M

má 1 sloveso li / sxi / gxi havas, ~ to hodnotu

dvou dolarů tio valoras du dolarojn, ~ to

svůj čas tio havas sian tempon, ~ zálibu

ve hře v šachy li estas inklina por sxaklu-

do, ~ dáti ekon. název kolonky ve výkazu de-

beto 2 zájmeno má, moje mia

macarát m zool. proteo

macatý vastkorpa, korpulenta

mace/cha f duonpatrino, ~šský duonpatri-

neca

macer/ace f macerado, ~át m macerajxo,

~ovat ned. chem. maceri

maces m gastr. maco

maceška f bot. violo, hovor. penseo, zahr.

jovka sxmirvursto

Macchiaveli m Makiavelo, m~smus m ma-

kiavelismo

mač m matcxo, ludbatalo

máčet ned. ponořením trempi, vlhčit malse-

kigi, vyluhovat maceri, gastr. v octu, víně aj.

marini

máčka f bot. eringio

mačkanice f interprem(igx

)o, interpusxigxo

mačkat ned. papír, látku cxifi, ruku premi, ~

citrón m (el)premi citronon, ~ se ned. v

tlačenici interpremigxi, sin premi, o látce

cxifigxi, farigxi cxifita

Madagaskar m zeměp. Madagaskaro

maďal m bot. hipokasxtano

Maďar/ m hungaro, madjaro, ~sko n zeměp.

Hungario

Madeira f zeměp. Madejro, víno madejro

madlo n zvl. sport. apogrelo

Madona, madona f zvl. um. Madono

madras m text. madraso

madrigal m lit., hud. madrigalo

mafie f mafio

mág m mago

magazín m časopis magazino

magi/e f magio, ~cký magia

magistr/ m magistro, ~át m městský úřad ma-

gistrato, budova magistratejo

magistrála f dopr. cxeflinio

magma/ n geol. magmo, ~tická hornina

magmajxo

magnát m magnato, grandsinjoro

magnet/ m magneto, permanentní ~ dauxra

magneto, ~ismus m magnetismo, ~izovat

ned. magnet(ig)i

magnetick/ý magneta, ~á střelka m. nadlo,

~é jádro kerno de magneto, ~é pole m.

kampo, ~ý tok m. flukso

magnet/it m, ~ovec m geol. magnetito

magnetofon/ m magnetofono, sondbendapa-

rato, ~ový magnetofona, ~ová páska

sonbendo

magnézi/e f chem. magnezo, ~um m ma-

gnezio

149 málo

magnezit m magnezito

magnolie f bot. magnolio

mahárádža m maharagxmáchat ned. mávat svingi, ~ prádlo gargari

tolajxon, ~ si nohy bani piedojn

machinace f, pl. intrigo(j), mahxinacio

máj/ m majo, ~ka f , ~e f majarbo, První ~,

svátek Prvního ~e Majfesto, ~ový maja

maják m lumturo

majestát/ m Majesto, ~ní majesta, sublima,

~ní velehora sublima montego

majet/ek m havajxo, posedajxo, práv. propra-

jxo, propriet(ajx)o, práv. souhrn aktivo, mo-

vitý ~ek movebla / transportebla havajxo /

posedajxo, propadlý ~ek práv. kadu-

kigxinta havajxo, ~kový (pri)havajxa, ~ník m

havanto, posedanto, proprietulo, ~ný

ricxa, bonhava, (finance) bonstata

majitel/ m posedanto, roprietulo, mastro, ~

domu domposedanto, dommastro, ~ův

mastra

majka f zool. meloo, melvo

majolenka f hovor. belulino, cxarmulino

majolika m výrobek majoliko

majonéza f majonezo

major m voj. majoro

majorán/ m, ~ka f bot. origano majorana,

majorano

majorát m hist., práv. majorat(bien)o

majordom m majordomo

majorit/a f (lit.) plimulto, majoritato, ~ní de

plimulto, zvl. mat. majxora

májovka f bot. kalocibo gamboza, gambozo

majuskule f lingv., typo. majusklo

mák m papavo, vlčí ~ hovor. papaveto, zrn-

ko ~u papavero

makadam m stav. makadamo

makadlo n anat. hmyzu tentaklo

makarón m makaronio

makat ned. 1 hmatat palpi 2 pracovat (hovor.,

expr.) labor(eg)i

Makedon/ec m macedono, makedono, ~ie f

zeměp. Makedonio, Macedonio

maketa f skulpta skizo

makista m povstalec makisano

makléř/ m ekon. makleristo, ~ský makle-

r(ist)a

makov/ec m gastr. papavkuko, ~ice f papa-

vofrukto, kapsulo de papavacoj

makrela f skombro

makro/ n, ~instrukce f, inf. makro(instruk-

cio)

makrobiotika f gastr. makrobiotiko

makrokosmos m makrokosmo

Malá Asie f zeměp. Malgranda Azio, Mal-

grandazio, Anatolio

Malaga f zeměp. Malago

malachit m geol. malahxito

Malaj/sie f zeměp. Malajzio, ~ec m malajo

malárie f malario

malátn/ost f feblo, langvoro (lit.), ~ý senfor-

ta, febla, laca, malvigla

malba f malířství arto de pentrado, pen-

tr(o)arto, činnost pentrado, obraz pentrajxo,

nátěr (farba) kaolinajxo, kalkajxo

malebný pentrinda, pitoreska

málem preskaux

malér m malagrablajxo, akcidento

Malgašská republika f Malagasxa Respu-

bliko

Mali zeměp. Malio

malíček m etfingro, la eta fingro

maličk/o iom(et)e, od ~a de infanagxo, de la

beba agxo, ~ost f bagatel(ajx)o, malgravajxo,

sensignifa afero, ~ý eta, nana, liliputa,

miniatura, m dítě etulo, bebo

maligní lék. maligna, malbonprognoza

malichern/ost f bagatelo, ~ý pedanta, baga-

tel(em)a, harfendema, malvastanima

malík m malgranda fingro, etfingro

malin/a f frambo, ~í n, ~ík m frambuj(ar)o,

framboarbusto, ~ový framba

malíř/ m pentristo, pokojů (mur)kolorigisto,

murfarbisto, ~ský pentrista, kolorigista,

~ství n pentroarto, pikturo, řemeslo kolo-

rigista / farbista metio

málo/ malmulte, nesuficxe, za ~ poděkování

ne menciinde, ~co apenaux io, rare io,

~kde rare ie, malmultloke, ~kdo rare iu,

apenaux iu, preskaux neniu, ~kdy rare iam,

apenaux iam, ~který apenaux iu, ~kteří ne-

multaj, ~mluvný neparolema

maloasijský

150

maloasijský malgrandazia

maloburžoazie f etburgxaro

málokde malmultloke, preskaux nenie

málokdo, málokterý ne multaj, preskaux

neniu

málokdy malofte

maloměst/o n eturbo, ~ský eturba, provinca

maloměšťá/k m etburgxo, ~cký etburgxa

málomluvný silentema, vortsxparema

malomoc/ný lepromalsana, člověk leprulo,

~enství n lepro

malomysln/ý slabý, bojácný senkuragxa,

timema, bez duševní síly etanima, perdinta

fidon / esperon, rezignacia, ~ost f mal-

aplombeco, rezignacio, etanimeco, ~ět

ned. senkuragxigxi, rezignacii

maloobchod/ m etkomerco, pomalgranda

komerco, ~ní etkomerca, detalkomerca,

~ník m etkomercisto, detalisto

maloprůmysl m etindustrio

malorážní etkalibra

malorolník m etbienulo, etkamparano, ter-

malricxa / etparcela kamparano / kampulo

malost f malgrandeco, přen. etanimeco, se-

nambiciemo

malov/at ned. pentri, portrét portreti, kreslit

místnost murfarbi, ~at kvašem guasxi, ~at

temperou temperi, ~at se ned. sxminki sin,

~ání n pentrado, ~aný pentrita, kolorigita,

bildigita, portretita

malověrný nekredema, pesimisma, malfi-

dema

malovýroba f etproduktado

malozemědělec m etagrokulturisto, etbienu-

lo

malta f mortero

Malta f zeměp. Malto

maltáza f chem. maltazo

Maltéz/an m Maltano, ~ský maltana

maltóza f chem. maltozo

malvaz m malvazio, dolcxa (greka) vino

malverzace f práv. malversacio

tem etkreska, prodej v malém vendo po

detale

Malý Vůz m astr. Malgranda Urs(in)o, Ur-

sido

máma f hovor. (někdy i neuctivě) panjo

maminka f panjo

mámit ned. vábit logi, svádět tromp(log)i,

tent(ad)i, omamovat svenigeti

mamlas m hanl. ulacxo, krudulo

mamon/ m mamono, monadorado, ~ář m

avidulo, ~ský trosxparema

mamut/ m mamuto, ~í i přen. mamuta

man m hist. vasalo

Máňa f Manjo

mana f manao

maňásek m gantpupo

manažér m sport., um. kontraktisto, div. im-

presario, obch. managxero, afergvidisto

mandarín m mandareno

mandarínka f mandarino

mandát m práv., polit. mandato

mandel m dekkvino

mandelinka f (bramborová) zool. leptino-

tarso, hovor. terpomskarabo, koloradoskara-

bo

mandibula f anat. mandiblo

mandl/ m kalandrilo, gladmasxino, ~ovací

kalandra

mandl/e f 1 anat. tonsilo 2 bot. migdalo 3

bot. jádro amando, zánět ~í tonsilito, vy-

nětí ~í lék. tonsilektomio, ~oň f amigdalo,

hovor. migdalarbo, ~ový migdala, ~ový

koláč křupavý migdalkuko, ~ový krém ga-

str. frangxipano

mandlovat ned. prádlo kalandri

mandolína f mandolino

mandragora f mandragoro

Mandžu/sko n hist. zeměp. Mancxurio, Man-

cxurujo, ~ové m pl. mancxuroj

maně lit. pretervole, senintence

manekýn/ m virmanekeno, ~ka f maneke-

nino, modelino, ~(ka) krejčovská figurina

manekeno

manévr/ m manovro, ~ovat ned. manovri,

lodí luvi

mangan m chem. mangano, ~istan m dra-

selný kalia permanganato

151 marón

mango/ n bot. plod mango, ~vník m man-

gifero, hovor. mangoarbo

manchester m viz manšestr

Manchester m zeměp. Mancxestro

maniak m maniulo

mánie f manio

manifest/ m manifesto, ~ace f manifestacio,

~ovat ned. manifesti ( něco ion), manifes-

tacii (za něco / proti něčemu por / kon-

traux io)

manihot m bot. manihoto

manicheismus m manihxeismo

manikérka f, manikýrka f manikuristino

manikúr/a f manikuro, manflego, souprava

ungilaro, provádět ~u manikuri

Manila f zeměp. Manilo

manipul/ovat ned. manipuli, rukama man-

uzi, provádět operace operacii, ~ace f ma-

nipulado

manko n manko, deficito

manometr m manometro

mansarda f mansardo

manství n hist.1 poddanost vasaleco 2 statek

tenuro 3 léno feuxdo

manšestr/ m mancxestro, ~ový mancxestra

mantinel m hokejový hokebarilo, kulečníkový

bilardotabla rando

mantisa f mat. mantiso

manuál/ m hud. (man)klavaro, zast. příručka

kompendio, ~ní (per)mana

manuskript m manuskripto

manýr/a f rutino, (sintena) maniero, zvl.

hanl. (malbona) konduto, ~ismus m um.

manierismo, hanl. rutinismo

manžel/ m edzo, ~é pl. geedzoj, ~ka f ed-

zino, ~ský geedza, edzeca, zapuzení ~ky

repudio, ~ské dítě legitima / edzeca ido /

infano, ~ství n edzeco, (ge)edzigxo, for-

mální ~ství blanka edzeco

manžeta f manumo, ~ na kytici bukedingo,

~ rukávu klapo de maniko

Maor m maoro

(sur)mura mapo, silniční ~ sxosemapo,

stratmapo, ~ na spisy paperujo, foliujo,

aktujo, kajerujo

mapov/at ned. mapi, kartografi, ~ání n kar-

tografado, kartografio

marasmus m menskadukeco, marasmo

marast m marcxajxo

kuro

marcipán m marcipano

Marek m Marko

margarín m margarino

mariánský náb. de Maria, honore al Maria,

Maria-kulta

mariáš m karetní hra brisko

Marie f Mario, Maria

marihuana f marihxuano

marína f nám. loďstvo militsxiparo, námoř-

nictvo maristaro

maringotka f logxeja postveturilo, domve-

turilo, obytný přívěs logxveturilo

marin/ovat ned. marini, ~áda f marinajxo

marioneta f div. marioneto

marka f značka, měna marko, německá ~

germania marko

markantní karakteriza, rimarkebla; okul-

frapa

markazit m geol. markazito

Markéta f Margareta, Margarito

marketerie f marketro, viz též intarzie

marketing m ekon. marketado

markrab/í m mar(k)grafo, ~ství n mar(k)-

graflando

markýz m markizo

marmeláda f marmelado

marn/ý vana, senrezulta, sensukcesa, sen-

efika, senutila, ~á námaha perdita peno,

~ě vane, ~ost f vanajxo, vaneco, # ~ost

nad ~nost vanajxo de vanajxo

márnice f kadavrejo

marni/t ned. utrácet malsxpari, promarňovat,

kazit disipi, ~vý vant(em)a, frivola, ~vost f

vantajxo, vanteco, frivoleco

marnotratný elspezema, malsxparema, roz-

mařilý prodig(em)a, ~ syn prodig(ant)a filo

Maro/ko n zeměp. Maroko, m~cký maroka,

~kán m marokano

marón m plod marono, strom maronarbo,

maronujo

Mars 152

Mars m astr.., hist. Marso

Marseillaisa f Marseljezo

Marseille f zeměp. Marsejlo

maršál m marsxalo, polní ~ feldmarsxalo

Marta f Marta

Martin m Marteno

martyr m lit. martiro

Maruška f Marinjo

marxis/mus m marksismo, ~ta m marksisto,

~tický marksisma, marksista

máry f pomn. cxerkportilo

Mařenka f Manjo

mařinka f bot. asperulo

mařit ned. kazit, ničit detrui, neniigi, ztrácet

perdi, marnit vanigi

masa f hmota maso, dav, zástup homamaso

masakr/ m masakro, amasbucxado, ~ovat

masakri

masáž f masagxo, frotado

máselnice f buterigilo

masér/ m masagxisto, ~ka f masagxistino

masírovat ned. masagxi, ~ svaly knedi musko-

lojn

masitý karnoplena, karnohava, karnoza,

karn(odik)a

masív/ m masivo, ~ní masiva, solida, kom-

pakta, fortika

mask/a f 1 škraboška masko 2 osoba maski-

to, ~ér m sxminkisto, ~ování n zvl. voj. ka-

muflado, věc k kamuflajxo, kamuflilo, ~o-

vat ned. (kasx)maski, voj. kamufli

másl/o n butero, chléb s ~em buterpano, #

má ~o na hlavě li havas ion kasxindan, li

ne estas senkulpa, vše šlo jako po ~e cxio

iris kiel sur b., cxio iris glate

masný vianda

maso živé, anat. karno, gastr. viando, drů-

beží ~ birdajxo, hovězí ~ bovajxo, libové ~

magra viando mražené ~ frostigita viando

skopové ~ sxafajxo, srnčí ~ kapreolajxo,

dajxo, tučné ~ grasajxo, uzené ~ fumajxita

viando, vepřové ~ porkajxo, ~ z hrudi pr-

síčka brustajxo

masochismus m lék. masohxismo

masojídek m viandmangxulo

masopust/ m karnavalo, ~ní úterý Karnava-

la Mardo

masový masný vianda, hromadný amasa, ma-

sitý karnoza, ~ knedlíček v. buleto, knelo

masožrav/ec m karnovorulo, karnomangxulo,

~ý karnomangxa, karnovora, ~á rostlina

insektovora planto, ~ci m pl. zool. karnovo-

ruloj

mast f lék. ungvento, sxmirajxo

mást ned. erarigi, konfuzi, trompi, mistifiki,

~ se konfuzigxi, erari

mastek m geol. talko, tuček steatito

masti/t ned. grasi, ~dlo n grasajxo

mastn/ý gras(makulit)a, grasita hovor. drahý

multekosta, přen. pipra, ~é kyseliny chem.

grasaj acidoj

mastodont m geol. mastodonto

masturb/ace f masturb(ad)o, onanismo,

~ovat ned. masturbi

maškar/a f 1 maškarní osoba (vest)maskito

2 obluda ulacxo, monstro 3 maškarní jev, též

~ áda f maskerado, ~ní mask(erad)a, ~ní

ples kostumbalo, maskobalo

mašle f (har)banto, rubando, rubanda nodo,

# dvě smyčky ~ du bukloj de banto

máť f (lit.) patrino

mat šachy přísl. per mato, f mato, dát ~ ma-

tigi, dostat ~, ~ovat mati, ~ový en mato

máta f bot. mento, ~ peprná pipromento

matador m zápasník i význačná osoba ma-

tadoro

maté n neskl. nápoj mateo

máte sloveso vi havas, # ~ nějakou po-

chybnost? cxu vi havas ian dubon?

mateční patrina, fonta, ~ ryba reprodukta

fisxo

matečný: ~ louh m chem. resta likvajxo

Matěj m Matiaso

matemati/cký matematika, ~k m matemati-

kisto, ~ka f matematiko, aplikovaná /

užitá ~ka aplika matematiko

matení n erarigado, konfuzado

materiál/ m materialo, apretovaný ~ apre-

tajxo, elastický / plastický ~ elasta / plasta

m., ~ní, ~ový materiala

materialismus m materiismo, prospěchářství

materialismo

mateř/ství n patrinigxo, ~ština f gepatra /

hejma lingvo

mateřídouška f serpil(timian)o, timiano

serpila

mateřsk/ý patrina, ~ý jazyk gepatra lingvo,

infangxardeno, ~é znaménko denaska ma-

kulo

matice f tech. sxrauxbingo, mat. matrico, ko-

runková ~ krenela sxrauxbingo, křídlatá /

křídlová ~ aletsxrauxbingo, přítužná / po-

jistná ~ tech. riglilo de sxrauxbingo

sxrauxbinga sxlosilo

matička f, matinka f patrinjo

matiné n neskl. matensoleno, matineo

matinka f panjo

matka f patrino, tech. sxrauxbingo, M~ Boží

Patrino de Dio, Di-Patrino, Madono, ne-

vlastní ~ duonpatrino, osamělá ~ solpa-

trino, svobodná ~ frauxlina / needzinigxinta

patrino, včelí ~ (abel)legxino

matlavý sxmirmola

matn/ý bez lesku senbrila, nebrila, malbrila,

nevýrazný malklara, mdlý febla, senforta, ~ě

malklare, ~ě se lesknout brileti

mátoha m fantomo, přelud hximero

matoucí konfuziva

Matouš m Mateo

matovat ned. matigi, viz též mat

mátožný hximereca

matrace f matraco, nafukovací ~ blov-

matraco

matriarchá/t m matriarkeco, ~lní matriarka

matrice/ f odb. matrico, vytvořit ~i stereo-

tipi, klisxi, matrici

matrika f registro, matrikulo

matrona f matrono

matur/itní abiturienta, ~itní vysvědčení a.

diplomo, atesto pri matureco, ~ita f, ~itní

zkouška a. ekzameno, ekzameno pri matu-

reco, ~ant m abituriento, ~ovat ned. subigxi

al a. ekzameno, trapasi abiturientan ekza-

menon, maturigxi

Maur m mauxro

mauzoleum n mauxzoleo

mávat ned. svingi (čím ion), ~ křídly flugi-

li, ~ na pozdrav mansaluti (někomu iun),

mansvingi

mávnutí n svingo

maxim/um n maksimumo, plejo, ~ální ma-

ksimuma, # vypnout tvořivé síly na ~um

strecxi gxis plejo la kreokapablojn

maxima f fil. maksimo

maz m, mazivo, n, mazadlo n tech. lubri-

kajxo, sxmirajxo, kloubní ~ anat. sinovio,

kožní ~ anat. sebumo, ~adlo na obuv ci-

ro, ušní ~ cerumeno, orelvakso, ~ací sxmi-

ra, ~ací lis lubrika pistolo, ~ací olej lub-

rika oleo, lubrikoleo, ~ač m sxmiristo,

~áček m sxmirilo, lék. ungventilo

máz m stará dutá míra pajnto

mazal m skribacxulo, špatný malíř fusxpentris-

to, tvar slovesa li skribacxis

mazanec m babao

mazánek m dorlotata infano, karesinfano,

karesato

mazání n 1 stroje lubrikado, sxmir(ad)o 2 lék.

věc linimento, ungvento 3 viz maz

mazanice f obraz mispentrajxo, kicxo, pen-

trajxacxo, kresba misdesegnajxo

mazaný 1 ošetřený mazem lubrikita, sxmirita

2 lstivý ruz(eg)a, vychytralý ruzeta, ruzlerta,

rafinita

mazat ned. sxmiri, grasi, tech. lubriki, mast-

kem talki, nedbale psát skribacxi, znečišťovat

malpurigi, stírat forvisxi, skrapi gumou

gumskrapi, forgumi, ~ dehtem gudri, ~

mastí ungventi, balzami, ~ olejem olei

mázdra f anat. membrano, blána ze střev

bauxdrucxo

mazel , mazlík, mazlíček m dorlotemulo

mazlavý sxmireca

mazlit se ned. karesi (s někým iun), hýčkat

dorloti (iun)

mazni/ce f lubrikilo, ~čka f lubrikilo,

sxmirilo

Mazovsko n zeměp. Mazovio

mazurka f mazurko

maž! lubriku!

mdlý 154

mdl/ý febla, malforta, laca, malvigla o barvě

pala, senbrila, ~é pohyby lantaj movoj,

~ý rozum inerta spirito

mdlob/a f sveno, # ve ~ách sven(int)e,

padnout do ~ sveni, fali svene

mé mia, miaj, viz též moje, ~ druhé já mia

alia memo

meandr m meandro

mecenáš m mecenato

meč/ m glavo, po ~i laux vira linio, agnata,

příbuzný po ~i parenca patrolinie, a-

gnato, ~ovitý glavoforma, glavosimila

meč/et ned. meki, o zvířatech (kapro) bleki,

~ení n blekado

mečík m bot. gladiolo, malý meč glaveto

mečíř m hist. glavoforgxisto

mečoun m zool ksifio, hovor. spadfisxo

měď f kupro

med/ m mielo, ~ový miela, ~ový hlas miela

vocxo, ~ový koláč miela kuko, ~ová plás-

tev cxelaro

mu iun)

medailon m medaliono

medák m (hovor.) burdo

měděn/ka f chem. verdigro, aerugo, ~ý kupra

měděnec m kupra kaldrono, fornakvujo

mediální 1 lingv. substantiveca, mediala, #

posadit se je tvar mediální sidigxi estas

medialo, 2 anat., lék. alcentra 3 viz též

médijní

medián m mat. mediano

medianta f hud. medianto

medi/cína f věda medicino, hovor. lék medi-

cinajxo, ~k m studento de medicino, medi-

cinstudento

medicinbal m sport. pezpilko

medit/ace f medito, ~ovat ned. mediti

mediteránní mediteranea

médi/um n 1 spiritistické mediumo 2 lit. pro-

středí medio 3 lingv. medialo, ~jní 1 me-

diuma 2 media 3 viz mediální 1

medle lit., zast. do

medonosný mieldona

medovina f medo, trinkmielo, mielakvo,

mielvino, lit. medo

meduňka f bot. meliso

medúz/a f meduzo, ~ovci m pl. meduzoj

medvěd/ m urso, lední ~ arkta / polusa /

blanka urso, ~ice f ursino,Velká M~ice

astr. Granda Ursino, medvídě n ursido

mega/ násobková jednotka SI mega/, 106,

značka M

megalit m hist. megalito

megaloman m famemulo

megera f pej. megero

mech m musko, hebký ~ plusxeca m.

měch m pytel felsako, kovářský (balgo)blovi-

lo, zařízení balgo, varhan blovilo

měchačka f gastr. knedilo

mechani/cký mehxana, mekana, týkající se

mechaniky mehxanika, ~k m mehxan(ik)isto,

~ka f stroje mehxanismo, věda mehxaniko,

~zace f mehxanizo,

mechani/smus m movilaro, ~smus hodi-

n(ek) movilaro de horlogxo, ~zovat ned.

mehxanizi, mekanizi

mechovatět ned. muskokovrigxi

mechovec m zool. briozoo

mechtle n pl. neskl. hovor. negocacxo, intrigoj

měchýř/ m anat. veziko, rybí nagxveziko, žlu-

čový kolango, močový ~ urina v., urinve-

ziko, zánět močového ~e kistito, žlučový

~ galveziko

měchýřek m anat. veziketo, lék. foliklo

měj! sloveso havu!, ~ se dobře! fartu bone!

mejdan m slang. distra / amuzigx

a vespero

měkce mole

měkčit moligi

měkk/ý mola, ~ý vřed mola sxankro, ~ý vý-

růstek anat. karunklo, ~o, ~ce mole, #

vejce na ~o mole kuiritaj ovoj, bylo mu

na ~o li sentis sin sentimentala, ~ost f mo-

l(ec)o

měkkýš m molusko

měknout ned. moligxi

mekot m (kapro / sxaf)blek(ad)o

měkoučký, měkounký sxvelmola, moleta,

tre /agrable mola

mela f (hovor.) tumulto, hxaoso

Melanésie f zeměp. Melanezio

155 Mesiáš

melancholi/e f melanhxolio, melankolio,

~cký melanhxolia, melankolia, ~k f melan-

koliulo

melanin m melanino

Melbourne m zeměp. Melburno

mělce malprofunde

mělč/ina f malprofundajxo, pevninská sxelfo,

~it ned. malprofundigi

grundpliboniga, ~ční příkop drenfosajxo,

akvodukto

melivo n muelajxo, muelgreno

mělk/ý malprofunda, talíř plata, přen. su-

prajxa, senenhava, ~ost f malprofundeco,

přen. supreco

mělnit ned. pisti, pulvorigi

melodi/e f melodio, ~cký melodia

melodram m melodramo

melouch m (hovor.) privata kromlaboro,

flanka laboro

meloun m melono

Meluzína f myt. silf(in)o, m~ f ventmugx(a-

d)o

membrána f biol., tech. membrano, tech. na-

př. telefonu diafragmo

memento n lit. rememor(ig)o, admono, a-

verto

memorandum n memorando

memoriál m memorialo

memorovat ned. lerni parkere, parkerigi

měn/a f mono, monsistemo, valuto, ~ový

mona, monsistema, valuta, ~ová reforma

monreformo, ~ systém monsistemo

měňavka f amebo

mendelismus m mendelismo

méně/ malpli(multe), ~cenný malplivalora

menhir m hist. menhiro

měnič m konvertilo, ~ proudu el. inversi-

gebla ondigilo, konvertilo de kurento

meninga f anat. meningo

meniskus m anat., fyz. menisko

pasxosxangxi, ~t se sxangxigxi, aliformigxi, varii,

střídat se alterni, ~telný vari(ig)ebla, ~ivý

sxangx(igx

)(em)a, variema

menstrua/ce f menstruo, monatajxo, virina

ordinarajxo, ~ční vložka monata garnajxo

menš/enec m mat. malpliigato, minusato,

~ina f malplimulto, minoritato, národ-

nostní ~ina etna malplimulto / grupo, ~i-

nový minoritata, ~itel m mat. subtrahato

menší malpli granda, pli malgranda, ze dvou

věcí minora

ment/alita f pensmaniero, ~ální mentala

mentor m mentoro

menu n menuo, mangxokarto

menuet m menueto

menza f studenta mangxejo

merenda f maska balo

meridián m astr. meridiano

měrka f mezurilo, mezurinstrumento, lék.,

tech. gauxgxo, ponorná ~ stangogauxgxMerkur m astr. , hist.

Merkuro

merlík m bot. kenopodio, ~ vonný ambro-

sio, ~ hroznový botr(i)o, ~ hroznovitý

botrioido, krasifolio

mermo(mocí) neprege, insistege

měrný fyz. specifa

meruňka f plod abrikoto, strom armeniako

měřic/í mezura, ~í pásmo mezurbendo, me-

zurrubando, ~í přístroj mezurilo, me-

~cký geometria, mezurila, topografia,

~cký bod topografia punkto, ~cká tyč

mezurlato, ~tví n geometrio

měřidlo n mezurilo, mezurinstrumento,

kalibrové ~ kalibrilo, mikrometrické ~

mikrometra kalibrilo

měř/it ned. zjišťovat míru mezuri, mít rozměry

dimensii, longi, alti, largxi, ~it dva metry

havi mezuron de du metroj, ~it teleme-

trem telemetri, ~it kalibrovanou ráži

kalibri, ~ení n mezurado, ~ení dvojím

metrem přen. dumezurila agado, ~itelný

mezurebla

měřítk/o n nástroj mezurilo, míra skalo, v

~u 1:5 en skalo de unu por kvin, úhlové

~o angulmezurilo

mesianismus m mesi(an)ismo

Mesiáš m náb. Mesio; Kristo, Savonto

Měsíc

156

měsíc m astr. těleso luno, satelito, trabanto,

období monato, nový ~ novluno, přibý-

vající / ubývající ~ kreskanta / mal-

kreskanta l., po celé ~e dum multaj mo-

natoj, siderický ~ sidera m., synodický ~

sinoda m.

měsíčn/í monata, luna, ~í fáze lunfazo, ~í

kruh paraseleno, haloo, ~ík m monatga-

zeto, monata revuo, ~ý luna

mést ned. balai

městec m, městečko n urbeto

mestic m mestizo

městka f, městky f pl. lék. variko

měst/o n urbo, hlavní ~o cxefurbo, lázeňské

~o banurbo, přístavní ~o havenurbo,

rodné ~o gepatra urbo, naskigx

urbo, ~ys m

urbeto

měšec m burso

mešita f moskeo

mešk/at ned. restadi, prokrastigi, ~ání n res-

tado, prokrastigo

mešní náb. mesa, ~ kniha misalo, ~ roucho

mesrobo, ornato

měšťá/cký burgxa, ~k m burgxo, šosák, zpá-

tečník eturbano, snobo, ~ctví n burgxeco,

eturbaneco, burgxa snobeco

měšťan/ m obyvatel města urbano, ~ský ur-

b(an)a, ~ství n hist. burgxeco, ~stvo n burgxa-

ro

meta f celo

metafora f metaforo

metafyzika f metafiziko

metalurgi/e f metalurgio, ~cký metalurgia

metamorfóza f metamorf(oz)o

metan m metano

metař/ m (strat)balaisto, ~ský vůz balama-

sxino

met/at ned. jxeti, obilí spikigxi, zametat balai,

~at blesky fulm(otondr)igi, ~at kozelce

sport. kaprioli, fari transkapigxojn, ~ení n

balaado, ~ací jxeta

metelice f negxblovado

meteor/ m astr m.eteoro, ~it m astr. meteori-

to, kamenný ~it aer(o)lito, aerosxtono,

~oid m astr. meteoroido

meteorologi/e f meteo(ro)logio, ~cký me-

teorologia, ~cké zprávy veterinformoj, ve-

terbulteno

metod/a f metodo, ~ický (laux)metoda, me-

todika, ~ika f obor metodiko, soubor me-

tod metodaro, ~ista m náb. metodisto

Metoděj m Metodio

metr/ m metro, čtvereční ~ kvadrata m.,

krejčovský ~ mezurrubando, krychlový /

kubický ~ kuba m., kubmetro, pásový ~

mezurbendo, skládací ~ faldmezurilo,

kunmetebla mezurilo, ~ový unumetra

metrick/ý metra, lit. metrika, ~á soustava

m. sistemo, ~ý cent kvintalo, kilogram-

cento

metro n metroo

metronom m metronomo

metropole n metropolo, cxefurbo

metyl m chem. metilo, ~alkohol m metanolo,

metilalkoholo

Mexi/ko n město Meksiko, stát Meksikio,

~čan m obyvatel města meksikano, obyvatel

státu meksikiano

mez f polní kamp(o)limo, hranice limo

mezanin m interetagxmezek m hino

mezer/a f interspaco, časově intervalo, paux-

zo, nedostatek, chyba manko, mezi slovy /

písmeny spaceto, ~ní interspaca, ~ník m

psacího stroje, klávesnice spacostango

mezi inter, ~ dnem dumtage, dum la tago, ~

jiným interalie, ~ přáteli meze de amikoj,

proběhnout ~ nohama trakuri (tra) inter

kruroj, vybrat ~ žáky elekti el i. lernan-

toj, # být ~ dvěma kameny esti i. martelo

kaj amboso, ceny se pohybují mezi 10 a

15 kronoj la prezoj varias i. 10 kaj 15

kronoj

mezičas m intertempo

mezihra f div., hud. interludo, intermezo

mezikontinentální interkontinenta

mezikruží n cirkla ringo

meziměstsk/ý interurba, ~á ústředna inter-

loka / interurba (telefon)centralo

mezinárodní internacia

meziplanetární interplaneda

157

milostivý

mezitím intertempe, dume ~ co dum

mezní/ lima, ekstrema, mat. limesa, ~k m

(kampa) limsxtono, ~k v dějinách mej-

losxtono / turnopunkto en historio

mezolit m geol. mezolitiko

mezozoikum n geol. mezozoiko

mhouřit ned. oči fermeti / duonfermi (o-

kulojn)

mí název písmene řecké abecedy mi

mi zájmeno viz já, # ona se mi zatím vdala

kaj dume sxi perde por mi edzinigxis

přihrát ~ alludi pilkon, ~ek m pilketo

migréna f migreno

mih m fulmigx

eto, eksvingo

míhat se ned., mihnout se dok. světlo trem-

brili, flirti, glimi, flagreti, kmitat sxanceli,

oscili, balancigxi, vibri, pendoli, pretergliti,

mihotat se ned. vibreti, flagreti, kalejdosko-

pi

mícha f mjelo, prodloužená ~ mjela bulbo,

mjela encefalo

míchací miksa, kirla, ~ tyčinka agitilo

míchačka f miksilo, ~ na beton beton-

miksilo

míchat ned. navzájem miksi, tekutinu agiti,

vířivě kirli, ~ vejce batmiksi ovojn, ~ se

ned. přen. enmiksigxi (do něčeho en ion)

míje/t ned. o čase pasi, nezastihnout maltrafi,

pohybovat se kolem (preter)pasi (někoho /

santa, ~ní n pasado

míjivý pasema

mikro/ podílová jedn. SI mikro/, 10-6, značka

m

mikro/b m mikrobo, ~biologie f mikrobio-

logio, ~bus m mikrobuso, ~deska f gra-

mofonová mikrokanela disko, ~film m mi-

krofilmo, ~fiš m inf. mikroficxo, ~fon m

mikrofono, ~kosmos m mikrokosmo

mikro/metr m mikrometro, ~metrické mě-idlo n mikrometra

kalibrilo, ~obvod m

el. mikrocirkvito, ~organismus m mikro-

organismo, ~procesor m inf. mikroproce-

soro, ~rýha f mikrokanelo, ~skop m mi-

kroskopo

Mikuláš m Nikolao

milá 1 f milovaná amatino, milující amantino

2 viz milý

miláček m karulo, oblíbenec favorato

Milán m zeměp. Milano

míle f mejlo

mile příslovce agrable, ~rád tre volonte

milen/ec m milující amanto, milovaný amato,

záletník am(ajx)isto, ~ci m pl. (ge)amantoj,

milenecká dvojice geamantoj, ~ka f

ama(n)tino, amajxistino, amdonantino

milenium n milenio, miljara datreveno

milený amata, kar(eg)a

milerád tre volonte, plezure, kun plezuro

m

miliarda f miliardo(109)

milic/e f milicio, ~ionář m miliciano

milimetr m milimetro

milión/ m miliono, čtvrt ~u kvaronmiliono,

dva ~y lidí du milionoj da homoj, 3 526

947 korun tri milionoj kvincent dudek ses

milionulo, ~ářský milionula, ~ový mili-

onnombra, ~tina f milionono, ~tý miliona

milíř m lignokarbigejo

militari/smus m milit(ar)ismo ~sta m mili-

taristo, ~stický militarisma, ~zovat ned. i

dok. militarizi

milkov/at ned. se amkaresi, hanl. amajxi, a-

mori, ~ání n kares(ad)o, eroticky amindu-

mado, amajx(ad)o

milník m mejlosxtono, vojkoloneto

milodar m almozo, monofero

milosrd/enství n mizerikordo, ~ný mize-

rikorda, kompatema, ~ná sestra flega /

bonfara fratulino

milost f favoro, zvl. náb. graco, prominutí

trestu amnestio, (pun)pardono, vlastnost

amindeco, kareco, agrableco, udělit ně-

komu ~ amnestii / pardoni iun

milost/pán m sinjora mosxto, ~paní, ~ivá

paní f sinjorina mosxto

milosti/vý gracoplena, afablega, chováním

milostný 158

degna, ~plný zvl. náb. gracoplena

milostn/ý ama, erotický amora, ~á záležitost

f amajxa / amora afero, amafero, ~é dosta-

veníčko n amkunveno, ~é opojení n ame-

brio, ~ý dopis m amletero, ~ý poměr m

amrilato, ~ě am(plen)e

milov/at ned. ami, mít v oblibě / rád sxati, tě-

lesně amori, vroucně amegi, ~at se s ně-

kým (am)kusxi (kun iu), ~ání n amrilato,

tělesné amajxo, ~aný amata

mílový (unu)mejla, mejlodistanca

milý kara, sxatata, hodný milování aminda,

sxatinda, příjemný agrabla, přívětivý afabla,

m karulo, milenec m ama(n)to, milá f milen-

ka ama(n)tino

mim/ m div. mimo, pantomimisto, ~ický

mimika, ~ik m herec ovládající mimiku mie-

nulo, mienvirtuozo, mimikulo, ~ika f

mimiko, mienludo, vyjadřovat se ~ikou

mimi, mimiki

miminko n bebo, vindinfano

dél preter, proti kontraux, bez sen, ~ jakou-

koliv pochybnost ekster cxia dubo, pre-

terpase

mimo příslovce vyjma escepte de, podél prete-

re, lauxlonge, vně ekstere, ~ jiné preteralie,

mimoto kromě kro-

me, plie, krom tio

mimoděk senvole, senscie, senatente, senin-

tence

mimochod/ m amblo, ~ník m amblulo

mimochodec m lit. preterpasanto, osaměle

žijící izolito , izolulo

mimochodem parenteze, interalie, preterire,

(preter)pase, pasante

mimořádn/ý eksterordinara, ekstra, ~ost f

eksterordinareco

mimoškolní eksterlerneja

mimovolný ekstervola, pretervola, senkon-

scia, senintenca, spontan(e)a

min/a f mino, plovoucí ~a flosmino, ~ér m

ministo

minaret m minareto

minc/e f monero, britská zlatá ~e suvere-

no, desetihaléřová ~e dekhelera monero,

drobná ~e etvalora monero, ~ovna f mo-

nerfarejo, i (státní) tiskárna monfarejo

mínění n opinio, veřejné ~ publika / řene-

rala opinio, popolopinio, # ~ se rozchá-

zejí opinioj varias

minerál/ m mineralo, ~ní minerala, ~ní olej

minerala oleo, petrolo, ~ní voda minerala

akvo

mineralog m mineralogo, ~ie f mineralogio

miniatur/a f miniaturo, ~ní miniatura

minigolf m golfeto

minimáln/í minimuma, ~ě minimume

vivtena nivelo

ministerský ministra, ~ předseda premiero,

cxefministro, prezidanto de la registaro

ministerstvo n sídlo ministrejo, úřad mi-

nisterio, ~ financí ministerio pri financoj,

~ vnitra m. de internaj aferoj, ~ za-

ministr m ministro, ~ financí financminist-

ro

ministrant m akolito, mesknabo

mínit ned. pensi, opinii, zamýšlet intenci

minium n chem. minio

mink m zool. vizono

minomet m minjxetilo

minorita f menšina minoritato, m mnich mi-

nor(it)o

minout dok. 1 o čase pasi, přejít kolem preter-

pasi 2 nezasáhnout, chybit (se) misi, mal-

trafi 3 zmeškat malfruigxi

minstrel m hist. menestralo, trobadoro

minul/e pasintan fojon, pasintfoje, ~ost f

pasint(ec)o, estint(ec)o, paseo, ~ý pasinta,

estinta, právě ~ý fresxdata, jxuspasinta, ~ý

čas lingv. preterito, is-tempo

minus mat. minus

minuskule f minusklo

minut/a f minuto, za pět ~ osm kvin minu-

toj antaux la oka, dvacet ~ po osmé dudek

minutoj post la oka, la oka kaj dudek

(minutoj), ~ka f gastr. rapidfara / rapid-

preta mangxajxo, ~ový minuta

miocén m geol. mioceno

159 mišpule

mír/ m paco, trvalý ~ cxiama / dauxra p., o-

bránce ~u pacdefendanto, sjednat ~ kon-

trakti pacon, ~ový paca, pacista, pacifis-

ma, ~umilovný pacama, pacema

mír/a f měření mezuro, údaj(e) o rozměrech

mezurajxo, měřítko mezurilo, skalo, měřidlo

mezurilo, délková ~a m. de longo, o-

blouková ~a mat. arkuso, pásová ~a me-

zurbendo, mezurrubando, úroková ~a

intereza normo, na ~u, podle ~y lauxme-

měrou přen. plenmezure ten nezná pra-

vou ~u li ne estas moderema, li ne scias

limon, uvést na pravou ~u (re)gxustigi, ve

větší míře vastmezure

mirabelka f strom siria pruno, plod mirabelo

moderigi, ~it se ned. mildigxi, kvietigxi, ~icí

kvietiga, ~ost f umírněnost modereco, mí-

rumilovnost, pokojnost pacemo

mírný umírněný modera, nenáhlý facila, klid-

ný milda, pokojný pacema ~ déšť kvieta

pluv(et)o, ~ oheň malakra fajro

míř/it ned. celi, ~ení n celado

mísa f plochá plado, hluboká, pelvo, tele-

rego, bovlo, ~ na omáčku sauxcujo, ~ na

ovoce fruktujo, polévková ~ supujo, bov-

lo por supo, salátová ~ salatujo, zácho-

dová ~ neceseja pelvo, ~ pro nemocné,

nemocniční ~ (lita) fekopelvo

mise f misio

misi/e f náb. misio, ~onář m náb. misiisto,

~jní kříž aj. misia, ~onářský práce aj.

misiista, ~onářská / ~jní stanice misiejo

mísit ned. směšovat miksi, těsto knedi, vířivě

kirli

miska f pladeto, pelveto, kuveto, podšálek

subtaso, polní ~ voj. gamelo, ~ vah pesil-

telero

Mississippi n i f, neskl. řeka Misisipo, stát

Misisipio

Missouri n neskl. řeka Misuro, stát Misurio

místem diversloke, iuloke

místenka f sidloka bileto, lokbileto

lo

místnost f cxambro, kamero, ejo, obytná ~

logxeja spaco, porlogxa ejo, slavnostní ~

solenejo, vazební ~ karcero, arestejo, vo-

lební ~ balotejo

místný konvena, tauxga

zaměstnání laboro, okupo, posteno, část,

díl parto, orgán, instance instanco, předmět

napříč / přes trans(ej)o, transajxo, bez místa

zaměstnání senlabora, ~ činu krimokazejo,

deliktloko, ~ k sezení sidloko, ~ k stání

starloko, ~ narození naskigx

loko, naskigx

e-

jo, ~ odpočinku ripozejo, ~ pro nápis na

medaili ekzergo, ~ přechodného pobytu

provizora logxloko, ~ schůzky rendevuejo,

uprázdněné (pracovní) ~ vaka laborloko

/ ofico, volné ~ libera l., vedoucí ~ gvid-

/ punkto, zaujmout ~ lokigxi

místo příslovce anstataux, ~ mě anstataux mi,

mialoke, ~ slov anstataux paroli / vortoj

místodržitel m guberniestro

místokrál m viclegxo

místopředseda m vicprezidanto

místopřísežný jxuranstatauxa

sportovec cxampiono, akademická hodnost

magistro, ~ Evropy cxampiono de Euxropo,

M~ Jan Hus Magistro Johano Hus, ~

světa mondcxampiono, ~yně f v řemesle

majstrino, sport. cxampionino

mistrovs/ký, mistrný 1 dokonalý perfekta,

eminenta 2 dovedný majstra, lerta 3 sport.

cxampioneca, ~ké dílo / kus majstrajxo,

majstroverko, ~ký titul cxampioneco, ~tví

n dovednost majstreco, sport. soutěž cxam-

pionado, vítězství cxampionigxo, ~tví světa

monda cxampionado

loko al loko

míšek m 1 saketo 2 anat., bot. arilo, 3 lék.

váček burso

míšenec m miksrasulo, mulato, mestizo

mišpule f strom mespilo, plod mespilpomo

mít 160

mít ned. havi, vlastnit posedi, havi, být po-

vinen, muset devi, ~ co dělat havi ion por

fari ~ čas na havi tempon por, ~ čisté ru-

ce přen. havi blankajn manojn, ~ deset let

agxi dek jarojn, esti agxulo de dek jaroj, ~

hlad esti malsata, ~ hodnotu valori, ~

horečku febri, ~ hosty havi gastojn, ~

chuť na něco apetiti, po něčem gusti (po

něčem je / pri io), na jazyku sapori, přen.

emi, ~ karanténu kvaranteni, ~ moc o-

vládat potenci, ~ na sobě surhavi, ~ na-

zbyt havi superflue, ~ objem kubický kubi,

~ pevné postavení sidi bone en sia selo,

~ platnost validi, ~ poruchu perturbigxi, ~

požitek delektigxi (z něčeho pri io), ~

pravdu esti prava, pravi, ~ právo rajti, ~

přípoj dopr. korespondi, (na něco kun

io), ~ původ radiki, ~ rád sxati, ami, ~ s

sebou kunhavi, ~ sklon / náchylnost

emi, tendenci, ~ službu dejxori, na lodi

vacxi, ~ soucit / soustrast kompati (s ně-

kým, iun) , ~ stejný názor samopinii, ~

tangenciální průběh mat. tangxi, ~ ú-

spěch sukcesi,~ v úctě respekti, ~ v

úmyslu intenci, ~ ve zvyku kutimi, ~ vliv

influi, ~ vrtochy kaprici, ~ výčitky svě-

domí rimorsi, ~ vzteklinu rabii, ~ zkuše-

nosti posedi spertojn, ~ zpětnou účin-

nost retroefiki, ~ za to opinii, ~ za zlé ri-

procxi, koleri, # ~ nos m havi bonan na-

zon(na něco pri io), co mám dělat? kion

mi faru?, už to máme gxi estas solvita, jen

la solvo, tady to máme jen gxi estas, tak

to má být tiel estu, ~ se farti, má se do-

bře li fartas / statas bone, mějte se dobře!

fartu bone, měj se na pozoru gardu vin,

aferoj statas jene

mítink m zvl. polit. mitingo

mitr/a f mitro, infulo, náb. episkopa / abata

kapvestajxo, ~ální anat. mitrala

mívat ned. ofte / kutime hav(ad)i

mixér m v baru koktelisto, zvukový sonte-

ksilo, šlehač kirlilo

míz/a f biol. limfo, ~natý limfohava, ~ní li-

mfa, zánět ~ních cév limfangito, zduření

~ních uzlin adenio

mizantrop m homevitulo, mizantropo

mizer/a m 1 darebák kanajlo, fihomo 2 ubo-

žák mizerulo, kompatindulo 3 zbabělec

poltrono, ~ný ubohý mizera, acxa, špatný

sentauxga, malbonkvalita, darebný kanajla,

fripona, fia

mizet ned. malaperi

mizin/a f bankroto, fiasko, mizero, ruinigxo,

být na ~ě esti ruinigita / bankrotinta / fi-

ruinigxi, přívést na ~u ruinigi

mizivý bagatela, nerimarkinda

mlá/ďátko n, ~dě n ideto

mlácení n 1 obilí drasxado 2 tlučení batado 3

hlučné třískání bru(ad)o

mláde/k m. juna submajstro, mlynářský jun-

frauxlo, svobodný ~nec frauxlo, starý ~nec

maljuna / nejuna frauxlo, ~necký frauxla, ~ž

f junularo, gejunuloj, ~žnický junulara,

junularasocia, ~žnická ubytovna junular-

gastejo

mládí n věk junagxo, mladost juneco, od ~ de

junagxo, dejunaře

neca, junaspekta m neplenagxulo, ~stvý

pachatel / delikvent junagxa krimanto /

deliktulo

mládnout ned. rejunigxi

mlad/ý juna, ~á léta junagxo, ~é víno juna

vino, ~ík m junulo, ~ost f juneco, ~ší vě-

mlask/at ned. sxmaci, ~ání n sxmacado

mlat m zeměd. drasxejo, drasxplanko

mlátička f drasxmasxino

mláti/t ned. 1 obilí drasxi 2 bít, tlouci bat-

(regal)i, # ~t prázdnou slámu drasxi foj-

non, ~cí drasxa

mláto n malta rekremento

mlází n junarbaro, arbetaro

mlče/t ned. silenti, ~ní n silent(ad)o, ~livý

silentema, diskreta

mlčky silente, senvorte

mle/cí muela, ~č m zast. muelanto

mléčn/ý lakta, ~ý výrobek laktajxo, ~ý zub

laktodento, ~ice f laktejo

161

množství

Mléčná dráha f astr. Lakta Vojo, nia ga-

laksio

mlékárna f lakt(ovend)ejo, laktofabriko

mléko n lakto, egalizované ~ egaligita l.,

kondenzované ~ kondensita l., kyselé ~

acidlakto, acida l., plnotučné ~ plenkre-

ma / tutkrema l., sbírané ~ senkrema l.,

sedlé ~ kazeigxinta l., sušené ~ pulvorigita

l., vlčí ~ zahr. niktago, # teče mu ~ po

bradě li havas ankoraux lakton sur la lipoj

mletí n muelado

mlezivo n kolostro

mlh/a f nebulo, ~avý nebul(plen)a, malsere-

mlíčí n rybí laktumo, hadí ~ bot. katapuco

mlít ned. mueli, ~ se přen. nepokojně se pohy-

bovat senripoze / malkviete movigxi, # ~

hubou hovor. torente / sensence babili

mlok m salamandro

mls/, ~ek m frandajxo, ~ný frandema, ~oun

m frandemulo, ~at ned. frandi

mluv/ení n parol(ad)o, ~a f parol(manier)o,

idiomo, ~čí m proparolanto, (oficiala) pa-

rolanto, hlasatel parolisto, ~ka m babile-

mulo

mluvit ned. paroli, pomocí gest gestadi, ~ do

fremdan lingvon, ~ v hádankách paroli

per enigmoj, ~ spatra paroli improvize /

senprepare, ~ úsečně haki la parolon, ~

žargonem jxargoni, # ~i stříbro, mlčeti

zlato parolo estas argxento, oron similas

silento

mluvnic/e f gramatiko, ~ký gramatika

mlýn/ m muelejo, ~ek m muelilo, gastr. také

macxilo, ~ek na kávu kafmuelil(et)o, ~ek

na maso viandmuelilo, ~ek na strouhání

muelilo por raspado, modlicí ~ek náb.

plegxrado, ~ice f muelcxambro, ~ský

muel(ej)a

mlynář m muelisto

mňau miaux

mne, mě min

mnemotechnika f mnemoniko

mnich m monahxo, frokulo (hanl.)

Mnichov m zeměp. Munhxeno, Munkeno

mník m zool. loto

mniška f zool. limantrio monahxa, hovor.

monahxino

mnišsk/ý monahxa, ~á kutna froko

mnohaletý multjara

mnohd/e multloke, ~y ofte, mult(a)foje,

multokaze

mnohem pli (multe), ~ lepší multe pli bona,

~ mladší multe pli juna, ~ větší multe pli

granda, ~ více multe pli

mnoho multe, multo, příliš ~ tro, # ~ po-

vyku pro nic multe da bruo pro nenio

luloj

mnohočlen mat. plurtermo, (plurterma)

polinomo

mnohokrát multfoje, multokaze, násobně

multoble

mnohomluvn/ý (tro) babilema, parolema,

palavra, ~ost f palavremo

mnohomužství n poliandrio

mnohonárodnostní multnacia, plurnacia

mnohonásobný multobla

mnohostěn m pluredro, poliedro

mnohostranný multflanka

mnohotvárn/ý variospeca, alotropa, ~ost f

alotropismo

mnohoúhelník m mat. plurangulo, plurlate-

ro, multangulo, poligono

mnohoznačný multsignifa, ambigua

mnohý multa, grandnombra, leckterý iu,

mnozí pl. multaj, grandnombraj

mňouk/at ned. miauxi, katbleki, ~ání n mi-

aux(ad)o

mnout ned. froti, ~ si oči froti al si la oku-

lojn, ~ si ruce interfroti (al si) la manojn

množina f mat. aro, ~ bodů punktaro

množit ned. (pli)multigi, pliigi, multobligi,

kreskigi, reprodukti, generi, ~ hřížením

markoti, ~ se ned. multigxi, pliigxi, repro-

duktigxi

množn/ý plurala, ~é číslo lingv. pluralo

množství n multego, amaso, (granda) kvanto

/ nombro / aro, látkové ~ základ

moaré

162

ní veličina SI materia kvanto, ~ něčeho

multe / multo da io, ~ peněz multe / multo

da mono, ~ lidí aro da homoj, nesčíslné ~

miriado

moaré n muaro

mobiliz/ace f mobiliz(ad)o, ~ovat ned.

mobilizi

moc f potenco, schopnost povo, síla forto,

branná ~ militfortoj, plná ~ práv. vztah

plenpovo, plenrajtigo, listina mandato,

plenrajtigilo, ekon. prokuro, úřední ~ o-

fica auxtoritato / potenco, výkonná ~ polit.

ekzekutivo, nabývat ~ potencigxi, mít ~

potenci, zákonodárná ~ legxodona povo /

potenco

moc příslovce tro multe, # mám ~ práce mi

havas tro multe da laboro

mocenství n chem., mat. valento

moci ned. dovést (sci)povi, být s to kapabli,

estas kulpa je / pri tio, mi ne kulpas pri

tio, mi estas senpova kontraux tio

mocn/ěnec m mat.potencato, ~ina f mat.

potenc(valor)o, druhá ~ina kvadrato,

třetí ~ina tria potenco, kubo, ~it ned. po-

tenci, ~itel m eksponento

potence, ~ář m monarhxo, monarko, suve-

reno, potenculo

mocnost f pol. potenco, velmoc grandpoten-

co, regno; ~ vrstvy geol. tavoldikeco

moč/ f urino, ~ení n 1 fyziologické urinado 2

enurezo, ~opudný urinpela, urin(el)iga,

urinstimula, ~ový urina, uretra, ~ový mě-

chýř urina veziko, ~ová trubice anat.

uretro, urintubo

močál m marcx(ej)o

močit ned. 1 prádlo malsekigi 2 namáčet

trempi 3 nořit mergi 4 text. len, konopí rui

5 vypouštět moč urini, pisi (hovor.)

močov/ina f ureo, ~od m uretero

močůvka f sterkakvo

mód/a f modo, být v ~ě f furori, přicházet

do ~y enmodigxi, vyšlý z ~y eksmoda, el-

modigxinta, ~ní moda

modální modala

tipo, původní vzor pratipo, prvovýrobek

prototipo, text. sxablono, stát ~em pozi por

artisto, ~ář m modlisto, tech. výrobků mo-

delisto, text. fasonisto, ~ka f modelino,

pozistino, manekeno

modelov/at ned. plasticky zpodobovat modli,

text. modeli, ~ací modla, ~ání n modlado

modem m inf. modemo

moderato hud. moderate

moderátor m fyz. věc moderigajxo, reguligilo,

osoba prezentisto, oderisto

modern/í moderna, ~izovat ned. modernigi

modifik/ace f modif(ajx)o, ~ování n modi-

fado, ~ovat ned. modifi

modistka f modistino, cxapelistino

modl/a f idolo, feticxo, ~ář m idolano,

~ářství n idolisteco, idolaneco

modlicí plegxa, ~ mlýnek plegxrado

modli/t se ned. plegxi,~t se za někoho plegxi

por / pro iu, ~tba f plegxo, ~tebna f plegxe-

kirko, křesťanská kaple kapelo, muslimská

moskeo, židovská sinagogo, ~tební plegxa,

~tební kniha / knížka plegxaro, plegx-

libr(et)o

modlosluž/ba f idolservo, idolkulto, feti-

cxismo, idoladorado, ~ebnictví n idolkulto

módní (laux)moda

modr/ý blua, ~á skalice chem. blua vitriolo,

~avý blueta, ~ooký bluokula, ~ozelený

bluverda

modř/ f bluo, lazurová ~ lazura bluo, la-

zuro, ~icí bluiga

modřín m bot. lariko

modřina f bluajxo, kontuzajxo, hovor. bluo

modul/ m mat. aj. modulo, inf. modjulo,

~ace f modulado, ~átor m tech. modulato-

ro, modulilo, ~ovat ned. moduli, ~ovat

frekvenci sděl. vobli, ~ování n modulado

modus m modalo

Mohamed/ m Mohamedo, Mahometo, m~-

án m mohamedano, islamano, maho-

metano, m~ánství n Islamo, islamismo

mohér/ m, ~ová látka text. mohajro

163

moskyt

mohutný masiva, potenca, ega, fortega

mohyla f tumulo, tombomonto

mochna f bot. potentilo

mochyně f zahr. fizalido

moje mia, ~ věc hovor. miajxo

mok m (lit.) trinkajxo

moka s gastr. mokao

mokasíny m mn. mokasenoj

moknout ned. malsekigxi (subpluve)

mokr/o n malsekeco, příslovce malseke,

humide, ~ý malseka, humida

mokřina f marcxejo, malsekejo

mokvat ned. malsekigxi, tát degeli, rána pusi

mol 1 základní jednotka látkového množství

(SI) molo 2 zkratka mol

mol m šatní zool. tineolo

Moldávie f zeměp. Moldovio, Moldavio

moldavit m geol. moldavito

molekul/a f molekulo, ~ární molekula

moll hud. označení bemolo, stupnice minora,

c-mol c-minora

molo n přístavní moleo

molybden m chem. molibdeno

moment/ m momento, tempero, fyz., odb.

momanto, hledisko aspekto, ~ální cximo-

menta, nunatuja ~ka f fot. momenta foto,

memorfoto, ~ síly fyz. virialo, momanto de

forto

Monako n Monako

monarch/a m monarhxo, ~ie f monarhxio

mondénní grandmonda, monduma

Mongol/ m mongolo, ~sko n zeměp. Mon-

golio, Mongolujo

monitor m nám., voj. monitoro, sděl. vidigilo,

monitoro, displejo

monogamie f monogamio, unuedzineco

monogra/fie f monografio, ~m m monogra-

mo

monokl m monoklo

monolit m monolito

monolog m monologo

monopol/ m monopolo, ek. ekskluziva ven-

dorajto, ~izovat ned.i dok. monopoligi

monoteismus m monoteismo

monotónní monotona

monstrance f náb. monstranco

Mont Blanc m zeměp. la Monto Blanka

montáž/ f činnost muntado, výsledek mun-

tajxo, ~ní munta

montér/ m muntisto, ~ky f pomn. laborvesto

Montevideo zeměp. Montevideo

montovat ned. tech. munti

monument/ m monumento, memorindajxo,

~ální monumenta

monzun m met. musono

mop m sxvabrilo

moped m mopedo, motorbiciklo

mor/ m lék. pesto, ~ový pesta

morál/ka f moralo, ~ní morala

morali/sta m moralisto, ~zovat ned. mora-

ligi

Morana f myt. Mortdiino

Morav/a f řeka Moravo, země Moravio, ~an

m moraviano, m~ský moravia, ~ské Slo-

kras zeměp. m Moravia Karsto

morbidita f morbokvanto

morče n kobajo, ~ divoké kavio

morek m medolo

moréna f moreno

morfium n, morfin m morfino

morous m grumblulo, murmuremulo, mala-

fablulo

moruš/e f plod morušovníku moruso, ~ov-

ník m bot. morusujo, morusarbo

moře/ n maro, skalní ~ rokmaro, širé ~

vasta maro, # ~ vře v bouři maro bolas,

~třesení n martremo, na širém moři en

alta maro, ~plavec m marnavigisto

moři/t ned. 1 mořidlem tinkturi 2 trýznit tur-

per iu / io), ~dlo n tinkturo

mořsk/ý mara, ~á míle marmejlo, ~á panna

marnimfo, ~ý orel maraglo, haliaeto, pi-

gargo, ~ý útes klifo, ~ý žalud zool. balano

Mosambik m zeměp. Mozambiko

mosaz f latuno

Moskva f zeměp. Moskvo

moskyt m moskito

most 164

most m ponto, letecký ~ aerponto, padací ~

falponto, levebla p., levponto, pontonový

~ flosponto, řetězový ~ pendoponto, vi-

sutý ~ pendoponto, penda p., zvedací /

zdvíhací ~ baskulponto

mošna f pendsako, portsako, mansako

mošt m mosto

moták m zool. cirkuo, kirko, ~ obecný griza

cirkuo, ~ jižní stepa cirkuo, tech. bobeni-

lo, hašple text. haspelo, tajný dopis kasx-

letero

mota/t ned. bobeni, haspeli, volvi, surbobe-

nigi, ~t se ned. obstakleti, vrávorat zigzagi,

sxanceligxi, ~nice f konfuzado, konfuzigxo,

konfuzajxo, interplektigxo

motel m motelo

motiv/ m motivo, kialo, tialo, fil. celkauxzo,

hlavní ~ cxefmotivo, hud. gvidmelodio,

~ovat ned. i dok. motivi

moto n moto, devizo

motocykl m motociklo, motorciklo

ská zool. distomo, ~ ovčí zool. fasciolo,

faskiolo

motor/ m motoro, čtyřtaktní ~ kvartakta

m., Dieselův / dieselový / vznětový ~ di-

zel(motor)o, elektrický ~ elektromotoro,

~ eksterranda / eksterboata m., zážehový

~ eksplodmotoro, # ~ klepe m. batas / fra-

pas ~ismus m motorismo, motorsporto,

~ista m motoristo, ~izovat ned. motorizi,

~ka f moto(r)ciklo

motorov/ý motora, ~á nafta dizeloleo, kar-

pila cxensegilo, ~ý člun motorboato, ~é

kolo motorbiciklo, zumrado (hovor.), ~ý

vlak motortrajno

motouz m sxnur(et)o

motovidlo n hanl. mallertulo, tech. bobenilo

motyka f hojo, hakfosilo, butilo, trojhranná

rastro

papilieto, vázanka papilia kravato, bant-

kravato, plavecký styl papilinagxo, papilia

nagx(ad)o, ~okvěté papiliacoj, fabacoj

mou per mia (jen f), ~ vinou miakulpe

mouč/ka f zdrobněle (subtila) faruno, práško-

vá hmota pulvor(ajx)o, farunajxo, kamenná

~ka sxtonpulvoro, ~natý faruneca, ~ník m

gastr. farunajxo, deserto, torteto

moudr/ý sagxa, ~ost f sagx(ec)o

moucha f musxo

mouka f faruno, hladká ~ fajna / subtila f.,

krmná ~ furagxa f., pšeničná ~ tritika f.,

moula m sentauxgulo

Mount Everest m zeměp. Everesto

mour m z uhlí karbopolvo

movit/ost f moveblajxo, movebla havajxo /

posedajxo, ~ý movebla

mozaik/a f bot., um. mozaiko, ~ové okno

hist., arch. vitralo

mozek m cerbo, lék. encefalo, malý ~ cerbe-

to, přední ~ cerebro, zánět mozku ence-

falito, # lámat si ~ cerbumi

mozko/míšní cerbospina, ~vý encefala, cer-

ba, ~vá blána encefala meningo, ~vá ků-

ra anat. kortekso, ~vá mrtvice cerba ko-

~vna f cerbujo

mozol/ m kalo, ~ný , ~natý kal(oz)a

moždíř m zvl. gastr. pistujo

možná eble, espereble, ~ že povas esti ke,

co ~ kiom / kiel eble, co ~ nejvíce kiel

eble pleje / plej multe

(co) nejrychleji kiel eble plej rapide

možnost f ebl(ec)o, sxanco, eventualeco, #

nabízet dvě ~i proponi du elekteblojn

možný ebla, eventuala

mráček m nubeto

mračit ned. vraštit sulkigi (co ion), ~ se ned.

se nubmieni

mračno n nubaro, nubajxo, nubego, ~ pra-

chu polva nebulo, průtrž mračen torenta

pluvego

mrak/ m nubo, pod ~em nubkovrita, nubo-

plena, ~odrap m cxielskrapanto

mrákota f spirita nebuligxo

165 mstít

mramor m marmoro

mrav/ m moro, zvyk kutimo, ~y m pl. moroj,

kondutmaniero, dobré / jemné ~y bonto-

no, gxentila konduto

mraven/ec m formiko, ~čí i přen. formika,

~ečník m zool. mirmekofago, formikurso,

formikomangxanto, ~ečník čtyřprstý ta-

manduo, ~iště n formikejo

mravkolev m zool. mirmeleono

mravn/í etika, morala, ~í poučení morala-

jxo, ~ost f moral(ec)o, ~ý bonmora, m.,

bonkonduta, ~ě morale, bonmore, cxaste,

~ě přísný morsevera, ~ě upadat putri

(přen.), ~ě upjatý zkostnatělý auxstera

mravo/kárce m mentoro, ~počestný cxasta

mráz m frosto, lit. gelo, třeskutý ~ frostego,

bod mrazu frostpunkto, # chvět se mra-

zem frostotremi

mrazení n frostotremado

mraz/it ned. činit zmrzlým glaciigi, frostigi,

totremas, # ~í mě v zádech mia dorso

frostas, frostas al mi en la dorso, ~icí

frostiga, ~ivý frost(ig)a, glacia

mrazírna f frostigejo

mraznička f frostujo, frostigilo, kongelujo

mrazuvzdorný frostrezista

frostigita

mrdat ned. hanl. fiki

mrhat ned. disipi / malsxpari (něčím ion), ~

časem perdi tempon, lit. prodigi

mrhol/ení n drizelo, nebulpluvo, pluvnebu-

lo, ~it ned. drizeli, pluveti, nebulpluvi

stacxo, ~oviště n bestokadavrejo, putrejo

mrkat ned., mrknout dok. palpebrumi, ~ na

někoho palpebrumi je iu, dát znamení

okulsigni, okulumi kun iu, mrknout se

dok. jxeti rigardon / okulojn (na něco sur

ion, # to bude ~! expr. li miregos!, li

okulegos!

mrkev f (karotka) dauxko karota, karoto

mrň/avý malgrandega, pita, ~ous m mal-

grandulo, nanulo, pitulo, liliputulo

mrně n etulo, etulcxjo

mroucí lit. mortanta, pereanta

mrož m zool. rosmaro

mrskat ned. skurgxi, mrsknout dok. šlehat

~ bičem vipi, ~ důtkami skurgxi, ~ pru-

tem vergi, ~ sebou jxetmovigxi, plivigligxi,

barakti, svingigxi

mršina f bestkadavro, kadavrajxo, mortin-

tajxo

mršt/it dok. jxetegi, svingojxeti (něčím ion)

rapidmove, korpelaste, facilmove

mrtv/ě, ~o senvive, mort(ec)e, # ~ě naroze-

ná věc malvive naskita afero, je ~o dusno

estas premaere, ticho estas senbrue

Mrtvé moře n Morta maro

mrtvic/e f apopleksio, mozková ~e cerba /

infarkto, # být raněn ~í apopleksiigxi

mrtvol/a f kadavro, mortintajxo, morta kor-

po, ~ný kadavra

mrtvý, mrtev morta, malviva, senviva

mruče/t ned. murmuri, grumbli, ~ní n mur-

murado, grumblado

mrva f sterko, chlévská ~ stalsterko

mrzačit ned. kripligi, lék. mutili

mrzák m kriplulo

mrzet ned. aflikti, tedi, cxagreni, ~ se ned.

cxagrenigxi

mrzký (lit.) fia, abomeninda

mrzn/out ned. 1 trpět zimou frosti 2 o vodě

glaciigxi 3 umírat / umřít zimou frostmorti, #

~e frostas, ~ou mi nohy frostas al mi en

piedoj, ~oucí déšť glacipluvo

mrzout m cxagrenulo, malafablulo

mrzut/ost f nespokojenost cxagren(igx

)o, nepř-

íjemnost malplezurajxo, malagrablajxo, ~ý

cxagren(ant)a, malafabla, malbonhumora,

homo

mříž/(ka) f krado, ~ka krystalová kristal-

krado, padací ~ falkrado, herso, ~okřídlí

m pl. zool. pseuxdoneuxropteroj, ~oví n

krad(ajx)o

msta f vengxo, krevní ~ vendetto

mstít ned. vengxi (někoho iun) ~ se ned. ve-

mstitel

166

msti/tel m vengxanto, vengxinto, ~vý vengxema

mše f i hud. meso, hrubá ~ solena m., alta

m., grandmeso, jitřní ~ fru(maten)a m.,

kviemo, sloužit mši fari meson

mšice f zool. afido, folilauxso, plantlauxso, ho-

vor. lauxso

mučedn/ictví n martireco, martirigxo, ~ice f

martirino, ~ík m martiro

muč/it ned. torturi, martirigi, ~ení n tor-

tur(ad)o, martirigo, ~idlo n torturilo, ~ír-

na f torturejo, torturloko, ~ivý turmenta

mudrc/ m sagxulo, i hanl. sofisto, kámen ~ů

sxtono de la sagxuloj

mudr/lant m rezonemulo, sofistemulo, ~o-

vat ned. sagxumi

muezzin m náb. muezino

mufle f tech. muflo

muflon m zool. musimono, hovor. muflono

muftí m náb. muftio

muchla/t ned. cxifi, ~nina f cxifajxo

mucholapka f musxkaptilo, bot. dioneo

muchomůrka f bot. amanito, ~ červená

muskario, hovor. musxfungo

můj mia, ~ nejdražší mia plej kara, # ~ čas

je drahý miaj horoj estas karaj

muk: ani muk!, ani nemukej! nek pepon,

ecx ne pepu!

muka (pomn.) f trápení turmento, suferego,

mučení torturo, martiro, boží ~ Pasiona

kruco

mukat ned., muknout dok. eligi pepon

mul m 1 zool mulo 2 text. gazo

mulat m mulato

mulčova/t ned. mulcxi, ~cí materiál mulcxo

mullah m náb. mulao

mumi/e f mumio, ~fikovat ned. mumiigi

mumlat ned. murmur(et)i

mumraj m mask-irado

muni/ce f municio, ~ční municia, ~ční

sklad municiejo

muňka f puba pediko, publauxso, ftiro

můr/a f 1 hovor. nokta papilio 2 těžký sen

inkubo premas lin

muří inkuba, ~ noha pentagramo

muset ned. devi, esti devigata, havi la devon,

endi, ne~ ned. ne bezoni, # musí s tím

ven hovor. oni / li devas tion diri

muslim m islamano, muzulmano

tramplilo, kapitánský ~ nám. komandejo,

pilotejo, lodní ~ prua kastelo, lyžařský ~

skisaltejo, skisaltovego, odrazový ~ sport.

saltotabulo, pérový ~ saltotabulo, trampli-

lo, přístavní ~ varfo, albordigx

a ponteto,

velitelský ~ komandejo

musulman m (zast.) muzulmano

mušelín m text. muslino

muší musxa

muška f musxeto, zbraně celgrajno

muškát/ m pelargonio, víno muskatvino, ~o-

vé víno moskatelo, muskatvino, ~ový oří-

šek muskato

muškátovník/ m miristiko, hovor. muskat-

arbo, plod ~u muskato

mušketa f voj., hist. musketo

mušketýr m musketisto, francouzský krá-

lovský musketero

mušle f zool., i přen. konko

mut/ace f biol. mutacio, ~ovat ned. genově

mutacii

mutuální lit. reciproka

múza f muzo

muze/ální, muzejní muzea, ~um n muzeo

muzi/cký muza, ~cká umění muzaj artoj,

~círování n muzikumado, ~kální muzi-

kama, muzikema

muž/ m viro, manžel edzo, svobodný ~

frauxlo, ~atka f kvazauxviro, amazono,

~nost f vireco, ~ný vireca, vireska,

mužik m (rusa servutula) kamparano

mužsk/ý vira, ~á homosexualita samsek-

sem(ec)o, viradulto, ~ý rod lingv. vira ge-

nro, ~é roucho hist. robo, ~ý sbor vir-

vocxa hxoro

mužstv/í n vireco, ~o n trupo, tacxmento,

sport. teamo, posádka viraro

my ni

mycelium n bot. micelio

mýcení n senarbigado

167

mžourat

mycí lava, ~ houba f spongo

myčka f na nádobí telerlavilo, ~ nádobí oso-

ba vazlavistino

mýdelník m bot. sapindo

mydlárna f sapofabriko

sapherbo

mydlit ned. sap(um)i

mýdlo/ n sapo, holicí ~ razosapo, ~vý sa-

p(ec)a, ~vá bublina sapveziko, ~vý prá-

šek pulvorsapo, sapopulvoro, ~vé vločky

sapoflokoj

myka/t ned. text. kardi, ~dlo n kardilo, kar-

domasxino

mykolog/ m fungologo, ~ie f fungologio,

mikologio, micetologio

mýlit ned. erarigi (někoc ho iun), ~ se ned.

erari, miskompreni

mýlka f miskompreno, eraro

myln/ý erara, misa, ~ě erar(ig)e

myop/ m člověk stižený myopií miopulo,

~ický lék. miopa, ~ie f miopeco

myóza, miosa f lék. miozo

myrh/a f mirho, ~ovník m bot. komiforo

myriáda f miriado

myrta f bot. mirto

mys m zeměp. (ter)kabo, promontoro, ter-

kapo, ~ Dobré naděje Bonespera k., ~

York Jorka k.

mysl/ f menso, spirito, animo, bystrá ~ sa-

gaco, citlivá ~ sentema animo, šlechetná

~ nobla animo, veselá ~ gaja humoro, zá-

dumčívá ~ melankolia animo / humoro,

pozbýt ~i perdi kuragxon, soustředit ~

koncentri siajn pensojn, koncentrigxi,

proti ~i kontraux gusto / konvinko, # mít

venis en mian kapon, mi ekpensis

myslet ned. pensi, domnívat se opinii, kon-

jekti

myslitel m hloubavý člověk pensulo, pensisto

mysliv/ec m cxasisto, ~ecký 1 cxasista 2 ar-

barista, ~na f cxasgardista domo, arbarista

/ forstista domo

mystérium n, mystérie f (lit.) mistero

mysti/k m mistikulo, ~cismus m mistikis-

mo, ~cký mistika, ~fikovat ned. mistifiki

myš f muso

myšlen/í n pensado, ~ka f penso, nápad

ideo, hříšná ~ka peka penso, stoupenec

stejné ~ky esp. samideano

mýt ned. lavi, ~ se lavi sin

mytí n lavado, ~ nádobí vazarlavado

mytický mita

mýtina f senarb(ig)ejo, arbohakejo

mýtit ned. senarbigi

mýtné n vojimposto, akcizo, na mostě též

pontdepago, ponta depago, všeob. dogano,

(lim)imposto, enirimposto

mýto n místo, doganejo. akcizejo, akcizoofi-

cejo, poplatek viz mýtné

mýtus m mito

mýval m zool. rod prociono, ~ severní loto-

ro, lavurso

myšok m zool. balenoptero, rorkvalo

mzd/a f salajro, lukro, časová ~a lauxtempa

/ pohora s., hladová ~a mizera s., prů-

lauxkvanta s., vyplácet ~u salajri, ~ od ku-

su lauxpeca s., ~a v naturáliích s. per na-

turajxoj, ~ový salajra, laborpaga

mžení n nebulpluvo, pluvnebulo

mžik/ m momento, oka palpebrumo, v ~u en

palpebruma dauxro, ~at ned., mžiknout

~avý palpebruma, ~em momente, fulmo-

rapide

mžít ned. met. nebulpluveti, drizli, nebuli

mžitka f krátký okamžik moment(et)o, flir-

t(et)o, oka palpebrum(et)o

mžourat ned. palpebrume rigardi, palpe

brum