N

na citoslovce ~!, ~te! j hovor.) en!, jen pre-

nu!, jen havu!

na předložka 1 místně ~ stole sur (la) tablo, ~

univerzitě en universitato, ~ dně sur la

fundo, funde (něčeho de io), ~ okraji

problému cxe la margxeno de la problemo,

~ slunci sub / cxe la suno, ~ Slunci sur la

Suno, ~ cestě sur (la) vojo, survoje, ~ zá-

padě okcidente 2 směr ~ stůl sur (la)

tablon, ~ západ, okcidenten, ~ bok flan-

ken, ~ všechny strany cxiuflanken 3 ča-

sově ~ deset dní por dek tagoj, ~ cestě

dum vojagxo, dumvoje, ~ podzim auxtune, ~

neděli por dimancxo, ~ sklonku dne cxe

vesperigxo, ~ konci cxe la fino, ~ konec al

la fino, cxe la fino, (nakonec = fine), ~ o-

kamžik por momento, čtvrt ~ dvě kva-

rono post la unua 4 prostředek něčeho hrát

~ piano ludi pianon, ludi per piano, jet ~

lodi veturi per / sur sxipo, psát ~ stroji

tajpi, ~ vlastní oči propraokule, 5 množ-

ství přišlo ~ tisíc lidí venis milo da ho-

moj, venis cxirkaux / proksimume mil ho-

moj, splnit ~ sto procent plenumi cent-

procente, výroba ~ jednoho obyvatele

produkto por unu logxanto, averagxa pro-

dukto je unu logxanto 6 způsob nebo účel aj.

čtyři ~ třetí 43 la kubo de kvar, la tria

potenco de kvar, la potenco de kvar per tri,

pět ~ druhou 52 la kvadrato de kvin, la

burse, posxtrepage, ~ hotovosti ekon. kon-

tante, ~ kolenou (sur)genue, ~ koni sur

cxevalo, rajde, ~ něčí straně cxe ies flan-

ko, ~ paměť memore (někoho, něčeho de

iu / io), ~ pohled lauxaspekte, lauxsxajne, ~

první pohled je la unua vido, unuavide, ~

(vaše) zdraví! je / por via sano!, ptal se ~

jeho jméno li demandis pri lia nomo, ~

prodej je vendo, vendota, vendebla, ~

shledanou / viděnou! gxis/je (la) revido!,

~ splátky amortize pagota, ~ tato slova je

/ post tiuj vortoj, ~ začátečníka je dost

dobrý por komencanto li estas suficxe /

relative lerta, ~ zavolanou laux alvoko, # ~

jedno brdo / kopyto laux la sama sxablono,

~ mou čest! mia(n) honorvorto(n)!, ~ sva-

tého Dyndy en tago de sankta Neniamo

nabádat ned. instigi

nabalzamovat dok. balzami

nabarvit dok. kolorigi, natřít barvou farbi

nabažit se dok. satigxi (něčeho de / pri io)

náběh m pokus provo, rozběh ekkuro, ko-

menco, nápor atako, pusxo, impeto

naběhat se ned. kurlacigxi, longe kuradi

naběhlý sxvel(int)a

(na něco kontraux io), začínat komenci,

opuchnout sxveli, lék. intumeski, # ~l jí ru-

měnec na tváři sxia vango rugxigxis

náběr m text. rusxajxo

naběrač(ka) m (f) gastr. cxerpilo, kulerego,

nabídka f propono, ekon. oferto, ~ k sňat-

ku edzigx

propono, edzigx

a peto

nabídnout dok. proponi, ekon., oferti, podat

prezenti, # ~ dámě rámě prezenti la bra-

kon al virino

nabíhat ned. viz naběhnout

ru sxargilo de baterio, ~t ned. zbraň, foto-

aparát, sxargi, ~t se sxargigxi, ~cí sxarga

nabíran/ý o šatech krispa, ~á látka pufo

nabírat ned. tekutinu cxerpi, vybírat vodu z

plavidla sxkopi, látku faldi, pufigi, řasit

krispi, faldi, rusxigi, ~ dech enspiri, ~ na

sebe dikigxi, ~ výšku let. soari, # ~ do

pláče hovor. (ek)mieni plor(ont)e

nabít dok. viz též nabíjet, vypráskat bat(rega-

l)i, drasxi (někomu iun), vtěsnat sxtopi

nabitý sxargita, plný (plen)sxtopita, lidmi

homplena, # byl to ~ den tio estis dens-

programa tago

nabíze/t ned. viz též nabídnout, ekon. oferti,

k užívání disponigi, předkládat disponigi,

~ní n ofertado

169 nadále

nablízku proksime

nabob m nababo

nabobtnat dok. eksxveli

nabodn/out dok. alpiki, (en)piki, ~out na

kůl palisumi, ~utí n (ek)piko, lék. punktu-

ro, paracentezo

náboj/ m sxarg(ajx)o, kartocxo, cvičný / slepý

~ blanka kartocxo, kartáčový ~ mitrajlo, ~

kola aksingo, tech. nabo, ~ vodiče el. sxar-

go de kondukilo, ~ní, / ~ová komora sxar-

gujo, kulaso, ~nice kuglingo, obusingo,

~nicový pás kartocxrubando

nábor m varbado

naboso nudpiede, ~ per nudaj piedoj

nabourat dok. pobořit ruinigi, difekti, naru-

šit malsukcesigi, fiaskigi, rompeti, ~ se

dok. kunpusxigxi, kolizii

nábož/enský religia, ~enství n religio, ~ný

pia, religiema

nabrat dok. viz též nabírat: ~ dech ekspiri

nabrousit dok. akrigi, sxlifi

nábrus m tech. sxlifajxo

nabryndat dok. disversxi, gutversxi

nábřeží n kajo

tro fiera, ~lá řeč sxvelparolo, ~lé chování

b. / pufigita konduto, ~lost f bombasto, ~t

dok. sxvel(formigx

)i

nabýt dok., nabývat ned. akir(ad)i (něčeho

ion), ricevi, gajni, ekposedi, dosáhnout

žením právo práv. uzukapi (na něco,

ion), ~ odvahy (re)kuragxigxi, ~ platnosti

validigxi, ekvalidi, ~ vědomí (re)konsciigxi

nábyt/ek meblaro, jednotlivý kus meblo,

opatřovat / vybavit ~kem mebli

nabyvatel m akiranto, ekposedanto

nacákat dok. dissxprucigi

nacion/alismus m naci(onal)ismo, ~alista

m naciisto, ~ální naciista

nacis/mus m naziismo, ~ta m nazio, ~tický

nazia

nacpa/t dok. plensxtopi, ~ný plensxtopita

nactiutrhač m senhonoriganto, malhonori-

ganto

trejni

nácvik m ekzercado, trejnado

nač proč pro kio, pro kia, kial, kiukauxze, k

čemu por kio

načasovat dok. tempfiksi

načatý komencita, ~ chléb ektrancxita pano,

~ hovor komencita parolo / debato

načechra/t dok. tauxzi, vlasy bukli, polštář

pufigi, látku krispi, ~ný pufa

načekat se dok. i ned. longe atendi

náčelník m cxefo, estro, ~ bandy bandestro,

~ kmene gentestro, gentcxefo, tribestro, ~

policie policestro, ~ štábu stabestro

načepovat dok. cxerpi, pumpi, elkrani

načepýřit se dok. hirtigxi, přen. expr. kolerigxi,

obstini (proti někomu kontraux iu), inci-

tigxi (kvůli něčemu pro io)

načern/alý nigreta, ~it dok. nigrigi, ~o kasxe,

nelegxe, jet ~o kasxe veturi, veturi sen bile-

to

načerven/it dok. rugxigi, ~alý rugxeta

pluki, sxirrikolti

načež poste, post tio

načichnout dok. absorbi odoron (něčím de

io), odorigxi

načínat ned. komenci, eki, ~ chléb ektrancxi

panon, ~ sud ekspili, ekkrani

náčinek m lék. kompreso

náčiní n ilaro, instrumentoj, laboriloj, ře-

meslnické metiiloj, psací ~ skribilaro,

stolní ~ mangxilaro

načisto nete, pure, úplně absolute, plene,

tute, komplete

načít dok. viz načínat

náčrt/ m skizo, malneto, hrubá skica kroki-

zo, ~ek m malneto, skizo, provdesegnajxo

nad(e) super, ~ lesem super arbaro, ~ les

super arbaron, ~ to, mimo to krom tio, ~

Labem zeměp. cxe Elbo, # naříkat ~ se-

bou plendi / gxemi pri si mem, vládnout ~

někým regi super iu, regi iun, zvítězit ~

někým venki iun, žít ~ poměry vivi troel-

speze / superelspeze / super la enspezoj

nadace f (bonfara) fondajxo

nadále plu(e)

nadání

170

nadání n talento, ingxenio, # mimo ~ neče-

kaně senatende, subite

nadaný talent(it)a (na por)

nadarmo vane, senrezulte, senefike

nadáv/at ned. sakri, insulti, ~at někomu

(do) zbabělců insulti iun poltrono, # ~at

jako špaček m sturne insulti, ~ání n insul-

tado, ~ka f insulto, sakr(ajx)o, rouhání

blasfemo

nádavek m aldono, pluso

rektvoje kuratingi (ion) / veni (ien)

nadbíhat ned. viz nadběhnout; vnucovat se

(en)trudigxi (někomu al iu)

nadbřišek m anat. epigastro

nadbyte/čný superflua, (tro)abunda, redun-

da, ~k m přebytek superfluo, troo, hojnost

abundo

nadčlověk m superhomo

naddozorce m cxefinspektisto

naddůlní m minteknikisto

nadehnat dok. alpeli

nádech m 1 enspiro 2 slabý náznak nuanco

nadechnout ned. spirblovigi, ~ se enspiri

naděj/e f espero, sxanco, hýčkat ~i karesi

esperon, nevzdat se ~e ne rezigni pri e., #

~e nesytí e. panon ne donas, ~ný esper-

dona, esperiga

nadejít (si) dok. rektvoje atingi

naděla/t dok. napracovat anstatauxe plenumi,

vytvořit fari, # ne~l mnoho řečí li ne emis

paroli

nadělení n (pri)donaco, # to je pěkné ~!

expr. jen bela afero!

nadělit dok. pridonaci (někomu něco iun

per io)

nádeník m taglaboristo

nadepsat dok. surskribi, superskribi, titoli

nadhánět ned. viz nadehnat, při lovu cxasal-

peli

nádher/a f brilo, luks(eg)o, pompo, ~ný

brila, belega, lit. superba, splenda, ~ný

palác sublima palaco, ~ný výkon pimpa

plenumo

nadhlavnice f arch. abako

nadhlavník m zenito

nadhodit dok. suprenekjxeti, přen. v řeči a-

ludi

nadhodnota f supervaloro polit., fil., ekon.

plusvaloro

dumana

nadcházet ned. nastávat proksimigxi, veni

nadchnout dok. entuziasmigi, inspiri, ravi,

přehnaně ekzalti, ~ se dok. entuziasmigxi

(pro někoho / něco por iu / io), ravigxi,

ekstazigxi

nadchod m i nadjezd supervojo

nadílka f disdonado de donacoj, pridona-

c(ad)o, dárek donaco

nadir m astr. nadiro, viz též podnožník

nadít dok. nacpat plensxtopi, ~ se obléci se tro

vesti sin, mít naději, očekávat esperi, aten-

di, # takového úspěchu se nenadál

naděješ pli frue ol vi esperas

nadíva/t ned. gastr. farcxi, ~ný farcxita

nádivka f gastr. farcxo

nadje/t dok. rektvoje veturatingi, ~zd m su-

perpasejo, i nadchod supervojo

nadlábnout se dok. hovor. furagxi sin

nadledvinka f surrena glando, lék. adreno

nadlehčit dok. plimalpezigi

nadlesní m cxefarbaristo

nadlidský superhoma

nadloktí n anat. humero

nadlouho por longa tempo

nadloží n geol. supertavol(ar)o

nadměrný supermezura, ekscesa, ~ do-

pravní ruch sxveligxinta trafiko, ~ úrok

ekon. procentego, ~ zisk nezákonný ekon.

superprofito

nadmnožina f mat. superaro

nadmořsk/ý super marnivelo, ~á výška

zeměp. altitudo

nadmout dok. sxveligi, ~ se dok. sxveli, plen-

blovi sin, pufigxi, přen. gravigi sin mem

nadmutí (se) n sxvelo, plenblovigxo

nadnárodní supernacia

nádoba f ujo, vazo, tenujo, ~ na odpadky

rubuj(et)o, forjxetajxujo, forjxetajxkorbo,

rubskatolo, plastická ~ plasta u., ~ s

mešním vínem náb. bureto

171 nafta

nádobí n (kuir)vazaro, mangxujaro, man-ilaro

nádobka f ujeto, ~ na tuk grasujo

nadobro zcela tute, absolute, navždy por

cxiam

nádor m tumoro, bot. tubero, lék. sarkomo,

benigní / maligní ~ lék. benigna / maligna

tumoro

nadosmrti gxis la morto, gxismorte

nadout dok., nadouvat ned. sxveligi, pufigi,

#~ se pýchou plenblovigxi de malhumileco

nadpis m titolo, surskribo, v novinách gras-

tipa / diklitera t.

nadplán m superplano

nadpočetný supernombra

nadpoloviční pli ol duona, většinový plimul-

ta, ~ většina simpla plimulto

nadporučík m cxefleuxtenanto

nadpozemský náb. encxiela

nadprodukce f superproduktado, tropro-

duktado

nadprůměrný pli ol meznombra / mez-

kvalita, neordinara, elstara

nadpřirozený supernatura

ňadra f pl. prsy mamoj, hruď brusto

nadranc hovor. cxifege, plentauxze, diserige,

rozbít boty ~ foruzacxi sxuojn, roztrhat

šaty ~ komplete cxifonigi vesto(j)n

nádraž/í n stacio, hlavní ~í cxefstacio, (fer-

voja) kapstacio, centra stacidomo, seřa-

ďovací ~í rangxostacio

nádrž/ f (rezerv)ujo, cisterno, nádoba tenu-

jo, typo. inkujo, pokladnička, sběrač, tech.

kolektujo, fontány vasko, na vodu akvujo,

vodní baseno, přehradní barlago, akvoba-

rajxo, ~ka f (akvo)rezervujo, kuvego

nadržet dok. např. vodu provizhaltigi

nadržovat ned. viz nadržet; dávat přednost

favor(ad)i, preferadi, privilegii (někomu -

iun)

nadřízený super(ordigit)a, m super(rang)ulo

nadsázka f troigo, lit. hiperbolo

nadsazovat ned. troigi

nadsmyslný transcenda

nadstavba f konstrukce alkonstruajxo, super-

konstruajxo, fil. superstrukturo, surbazo

nadstranický superpartia, neuxtrala

nadšen/í n entuziasmo, elano, okouzlení ra-

vigxo, raviteco, ~ě entuziasme, ~ec m entu-

ziasmulo, hobiulo, ~ý pro něco entuzias-

ma, něčím entuziasmigita, ~ý dav entuzi-

asmigita amaso, ~ý potlesk verva aplauxdo

naduřelý sxvelinta

nadut/ý aroganta, orgojla, tromemfida, ~é

tváře pufaj vangoj, ~ec m arogantulo,

malhumilulo, ~ost f aroganteco, orgojlo

nadužít dok., nadužívat ned. trouzi

nadvarle n anat. epidimido

nadvláda f superregado, hegemonio

nádvorní korta

nádvoří n korto, hradní ~ kastela korto

nadvýroba f superproduktado, troproduk-

tado, plus(produktad)o

nadýchaný měkoučký sxvelmola, látka i přen.

pufa

nadým/at ned. pufigi, # to jídlo nadýmá la

mangxajxo kauxzas meteorismon, ~at se ned.

sxveli, pufigxi, ~ání n lék. meteorismo, tim-

panismo

nadzdvihnout dok., nadzdvihovat ned. le-

veti, (iom) suprigi

nadzemský supertera

nadzvukový supersona

nafilmovat dok. filmigi, surekranigi, přen.

blufi

nafintěný parade vestita, puca, dandvestita

nafoukan/ý tro fiera, orgojla, aroganta, ~ec

m arogantulo, citově přepjatý afektulo,

~ost f aroganteco, tromemfido

nafoukl/ý pufa, ~á žába plenblovita rano

nafouknout dok. plenblovi, pufigi, ~ se dok.

plenblovigxi, pufigxi, sxveli, přen. orgojli,

fanfaroni, pavi

nafta f surová nafto, petrolo, tech. motorová

karburoleo, motorová n. topná dizelole

naftalen

172

naftalen m naftaleno

naftov/ý nafta, petrola, ~é pole petrolareo,

nafukova/t ned. viz nafouknout,

nafukovací puf(ebl)a, ~cí matrace pneuxma-

ta matraco, ~cí záchranný člun pneuxmata

savboato

nafutrovat se dok. hovor. furagxi sin

Nagasaki n neskl. zeměp. Nagasako

naháč m nudulo, senvestulo

nahánět ned. kunpeli, alpeli, ~ hrůzu ho-

rorigi, konsterni (někomu iun), ~ strach

timigi, inspiri / fari timon

naházet dok. jxetsurmeti, surjxeti

nahlas lauxte, vocxe, číst ~ lauxtlegi, legi

vocxe

nahlásit dok. anonci

náhle subite, neatendite, # ~ mne napadlo

subite venis en mian kapon

náhled m opinio, vidmaniero, typo. preskon-

trol(ajx)o

nahledat se dok. longe sercx(ad)i

nahlédnout dok., nahlížet ned. enrigardi,

uznat něco rekoni, ~ do slovníku konsulti

vortaron

nahlouplý stulteta

nahluchlý malbonauxda, duonsurda

zbohatlík elsaltulo, parvenuo, ~á mdloba

lék. sinkopo

nahmatat dok. palpe trovi

nahnilý iom putra, putreta, duonputra

nahnout dok. klini, ~ se dok. klinigxi, klini

sin

náhod/a f hazardo, sxanco, nešťastná ~a

malprospera hazardo, malbonsxanco,

šťastná ~a bonsxanco, ~ný hazarda, sxan-

ca, mat. loteca, ~ou hazarde, ~ná pro-

měnná mat. stokasta variablo

nahodilý hazarda, okaza

náhon m 1 vodní akvolivera kanalo, akvoka-

nalo 2 pohon transmisi(il)o, moviga me-

kanismo, trakcimekanismo

náhončí m varbisto, varbanto, při lovu cxas-

pelanto, cxashelpanto

náhorní surmontara, ~ rovina altebenajxo

naho/ru supren, lit. sor, ~ře supre

nahořklý amareta

nahosemenné bot. gimnospermoj

naho/st f, ~ta f nudeco, ~tina f nudajxo

amasigi (mamonon), hamstri

náhrada f kompenso, anstatauxo, tech. před-

mět, součástka anstatauxilo, vicpeco, úhrada

kompensajxo, práv. peněžní reparacio, ~

cestovních výdajů k. de vojagxelspezoj, ~

škody perdokompenso, damagxokompen-

so, poskytnout náhradu liveri kompen-

son, doni kiel kompenson, válečná ~

kontribucio, militkompenso, tributo

nahradit/ dok. kompensi, zastoupit, vyměnit

anstatauxigi (per), substitui (al), vystřídat,

iu) anstatauxi, finančně bonifiki, ~ škodu

kompensi damagxon, ~elný anstatauxebla

náhradní/ rezerva, anstatauxa, kompensa,

substitua, zásobní proviza, ~ díl / sou-

částka vicpeco, ~ hráč sxangxludanto, sxa-

ngxludisto, ~ kolo anstatauxa rado, vicrado,

rezerva rado, ~k m anstatauxanto, rezervulo,

funkcí substituito

náhradou kompense

nahrát dok., nahrávat ned. sport. alludi,

zvuk registri sonon, ~ na desku surdiskigi,

~ na kazetu surkasedigi, ~ na (ma-

gnetofonový) pásek surbendigi

co něčím ion per io)

náhražka f surogato, substitu(ajx)o, ansta-

taux(il)o, napodobenina posticxo, imitajxo

nahrbit dok. gi, gxiboklini, ~ se gxi

náhrdelník m koliero, koljuvelo, kolringo

nahrnout ned. sxove amasigi, akumuli, ~ se

ned. amasigxi, (torente) kunflui

náhrob/ek m tomba monumento, tombosxto-

no, kamenný sarkofago, ~ní tomba, ~ní

deska / kámen tomboslabo, tomba sxtono,

steleo, ~ní nápis epitafo

nahromadění n amasigo, amasigxo

nahromadit dok. arigi, kolekti, kunmeti,

amasigi, ~ se dok. amasigxi, arigxi, kolektigxi

nahřát dok. (iomete) varm(et)igi

náhubek m busxumo, muzelingo

173

naklá-

dat

nahustit dok. naplnit vzduchem (en)pumpi

aeron, aeri, ~ vědomosti přen. hovor. sxtopi

sciojn

nah/ý nuda, senvest(igit)a, senvestigxinta, ~á

část (těla) nudajxo, # svléknout někoho

do ~a senvestigi iun gxisnude, ~áč m nudu-

lo, ~ota f nudeco

nahýbat ned. klini, ~ se ned. klinigxi, ~ se

ven elklinigxi, elklini sin

nach m skarlato; purpuro

nacházet ned. trov(ad)i, ~ se ned. trovigxi,

situi

nachla/dit se dok. malvarmumi, kapti mal-

varmumon, ~zení n malvarmumo, ~zený

malvarmuminta

nachmelit se dok. expr. pivem ebriigxi (per

biero)

nachový purpura, skarlata

nachvat rapidege

nachýlit dok. klini, ~ se klinigxi

náchyln/ost f inklino, emo, tendenco, lék.

neimuneco, malsanigx

emo, k nákaze konta-emo, infikigx

emo, dispozicio, mít ~ost

tendenci, emi, mít ~ost k angíně dispo-

zicii por angino, ~ý inklina, ema, tenden-

ca, ~ý k formalismu formalema

Nairobi zeměp. Najrob(i)o

naiv/ita f, naivnost f vlastnost naiveco, pro-

jev naivajxo, ~ní naiva, prostý senruza

najada f myt. najado

najatý dungita, ~ vrah sikario, dungita

murdisto

najedený sat(mangxint)a

najednou náhle subite, neatendite, ekfoje,

zároveň samtempe, rázem en unu fojo

nájem/ m lu(pren)o, částka luprezo, placení

lupago, činnost lu(ad)o, pozemku, statku

farmo, ~ce m luiganto, statku farmanto,

dopravního prostředku k přepravě frajtanto,

~ník m luanto, ~né n luprezo, lupago, lu-

mono, ~ní lua, ~ní dům ludomo, ~

smlouva lukontrakto, lodi, letadla cxarto,

~ný lua, luita

najet dok. narazit veturpusxi (na něco kon-

traux ion), najezdit traveturi, ~ na most

surveturi ponton, ~ na nohu veturpusxi

kruron / piedon

najevo: vyjít ~ evidentigxi, montrigxi, dát ~

vidigi, evidentigi

nájezd m útok atako, vpád invado

naježit dok. vousy, vlasy hirtigi, ~ se hirtigxi

najímat ned. lu(pren)i, lidi dungi, servigi,

půdu, statek farmi, viz též najmout

najíst se dok. mangxi, satigi sin, ~ se dosyta

satmangxi, dát ~ mangxigi

najisto (tut)certe, rozhodně nepre

najít dok. trovi

najmě lit. cxefe

najmout dok. lui, lupreni, do práce dungi,

dopravní prostředek frajti

nakadeř/it dok. krispigi, bukli, frizi, ~ené

vlasy krispigitaj bukloj

nakapat dok., nakápnout dok. po kapkách

natéci enguti, po kapkách nalít (sur)gutigi,

engutigi

nakasat dok. text. kuspeti

nákaza f infekto, kontagxnakázat dok. ordoni

nakazit dok. infekti, infikovat komuniki

malsanon, ~ se dok. infektigxi

nakažliv/ý infekta, ~á infekční choroba

kontagxa malsano

nakdy (por) kiam, # oznam, ~ svoláš

non, ~ jsi koupil vstupenky? por kiam vi

acxetis la biletojn?

náklad/ m naložené věci, břemeno kargo, zátěž

sxargxo, ekon. kosto, pouze zboží frajto, tisko-

vin eldonkvanto, hořlavý ~ flamigxema

kargo, kusový ~ peckargo, volně ložený ~

nakláda/čka f 1 okurka kukumeto (facile

konservebla) 2 expr. výprask batregalo, ~cí

sxargxa, ~ný konservita

nakladač m dělník sxargxisto, stroj sxargxma-

sxino, sxovelmasxino

nakládat ned. sxargxi, kargi 1 náklad: do auta

(nákladního) enauxtigi, enkamionigi, do vozu

envagonigi, potraviny pekli, konservi, ulo-

žit např. úkol taskigi 2 zachovat se nějak, za-

cházet trakti (s někým / něčím iun / ion),

zacházet disponi (něčím pri io), #

nakladatel

174

~ maso do octa marini viandon en vinagro,

~ ovoce konfiti, nakládal s ním zle li

malbone traktis lin, li mistraktis lin

nakladatel/ m eldonisto, ~ství n eldonejo

nákladní sxargxa, ~ automobil sxargxauxt(omo-

letero, žel. transportletero, ~ loď kargo-

sxipo, ~ vlak vartrajno, ~ vůz sxargxveturilo,

žel. varovagono, ~ výtah sxargxlifto

nákladn/ý grandpreza, ~ elspeziga, multe-

kosta, ~ě draze multekoste, multelspeze

naklepat dok. batprepari, uštědřit výprask

batregali, ~ kosu batakrigi (falcxilon), ~

maso batmoligi (viandon)

naklíč/it dok. gxermigi, ekgxermi, ~ený gxer-

minta, gxermigita

naklínovat dok. kejlofiksi

inklinigi al si, ~ěný klinita, být ~ěný ně-

komu favori iun, ~ěná rovina dekliva

ebeno, klinebeno

náklonnost f inklin(em)o, emo, simpatio,

tendenco, předpoklad dispozicio, chorob-

ná ~ manio, vřelá ~ korfavoro, mít ~

inklini

nákolen/ice f kruringo, genuingo, ~ík m

sport. genusxirmilo

nakolik gxis kiom

nakonec fine

nakopat dok. 1 elfosi, amasigi (per piocxo),

piocxamasigi 2 zbít expr. piedbati

nakoupit dok. viz nakupovat

nakousnout dok. 1 ekmordi 2 hovor. expr.

načít zvl. řeč elgorgxigi

nakrájet dok. trancxpecetigi, (dis)trancxi

nakrátko časově por mallonga tempo, por

nelonge, mallongdauxre, # ~ sestřižený

knír mallonge tonditaj lipharoj

nákres m desegn(ajx)o, náčrt skizo, (malne-

ta) grafikajxo, plano

nakreslit dok. desegni

nakrmit dok. mangxigi, nutri

nakrojit dok. viz nakrájet

nakřivo malrekte, kurbe, fleksite

nákup/ m činnost acxet(ad)o, zboží acxetajxo,

~čí m acxetisto, ~na f distribuejo (de va-

roj), grandmagazeno, ~ní (por)acxeta, ~ní

taška acxetujo

nakup/it dok. amasigi, stakigi, ~ení n ama-

sigo, amasigxo

nakupovat ned. acxetadi, fari acxetojn, tra-

butiki

nakvap rapidece

nakvašený nahněvaný kolerigita, incitita,

cxagrenita, kolerplena, ukončený kvašením

fermentinta

nákyp m gastr. flauxno, sufleo, pudingo, rý-

nakypřit dok. malkompaktigi, sxvelmoligi

nakyslý acideta

nalačno antauxmangxe, kun malplena sto-

mako

nálad/a f humoro, dobrá ~a bonhumoro,

bona h., chmurná ~a morna h., v ~ě ho-

vor. ebrieta, en gaja stato, zuřivá ~a furio-

za h., ~ový kaprica, kun sxangxigx

(em)a h.,

lit. drola, ~ová hudba bonhumoriga /

agordiga / idilia muziko

naladit dok., i přen. agordi, ~ se agordigxi,

bonhumorigxi, # ~ líbezně hlas cxarmigi

sian vocxon

náledí n glatiso, glatglacio, cesta glatiga vo-

jo

naléha/t ned. insisti (na něčem pri io), nutit

urgxi (ion, iun), vynucovat impeti, # ~jí na

vyřízení žádosti ili urgxigas plenumon de

la petskribo

naléhav/ý urgxa, insista, neprokrastebla, být

~ý urgxigxi, ~ost f urgxeco, insisto

nalepit dok. surglui, alglui

nálepka f glumarko, etikedo, sigelmarko

naleštěn/ý polurita

nálet m 1 letecký útok aeratako, flugatako,

zool. 2 hmyzem invado, bot. 3 v lesní kultuře

memsemigxo, natura dissemado

naletět dok. pusxigxi (na někoho kontraux iu)

nálev m infuzajxo

nalévat ned. enversxi, surversxi, ~ někomu

plenigi ies glason

nálev/ka f funelo, nalévat ~kou funeli,

~na f (star)drinkejo, bierdrinkejo, ~ník m

zool. cilioforo

175

namotat

nalevo kde maldekstre, live, kam maldek-

stren, liven

nález/ m čin trovo, věc trovajxo, lékařský ~

diagnozo, soudní ~ jugxdecido, verdikto,

znalecký ~ ekspertizo, ekspertajxo, ~ce m

trovinto, ~né n trovrekompenso, rekom-

penso por redono de trovitajxo

naléz/at ned. trov(ad)i, ~at se ned. trovigxi,

~ání n trovado, malkasxo

nalez/enec m trovita infano, ~ení n trovo,

~inec m ( zast). orfejo, rifugxejo de trovitaj

infanoj, ~iště n geol. kusxejo, trovejo, trov-

loko, vykopávka fosejo

nálež/et ned. aparteni, # chová se jak ~í li

kondutas dece, # ~í mu úcta li meritas

estimon, ~itost f majetková apartenajxo, ú-ední formalajxo,

~itý konvena, deca

nalíčit dok. zeď kalki, blankigi, obličej sxmin-

ki, ~ past logmeti kaptilon, ~ se sxminki

sin

nalít dok. viz nalévat

nalodit dok. ensxipigi, ~ se sursxipigi sin,

ensxipigxi, sursxipigxi

náloketník m kubutingo

nalomit dok. rompeti

nálož f (eksplodiga) sxargo, eksplodilo

naložený (plen)sxargxita, pokrm konservita,

maso, ryba peklita, dobře ~ přen. v dobré

náladě bonhumora

naložit dok. sxargxi, viz též nakládat

namáčet ned. trempadi, tech. mergi, do in-

koustu inki, ~ len rui

námaha f pen(eg)o, pen(ad)o, klopodo, for-

tostrecxo, marná ~ expr. sizifajxo

namáha/t ned. strecxi, unavovat lacigi, ~t se

ned. pen(eg)i, ~vý penega, fortostrecxa,

peniga, klopoda

namakat dok. palpe trovi, ~ se přen. hovor. o

práci peze labori

namále preskaux, měl ~ li apenaux evitis da-

ngxeron, # jeho dnů je ~ oni finkalkulas

liajn tagojn

mu cxe io)

namátko/u senelekte, hazarde, divenprove,

~vý ve výběru sampla, laux (la) hazardo

namazat dok. sxmiri, ~ olejem olei, lubriki

per oleo, ~ máslem buteri, ~ se sxmiri sin,

přen. opít se ebriigxi, ~ se krémem sxmiri

sin per kremo

námel m bot. ergoto

naměřit dok. mezurdifini

náměsíčn/ík m i hanl. lunatiko, somnambu-

lo, ~ý lék. lunatika, somnambula

náměstek m anstatauxanto, ve složeninách

vic-, ~ ministra vicministro

náměstí n placo

námět m temo, podnět sugesto

risto, dungito, ~ práce dunga laboro

Namibie f zeměp. Namibio

namířit dok. cel(fiks)i, ~ si chůzi direkti sin

(někam ien)

namísto (něčeho) anstataux

namítat ned. oponi, kontrauxdiri, objxeti, pro-

testi, repliki, sedi

námitk/a f kontrauxdiro, opono, objxeto, #

činit ~y proti někomu kritiki iun, podat

~y esprimi kontrauxdirojn / kritikon

namlátit dok. batregali (někomu iun)

namlouvat ned. ženicha, nevěstu svati, pře-

svědčovat kredigi, sugesti (někomu něco

dumi, nalhávat si kredigi sin mem, lichotit

si flati (sin / al si)

námluv/čí m svatanto, svatisto, ~y f pl. sjed-

návání sňatku svatado, svatigxo, ucházení se

o přízeň favorigo, favorigxo

vit tro paroli, ~ film dubli filmon, ~ si ně-

koho amatigxi al iu, igxi amato al iu

namnoze často ofte, většinou grandparte,

plejparte, mnohde multloke

namoci se dok. superstrecxi sin, trolacigxi

namočit dok. tremp(ad)i, ~ se trempigxi, viz

námořn/í mara, ~í flotila marsxiparo, ~í

lupič kaperisto, korsaro, pirato, ~ík m

maristo, řadový matroso, sxipano, ~í síly

vojenské mararmeo, ~ictvo n maristaro

namotat dok., namotávat ned. rulvolvi, ~ na

cívku volvi cxirkaux bobeno, bobeni

namožen/í n troa strecxigxo, ~ý superstrecxita

námraza f frostkrusto

namrzl/ý difektita de frosto, zkřehlý froste

rigida, ~é uši frostvunditaj oreloj

namydlit dok. i přen. sap(um)i

namyšlenec m fierulo

nanášet ned. surmeti, ~ mohylu sursxuti tu-

mulon, tavoligi tombon

nandu m zool. nanduo, reo

nanebe/vstoupení, ~vzetí n cxieliro, N~

Páně Cxieliro de la Sinjoro (Kristo)

nanejméně minimume, ne malpli ol

nanejvýše maksimume, plej altgrade, ne pli

ol

nanést dok. přinést alporti, barvu (sur)sxmiri

nanic: je mi ~ mi sentas nauxzon

nanismus m naneco, nanismo

nano- předpona jednotek SI 10 -9 nano-

nános m tavolo, geol. loza deponajxo, ~

bahna sxlimtavolo

nanovo denove, ree

naoko sxajn(ig)e

naolejovat dok. ole(um)i, sxmiri / lubriki per

oleo

naopak male, kontrauxe, inverse

naostřit dok. akrigi, zahrotit pintigi

nápad/ m ekpenso, (subita) ideo, # to je ~!

kia ideo!, ~ník m aspiranto, adepto, kan-

svatigxant(in)o, milenecký amindumanto,

~ný okulfrap(ant)a

napad/at ned., ~nout dok. (ek)ataki (něko-

ho iun), přicházet na mysl ekhavi ideon, lék.

infesti, ~nout yperitem voj. iperiti, # ~lo

mne náhle venis subite en mian kapon,

mě něco ~á venas al mi ideo, mi havas

ideon, mi ekpensas, ~á na nohu li iras la-

me, ~l sníh falis negxo, ani mne ne~ne ecx

minimume mi ne emas, nikoho ne~lo al

neniu venis en kapon

napaden/í n atako, ~ý atakita, m atakato

napájecí tech. nutra, ~ vedení el. fidro

napajedlo n zvěře trinkejo, trinkloko

napáje/t ned. trinkigi, tech. nutri, provizi,

~ní n tech. nutrado

napál/it dok. podvést trompi, superruzi, du-

pigi, ohněm brultusxi, ~ení n (ek)flamigo,

poškození bruldifekto, podvedení trompo,

superruzo

naparovat se ned. expr. fanfaroni, brusto-

sxveli, parvenui, pranci, gaskoni, pavi

napagxov/at ned. vaporumi, vaporvarmigi,

brogi, lék. fomenti, ~at se ned. vaporumigxi,

mentado

napětí n. i přen. strecxo, fyz. potencialo, eks-

pansio, el. tensio, v ději suspenso, elektri-

cké ~ elektrotensio, nízké ~ basa tensio,

povrchové ~ surfaca tensio, vysoké ~ alta

tensio, zmírnění mezinárodního ~ mil-

digo de la internacia strecxo

nápěv m melodio

napíchn/out dok. (ek)piki, pikpreni, na vi-

dličku / vidle forki, ~utí n (ek)piko, lék.

punkcio

napína/t ned. strecxi, tahem hauxli, vzbudit po-

zornost (atento)strecxi, ~né lano hauxlata

kablo, ~cí strecxiga, ~ kladka / matice

strecxilo, ~dlo n strecxilo, ~vý strecxa,

ekscita

napínáček m prempinglo, piknajlo, pusxnajle-

to

nápis m surskribo, náhrobní ~ epitafo

napít se dok. trinki, dosyta sattrinki

napjat/ý strecxita, přen. ekscitita, ~á situace

kriza situacio, ~á pozornost strecxita

atento, ~ost f strecxiteco

naplano vane, senkauxze, senfrukte, sen-

rezulte

naplánovat dok. plani, ellabori planon

náplast f lék. plastro, sparadrapo, diakilo

naplat: nic ~ nenio helpas

náplav m geol. aluvio

naplav/it dok. alfluigi, ~it bahno kotkovri,

~enina f alfluajxo

náplň f enhavo, plenigajxo, nádivka farcxo

naplnit dok. plenigi, uskutečnit realigi, splnit

plenumi, zásobami enmagazenigi

naplno plene, říci ~ diri plenbusxe, zásah ~

plenforta trafo

napn/out dok. strecxi, ~utí n strecxo

177 náraz

napodob/enina f imitajxo, posticxo, kopie

faksimilo, ~itel m zvl. lit., um. epigono,

imitisto, imitanto, plagiatisto, simulanto,

~ivý imitema, ~it dok., ~ovat ned. imiti,

kopii, tech. simuli, cizí dílo plagiati, vzor

modeligi, ironicky simii, ~it cizí dílo pla-

giati, ~it podmínky simuli kondicxojn

nápodobně same, reciproke, la samon, ~! la

samon!

nápoj m trinkajxo, alkoholický ~ alkoho-

lajxo

napojení n kunigo, konekto, tech. provazů,

drátů spliso

napojit dok. dát pít trinkigi, tech. spojit ko-

nekti

napolo/ duone, ~ slepý duonblinda, ~vic

(po)duone

napom/enutí n, ~ínání n admono, vyčítání

skoldo, ~enout dok., ~ínat ned. admoni

napomáhat ned. antauxenigi, subteni (něče-

mu ion), helpi al iu / io

nápomocný helpema, helpanta, asistanta

nápor m impeto, atako, premo

napořád stále dauxre, sencxese, po řadě, bez

rozdílu senescepte, vesměs gxenerale

naposled last(foj)e, lastan fojon, je la lasta

fojo

napouštět ned. 1 zvl. tekutinu enlasi, plenigi

(něco / něčím per), enfluigi 2 impregnovat

impregni, látku saturi 3 vůní parfumi, aro-

mizi

osoba suflor(in)o

napov/ědět dok. suflori, naznačit aludi, du-

ondiri, ~ídat ned. šeptem suflori, mnoho

hovořit multon / multe babili, nalhat blagi,

mistifike paroli

napracovat dok. anstatauxe labori / plenumi,

~ dva dny kvite / rekompence labori du

tagojn, ~ se suficxe multe labori

náprava f opravení riparo, rebonigo, regxus-

tigo, tech. radakso, zadní ~ tech. malantaux-

ta radakso

napravit dok. rebonigi, ripari, reformi, ko-

rekti, ~ se dok.plibonigxi

nápravn/ý korekta, reboniga, ~ý cvik ko-

rekta ekzerco, ekzerco por korekti, ~á vý-

chova reeduko, ~é zařízení výchovné re-

edukejo, plibonigejo, věznice malliberejo

napravo kde dekstre, kam dekstren

naprázdno: jednání vyznělo ~ la traktado

finigxis senrezulte, mluvit ~ paroli mal-

plene / vane, # stroj běží ~ la masxino

funkcias nesxargxite

naprost/o plene, absolute, nepre, ~o marný

tute vana, ~o nutný nepra, nepre bezona,

~o upřímný absolute sincera, ~o vše ab-

solute cxio, ~ý absoluta

naproti proti kontraux, vidalvide, vstříc ren-

konte ~ tomu srovnání kompare, kontraste

náprs/enka f surbrustajxo, surcxemizo, suk-

ně, kalhot brust(o)peco, ~ní brusta, ~ní

kapsa brustoposxo

náprstek m fingrocxapo, fingringo

náprstník m bot. digitalo

napřáhnout dok. etendi, elstrecxi

napřed 1 místně vpředu antauxe 2 časově pře-

dem anticipe, zpočátku komence, unue

napřesrok post unu jaro, venontjare, sekvan

/ proksiman jaron

napříč trans(vers)e, jsoucí ~ transa

například ekzemple, zkratka např. ekz.

napřímit rektigi, lék. ekstensi

tan / proksiman fojon

napsat dok. skribi, lit. verki, složit hud. kom-

poni, ~ na čisto nete skribi

napuchlý sxvel(int)a

napůl po duono, duone

napustit dok. viz napouštět

náram/ek m braceleto, brakringo, ~kové

hodinky brakhorlogxo, ~eník m epoleto,

sxultroornamo, sxultrosigno

náramn/ý ega, giganta, skvělý elstara, emi-

nenta, ~ě ege

náraz/ m ekfrapo, (sxok)pusxo, střet kunpu-

sxigxo, kolizio, ~ větru met. skualo, vent-

pusx(eg)o, ~ový kunpusx(ig)a, ~ový břeh

~níkový stát bufro-sxtato, ~ově en sinse-

kvaj pusxoj, pusxe, intermite, subite

naráz

178

naráz per unu fojo, náhle subite, zároveň

samtempe, jednou ranou per unu bato,

narazit dok., narážet ned. pusxi (proti al /

kontraux), alpusxi, frapopusxi, střetnout se

kunpusxigxi, kolizii, trafi, karamboli, v roz-

hovoru aludi, # ~ klobouk (senzorge)

surmeti / surkapigi cxapelon, ~ na odpor

renkonti reziston, ~ na potíže renkonti

obstaklojn, pusxigxi kontraux baroj / malfaci-

lajxoj, ~ sud spili

narážka f aludo, mencio, div. vostvorto,

tech. haltilo, halta sxuo

narcis m narciso

narko/mánie f drogomanio, ~tik m narko-

tulo, ~tikum n narkota drogo, narkotajxo,

narkotikilo, ~tický narkota, ~tický stav

narkotigxo, ~tizovat dok. i ned. narkoti

narkóza f narkozo, narkot(ec)o

náročný (tro) postulema, ambicia, preten-

dema, malmodesta, nefacila

národ m nacio, lid etno, popolo

narodit se dok. naskigxi

národn/í nacia, N~í shromáždění Nacia A-

sembleo, ~ost f nacieco, etno, ~ostní na-

cieca, ~ostní menšina etna malplimulto /

minoritato

národo/hospodářský naciekonomia, ~pis

m etnografio, ~pisec m etnografo, folklo-

risto

narovn/at dok. rektigi, do skladu stapli, do

stohu, do hranice, do kopky stakigi, usmířit

pacigi, lék. ekstensi, ~at se dok. rektigxi,

smířit se (re)pacigxi, ~ání n rektigo, ústupek

kompromiso, vzájemná dohoda interkon-

sento, akordigxo, lék. ekstenso

narozen/í n naskigxo, ~í Páně náb. (Festo

de) Kristnasko, od ~í ekde naskigxo, dena-

ske, denaska, ~iny f pomn. naskigxtago, na-

skigx

dato, naskigx

datreveno, ~ý naskita

nároží n (dom)angulo, stratangulo

nárt m anat. tarso, instepo, u boty supro

naruby inverse, dorsflanke, reverse

náruč/ f, ~í n brakoj, cxirkauxbrako, plenbra-

ko, # dvě ~e chrastí du plenbrakoj da se-

kaj brancxetoj, s otevřenou ~í kun mal-

fermitaj brakoj, disbrake, ~ní kůň dekstra

cxevalo

narukovat dok. hovor. (ek)soldatigxi, ekservi

en armeo

narůst dok. elkreski, přen. zvětšit se pligran-

digxi

nárůst m alkresko

naruš/it dok. difekti, obstrukci, bari, ~it

hranici transpasxi nelegxe (land)limon, ~it

plynulý chod malhelpi glatan procedon,

~it trávení perturbi digestadon, ~ený di-

fektita, mravně ~ený morale deviinta /

devojigxinta

náruživ/ý maniema, pasiema, ~ost f pasio,

manio

narval m zool. narvalo

narychlo subite, haste, senprepare

nárys m skizo, malneto, v projekci dua /

fronta projekciajxo

narýsovat dok. geometrie desegni

nářadí n ilaro, metiiloj, laboriloj, instru-

mentoj, instrumentaro, potažní ~ zeměd.

váhy aj. timonvekto, tělocvičné ~ gimnas-

tikilo(j), sportilo(j)

nařasit dok. text. faldigi

nářeč/í n dialekto, idiomo, ~ní dialekta, ~ní

(krajový) výraz idiomajxo, idiotismo,

provincialismo

nářek m lament(ad)o, ve(ad)o

nářez m naříznutí ektrancxo, gastr. trancxajxoj,

bití batego, batado

nařezat dok. nožem trancxi, pilou segi, natlou-

ci bat(regal)i

nařídit dok., nařizovat ned. rozkázat ordoni,

se, je nařízeno oni ordonas, ~ hodin(k)y

(al)gxustigi montrilojn, altempigi / akordigi

horlogxon, ~ okamžitý návrat preskribi

tujan revenon; ~, aby někdo odešel or-

doni, ke iu foriru

io, kontraux io), ve(ad)i, ~vý plenda

nařízení n instrukcio, ordono, právní dekre-

to, přístroje algxustigo, výnos edikto

nařizovat viz nařídít

179 nastou-

pit

nařknout dok. kulpigi, akuzi (někoho z ně-

čeho iun pri io)

nás nin, # ~ se to netýká ni ne estas kon-

cernataj

násad/a f držadlo tenilo, ~a vajec kovovoj,

rybí fisxidaro, ~ec m tenilo, ~ka f ingo, dr-

žátko tenil(et)o, pera plumingo

nasadit dok., nasazovat ned. 1 surmeti 2 u-

pevnit surfiksi, na násadec eningigi, ingi 3

lék., bot., odb., inserti, ~ na vejce kovsidigi,

~ život riski vivon, ~ si klobouk surmeti

cxapelon, # ~ něčemu korunu meti kro-

non sur ion (al io), ~ uzdu bridi

nasák/nout dok., nasát dok. (en)sorb(igx

)i,

~avost f tech. sorbkapacito

nasávač m tech. aspiratoro

nasazení n inserto

nasázet dok. viz též nasadit, zeměd. planti

nasedat ned., nasednout dok. sidigi sin,

preni sidlokon, ~ do vlaku envagonigxi,

envagonigi sin, ~ do tramvaje entramigxi,

enseligi sin

nasekat dok. sekerou haki, nabít bat(regal)i

násep m tersxutajxo, cesty taluso, opevnění

remparo

nashle! hovor. gxis!, gxis la!

nashromáždit dok. kolekti, amasigi

naschvál intence

násil/í n perforto, violento, teroro, ~nický

brutala, ~ník m perfortulo, violentulo,

spadistacxo, ~ný perforta, violenta

naskočit dok. sursalti, ensalti, o motoru star-

ti, ekfunkcii

náskok m antauxeco, antauxigxo, avanco

naskrz trae

naskytnout se dok. proponigxi, prezentigxi

nasládlý dolcxeta

násled/ek m (post) sekvo, rezulto, ~kem se-

kve (něčeho de io), mít za ~ek rezultigi,

~ný sekva, ~ník m sekvanto, posteulo,

~ník trůnu tronheredonto, kronprinco,

~ovat ned. (post) sekvi, postveni, jít za ně-

kým postiri al iu, ~ující sekvanta, jeno

naslinit dok. salivi

naslouchat ned. auxskulti (někomu iun),

auxdi, # dychtivě někomu ~ sorbi ies paro-

lon

nasměrovat dok. direkti, celumi

nasnadě evidente, klare

násob/ek m oblo, nejmenší společný ~ek

plej malgranda komuna o., ~enec m mul-

tiplikato, ~ení n multipliko, (mult)obligo,

~ilka f multiplika tabelo, ~itel m multipli-

kanto, ~ný obla, ~it ned. multipliki, mul-

tobligi, přirozeným číslem obligi

nasolit dok. konzervovat pekli

násosk/a f sucxtubeto, sifono, sací část ~y

sucxilo

naspořit dok. sxparkolekti

nasta/t dok., nastávat ned. farigxi, ekesti,

okazi, začínat eki, komenci, # ~l podzim

venis / komencigxis auxtuno, ~lo ticho

ekregis / estigxis silento, ~l čas venis la

nastartovat dok. startigi

nástavba f superkonstruajxo, alkonstruajxo,

přen. ampleksigxo / vastigxo

nástavec m plilongajxo, tech. přídavná stol.

tabule alongxo, nástrčka pintingo

nastav/it dok. připojit almeti, aldoni, pro-

ce etendi manojn, ~it uši starigi orelojn,

~ení n tech., inf. agordigxo

nastěhovat se dok. eklogxi (někam ie), en-

logxigxi, enmigri

nástěn/ka f murgazeto, ~ný surmura, ~né

hodiny murhorlogxo, pendhorlogxo, ~ná

malba murpentrajxo, ~ný plakát murafi-

sxo, ~ný rámový sušák murpenda sekig-

rako

nástin m skizo

nastínit dok. skizi, příběh skize rakonti

nastojte! jen!, auxdu!, miru!, (jen) vidu!

nastokrát centfoje

nastol/it dok. instali, enkonduki, ~it na

nastoupit dok. surtreti, vstoupit eniri, začínat

(činnost) komenci, eki, ~ cestu ekvojagxi,

komenci vojagxon, ~ do auta enauxtigxi, en-

auxtigi sin, ~ do autobusu enbusi-

nastoupení

180

gxi, enbusigi sin, ~ do lodi ensxipigxi, ensxi-

pigi sin, ~ do vlaku entrajnigxi, entrajnigi

sin, ~ do vozu envagonigxi, envagonigi sin,

~ do práce eklabori, preni novan (la-

bor)postenon, enpostenigxi, ~ do řady vi-

surtronigxi

nastoupení n do úřadu, funkce postenigxo

nástraha f vnadidlo logajxo, léčka insido

nastražit dok. k úkladu embuskigi, inside

meti

nastrči/t dok., nastrkovat ned. 1 surmeti,

surmovi, surtiri 2 dovnitř nasunout ingi 3

podvodně / chytře někoho předvést pusxe vi-

digi iun, # ~l mne místo sebe li sxirmis sin

per mi, li kasxis sin post mi

nástrčka f ingo

nástroj/ m instrumento, ilo, laborilo, bicí ~

hud. frapinstrumento, dechový ~ hud.

blovinstrumento, hudební ~ muzikilo,

muzikinstrumento, pracovní ~ laborilo, emeslný ~ metiilo,

smyčcový ~ hud.

arcxinstrumento, strunný ~ kordinstru-

mento, ~ař m ilfaristo

nastroj/it dok. uspořádat arangxi, připravit

prepari, obléci (parade) vesti, ~it se vestigxi,

~ený pěkně oblečený paradvestita, připra-

vená léčka insidita

nastrouhat dok. raspi, prepari raspajxon

nastřádat dok. sxparkolekti

nastudit se dok. malvarmumi

nastudovat dok. studakiri, ekzerci, lernigi,

~ novou divadelní hru prepari sur-

scenigon de nova teatrajxo

nástup/ m alpasxo, zahájení komenco, eko,

příchod (al)veno, vstoupení eniro, vojenský

apelo, vicigxo, kolektigxo, útvar formacio, ~

do práce ekdejxoro, komenco de laboro, ~

do zaměstnání enpostenigxo, ~ce m se-

kvanto, posteulo,

vstupní schodiště budovy perono, rampa pro

příjem zboží varkajo, přístavní molo pro ces-

tující pasagxera kajo

nástupnictví n postenigx

a rajto, převzít /

přijmout ~ sukcedi

nastupovat ned. viz nastoupit

nastupte! eniru! bonvolu eniri!

nastuzení n malvarmumo

nastydnout (se) dok. malvarmumi

nastýlat ned. zahr. mulcxi

nasvědčovat ned. atesti, komprenigi, mon-

tri, (něčemu ion)

nasycen/í n fyz., chem satureco, ~ý sat(igit)a,

chem. saturita

násyp/ m sursxutajxo, přední (zákopový) ~

voj. parapeto, ~ka f sxargxkesto, sxutkesto,

sxutfunelo, tech. sxargilo

nasypat dok. dovnitř ensxuti, navrch sursxuti

nasytit dok. satigi, chem. saturi, ~ se satigxi, #

~ se tím pohledem satigxi je la vidado

náš nia, naše nia, niajn, # naše trpělivost

má své meze nia pacienco ne estas senli-

ma

našedivělý grizeta

naši niaj, naší per nia

našinec m niulo, niano, la nia, nialandano

našít dok. surkudri

nášivka f text. bordero

naškrob/it dok. text. amelumi, ~ený amelita,

~ ený límec amelita kolumo

lipojn

naštěstí bonsxance, felicxe

nať f foliaro, supertera plantajxo, sxoso

natáč/et ned. rulvolvi, (rond)turni, film filmi,

fari filmon, klikou kranki, motor startigi,

ekfunkciigi, nápoje elkrani, zvuk sur-

diskigi, surbendigi, surkasedigi, ~ka f fri-

zpinglo, bukl(ig)ilo

natahat dok. nanosit transporti, alportadi, ~

se pene transporti (s něčím, ion), # nata-

hal k nám všechny své známé li venigis

al ni aron / tumulton da siaj konatuloj

natáhnout dok., natahovat ned. 1 napnout

strecxi, tiretendi 2 vztáhnout, roztáhnout,

rozprostřít etendi 3 dát do chodu funkci-

igi 4 zvětšit rozměr largxigi, plilongigi, ~

drát tiretendi kablon, ~ hodin(k)y strecxi

horlogxon, ~ kalhoty surmeti pantalonon,

~ ruku etendi manon, ~ se dok. upadnout

fali (teren), lehnout si kusxigxi, sterni sin,

sternigxi, roztáhnout se strecxigxi

181 návěs

natažení n odb. např. svalu ekstenso

natéci dok. enflui, opuchnout sxveligxi

nátepnička f manradika / polma mufo, poj-

nvestajxo, pojnumo, pulsoganto

nátěr m farbotegajxo, sxmirajxo, lakajxo, čin-

nost sxmirado

natěrač/ m farbisto, lakisto, sxmiristo, ~ská

dílna farbejo

natírat ned. barvou sxmiri, farbi, lakem laki,

mastí ungventi, vápnem kalki, vazelínou va-

zelini, stříkat pistolí pistolfarbi

natlačit dok. premplenigi

nátlak m premo, útisk subpremo, perforto

natlouci dok. enbati, rváčsky batregali, klac-

kem bastoni

nato (pli) poste

nátoč f tech. haspelo

natočit dok. viz natáčet

natolik tiom

natož des pli, des malpli, tiom (mal)pli, kaj

tute ne, kaj multe malpli, # to neumím

ani já, ~ on tion ecx mi ne scipovas, kaj li

des malpli

natropit dok. faracxi, ~ škodu kauxzi dama-on

natruc! spit!

natrvalo por cxiam, por eterne, definitive

natřást dok. traskueti, plody skue rikolti /

pluki

natřít dok. viz natírat

naturálie f pomn. naturajxo

naturalis/mus m naturalismo, ~tický natu-

ralisma

naturalizovat dok. i ned. naturalizi, nacia-

nigi, regnanigi, hejmigi

naturismus m naturismo

natvrdlý iom malmola, přihlouplý malsagxe-

ta, duonstulta

natvrdo: ~ vařený dure kuirita

naučený zvyklý kutima, ~ pohyb lernita mo-

vo

naučit dok. instrui (někoho něčemu iun pri

io), (el)lernigi (ion al iu), ~ se ellerni

(něčemu ion), ~ se zpaměti parkerigi

naučn/ý instrua, didaktika, ~ý slovník en-

ciklopedio, leksikono, ~á stezka i. pado /

vojo

nauka f instruo, doktrino, dogmaro, věda

scienco, ~ o beletrii beletristiko, ~ o e-

lektřině elektriko, ~ o pevnosti firmiko,

~ o plynech pneuxmatiko, ~ o projevech

nemocí lék., fil. semiologio, ~ o pružnosti

elastiko, ~ o přírodě naturscienco, ~ o

výživě diet(ist)iko, ~ o znakových systé-

mech semiotiko, ~ o životním prostředí

mediologio

náustek m např. dýmky busxajxo, trubky busx-

peco

náušnice f orelringo, oreljuvelo, orelpen-

dajxo, stiskací orelklipo

nauti/ka nám. nauxtiko, ~cký nauxtika

navádět ned. sugesti (někoho k něčemu iun

al io, ion al iu), instigi (iun al io), venigi

vádí ho k udání li sugestas lin al denun-

co

nával m amasigxo, (inter)pusx(igx

)o, lidí hom-

amasigxo, (hom)tumulto, ~ krve sangal-

fluo, lék. kongesto

navalit dok. rulamasigi

navařit dok. gastr.prepari kuirajxon / pladon,

kuirprepari, kov fandkunigi

navát/ dok. ventamasigi, blovamasigi, surblo-

vi, ~ý surblovita, geol. eola

navázat dok., navazovat ned. ekrilati, kon-

taktigi, (nod)ligi, dát do chodu zvl. dopr.

funkciigi, korespondi (na něco kun io), ~

styky ligi / starigi kontakto(j)n, ~ zná-

most konatigxi, ligi konatecon

návazn/ost f intersekv(ad)o, zvl. v dopr. ko-

respondado, ~ý intersekva

navážit dok. pesi

navážka f sursxutajxo

navečer antauxvespere

navečeřet se dok. vespermangxi

navedení n instigo, směrově direktigo, alce-

lo, alkonduko

návěj f sněhu negxamaso

navěky por eterne

náves f (vilagxa) placo

návěs m alpendajxo, dopr. semiremorko, u-

nuaksa remorko, žel. remorko

navěsit

182

navěsit dok. (sur)pendigi, ozdobně pendor-

nami

navést dok. viz navádět

návěst/ f antauxsciigo, žel. signalo, fil. pre-

miso, ~idlo n žel. signalilo

návěstí, návěští n avizo, anonco, signalo,

inf. etikedo

návěštidlo n obecně signal(il)o, balizo, ba-

návětrn/ý lofa, alventa, ~á strana lofo, lof-

flanko

navézt dok. (perveturile) amasigi, alveturigi,

zásobovat veturprovizi

navíc pli(e), krom tio, krome

navig/ace f břeh kajo, plavba navig(ad)o,

~ační nauxtika, ~átor m navigisto, ~ovat

ned. navigi

naviják m, navíječka f tech. bobenilo, text.

haspelo

navíje/t ned., navinout dok. volvi, text., na-

vijákem haspeli, na cívku surbobenigi, ~cí

volv(igx

)a, ~cí bubínek rulcilindro, ~čka f

tech. bobenilo

navinulý gastr. (agrable) acideta, trafe a-

cideca

návladní m prokuroro

navlas: ~ stejný harprecize egala, ~ přesný

harpreciza

navléci, navléknout dok., navlékat ned.

vesti, surmeti, ~ nit tredi fadenon, enku-

driligi, ~ na nit surfadenigi, ~ si prsten

sxovi ringon sur la fingron, surfingrigi rin-

gon, ringi fingron, ~ si rukavice ganti sin

navlékač m tredilo

navlhčit dok. malsek(et)igi, humidigi

navlhnout dok. malseketigxi

návnada f log(mangx)ajxo, tentajxo

navnadit dok. allogi, tenti

návod m instrukcio, konsilo, lék. recepto,

strukcio pri uzo, uzinstrukcio

navonět dok. parfumi ~ se parfumi sin

navracet ned., navrátit dok. redoni, ~ se

dok. reveni

návrat/ m reveno, returna iro, ~ domů hej-

meniro, ~nost f revenonteco

návrh/ m propono, projekto, (antaux)plano,

pozměňovací ~ propono pri sxangxo / ko-

rekto, polit., práv. amendo, schválený ~

sankciita propono, zlepšovací ~ pliboniga

propono, ~ výstavby skizo / koncepto de

konstruprojekto, ~ zákona legx(o)projekto,

legx(o)propono, ~ změny zákona amendo,

~ář moda desegnisto, divadelní ~ář tea-

tra desegnisto

navrhnout dok. proponi, sugesti, projekti,

plani, ~ za kandidáta kandidatigi

navrch sure(n), kde supre

návrší n monteto, altajxeto

to, ~ní vizita, ~ní místnost vizitejo, ~ník

m vizitanto, frekventanto, ~níci nočních

podniků noktuloj

navštěvova/ný frekventata, ~t ned. viziti,

frekventi, ~t kurs frekventi / vizitadi kur-

son, # navštěvuje pravidelně školu li

střední školu li frekventas liceon

navštíven/í n vizito, N~í Panny Marie náb.

Vizito de Sankta Maria, ~ka f vizitkarto

návyk m (al)kutim(igx

)o

navyk/nout dok., ~at ned. alkutimigi (něko-

podnebí alklimatigi / aklimatizi, ~nout /

~at si. (al)kutimigxi, inklinigxi (na něco al

io), ~at si na podnebí alklimatigxi

navzájem reciproke, pomáhat si ~ helpi

reciproke, helpi unu la alian

navzdory přes malgraux(e), schválně spite

(něčemu ion, al io), ~ tomu, že spite, ke

navždy por cxiam / eterne

nazad returne(n), dorsflanke(n), malan-

tauxen, posten, ohlédnutí ~ retrospektiva

rigardo, zvrátit se ~ retroklinigxi

nazbyt superflue

nazdar! saluton! sukceson!

maltrafe, mluvit ~ paroli tute senpripense

nazdvihnout dok. (iom) lev(et)i, suprenigi

nazelenalý verdeta

183 necudný

název m titolo, nomo, ~ písmene nomo de

litero

nazír/at ned. lit. observi, mít názor (pri)jugxi,

vciťovat se intui(cii), ~ání n vidmaniero

nazítří příslovce morgaux, n morgauxo

nazmar: přijít ~ věc perdigxi, esti perdita,

detruigxi, práce, naděje esti vanigita, vanigxi

naznač/it dok. aludi, tusxi, duondiri, načrt-

nout skizi, ~ení n aludo

náznak/ m aludo, antauxsigno, simptomo, ne-

přímý důkaz indico, ~em alude, duonvorte

naznak surdorse, plování ~ dorsonagxnázor/ m vidpunkto,

opinio, koncepto, pře-

svědčení ide(ar)o, světový ~ mondkoncep-

to, mondrigardo, životní ~ vivkoncepto,

# mám stejný ~ mi samopinias, podle

mého ~u miaopinie, ~ová shoda akordo

de opinioj

názorn/ý elmontra, demonstra, ilustra,

klarbilda, ~ý výklad demonstr(ad)o, ~ě

demonstre, ~ě vysvětlitelný ilustre klari-

gebla, demonstrebla, ~ost f ilustriv(ec)o,

demonstreco

nazpaměť parkere, naučit se ~ parkerigi, #

věděl ~, jak to dopadne li klare antaux-

sciis la rezulton

nazpátek, nazpět returne, malantauxe(n),

dorsdirekte(n), retroe, jít ~ retroiri

li nomis min sia amiko, ~ný nomita

názvoslov/í n nomenklaturo, terminologio,

soupis terminaro, ~ný nomenklatura, ter-

minologia, ~ná přípona pro označování

nomenklatura / terminologia sufikso por

indiko (něčeho de)

nazývat ned. nomi, ~ se nomigxi, esti noma-

ta, havi la nomon

nažehl/it dok. (glate) gladi, ~ený zorgeme /

ekzakte / akurate gladita, přen. plenparada,

~ený panák snobvestita ekzaltulo /

ekstravaganculo

naživu viv(ant)a

nažka f bot. ahxenio, ~ křídlatá samaro

nažloutlý flaveta

nažrat se dok. o zvířatech (sat)vori, jen hanl.

mangxegi, mangxacxi

ne ne, již ~ ne plu, ~ a ~ neniel

ne- ne-, mal-, sen-, u slovesného tvaru urči-

tého ne, ne zcela ne tute

nealkoholický senalkohola, ~ bar senalko-

hola trinkejo

neandertálec m neandertalulo

Neapol f zeměp. Napolo

neautentický neauxtenta, lit. apokrifa

nebe n cxielo, obloha firmamento

nebes/a s pomn. lit. cxielo, firmamento, po-

stele, trůnu baldakeno, ~ký cxiela, ~ké tě-

leso cxiela korpo, cxielkorpo

nebešťan m cxielano, cxielulo

nebezpeč/í n dangxero, ~í života dangxero de

morto, být v ~í esti en dangxero, endangxe-

rigxi, vydávat se v ~í endangxerigi sin, ri-

ski, ~ný dangxera, timinda, být ~ný da-

ngxeri, ~enství n lit. dangxero

neblahý fatala, bedauxrinda

nebo, aux, buď ... nebo aux ... aux, # buď teď

~ nikdy aux nun aux neniam

nebohý kompatinda, bedauxrinda

nebojácn/ý sentima, kuragxa, brava, ~ost f

kuragxo, sentimeco

neboli lit. aux, alivorte, alinome

neboť cxar

nebozez m borilo

nebožák m kompatindulo

nebýt ned. ne esti, ~ s to ne kapabli, ne esti

kapabla

nebývalý nekutima, eksterordinara

necelý/ netuta, nekompleta, # ~ch sedm let

ne plenaj sep jaroj

necesér m zvl. lékařský necesujo

necit/a m senkompatulo, ~elný sensenta,

senkompata, kruela

necky f pomn. (lavo)trogo

něco io, trochu iom (da), ~ jiného aliajxo,

alio, ~ podobného similajxo, ~ přes deset

dekkelke, ~ za něco kvitigxas servo per re-

servo

nectný lit. senhonora, malhonesta

necudný malcxasta, obscena, lasciva, sen-

honta

184

necvičený neekzercita, pouze o zvířeti ne-

dresita

nečas m kruda / malbona vetero

nečetný malgrandnombra, sporada

něčí ies, kohokoliv onia

nečinn/ě senfare, ~ý neaktiva, ~ost f neni-

far(ad)o, malaktiveco, senagado, # trávil

svůj život v ~osti li pasigis sian vivon

senlabore / nenifare

nečist/ý malpura, hanl. porka, ~é svědomí

makulita konscienco, napsat na ~o skribi

/ tajpi malnete, ~ota f malpureco, malpu-

rajxo

roglifo

nedalek/ý proksima, ~o proksime (něčeho

al / de)

nedávn/o antaux nelonge, od ~a de antaux

nelonge, před ~em antaux nelonge

nedávn/ý fresxdata, jxusa, ~á minulost jxusa

pasinto

nedbal/ý malzorgema, neglektema, ~e ne-

glekte, malzorge, ~ost f malzorgemo, ne-

glekt(em)o, ~ky f pomn. text. negligxo

nedbat ned. neglekti (něčeho ion), ne zorgi

pri io, malatenti, malzorgi, ~ pokynů i-

gnori instrukciojn, ~ napomenutí ne obei

admonon

nedefinovatelný nedifinebla

cxon, za čtyři ~e post kvar semajnoj, kaž-

dou ~i cxiudimancxe, Květná ~e Palma

Dimancxo, Palmodimancxo, ~ní dimancxa

neděliteln/ý nedividebla, ~é číslo prvočíslo

primo

nedílný nedividebla, nedisigebla, unupeca,

integra

nedlouho pase, nelonge

nedobrovolně kontrauxvole, vole nevole

nedobrý nebona

nedobytn/ý pevnost nekonkerebla, neven-

kebla, pokladna enromprezista, enrompse-

kura, nepenetrebla, ~á pohledávka ne-

enkasigebla / neekzekuciebla / nesolventa

debito

nedochůdče n i hanl. abortulo

nedokonalý neperfekta, malperfekta

nedokonavý lingv. imperfekta

nedomykavost f: ~ srdeční chlopně difek-

to de kora(j) valvo(j), klapodifekto de ko-

ro

nedopalek m stumpo, (de cigaredo)

nedopečený duonbakita

nedoplatek m pagresto, postigxinta sxuldo,

pagomanko

nedorozumění n miskompreno

nedoručitelný neenmanigebla, netrans-

donebla, obch. neliverebla

nedoslýcha/t ned. esti surdeta / malbonaux-

da, ~vost f malbonauxdeco, duonsurdeco

kontentiga, mank(o)hava, manka, ~é dý-

chání lék. asfiksio

nedostatek m manko, nesuficxeco, vada di-

fekto, miskvalito, bída senhavo

nedostávat se ned. manki, nestačit ne suficxi

nedostavit se dok. ne veni

nedostupný nealirebla, neatingebla, ~ vr-

chol ledovce n. supro de glacimonto

nedotčený, nedotknutý netusxita, sendifek-

ta, celistvý integra, mravně senmakula

nedotknutelný netusxebla, tabua, m pario

nedouk m duonlerninto, nefinlerninto, du-

oninstruito

nedovolený nepermesita

nedozírn/ý (vid)senlima, vide neatingebla,

al vido perdigxanta, nepředstavitelný nean-

tauxvidebla, ~é následky neantauxvideblaj /

gigantaj / kolosaj sekvoj

neduh m korpa difekto, (longdauxra) malsa-

no

nedůsledný malkonsekvenca, nekonsekven-

ca

nedůstojný maldigna, neinda, nerespektin-

da, malhonora

nedutat ned. hovor., expr. spirhalte silenti,

silentegi, # ani nedutá li ecx ne pepas, li

silentegas

185

nejvyšší

nedůtklivý ofendigxema, incitigxema, singxe-

nanta, pruda

nedůvě/ra f mal(kon)fido, ~ryhodný nefi-

dinda, ~řivý malfid(em)a, suspektema,

~řovat ned. malkonfidi, malfidi

lék. gracila

nefalšovaný nefals(it)a, auxtentika

negace f neado, negado, negacio

negativ/ m opt. negativo, klisxo, ~ní negati-

va, nea

negližé n text. negligxo

negovat ned. nei, negi

negr m hanl. nigrulacxo, nigo

negramotn/ý analfabet(ec)a, ~ý m hovor.

analfabeto, ~ost f analfabeteco

negroidní negroida

něha f tenero, delikateco, delikatsentemo

nehet/ m ungo, ~natec m primato, ungulo

nehled/ě, ~íc, ~íce malgraux, spite al, ~ě k

tomu malgraux tio, # ~ě k tomu(to) pří-

padu neglektante tiun kazon, aparte de la

kazo

nehlučný senbrua

nehmotný nemateria, abstrakta

nehoda f akcidento, tech. paneo, nemilá pří-

hoda incidento, velká katastrofo

nehodit se ned. ne tauxgi, malkonveni

nehodný malbona, neobeema, čeho neinda,

nemerita

nehorázný drasta, kruda, monstreca

nehořlavý nebrulema, nebruligebla

nehospodárný neekonomický neekonomia,

fusxmastruma, rozmařilý malsxparema

nehostinn/ý negastama, ~ost f negastamo

nehýbat se ned. ne movigx

(ad)i

nehybn/ý senmova, nemovigxanta, ~ost f

senmoveco, stagno

nehynoucí senmorta, eterna

nechápavý fermitkapa, malfacile kompre-

nema, nekomprenema

nechat dok. lasi, opustit forlasi, zanechat

restigi, postlasi, ~ si teni, konservi, ~ si

udělat igi fari (por si), ~ si ujít pretera-

se přilákat / se přivábit logigxi, ~ zka-

menět sxtonigi, ~ hnít putrigi

nechce (li/sxi) ne volas, ~ se mi mi ne emas

nechráněný nesxirmita, neprotektita, negar-

data, sensxirma, senprotekta

nechť, estu!

nechtě/(ně) neúmyslně nevole, senintence,

proti vůli kontrauxvole, chtě - ~ vole - ne-

vole

nechu/ť f malemo, antipatio, malinklino, ~ť

k jídlu manko de apetito, senapetiteco, s

~tí kontrauxvole, tre malvolonte

nechutný malbongusta, přen. abomena, tri-

viala

nechvaln/ý malbonedifa, ne tre glora, mal-

glora, ~ě známý malbonfama

nej- 3.stupeň, superlativ plej

nějak iel, iamaniere, důrazně iele

nějaký/ ia, trochu kelka, ~m způsobem ia-

maniere, iele

nejapný stulta, malsagxa, nekomprenema

nejasný malklara, nebula, zvuk malakuta, lit.

svaga, ~ styl nuba stilo

nejbližší la plej proksima

nejdéle plej longe, ~ do zítřka nur gxis mor-

gaux, ne pli longe ol gxis morgaux, maksi-

mume gxis morgaux

nejdříve plej baldaux, antaux cxio, co ~ kiel

eble plej baldaux

nejeden pli ol unu, pluraj

nejednotný neunueca, malakorda

nejednou plurfoje

nejen, nejenom, nejenže ne nur

nejist/ota f malcerteco, ~ý malcerta, necerta

nejlépe plej bone, co ~ kiel eble plej bone

nejméně minimume, malplej(e)

nejraději plej volonte, # mám ~ mi sxatas

plej multe, mi plej preferas

nejspíše plej versxajne, plej probable, plej

supozeble

největší (la) plej granda

nejvíce plej multe, pleje

nejvýš(e) maksimume, pleje

nejvyšší (la) plej alta, maksimuma, ~ bod

maksimuma punkto, ~ dosažitelná výška

Soveto

nekalý

186

nekal/ý nehonesta, malhonesta, ~á soutěž

malhonesta konkur(ad)o, nelojala konku-

renco, ~é úmysly malbonfaraj / malpuraj

intencoj

někam ien, iuloken

někde ie

někdo iu, ~ jiný iu alia, aliulo

někdy iam, iufoje, iafoje, kelkiam, ~ jindy

alian fojon, alifoje

neklamný netrompa, senduba, certa, ne-

dubebla

neklid/ m maltrankvilo, malpaco, ~ný mal-

kvieta, maltrankvila, nervema, vzrušený

ekscitita

lo, fermitkapulo

několik/ kelka(j), kelke (da), iom da, více

pluraj, ne malmulte da, ~ osob pluraj ho-

moj, ~ desítek slov kelkdek vortoj, ~a

způsoby en kelka maniero, ~átý plurfoja,

kelkfoja, ~erý kelkspeca, kelka

~násobný kelkobla

několikrát kelkoble, kelkajn fojojn, kelkfo-

je

nekompromisní senkompromisa

nekonečn/ý senfina, senlima, mat. nefinia,

infinita, # ~ě se valící déšť senfine ver-

sxigxanta pluvo

nekov m nemetalo

nekritický nekritika, trofidema

nekrolog m nekrologo

nekróza f lék. nekrozo

nekrytý nekovrita, malfermita, ~ šek neko-

vrita / senvalora cxeko

nektar m nektaro

někte/rý iu, kelka, ~ří iuj, kelkaj

někudy tra ie, ~ jinudy tra iu alia vojo,

alidirekte

nekvalitní malaltkvalita, mizerkvalita, de

malsupera / mizera kvalito, ~ uhlí magra

karbo

nekvašený nefermentinta

nelad m lit. nesoulad malakordo, nepořádek

malordo, hxaoso

neléčitelný nekuracebla

nelen/it ned. vigli, diligenti, # komu se ~í,

tomu se zelení kiu sxvitas, tiu profitas

nelhat ned. ne mensogi

ne-li se ne

nelíbit se ned. malplacxi

nelib/ý malplacxa, ~ost f malplacxo, nauxzo

nelíčený sincera, senartifika

nelidský kruela, brutala, nehoma

nelítostný senkompata, senindulga, feroca

nelogický nelogika

nelze ne eblas, ne estas eble, # ~ souhlasit s

tím, že ne estas konsenteble, ke

nemačkavý cxifimuna, necxifebla

nemajetn/ý nericxa, senhava, malricxa, ~ost f

senhaveco, nericxeco

nemálo nemalmulte

scieron mi ne havas

nemanželský eksteredzeca, nelegitima, hanl.

bastarda, ~ syn eksteredzeca filo

němčina f la germana (lingvo), dolní ~ la

malaltgermana / basgermana (lingvo),

horní ~ la altgermana (lingvo)

němčinář m germanisto

Němec/ m germano, ~ko n zeměp. Germanio,

n~ký germana, ~ká demokratická re-

publika, NDR hist. Germana Demokratia

Respubliko, GDR Spolková republika

~ko, SRN Federacia Respubliko Germa-

nio, FRG

nemehlo n expr. senindulo, mallertulo, sen-

tauxgulo, fusxulo

neméně ne malpli

neměnný sensxangxa, nevaria

nemeškat ned. ne prokrasti, ne malfruigxi

nemilosrdný senkompata, senindulga

nemilý malagrabla, malplacxa

nemírn/ý ekscesa, malmodera, ~ost f eks-

ceso, troo

nemístný nekonvena, netauxga

nemít ned. ne havi, postrádat malhavi, ~

právo ne rajti

nemluvn/ě n vindinfano, bebo, sucxinfano,

lulinfano, ~ý neparolema, silentema

187 neodůvodněný

nemnoh/ý etnombra, nemulta, malmulta, ídký malofta, vzácný

rara, lit. poka, ~o

malmulte, iom

nemoc f malsano, lék. morbo, duševní ~

mensmalsano, kožní ~ dermatozo, mořská

~ marmalsano, spavá ~ dormomalsano, ~

z povolání profesia malsano, teknopatio

nemocensk/ý malsanulasekura, ~é n malsa-

san(ul)asekuro, asekuro okaze de / pri

malsano

nemocn/ice f malsanulejo, hospitalo, polní

lazareto, ambulanco, ~ost f morbokvanto,

malsanigx

emo

nemocný malsana, m malsanulo, být ~ný

malsani, ~ fixní ideou fiksideulo, ~ ha-

lucinacemi halucinato, halucinigxanto, ~

cholerou hxolerulo,~ chřipkou gripulo,

smrtelně ~ mortmalsana, ~ tyfem tifulo, ~

vzteklinou lék. rabiulo

nemoderní nemoderna, eksmoda, elmodi-

gxinta, eltempigxinta

nemohoucí senpova, senpotenca, zesláblý,

vysílený senforta, neschopný nekapabla

němohra f pantomimo

němota f muteco

nemotor/a m mallertulo, fusxagulo, senin-

dulo, ~ný mallert(eg)a, pezmova

nemovit/ost f nemoveblajxo, memovebla po-

sedajxo, ~ostní nemoveblajxa, ~ý nemo-

vebla

věc ne(ebl)ajxo, ~ost f neebl(ajx)o

nemrav/ m malbonmoro, čin maldecajxo,

~nost f senmoraleco, malcxasteco, ~ný

senmorala, malcxasta, malvirta, malmorala,

~ná literatura pornografio, ~a m ma-

lcxastulo, malvirtulo, porkulo (hanl.)

němý muta, ~ člověk mutulo, ~ film silen-

tfilmo, ~ hrůzou muta pro teruro

nemyslitelný neimagebla, neebla

nenadále senatende, subite, neatend(it)e

nenadání: z nenadání neatendite, subite

nenáhlý iompostioma, malrapida, ~ svah

malkruta deklivo

nekompensebla

nenápadný nerimarkebla, diskreta, netru-

digx

a, neokulfrapa

nenapodobitelný neimitebla

nenapravitelný neplibonigebla, nereboni-

gebla

nenáročný nepostulema, kontentigxema oso-

ba senpretenda, modesta, nepostulema,

úkol facila, nepeniga

nenasyt/ný nesatigebla, ~nost f nesatigx

emo,

~a m nesatigx

emulo

nenávidět ned. malami

nenávist/ f malamo, k lidem hommalamo,

~ný malama

nenávratný senrevena

není ne estas, ~ zač nedankinde (pro nenio),

~ třeba oni ne bezonas

nenormální nenormala

nenucený sengxena, familiara, legxera, přiro-

zený natureca

neoblomný obstina, nefleksebla, necedema,

vzdorovitý malcedema

neobmezený viz neomezený

neobratný mallerta

neobřezanec m náb. prepuciulo, necirkum-

cidito

neobsazený neokupita, vakanta

neobvykl/ý nekutima, malofta, rara, kurio-

za, ~ost f maloftajxo, kuriozajxo

neobyčejný neordinara, eksterordinara

neobydlený nelogxata, senhoma, dezerta

neocenitelný netaksebla

neočekávaný neatendita, subita

neodborn/ík m nefakulo, amatoro, laiko,

neprofesiulo, diletanto, ~ý nefaka, dile-

tanta, laika, amatora, neprofesia, ~ost f

diletanteco

neodbytn/ý (sin)trudema, (al)trudigxema,

impertinenta, obstina, ~á touha necedema

sopiro

neodkladný senprokrasta, neprokrastebla,

urgxa

neodolatelný nekontrauxstarebla, fascina, al-

loga, nerezistebla

neodůvodněný senkauxza, senmotiva, ne-

motivita

neodvislý 188

neodvislý sendependa, memstara

neodvolatelný nerevokebla

neodvratný neevitebla, nehaltebla

neohebn/ý nekurbigebla, rigida, neflekse-

bla, přen. mallerta, lingv. senfleksia, ~é

slovo lingv. partikulo, ~ost f neflekseble-

co

neohraban/ý nelerta, mallerta, malgracia,

plumpa, ~é pohyby rigidaj / mallertaj mo-

mallertulo, plumpulo

vega, nebojácný sentima

neochotný nekompleza, malkompleza

neochvějný neskuebla, nesxancelebla

neolit/ m geol. neolitiko, ~ický neolitika

neologismus m lingv. neologismo

neomalen/ý sentakta, bezohledný senskru-

pula, nezdvořilý malgxentila, drzý imperti-

nenta, vulgární, sprostý vulgara, drsný kru-

da, ~ec m sentaktulo, asprulo, sendelikatu-

lo, impertinentulo

neomezený nelimigita

neomyln/ý neerarema, senerara, ~á před-

pověď netrompa prognozo, ~ý úspěch

nekontestebla / nediskutebla sukceso

neón/ m chem. neono, ~ový neona, ~ová

trubice neontubo

neopadavý strom dauxrofolia

neopodstatněný senbaza, senargumenta

neopovážit se ne kuragxi, # ~ se něco říci

gardi sin diri ion

neoprávněný nerajtigita, nekompetenta

neoraný kruda, neplugita, novala

neostýchavý negxenata, senembarasa, sengxe-

na

neotesaný kruda, plumpa, malgracia, bu-

bacxa, rustika (přen.)

neotřesitelný neskuebla, přen. nesxancele-

bla, persista

neovladatelný neregebla, dopr. nestirebla

Nepal m zeměp. Nepalo

nepaměť f : od ~i de pratempe, de cxiam, de

tempoj delonge pasintaj, de nememore-

blaj tempoj

nepatrný eta, ekstreme malgranda, liliputa,

významem sensignifa, bagatela, skromný

modesta

nepevný malfortika

neplatný nevalida

neplech/a f eksceso, friponajxo, tropit ~u

friponi

neplnoletý neplenagxa

neplodn/ý malfekunda, sterila, přen. senefi-

ka, ~ost f sterileco

nepoctivý malhonesta

nepočetný etnombra

nepodařen/ý malsukcesinta, fusxita, malbel-

forma, ~á jízda fiaskinta veturo, ~ý po-

kus sensukcesa provo, misprovo

nepoddajný 1 materiál nefleksebla 2 osoba

nesubmet(igx

)ebla, necedema, nesubordi-ema, nesubpremebla, obstina

nepodmínečn/ý, nepodmíněn/ý senkondi-

cxa, ~ě odsouzený práv. senkondicxe kon-

damnita

nepohlavn/í biol. agamia, senseksa, ~ě se

rozmnožující vegetativa, ~ost f agamio

nepohod/a f malbela / malbonega vetero,

~lí n maloportunajxo, ~lný maloportuna,

malkomforta, senkomforta

nepohodnout se dok. malpacigxi, malkon-

kordigxi, malkonsentigxi

nepochop/ení n manko de komprenemo, #

setkat se s ~ením trovi nenian kompre-

nemon, ~itelný nekomprenebla

nepochyb/ný senduba, nedubebla, ekster-

duba, jistý certa, zřejmý evidenta, ~ně sen-

dube, ~nost f evidenteco, certeco, ~ující

certa, nedubanta

nepokoj/ m maltrankvilo, malkvieto, ~ný

maltrankvila, malkvieta, ekscitigxema, iriti-ema

nepoměr m misproporcio

nepopiratelný nenegebla, nekontestebla,

neneadebla, ~ důkaz nekontestebla pruvo

nepopsatelný nepriskribebla

neporozumět dok. miskompreni

neporušený nedifektita, sendifekta

nepořád/ek m malordo, konfuzo, ~ný ma-

lord(em)a

nepořízen/á f: s ~ou sensukcese, ne sukces-

inte, senrezulte

189

nepříčetný

neposkvrněn/ý zvl. náb. senmakula, N~é

početí Panny Marie náb. Senpeka Kon-

cipigxo de Maria la Virg(ul)ino

neposl/echnout dok. malobei, ~ušný neo-

beema

nepostradatelný nemalhavebla, nepre be-

zonata, necesega

nepotismus m nepotismo

necesa, ~ovat ned. ne bezoni

nepovedený malsukcesinta, kripligita

nepovědomý nekonata, fremda

nepovinný nedev(ig)a, lauxvola, výběrově fa-

kultativa

nepovolaný/ nekompetentní nekompetenta,

nepozvaný neinvitita, ~m vstup zakázán al

nekompetentuloj eniro malpermesata,

malpermesite / malpermesate eniri

nepovol/ovat ned. 1 persisti, ne cedi 2 zaka-

zovat nepermesi, ~ný necedema, obstina

nepozor/ný neatent(em)a, senatenta, mala-

tent(em)a, ~nost f malatento, ~ovaně ne-

neprav/ý falsa, malgxusta, ~é jméno uměle-

cké kasxnomo, pseuxdonimo, ~ý plod sxajn-

frukto, ~ý rým rimoido, ~ost věc falsajxo,

padělanost falseco, negxest malvirt(ec)o,

špatnost malgxusteco, maljustajxo

nepravdivý malver(ajx)a, mat. falsa, ~ výrok

mat. falsa propozicio

neprávem malprave, senrajte, neoprávněně

nerajtigite

nepravideln/ý neregula, ~ost f neregulajxo,

úchylka, zvl. tech., lék. anomalio

neprodejný nevendebla, co se nekupuje nea-

cxetata

neprodyšn/ý hermet(ik)a, ~ě uzavřít / u-

cpat zvl. tech., lék. obturi

nepromokavý akvorezista, pluvrezista,

pluvimuna, akvoimuna

nepromyšlený nepripensita, senpripensa,

zbrklý senprudenta

neproniknutelný nepenetrebla

nepropustný netralasiva, nepermeabla, vodo-

těsný likimuna

neprospěch m malavantagxo, malprofito, ne-

zdar např. školní malsukceso, v jeho ~ je

lia malutilo, malfavore por li

neprospívat ned. nebýt k užitku malutili

(někomu, něčemu, al iu /io), v čem, jak

malprogresi, # žák neprospěl v dějepise

la lernanto malsukcesis en historio

neproveditelný nerealigebla, nefarebla

neprozíravý neantauxvidema, osoba miopulo

neprozřetelný senprudenta, senpripensa

neprůbojný neagema, pasiva

neprůhledný netravidebla

neprůsvitný maldiafana, opaka

nepružný nefleksebla, přen. inerta

nepřát ned. malfavori, ~ si ne deziri

nepřátels/ký malamika, ~tví n malamikeco

nepřeberný neelcxerpebla, sennombra

nepřebraný nespecigita

~ost f nepripensiteco

nepředpojatý objektiva, senpartieca, senan-

tauxjugxa (proti někomu antaux iu)

nepředstavitelný neimagebla

nepředvída/ný neantauxvidita, neatendita,

~telný neantauxvidebla

nepřehledný nesupervidebla, malsinoptika,

rozsáhlý vastega, nejasný malklara, nedistin-

gebla

nepřechodn/ý lingv. netransitiva, ~é slove-

so netransitiva verbo

nepřekonatelný nesuperebla, nevenkebla

nepřemožitelný nevenkebla, neperfortebla

nepřenosný netransigebla, netransportebla

malklara adreso, ~ost f neprecizeco

nepřetržitý kontinua, seninterrompa, se-

ncxesa, senintermita, stálý konstanta

nepříčetný furioza, rabia, nesinrega, frene-

za, mensforesta, malkapabla sin kontroli,

mensmalsana

190

nepříhodný nekonvena, netauxga, obtížný ena

nepříjemn/ý malagrabla, ~ost f malplezuro,

malagrablajxo, malagrableco

nepřím/ý nerekta, ~o nerekte, o cestě flank-

voje, oblikve, mat. inverse, ~o úměrný in-

verse proporcia

nepřiměřený neadekvata, nekonvena

nepřípadný malkonvena, netauxga

nepřípustný nepermesata, neallasebla, ne-

permesebla, nekoncedebla

nepřirozený nenatura, chování afekta

nepříslušný nekompetenta

nepřístojnost f malkonvenajxo

nepřístupný nealirebla, přen. severa, rezer-

vigxema, mládeži ~ malpermesita por ne-

plenkreskuloj, ~ domluvám nepersvade-

ma al avertoj / admonoj

nepřítel m malamiko, úhlavní ~ (gxis)morta

malamiko

nepřítomn/ý forestanta, osoba forestanto,

~ý esti spiritforesta, ~nost f forest(ad)o

nepřívětivý malafabla

nepříz/eň f malfavoro, ~nivý malfavora

nepřízvučný lingv. senakcenta, neakcentita

Neptun m Neptuno

nepůvodní neorigina, plagiata, apokrifa

neracionální malracia

nerad malsxate, malfavore, malvolonte

nereálný nereala

nerezavějící rustimuna, rustorezista, korod-

imuna

nerost/ m mineralo, ~ný minerala, neorga-

nika

nerovn/ost f neegalajxo, malglatajxo, ~ý i

mat. nestejný neegala, ~ý sňatek mezalian-

co

nerovnoměrný neegalmezura

nerozbitn/ý nerompebla, nedetruebla, ~é

sklo nesplitebla vitro

nerozborný (lit.) nedisigebla

nerozdílný sam(ec)a, nedisigebla

nerozhodn/ý nedecidema, hezitema, ~ý

výsledek sport. sendecida rezulto, ~ost f

váhání hezitemo, bezradnost perplekseco

nerozlučn/ý nedisigebla, ~ě kunkune

nerozluštitelný, nerozpoznatelný nedivene-

bla, nemalcxifrebla

nerozum/ m malprudento, senprudentajxo,

~ný senprudenta, malracia, ~ně jednat

frenezumi

nerozvážný senpripensa, temerara

nerv/ m nervo, bloudivý ~ anat. vago, ~ se-

dací iskiato, trojklanný ~ trigxemela n.,

zánět ~u nervinflamo, zánět sedacího ~u

lék. iskiatiko, ~stvo n nervaro, sympatické

~stvo simpato, ~óza f nervozo, ~ozita f

nervozeco, ~ózní nervoza, nervema

nervov/ý nerva, ~é dráhy nervaj vojoj, ~é

podráždění nervekscito, ~é vláknění lék.

radiacio, ~ý zápoj anat. sinapso

neřád/ m věc malpurajxo, abomenajxo, osoba

kanajlo, fripono, fiulo, acxulo, ~stvo n a-

cxajxaro, fatraso

negxest/ f malvirto, ~ník m malvirtulo

negxešitelný sensolva

negxku-li des pli, des malpli

nesčetný sennombra, nekalkulebla

neshoda f malakordo, malharmonio, mal-

konkordo, nekongrueco, lit. diskordo, ~ v

názorech divergxo / malsameco de opinioj

neschopn/ý nemohoucí nekapabla, naprosto,

trvale malkapabla, ~ý člověk hanl. nulo,

sentauxgulo, ~ost f nekapableco

neschůdný neirebla, nepřístupný nealirebla,

těžce schůdný pene irebla

nesjízdný neveturebla

neskladný neenstokebla

nesklonný lingv. nedeklinaciebla, senfleksia

neskonalý senfina, kolosa, grandioza

neskromný malmodesta, pretendema

neskutečný nereala, fikcia, fiktiva

neslavný senglora, malbonfama, neúspěšný

přen. fiaskinta

neslučitelný neakordigebla, divergxa, neku-

nigebla, fyz., mat. nekonvergxebla

neslušný maldeca

neslýchaný neauxdata, neuvěřitelný nekrede-

191 nešvar

nesměl/ý nekuragxa, singxena, timida, ~ost f

senkuragxeco

nesmírn/ý senlima, treega, kolosa, giganta,

nemezurebla, senmezura, ~ě hloupý expr.

abisme stulta

nesmigxitelný nepacigebla, nepacigx

ebla, ~

protiklad antagonismo

nesmlouvavý necedema, senkompromisa

nesmrtelný senmorta, nemortema, přen.

eterne fama

nesmysl/ m absurdajxo, sensencajxo, ~ný ab-

surda, sensenca

nesnadný nefacila, komplik(it)a

nesnáz f těžkost malfacilajxo, problemo, pře-

kážka malhelpajxo, obstaklo, gxeno

nesnesitelný neeltenebla

nesobecký malegoista, malegoisma, altru-

isma, altruista, neprofitema

nesolventní nesolventa

nesoudružný loza, malkuna, nekohera

nesouhlasit ned. ne konsenti, malkonsenti,

kapnei

nesoulad m malakordo

nesouměrný nesimetria

nesoustředný elcentra, discentra, ekscentra,

ekstercentra, nesamcentra

nesouvisl/ý seninterliga, nekontinua, mal-

kontinua, hovor senrilata, ~ost f neligiteco

nesouzvuk m disonanco, nelibý kakofonio

nespavost f sendormemo, lék. insomnio

nesplnitelný neplenumebla, nerealigebla

nespočetný nekalkulebla, sennombra

nespojitý malkontinua

nespokojený malkontenta

nespolečenský malsocietema

nespolehlivý nefidinda, neplnící povinnost(i)

malasidua

nesporn/ý sendiskuta, nedisputebla, nedis-

kutebla, ~á skutečnost nenegebla / ne-

kontestebla fakto

nesportovní nedostatek zájmu nesportema, ~

chování nesporteca konduto

nespravedliv/ý maljusta, ~ost f maljusteco,

maljustajxo

nesprávný malgxusta, erara, falsa

nesrovn/alost f malakordo, malharmonio,

neakordeblo, rozpor kolizio, ~atelný ne-

komparebla, ~ávat se ned. malakordigxi

nesrozumitelný nekomprenebla

nést ned. porti, ~ odpovědnost responsi,

porti respondecon, ~ vejce demeti ovojn,

mi nic nenese tio ne utilas al mi, mi havas

neniun profiton el tio

nestabilní nestabila

nestál/ý malkonstanta, nekonstanta, nedauxra

proměnlivý sxangxigxema, variema, nepevný

labila, vrtkavý sxangxanima, ~á povaha sxa-

ngxa karaktero

nestejnorodý malsamspeca, malsamnatura

odb. heterogena

nestejný malegala, malsama, diferenca

nestor m nestoro, plejagxulo

nestoudn/ý malcxasta, drzý impertinenta,

senhonta, opovážlivý insolenta (lit.), frivo-

la, senpudora, ~ost f malcxastajxo, mal-

cxasteco, senpudoreco

nestran/ík m senpartiulo, ~ný senpartia,

objektiva, neuxtrala, ~ost f objektiveco

nestravitelný nedigestebla

nestřídmý malsobra

nestvůr/a f monstro, ~ný monstra

nestyda/ m senhontulo, ~tý senhonta, sen-

pudora, ~tost f senhonteco, frivolajxo

nesvár m malpac(igx

)o, konflikto, diskordo

nesvědomitý senzorgema, senkonscienca

nesvornost f malakordo, malkonkordo

nesvůj: cítit se ~ senti sin nebonstata, senti

sin ne en ordo

nešetrný malsxparema, disipa, k někomu se-

nrespekta, sentakta

nešik/ovný mallerta, ~a m mallertulo

neškodný sendangxera, nedamagxa, nenoca

nešpory pl. m náb. vesproj

nešťastn/ý malfelicxa, ~ý omyl bedauxrinda

/ fatala eraro, ~ý sirotek kompatinda orfo,

~ík m malfelicxulo

plago

neštovice f pl. variolo, plané ~ varicelo

nešvar m fikutimo, miskutimo, výstřednost

eksceso

netečný

192

netečn/ý apatia, indiferenta, flegma, lék.,

chem. inerta, ~ost f inerteco, apatio, lék.

torporo

neteř f nevino

netknutý netusxita, tuta, panenský virga

netoliko ne nur, ne sole

netopýr m vesperto, ~ ušatý oreta plekoto

netrpěliv/ý malpacienca, ~ost f malpacienco

netřeba oni ne bezonas, # ~ křičet ne endas

krii

netto ekon. neto, nete, sentare

netušený nesupozita, nesupozata, neimagita

netvor m monstro, zlý člověk brutulo, mon-

strulo, brutalo

netýkavka f bot. balzamino, impaciento,

hovor. netusxmino

neúcta f senrespekteco, senhonorigo, nere-

spekt(ad)o

neúčastný necxeestanta, nekoncernata, indi-

ferenta

neúčinný senefika

neudržitelný ne(el)tenebla, ~ názor nede-

fendebla opinio

neukázněný nedisciplinema, sendisciplina,

hravý petola

neukojiteln/ý nekvietigebla, nekontentige-

soifo

neumělý primitiva, neobratný mallerta, při-

rozený natur(ec)a

neúměrný senproporcia, nepřiměřený troa,

neadekvata, nekomparebla

neúmorný nelacigebla, nelacigx

ebla

neúnavný senlaca, nelacigebla, nelacigxanta

neúnosný neadekvata, supermezura, su-

perforta

neúplatný nekoruptebla

neúplný neplena, nekompleta

neúprosný senkompata, neelpetebla

neupřímn/ý nesincera, malsincera, falsema,

duvizagxa, ~é slzy sxajnigaj / krokodilaj

larmoj

neuralgie f neuralgio

nedifinita, nejasný neklara, nejistý necerta,

duba 2 mat. nedeterminita 3 lingv. nedifi-

na, sendifina 4 svaga, ~á domluva nedi-

finita interkonsento, ~ý původ nedifine-

bla origino, ~é stanovisko nepreciza vid-

punkto, ~ek m lingv. infinitivo, ~elný fyz.

nedeterminebla

neuritida f lék. nervinflamo

neúrod/a f malbona / nesuficxa rikolto, ri-

koltdeficito, ~ný neproduktiva, nefrukto-

dona, nefekunda, ~né pole nefekunda /

nefruktodona kampo / agro

neurologie f anatomie nervologio, lék. neux-

rologio

neuróza f neuxrozo

neurvalý bruteca

gebla

neúspě/ch m malsukceso, fiasko, misajxo,

misfortuno, ~šný malsukces(int)a, sen-

sukcesa, fiaskinta

neuspět dok. malsukcesi

neustálený nestabiligxinta, nestabila

neustá/lý sencxesa, dauxra, kontinua, senin-

terrompa, ~vat ned. dauxri, ne cxesi

neústupný necedema, obstina

neutěšený senkonsola, nekonsolebla, nera-

dostný malgaja, trista

neutišitelný nemildigebla, nesilentigebla

neutrali/ta f neuxtraleco, prosadit / usku-

tečnit ~tu neuxtraligi, ~zovat ned. i dok.

chem. neuxtrigi

neutrální zvl. pol. neuxtrala, zvl. chem. neux-

tra

neutrino n fyz. neuxtrino

neutron m fyz. neuxtrono

neutuchající senhalta, vivema

neuvěřitelný nekredebla

neuznalý mistaksanta, misdankema

neuznaný mistaksata

neužitečný senutila, neutila

nevaln/ý ne(suficxe) bona, ~á pověst du-

b(ind)a famo, ~ý úlovek malabunda cxa-

sajxo, ~ý užitek mizera / povra utilo, ~é

zboží dubkvalita varo, ~é znalosti magraj

scioj

193

nevzdělaný

sendisciplina, frivola 3 volný libermova 4

brožovaný nebindita, brosxurita, lit. proza

nevčas (tempe) malkonvene, negxustatempe

nevděčn/ý sendank(em)a, nedankema, ~ost

f maldankemo

nevědomky nescie, senscie, nekonscie

nevel(i)ký negranda

nevěr/a f malfideleco, náb. sendieco, man-

želská adulto, kokro, ~ecký ateista, ~ný

malfidela, perfida

nevěřící nekredanta, skeptika, m nekredan-

to, náb. senkredulo, ateisto

nevěst/a f fiancxino, ucházet se o ~u svati

prostituitino, publikulino, hanl. viringo,

putino, amoristino, ~inec m malcxastejo,

prostituejo, bordelo ( i přen.)

nevhod/ nekonvene, malkonvene, netauxge,

sentauxge, malbonvene, ~ný malinda, malo-

portuna

nevídáno negrave, bagatele

nevídan/ý rara, nekutima, ~é hrdinství

eksterordinara heroeco, ~ý výhled / roz-

hled unika panoramo

neviditelný nevidebla, ~ inkoust sekreta

inko

nevidomý nevidanta, blinda, m blindulo

nevin/a f senkulpeco, ~ný senkulpa, ~ný

sxerco

nevkus/ m malbongusto, sengusteco, ~ný

sengusta, nesxika, nebelgusta, malbelgusta

nevlastní malpropra, v příbuzenství duonpa-

renca, ~ bratr duonfrato, vicfrato, ~ dce-

ra duonfilino, ~ dítě adoptita infano

nevlídn/ý malafabla, malgxentila, malmilda,

~é počasí malserena vetero, ~é prostředí

nehejmeca medio

nevod m rybářství sejnoreto

nevodi/č m el. nekonduktanto, ~vý nekon-

duktiva, ~vé prostředí dielektriko

nevole f indigno

nevoln/ictví n servuteco, duonsklaveco,

~ický servuta, ~ík m servutulo, duonskla-

vo, senrajtulo

nevolno/ přísl. nebon(fart)e, # udělalo se mi

~ mi ekfartis malbone, mi eksentis min

malbone, ~st f nebonfarto, malsaneto,

nauxz(et)o

nevraživý malamema, malamika

nevrlý moroza, grumbl(em)a, malbonhumo-

ra

nevšední eksterordinara, vyjímečný malofta,

rara, malbanala

nevšímav/ý indiferenta, apatia, malzorga,

ignorema, neglektema, malatentema, ~ost f

malatentemo

nevšimnout si dok. preteratenti

nevybíravý skromný nepostulema, bezohled-

ný senskrupula, sentakta

nevyčerpatelný neelcxerpebla

nevyhnuteln/ý neevitebla, nepra, ~ost f

nepreco

nevýhod/a f malavantagxo, ~nost f malo-

portuneco, ~ný malprofita, malavantagxa

nevycházet ned. 1 neeliradi 2 ~ s někým ne-

srovnávat se malakordigxi kun iu

nevychova/ný fusxedukita, misedukita, ne-

edukita, ~telný needukebla

nevyléčitelný neresanigebla, neelkuracebla

nevýnosný neprospera, ~ podnik margxena

entrepreno

nevyplacený nepagita, dopis neafrankita,

senafranka

nevypočitateln/ý nedivenebla, kaprica, # je

~ý oni neniam scias kion li efektive faros,

li kondutas nediveneble, ~é chování nedi-

venebla konduto

nevýrazný pala, senkaraktera, senkolora,

palkolora, ~ přednes seka parolado

nevýslovný nedirebla, neesprimebla, ne-

vortigebla

nevyspělý nematura

nevyzpytatelný neesplorebla, mistera, ne-

komprenebla, nedivenebla

nevzdělan/ý malklera, postrestinta, senkle-

ra, barbara, lit. maldokta, senerudicia, ~ec

m malklerulo, profano

nevzhledný

194

nevzhledný malbelaspekta, plumpa, mis-

forma, obnošený trivita

New York viz Nový York

newton m fyz. neuxtono

nezabudka f hovor. neforgesumino

nezadatelný neforprenebla, nevendebla, ne-

cedebla

nezadržitelný nehaltigebla, nerezistebla,

senhalta

nezájem m indiferenteco, manko de intereso

nezákonný eksterlegxa, nelegxa, kontrauxlegxa,

nelica, ~ obchod drogami nelica komerco

de drogoj

nezáludný senartifika

nezaměstnan/ost f senlaboreco, ~ý ne-

okupita, senlabora, m senlaborulo

nezaopatřený neprizorgita, neprovizita

nezapomenutelný neforgesebla

nezařízený nearangxita, nevybavený neekipi-

ta, ~ byt nemeblita logxejo

nezasvěcen/ý neinformita, náb. neinicita,

~ec m neinformito, náb. profano, neinicito

nezaujatost f objektiveco

nezávadný senriprocxa, senmanka, sendi-

fekta

nezávazný nedeviga, nedevliga, sen devon-

tigxo, fakultativa

nezaviněně neproprakulpe

nezávisl/ý sendependa, ~ost f sendepende-

co

nezáživný nedigestebla, malbone digeste-

bla, přen. teda, enuiga, senamuza

nezbed/a m petolulo, ~ný petolega, senbri-

da

nezbyt/ný nepre necesa / bezona, nemal-

havebla, ~í n lit. neevitebleco

nezdaněný senimposta, neimpostita

nezda/r m malsukceso, fiasko, miso, misfor-

tuno, smůla pecxo, ~řený misa, nesukcesa

nezdárn/ík m misulo, ~ý fusxedukita, mal-

bonmora, frivola

nění malsaniga, ~é podnebí nesalubra

klimato

nezdvořilý malgxentila

nezhoubn/ý lék. benigna, ~é onemocnění

benigna malsano, ~ý nádor ~ benigna tu-

moro

nezištný neprofitema

nezkrotitelný nebridebla

nezkrotný nedresebla, nebridebla, senbrida,

~ (přírodní) živel nekvietigebla nature-

lemento

nezkušený nesperta

nezletilý neplenagxa

nezlomný nerompebla

nezmar m 1 polyp hidredo 2 zvl. sport. vytrva-

lec persistulo

nezměnitelný nesxangxebla, definitiva

nezměřitelný nemezurebla

neznaboh m malpiulo, ateisto, sendiulo

neznámý nekonata, inkognita, senfama

neznat ned. ne koni, ne scii

neznatelný nerimarkebla

nezničitelný nedetruebla

nezpůsob/ m malbona kutimo / konduto,

miskonduto, miskutimo, nekonveneco,

~ilý malkapabla, ~ný malbonkonduta,

malkonvena

nezralý nematura

nezřízený expr. nekatenebla, ekscesa, # ~

život dibocxa / boema vivo

nezúčastněný nepartoprenanta, indiferenta,

nepartopreninta, m krompersono

di(ři)nto, m voj. mankanto

nezvládnutelný nebridebla

nezvratný nedeturnebla, neskuebla, nesxan-

celebla, firma, důkaz nerefutebla

nezvyklý nekutima, nenormala, eksterkuti-

ma

než přirovnání ol, jenom nur, po dobu ~ gxis

(kiam), dříve ~ antaux ol, # četl jsem ~ jsi

přišel mi legis antaux ol vi venis, nikdo ji-

ný ~ my neniu alia, nur ni

nežádoucí evitinda

nežit m lék. furunko

neživotný senviv(ec)a, přen. skema

něžn/ost f vlastnost kares(em)o, projev ka-

res(ajx)o, tenero, ~ý tenera, amema

195 Noh

ni lit. ecx ne, # ni zisk, ni slávu nek gajnon,

nek famon

Niagar/a f zeměp. Niagaro, ~ské vodopády

kaskadego de Niagaro

nic nenio, # ~ ve zlém! ne ofendigx

u!, (estu)

nenia cxagren(igx

)o!, jakoby ~ kvazaux in-

diferente, nestát za ~ tauxgi por nenio, pro

~ za ~ nenial, (tute) senkauxze, senmotive,

už ~ nenio(n) plu, vůbec ~ neniom, tute

nenio, ~ se nestalo! ne menciinde!

nicméně tamen, malgraux cxio (cxi)

nicnedělání n nenifarado

nicot/a f lit. nenieco, nuleco, ~ný bagatela,

senvalora, nula, vanta, ~né starosti vantaj

zorgoj, ~ost f bagatelo

ničem/a m neužitečný člověk sentauxgulo, da-

rebák kanajlo, fripono, fiulo, fihomo,

~nost f kanajlajxo, ~ný fia, acxa

~ch práv ni tusxis nenies rajtojn, ta kniha

není ~ la libro apartenas al neniu

nič/it ned. detrui, neniigi, ~ení n neniigado,

detruado, ~ivý detrua, neniiga, pereiga

Niger m řeka Nigx

ero, země Nigx

erlando

Nigérie f zeměp. Nigx

erio

nihilismus m nihilismo

nijak neniel, nenimaniere, ~ jinak neniel

alie, # ~ se nepolepšil nenimaniere li pli-

bonigxis, ~ to nespěchá la afero ne brulas,

~ý nenia

nika f nicxo

nikam nenien

Nikaragua f zeměp. Nikaragvo

nikde nenie, ~ nic cxie nenio, tute nenie

nikdo neniu, # ~ nikdy o tom nic neslyšel

neniu iam ion auxdis pri tio

nikdy neniam, už ~ neniam plu, # člověk ~

neví oni neniam scias

nikl/ m nikelo, ~ovat ned. nikeli

nikoli ne, expr. nen

nikotin m nikotino

nikterak neniel, tute ne

nikudy tra nenie

Nil m zeměp. Nilo

niněra f hud. vjelo

nirvana f nirvano

nit/ i drát (kudro)fadeno, pevná nit tvirno,

útková ~ text. veftero, ~ka f fadeneto

nitěnka f zool. harnesero, tubifekedo, ~

větší tubifeko

niterný lit. interna

nitrace f chem. nitroizo

nitrid m chem. nitrido

nitro- chem. nitro-, nitrobenzen m nitro-

benzeno

nitro/ n vnitřek interno, ~ chodby. fundo de

koridoro, ~žilní lék. envejna

niva f geol., zeměp. valebenajxo, inundejo

nivel(iz)/ovat ned. i dok. niveli, samrangigi,

nivelilo

nízce výškově malalte, nečestně, uboze fie,

acxe, malhonore

Nízké Tatry f pl. zeměp. Malaltaj Tatroj

nízk/ý malalta, hlas, lit. basa, podlý fia, sens-

krupula, ~é chování malnobla konduto,

~ý rod malsupera deveno, ~ost f stav

malalteco, podlost fiajxo, fiago, kanajlajxo

Nizozem/í, ~sko n zeměp. Nederlando, ~ec m

nederlandano

níže f malalteco, příslovce pli malalte, tlako-

vá ~ ciklono, viz též cyklóna, ~ podepsa-

ný malsupre subskribita

nižší pli malsupra

no, nu nu

Nobelova cena f Nobel-premio

noblesa f nobleco, lidé elito, hanl. kremo de

la societo

noc f nokto, # dobrou ~! bonan nokton!, v

~i nokte

nocleh/ m tranokto, nokta ripozo, ~árna f

dormejo, tranoktejo, litluejo, paslogxejo

nocovat ned. nokti, tranoktadi

noční nokta, ~ můra děsivý sen kosxmaro

nočník/ m urinujo, noktovazo, noktujo, pis-

poto, ~ová židle feksegxo (hovor.)

Noe/ m náb. Noa, ~mova archa la arkeo de

Noa, ~movo potomstvo n naskitaro de

Noa, Noaidaro

noetika f noetiko

Noh m myt. grifo

noha 196

noha/ f končetina anat. gambo, střední část s

lýtkem kruro, nárt a chodidlo piedo, bot.

hgxibu stipo, brodivých ptáků stilzo, nábytku

piedo, spodní část něčeho piedparto, plo-

chá ~ platpiedo, vzhůru ~ma renver-

s(it)e, v nohách piedflanke, # v nohách

postele cxe piedparto de lito, ani ~ expr.

absolute neniu, ~ pracovního stolu kruro

de stablo, nastavit někomu nohu faligi

~ma sidi krurkruce

nohavice f pantalontubo, krurumo (de pan-

talono)

nohejbal m flugkikado

nokturno n hud. nokturno

nomád m, nomado

nomenklatura f nomenklaturo

nominální ekon. nominala

nominativ m nominativo

nominovat ned. i dok. nomumi

nona f hud. nauxno

nonet m hud. nauxo

nonius m tech. stupnice noniuso, verniero

nopál m bot. nopaleo

Nor/ m norvego, ~sko n zeměp. Norvegio,

norština la norvega (lingvo)

nora f terkavo, liščí ~ vulpokavo, vulpejo

norek m 1 zool. americký vizono, ~ evrop-

pelto

Norimberk m zeměp. Nurenbergo

norm/a f normo, výkonnostní ~a labor-

kvanta normo, ~ativní norma, lauxnorma,

~ový norma, ~ovat ned. normigi, mat.

normumi

normál/ m normalo, ~a f stav., mat. norma-

lo, ~ní normala, ~nost f normaleco

normalizov/ání n samnormigado, tech. nor-

migado, ~at ned. samnormigi, tech. nor-

migi

Norman/ m hist. normano, ~die f zeměp.

Normandio

nořit ned. mergi, ~ se mergigxi

nos/ m nazo, ~atý grandnaza, # mít dobrý

~ gxuste antauxvidi

nosič m osoba portisto, odb. portanto, lék.

vehiklo, zařízení portilo, tech. subtenilo,

anat. atlaso, automobilový ~ surtegmenta

platformo (de auxtomobilo), ~ zavazadel

bagagx(o)portisto, pakajxportisto, za-

vazadlový ~ pakajxportilo, ve voze bagagxo-

rako, ~ nosítek brankardisto

nosit ned. porti, oblékat si surhavi

nositel/ m portanto, zvl.biol. portanto, ~ ceny

premiito, ~ Nobelovy ceny Nobel-pre-

miito, nobelpremiito, ~é m pl. vehikloj, #

~é myšlenky jsou slova vehikloj de pen-

so estas vortoj

nosítka n pomn. portilo, pro nemocné bran-

kardo

nosní, nosový naza, ~ hlen nazmuko

~ latistrabo, předpjatý ~ prestrecxita bal-

ko

nosn/ost f kargokapablo, portkapablo, porti-

vo, ~ý porta, apoga, subtena

nosohltan m anat. nazofaringo

nosorožec m rinocero,

nosovka f lingv. nazalo

nostalgie f nostalgio, hejm(en)sopiro

nóta f polit. noto

nota f hud. (muzik)noto, plena noto

notář/ m notario, ~ství n notariejo, notaria

ofic(ej)o

notes m notlibro, notkajero

noticka f konciza / jxurnala sciigo

notný abunda, (tre)ega

notorický všeobecně známý rondfama, nena-

mensogisto

notov/ý (muzik)nota, ~é linky liniaro, ~é

písmo muzika notacio, ~ý sešit muzi-

k(o)kajero

nouz/e f mizer(ec)o, povreco, # o práci není

u nás ~e laboro cxe ni ne estas objekto de

manko, v případě ~e en kazo de neceso /

malhavi ion, havi mankon de io

nouzov/ý dangxerkaza, krizokaza, paneosa-

va, ~á brzda dopr. dangxerbremso, kriz-

okaza bremso, ~ý východ krizokaza eli-

rejo, savelirejo, sekuriga elirejo, ~é při-

stání let. necesalterigxo

197

nýt

nov m astr. novluno, ~a f astr. novo

Nová Guinea f zeměp. Nova Gvineo, Novgvineo, Papua, stát

Papulando

Nová Země f souostroví Novtero

nováček m voj. novulo, rekruto

novátor/ m novisto, noviganto, ~ství n novismo, novigado

novela f lit. novelo, práv. ~ / novelizace f zákona

legxamendo, legxa amendo

novic m novulo, náb. novico

novin/(k)a f novajxo, ~ář m jxurnalisto, publicisto, ~y pomn.

f gazet(ar)o, deník jxurnalo,

jxurnalismo

novodobý moderna, novtempa

novokřtěnec m náb. anabaptisto

novoluní n novluno

novomanžel/ m novedzo, ~é pl. m novgeedzoj, ~ka f novedzino

novoroční novjara, ~ pozdrav Novjara salut(kart)o

novost f noveco

novotář/ m novigemulo, ~ství n novismo

novotvar m lingv. neologismo, lék. tumoro

novověk m novepoko, nova / moderna epoko, nuntempo

novověrec m náb. prozelito

Nový Foundland m ostrov Novlando

Nový York m zeměp. Nov-Jorko, Novjorko

Nový zákon m Nova Testamento

Nový Zéland m zeměp. Novzelando, Nov-Zelando

nozdra f naztruo

nož/ka f piedeto, číše fusto, ~ní pieda, krura, ~ní páka

pedalo

nu(že), no nu

nuanc/e f nuanco, ~ovat ned. i dok. nuanci

nucen/ý dev(ig)a,(al)trudita, chování afekt(it)a, ~é práce

práv. punlaboro, ~á správa se-

kvestro

nud/a f enuo, tedo, ~ně enue, ~ný enuiga, znuděný enua, # ~ná

přednáška enuiga / malvi-

va prelego, ~it ned. enuigi, unavovat tedi, ~it se enui

nudis/mus m nudismo, ~ta m nudisto

nudle f široká nudelo, vlasová vermicxelo

nugát m gastr. nugato, migdalmielajxo

nukle/ární fyz. nuklea, ~on m nukleono, ~ový nuklea, ~ová

kyselina nuklea acido, ~us m

biol. nukleo, cxelkerno

nulpunkton, ~ový nula, ~ový

bod nulpunkto, ~tý nula, ~tý poledník nulmeridiano

nuncius m náb. nuncio

nůše f dors(o)korbo

nutit ned. devigi, trudi, # nutí nás okolnosti cirkonstancoj

nin urgxigas, nutící k zamyš-

lení pensiga

nutkav/ý obseda, ~á představa lék. obseda halucino

nutn/ě urgxe, nepre, # z toho ~ě vyplývá el tio neeviteble

sekvas, ~ost f neces(ec)o, ~ý po-

třebný neces(eg)a, nemalhavebla, nepre bezon(at)a, rozhodný

nepra, enda, # učinit na-

prosto ~ým neprigi, je ~o estas necese, oni bezonas

nutrie f zool. kojpo

nuzák m malricxegulo, povrulo, almozulo

nuzný mizera, povra, tre malricxa

nůž m trancxilo, chirurgický skalpelo, kapesní

posxtrancxil(et)o, preparační sekcilo, roubovací

greftilo, zavírací ~ klaptrancxilo, # ~ se otupil trancxilo

malakrigxis

nůžky f pomn. i sport. tondilo, ~ na nehty ungotondilo, ~ na

plech cxizojo, ladotondilo, ~

na živý plot heřtondilo, stucilo

ný název písmene řecké abecedy ni

nýbrž sed, male, kontrauxe

~ové punčochy nilon-

sxtrumpoj

nymfa f myt. nimfo

nynějš/ek m nun(temp)o, do ~ka gxis nun, od ~ka ekde nun, ~í

nun(temp)a

nyní nun, ~ už ne jam ne

nýt/ m nito, ~ování n nitado, ~ování za studena frida nitado,

~ovací, ~ový nita, ~ovací

kladivo nitilo, ~ový spoj nitajxo, nitkunligo, ~ovačka f

nitmasxino