý polit. denaciigita, denaciigxinta

odnášet ned., odnést dok. forporti

odnaučit dok. dekutimigi, malkutimigi, ~ se

dok. dekutimigxi

odněkud de ie

odnětí n forpreno, lék. ablacio

odnikud de nenie, el / de neniu loko

odnos m forporto, ~ větrem geol. deflacio

odnož f zeměd. trunkido, radikido, stolono,

šlahoun drajxo, zahr. sxoso, drajxo, radikido,

hříženec markoto

odolat dok. rezisti, malcedi, sukcese kontra-

ýstari

odoln/ost f rezistforto, rezist(ad)o, ~ý re-

zist(em)a, imuna

odpad/ m forfalajxo, smetí balaajxo, zbytky, su-

tiny rub(ajx)o, odtok forfluejo, deflu(ej)o,

meliorační svodnice kanaleto, rostlinný re-

kremento, ~ky m pl. forjxetitajxoj, nádoba

na ~ky rubujo, forjxetajxujo, krabice rub-

skatolo, ~ní ruba, ~ní materiál forigendaj

produktoj, ~ový rub(ajx)a, forfalajxa, ~ový

koš na papír paperkorbo

odpadl/ík m renegato, zvl. polit. a náb. disi-

dento, náb. apostato, renegato, # jednat

~icky apostati

tigxi, náb. apostat(igx

)i, ~utí n forfalo, ~utí

odumřelé tkáně lék. sekvestro

odpál/it dok. vystřelit ekpafi, nálož eksplo-

digi, sport. rebati, repusxi, sxoti, přen. zmi-

zet, utéci forpafigxi, ~it míč prudce drajvi,

drajv(ad)o

odpárat dok. forkudri

odpař/it dok. forvaporigi, ~it se dok. forva-

porigxi, ~ovat se elvaporigxi, pařit (se) va-

pori

odpásat dok. senzonigi, demeti zonon

odpíchnout dok. (pec) tech. spili

kontrauxstari (iun), rezisti (al / kontraux iu),

~ si rezigni, abstini (něco pri io)

odpis m ekon. deskribo, deprezo, umořovací

amortizo, ~ základních prostředků ekon.

elregistrado de bazaj rimedoj / de baza ha-

vajxo

odplat/it dok. repagi, rekompenci, vengxi, ~a

f repago, odměna rekompenco, msta vengxodplavit dok. dopravit

po vodě fordrivigi,

forflosigi, spláchnout forlavi, ~ se dok. for-

drivi, forflosi, forlavigxi

odplížit se dok. forsxteligxi, sxtelforiri

odplout dok. fornavigi, forvojagxi

odpočatý ripozinta

odpočin/ek m ripozo, dát na ~ek pensiuli-

gi, emeritigi, jít na ~ek pensiuligxi, emeri-

tigxi, místo ~ku ripozejo

odpočinout si dok. ripozi, pauxzi

odpočít/at dok., ~ávat ned. nombri

odpočíva/t ned. ripozi, po obědě siesti, ~t v

hrobě tombokusxi, ~dlo n podesta placeto,

lehátko ripoza lito / sofo / divano, upravené

místo ripozbreto

odpojit dok. malligi, disigi, el. malsxalti, el-

sxalti

odpoledn/e n posttagmezo, příslovce post-

tagmeze, ~í posttagmeza

209 od-

sluní

odpor/ m rezist(ad)o, kontrauxstaro, námitky

kontrauxdiro, ošklivost nauxzo, abomeno, ne-

libost antipatio, malinklino, el., fyz. rezi-

stanco, součástka rezistilo, derivační ~ el.

abomen(ind)a, nauxziga, malaminda, ~né

chování nauxza konduto

odporovat ned. kontraux(star)i, rezisti, namí-

tat oponi, opozicii, objxeti, sedi, kontraux-

(argument)i

odporučení n rekomendo

odposlouchávat ned. subauxskulti

odpout/at dok., ~ávat ned. senkatenigi,

malkateni, malligi, dekrocxi, ~at se od

země let. zomi

odpověď f respondo

odpověd/ka f respondkupono, ~nost f res-

pondeco, responso, respondumo, volat k

iu), hmotná ~nost financa respondeco /

responso, ~ný respondeca, responsa, ~ní

responda

odpovědět dok. respondi, ~ po doručiteli

respondi per la portanto

odpovída/t ned. respondi, za něco responsi,

shodovat se respondi (něčemu al io), ~jící

responda, konforma, vhodný adekvata,

~jící etiketě ceremoniálu etiketa

odpracovat dok. forlabori, plenumi laboron

odprosit dok. pardonpeti, (někoho za něco

iun pro io), peti pardonon (de iu pro io)

odpgxisáhnout dok. 1 přísahou potvrdit jxur-

ho zříci forjxuri

odpu/dit dok., viz též ~zovat forpeli, forpusxi

odpůrce m kontrauxulo, rivalo, ~ války mi-

litkontrauxulo

odpusti/t dok. pardoni, náb. absolvi, tekutinu

ellasi, elfluigi, dreni, ~telný pardonebla,

náb. veniala

odpustky pl. m indulgenco

odpuštění n pardono, náb. absolvo, žádat za

~ pardonpeti

odpuzovat ned. nauxzi, forpusxi, repusxi (něko-

ho, něco iun, ion)

Odra f zeměp. Odro

odradit dok. deturni, deflankigi

odraný forsxirita, cxifon(vestit)a

elano, sounož tramplo, světla rebrilo, re-

flekto, zvuku resono, ~ v zrcadle respegu-

ligxo, ~nost f tech. reflektemo, ~ový for-

pusxa, ~ový můstek sport. saltotabulo

odrazit dok. rebati, repusxi, forpusxi fyz., opt.

reflekti, ~ od břehu debordigi, ~ se re-

brili, kontrasti, fyz. reflektigxi, sport. pusxi

sin, elani, sport. sounož trampli, # míč se

odrazil od země la pilko repusxigxis / re-

saltis de la tero

odrážka f hud. bekvadrato

odrhovačka f (strat)kantacxo

odročit dok. prokrasti

odrodil/ec m renegato, náb. apostato, ~ý

mallojala, malfidela, renegatigxinta

odrůda f biol. vario

odřeknout dok. odvolat revoki, rifuzi, zrušit

nuligi, ~ se dok. rezigni (něčeho ion), ~

(si) abnegacii

frotajxo, frotvundo, ~ý poraněný skrap-

vundita, ekskoriita, defrotita, poškozený

skrapdifektita, frotdifektita, opotřebený

(el)uzita, trivita, ~é lokty kontuzitaj kubu-

toj

odřez/at dok., ~ávat ned., odříznout dok.

fortrancxi, desekci

odříkání n rezign(aci)o, náb. abnegacio

odříkat dok. mechanicky opakovat papagumi,

~ se / si abstini

odřít dok. poranit defroti, skrapvundi, ek-

skorii, poškodit frotdifekti, skrapdifekti

odstranit forskrapi, elfroti, vykogxistit eks-

pluati

odsadit dok. typo. alinei

odsávač m tech. aspiratoro, sorbilo

odsedět dok. strávit ve vězení pasigi en malli-

berejo

odseknout dok. forhaki, dehaki, přen. aro-

gante / rebate respondi

odsko/čit dok. forsalti, ~k m forsalto

odsloužit dok. plenumi / fini la sferon

odsluní n astr. afelio

odsoudit

210

odsoudit dok. kondamni, odmítnout mala-

probi

odsouhlasit dok. konsenti (něco kun io)

odsouzen/ec m kondamnito, ~í n kondamno,

nesouhlas malaprobo, ~ý kondamnita, m

kondamnito

odstartovat dok. vyběhnout (ek)starti, provést

start start(ig)i, lancxi

odstavec m alineo

odstavit dok. deloki, forloki, forsxovi, kojen-

ce, mládě demamigi

odstěhovat dok. forlogxigi, translogxigi, pře-

jon, translogxigxi, translokigxi, forlogxi, vystě-

hovat se formigri

odstín/ m nuanco, hlasový tembro, ~it dok.

nuanci, hud. moduli

odstoup/it dok. 1 ustoupit stranou flanken-

pasxi 2 upustit od úmyslu rezigni (od něče-

ho ion), cedi (al io) 3 podat demisi abdiki,

rezigni, demisii, eksigxi, ~ení n abdiko

odstran/it dok. forigi, malaperigi, elimini,

likvidi, překážku debari, ~it obtíže ebenigi

malfacilajxojn, ~ění n elimino, senigo,

for(lok)igo, flankenmeto, likvido, opera-

odstraňov/ání n likvidado, ~ač m skvrn

kontrauxmakula likvajxo, ~at ned. viz od-

stranit

odstrašit dok. fortimigi

odstrčit dok. forsxovi, ~ stranou flankenigi

odstrojit dok. svléci senvestigi, tažné zvíře

demeti / forigi la jungilaron, liberigi de

jungilaro

odstře/dit dok., ~ďovat ned. tech. centrifugi,

vringi

odstřediv/ka f centrifugilo, ~ý centrifuga,

decentriga, decentrokura

odstřelit dok. pafmortigi, mortpafi, trhavi-

nou eksplodigi, dynamitem dinamiti, odpá-

lit detonacii.

tondajxo / detondajxo

odstup m distanco, interspaco, intervalo

zdrženlivost, rezervigx

emo, malfamiliareco,

malintimeco, sindeteno

odstupné n rezignopago, maldunga mono

odstupňovat dok. gradigi

potud cxio havas sian limon

odsun m forsxovo, forlokigo, vyhoštění for-

logxigo, formigrigo, ze země ellandigo

odsunout, dok., odsunovat ned. deloki

odsuvník m lingv. apostrofo

odsuzovat ned. kondamni (k něčemu, al io)

odškodn/it dok. kompensi damagxon, ~é n

pracovní maldunga mono, peněžní náhrada

kompenspago, kompens(ajx)o

odškrtnout dok. forstreki, zaškrtnout signi

per hoketo

odšroubovat dok. malsxrauxbi

odštěpek m splitajxo

odštěpenec m skismulo, sektano, odpadlík

apostato, odrodilec renegato

odštěpit dok. forspliti, ~ se forsplitigxi, přen.

skismigxi

odtáhnout dok., odtahovat ned. fortiri,

fortreni, forsxovi, deloki, # ptáci odtáhli

birdoj forflugis / formigris, vojáci odtáhli

soldatoj fortirigxis / formarsxis

odtamtud de tie

odtéci dok., odtékat ned. forflui, deflui, de-

fluadi

odtok m defluo, forfluo, zařízení defluejo,

defluilo

odtrhat, odtrhnout dok. forsxiri, desxiri, de-

krocxi

odtučňovací sengrasiga, sveltiga

odtud de cxi tie

odulý sxvelinta

odumírat ned. formorti

odúmrť f práv. senhereda postlasajxo

odumření, odumírání n tkáně lék. nekrozo

oduševnělý animita, fortanima

odůvod/nit dok., ~ňovat ned. pravigi, moti-

vi, argumenti

oduznat dok. práv. abjxuri

odvádět ned. forkonduki, k vojsku rekruti,

plnit povinnou dodávku liveri kontingenton,

~ daň pagi imposton, ~ poplatek / po-

vinný dar tributi, kontribucii, ~ pozor-

nost forlogi / deturni atenton

211 oheň

ragxigi iun, dodat si ~u auxdaci, cxerpi no-

van kuragxon

odval m tech. struskový skoriejo

odvar m zvl. lék. dekokto, připravit ~ de-

kokti

odvát dok. forblov(et)i

odvázat dok. malligi

odvážet ned. viz odvézt

gi; ~it se dok. kuragxi, opovážit se auxdaci,

riski, ~livec m kuragxulo, ~ný kuragxa, bra-

va

odvděčit se dok. rekompenci (někomu iun)

odvedenec m rekruto

odvěký depratempa

odvěsit dok. dekrocxi, ~ vagón žel. malkupli

vagonon

odvěsna f mat. kateto

odvést dik. forkonduki, forteni, jiným smě-

rem fordirekti, dodávku kontingenti, ~

práci liveri laboron, plenumi taskon

odvet/a f zvl. práv. reprezalio, (re)vengxo,

sport. revancxo, ~ný reprezalia, vengxa, ~ný

zápas respondmatcxo, ~né opatření zvl.

práv. reprezalia dispono

odvětit dok.rediri

odvětví n brancxo, fako, sekcio

odvětvovat ned. debrancxigi

odvézt ned., odvážet dok. forveturigi, trans-

porti

odvinout dok. devolvi, deboben(um)i

odvislý dependa

odvléci dok. fortreni

odvod m forkonduko, dekonduko, odevzdání

transigo, vojenský konskripcio, rekrutek-

zameno, rekrutigo

odvodit dok. vyvodit dedukti, lingv., mat. de-

rivi

odvodnit dok. senakvigi, dreni

odvolání n zrušení revoko, nuligo, repreno,

protest protesto, sesazení eksigo, práv. proti

rozsudku apelacio, podat ~ práv. apelacii,

prezenti apelacion

odvol/at dok., ~ávat ned. revoki, repreni,

nuligi, ~at se dok. protestovat, práv. ape-

lacii, citovat invoki, referenci, odmítnout

účast renonci

odvoz m fortransporto, forveturigo

odvoz/ovat ned. dedukti, mat., lingv. derivo-

vat derivi, ~enina f lingv. derivajxo, ~ený

derivita, sekundara

odvrácení n forturn(igx

)o

odvracet ned., odvrátit dok. otočit forturni,

odvrhnout dok. forpusxi, odmítnout, zavrh-

nout malaprobi, forjxeti, rifuzi

odvyk/nout dok., ~at ned. dekutimigi (ně-

koho něčemu iun de io), ~at si ned. de-

kutimigxi

Odyssea f lit. Odiseado

Odysseus m Odiseo

odzátkovat dok. malsxtopi, malkorki

odzbroj/it dok. malarmi, senarmigi, ~ení n

senarmigo, malarmigo

odzdola de malsupre, de (el) sube

odzemí n astr. apogeo

odznak m insigno, čestný ~ honorinsigno

ofenzív/a f ofensivo, ~ní ofensiva

oferta f ekon. oferto

oficiál/ní oficiala, ~nost f oficialeco

oficialita f oficialeco

oficinální oficina, ~ léčiva oficinaj prepa-

rajxoj

ofset m typo. ofseto

ogival m arch. ogivo

ohanbí n anat. pubo

ohánět se ned. mávat barakti, snažit se klo-

podegi, rapide manipuli, argumentovat pa-

radi, skermi per argumentoj, vychloubat se

fanfaroni

oharek m debrulajxo, brulrestajxo, brulsxti-

p(ajx)o

ohař m leporhundo, levrelo

ohav/a m acxulo, ~ný abomena, monstra,

malbelega

ohbí n kurbigxo, fleksopunkto

ohebn/ý fleks(ebl)a, elasta, supla, fleksigx

e-

ma, ~ost f fleksebleco

oheň m fajro, zapálit, rozdělat ~ doni / fari

fajron, fajrigi, mírný ~ malakra fajro, tá-

borový ~ tendarfajro, # být ve dvojím

ohni esti inter martelo kaj amboso, hned

je ~ na střeše tuj la tegmento ek-

ohladit

212

flamas, ~ všechno strávil fajro cxion kon-

sumis

ohladit dok. glatigi

ohlas m reakce reago, ozvěna resono, ehxo,

najít ~ přen. trovi komprenon

ohlásit dok. sciigi, konigi, zveřejnit pu-

ohláš/ení n anonco, raporto, avizo, ~ky f pl.

(eklezia / oficiala) geedzigxanonco

ohlašov/atel m anoncanto, anoncisto, rapor-

tanto, ~na f anoncejo

ohlávka f kaprimenoj, bridrimeno

ohled/ m uvážení konsidero, pozornost a-

skrupuloj / takto / respekto, s ~em kon-

sidere, mít ~ havi respekton, ~ně konsi-

der(ant)e, koncerne, ~uplný respektople-

na, taktoplena

ohled/at dok., ~ávat ned. esplori, sondi,

skolti, mrtvolu nekropsii, ~ání n esploro,

mrtvoly nekropsio

ohlédnout se dok., ohlížet se ned. rigardi

returnen, retrorigardi, turni kapon, dbát

konsideri (na někoho / něco iun, ion)

ohlodat dok. rongxi

ohluchnout dok. surdigxi

ohlupovat ned. stultigi

ohluš/it dok. surdigi, ~ující surdiga

ohm m el., fyz. odvozená jednotka SI omo

ohmatat dok. palpesplori, (pri)palpi, cxir-

kauxpalpi, palpekzameni, ušpinit palpe

malpurigi

ohmmetr m el.omometro

ohni/ště n fajrejo, fajrujo, fajroloko, v krbu

cindrejo, ~vý fajra, arda, flama, brulvarma,

~vzdorný fajrorezista, brulimuna, fajr-

eltena, fajroimuna

ohnice f bot. rafanistro

ohnisko/ n mat., fyz. fokuso, přen. centro,.

kovejo, ~vá vzdálenost fokusa distanco

ohňostroj m efekt piroteknika lumludo, pří-

pravek artfajrajxo

ohnout viz ohýbat

Ohňová země f zeměp. Fajrolando, Fuegio

ohnut/ý kurbigxinta, kurbigita, fleksigita,

fleksigxinta, křivý kurba, hoka, shrbený kur-

bdorsa, ~á vrba gxiba saliko

ohodno/tit dok. valorigi, ~cení n valorig(a-

d)o, taksado de valoro

oholit dok. razi, ~ se dok. razi sin

ohon m vosto, ~ komety trenajxo / vosto de

kometo

ohořelý bruldifektita, cxirkauxbruligita, cxir-

kauxbruligxinta, ~ trám karbigita trabo

ohrad/a f barilo, pro dobytek gregejo, ~it

dok. cxirkauxbari, cxirkauxfermi, ~it se dok.

protesti

ohranič/it dok. být hranicí limi, omezit limi-

gi, cxirkauxlimi, označit limsigni, ~ený bari-

ta, mat. finia

ohrazení n barajxo, voj., valem cirkonvalacio,

hist., voj. cxirkauxfortikajxo

ohrn/out dok., ~ovat ned. faldi, transturni v

protisměru kuspi, vzhůru suprenfaldi, ~o-

vat nos kuntiri la nazon, ~out rty pauxti,

~out rukáv (supren)faldi / kuspi mani-

kon, ~utí n kuspo

ohrom/it dok., ~ovat ned. konsterni, sxoki,

~ný grandega, ega, giganta, kolosa, velko-

lepý grandioza, vynikající eminenta, ~ná

radost ekstrema gxojo

ohro/zit dok., ~žovat ned. být nebezpečný da-

ngxeri, uvést v nebezpečí endangxerigi, meti

en dangxeron, minaci, ~žení n minaco

ohryzat dok. cxirkauxmordi, cxirkauxmangxi, de-

mordeti, rongxi

ohryzek m 1 stumpo / restajxo (de frukto) 2

anat. elstarajxo de tireoido, hovor. adam-

pomo

migi sin

ohřívač m varmigilo, ~ vody akvovarmigilo,

banhejtilo, ponorný mergboligilo

ohyb m fleks(igx

)o, kurb(igx

)o, záhyb kuspo,

ky meandro de rivero, maximální ~ tyče

tech. fleksosago

ohýb/ání fleksado, ~ání se fleksigxo, ~ací

fleks(igx

)a

ohýbat ned. kurbigi, fleksi, do oblouku arki-

gi, lingv. fleksii, zpět retrofleksi, ~ se ned.

fleksigxi, kurbigxi

213

oko

ohyzd/a m acxulo, ~ný malbelega, turpega,

abomena

och! oho!

ochablost f malfortigxo, lacigxo, senfortigxo,

mysli deprimigxo, deprimiteco, lit. langvoro,

lék. torporo

ochablý senenergia, debila, senfortigxinta,

lacigxinta, lék. febla, torpora, ~ žaludek

debila stomako

ochabnout dok. malfortigxi, malintensigxi,

přen. velki

ochechule f zool. sireno, hovor. inacxo

ochladit dok., ochlazovat ned. malvarmigi,

zvl. tech. fridigi, ~ se dok. malvarmigxi

ochlasta m hovor. drinkulacxo

ochlazení n malvarmigo

ochočit dok. malsovagxigi, hejmigi, zkrotit

dresi

ochot/a f komplezo, bonvolo, volonteco,

~ně bonvole, volonte, ~nický diletanta,

amatora, ~ný komplez(em)a, úslužný hel-

pema

ochotník m amatoro

zeď u hradu parapeto

ochran/a f záštita sxirm(ad)o, protekto, egi-

do, obrana gardo, defendo, kondom pre-

ventilo, bez ~y sensxirme, senprotekte,

sendefende, ~a památek protektado /

sxirmado de (historiaj) monumentoj, ~a ži-

~ářství n polit., ekon. protektismo

ochránce m protektanto, sxirmanto, patrono,

obránce defendanto, gardanto, ~ přírody

naturprotektanto, ~ životního prostředí

mediaktivulo, medioprotektanto

tekti, defendi, gardi

ochrann/ý sxirma, patrona, protekta, defen-

da, ~á vrstva sxirmtavolo, ~ý oděv sxirm-

vesto, ~ý prostředek preventilo, ~ý úsek

žel. bloksekcio

ochraptět dok. rauxkigxi

ochrn/out dok. paralizigxi, ~utí n paralizo,

~utý paralizigxinta

ochromit dok. paralizi, malaktivigi, mal-

akceli, ~ dopravu p. trafikon

ochucovat ned., ochutit dok. gastr. kondi-

menti, (bon) gustigi

ochutn/at dok., ~ávat ned. gustumi, ~á(vá)-

ní n gustumo, ~ávač m gustumisto

Oidip/us m myt. Edipo, o~ovský komplex

lék. komplekso de E., Edipkomplekso

oj f vozu timono

ojedinělý unika, izol(it)a, sporada, rara

ojetý veturtrivita, ~ okraj pneumatiky el-

uzita randumo de pneuxo

ojíněný kovrita de prujno, prujnokovrita

ojnice f tech. bielo, pisxtostango, kuplo-

stango

okáč m člověk grandokula homo

okamži/k m momento, # v každém ~ku cxi-

umomente, ~tý momenta, tuja, senpro-

krasta, ~tě tuj, momente, ~tě placený

ekon. kontanta

okap/ m gutrando, ~ová roura pluvtubo,

~ový žlab defluilo

okarína f okarino

okatý grandokula

okázal/ý ostenta, pompa, ~e se honosit os-

tenti, ~ost f pompo

okenice f fenestrumo, fenestrokovrilo, sxu-

tro

okénko n fenestreto, přepážka gicxeto

okenní fenestra, ~ příčka / příčel sxproso, ~

rám fenestroframo, ~ výklenek fenestro-

nicxo

oklamat dok. artifiki, mistifiki

oklepat dok. frapdeskui, např. ovoce batfaligi

oklestit dok. cxirkauxhaki

oklik/a f cxirkauxvojo, nerekta vojo, vojkur-

bado, rondiro, přen. elturnigxo, jít ~ou fari

cxirkauxvojon, iri nerektvoje

okluze f lék., lingv., met., okluzio

okn/o n fenestro, křídlo ~a fenestroklapo

oko n okulo, past masxkaptilo, ~ na polévce

grasflaketo sur supo, ~ na punčoše truo

sur sxtrumpo, ~ sítě masxo de reto, kuří ~

piedkalo, mořské ~ zeměp. altmontara la-

go, montarlago, volské ~ bot. hovor. buf-

talmo, gastr. fritita ovo, vraní ~ bot. pa-

riso, závěsné ~ tech. sxeklo, # jako by otci

z oka vypadl li estas portreto de sia

okolek

214

ron, trafi per la parolo rekte en la vizagxon,

~ za ~ okulon por o., pouhým okem nu-

dokule

okolek m tech. toro, text. rando, podpatko-

vý ~ kalkanuma rando

okolí n cxirkauxajxo

okolík m bot. květenství umbelo, ~ nepravý

korimbo

okolk/y m pomn. hezitado, ceremonioj, bez

~ů senceremonie, # nedělej s ním žádné

~y traktu lin senrespekte

okoln/í cxirkauxa, ~ost f cirkonstanco, ~osti

f pl. cirkonstancaro, podle ~ostí lauxcir-

konstance, lauxeble, za těchto ~ostí en cxi

niakaze

okolo dokola cxirkaux(e), mimo preter, při-

bližně cxirkaux, proksimume, cxirkauxe, viz též

kolem

okopa/t dok. kypřit hoji, malkompaktigi

grundon, plít sarki, okopávat ned. bram-

bory buti, ~nina f zeměd. butplanto

okopírovat dok. kopii, napodobit imiti, epi-

goni, tech. pauxsi

okora/t dok. krustigxi, ~lý krustigxinta

okořenit dok. spici, ~ vanilkou vanili, ~

zázvorem zingibri

okostice f anat. periosto, zánět ~ periostito

okoun m zool. perko

okuleti

okousat dok. cxirkauxmordi, cxirkauxmangxi

okouzl/ení n rav(igx

)o, raviteco, fascin(ad)o,

~ující rava, cxarm(ant)a, sorcxoplena, fas-

cinanta, fasciniga, ~it dok., ~ovat ned. ravi,

cxarmi, (en)sorcxi, fascini

okov m nádoba zast. sitelo, pouto kateno

okovat dok. ferumi

okr/ m geol. okro, ~ová barva okra koloro /

farbo

okraj/ m rando hrana egxo, mince, medaile

randumo de monero, obvod periferio, lem

bordero, prázdný ~ stránky margxeno,

~ový randa, margxena, ~ová část / ~ový

pruh randumo, místo pro nápis na minci /

medaili ekzergo

okras/a f ornam(ajx)o, dekor(aci)o, ~ný or-

nama

okrást dok. prisxteli

okres m (sub)distrikto

okrouhlý ronda, zaoblený bula

okrsek m cxirkauxo, periferio, distrikteto

okruh m 1 kruhový tvar rondo 2 oblast sfero

3 el. cirkvito, ~ působnosti agadsfero, ná-

rodnostní ~ etna teritorio, ~ zájmů sfero

de interesoj

okruž/í n randrondo, zvl. odb., met. areolo,

mezentero, ~ní ronda, ~ní cesta rondvoja-

okřehek m bot. lemno

okřídlen/ý flugil(hav)a, ~é slovo proverba

parolturno, familiara citajxo

okřiknout ned. admoni, admone silentigi

okřín n nádobí zast. (ligna) pelveto

oktaedr m okedro, oktaedro

oktan/ m chem. oktano, ~ové číslo oktana

nombro

oktáva f 1 hud. oktavo 2 osmá třída gymnázia

oka klaso

okulár m okulario

okult/ismus m okultismo, ~ní okultisma

okup/ace f voj., polit. okupado, okupacio,

~ační okup(aci)a, ~ant m okup(aci)anto,

~ovat ned. i dok. okup(aci)i

~ peklita / marinita kukum(et)o

okusit ned. gustumi

okvět/í n perigono, ~ní perigona, ~ní lístek

tepalo

okyselit dok. acidigi, chem. acidizi

okysličit dok. oksidi

olaťovat dok. lati

oleandr m bot. oleandro

olej/ m oleo, ~ k mazání lubrikoleo, ~ na

opalování sunbana / sunuma o., mazat

~em lubriki per o., olei, olivový ~ olivo-

leo, rostlinný ~ vegetajxa o., stolní ~ nu-

trajxa o., tresčí ~ moruoleo, ~natý oleo-

dona, oleohava, ole(ec)a, ~nička f gastr. o-

leuj(et)o, tech. lubrikilo, ~nina f oleodona

planto, ~omalba f oleopentrajxo

olejovat ned. lubriki per oleo, olei

215 onačejší

olejovka f gastr., hovor. sardino (en oleo),

ancxovo

oleum n chem. oleumo

oligocén m geol. oligoceno

oliv/a f plod olivo, ~ovník f olivarbo, olivu-

jo, ~ový olej oliva oleo

olivín m geol. olivino

olivka f korálek bido

olizovat ned. leki

oloupat dok. sensxeligi

oloupit dok. prirabi

olov/o n plumbo, ~ěný, ~něný plumba,

~nice f stav. vertikalilo, plumbofadeno,

~ěná pečeť plumbajxo, ~natá běloba

plumboblanko, ceruzo

olše f alno

oltář m altaro

Olymp m hora Olimpo

Olympia f hist. Olimpio

olympiáda f 1 hry olimpikoj, olimpiaj ludoj

Olympie f ženské jméno Olimpia

olympijsk/ý olimpi(k)a, ~é hry viz olym-

piáda

olympionik m olimpika sportisto

olysat dok. kalvigxi

omáčka f sauxco, rajská ~ tomata sauxco

omáčník m gastr. sauxcujo

omakat dok. hovor. pripalpi, palpesplori,

omalovánky pl. f kajero de kolorigeblaj bil-

doj

omám/it dok. narkotizovat narkoti, očarovat

ravegi, opít ebriigi, oklamat v řeči (pa-

rol)trompi, ~ení n senkonsciigo, senkon-

sciigxo, narkoto, stuporo

oman m bot. inolo

omastek m graso

omastit dok. grasi, máslem buteri

omdlít dok. sveni

omega název písmene řecké abecedy omega

omeleta f gastr. omleto

omezen/í n limigo, redukto, restrikto, ~ec m

filistro, sxtipkapulo, stultulo, malspritulo,

~ý neúplný limigita, stísněný malvasta,

hloupý malsprita, sxtipkapa, stulta, malvast-

horizonta

omez/it dok. limigi, redukti, ~it se limigxi (na

něco je io), ~ující restrikta

omikron název písmene řecké abecedy omikra

vor. gurdi

omilostnit dok. amnestii

omítat ned. puci, stuki

omítka f puco, stuko

omla/dit dok., ~zovat ned. rejunigi, ~dina f

junularo, ~zovací rejuniga, ~zovací pro-

středek rejunigilo

omládnout dok. rejunigxi

omlouvat ned. senkulpigi, ~ se senkulpigxi,

(někomu antaux iu), ekskuzi (sin), pardon-

peti (iun), senkulpigi sin

omluv/a f ekskuzo, senkulpigxo, senkulpigo,

pardonpeto, ~enka f ekskuzilo, senkul-

pigilo

omnibus m omnibuso

omočit dok. trempi

omotat dok. cxirkauxvolvi, cxirkauxplekti, pás-

kou bendi

omráčit dok. zbavit vědomí senkonsciigi,

svenigi (per bato), ohromit surprizegi,

konsterni, sxoki

omrze/lost f, ~ní n nauxzo, gxeno, enuo, tedo,

# opakovat do ~ní (gxis)nauxze ofte ripeti,

~lý ted(it)a, enuigita, ~t dok. tedi, nauxzi,

enuigi, trosatigi, ~t se tedigxi

omrzl/ina f frost(o)vundo, lék. pernio, ~ý

frostumita, frostvundita

omrznout dok. frostumi, frostdifektigxi

omšelý muskokovrita; kaduk(aspekt)a

omyl/ m eraro, misajxo, justiční ~ jugxeraro,

# být na ~u erari, došlo k ~u okazis era-

ro, uznat svůj ~ konfesi sian eraron,

~nost f eraremo

omýt dok. lavi, ~ se dok. lavi sin

on li, # vidím jej / ho mi vidas lin, jsem

jím jist mi estas certa pri li, (za)třásl jím

li skuis lin

ona 1 sxi, # ~ jej podvádí sxi kokras lin 2 n

pl. (střední rod) ili

onačejší zast. pli bela / rara; alispeca

onanismus

216

onan/ismus m onanismo, ~ování n, ~ie f

onanio, masturb(ad)o

ondatra f zool. ondatro

Ondřej m Andreo

frizado, účes frizajxo, ondumajxo, trvalá

~ace konstanta / permanenta ondumajxo,

vodová ~ace perakva / simpla ondumajxo,

~ovat ned. ondumi, frizi

onehdy antaux nelonge, minule pasintfoje

onemocně/t dok. malsanigxi, ~ní n malsani-

gxo, horečnaté ~ní febra malsano

onen tiu

oni m, ony f, ona n ili

ono dítě, věc, zvíře ři

onomatopoie f lit. onomatopeo

ontogeneze f biol. ontogenezo

ontologi/e f fil. ontologio, ~cký ontologia

onuce f piedcxifono, piedtuko

onyx m geol. onikso

opačný mala, kontrauxa, inversa

opadat dok. defal(ad)i, o vodě malaltigxi, o

stromu senfoliigxi

opadav/ý falfolia, bot. decidua, ~é stromy

decidufoliaj arboj

opak m malo, kontrasto, lit. antipodo, pří-

slovce kontrauxe

opakov/at ned. ripeti, refojigi, bezmyšlen-

kovitě ~at papagumi, ~at! zvolání bis!,

denove!, ~at se ripetigxi, ~ání n ripeto, žá-

dat o ~ání zvl. div. bisi

opakující ripetanta, ~ se ada, # ~ se každé

století cxiucentjara, cxiucentjare ripetigxan-

ta

opál m geol. opalo

opál/ený ohořelý bruldifektita, sluncem ztma-

vlý sunbruligita, sunbronzita, sunumita, ~it

dok. ožehnout bruldifekti, brulvundi, osma-

hnout brunigi, tělo sluncem do hněda bronzi,

~it se dok. sunbrunigxi, sunbronzigxi

opalizovat ned. opaleski

opálka f zast. zeměd. grenkorbo

opalova/cí sunsxirma, ~cí krém sunsxirma

kremo, ~čky f pomn. strandkostumo, sxorto

por sunbanado

opancéřovat dok. blendi, kirasi

opánky m pl. sandaloj, opankoj

opanovat dok. superregi, polit. perforte

okupi, ~ se dok. regi sin

opar m nebuleto, vaporajxo, lék. herpeto

opař/it dok. polít brogi, zranit brog(vund)i,

~it se brogvundigxi, ~enina f brogvundajxo

opásat zoni, ~ se mečem zoni glavon

opasek m zon(rimen)o

opat/ m náb. abato, ~ství n místo abatejo,

hodnost abateco, území abatlando, abatre-

giono

opatrn/ost f singardemo, atentemo, ~ý sin-

gard(em)a, atenta

opatrov/at ned. (pri)zorgi, ošetřovat flegi,

~at dítě varti infanon, ~ání n vart(ad)o

opatrovn/ík m kuratoro, ~ictví n kuratore-

co, kuratelo

zabezpečení arangxo, certigo, sekurigo, dis-

pozicio, odvetné ~ kontrauxrimedo, práv.,

polit. reprezalia dispono

opatřit dok., opatřovat ned. havigi, akiri,

vybavit ekipi, provizi, obstarat prizorgi,

vějším datem antauxdati, ~ náspem rem-

pari, ~ ochranným krytem kapucxi, ~

plachtovím / lanovím nám. rigi, ~ rej-

stříkem indeksi, ~ trámy vydřevit trabizi,

~ nábytkem mebli, ~ výdřevou cxarpenti,

~ závěsem / clonou kurteni

opce f práv. opcio

opéci dok., opékat ned. rosti

opékaný rostita, ~ chléb toasto, obložený

kanapo

openec m bot. glekomo

opentlit dok. rubandornami

opepřit dok. pipri

oper/a f opero, budova operejo, ~ní opera

opěr/a f stav., tech. apogilo, sxtrebo, zřídit

~u apogi, sxtrebi

operace f lék., odb. operacio, plastická ~ lék.

plastio, početní ~ kalkulo, aritmetika o.,

pracovní ~ labora o., ~ bez zisku, nezis-

ková ~ ekon. blanka o.

operační operacia, ~ sál operaciejo

217

opovrhnout

opěradlo n (dors)apogilo, ~ křesla braka-

pogilo, sklápěcí ~ klinebla dorsapogilo

operand m inf. operando

operatér m 1 hxirurgo, operacianto 2 tech.,

inf. operatoro 3 promítač projekciisto

činný preta, trafresponda, ~ odstranění

lék. ektomio

operátor m početní symbol i osoba operatoro

operet/a f opereto, ~ní opereta

opěrka f apogilo, ~ hlavy kapapogilo

opěrný apoga

operovat ned. lék. operacii, incizi, jednat agi,

movigxi, nacházet se trovigxi

opeřen/ý plumkovrita, ~ý míček sport. vo-

lano, ~ec m plumkovrito

opět/(ně) denove, ree, plian, ~ovat ned. re-

ciproki, ~ovně ade

opěv/at, ~ovat ned. prikanti, kantlauxdi

opevnění n hradba remparo, pevnost forti-

kajxo

opevnit dok. fortikigi

opice f simio

opičí simia, ~ úšklebek simieska rikano

opičit se ned. imitacxi

opička f 1 simieto 2 stav opilosti ebrieto

opíjet ned. ebriigi, ~ se ned. ebriigxi

opil/ec m ebriulo, ~ost f, ~ství n stav ebrie-

co, ebriigxo, nemoc alkoholismo, drinkemo,

~ý ebria, ~ý na mol hovor. morte ebria, ~ý

radostí ebria de gxojo

opilovat dok. fajlodeskrapi, fajloglatigi

opiov/ý opia, ~é doupě opifumejo, opiofu-

mejo

opírat (se) ned. apogi (sin)

opis/ m kopio, transskribajxo, transtajpajxo,

duplikato, cxirkauxfrazo, lit. parafrazo, vy-

jadřovat ~em parafrazi

opisovat ned. kopii, transskribi, transtajpi,

jinak říci parafrazi

opít dok. ebriigi, drinkigi

opium n opio

opláchnout dok., oplachovat ned. tralavi,

lavi sub fluanta akvo

oplachtění n rigo

oplak(áv)at ned. priplori, funebri, # opla-

káváme ho ni ploras pri li

oplata f rekompenco, repago

oplatit dok. reciproki, rekompenci

oplatka f gastr. oblato, maco, vaflo

oplátka f rekompenco, repago

opletačky pl. f expr. malagrablajxoj, kompli-

kajxoj

oplocovat ned. viz oplotit

oplodí n bot. perikarpo

oplodnění n, oplodňování n viz oplození

oplodnit dok. gravedigi, bot. fruktigi

oplotit dok. cxirkauxbari, cxirkauxi per barilo

oplození, oplozování n gravedigo, bot. fruk-

tigo, dvojité ~ bot. duobla fruktigo, mo-

nospermní ~ unusperma gravedigo, po-

lyspermní ~ plursperma gravedigo

oplývat ned. ricxi, nadmíru, přespříliš abundi,

silou forti (něčím je io)

oplzlý obscena, malcxasta, lasciva

opodál flanke, nefore, ne malproksime

opodstatnit dok. pravigi, motivi

opojení n zanícení ekzaltigxo, ekstazo, ravi-

gxo, raviteco, láska amravigxo, alkoholem

ebriigxo

opojit dok. ebriigi, ravi, ekzalti, opojený

úspěchem ebriigita de sukceso

opojný ebriiga, ekzalta, ~ prostředek

ebriigajxo

opom/íjet ned., ~enout dok. neglekti, mal-

zorgi, mankigi, ~enutí n malatento

opona f kurteno, železná ~ ferkurteno

oponent m oponanto

oponov/at ned. oponi, objxeti, opozicii,

kontrauxstari, ~ání n oponado

opora f podpora apogo, subteno, předmět

apogilo

oportunis/mus m polit. oportunismo, ~ta m

oportunisto

opotřeb/ovat dok., ~it dok., ~ovávat ned. tri-

vi, foruzi, boty aj. erodi, ~ení, ~ování n el-

uzo, foruzo, ~ený foruzita, trivita

opouzdřen/ý ingita, enskatoligita, lék. en-

kistigita, ~í uhru lék. areolo de akno

trosengxena, auxdaca

opovr/hnout dok.,~hovat ned. malsxati, mal-

estimi, ~ženíhodný malestiminda, ~žlivý

malsxata

opozdit

218

(igx

)i, postresti, postigxi, (s něčím ion), za-

vinit zpoždění malfruigi, hodiny se ~ly la

horlogxo malfruis

opozi/ce f opozicio, ~ční opozicia

opožděný pozdní malfrua, postigxinta, vývo-

jově zaostalý malfruigxinta, postrestinta, lit.

tarda

opracov/at dok., ~ávat ned. prilabori, oseká-

váním, stříháním tajli, ~at kameny tajli

sxtonojn, ~aný prilaborita, zvl. tech. neta

oprášit dok. senpolvigi

opratě f pl. kondukiloj, gvidrimenoj

oprátka f pendumila masxo

oprav/a f správka ripar(ad)o, rebonigo, ko-

rektura korekto, regxustigo, vylepšení refor-

mo, generální ~a fundamenta / gxenerala

riparo, ~ář m riparisto, ~na f riparejo

opravd/ový vera, vere efektiva, ~u vere,

fakte

oprav/it dok., ~ovat ned. tech. ripari, lingv.

korekti, gxustigi, polit., fil. reformi, doplnit

právní normu amendi

oprávn/it dok. pravigi, rajtigi, ~ěný rajtigi-

ta, lauxrajta, legitima, kompetenta, ~ěné

požadavky pravaj postuloj, ~ění n 1 obec-

ně rajt(ig)o, pravigo 2 ekon. koncesio, li-

koncesii

opravný korekta, ~ prostředek práv. gxusti-

ga / korekta rimedo

oprostit se dok. liberigxi

opru/dit se dok., ~zovat se ned. frotvundigxi,

~zení n frotvundigxo

oprýska/t dok. krevdefali, deigxi, disapartigxi,

~ný fendeta, krevigxinta

opřít dok. apogi, ~ se apogi sin, # ~ svůj

názor o něco bazi sian opinion sur io

opsat dok. kopii, ~ na čisto netigi, vyjádřit

opisem parafrazi

optick/ý optika, ~y pravotočivý chem., opt.

dekstrogxira

optik/ m vědec, prac.v opt.oboru optikisto, ~a

optimální optimuma

optimis/mus m optimismo, ~ta m optimisto,

~tický optimisma

optimum n optimumo

opuchlina f sxvelajxo, edemo

opuchn/out dok. sxveligxi, ~utí n sxvelo

opuka f marno, opoko

opuncie f bot. opuntio

nahxigxi

opuštěn/ý forlasita, soleca, dezerta, ~ost f

forlasiteco, izoleco

opyl/it dok., ~ovat ned. poleni

orace f zast. oracio, přen. expr. formalajxoj

oráč m plugisto, pluganto

orákulum m orakolo

orangutan m zool. orangutango

orani/na, f ~ště n plugejo

oranžérie f zahr. orangxerio

oranžový orangx(kolor)a

orat ned. plugi

oratorium n hud. oratorio

oratoř f arch. oratorio

orba f plug(ad)o

orbit/al m fyz. orbito, ~ální orbita

ordinace f vyšetření diagnozado, ošetřovna

diagnozejo, konsultejo, kuracejo

ordináta f mat. druhá souřadnice ordinato

ordinovat ned. léčit kuraci, předepisovat lék

preskribi medikamenton, přen. preskribi,

náb. konsekri kiel sacerdoto / pastro

ordovik m geol. ordovicio

orel m zool. akvilo, hovor. aglo

orgán/ m biol., ústrojí hlasové aj., oficielní ča-

sopis organo, instituce aj. organo, institu-

cio, výkonný ~ polit. ekzekutivo, zakrně-

lý ~ lék., odb. rudimento, ~ový organa

organi/smus m organismo, ~cký organika

organiz(aci)o, nezisková ~ senprofita /

neprofitiga organizo, odborová ~ sindika-

to, základní ~ baza organizo, O~ spo-

jených národů, Organizo de Unuigxintaj

Nacioj

organiz/ovat ned. organizi, ~ační organiza,

~átor m organizanto, ~ování n organizado

organogenní organogena

orgasmus m fyziol. orgasmo

219 osinek

orgie f orgio, dibocxado

orchestr m hudební těleso i místo orkestro,

trupo, džezový ~ jxaztrupo, symfonický ~

orchidej f bot. orkideo, orhxideo, japonská

~ rodeo

Orient/ m zeměp. Oriento, o~ální orienta

orienta/ce f orientigxo, orientigo, ~ční ori-

entiga

orientovat orienti, ~ se ned. i dok. orientigxi,

orienti sin

originál/ m originalo, ~ní originala

Orion m astr. Oriono

orkán m uragano

orlí agla, ~ hnízdo aglonesto, ~ mládě

aglido

orlice f aglino

Orlické hory f pl. zeměp. Orlica montaro

orlíček m bot. akvilegio

orlík m zool. cirkaeto

orloj m astronomia (tur)horlogxo

orlovec m zool. pandiono, fisxaglo

ornament m ornamo, text. desino

ornát m náb. ornato, kazulo

ornice f kultiv(at)a tertavolo,

ornitolog/ m ornitologo, ~ie f ornitologio

orn/ý plugebla, kultivebla, ~á půda pluge-

bla tero, kultivebla grundo

orodov/at ned. (pro)peti, petegi, ~nice f

náb. propetantino

orog/én m geol. orogeno, ~eneze f orogenezo

oros/it dok. roskovri, ~ený ros(kovrit)a, ro-

suma

orsej f bot. fikario

ortel m verdikto

ortobřidlice f geol. ortoshxisto

ortodox/ m zvl. náb. ortodoksulo, ~ní orto-

doksa, ~nost f ortodokseco

ortogonální orta

ortografie f ortografio

ortokláz m geol. ortoklazo

ortoped/ m ortopediisto, ~ie f ortopedio

ortorula f geol. ortognejso

ořech m nukso, strom nuksarbo, burský ~ /

oříšek arahxido, arakido, arakida nukso,

ternukso, kokosový ~ kokoso, lískový ~

avelo, keř avelujo, vlašský ~ plod jugland-

(nuks)o, strom juglandujo, juglandarbo,

též odb. ořešák m královský

ořezat dok. (cxirkaux)trancxi, zašpičatit pintigi

ořezávátko n pintigilo

osa f akso, ~ kola radakso

osada f komunumo, kolonio, vilařeto, se-

tlejo, domareto

osadit dok. umístit (lok)fiksi, tech. instali,

obydlet logxatigi, koloni(ig)i, rostliny (pri)-

planti

osádka f homekipo, laborkolektivo, perso-

naro, ~ lodi sxipanaro

osadník f komunumano, zakladatel koloniis-

to

osaměl/ý sol(ec)a, izol(it)a, soligxinta, sol-

restinta, ~á matka solpatrino, ~ost f izo-

l(it)eco, soleco

osamostatn/it se dok. memstarigxi, sende-

pendigxi, ~ění n sendependigxo, liberigxo,

práv., polit. secesio

osazenstvo n personaro

osázet dok., osazovat ned. viz osadit

oscil/ace f oscil(ad)o, ~átor m oscililo,

oscilatoro, ~ovat ned. fyz. oscili

osedlat dok. seli

osekat dok. dehaki, cxirkauxhaki, senbran-

cxigi, stumpigi

osel m azino, hovor. azeno, ~ asijský he-

miono, ~ domácí hejma azeno

osemení n bot. testo

osení m juna greno

osetý prisemita

osev m semado, osivo greno, oseté pole gren-

kampo, prisemita kampo

oschlý suprajxe sekigxinta

oschnout dok. sek(et)igxi

osidla n pl. kaptilo

osídl/it dok., ~ovat, osidlovat ned. prisetli,

logx(at)igi, koloni(ig)i, ~ení n (pri)setlado,

setlejo, ~ený logxatigata, (pri)setlita, ko-

loniita

osidlo n (masx)kaptilo, insido

osika f bot. tremulo, hovor. tremolo

osina f bot. aristo

osinek m asbesto

osigx

et

220

osigx

/et dok. orfigxi, osigx

/elý orfigxinta, opuště-

ný forlasita, ~elost f orfigxo, orfeco

osít dok. prisemi

osivo n (sem)greno, semajxo, zaseté semitajxo

oslab/it dok., ~ovat ned. malfortigi, lék.,

chem. inhibicii, ~ení n malfortigo, funkce,

procesu lék. inhibicio

osláblý malfortigxinta

osladič m bot. polipodio

osladit dok. dolcxigi, cukrem sukeri

oslav/a f slavnost festo, soleno, oslavování

glorigo, jubileum jubileo, přivítání ovacio,

vzpomínková ~a memorfesto, ~enec m

jubileulo, ~it dok. festi, soleni, jubilei,

glorigi, ovacii, aklami, ~ný gloriga, pane-

gira, ~ování n glorado, glorigo

oslep/it dok., ~ovat ned. zbavit zraku i oslnit

blindigi, ~nout dok. blindigxi, ~ující blin-

diga

oslí azena, ~ maso i přen. hloupost azenajxo

oslizlý muk(ec)a

čarovat cxarmi, ravi, fascini, ~ění n blin-

dumo, ~ivý lumabunda

oslňující blindiga, heliga

Oslo n zeměp. Oslo

oslov/it dok. alparoli, adresi, ~ení n alparolo

oslyšet dok. rifuzi, malplenumi

osm/ ok, osm děleno čtyřmi jsou dvě ok

k(op)o, ~ina f okono, ~inásobný okobla,

~krát okfoje, ~náct dek ok, ~ý oka, po ~i

okope

osmah/nout dok. gastr. rostbrunigxi, obecně

brunigxi, ~lý brunigxinta

osmažit dok. gastr. (brun)rosti, friti

osmerka f typo. oktavo

osmistěn m okedro, oktaedro

osmium n chem. osmio

osmiveslice f remista okopo

osmóza f fyz. osmozo, osmotický tlak os-

moza premo

OSN UN, UNo (Unuigxintaj Nacioj)

osní aksa

osnov/a f skemo, shxemo, skeleto, hud. lini-

aro, text. varpo, rozvrh plano, skizo, pro-

jekto, propono, ~a zákona legxoprojekto,

nit ~y varpero

osnovat ned. projekti, úkladně nastražit

kasxintenci

osob/a f i lingv. persono, určitého věku a-ulo, vystupující

~itý originala, specifa, ~itý rys / charak-

ter persona trajto, ~ně persone, ~ní per-

sona, ~ní doklady personaj dokumentoj,

~ní údaje personajxoj, ~ní zájmeno lingv.

personalo, ~nost f personeco, přední, vyni-

kající elstarulo, eminentulo, auxtoritatulo,

~ovat si ned. pretendi

osoč/it dok., ~ovat ned. kalumnii, nigrigi

osopit se dok. bruski, insulte ataki (na ně-

koho iun)

osový aksa

ospal/ý dormema, ~ost f dormemo

ospravedlnit (se) dok. ekskuzi / senkulpigi

(sin)

osrdečník m anat. perikardio

osrdí n brusta internajxo

ostálka f bot. zinio

ostatek m cetero, restajxo

ostatky m pl. náb. relikvo

ostatn/ě vlastně cetere, v jiném případě alie,

~í ceteraj, zbývající restantaj

osten m bot. dorno, předmět pikilo, i přen.

piko

ostění n stav. embrazuro

ostnatec m zool. trakeno

ostnatý, ostnitý dorna, pika, ~ drát pik-

drato

ostnokožci m pl. zool. ehxinodermoj

ostošest hovor., expr. senripoze, senhalte,

verve

ostouzení n kalumniado

ostouzet ned. kalumnii, nigrigi, skandali

~žitý singard(eg)a, vigle atenta, ~žitost f

gardemo

Ostrava f zeměp. Ostravo

ostroh m montelstarajxo, terlango

ostrost f akreco, hloubková ~ opt. fokusa

profundo, ~ zraku vidakreco

221

ošuntělý

ostrouhat dok. raspi

ostroúhlý akutangula

ostrov/ m insulo, ~an m insulano, ~ní insu-

la

ostrovtip m spriteco

ostrozraký akrevida

ostruha f i ptačí sprono, pouze ptačí ergoto,

krurungo

ostružin/a f plod rubusbero, ~ík m ru-

bus(uj)o, rubusarbusto

ostrý 1 úhel, nůž, hlas akra 2 prudký akuta, ~

hrot pika pinto, ~ úhel akuta angulo, ~

útes kruta klifo

ostře akre, ~ kritizovat přen. skurgxi

ostřelovat ned. pripafi

ostří n trancx(o)rando, akrajxo, čepel klingo

ostřice f bot. karico

gxishauxte, plentondi harojn, kalve tondi

ostřílený spertega, vivsperta, rutina

ostřina f tech. při obrábění bavuro

ostřit ned. akrigi

ostříž m zool. subuteo, alauxdfalko

ostud/a f skandalo, hontind(ajx)o, ~ný hon-

tinda

ostych m hontemo, singxenemo, embaraso

ostýcha/t se ned. gxeni sin, honteti, esti hon-

tema / singxena, ~vý nekuragxa, singxena,

~vost f řenateco

osud/ m sorto, fatalo, # ~ se rozhodl sorto

decidigxis, ~ný fatala, ~ový sorta, fatala,

~ová rána sortobato

osudí n balotkesto, baloturno, loterirado,

lotkorbo

osuška f sekigtuko, bantuko

osvědč/it dok. atesti, ~it se dok. pruvigxi,

pruvi sian kapablon, ~ení n (skriba) a-

testo, licenco, diplomo

osvět/a f klerig(ad)o, klerigx

(ad)o, lidová ~a

popolklerigo, ~ový kleriga

osvětl/it dok., ~ovat ned. lumigi, prilumi,

opt. eksponi, slavnostně ~it ilumini, ~ení

n iluminado, lumigo, opt. ekspon(ad)o, tě-

leso iluminajxo, ~ovač m iluministo

osvěž/it dok. refresxigi, ~it se dok. refresxigxi,

refresxigi sin, ~ení n refresxigo, ~ující re-

fresxiga, ~ující vánek refresxiga venteto

osvícen/ství n fil. klerismo, ~ec m hist. ilu-

minato, klerulo, ~ský absolutismus klera

despotismo

osvit m opt. ekspono

osvítit dok. prilumi, náb. ilumini, opt. eks-

poni

osvobodit/ dok. liberigi, ~ se liberigxi, libe-

rigi sin, ~el m liberiginto, liberiganto

osvobozen/ý liberigita, ~ý od povinností

devlibera, ~ec m liberigito, ~ecký liberiga,

~ecké hnutí liberiga movado

osvobození n liberigo, práv. malkondamno,

absolvo, záchrana savo, ~ od poplatků

senigo de pagoj

osvoj/it si dok. adopti, proprigi al si, ~it si

syna filigi, ~ení n adopto

osypky f pomn., lék., zast.. morbilo, rozeolo

ošacení n vestaro

ošálit dok. mistifiki, trompi

ošatka f hurdo

ošemetný insida, dangxera, malagrabla

ošetření n lék. flegado, tech. prizorgo

ošetřit dok., ošetřovat ned. flegi, prizorgi, ~

ránu lék. pansi, ~ sprejem spraji, anti-

septicky ~ antisepsi

ošetřov/ání n flegado, ~atel m prizorganto,

flegisto, ~atelka f flegistino, flegantino,

~atel(ka) krav bovinist(in)o, ~na f lék.

ambulatorio

ošidit dok. trompi, při placení trompe pagigi

ošívat se ned. embarasi, droni en embarasoj,

heziti, elturnigxi, esti maltrankvila

oškliv/it si ned. senti nauxzon, abomeni, ~it

se nauxzi (někdo, něco, iun, ion), ~ost f

nauxzo, abomeno, malbeleco, ~ý malbela,

acxa, lit. turpa

oškrábat dok. priskrapi, oloupat sensxeligi

oškrt m minpiocxo

oškubat dok. senplumigi, přen. expr. sen-

monigi, pripluki

ošoupat dok. defroti, frotdifekti

oštítkovat dok. etikedi

ošumělý kaduk(igxint)a, trivita, eluzita

ošuntělý cxifona

otáčet

222

otáče/t ned. turni, ~t se ned. turnigxi, turni

sin, rotovat rotacii, rivolui, aksumi, turbi,

# ten se dovede ~t li scias klopodi, ~cí

turn(ebl)a, ~cí židle pivota segxo, ~ní n

turnigxo, odb. rotacio

otáčivý rivolua

otáčka f rivoluo, giro, # tisíc otáček za mi-

nutu (po) mil rivoluoj minute

otáčkoměr m rivolu(o)metro

otakárek m zool. papilionedo, ~ fenyklový

makaono, hirundvostulo

otálet ned. heziti, prokrasti (s něčím ion)

otava f dua fojno, usušená postfojno

otázat se dok. demandi

otázka f demando, problemo, nepřímá ~

lingv. nerekta d., sporná ~ konflikta d., #

d., tio estas d. ankoraux sen respondo, ~ ži-

vota a smrti d. pri vivo aux morto

otazník m cxusigno, demandsigno

otcovs/ký patr(ec)a, ~tví n patreco

Otčenáš m Sinjorplegxo, Patro Nia

otčím m duonpatro, vicpatro

otec m patro, nevlastní ~ duonpatro, vic-

patro, svatý Otec náb. sankta Patro

otéci dok. sxveli, pufigxi

otěhotně/t dok. gravedigxi, koncipi, ~ní n

koncipigxo, gravedigxo

otékat ned. sxveli

oteklý sxvel(int)a, pufigxinta

otep f fasko, svázat do ~i / otýpky faski

otepl/it se dok. varmigxi, ~ení n (pli)varmigxo,

revarmigxo, # ~uje se (pli)varmigxas

otesat dok. cxarpenti, tajli, prihaki, cxirkaux-

haki

otevír/ací malferm(igx

)a, ~at ned., malfer-

m(ad)i, viz též otevřít

otevřen/ý 1 malfermita, nezamčený mal-

sxlosita, přístupný aperta, senbara, nekrytý

sentegmenta, netegmentita, malkovrita 2

upřímný sincer(anim)a, malkasxa, přímý, ne-

skrývaný malkasx(em)a, ~ě neskrývaně mal-

kasxe, senbare, ~í n malfermo, slavnostní

inauxguro, solena malfermo, ~ost f mal-

kasxemo, sincereco, polit. publikeco

otevřít dok. malfermi, apertigi, odemknout

malsxlosi, # ~ dveře (dokořán) m. pordon

(plenlargxe), dispordi, ~ své srdce elversxi

sian koron, ~ se dok. malfermigxi, přen.

malkasxi sian opinion, konfesi

otěž f zeměd. kondukrimeno

otírat ned. forvisx(ad)i, defrot(ad)i

otisk/ m depreso, represo, kopio, stopa spu-

ro, premsigno, postsigno, piedsigno, ~

prstů fingrospuro, fingrosigno, ~ razítka

stampo, zvláštní ~ aparta, ~nout dok.,

~ovat ned. publikovat (en)presi, publikigi,

premsigni, kopírovat printi, znovu ~nout

represi

otlač/it dok. premkontuzi, premvundi, ~e-

nina f premkontuzo, kalajxo

otlouci dok. zranit kontuzi, frapvundi, po-

škodit difekti per batoj / frapoj, oddělit de-

bati, deskui, zpracovat batformi

otlučený poškozený batdifektita, drasxita

otoč/it dok. turni, ~it dlaň nahoru supini,

~it ruku dlaní dolů proni, ~it se turni

sin, turnigxi, ~it se kolem osy rivolui, ~ení

n turn(igx

)o, ~ný turnebla

otok m sxvel(ajx)o, lék. edemo

otop m hejtajxo

otrapa m řenulo, trudulo; (strat)vagulo

otrav/a f venenigxo, toksigxo, nuda tedo,

enuo, znechucení nauxzo, mishumoro, osoba

(hanl). řenulo, trudulo, ~a dusičnanem

stříbrným argxentismo, ~a éterem eteris-

mo, ~a námelem ergotismo, ~ný venena,

toksa, nudný enuiga, teda, obtížný řena,

nauxza, trudiga

otráven/í n venenigo, ~ý venenita, toksita,

znuděný tedita, mishumora, enu(igit)a

otrávit dok. veneni, toksi, nudit tedi, enuigi,

mishumorigi, ~ se dok. venenigxi, toksigxi,

přen. perdi humoron, ~ se kouřem halad-

zigxi

otravovat ned. toksi, přen. obtěžovat tedi,

gxeni, nauxzi

otrhanec m cxifonulo

otrl/ý sensenta, senkora, cinika, ~ost f sen-

sentemo, senkoreco, krudeco

otrnout dok. cxesi dolori, senigxi de sufero, #

otrnulo mu li sentas sin pli bone, li

montras denove la kornojn

223 ovroubit

otroc/ký sklav(ec)a, ~tví n sklaveco, ~ky

sklavece, ~ky napodobovat pauxsi

to, s černochy negristo, ~ářství n sklaveco,

sklavsistemo, sklavposeda ordo, ~yně f

sklavino

otruby f pomn. brano

otrušík m (zast.), chem. arseniko

otřás/t dok. (de)skui, sxanceli, ohromit kon-

sterni, sxoki, ~t se skui sin, skuigxi, ~ání

skuado

otřepaný banala, triviala, gurdita

otřes/ m skuo, úlek sxoko, konstern(igx

)o, lék.

komocio, ~ mozku cerba skuo / komocio,

cerboskuo, ~ půdy terskuo, tertremo, ~ný

sxoka, konsterna, drasta

otřít dok. viz otírat

navzájem sondi sin reciproke

otupě/lý bez ostří malakr(igxint)a, netečný

apatia, indiferenta, ~t dok. apatiigxi, farigxi

apatia

otupit dok. malakrigi, přen. farigxi apatia, ~

se dok. malakrigxi

hardigxi, ~ilý hardita

otvírač m, otvírák m malfermilo, konzerv la-

dmalfermilo, lahví botelmalfermilo, cxa-

petforigilo, vývrtka korktirilo

otvírat ned. viz otevírat

otvor m aperturo, truo, díra malfermajxo,

anat., lit. orifico

otyl/ost f korpulenteco, obezeco, ~ý korpu-

lenta, obeza, dikventra

otýpka f fask(et)o

ouha! halt!

ouklej f zool. alburno, hovor. blankfisxo

ouško n oreleto, nádoby anseto, jehly trueto,

zapínací hokingo

outsider (vyslov autsajdr) m flankstarulo, du-

aklasulo, sensxanculo

ouvej! aj!

ouvertura f hud. uverturo

ovace f ovacio, přichystat ~ ovacii

ovád m zool. tabano

ovál/ m ovalo, ~ný ovala

ovar m gastr. krenporkajxo

ovarium n anat. ovario

ovázat dok. ošetřit pansi, bandagxi, zavázat

cxirkauxligi, cxirkauxmeti, cxirkauxvolvi

přen. fava sxafo, stádo ovcí sxafaro

ovčá/k m bača sxafpasxtisto, pes sxafhundo,

laniario, ~cký sxafista

ovčí/ sxafa, ~ kožešina sxafpelto, ~ vlna

sxaflano, ~n m sxafejo

ovčina f surová, kůže sxaf(o)felo, vydělaná, ko-

žešina sxafpelto

vidvinigxinta

ověnčit dok.(flor)kroni

ověř/ení, ~ování n zvl. práv. atesto, legiti-

mado, auxtentikigo, konfirmado, ~it dok.,

~ovat ned. atesti, konfirmi, identigi, veri-

gi, práv. auxtentikigi, legitimi

oves/ m aveno, ~ný avena, ~ná kaše porigxo,

~né vločky avenflokoj

ovinout dok. cxirkauxvolvi, vindi, cxirkauxplek-

ti

ovívat ned. ventumi

ovlád/at ned. 1 území regi, estri 2 umět

sci(pov)i, posedi (scion), dokonale umět

komandi 4 vládnout potenci, superi, ~at se

regi sin, reteni (sian koleron), bridi siajn

emociojn, # ~á aktivně tři jazyky li / sxi

posedas aktive tri lingvojn, li / sxipovos-

cias tri lingvojn, ~ání n řízení regado,

pelilo, viz též driver

ovlažit dok. refresxigi, malseketigi

ovliv/nit dok., ~ňovat ned. influi, ~nitelný

influebla

ovoc/e n arbofrukto(j), rané ~e fruajxoj, fru-

aj fruktoj, ~nář m prodavač fruktisto, od-

borník fruktokulturisto, karpologo, pomo-

logo, ~nářství n, fruktologio, pomologio,

karpologio, ~ný frukta, ~ná šťáva fruk-

tosuko, ~ný pokrm fruktajxo, ~ný sad

fruktogxardeno, horto, plantejo (de fruktar-

boj), ~ný strom fruktarbo

ovroubit dok. přehybem orli, nášivkou bor-

deri

ovšem

224

ovšem, ~že 1 zajisté certe, (mem)komprene-

ble, ja, # to byla ~ chyba certe oni eraris

2 ale sed, # vše jsem prohledal, ~ bezvý-

sledně cxion mi trasercxis, sed / kompre-

neble senrezulte

ovulace f ovolado, ovolofalo

ovulum biol. ovocxelo, ovolo

ovzduší n aero, atmosfero, přen. etoso, pří-

znivé ~ přen. favora atmosfero / etoso

Oxford m Oksfordo

oxid/ m oksido, ~ uhelnatý chem. (mono)-

karbona monooksido, ~ železitý difera

no)oksido, feroza o., ~ace f oksidigxo, ~o-

vat ned. oksidi

ozářit dok., ozagxov/at ned. lumigi, priradii,

surradii, briligi, fyz. radiadi, slavnostně

ilumin(ad)i, ~ání n lumigado, (pri)radiado

ozbroj/it dok. armi, ~it se armi sin, armigxi,

~enec m armito, ~ení n armilaro, ~ený

armita, ~ený konflikt arma konflikto, ~o-

vání n armado

ozdoba f ornam(ajx)o, dekor(aci)o, drobná,

zvl. umělecká luksajxeto, text. filigrano

ozdobit dok. garni, ornamentem ornami, krá-

šlit dekor(aci)i, vykládáním inkrusti, ~ di-

amanty diamanti, ~ galonem galoni, ~

květinami florornami, florumi, ~ ptačím

perem plumi, ~ vlajkami flagi

ozdobný ornama, ~ štít arch. frontono

ozdrav/ět dok. resanigxi, ~it dok. resanigi,

torio, preventorio

ozdůbka f ornamajxeto, zvl. umělecká luk-

sajxeto

ozim/ m zeměd. auxtuna semajxo / greno, ~ý,

~ní travintranta, ~á pšenice tritiko travin-

tranta

ozlatit dok. orumi

označ/ení n indiko, značka marko, ~ený

markita, indikita, signita, ~it dok., ozna-

čovat ned. signi, marki, indiki, signálními

značkami signalizi, indexem indici, ~ování

n signado

oznámení n ohlášení anonco, sdělení sciigo,

komuniko, informo, upozornění avizo, vy-

hláška komunikajxo, deklaro, anoncilo, pí-

semné anoncletero

oznámit dok., oznamovat ned. anonci, sci-

igi, informi, avizi, komuniki, publikigi,

rozhlásit disauxdigi, udat denunci

oznamova/cí inform(ant)a, ~cí tabule

afisxtabulo, ~cí způsob lingv. indikativo,

~tel m posel informanto, kuriero, heroldo,

list informilo

oznoben/í n, ~ina f lék. pernio

ozón m ozono, vyrábět ~ ozonigi

ozonizátor m přístroj na výrobu ozonu ozo-

nigilo, přístroj na aktivizování ozonizilo

ozónovat, ned., ozonisovat, ozonizovat ned.

ozonizi

ozuben/ý dentita, dentohava, ~á / o-

zubnicová dráha dentorela fervojo, ~é

kolo dent(iz)ita rado, dentrado, ~í n den-

tajxo

ozubit dok. denti, dentizi, nocxi

ozubnice f, ozubnicová kolej(ice) žel. den-

t(o)relo

ozvat se dok., ozývat se ned. auxdigxi, auxdigi

sin, protestovat protesti

ozvěna f ehxo, resono

ozvuč/it dok. sonigi, ~nice f hud. sonkesto,

mikrofonu resonilo

ožanka f bot. teuxkrio

ožebrač/it dok. mizerigi, malricxigi, ruinigi,

~ený mizerigita, povrigita, m almozato

oželet dok. pribedauxri, priplori

oženit dok. edzigi (někoho s někým iun al

iu), ~ se dok. edzigxi

ožít dok. revivigxi

oživení n revivigo, revivigxo

oživit dok. dodat života vivigi, vzkřísit revivi-

gi, osvěžit refresxigi, přen. plicxarmigi, film,

diskusi animigi

oživnout, obživnout dok. nabýt života, revi-

vigxi, rekonsciigxi, stát se živějším animigxi

ožralec m ebriegulo

ožrat dok. o zvířatech morddifekti, morde di-

fekti, ~ se hanl. ebriigxi, delirigi sin (per

alkoholo), malsobrigi si