J

já mi, # já mít peníze se mi havus monon;

já m mi(o), memo, # jeho lepší já ~ lia pli

bona mi(o) / memo

jablečn/ý, jablkový poma, ~é víno pomvi-

no, cidro, ~ý závin pomrulajxo

jablíčk/o n pometo, # rajské ~o tomato, tě-

magra konsolo, konsola sintrompo

jablko n pomo, Adamovo ~ ohryzek, gorgxa

pomo, gorgxnodo (hovor.), Adampomo,

granátové ~ zahr. granato, kolenní hovor.

genuosto, říšské ~ regnoglobo, # ~ sváru

pomo de malkonkordo, ~ nepadne dale-

ko od stromu kia patrino, tia filino

jabloň f pomarbo, pomujo

jabot viz žabó

jadérko n kerneto, zrnko něčeho grajno

jadern/ý fyz. nuklea, fisia, ~á reakce nu-

klea / kerna reakcio, ~é zbraně nukleaj ar-

miloj, ~é štěpení fisia fendigo

jaderník m viz jádřinec

Jaderské moře n Adriatio, Adria / Adriati-

ka maro

Jadran m zeměp. Adriatiko

jadrn/ý o krmivu altkvalita, o projevu ker-

n(ec)a, lapidara, trafa, sukplena, ~ost f ja-

tečných zvířat kvalito de la nutriteco de

la bucxotaj bestoj

jádro n 1 semeno dužnatých plodů, peckovic a

ořechů kerno 2 vnitřní část fruktokarno 3

biol. karjo, nukleo, fyz. nukleo, dřevní ker-

no 4 podstatná složka, základ kerno, funda-

menteco, atomové ~ nukleo (de atomo),

atomnukleo, buněčné ~ biol. nukleo de

cxelo, bytové ~ sanitara cxelo, historické

~ města historia urbocentro, instalační ~

instalujo, zemské ~ geol. tergloba kerno, #

dostat se k jádru věci atingi / trafi la

kernon / esencon de la afero, má dobré /

zdravé ~ li havas firman sanon, li estas

esence sana, v tom

93 jaký

je ~ pudla jen la vera kauxzo, jen la ekspli-

ko / klarigo, je to v jádru dobrý člověk li

estas esence bona homo, ~vý kerna

jádřinec m kernujo

jaguár m jaguaro

jaheln/ík m gastr. milia kacxo, ~ý milia

jáhen m náb. diakono

jáhl/a f milia grajno, ~y pl. f (sensxela) mi-

lio, milia gri(et)o

jahod/a f frago, ~ník m fragujo, bot. fraga-

rio, ~ový fraga, ~ový záhon fragobedo,

~ová zavařenina fraga konfitajxo, konfiti-

taj fragoj

jacht/a f jahxto, jakto, ~ing m, ~ink m jahxta-

do, jaktado, velado

jak 1 tázací kiel, ~ se jmenuješ? kiel vi

nomigxas?, kia estas via nomo?, ~ se máte?

kiel vi fartas?, ~ je to s vámi? kiel vi sta-

tas?, ~ to? cxu eble?, ~ je to s naší záleži-

tostí? kiel statas nia afero?, ~ jsi stár /

starý ? kian agxon vi havas?; kia estas via

agxo 2 zvolání, údiv ~ je krásně kiel bela

vetero; ~ je známo kiel konate, ~ je ne-

šťastná kiom malfelicxa sxi estas 3 míra,

způsob ~ kdo laux tio, kiu; ~ s čím laux tio,

nání, vztah k jiné větě ~ nabyl, tak pozbyl

kiel akirite, tiel perdite, ~ si kdo ustele,

tak si lehne kiel oni sternas, tiel oni dor-

mas, ten člověk, ~ jsem ti o něm říkal la

viro, kiun mi menciis (pri kiu mi rakontis)

al vi; buď ~ buď estu kiel ajn, byla větší

~ on sxi estis pli granda ol li; vynikl ~

nadáním, tak houževnatostí li elstaris ne

sole per talento, sed ankaux per persistemo;

~ výše uvedeno kiel cxi-supre menciite 4

spojkový výraz v souvětí (že, jestliže, než) ~

mně, tak tobě kiel al mi, tiel al vi; viděl,

~ upadla li vidis, ke sxi falis; negxekl to

mně, ~ potom tobě li ne diris tion al mi,

des pli ne al vi; přijdu, ~ budu hotov mi

venos, kiam mi estos preta; ~ budeš zlo-

konduta, vi iros nenien

jak m zool. jakeo, ~ domácí gruntbovo, hej-

ma j., ~ divoký poefago, sovagxa j.

jak(tě)živ(o) iam, v záporu neniam, # kdo to

~ viděl? kiu iam vidis tion?, ~ jsem nic

takového neviděl en mia vivo mi ne vidis

ion similan

jakkoli(v) (k)iel / cxiel ajn, ať je tomu ~

estu cxiel ajn, udělej to ~ faru gxin iel ajn,

tak, ~ chceš tiel, kiel ajn vi volas

jakmile tuj kiam

jako spojka 1 srovnání kiel, ~ když kvazaux, ~

by kiel se, # velký ~ já granda kiel mi, lže

li mensogas tiel, ke la muroj krakas, dělal

~ by se nechumelilo li mienis kvazaux

nenio estus okazinta 2 jakožto dojel ~ prv-

ní li gxisveturis unua; on, # ~ tajemník to

může snadno zařídit li, kiel sekretario,

kiel, # v zimě ~ v létě chodil prostovlasý

vintre same kiel somere li estis nudkapa 4

doplňující funkce to mám ~ napsat? cxu mi

vere devas tion skribi?; to už ~ máme jít ?

cxu ni foriru? ; chci vám ~ povědět mi

volas / volus diri al vi

jakobín m jakobeno

jakoby kvazaux, # dělal ~ nic li mienis kva-

zaux nenio estus okazinta

jakost/ f kvalito, ~ní altkvalita, bonkvalita

jakož(to) (same) kiel, samkiel, estante, ~ i

kiel ankaux, ~(žto) spolupracovník en ka-

raktero de kunlaboranto, estante kunlabo-

ranto

jakože: zdůraznění je to pravda ~ se jme-

nuji XY gxi estas vera same kiel mia nomo

(MN), potvrzení ví-li to, odpoví, ~ ví se li

scias tion, li respondos, kaj li scias tion

jakpak viz jak 1 tázací

jaksepatří expr. důkladně forte, perfekte #

dostali ~ výprask ili ricevis meritan

plendorson da batoj, ili ricevis bonan

porcion da batoj, řekl jim to ~ li diris gxin

al ili gxuste / tute libere

jaksi iel

jak/ý kia, ~ý hlupák! kia malsagxulo!,

~ýkoli(v) kia / ia / cxia ajn, cxia, ajna,

jakž

94

~ýsi ia, # ~ý pán, takový krám kia la

kapo, tia la cxapo; kia reganto, tia servan-

to, ~é (pak) strachy! timi oni ne bezo-

nas!, ~ý jsem to hlupák! kia malsagxulo

mi estas!, ~á pomoc! kion gxi povas helpi!,

cxi tie helpas nenio!

jakž: ~ jinak? kiel alie?, # jak se máš? j~

takž kiel vi fartas? iele - trapele

jakživ viz jaktěživo

jalov/ec m bot. junipero, ~ec, ~činka f bo-

rbrando

jalov/ý 1 neplodný sterila, senfrukta, ~á

hornina senerca minajxo 2 bezobsažný, pla-

ný vanta, nura, senefika, senenhava, ~é

hrozby nuraj minacoj, ~é řeči vanta paro-

lado

jalovice f zool. junbovino, guno, bovidino

jalovost f 1 sterileco, senfrukteco 2 vante-

co, senenhaveco

Jalta f zeměp. Jalto

jáma f 1 prohlubeň kavo, silážní ~ ensiliga

kavo 2 vykopaná fos(ajx)o, stavební ~

konstrufos(ajx)o 3 šachta mino, sxakto,

těžní ~ sxakto 4 rokle ravino, montážní ~

foso por inspektado

Jamajka f zeměp. Jamaiko

jamb/ m lit. jambo, ~ický jamba

jamboree m jxamboreo

jamka f foseto, sport. truo

jamník m grotulo, pes vertago

Jan m Johano, ~ Křtitel Johano Baptisto

Jana f Johana, Johanino

jančit ned. konduti iom freneze, frenezeti,

esti en ekzaltigxo, o koni kalcitri

janek m o koni kalcitrema cxevalo, člověk

obstinulo, # jsem z toho (dočista) ~ mi

estas tute konfuz(it)a de tio

janičár m janicxaro

Janička f Janjo

jankov/atět ned. frenezetigxi, ~itý vzpurný

Janov m zeměp. Gxenovo

janovec m bot. sarotamno

jantar m. sukceno

Japon/ec m japano, ~sko n zeměp. Japanio,

Nipono, j~ský japana, j~ština f la japana

(lingvo)

jarka f zeměd. printempa tritiko

zara, přen. cxarlatana, kicxa

jarní printempa

jar/o n printempo, lit. primavero, z ~a prin-

teme

jarost f (lit.) vigleco

jaroviz/ace f jarovizo, vernalizo, ~ovat ned.

i dok. zeměd. jarovizi, vernalizi

jarý vigla, vivgxoja

jaře vigle, vivgxoje

jařina f printempa greno / semajxo

jářku (zast.) expr. (do) auxdu, tedy jen tiel,

do, zvolání he!

jařmo n jugo, # svrhnout cizí ~ dejxeti /

forskui fremdan jugon, ~vý juga

jas/ m hel(ec)o, plenlumo, brilo, sluneční ~

plenaj okuloj

jasan m frakseno

jásání n jubilo, hurao

jása/t ned. gxojkrii, gxojegi, jubili (lit.), ~vý

jubila

jasmín m bot. jasmeno

jasn/ě čistě, srozumitelně klare, světle hele,

denteco, je ~o estas klare, bez mraků estas

sennube

jasn/ý klara, hela, zřejmý evidenta, lék., fil.

lucida, klidný serena, srozumitelný klara,

komprenebla, ~á mysl lucida spirito, ~é

nebe pura cxielo, ~é vědomí lucideco

jasnit ned. heligi, ~ se ned. svítat heligxi, ta-

gigxi, matenigxi, čistit se klarigxi

jasnost f heleco, brileco, sereneco, klareco,

titul mosxto, Ekscelenco

jasnovid/ec m auxguristo, divenisto, antaux-

diristo, ~ný antauxdira, diven(ist)a

jasnozřivý lit. lucida

jásot m jubilo, gxojkrio

jaspis/ m geol. jaspiso, ~ový jaspisa, ~ově

vybarvit jaspisi

jáství n egoismo

jatečn/í, jatečn/ý bucx(ej)a, ~é prase gra-

sporko, ~í maso bucxoviando

95 jednatel

jatern/í hepata, ~ice f viz jitrnice

jaterník m bot. hepatiko

jatky f pomn bucxejo

játr/a n pomn. anat. hepato, pokrm hepatajxo,

husí ~a anserhepatajxo, ~ový hepata

Jáva f zeměp. Javo

Javánec m javano

javor m acero

jazír m zool. soleo

langeto de pesilo, pesnadlo, # mít mlsný

~ havi subtilan guston, esti frandema

jazyk/ m anat. lango, lingv. lingvo, nářečí

dialekto, idiomo, aglutinační ~ aglutina

lingvo, algoritmický ~ mat., inf. algoritma

lingvo, hovorový ~ komunuza lingvo,

mořský zool. soleo, plánový ~ m planlin-

gvo, spisovný ~ literatura lingvo, umělý ~

artefarita lingvo, vypláznout ~ elsxovi lan-

gon, zdrojový ~ inf. fontlingvo, ~ový lin-

gva, ~ový projev lingva esprimigxo

filologio, ~vědec lingvisto

jazylka f anat. hioid(ost)o

jazz m jxazo, ~man m jxazisto, viz též džez

jdi! iru!, viz jít; ~ k čertu! iru en la inferon!,

~ mi z očí! kasxigx

u for de miaj okuloj!

jdou ili iras, viz jít; # ~ ty hodiny správ-

ně? cxu la horlogxo estas gxusta?

je 1 slovesný tvar viz být; li / sxi / gxi estas 2

zájmeno gxin, ilin

ječet ned. stridi, sxriki

ječivý strida, sxrika

ječmen m hordeo

ječn/ý hordea, ~á kaše hordea kacxo, ~á

mouka hordea faruno, ~é zrno lék. hor-

deolo

jed/ m veneno, lék. tokso, bakteriální toksino,

~ovatý venen(ig)a, toksa, ~ovaté řeči ex-

pr. venenaj paroloj, ~ovatost tokseco, ve-

neneco, přen. sarkasmo

jeď! viz jet

jedeš! odhánění dobytka. hot!, hoto!, odhá-

gxu!

jeden, jedna, jedno unu, ~ z nás unu el ni,

~ za druhým unu post la alia, jedna

(hodina) la unua (horo), půl jedné la de-

kdua kaj duono, # jedni jako druzí unuj

kiel la aliaj, po jednom po unu, v jednom

kuse neustále sencxese, seninterrompe, ce-

listivě unupece, komplete

jedenáct dek unu, ~ka f číslo dekunuo,

fotbalová ~ka futbala teamo

jedenkrát unufoje, unu fojon, kdysi iam,

foje, násobně unuoble

jedináček m solinfano, syn solfilo, dcera

solfilino

~ečnost f unikeco, unikajxo, ~ečný unika,

~ý (unu)sola, ununura

jedl/e f abio, ~ový abia, ~ový les abiaro

jedlík m mangxemulo

jedlý mangxebla, ~ kaštan marono

jednací proceda, ~ číslo referenca numero,

gvo, oficiala / intertrakta lingvo

jednak - jednak parte - parte, unuflanke -

aliflanke

jednání n 1 čin(y) agado 2 chování konduto

3 vyjednávání, porada (inter)traktado 4 div.

dějství akto 5 ekon. negoco

cházet trakti (s někým iun), projednávat

(pri) trakti (něco ion), vést rozhovor (in-

ter)trakti, havi aferon (s někým o něčem

kun iu pri io), # ~ s někým s patra trakti

iun malsxate / tromemfide / malrespekte, ~

~ s někým havi aferon kun iu, ~ šarlatán-

sky cxarlatani, ~ vždy s rozmyslem agi

cxiam kun pripensado, ~ zákulisně / po-

stranně agi malantaux / post kulisoj, ~ se

ned. temi (o něco pri io), # oč ( o čem) se

jedná? pri kio temas?, pri kio oni trak-

tas?, kion oni intertraktas?

jednatel/ m funkcionář, tajemník, sekretario,

aferdirektanto, obchodní zástupce (komer-

ca) agento, ~ství n agentejo

jednička

96

nente, bonege, tramvaj, pokoj č.1, hovor.

unuo

jedním: ~ rázem per unu fojo

jedno unu, lhostejno egale, indiferente

jedno- ve složeninách unu-

jedno/nápravový unuaksa, ~osý unurad-

aksa

jednoaktovka f div. unuaktajxo

jednobarevný unukolora, monokroma

jednobožství n monoteismo

jednobrankový sport. unugola

jednobuněční m pl. zool. unucxeluloj

jednobuněčný biol. unucxela

jednocení n unuopigado, ~ řepy u. de su-

kerbetplantoj

jednociferný unucifera

jednočlenn/ý unumembra, ~á věta u. pro-

pozicio

jednoděložný bot. unukotiledona

jednodenní unutaga

jednodílný unupeca

jednodomý bot. monoika

jednodu/chý bezproblémový simpla, nekom-

plik(it)a, jednodílný unuobla, unuparta,

prostý, běžný simpla, ordinara, # není to

tak ~ché, jak si ty myslíš gxi ne estas tiel

simpla, kiel vi opinias / pensas, trochu

~chý člověk iom simplanima / naiva ho-

mo, ~chost f simpleco, ~še nekomplike,

# ~e zmizel li nerimarkinde / neatendite

malaperis

jednofázový unufaza

jednohlas/ m unisono, ~ně cxiesvocxe, unu-

vocxe, unuanime, ~ný unuanima, cxiuvocxa,

unusona, ~ý hud. unuvocxa

jednohrbý unugxiba

jednohubka f gastr. unubusxajxo

jednojazyčný unulingva

jednoklonný geol. monoklina

jednokolejnicový unurela

jednokolejný unutraka

jednokolový unurada

jednokomorový polit. unucxambra

jednokopytník m zool. ekvo, hovor. unuhu-

fulo

jednokřídlový unuala

jednolet/ý unujara, jardauxra, ~á bylina

herbo jardauxra

jednolitý kompakta, unupeca

jednolomný geol. unudirekte rompebla

jednolůžkový unulita

numero

jednomocný chem. unuvalenta

jednomysln/ý unuanima, cxiuvocxa, ~ě u-

nuanime, ~ě hlasovat unuanime vocxdoni,

~ě schválit cxiuvocxe akcepti, ~ost f unu-

animeco

jednopatrový dvoupodlažní duetagxa

jednoplošník m let. monoplano

jednopohlavní, jednopohlavný unuseksa,

diklina, ~ květ u. floro

jednopokojový unucxambra

jednoposchoďový duetagxa

jednoproudov/ý unukoridora, vozovka unu-

vega, ~á vozovka unulena vojo

jednoramenný unubraka, unubrancxa

jednorázový unufoja

jednoroční unujara

jednorohý unukorna

jednorozený solnaskita

Jednorožec m astr. Monocero, j~ myt. unu-

kornulo

jednoruký unubraka

jednořadový unuvica, oblek unubutonvica

jednosedadlový unu(sid)loka, unupersona

jednoslovný unuvorta

jednosměrný dopr. unudirekta, unusenca

jednospřežn/í, ~ý unucxevala

jednostopý dopr. unuspura

jednostranný unuflanka, názorově též par-

tia, neobjektiva, tro subjektiva

jednostupňový unusxtupa

jednosvazkový unuvoluma

cení unuigo, svaz unio, svornost harmonio,

konkordo, J~ bratrská Unuigxo de Mora-

viaj Fratoj, Moravia Kunfrataro

jednotit ned. unu(ig)i, unuecigi, unuopigi, ~

cukrovku unuopigi sukerbetajn plantojn

97 jemný

jednotka f fyz., mat. unuo, unito, celek, i voj.

trupo, tacxmento, bytová ~ logxejunuo, po-

četní ~ inf. bito, aritmetikilo, ~ hlasitosti

fyz. soneo, ~ hudebního intervalu sa-

varto, měrová ~ mezura unito, meziná-

volumenunito, ~ prostorového úhlu fyz,

mat. steradiano, ~ veličiny fyz. unito, ta-

xonomická ~ taksonomia unuo, taksono

jednotliv/ec m unuopulo, individuo, ~ý

unuopa, individua, ~ě unuope, aparte, po

unu

jednotn/ost f unu(anim)eco, konkordo, ~ý

unueca, ~é číslo lingv. ununombro, singu-

laro, ~é zemědělské družstvo hist. unueca

agro-kooperativo

jednotřídní unuklasa, ~ škola, jednotřídka

unuklasa lernejo

jednotvárný monotona, unutona, unuforma

foje, unu fojon, násobně unuoble, ~ pro-

vždy unufoje por cxiam, ani ~ ecx ne unu-

foje, # byl ~ jeden král m estis iam legxo,

dej (mi) už ~ pokoj! lasu min fine tran-

kvila!

jednovaječn/ý unuova, ~á dvojčata. unuvi-

telaj gxemeloj

jednoválcový unucilindra

jednoznačn/ost f , ~ý unusenca, unusignifa,

nemiskomprenebla, mat. unika

jednoženství n monogamio

jedny u pomn. unu, ~ dveře / hodinky unu

pordo / (brak)horlogxo, ~ boty unu paro da

sxuoj

jedovat/ý venen(ig)a, toksa, ~ost f venene-

jedva apenaux

jehelník m pinglokuseneto, pouzdro kudrilu-

jo

jehl/a f šicí kudrilo, látací flikilo, tech. nad-

lo, do šicího stroje stebilo, lék. suturnadlo,

rycí ~a grifelo, gravurilo, ~a injekční

enkudriligi fadenon, tredi fadenon en ku-

driltruon, ~ová tryska tech. nadla ajuto

jehlan m mat. piramido, stan piramida ten-

do, komolý ~ trunkita p., ~ovitý piramid-

forma, ~ový piramida

jehlice f špendlík pinglo, pletací trikilo, list

jehlič/í n pinglo, pingl(ofoli)aro, spadané

~í forfalinta pinglaro, ~nan m bot. konife-

ro, pinofito, ~natý pinglohava, pinglofo-

lia, konifera, ~natý strom pingl(o)arbo,

konifero

jehněda f bot. amento, samčí ~ maskla a.,

samičí ~ femala a.

jehnětina f surová sxafidfelo, vydělaná sxafid-

pelto

jeho 1 zájmeno přivl. lia, dítěte, věci gxia, # ~

slovo má váhu lia vorto gravas, každé-

meno osobní lin

jehož kies

jej lin, (gxin), viz též jeho

její sxia

jejich ilia

jejichž kies

jejíž kies

jek m lit., jekot m bruego, bleko, mugx(ad)o

jektat: ~ ned. zuby klakigi la dentojn, dent-

klaki

jelec m bot. leuxcisko

jelen m cervo, samec vircervo, boko, ~ice f

surová cerva felo, vyčiněná cerva ledo, se

srstí cervopelto, ~i podčeleď cervenoj

jelenovití čeleď cervedoj

jelikož (lit.) cxar; tial, ke; pro tio, ke

jelimánek m dupo, sxlemilo, naivulo, flavbe-

kulo

jelínek m cerveto, cervido

jelito n budeno, sanga kolbaso, sango-

kolbaso

Jemen m zeměp. Jemeno, ~ec m jemenano

jemine! aj, aj!, ha!

jemn/ý delikata, subtila, fajna, lit. morbida,

~é chuti subtilgusta, ~ě delikate, subtile,

~ě kapat guteti, ~ě opracovaný tech. ne-

ta, ~ě prosívat např. mouku bluti, ~ě stírat

např. vatou dabi, ~ý flanel m flaneleto

jemnocit

98

jemno/cit m delikata sento, ~citný delikat-

senta, ~st f delikateco, fajneco, ~zrný et-

grajna

jemnůstka f fajnajxo, eteto, přen. filigranajxo

jen m měna (j)eno

jen, ~om pouze nur, sole, # ~ on (sám) při-

šel nur li venis, ~ žádné cavyky! neniajn

ceremoniojn!, ~ tak bez příčiny senkauxze,

bez oblečení senveste, ~ kdyby se nur

Jenisej m zeměp. Jenisejo

jenž kiu

jenže sed

jepice f zool. efemero

jepičí i přen. efemera, přen. (tro) pasema

jeptiška f 1monahxino 2 bekyně begino

Jeremiáš m Jeremio

Jerevan m zeměp. Erevano

Jericho n zeměp. Jerihxo

jerišsk/ý: ~á růže, růže z Jericha bot. jerihx-

rozo

jeřáb/ m 1 pták i stroj gruo, 2 strom sorparbo,

sorpujo 3 pouze stroj argano, levmasxino,

kolejový ~ trakgruo, kolový ~ radgruo,

mostový ~ ponta g., pásový ~ rauxpgruo,

portálový ~ portala gruo, stožárový ~

masta g., ramena ~u brakoj de g., ~ový

grua

jeřábek m zool. tetrao, bonazio

jeřabin/a f sorpo, sorpobero, ~ka f likér

sorpa likvoro

jeřábník m gruisto, gru(o)registo

jeseň f (lit.) auxtuno

Jeseník m zeměp. Jeseniko

jeseter m zool. sturgo, ~ malý sterledo, ~

hvězdnatý sevrugo

lit. antro

jesl/e f pomn. stájové, pro zvěř (stal)rako,

fojnokrado, žlab kripo, dětské (infan)varte-

jo, infan(et)ejo, celodenní ~e tuttaga in-

fan(vart)ejo, vartolernejo, ~ičky f pomn.

betlém betlehemo

jest, je li / sxi / gxi estas

jestli(že) podmínka se, zda cxu

jestlipak cxu

jestřáb m akcipitro

ješitn/ý orgojla, vant(em)a, singlorema, sin-

placx(em)a, memplacxa, ~ost f vantemo,

orgojlo, sinplacxemo, sintrotakseco

ještě 1 příslovce ankoraux, # ~ jednou anko-

raux (unu)foje, ~ ne ankoraux ne, gxis nun

ne, ~ se nevrátil li ankoraux ne revenis,

tam je ~ více bláta tie estas ankoraux pli

multe da koto 2 důraz ja, # ~ ráno jsem s

ní mluvil cxi-matene mi ja parolis kun sxi 3

varování, nelibost # ~ se ptej! gxuste nun

demandu!, to by tak ~ scházelo gxuste tio

mankus!, ~ se ti něco stane! atentu, io ja

povus okazi al vi!, 4 naštěstí ~ že, ještěže,

# ~ že je tak hezky! bonsxance estas bela

vetero!

ještěr m zool., sauxro, ~ka f 1 zool. lacerto 2

vozík elektrocxar(et)o

jet ned. viz též jezdit; 1 o člověku veturi, iri

(čím per io), ~ na moři iri sur la maro, ~

na kole rajdi sur biciklo, bicikli, ~ na

koloběžce skuti, ~ na koni rajdi (sur cxe-

valo), ~ na lyžích skii, ~ na výlet fari ek-

venigi kuraciston, ~ vlakem veturi per

trajno, trajnveturi, ~ stopem petveturi 2 o

dopravním prostředku iri, veturi, movigxi,

kursadi 3 sport. ~ závod partopreni kon-

kurson 4 hovor. být v chodu funkcii, 5 klou-

sxmiras, bone veturas, jel po břiše dolů

(ze stráně) li glitis surventre laux la dekli-

vo, stroj jede la masxino funkcias, jede-

me! (ni komencas), ek!, expr. jedeš pryč!

forigx

u!

jetel m trifolio, ~ovina f trifoliajxo

jev/ m fenomeno, aperajxo, okaz(int)ajxo,

~iště n 1 scenejo 2 dějiště okazejo, ~ištní

umění n drama arto

jev/it ned. dávat najevo, projevovat, osvědčo-

vat montri, eksterigi, vidigi, ~it příznak

něčeho simptomi ion ~it se ned. 1 být pa-

trný vidigxi, montrigxi, evidentigxi 2 zdát se

aspekti, # ~í se lhostejným li aspektas

indiferente, ~í se to nutným / žádoucím

tio montrigxas nepra, tio neprigxas

99

jilm

jevnosnubn/ý bot. fanerogama, ~á rostli-

na fanerogamo

jez m 1 u řeky vejro (de rivero) 2 viz jíst

jezdcov/ý rajdista, ~é závaží tech. rajdanto

jezdec/ m na koni rajdanto, rajdisto, jxokeo,

voj. kavaleriano, rajdosoldato, dopr. motor-

ciklisto, auxtomobilisto, dragoun dragono,

voj. kirasulo, tech. posuvný sxov(o)peco,

~ký (cxeval)rajdista, kavaleria, ~ký kůň

rajdcxevalo, selcxevalo, ~ký oblek rajdves-

to, ~ký sport, jezdectví n rajdsporto, cxe-

valrajdista sporto, ~tvo n rajdantaro, voj.

kavalerio

jezdit ned. veturadi, na pravidelné lince kur-

sadi, ~ autem auxtadi, veturadi per auxto, ~

na naftu / na benzín veturi pernafte /

perbenzine, ~ sem a tam veturadi tien kaj

reen, viz též jet

jezdkyně f rajdantino

hradní ~o valbarajxa l., ~natý lagoricxa,

~ní laga

jezev/čík m melhundo, vertago, ~ec m melo

jezinka f driado

jezírko n lageto

jezuit/a m náb. jezuito, ~ský jezuita, ~ský ád Jezuita Ordeno

Jezulátko n Jesu-infano

ježatý ostnatý pikilhava, dorn(hav)a, čnějící

hirta

ježčí erinaca

ježdění n veturado, vojagxado, na koni rajda-

do

ježdík m zool. percxo

ježek m zool. erinaco, účes bros(friz)o, moř-

ský ~ zool. hovor. ehxino

ježibaba f čarodějnice sorcxistino, zlá žena

megero

Jesu - Kristo, ~ek m Jesu-Infano

ježit ned. hirtigi, ~ se ned. o vlasech hirtigxi,

disstarigxi, přen. zlobit se koleri, ekscitigxi,

incitigxi

ježovka f zool. ehxino

ježto lit. cxar, pro tio ke, tial ke

jho n 1 dobytčí postroj jungil(kolum)o, jugo,

# zapřáhnout koně do jha jungi cxevalon

2 poroba, jařmo jugo, subpremo, opreso, #

vymanit / osvobodit se ze jha lit. eljugigxi

jí sloveso li / sxi / gxi mangxas, zájmeno al sxi

ji sxin

jícen m anat. ezofago, otvor aperturo, sopky

kratero, děla, tunelu fauxko

jícnový ezofaga; fauxka, kratera

Jidáš m Judaso, j~ přen. judaso, perfidulo

jídat ned. mangxadi

jídeln/a f mangxejo, mangxocxambro, mangxo-

salono, dietní ~a dieta mangxejo, závodní

~a entreprena mangxejo, kantino, ~í týkající

ce jídla mangxa, týkající se místnosti, mangxe-

ja, restoracia, ~í hůlka mangxobastoneto,

~í mísa mangxplado, ~í miska mangxujo, ~í

vůz restoracia vagono, ~íček, ~í lístek

mangx(o)karto, menu(kart)o

jidiš lingv. jido, la jida (lingvo)

jídl/o n mangx(ajx)o, mangx(ad)o, ostré ~o i

nápoj spicajxo, před ~em antaux la man-(ad)o, masité ~o vianda

mangx(ajx)o, ob-

líbené ~o amata mangx(ajx)o, ~o dvakrát

denně dufoja mangxado en cxiu tago, zbyt-

ky ~a mangx-restajxoj

jih/ m sudo, ~očeský sudbohemia

jihnout ned. podléhat dojetí kortusxigxi, perdi

senton de singxeno, farigxi hejmeca, forjxeti

singxenadon, měknout moligxi, rozmrzat de-

geli

jihoafrick/ý sudafrika, J~á republika Su-

dafrika Respubliko

Jihoslovan m zast. jugoslavo, sudslavo

jikr/a f frajero, fisxovo, ranovo, klást ~y fra-

ji, ~náč m frajfisxo, fisxino, ~natý frajhava,

~y pl. f frajo, fisxovoj

jíl m argilo, hrnčířský ~ potista argilo,

(pot)argilo, načervenalý bolo

jilec, jílec m (glav)tenilo, (sabro)tenilo, po-

melo

jílek m bot. lolo

Jiljí m Egidio

jilm m bot. ulmo

jílový

100

jílov/ý argila, ~á hlína argilo, ~itý argileca,

~itá břidlice ardezo, ~itá zemina argilte-

ro, ~itý slín argilmarno

jím 1 vidu jíst 2 vidu on

jímat ned. uchopovat kapti, preni, fyz., chem.,

sorbi, # jímá mě hrůza kaptas min teruro,

dojímat kortusxi, zachycovat, zadržovat re-

teni, poutat enkarcerigi, aresti

jímavý lit. kortusxa, emocia, atentotira

jímka f retenejo, konservujo, rezervujo,

drenážní ~ drenkavo, drenputo, močův-

ková ~ sterkakva kavo, odkalovací ~

sxlimputo, usazovací ~ sedimentujo

jinačí, jinaký hovor. alia, alispeca

jinak jiným způsobem ali(manier)e, v opač-

ném případě ali(kaz)e

jinam aliloken

jinan m dvoulaločný bot. ginko

jinde aliloke, # být duchem ~ esti spiritfo-

resta

Jindřich m Henriko

Jindřiška f Henrieta

jindy alitempe, ali(a)foje, až ~ alian fojon,

ali(a)foje, více než kdy ~ pli ol kutime,

pli ol en aliaj kazoj

jíní n prujno

jino/ch m lit. junulo, adoleskanto, ~šský ju-

nula

jinochod/ m amblo, ~ník m zool. amblulo

jinojazyčný alilingva

jinonárodní alinacia

jinorodý jiného druhu heterogena

jinotaj m alegorio

jinovatka f prujno

jinověrec m alireligiano, alireligiulo

jinší viz jiný

jinudy alivoje, tra alia vojo, alidirekte, tra

alia vojo

jiný/, jiná, jiné, jinší alia, alispeca, # mezi

~m interalie, to je něco jiného tio estas

alia afero, v jiném stavu graveda, ~mi

slovy (řečeno) alivorte

jírovec m bot. hipokasxtano

Jiří Georgo

jiřička f obecná zool. urbhirundo

jiřin/a f bot. georgino, ~ka f (zpeřená) bot.

dalio

Jiřina f Georg(et)a, Georgino

jiskra f fajrero, el. sparko, # jiskřička na-

děje fajrero da espero

jiskrný brila, fajreranta, splenda

jiskření n sparkado, el. u vysokého napětí,

egreto

jiskřit ned. fajreri, sparki, trembrili

jiskřivý třpytivý trembrila, scintila, bystrý

vigla, vivoplena

jíst ned. mangxi, # jez pomalu mangxu mal-

rapide, víš co jím? cxu vi scias kion mi

mangxas?

jistě určitě certe, nepre, bezpečně sekure

jistič m el. cirkvitrompilo, gardilo (de cirkvi-

to)

jistina f ekon. kapitalo, základní ~ funda-

menta k.

jistit ned. zabezpečovat sekurigi, certigi, tvr-

dit lit. aserti

jistot/a f certeco, sekureco, pro ~u por esti

certa, ~ný certa, nepra

jistý certa, bezpečný sekura, jste si tím ~?

cxu vi certas pri tio?, ~ počet kelka nomb-

ro, ~ počet roků certa nombro da jaroj

jíška f brunajxo, farunrostajxo, rostita faruno

jít ned. 1 kráčet, pohybovat se, jít někam, ně-

kudy iri, pasxi, marsxi, veni, ~ pěšky pied-

iri, ~ do kopce iri almonte, ~ pryč iri for,

foriri, ~ dál vstoupit dovnitř eniri, enveni,

~ dolů subiri, malsupreniri, ~ husím kro-

kem anserpasxi, ~ ke strýčkovi iri al la

onklo, ~ kolem iri pretere, preteriri, ~ ko-

lem domu iri preter domo, ~ kupředu

antauxen marsxi, přen. progresi, ~ za někým

/ něčím postiri (iun), ~ pozpátku retroiri,

~ na výlet fari ekskurson, ekskursi, #

pojď sem! venu cxi tien! 2 jít pro / přivést

někoho, něco získat, něco si zvolit ~ pro lé-

kaře (iri) venigi kuraciston, ~ pro pivo iri

alporti bieron, ~ na vojnu soldatigxi, do

penze emeritigxi, pensi(ul)igxi, ~ do učení

eklerni metion ~ vstříc renkontiri

(někomu / něčemu al iu / io) 3 být v čin-

nosti, fungovat funkcii, ~ tranzitem

transiti, ~ v něčích šlépějích

101

jmenova-

tel

alkrocxi sin (alkrocxigxi) al ies pasxoj, ~ za

svým cílem efektivigi siajn ideojn, # te-

evoluigxas, hodiny jdou napřed / pozdě

horlogxo fruas / antauxas (malfruas / tardas),

jde po svých li zorgas pri siaj aferoj, ne-

jde mi o to la afero min ne interesas 4

usilovat o něco, sledovat něco, jednat se o ně-

v ruce iri brako en brako, ~ pro někoho

venigi iun, ~ s dobou agi lauxprogrese, ~

spát iri dormi, enlitigxi, ~ za někým pos-

tiri / sekvi iun, jdi za ním sekvu lin 5 ne-

osobní, dařit se, hodit se o co jde ? pri kio

temas?, to nejde tio ne eblas, tio ne

tauxgas, teď jde o to nun temas pri tio, jde

o život la vivo estas riskata, ty barvy k

sobě jdou la koloroj konvenas unu al la

alia, jde po svých li zorgas pri siaj aferoj,

jde nám především o to nia cxefajxo estas

Jitka f Judita

jitrnice f tripa kolbaso / andujo, tripkolba-

so

jitro n ráno mateno, plošná míra akreo, ar-

pento, dobré ~! bonan matenon!

jitrocel m bot. plantago

jitření n incit(ad)o

jitřenka f astr. auxroro, matenstelo

eksciti doloron, ~ krev boligi / pulsigi la

sangon, ~ lid ribeligi / agiti la popolon, ~

ránu remalfermi / pusigi vundon, ~ se

indigni, o ráně pusi

jitřní (lit.) (fru)matena, ~ modlitba maten-

plegxo, ~ mše matenmeso

jíva f kaprosaliko

jizba f cxambro

jízda f vetur(ad)o, na koni (cxeval)raj(da)do,

jezdci na koni rajdantaro, rajdistaro, voj.

jezdectvo kavalerio, slavnostní promenáda

kavalkado, ~ autem auxtado, ~ na kole

biciklado, bicikloraj(da)do, okružní ~

rondveturo, program jízdy veturplano, ~

zpět reveturo

jízdárna f rajd(lern)ejo, hipodromo

jízdenka f (vetur)bileto, zpáteční ~ bileto

por iro kaj reveno, tien-reen bileto

jízdné n veturprezo, poloviční ~ duonpreza

(vetur)bileto, zlevněné ~ rabatita v.

jízdní vetura, rajda, vojagxa, ~ / cestovní

výdaje / náklady vojagxelspezoj, ~ kolo

biciklo, duciklo, durada velocipedo, ~

pruh veturleno, ~ řád (trajn)horaro, horta-

belo

jízliv/ý sarkasma, malica, sardona, rikana,

moka, acerba, pik(ant)a, pikema, kasxe o-

to, ~ost f sarkasmo

jizva f cikatro

jizvit ned. cikatrigi

již jam, ~ ne děj skončil ne plu, děj nenastal a

už nenastane jam ne, ~ nemám mi ne plu

havas

jižan m sudulo, sudlandano

Jižní Afrika f zeměp. Suda Afriko, Sud-A-

friko

Jižní Amerika f zeměp. Suda Ameriko, Sud-

Ameriko

Jižní kříž m astr. Suda Kruco

jižní suda, astr. auxstrala, ~ polární záře

antarkta auxroro

jmelí n bot. visko

jmén/em, jmenovitě nome, ~em lidu en la

nomo de la popolo, ~em zákona en la

nomo de legxo

jmeniny f pomn. nomfesto

jmenný nom-, ~ seznam nomaro, tabelo /

listo da nomoj, ~ přívlastek nomepiteto

jméno n nomo, název titolo, proslulost, váž-

nost reputacio, krycí ~ pseuxdonimo,

baptonomo, antauxnomo, persona n., pod-

statné ~ substantivo, přídavné ~ adjekti-

vo, rodinné ~ příjmení familia n., vlastní

~ propra n., # brát ~ boží nadarmo sakri,

blasfemi, vane / blasfeme uzi la nomon de

la Sinjoro

~atel komuna d., ~aný nomita, výše ~ su-

pre menciita / nomita / dirita, ~ec m sam-

nomulo

jmenovat

102

jmenovat ned. i dok. nomi, titoli, do funkce

nomumi, ~ se ned. nomigxi, esti nomata,

jmenuje se ... lia nomo estas ..., li estas

nomata ..., li nomigxas ...

jmenovit/ě především antaux cxio, zejména

precipe, cxefe, konkrétně (laux)nome, výslov-

ně eksplicite, ~ý výslovně uvedený lauxno-

ma, certa, tech. nominala, ~á hodnota

nominala valoro, ~é vyvolávání pří-

tomných lauxnoma prezentigxo

jmenovka f na dveřích nomtabul(et)o, např.

na kufru nomslipo

jmout dok. (lit.) kapti, preni, # jal ji za ruku

li kaptis / prenis sxian manon, ~ se (ek)agi

jo ahx ve, velice tre, # jó, to je překvapení

jen, kia surprizo, jojo, toho už neuvidím

ho jes, tiun mi vidos neniam plu, dnes je

tam jó mizerně hodiaux estas tre malbela /

acxa vetero

novajxo, malagrabla sciigo, sxokiga komu-

niko

jockey viz žokej

jód m chem. jodo, ~id m jodido, ~oform jo-

doformo, ~ový joda, ~ová tinktura joda

tinkturo

jódlovat ned. jodli

jóga f jogo

jogín m jogano

jogurt m jogurto

Jokohama f zeměp. Jokohamo

jola f nám. jolo

Jón m hist. Ioniano

jonák m viz junák

jónsk/ý ionia, arch. ionika, J~é moře Ionia

maro , ~á stupnice hud. ionia gamo, ~ý

sloh ionika stilo

Jordán/ m zeměp. Jordano, ~ec jordaniano,

~sko Jordanio

Josef/ m Jozefo, j~inismus m jozefismo,

j~ínský jozefísma, j~ínství n jozefismo

jota f joto

joule m fyz. jednotka práce jxulo, značka J

Joviš m hist. Jupitero

jsem mi estas

jsi vi estas, ~ to ty? cxu gxi estas vi?; cxu vi

estas?

jsoucí estanta, ~ u dna funda

jsoucno n, jsoucnost f zvl. fil. ekzist(ad)o

jubil/ant m jubileulo, ~ejní jubilea, ~eum n

jubileo, datreveno, ~ovat ned. lit. slavit

jubilei, festi jubileon, jásat jubili

Jud/ea f , ~sko n zeměp. Judujo, j~ský Juda,

Judasida

judaismus m náb. judaismo, judismo

judiciální jugx(ej)a

judikát m jugxdecido

judo viz džudo

Jugosláv/ie f hist. zeměp. Jugoslavio, ~ec m

jugoslavo

juch(ej), juchú hura

juchta f text. jufto

jujuba f bot. jujubarbo, viz též cicimek

juka f bot. jukao

jukaná f kasxludo

na kalendaro

juná/k m 1 kuragxulo, bravulo 2 skaut skolto,

~ctví n 1 hrdinství heroeco 2 mládí juneco

3 skauting skolteco, skoltismo

junior m sport. adoleskanto, junulo, junio-

ro, ~ský (tým aj.) junula, juniora

junker m hist. junkro, biensinjoro

junta f vyslov chunta reganta kliko, (despota)

registaro

Jupiter m astr. Jupitero

jura f geol. jxuraso

juris/dikce f práv. jurisdikcio, jugxopovo,

~prudence f práv. jurisprudenco

jurist/a m juristo, ~ika f juro

jurský zeměp., geol. jxurasa

jurta f jurto

jury f neskl. 1 práv. jxurio, jugxantaro, asiza

tribunalo 2 v soutěži komitato de premiado,

jxurio

justi/ce f práv. justico, ~ční justica, ~ční o-

myl m jugxeraro, ~ční rada m tribunala

konsilanto, ~ční vražda f jugxa murdo

justovat ned. i dok., typo., tech. gxustigi

juta f bot., text. juto

juxtapozice f odb. paraleligo, kompar(ad)