D

ďábel/ m diablo, zlý člověk diablido, ~ský

diabla

dabing m dublado

ďáblice f myt. sukubo

dabova/t ned. i dok. film dubli, ~ný film du-

blajxo

dadej: hajej - dadej citoslovce uspávání baj

baj

dafnie f zool. dafnio

daktyl m lit. daktilo

plie, ~e než pli malproksime ol, # ~e!,

vstupte! eniru!, čti ~! legu plu!, dauxrigu la

legadon!, a tak ~(e), (atd.) kaj tiel plu,

(ktp.), čím ~ (e), tím lépe ju pli longe des

pli bone

dalamánek m sekala (pan)bulko

dalece 1 malproksime 2 multe, jak ~? ki-

omgrade?

daleko malproksime, # jak ~ je z ... do ...

kiom distance estas de ... al ..., tak ~ ješ-

tě nejsme tiom ni gxis nun ne progresis, ~

široko vastregione, tre malproksime cxir-

kauxe, proksime kaj fore, en la tuta cxirka-

ýajxo

daleko/hled m (teleskopa) lorno, triedr bi-

noklo, hvězd. teleskopo, astronomia lorno

daleko/sáhlý ampleksa, vasta, multefika,

atinganta malproksimen, ~zraký hiper-

metropa, presbiota, malmiopa

dalek/ý malproksima, (long)distanca, fora,

lit. dista, lontana, ~á cesta longa vojo,

skok ~ý longosalt(ad)o

dálk/a f malproksim(ec)o, foreco, (longa)

distanco, řízený na ~u teleregata, tele-

stirata

dálkov/ý longdistanca, granddistanca, telea,

~ý autobus longdistanca auxtobuso, ~é

ný teleregata, ~ě ovládat teleregi, telesti-

ri, telegvidi, ~é studium distanca / ekstera

studado, ~é světlo vojlumo, ~ě zobrazit

telebildigi

dálnice f auxtostrado, hovor. strado, čtyř-

pruhová ~ kvarlena (auxto)trado

dálnopis/ m stroj teletajpilo, zpráva teletaj-

pajxo, telekso, ~em teletajpile, telekse

Dálný východ m zeměp. Ekstrema / Malpro-

ksima Oriento

další 1 následující, nový sekv(ant)a, plia,

kroma 2 v něčem pokračující plua, # ~ po-

kračování sekvanta dauxrigo, sekvajxo, ~ ádek přidaný plia

linio, pokračující plua

linio

daltonismus m lék. daltonismo

dám/a f damo, hra dam(lud)o, damoj, v ša-

chách též legxino, dvorní ~a honordamo,

srdcová ~a ve hře kera damo / legxino, #

damašek m text. damasko, tkát ~ damaski

Damašek m zeměp. Damasko

dámsk/ý sinjorina, por sinjorinoj, virina,

~é kalhotky kalsoneto (por virinoj), ~ý

oblek tajlorkostumo (por virinoj)

daň f imposto (z něčeho super io), dávka

dová ~ renta i., potravní ~ akcizo, po-

zemková ~ terimposto, ~ přímá / nepří-

má i. rekta / nerekta, ~ z obratu lauxen-

speza imposto,~ z přidané hodnoty i. el

aldonita valoro

Dán m dano, ~sko n zeměp. Danio, Danlan-

do, d~ský dana, d~ština f la dana (lingvo)

dand/ismus m dandismo, ~y m dando

daněk m zool. damao, damcervo

daňov/ý imposta, ~é přiznání impostdekla-

ro, ~é zatížení impostsxargxo

daný donita, difinita, koncerna

dar m don(ac)o, ~em donace, ~ování n do-

n(ac)ado

dárce m donacinto

Dardanely m pomn. zeměp. Dardanelo(j),

Dardanela markolo

dareb/ačit ned. friponi, malbonfari, ~ák, ~a

m kanajlo, fripono, fihomo, fiulo, ~ácký

fripona, ~áctví n friponajxo, ~ný mizerný

mizera, zlý, darebácký, kanajla, fia

darmo

38

darmo vane, senefike, senrezulte, ~ mluvit

vana peno, vane mi parolas

darmošlap m nenifarulo

darmožrout m parazito (přen.)

darovat ned. donaci, # to ti nedaruji tion

mi rebatos al vi

dař/it se ned. zdravotně farti, stati, pracovně

prosperi, pouze úspěšně sukcesi, # jak se

vám ~í? kiel vi fartas / statas?, jak se

vám ~í v obchodě? kiel vi prosperas /

sukcesas en la komercado?, mně se ~í

dobře mi bonfartas, obchody se mu ~í li

prosperas en sia negoco, ~í se mu neval-

ně li fartas iele, li fartas ne tro, ~í se jí ve

zpěvu sxi sukcesas en kantado

ďas m demono

dás/eň f odb. gingivo, hovor. dent(o)karno,

~ňový gingiva

dát dok. doni, položit, umístit meti, ~ almuž-

nu almozdoni, ~ branku / gól gol(um)i,

kopem sxoti golon, ~ do garáže do opravy

garagxi, vjet do garáže enveturi remizon, ~

do kapsy enposxigi, ~ do oběhu cirkuligi,

ekon. enkursigi, ~ do počítače inf. seti, ~

do podnájmu vicluigi,~ do pořádku or-

digi, ~ do souvislosti rilatigi, ~ do záru-

ky garantidoni, ~ na stůl láhev starigi

botelon sur tablon, ~ na stůl knihu meti

libron sur tablon, ~ do zástavy lombardi,

~ do závorky meti inter krampojn,

(en)krampi, ~ dobré vychování d. bonan

edukon, ~ důraz akcenti, emfazi, sub-

streki, ~ gól gol(um)i, ~ instrukci in-

strukcii, ~ (jasný) tón barvě tonigi, ~ k

dispozici disponigi, ~ lénem feuxdi, ~ mlé-

ko lakti, ~ najevo rimarkigi, ~ (někomu)

za pravdu, konsenti (kun iu), samopinii

(kun iu), ~ napít trinkigi, ~ někomu do

d. al iu mangxi, ~ někomu možnost mluvit

d. al iu okazon paroli, ~ někomu něco

podržet d. al iu teni ion, ~ někomu přes

hubu bati la busxon al iu, ~ někomu

smrtící ránu d. al iu baton de morto, ~

otázku meti demandon, ~ pozor atenti, ~

oznámit hovor. anoncigi, ~ patentovat

patentigi, ~ pocítit sentigi, ~ podnět ini-

ciati, ~ příklad d. ekzemplon, ~ přednost

preferi, dopr. cedi prioritaton (de paso), ~

registrovat registrigi, ~ roztavit fandigi,

# měl by ~ o sobě vědět li devus informi

pri si, li devus sendi sciigon pri si, li de-

vus doni vivsignon pri si, ~ si koupel

preni banon, ~ si pivo preni bieron, ~ si

pozor na jazyk gardi sian langon, ~ si

ruce v bok meti la manojn al la kokso, ~

si sprchu preni dusxon, ~ (si) ušít šaty

kudrigi / tajlorigi veston (al si), nedám na

lidské řeči mi malatentas homajn paro-

lojn, mi ne atentas onidiron, ~ signál bójí

bui, ~ sledovat sekvigi, observigi, ~

transfúzi transfuzi, ~ vykonat nějakou

pagigi, ~ ztuhnout solidigi, dejte to ko-

lem! cirkuligu gxin!, dejme tomu ni supo-

zu

dát se 1 do něčeho, na něco, postihovat, začít

~ se do běhu ekkuri, ~ se do práce ekla-

bori, # dal se do smíchu li ekridis, rido

kaptis lin 2 zamířit ~ se opačným směrem

ekpasxi / ekvojagxi / lancxi kontrauxdirekte, ~

se na cestu ekiri, ekvojagxi 3 k čemu, zabývat

se něčím ~ se najmout enservigi sin, ~ se k

divadlu aktorigxi, ~ se na vojnu varbigxi

en armeon, ~ (se) zastupovat reprezentigi

sin

data/ n pl. ekon., mat., inf. datumoj, datenoj,

zvl. mat. don(it)ajxo, soubor dat datumaro,

zpracování dat inf. datumprilaboro,

~banka f inf. datumbanko, datenarbanko,

tekstobanko, datena konservilo, ~báze f

inf. datumbazo

datel m pego

dativ m lingv. dativo

datl/e f bot. plod daktilo, ~ovník m dak-

til(o)-palmo, daktilarbo

datovat dok. i ned. dat(um)i, ~ se datigxi

datum/ n dato, opatřit ~em dati

dauphin m hist. dauxfeno

dav m homamaso, popolamaso, tumulto,

legio

dávat ned. viz dát

dávení n vomado, lék. regurgit(ad)o, vyvolat

~ regurgiti

39

dekantovat

dáv/ení n vomado, způsobit ~ení vomigi,

~it ned. zvracet vomi, škrtit sufoki, stran-

goli, ~it se sufokigxi

dávk/a f porcio, lék. dozo, poplatek depago,

monsumo, ~ovat ned. dozi, porciigi

dávn/o antauxlonge, delonge, de longa tem-

po, ~ověk m pratempo, ~ý ekstreme mal-

nova, el tempo delonge pasinta, pratempa,

před ~ými časy antaux delonge

davov/ý popolamasa, ~á psychóza psikozo

de amaso

dbalý atentema, zorgema, zorganta

dbát ned. na něco atenti ion, ~ o něco zorgi

pri io

dcera f filino, nevlastní ~ duonfilino

debat/a f diskuto, debato, ~ovat ned. dis-

kuti, debati, pritrakti

debet m debeto

debil/ita lék. debileco, ~ní (mense) debila

debitovat dok. i ned. (účet) ekon. debeti

debl m sport. parludo

debut m debuto, ~ovat ned. i dok. debuti

decentní sindetenema, modera, delikata,

subtila

decentraliz/ace f malcentraligo, malcentra-

lizo, ~ovat dok. i ned. malcentraligi, mal-

centralizi

deci/ podílová jednotka SI deci 10-1, zkratka d

decibel m decibelo

decilitr m decilitro

decimální decimala, dekuma

boj, infancxjon

děd(eček) m av(cxj)o, stařec maljunulo, ~ z

matčiny strany patrinflanka avo

dědi/c m heredanto, ~cký hereda, ~ctví n

hered(ajx)o, odkázat ~ctví heredigi, ~č-

ko, ~čný hered(ec)a, ~t ned. heredi

dědina f vilagxo

deduk/ce f dedukto, ~ovat ned. i dok. de-

dukti

defekt/ m difekt(ajx)o, ~ní difekt(it)a, man-

kohava

defenestrace f polit., hist. trafenestrigo

defenzív/a f defensivo, ~ní defenda, de-

fensiva

defétista m defetisto

deficit/ m deficito, ~ní deficita

defilovat ned. defili

defini/ce f difino, ~tivní definitiva, fin-

(ofar)a, ~ční mat. difina

definovat/ ned. i dok. difini, ~elný difinebla

defla/ce f ekon. deflacio, provést ~ci de-

deflorovat dok. lék. deflori

deform/ace f misformo, deformo, ~ovat

ned. misformi, deformi

defraud/ant m frauxdulo, ~ovat dok. i ned.

(de)frauxdi.

degener/ace f degener(ad)o, ~ovat ned. i

dok degeneri.

degrad/ace f degradado, ~ovat dok. i ned.

degradi

degust/ace f gustumado, ~átor m gustumis-

to

deh/et m gudro, ~tovat ned. gudri

dech/ m spiro, jedním ~em unuspire, ~ov-

ka f hudba blovmuziko, sbor blovmuzika

kapelo, ~ový spira, foukací blova, ~ový

nástroj blovinstrumento

deionizace f el. (plynu) maljonig(ad)o, chem.

(např. vody) senjonig(ad)o

dej donu, (viz sloveso dát), # ~ každému, co

mu patří donu al cxiu lian siajxon

děj m ag(ad)o, okazado, procedo, chem. pro-

cezo, ~ románu agado de la romano

dějepis/ m historio, ~ec m historiografo,

~ectví nhistoriografio

dějin/y f pomn. historio, ~ný historia

dějiště n scenejo, okazejo

dějství n div. akto

deka f hovor. pokrývka (lan)kovrilo

deka/ násobková jednotka SI deka/, 101

zkratka da

děkabrista m hist., polit. decembristo

dekáda f dekado

děkan m dekano, vedoucí fakulty též fakultat-

estro, ~át m dekanejo, fakultata estrejo /

administrejo, ~ství n postavení dekaneco,

budova dekanejo, dekana domo

dekantovat dok. i ned. chem. dekanti

deklamace

40

deklam/ace f deklamado, ~ovat ned. de-

klami

deklarace f deklar(aci)o, Všeobecná ~ lid-

ských práv Universala Deklaracio pri la

Homaj Rajtoj, ~ o esperantismu Bulonja

deklaracio

deklinace f astr., lingv. deklinacio

dekoltigxi

dekora/ce f dekor(aci)o, dekorajxo, ~ční

dekor(aci)a, ~tér m dekoraciisto

dekorovat ned. i dok.dekor(aci)i

děkovat ned. danki (někomu za něco iun

por io), # není zač ~ nedankinde

děkovný dank(esprim)a

dekret m dekreto

dělat ned. fari, pracovat labori, jednat agi,

hanl. kálet feki, předstírat sxajnigi, ~ kom-

promisy kompromisi, ~ pokusy ekspe-

rimenti, ~ si nároky pretendi, # ~ si z ně-

koho blázny / dobrý den azenigi / blagi

/amuzi sin pri iu / io, to nic nedělá tio ne

gravas, ~ / skládat poklony komplimenti

(iun), ~ starosti zorgigi, ~ svou toaletu

tualeti, ~ ze sebe žebráka ludi almozulon,

dělá se mi z toho nanic tio nauxzas min,

dělba f divido

déle dosti dlouho iom longe, ~ než pli

long(temp)e ol

deleg/ace f delegitaro, delegacio, ~ačenka

f delegilo, ~át m delegito, ~ovat dok. i ned.

delegi

dělen/ec m dividato, ~í n divid(ad)o, třídění

partigo, disigo, ~í přímé / nepřímé biol.

buněčného jádra amitozo / mitozo, ~í beze

zbytku divizorigo

delfín m delfeno

dělicí: ~ znaménko dividstreko

delik/t m delikto, ~vent m deliktulo

delikátní delikata

delirium n deliro, ~ tremens alkohola tre-

ma deliro

dělit/ (se) ned. dividi, třídit partigi, disigi,

klasi, ~ beze zbytku onigi, divizorigi, ~ se

biol. rozmnožovat se reproduktigxi, bot. vege-

tativně proliferi

dělitel/ m dividanto, beze zbytku divizoro,

~ný dividebla, ~ný beze zbytku divizo-

komuna divizoro

dělítko n dividsigno

délka f long(ec)o, základní veličina SI lon-

go, trvání dauxro, zeměp. longitudo, ~ po-

bytu dauxro de restado, # po celé délce

plenlonge

dělnic/e f (man)laboristino, ~ký laborista

to, ~ká třída laborista klaso, ~ké hnutí

laborista movado

dělník m (man) laboristo, kvalifikovaný ~

kvalifikita laboristo, pomocný ~ helpa la-

boristo, helplaboristo, zemědělský ~ ter-

kulturista laboristo

pabla, laborema

dělo/ n pafilego, kanón kanono, houfnice

hauxbizo, protiletadlové ~ kontrauxavi-

(adil)a kanono, ~vý kanona, ~vá koule

obuso, ~vá nábojnice obusingo

děloha f anat. utero, bot. kotiledono, dě-

dělostřel/ba f kanonado, ~ec m kanonisto,

artileriisto, artileriano, ~ecký artileria,

~ectvo n artilerio, lehké ~ectvo legxera

artilerio

delší pli longa

delta f ústí řeky delto, řecké písmeno delta

demagog/ m demagogo, ~ický demagog(i)a,

~ie f demagogio

demarka/ce f demarkacio, ~ční demarka-

cia, ~ční čára limlinio

demarše f polit. demarsxo

demence f lék. demenco

dement/i n demento, malkonfirmo, ~ovat

ned. i dok. dementi, malkonfirmi, nei

demise f demisio

botelo, pajlumita / cxirkauxvolvita / cxir-

kauxplektita balonbotelo

demobiliz/ace f malmobiliz(ad)o, ~ovat

ned. i dok. malmobilizi

41 desén

demografie f demografio

demokracie f demokratio, ideologie demo-

krateco, lidová ~ popoldemokratio, soci-

ální ~ socialdemokratio

demokrat/ m demokrato, ~ický demokra-

t(i)a, sociálně ~ický socialdemokrat(i)a,

~ická strana název strany demokrata par-

tio, ~ické zřízení demokratia sistemo

demol/ice f malkonstruo, ~ovat ned. i dok.

malkonstrui, detrui, ruinigi

démon/ m demono, myt. dajmono, ~ický de-

mona

strado 2 voj. ukázka síly demonstracio 3 po-

lit. manifestacio, ~ant m manifestanto,

~ovat ned. i dok. 1 manifestovat demon-

str(aci)i, manifestacii 2 předvádět, ukázat,

vysvětlit demonstri, prezenti

malmunti

demoraliz/ace f demoraliz(igx

)o, ~ovat ned.

demoralizi

démotický hist. demotika

den m tago, 24 hodin tagnokto, diurno, ~ co

~ cxiutage, ~ na to la posta(n) tago(n), ~

předtím la antauxan tagon, ve dne (dum)-

2-an de junio, ze dne 2. června el (de) la

2-a de junio, o dva dni / dny později du

tagojn (pli) poste, ob ~, ob~ cxiun duan

tagon, po celé dni dum la tutaj tagoj, přes

~ během dne dumtage, obden cxiun duan ta-

bortago, přestupný ~ supertago, sváteční

~ festotago, ~ splatnosti faldato, všední

~ simpla t., ~ volna, volný ~ ferio, liber-

tago, vedoucí dne tagestro, dobrý ~! bo-

nan tagon!, # dělat si z někoho dobrý ~

blagi iun

denár m denaro

denatur/ační denaturiga, ~ační přísada

denaturilo, ~ovat ned i dok. denaturi

denice f matena stelo

dění n okazajxoj, eventoj, evoluo, proceso de

estigxo, světové ~ tutmondaj eventoj

deník m zápisník taglibro, noviny i zápisník

jxurnalo, lodní ~ loglibro, pokladní ~ kas-

libro

denn/í (cxiu)taga, ~í řád tagordo

dennodenně cxiutage

dentála f lingv. dentalo

dentin m dentino

dentista m dentisto

denud/ace f geol. denudado, ~ovat ned. i

dok. geol. denudi

denunciant m denuncanto, polica informan-

to

denzimetr m fyz. densomezurilo, densomet-

ro, areometro

deoxyribonukleová kyselina, DNA deso-

ksiribonuklea acido

departement m polit. (zvl. ve Francii) depar-

temento

depeše f depesxo

depo n remizo

depon/át m depon(it)ajxo, ~ent m deponan-

to, ~ovat dok. i ned. deponi

deport/ace f 1 deportado 2 punekzilo, ~o-

vat ned. i dok. deporti

depres/e f i lék., deprim(igx

)o, subfleksiteco,

i geol. depresio, ~ívní depresia, deprimiga

deprim/ovat ned. i dok. deprimi, ~ující de-

primiga

deputace f delegitaro, deputitaro

deputát m materiala krompago

děrav/ět ned. truigxi, ~ý tru(hav)a, truplena

deriv/ace f mat. derivajxo, činnost, ~ování n

deriv(ad)o, ~át m chem. derivajxo, ~ovat

ned. i dok. derivi

derma f anat. dermo

děrov/at tech. ned. trui, perfori, ~aný štítek

m trukarto, ~ač(ka) m (f) truilo, ~ání n

perforado

děs m timego

desát/ník m kaporalo, dekestro, ~ý deka,

~ek m náb. dekonajxo

desatero n 1 zast. dek 2 náb. Dek Ordonoj,

dekalogo

Descartes m Kartezio

desén m text. (sxtof)desegnajxo, desino, ~

pneumatiky desegno / desino de pne-

ý(matik)o

deset

42

deset/ dek, ~iboj m dekatlono, ~ihaléř m

dekhelero, ~ikoruna f dekkrono, ~iletí n

datreveno, ~ina f dekono, ~inásobný de-

kobla, ~inný dekona, decimala, ~inná

čárka decimala komo, ~inné číslo deci-

mala frakcio, ~inožci m pl. zool. dekapo-

doj, ~krát dekfoje

design m dezajno

megi, terurigxi, horori

desítk/a f 1 deko 2 sport. trestný kop, penal-

ta punsxoto,penalo, ~ář m dekestro, ~ový

dekuma, decimala

deska/ f breto, prkno tabulo, fotografická ka-

seto, knižní vazby platajxo, kovro de libro,

kovrilo, krbu kamenbreto, stav. slabo,

dlouhohrající ~ mikrokanela disko, gra-

mofonová ~ (gramofon)disko, náhrobní

~ tomboslabo, obkladová ~ stav. kovra

tabulo / plato, pamětní ~ memortabulo,

memorplato, palubní / přístrojová ~ pa-

~ sxalt(o)panelo, obložit ~mi tabuli

deskový lamena, tabula

deskriptiv/a f priskriba geometrio, ~ní mat.

priskriba, deskriptiva

desky f pl. na spisy dosiero

děsný terura, hororiga

despot/a m despoto, ~ický despota, ~ismus

despotismo

destička f dlaždice plateto

destil/ace f distil(ad)o, ~át m distilajxo,

~ační distila, ~ační přístroj distililo,

~ovat ned. distili, ~ovat se distiligxi

destrukce f detruado

dešifrovat ned. i dok. malcxifri, malkodi

deštění n bretkovr(ajx)o

ustává pluvo persistas, ~ se sněhem

pluvnegxo, ~ kulek přen. hajlo / torento

de kugloj, meteorický ~ astr. meteorfluo

dešť/ový pluva, ~ová kapka pluvero

deštivý pluv(ec)a, pluvema

skládací ~ teleskopa pluvombrelo,

deštný: ~ prales pluva praarbaro

dešťoměr m met. pluvometro, totalizatoro

dešťovka f zool. lumbriko; voda pluvakvo

detail/ m detalo, ~ní detala

děťátko n infaneto, bebo, etulo

detek(t)ovat, detegovat ned. el. proud de-

tekti

detektiv/ m detektivo, ~ka f detektiva ro-

mano / novelo / filmo, ~ní detektiva

detektor m detektilo, detektoro

děti n pl. drobotina infanaro, chlapci a děvča-

ta geknaboj, synové a dcery gefiloj

dětina m, f naivul(in)o

konduto / ago, infaneco

detonace f detonacio

dětsk/ý (por)infana, infanagxa, ~á poklad-

nička sxparmonujo, ~ý domov infanhej-

mo, ~ý kočárek infancxareto, ~ý lékař

pediatro, ~ý pokoj infanejo, infancxambro

deuterium n chem. deuxterio

deva/desát nauxdek, ~desátka f nauxdeko,

~tenáct dek naux, ~tenáctý deknauxa, ~tero

n naux specoj

devalv/ace f devaluto, ~ovat dok. i ned. de-

valuti

devastace f neniigado, detruado, dezertiga-

do

devátý nauxa

děvče n knabino, junulino, adoleskantino

devět naux, ~krát nauxoble

deviace f devio lék. aberacio, devio

devít/ina f nauxono, ~inásobný nauxobla,

~ka f nauxo

devíza f heslo devizo

deviza f ekon. devizo

děvka f knabinacxo, putino (hanl.)

devon m geol. devonio

devotní náb. devota

dextrin m chem. dekstrino

dezén m desino

dezer/ce f dizerto, ~tér, dezentér m dizer-

tinto, ~tovat, desertovat dok. dizerti

dezert/ m deserto, ~ní deserta

deziluze f seniluziigxo

43 diplomatka

dezinfek/ce f desinfekto, seninfektigo, ~ční

desinfektiga, ~ční látka desinfektajxo,

~ční přístroj desinfektilo

dezinfikovat ned. i dok. desinfekti, senin-

fektigi, kouřem fumigacii

dezorganizace f malordo, hxaoso, malorga-

nizajxo, malorganizado

dharma f náb. darmo

diabas m geol. diabazo

diabet/es m lék. diabeto, ~ik m diabetulo,

diabetmalsanulo

diafragma f diafragmo

diagnostikovat ned. i dok. diagnozi

diagnóz/a f diagnozo, stanovit ~u diagnozi

diagonála f diagonalo

diagram m diagramo

diakon m náb. diakono

diakritick/ý lingv. diakrita, ~é znaménko

diakrita signo

dialekt/ m dialekto, ~ický dialektika, ~ika f

dialektiko, ~ologie f dialektologio

dialog m dialogo, interparolo

dialýza f chem., lék. dializo

diamant m diamanto, ozdobit ~y i přen.

diamanti

diametrální diametra

diapozitiv m diapozitivo

diaprojektor m diaskopo

diář m agendo

didakti/ka f didaktiko, ~cký didaktika

diecéze f náb. diocezo

dielektrikum n el. dielektriko

zelo

diet/a f dieto, redukční ~a sveltiga dieto,

~ář m dietulo, ~etik m dietisto, nutradisto,

~etika f dietistiko, ~y restadkostoj, vo-

jagxkostoj

dietyléter m chem. dietiletero

diferenciál/ mat., tech., dopr. diferencialo,

diferencovat ned. 1 mat. diferenciali, dife-

rencii, derivi 2 rozlišovat diferencigi, dis-

tingi

diferenční diferenca

difrakc/e f opt. difrakto, způsobovat ~i di-

frakti

difundovat ned. fyz. difuzi

difuz/e f difuzo, ~zor m difuzilo

difúzní chem., opt. difuza

digerovat ned. chem. digesti

digesce f chem. digest(ad)o

digestoř f fumsxranko

digitalizátor m inf. ciferecigilo

digitální digxita, cifereca, ~ hodinky digxita

horlogxo

dík/ m danko, ~y! dankon!, # ~y tomu

danke al tio, danke tion, dank' al tio

dikobraz m zool. histriko

diktát/ m diktajxo, diktato, polit. diktaturo,

~or m diktatoro, ~orský diktatorema

diktatura f diktatoreco, diktaturo, diktatora

legximo

diktovat ned. dikti

ství nombrono, peco, svazek volumo, ná-

hradní ~ vicpeco, rezervajxo, ~čí (po)par-

ta, poera, ~ek m parteto, zlomek ono, ~em

parte

dilatace f fyz. dilato

dílec m elemento, parto

dilema n dilemo, embaraso

diletant/ m diletanto, ~ství n diletanteco

Dillí n neskl. zeměp. Delhio

dílna f laborejo, řemeslnická metiejo, umě-

lecká ateliero

dílo n konání verko, výrobek laborajxo, fabri-

kajxo, produkto, artefakto, geniální ~ ge-

niajxo, hudební ~ komponajxo, literární ~

mělecké ~ artverko, artobjekto, ~vedoucí

m laborestro

diluvi/um n geol. pleistoceno, ~ální diluvia

dimenze f dimensio

dimorf/ismus m dimorfismo, ~ní dimorfa

diocéze f náb. diocezo

Dionýsos m myt. Dionizo, Bakhxo

vaný diplomita

diplom/acie f diplomatio, ~at m diplomato,

~atický diplomat(i)a, ~atický sbor di-

plomataro, ~atika f obor diplomistiko

diplomatka f aktovka kajerujo, teko

dipól

44

dipól m el. dipolo, fyz., chem., sděl. dupoluso

diptych m um. diptiko

díra f truo otvor aperturo, průlom brecxo,

malfermajxo, dutina, jáma kavo, štěrbina fe-

ndo, vrtaná borajxo, v lodi, hrnci liko, čer-

ná ~ astr. nigra truo

směr direkto

direktiva f direktivo, instrukcio

direktor/ m (zast.) direktoro, estro, cxefo,

~ium n (zast.) direktorio

dirigent m hud. dirigento, direktisto, hxore-

stro, kapelník kapelestro, obecně direktanto

dirigovat ned. hud., řídit, směrovat direkti

dírk/a f trueto, ~a v plachtě okuleto de

velo, ~ovat ned. trui, ~onožci, ~ovci m pl.

zool. foraminiferoj

disážio n ekon. disagxio

discipl/ína f kázeň disciplino, obor též sci-

encobrancxo, fako, ~inární disciplina,

~inovaný disciplinita

diserta/ce f , ~ční práce disertacio, diser-

tajxo, předložit ~ci diserti

disharmonie f 1 hud. misharmonio (kolora /

de koloroj), missonado 2 neshody mala-

kordo

disident m disidento, disopinianto

disk/ m i sport. disko, galaktický ~ astr.

ko, ~ař m diskojxetanto

disketa f disk(et)o

diskont m ekon. diskonto

diskotéka f diskludejo, diskoteko

diskreditovat ned. i dok. diskreditigi

diskrétní diskreta

diskrimin/ace f diskrimin(aci)(ad)o, ~ovat

ned. i dok. diskrimin(aci)i

diskus/e f diskuto, ~ní diskuta

diskutovat ned. diskuti, ohnivě ~ fajre dis-

kuti

diskvalifik/ace f diskvalifiko, malkvalifiko,

ekskludo, ~ovat dok. i ned. malkvalifiki,

diskvalifiki, ekskludi

dislokace f geol. fauxlto, dislokigo

disocia/ce f chem. disocio, ~ční chem. di-

socia, ~ční konstanta disocia konstanto

disociovat ned. i dok. chem. disocii, ~ se, roz-

kládat se disociigxi

disonance f hud. disonanco

dispečer m výrobní disponisto, estro de pro-

duktado, dopravní trafikadministranto,

odbytu estro de ekspedado

dispečink m disponejo, regejo, produkta /

ekspeda centrejo

dispergovat ned. i dok. chem. dispersi

disperze f chem. dispers(ajx)o, ~ mat. vari-

anco, ~ světla disperso de lumo

displej m vidigilo, monitoro

disponovat ned. i dok. disponi

dispozic/e f dispozicio, dát k ~i disponigi

disproporce f disproporcio

distancovat se ned. i dok. distancigxi (od ně-

koho / něčeho de iu / io)

distorze f fyz. distordo

distribu/ce f distribu(ad)o, ~ovat ned. i dok.

distribui

dít se ned. okazi, # co se tu děje? kio oka-

zas cxi tie?

dítě n infano, nevlastní ~ nepropra infano,

duonfil(in)o, ~ nalezenec trovito

div/ m mir(indajx)o, zázrak miraklo, ~ že

preskaux, # není ~u, že ne (estas) mirige,

ke

nis

divadelní teatra, ~ kus teatrajxo, ~ reflektor

spoto, ~ zvrat teatrofrapo

divadlo n teatro, podívaná spektaklo, čino-

herní ~ dramteatro, loutkové ~ pupteatro,

Národní ~ Nacia Teatro, ochotnické ~

divák m spektanto, spektatoro, náhodný ri-

gardanto, gapanto, televizní ~ televida

spektanto

divan m divano, sofo

dívat se ned. rigardi, sledovat spekti, ~ se na

televizi televidi, # dívej se přímo rigardu

malkasxe / rekte

dívčí (por)knabina, (por)junulina, dívčích

vlastností knabineca, podobný dívce knabi-

neska

dívčina, dívčinka f knabineto

45 dobrák

divergen/ce f mat., fyz., opt. divergxo, fyz. di-

vergxenco, ~tní divergxa

divergovat ned. lit. i fyz., mat. divergxi

diverz/e f sabotado, ~ant m (politika) sa-

botisto

dividenda f ekon. dividendo

divit se ned. miri (něčemu pri io)

divize f voj., sport. divizio

divizna f bot. verbasko

dívka f knabino, junulino, adoleskantino

divn/ý stranga, kurioza, miriga, nekutima,

eksterordinara, # to je mi ~é tio sxajnas al

mi stranga / suspektinda

divo/ch m sovagxulo, ~ký sovagxa, ~ženka f

sovagxa feino, driado, ~čina f sovagxejo,

~čit ned. sovaře konduti

vagxbesto

díž(e) f gastr. kned(o)trogo, knedujo, pastu-

jo

Djakarta f zeměp. Gxakarto

dlaba/čka f tech. mortezmasxino, ~t ned.

mortezi, sekat cxizi

dlah/a f lék. splinto, přiložit ~u (na zlome-

ninu) splinti

dlaň f manplato, polmo, mankavo, otočit ~

nahoru supini

dláto n mortezilo, cxizilo, sochařské skulpti-

lo

dlaž/ba f pavimo, ~dice f pavimero, pavim-

sxtono, pavimbriko, ~dič m pavimisto,

~ební kostka pavimero

dláždit ned. pavimi

dle laux

dlít ned. (lit.) restadi

dloubat (se) ned. foseti, piketi

dlouhán m longegulo

dlouho/, dlouze longe, ~dobý longtempa,

~hrající mikrokanela, longeluda, longe

ludanta, ~hrající deska mikrokanela dis-

ko, ~trvající longdauxra, expr. eterna

dlouhý prostorově i časově longa, # mít

dlouhou chvíli enui

dluh m sxuldo, debeto, zbavit ~u kvitigi,

~opis m ekon. obligacio

dlužit ned. sxuldi (někomu něco al iu ion)

dlužn/í sxulda, ~í úpis sxuldatesto, obliga-

cio, ~ík m sxuldanto, debetulo, pruntepre-

nanto, pruntepreninto, ~ý sxuld(at)a,

dmout ned. nadouvat pufigi, (blov)sxveligi, ~

se pufigxi, sxveligxi

dna f lék. podagro

DNA viz deoxyribonukleová kyselina

dnes hodiaux, v dnešní době nuntempe, ~ ve-

čer cxi-vespere

dneš/ek m hodiauxo, současnost nuntempo,

estanteco, nuno, nunjaro, ode ~ka ekde

nun / hodiaux, # ode ~ka za týden post

unu semajno de hodiaux, ~ní hodiauxa, sou-

časný nuntempa

dno n fundo říční, mořské též grundo, nános

na dně fundajxo, ~ hltanu anat. glutejo, ~

údolí valfundo, # až do dna gxisfunde

do solmizační slabika do

domu en la domon, ~ hloubky / dna gxis-

funde, ~ kopce almonte, ~ roku 1961 gxis

la jaro 1961, ~ Prahy al Praha, # ~ toho

mi nic není tio ne tusxas min, tio ne estas

mia afero, ~ série zapojené články el. se-

rie konektitaj piloj

doba f tempo, období periodo, epocha erao,

epoko, ~ bronzová bronzepoko, dávná ~

paseo, ~ kamenná sxtonepoko, ~ kamen-

ná mladší /střední / starší / pozdní geol.

neolitiko / mezolitoko / paleolitiko /

eneolitiko, ~ ledová glaciepoko, mezile-

dová ~ interglacialo, pracovní ~ labor-

dauxro, ~ předhistorická antauxhistoria

epoko, roční ~ (jar)sezono, ~ zavírací ~

fermohoro, ~ železná ferepoko, # po do-

bu en la dauxro (de), v dnešní době nun-

tempe

doběhnout dok. kuratingi

dobírk/a f sděl. remburso, zásilka rembur-

sajxo, na ~u remburse

dobový lauxtempa, tiutempa, tiama

dobr/ák m bon(kor)ulo, ~ačisko n molkoru-

lo, ~o n bono, čin bonfaro, připsat k ~u

ekon. krediti, ~odinec m bonfaranto,

sen perforto, ~á pověst honesta nomo,

bona reputacio, ~é ráno! bonan mate-

dobrodruh

46

non!, ~ou chuť! bonan apetiton!, ~ou

noc! bonan nokton!

ný aventura, osoba aventurema, ~žství n

aventuro

dobromysl/ f bot. origano, ~ný bonvola

dobropis m ekon. kredito

dobrosrdečný bonkora

dobrot/a f boneco, věc bonajxo, dělat ~u

bonkonduki, fungovat funkcii, ~ivý bon-

vol(em)a, afabla, kormilda, ~ivost f bo-

neco

dobrovoln/ě propravole, nedevige, sendeve,

vol(ont)e, ~ík m volontulo, ~ý libervola,

memvola, ~ost f volonteco

dobrozdání n bontrovo, referenco

dobře bone, mít se ~ bonfarti, # ~ mu tak !

tiel bone al li!, li meritas tion!, prave li ri-

cevas!, není mi ~ mi ne sentas min bone,

mi sentas min malsana, mi ne fartas bone,

~ míněný bonintenca, ~ působit (na ně-

koho / něco) fari bonan efikon (sur iun /

ion), ~ si zapamatovat noti en la cerbon,

~ stavěný chlap hovor. viro bone cxar-

dobý/t dok. gajni, akiri, voj. konkeri, preni,

~vat uhlí mini karbon, ekspluati karbo-

minejon

dobyt/ek m brutaro, hovězí ~ek bovaro, ~če

n bruto, ~kářství n brutbredado, ~čí i

přen. bruta

dobytí n konkero

dobyvatel m konkerinto, konkeranto

docela (en)tute, plene

docenit dok. plene aprezi

docent m docento

docílit dok. lit. atingi ( něčeho ion), sukcesi

(en io)

dočasn/ý provizora, dumtempa, portempa,

~á slepota blindumo, ~á úleva / ~ý

ústup nemoci lék. remito

dočista nete

dočkat se dok. gxispacienci, ne vane atendi,

gxisatendi, # ~ se nevděku gxisvivi maldan-

kon, ~ se vysokého věku atingi grandan

agxon

dodací livera, ~ lhůta liverdato

dodání n livero, předání transdono

nigi, transdoni 2 přidat aldoni, almeti, ~

důležitosti gravigi, ~ odvahy kuragxigi,

levi kuragxon, ~ si odvahy kuragxigxi, ku-

ragxigi sin, ~ předepsanou dávku kontin-

genti

dodate/k m aldono, díla apendico, su-

plemento, ~čný aldona, časově postdata,

~čná sankce práv. postfara sankcio, ~čný

zápis m, ~čná přihláška postdata ens-

krib(ajx)o / aligxo

dodavatel m liveranto, liveristo

dodávk/a f liverajxo, činnost liverado, druh

auta kamioneto, povinná ~a deviga live-

kamioneto

dodělat dok. fin(ig)i, pretigi, finverki, fin-

plenumi, zemřít perei, forpasi, estingigxi,

dokončit finfari

dodnes gxis nun, gxis hodiaux

dodrž/et dok., ~ovat ned. plnit plenumi, teni;

poslouchat obei, agi lauxregule, # ne~ et

slovo rompi sian promeson, ~et pravidla

/ řád plenum(ad)i / sekvi / teni regulo(j)n

dodýchat dok. 1 zastavit dech cxesi spiri 2

zemřít morti

dogma/ n dogmo, hlásat ~ta dogmumi,

~tický dogma, ~tičnost f dogmemo, ~tis-

mus m dogmismo

dohad m konjekto, supozo

dohánět ned. dostihnout kuratingi, přihnat

alpeli, # ~ zameškanou práci egaligi la-

borprokraston

dohazovač m makleristo, svatební svatisto

dohled/ m 1 dohled inspekto, kontrolo 2 vi-

ditelnost vidodistanco, # ztratit nepřítele

z ~u perdi malamikon elvide

dohledn/ý: v ~é době en proksima tempo

dohlédnout dok. provádět dohled inspekti,

kontroli (na něco ion), zrakem vidatingi,

gxisrigardi (až někam ien)

dohlížet ned. inspekti, vokt(ad)i

dohlížitel m vokto

47 doktor

dohnat dok. 1 dohonuit kuratingi 2 donutit

pusxi (někoho k něčemu iun en ion) 3 vy-

rovnat zmeškání pelatingi, gxisatingi, # ~

někoho k zoufalství peli iun en malespe-

ron

dohoda f akord(igx

)o, konsento, smlouva

kontrakto, interkonsento, pakto, Postu-

pimská ~ Packontrakto de Potsdamo, mí-

rová ~ packontrakto

dohodi/t dok. jxeti gxis, zprostředkovat peri,

rekomendi, ~t sňatek svati, peri geedzi-on, # co by kamenem ~l

en distanco de

sxtonjxeto

dohodnout dok. interkonsenti, ~ se inter-

konsenti, akordigxi, ~ smlouvu kontrakti,

~ úvěr konsenti krediton

dohola gxisglate, o vlasech gxishauxte, ~ o-

stříhaný gxishauxte tondita

dohonit dok. v běhu kuratingi, dodatečně vy-

konat gxisatingi, viz též dohnat

dohra f zvl. div. postludo, epilogo; přen. fi-

nalo, sekvoj

dohrát dok. finludi

dohromady entute, sume, kune, kunkune

dohřát dok. rozzlobit kolerigi, ~ se kolerigxi

docházet ned. navštěvovat viziti, frekventi,

závěru fari / tiri konkludon, konkludi

docházka f vizitado, frekventado

dochovat se dok. gxisresti, konservigxi

dochvilný akurata

dojatý kortusxita

dojednat dok. 1 ukončit jednání fini trakta-

don 2 dohodnout kontrakti, konvencii, in-

terdecidi

dojem/ m impreso, vyvolat ~ impresigi, su-

pozigi, ~ný kortusxa, emocia

dojet dok. alveturi, gxisveturi, finveturi, do-

honit veturatingi, ~ pro někoho veturi por

iu, venigi iun

dojetí n kortusxo, emocio

dojicí melka, ~ stroj (elektra) melkilo, mel-

k(o)masxino, elektra melkilo

dojička f melkistino, elektrická ~ elektra

melkilo

dojídat (se) ned., dojíst dok. finmangxi, for-

mangxi

dojímat ned. kortusxi, emocii

dojít dok. 1 alveni, atingi 2 spotřebovat kon-

sumigxi, # ~ pro něco iri por alporti ion, ~

sukero konsumigxis, sukerujo elcxerpigxis, ~

k závěru veni al la konkludo

doji/t ned. odebírat mléko melki, dávat mléko

lakti, doni lakton, ~vost f zeměd. laktose-

krecio

též dojet

dojmout dok. kortusxi, emocii, zapůsobit im-

presi, ~ se emociigxi

dojnice f melkbovino, laktobovino

dok/ m nám. doko, ~ař m dokisto

dokázat dok. 1 prokázat pruvi, dokumenti 2

umět sukcesi, kapabli, sci(pov)i, # dokážu

to mi kapablas / scipovas fari tion, mi

sukcesos en tio

dokazovat ned. prezenti pruvojn / argumen-

tojn, argumenti

dokdy gxis kiam

doklad/ m dokumento, příloha aldono, svě-

dectví atesto, osobní ~y pl. personaj pape-

roj, legitimajxoj, ~ový písemný materiál

m odb., práv. legitimajxo

dokládat ned. dokumenti

dokola cxirkaux(e), kolem ~ rondcxirkauxe,

zpívat ~ kanti en rondo, přen. stále totéž

gurdi la saman kanton

dokonal/ý perfekta, senriprocxa, ~e ovládat

majstri

dokon/at dok. ~ávat ned. 1 lit. zemřít, umírat

fini komencitan verkon / laboron

dokonav/ý lingv. perfekta, ~é sloveso per-

fektivo

dokonce (ja) ecx

dokončit dok. fini, # ~ překlad románu

fintraduki romanon

dokořán: ~ otevřená vrata pomn. plena-

perta pordego

d. pri juro, ~át m doktoreco, čestný ~át

honordoktoreco, ~ka f doktorino, ~ský

doktora, získat ~ský titul doktorigxi

doktrína

48

doktrína f doktrino

venos, ~ jsi mlád dum vi estas juna

dokument/ m dokumento, ~ace f výkon do-

kumentado, materiál dokumentaro, ~ární

dokumenta, auxtentika, ~ovat dok. i ned.

dokumenti

dolar m dolaro

dole malsupre, vespod sube, odb., lit. infre

doléh/at ned. 1 zvukem (son)atingi 2 naléhat

insisti 3 tíhou premi 4 těsnit dense / strikte

/ tusxe aligxi, # dveře ~ají pordo gxuste

fermigxas, ~á ke mně zvuk zvonu alorelas

min sonorilo

dolejš/ek m malsupro, ~í malsupra

dolet m let. povdistanco, flugradiuso, i do-

střel atingodistanco

doletět , dolétnout, dolítnout dok. gxisflugi,

flugatingi, alflugi

doleva maldekstren, liven

dolévat ned. plenigi. plenversxi, gxis la rando

versxi

dolézat ned. trudigxi

pruvobjekto

dolík m kaveto

dolina f valo

dolní malsupra, odb. infra, ~ čelist mandi-

blo, ~ končetiny odb. infraj membroj, ~

mezní hodnota tech. sojlo, D~í sněmov-

na Malsupera Cxambro

dolno/lužický lingv. soraba, zeměp. malsu-

platdicxa, zeměp. nordgermana, ~slezský

malsuprasilezia

dolomit m geol. dolomito

dolování n minado, minekspluat(ad)o

dolovat ned. min(fos)i, minekspluati

doložit dok. 1 dodat aldoni 2 dokončit naklá-

dání plene sxargxi 3 dokázat pruvi

doložka f aldono, suplemento, ekon., práv.

klauxzo

dolů malsupren, suben, sob, # (cestou) po

svahu ~ (do údolí) valvoje

dóm m katedralo

doma hejme, dome

domác/í hejma, (en)doma, ~í, ~í pán dom-

posedanto, dommastro, domhavanto,

~nost mastrum(ajx)o, ~í kruh hejma ron-

do, ~í skřítek gxenio, ~ký hejmeca

domáhat se ned. postuli (něčeho ion)

domek m dometo

doména f 1 grandbieno 2 agsfero, sfero de

influo

dominanta f hud., biol. dominanto

dominium n dominio

domino n text., hra domeno

dominovat ned. domini, superregi

domlouvat ned., domluvit dok. napomínat

admoni, vyčítat riprocxi

domluv/it dok. skončit hovor finparoli, fin-

diri, ~ / domlouvat se intertrakti, konsi-

ligxi, interkonsentigxi, ~a f interkonsento,

napomenutí admono

konjekta, onidira ~nka f konjekto, hipo-

tezo, supozo

domnívat se ned. opinii, konjekti, supozi,

podezřívat suspekti

domoci se dok.viz domáhat se

domorod/ec m indigx

eno, enlandano, abo-

rigeno, landido, ~ý indigx

ena, aborigena

domov/ m hejmo, vlast patrujo, patrio, patro-

lando, bez ~a senhejma, dětský ~ infan-

hejmo, studentský ~ studenthejmo, uč-

ňovský ~ hejmo por metilernantoj, ~

mládeže junularhejmo, internulejo, pen-

sionato, ~ důchodců pensiulejo, emerite-

jo

domov/ní doma, ~ník m domservisto, dom-

zorgisto, dompordisto, ~ský hejmrajta

domů domen, hejmen

domýšlet se kompreneti

domýšliv/ost f aplombo, orgojlo, tromemfi-

do, fifiero, ~ý orgojla, aplomba, tromem-

fida, sintrotaksa

donace f práv. donacio

donaha gxisnude

donašeč m denuncanto

donášet ned. alportadi, udávat denunci, kle-

vetit raporti

donáška f liverigo, enmanigo, transdono

donedávna gxis antauxnelonge

49 dorost

donekonečna denove kaj denove

donést viz donášet

donuc/ení n trud(ad)o, ~ovací opatření

práv. sankcio

donutit dok. devigi

doopravdy serioze, vere, efektive, reale

dopad m 1 předmětu falo 2 vliv, následek se-

kvo, influo

dopad/at ned. fali, # jak to ~á? kiel staras /

statas / aspektas la afero? ~at na levou

nohu lami je la maldekstra piedo

dopadnout dok. fali, pgxistihnout trafi, sur-

prizi, chytit kapti, skončit se finigxi, rezulti,

~ dobře sukcesi, finigxi bonsxance

dopal m expr. zlost kolero

dopálit dok. kolerigi, indigni, furiozigi

dopis/ m letero, doporučený ~ registrita

letero, letecký ~ aerposxta letero, ob-

chodní ~ komerca letero, ~nice f posxtkar-

to, ~ní schránka leterkesto

dopisov/ání n korespondado ~atel m kore-

spondanto, novinář raportisto, ~at ned. do-

končit finskribi, ~ si korespondi (s někým

kun iu)

doplácet ned. pagi la reston, plupagi, ~ na

něco multe perdi pro io, multe malprofiti

per io, io multon kostos al iu

doplatek m krompago, alpago, pluspago

doplatit viz doplácet

cesorajxo, alajxo, lingv. predikativo, kom-

plemento, módní ~ moda kompletigo /

akcesorajxo

doplněný kompletigita, # ~ k poslednímu

datu gxisdata

doplňkov/ý kompletiga, ala, ~á plachta

nám. bonedo

doplňova/t ned. kompletigi, ~cí volby kom-

pletiga balotado / balotoj

dopočítat dok. finkalkuli

dopola duone, parte

dopoledn/e n antauxtagmezo, příslovce antaux-

tagmeze, ~í antauxtagmeza

doporuč/eně rekomendite, poštou registrite,

~ení n rekomendo, obch. referenco, ~ený

rekomendita, zásilka registrita, ~ený dopis

registrita letero, ~ující dopis rekomenda

letero

doporučit dok., doporučovat ned. rekomen-

di

doposavad, doposud gxis nun

dopouštět se ( viz též dopustit), připouštět,

dovolovat allasi, spáchat kulpigxi, # ~ se

chu marodi

doprava 1 příslovce dekstren 2 f provoz,

průběh trafiko 3 převážení transporto, lete-

cká ~ osobní aertrafiko, přeprava aertrans-

porto, místní ~ loka trafiko, nákladní

automobilová ~ kamionado, auxtomobila

transporto, osobní ~ persona trafiko

dopravce m transportisto

dopravit dok., dopravovat ned. transporti,

~ kamionem kamioni

dopravné n (trans)portopago

dopravní/ trafika, transporta, ~ cesta vetur-

vojo, ~ oddělení voja / trafika adminis-

středek transportilo, veturilo, trafikilo, ~

pruh leno, ~ síť trafika / voja reto, ~ uzel

trafika nodo, ~ zácpa voja obstrukco, vo-

jsxtopigxo, ~k m pásový transport-bendo

doprostřed en la mezon, mezen, en la cen-

tron

akompan(ant)aro, ochranný eskorto, ~ná

skladba hud. akompanajxo, ~it dok., do-

provázet ned. akompani, v konvoji nám.,

voj. konvoji

dopřát dok. dovolit permesi, umožnit ebligi,

~ si favoruzi, uzi gxoje, uzi kun plezuro

dopředu antauxen

dopsat dok. finskribi

dopustit dok. allasi, permesi, ~ se (něčeho)

fari ion, kulpigxi per io, delikti, ~ se zloči-

nu krimi

dopuštění n: boží ~ konfuz(igx

)o, kaoso,

konfuzajxo, malordego, pelmelo

dorazit dok. atingi, fini vojagxon; finbati,

bucxi

dorost/ m (ge)junuloj, junularo, adoles-

kantoj, ~enec m adoleskanto

dorozumění

50

dorozum/ění n interkompren(igx

)o, ~ívací

komunika, ~ívací prostředek interkomu-

nikilo, ~ívání komunikado, interkompre-

nigx

ado

dorozumět se dok., dorozumívat se ned.

interkonsenti, interkomprenigxi

dórský, dórický arch. dorika

dort m torto

doruč/it dok., ~ovat ned. transdoni, liveri,

alporti, enmanigi, ~né n sděl. portopago

tovní ~(ka) leterportist(in)o

dosah/ m ating(odistanc)o, atingopovo, ra-

di(us)o, význam signifo, stanice servareo, v

~u vln en la atingodistanco / atingopovo

de ondoj

dosáhnout dok. něčeho gajni, akiri ion ~

někam atingi ien, ~ úspěchu sukcesi, ~

maxima atingi maksimumon, let., ekon.

plafoni, ~ vysokého stáří atingi profun-

dan agxon, ~ vysokého postavení konkeri

altan postenon

dosavad gxis nun, ~ní gxisnuna

dosaž/ení n atingo, ~itelný atingebla, aki-

rebla

dosedat ned.. dosednout dok. sidigxi, # do-

sednout na trůn surtronigxi, ekokupi tro-

non

doskok m sport. saltofino

doslech: znát z ~u koni nur laux onidiroj,

být z ~u esti ekster la sfero de auxdeblo

doslechnout se dok. auxdi, sciigxi

doslov m postparolo, epilogo

doslov/a lauxlitere, lauxvorte, ~ný lauxlitera,

lauxvorta

dospělost/ f matureco, plenařeco, plenkres-

keco, zkouška ~i abiturienta ekzameno,

ekzameno de matureco

dospělý 1 matura, plenagxa, plenkreska, lit.

adolta 2 m plenkreskulo, plenagxulo, matu-

rulo, adolto

~ k něčemu atingi ion, alveni al io, ~ k

závěru veni al konkludo

dospív/ání n adoleskanteco, ~ající adoles-

ka, m adoleskanto

dospod, dospodu suben, malsupren

dost suficxe, ~ možná povas esti, ani ~

málo neniom, ~ rozumu suficxa dozo da

prudento, dost! sat!, suficx!

dostačit dok. suficxi, esti suficxa

dostání: k ~ acxetebla

dostat dok. ricevi, ekhavi, ~ nemoc malsa-

nigxi, ~ se někam veni ien, ~ se dále pro-

gresi, ~ pořádný výprask ricevi decan

problémů eskapi el problemoj, ~ smyk

jori, ~ zácpu konstipigxi, ~ závrať vertigxi

dostát: ~ slovu plenumi / teni sian prome-

son

dostatečn/ý suficxa, # dostat ~ou ricevi la

noton "suficxe"; ~ě suficxe, mezbone

dostatek m (plen)suficxo, abundo

dostávat viz dostat

dostav/ba f finkonstru(ajx)o, ~ět dok. fin-

konstrui

dostavit se dok. (al)veni

dostavník m diligx

enco

dostih/ m ~y pl. (cxeval)vetkuro, cxevalkon-

kurso, ~y s překážkami sport. hurdokura-

závodiště sport. hipodromo, ~nout dok.

(kur)atingi, veturatingi

dostřediv/ý centripeta, alcentriga, ~ á síla

centripeta / alcentr(okur)a forto

dostřel m pafdistanco, i dolet atingodistanco

dostřik m sxprucradiuso

bla, cena akceptebla

dosud gxis nun

dosvědčit dok. atesti, práv. depozicii

dosyta (gxis)sate

doš/ek m stav. pajlofasko, ~ková střecha

pajlofaska tegmento, pajlotegmento

doškolovat ned. kompletigi instruadon

došlápnout dok. surtreti

mita

dotáhnout dok. 1 upevnit finstrecxi 2 dovléci

gxistreni, # přen. ~ to na ředitele sukcesi

karieron de direktoro, atingi postenon de

direktoro

51 dozvědět

dotaz/ m demando, informpeto, ~ník m de-

mandilo, demandaro, demandolisto, ~ní-

kový demandara

dotčen indignita, ofendita

dotek m kontakto, (ek)tusxo

dotěr/a m trudulo, ~ný trud(igx

)ema, entru-

digxema, drzý impertinenta

dotisk m postpreso, krompreso

dotknout se dok. (ek)tusxi, kontakti, zmínit se

mencii, aludi, jemně dabi, ~ se rty lipi

dotknutelný tusxebla

dotovat ned. subvencii

dotud gxis tiam

dotyčný koncerna, (tiu)rilata, respektiva,

menciita, aludita, m. koncernato

dotyk m tusxo, kontakto

dotýkající se tangxanta

dotýkat se viz dotknout se

double m sport. parludo viz též debl

doubrava f kverkaro

doučit dok. finlerni, ellerni

douf/at ned. esperi, # ~ám, že mi esperas,

ke; espereble, ~at v dědictví esperi here-

dajxon

zanedbaný byt hanl. trogloditejo

douš/ek m gluto, cxerpeto, jedním ~kem per

unu gluto

douška f postskribo

doutnák m mecxo, brulsxnuro,

doutnat ned. bruleti, subbruli, ardeti, fum-

flameti, fumbruli

doutník m cigaro

dovádět ned. skotačit petoli, vyvádět ekscesi,

ekstravaganci

dovážet ned. alporti, zásobit provizi, z ciziny

importi

dovědět se dok. ekscii (něco ion), sciigxi (pri

io)

dovednost f rutino, lerteco

dovedný lerta, rutina, kapabla

Doverská úžina f zeměp. Kaleza / Dovra

markolo

umět sci(pov)i, povi, kapabli

dovětek m finfrazo, epilogo

dovézt dok. alveturigi, viz též dovážet

dovídat se viz dovědět se

dovnitř internen, enen, maleksteren

dovolat se dok. přivolat krialvoki, ~ se tele-

fonem atingi iun per telefono, ricevi ko-

munikon

dovolávat se ned. též práv. apelacii (někoho

al iu), ~ se svědectví práv. invoki

dovolen/á f forpermeso, libertempo, feria-

do, mateřská ~á patrineca forpermeso,

~o permesite, ~ý permesita, zákonně lica

dovolení/ n permeso, s ~m! permesu!, bon-

volu permesi!

dovolenka f paspermeso, forpermeso

dovol/it dok., ~ovat ned. permesi, ~it si,

~ovat si dopřát si permesi al si, regali sin,

odvážit se kuragxi, auxdaci

dovoz/ m importo, ~ uhlí alveturigo de kar-

bo, ~ce m importisto, ~né n trafikprezo,

~ní importa

dovozovat ned. konkludi, dedukti, indukti,

argumenti

dovrchu supren

dovršit dok. plensxuti, dílo kompletigi, kul-

minigi, fini, věk gxisvivi, léta atingi, budo-

vání finrealigi

dovtípit se dok. diveni

doyen m dojeno

dóza f (ornam)skatolo

dozadu reen, malantauxen, posten, # zaklo-

nit se ~ retroklinigxi

dozajista tutcerte

doze f lék. dozo

dozírat ned. inspekti, kontroli, vokti

doznání n konfeso

doznat dok. konfesi

doznít dok., doznívat ned. finsoni

reco, ~ce m inspektoro, inspektisto, kon-

trolisto, gardisto, dělníků, otroků vokto,

důlní ~ce ministestro, ~kyně f gardistino,

inspektorino, ~na f reg(ad)ejo, konat ~

inspekti

dozorčí m zvl. voj. tagestro

dozrát dok., dozrávat ned. maturigxi

dozvědět se dok. ekscii, sciigxi, viz též dově-

dět se

dozvuk

52

dozvuk m fyz. resono, finsono, přen. postse-

kvoj, kromsekvoj

dóže m dogxdožínky f pomn. zeměd. festo de rikolto, ri-

koltfesto, rikoltfina festo

dožít se dok., dožívat se ned. gxisvivi

doživotn/í dumviva, gxismorta, ~í člen

dumviva membro, ~ě gxismorte

dráb m sbiro

dragoun m dragono

go, žel. trať / stavba relvojo, fyz., částic,

trajektorio, astr. orbito, běžecká ~ sport.

kurvego, cyklistická ~ biciklovego, jízdní

~ veturejo, lanová ~ kablotramo, kabinová

nacela / gondola telfero, pozemní funikula-

ra kablotramo, funikularo, kabla fervojo,

sedačková segxa telfero, visutá telfero, pla-

vební ~ sxanelo, podzemní ~ subtera fer-

vojo / (tramo), metroo, pouliční ~ tram-

vojo, vůz tramo, překážková ~ sport. ob-

stakla kurejo, rychlobruslařská ~ glitku-

glo, tramvajová ~ tramvojo, úspěšná ži-

votní ~ sukcesa kariero, vzletová a při-

stávací ~ dromo, závodní ~ kurejo, dro-

mo, vego

draho multekoste, kare , # přišlo mu to ~

tio kostis lin multe, ~cenný valorega

drahokam m gemo, juvelsxtono

drahota f kareco, multekosteco

drahoušek m karul(in)o

drahý cenný (multe)kosta, kara, altpreza,

milý kara, ~ kov nobla metalo

drajv m sport. drajvo, ~ovat ned. port. drajvi

drak m drako, hidro, hračka kajto

drama n dramo, ~ticky dramtone, dramece,

~tický dram(ec)a, ~tik m dramisto, ~turg

m dramaturgo, ~turgie f dramaturgio

drancovat ned. (el)rabi, marodi

dráp m ungego, ostrý pintoungo, krifo

drapák m stav.prentrogo, makzela trogo,

prenilego, prenargano

drápání n skrapado

drápanice f skribacxo

drápat ned. (ungo)grati, písmo skribacxi

drapérie f drapirajxo

drapnout dok. kapti

draslík m chem. kalio

draslo n hovor. potaso, žíravé ~ hydroxid

draselný kauxstika potaso

drastický drasta

drát m drato, metalfadeno, ostnatý ~ pik-

drato, pletací ~ trikilo, rozhlas po ~ě

perdrata / perkabla radio, svagxovací ~

fandodrato

senbarbigi plumojn, ~ se ned. trudi sin, #

~ se do vedoucí funkce pusxi sin al estre-

co

drátek m drateto, ~ do sešívačky paper-

krampo

drátěn/ý drata, ~á košile masxkiraso, ~á síť

dratreto, ~á síťovina drattolo, ~ý kartáč

drathamako, kuchyňská frotilo, plot drat-

barilo

dratev f sxufadeno, pecxfadeno

drav/ec m pták rabobirdo, zvíře rabobesto,

ryba rabfisxo, ~ý raba, sovagxa, agresema

draze kare, multekoste, ~ zaplatit kare pagi

dražb/a f auxkcio, prod(áv)at v ~ě auxkcii,

soudním rozhodnutím ekzekvi

Drážďany m pomn. zeměp. Dresdeno, Drez-

deno

dráždidlo n ekscitajxo, ekscitilo

dráždit ned. vzrušit eksciti, popudit inciti,

nervy agaci, rozčilovat iriti

gustotenta

dražé n neskl. gastr., lék. dragxeo

dražitel m auxkciisto

drážk/a f foldo, lék., tech. kanelo, dveřní,

okenní rabeto, kluzná ~a tech. glitfoldo,

~ovačka f foldilo, ~ový hoblík foldra-

botilo

dražší nelaciný iom kara / multekosta, ~ než

pli kara / multekosta ol

drb m kalumnio

drbátko n gratilo

drbna f klacxulino

53 družina

drcení n frakaso, pistado

drdol m harligajxo, hartubero

drén m zeměd., zahr. drenilo, svodný ~ kon-

/ primara dreno

drenáž f zeměd. dren(ar)o, ~ní rýha dren-

trancxeo, ~ní síť drenilaro, drensistemo,

~ní trubka drentubo, drenilo

drénovat ned. tech., lék. dreni

dres m gimnasta kostumo, sport-vesto,

koloroj

drezína f drezino

drezúra f dresado

drhání n text. makrameo

drhnout ned. frotlavi, frotpurigi

driblovat ned. sport. dribli

driver m inf. pelilo, viz též ovladač

drn m trávník gazono, trs gazonero, gazon-

peco

drnkat ned. plektri, tinti (sur gitaro), pincxi

(gitaron)

drobek m skýva chleba panero

drobet m iometo, iom(et)e, ~ chleba panero

drobit, drolit ned. pecetigi, erigi, fragmen-

tigi, ~ se pecetigxi, (dis)eretigxi

drobivý pecetigxema, diserigxema

drobn/ý eta, malgranda, miniatura, filigra-

na, bagatela, útlý subtila, vzrůstem etkres-

ka, malalt(a)statura, # ~á partyzánská

válka gerilo, ~é m pl. mince apunto, mo-

neroj, etmono, ~ý prodej pomalgranda

komerco, detalado, ~ý průmysl etindu-

strio, ~ost f etajxo, bagatelajxo

drobnohled m mikroskopo

drobnozrnný etgrajna

drobotina f infanaro, etularo

drobouček m etulo

drog/a f drogo, toxická látka tokso, ~érie f

drog(vend)ejo, ~ista m drog(vend)isto

drolit ned. dispecetigi, viz též drobit

dromedár m dromedaro

drop m zool. otido

drozd m turdo

drožka f drosxko

drsn/ý malglata, povrch rasp(surfac)a, přen.

maldelikata, kruda, neopracovaný tech.

malneta, ~é podnebí severa klimato, ~ě

maldelikate

dršťky f pl. gastr. (stomak)tripoj

drť f pistajxo, gruzo

tegratoro, ~ kamene sxtonrompilo, ~ kr-

miva macxilo

drtiny f pl. segajxo

drti/t ned. (dis)erigi, gruzi, pecetigi, pisti,

pulvorigi, válcem rulpremigxi, rozbíjet fra-

kasi, ~vý frakasa

drůbež f kortbirdaro, kortaj birdoj, ~árna f

kortbirda bredejo, ~í kortbirda

drůbky pomn. m tripo(j)

druh/ m 1 kategorie speco, kategorio, tipo,

biol. specio, přítel amiko, kamarado, kunu-

lo, kolego, kompano 2 životní druh / družka

konkub(in)o, ~ písma litertipo, toho ~u

tiaspeca

druh/ý dua, jiný alia, # jeden - ~ý unu - (la)

alia, po ~é duafoje, duan fojon, za ~é due,

~á odmocnina kvadrata radiko, ~á strana

mince dua flanko de la medalo, ~ého

stupně duagrada

druhdy iam

druhohory f pomn. geol. mezozoiko

druhopis m kopiajxo

druhotn/ý sekundara, duagrada, ~á suro-

vina reuzata krudmaterialo

drúza f bot., min. druzo

družba f 1 přátelský svazek amikeco, ře-

meligxo, kuneco 2 polit. alianco, ligo 3 sva-

tebčan fiancxamiko 4 svatební dohazovač

svatisto

družební gxemela, ~ patronátní města ře-

meligxintaj urboj, gxemelurboj

družice f satelito, trabanto, umělá též sputni-

ko, artsatelito

družička f fiancxknabino

družina f doprovod akompanantaro, sekvan-

taro, kompanio, eskorto, oddíl grupo, tru-

po, tacxmento, královská ~ kamarilo, ko-

terio, školní ~ (postlerneja) infangardejo

družka

54

družka f viz též druh, amikino, kamaradi-

no, kompanino, životní konkubino, ve spo-

lečné domácnosti vivkunulino

ma, ~ě amike, societeme, kune, kunkune

družstevn/í kooper(ativ)a, ~ík m kooperati-

vano, ~ictví n kooperado, kooperativismo

družstvo n kooperativo, sport. trupo, teamo,

stavební / zemědělské ~ konstrua / agro-

kultura kooperativo

drvoštěp m arbhakisto

dryáda f myt. driado, arbarfeino

dryádka f bot. driado

drz/ost f čin arogantajxo, vlastnost arogante-

co, impertinenteco, ~oun m arogantulo,

~ý aroganta, impertinenta, senrespekta,

drž tenu, viz držet, # ~ hubu hanl. tenu la

busxacxon

držadlo n tenilo, manilo, anso, k přenášení

předmětů portilo

držák m tenilo, ucho anso, ~ pochodně

torcxingo

držátko n (pera) plumingo

država f polit. kolonio

vu)nabytí osobní ~y privata / persona re-

posedo

držení n teno, vlastnění havado, ~ protivní-

ka sport. teno fare al kontrauxulo

držet ned. teni, práv. vlastnit posedi, ~ se

tenigxi, teni sin, # ~ jazyk na uzdě bridi

(kun iu)

držgrešle m grosxskrapulo

držitel m posedanto, tenanto

dřeň f stonků, kostí medolo, ovoce karno,

pulpo, sarkokarpo, ovocný protlak frukto-

pureo

dřep m kauxro, cvik kauxrigxo

dřep/ět ned. kauxri, ~nout (si) dok. kauxrigxi

lignoproduktisto, lignokomercisto, ~ský

lignista, cxarpentista

dřevěn/ý ligna, ~á podpěra stav. stegtrabo,

~é uhlí ligneca karbo, lignokarbo

dřevitý, dřevnatý ligneca

dřevník m lign(oten)ejo, sxtipejo

bohakisto, ~ryt m lignogravurajxo, ksilo-

grafio, ~rytec m ksilografo, ~rytectví n

lignogravurado, ~stavba f ligna konstru-

ajxo

dřez m lavkuvo

dříč m laboremulo, žák lernemulo

dřík m sloupu fusto, tech. tigo

dřímota f dormeto, ospalost, dormemo, fy-

ziol. somnolo

dřín m bot. flava kornuso

dřina f laborego, penlaboro

dřišťál m bot. berberiso

dřít ned. frot(eg)i, skrapi, vykogxisťovat eks-

pluati, ~ se treege labori, penegi, učit se

treege lerni, sxtopi al si la sciencon en la

kapon

dřív(e) pli frue, antauxe, kdysi iam, antauxe,

foje, # dříve či později pli aux malpli frue,

~ než unue, antaux ol, pli frue ol, ~ uvede-

ný antauxe menciita / aludita, antaux-

než to řekl, odešel antaux ol diri, li foriris

dřívější pli frua, antauxa, iama

dříví n ligno, palivové ~ brulligno, haklig-

no, stavební ~ cxarpentligno, segligno,

konstruligno

dštít ned. (lit.) pršet pluvigi, přen. hanl. mal-

beni

duál m lingv. dualo

dualismus m fil. dualismo

dub m kverko, ~ korkový korkokverko,

~ový kverka, ~ový les, dubina f kverk-

(arb)aro

duben m aprilo

duběnka f gajlo

dublé: ~ (šperk) dubleo

Dublin m zeměp. Dublino

dubl/ovat dubli, ~ující herec / kaskadér

dublanto

dublovat ned. text. zdvojovat přízi duopigi

55 dusný

dudák m sakfajfisto, saksxalmisto

dudek m upupo

dudlík m kontentigilo, sucxumo, na láhev ci-

cumo

dudy f pomn. sakfajfilo, sakfluto, saksxalmo

duet m hud. du(et)o, ~ista m duetisto

duh/a f cxielarko, ~ovka f anat. iriso

duch/ m spirito, mysl menso, inteligence inte-

lekto, bystrost sprito, přelud fantomo, veli-

ký ~ přen. geniulo, ~em nepřítomný

spiritforesta, bez ~a senspirigita, spirrete-

na

Duch svatý náb. Sankta Spirito

duchapln/ý sprita, ~ost f sprit(ec)o

duchapřítomn/ý spiritcxeesta, mensvigla,

~ost f spiritcxeesto, spiritpreteco

duchna f kovrokuseno

důchod/ m 1 pensio, rento, emerituro, 2

nacia enspezaro, starobní ~ emerita pen-

sio, vyplácet / vyplatit ~ emerituri, pen-

sii, ~ce m pensiulo, emerito, ~ový renta,

pensia, emerita, ~ové zabezpečení n pen-

sia / emeritura sekurigo

duchovenstvo n klerikaro

ro, ekleziulo, kleriko

dukát m dukato

důkaz m argumento, atest(ajx)o, pruvo, cha-

bý ~ kaduka pruvo, nepřímý ~ indico,

podat / předložit ~ auxtentikigi, pruvi,

prezenti pruvon, ~ přátelství amikajxo, ~y

pl. atestajxoj

drobný detala, pevný fortika, úplný kom-

pleta, ~á porce f granda porcio, ~ě (gxis)-

funde, ~ě poučit erudi

důl m 1 min(ej)o, sxakto, povrchový ~ sur-

faca / surterena / subcxiela minejo, uhelný

~ karbominejo 2 údolí valo

důležit/ý grava, ~á osoba gravulo, ~ě gra-

ve, ~ost f graveco

důlkovat ned. (před vrtáním) tech. punkto-

frapi

důlní 1 mineja 2 m ministestro, cxefministo,

minteknikisto, ~ inženýr miningxeniero, ~

jáma mino,~ plyn grizuo, mingaso, ~ zá-

vod minejo

dům m domo, obchodní ~ (grand)maga-

zeno, nájemní / činžovní ~ ludomo, ná-

kolní ~ surfosta d., obyvatel domu do-

mano, obyvatelé domu domanaro, pane-

lový ~ paneldomo, výškový ~ turdomego,

multetagxa d.

dumat ned. mediti

dumlat ned. cicumi

dumlík m cicumo

dumping m ekon. dumpado

důmysl/ m ingxenio, ~ný ingxenia, ~né / vtip-

né řešení ingxenia solvo

duna f písečná duno

Dunaj m zeměp.Danubo

dunět ned. barelsoni, kave soni

dupačky f pomn. sxtrumpkalsoneto, beba

kombineo, rampvesto, bebokombineo

kopytem stamp(f)i

duplexní el. dupleksa

duplikát m duplikato, duobligajxo, kopio

dur hud. majxora

dural m duralumino

důraz m akcento, citový emfazo, dávat /

klást ~ akcenti, emfazi, substreki, ~ný

akcenta, emfaza, substreka, energia

durdit se ned. kolereti, pauxti

durman m bot. daturo

dusadlo n manramo

dusat ned. 1 tlumený zvuk (při běhu)

batkuri 2 tlumený rytmický hukot ritme

mugxi 3 pěchovat stamp(f)i, rami

dusičnan m chem. nitrato

dusík m nitrogeno

dusit ned. rdousit sufoki, maso stufi, tlumit

obtuzigi, dampi, ~ se sufokigxi

dusitan m chem. nitrito, ~ draselný kalia

nitrito

dusítko n hud. dampilo

dusivý sufoka

důsled/ek m sekvo, konsekvenco, rezul-

t(at)o, ~ný konsekvenca, persista, nesxan-

celebla, principama

dusn/ý sultra, ~é počasí sufoka vetero, ~o n

počasí sufoka aero, příslovce sufoke

dusot

56

dusot m trotbruo

důstoj/enství n digno, ~nost f digneco,

~ník m oficiro, ~ný digna, honor(ind)a,

respektinda, dign(oplen)a, vážný serioza,

~né chování digna konduto

Dušanbe n neskl. zeměp. Dusxanbeo

duše f animo, duševno psihxo, pneumatika

(hovor.) aertubo, # na mou duši! je mia

vivo!, ani živá ~ ecx ne unu sola vivanta

animo

dušen/í n sufokado, ~ý sufokata, tlumený

obtuza, mallauxtigita, dampita, gastr. stufi-

ta, ~ý pokrm stufajxo

duševní anima, psika, mensa, ~ klid anima

trankvilo, ~ nemoc mensmalsano, ~ obzor

spirita horizonto, ~ pracovník cerbola-

boristo, ~ rozpolcení animkonflikto, ~

sešlost věkem menskadukeco

duševno n menso, psihxo

Dušičky f pomn. Tago de Mortintoj

dušnost f lék. astmo, spirmanko

dutina f kavo, anat. sinuso, hrudní ~ tora-

ka kavo, skalní ~ geol. posxo, kaverno, těl-

ní ~ antro, ~ ve stromu kaverno en arbo

udělit ~u riprocxi, punadmoni, ~y f pomn.

skurgxo, mrskat ~ami skurgxi

dutý kava, hlas obtuza, kaveca, čočka, úhel

konkava, ~ úhel konkava angulo

důvěr/a f konfido, spoléhání fido, připravit

o ~u diskredigi, ~ník m konfidato, intimu-

lo, konfidenculo, ~ný konfida, familiara,

intima, zpráva konfidenca, ~ný posel

konfidenca mesagxportisto, ~né sdělení,

~nost f konfidenco, ~yhodný solida,

kredinda, konfidiga, (kon)fidinda

důvěřivý (kon)fidema, (facil)kredema

důvěřovat ned. (kon)fidi, (někomu iun, al

iu), kredi (něčemu ion), ~ si kredi al si, ~

slibu kredi al la promeso

důvod m příčina kialo, kauxzo, pohnutka mo-

tivo, důkaz argumento, # z jakéhosi ~u ial,

~ný motivita, argumentita, pravigita

dužina f 1 např. sudu dauxbo 2 ovoce frukto-

karno, sarkokarpo, pulpo

dužnatý karneca, ~ plod karneca frukto

dužnina f molajxo, frukto-karno, sarkokar-

po, pulpo, oplodí perikarpo

dva, dvě du, dvě stě ducent, ~ tisíce du mil

dvac/átý dudeka, ~átá léta 1920-aj / dude-

kaj jaroj, ~et dudek

dvakrát dvojnásobně, duoble ve dvou přípa-

dech dufoje, du fojojn, # ~ osm je šest-

náct duoble ok estas dek ses, ~ zalomený

hřídel m dukubuta sxafto, ~ měř, jednou ež dek fojojn mezuru,

unu fojon detra-

ncxu

dvanáct/ dek du, ~(er)ník m anat. duodeno,

~ý dekdua, ~ka f dekduo

dveř/e f pomn. pordo, kývací ~e svingpor-

do, padací ~e levpordo, falpordo, # být

za ~mi stari sur la sojlo, ~ní porda, ~ní

kukátko luketo, (enporda) rigardilo

dvoj/í duspeca, dumaniera, ~ího druhu

duspeca, ~ice f paro, du(op)o

dvojak/ost f dueco, ~ý dusenca, ambigua,

neupřímný malsincera, duvizagxa

dvojbarevný dukolora

dvojcípý: dvojcípá chlopeň anat. mitrala

valvo

dvojč/e n (trojče, čtyřče atd.) gxemelo, ~ča-

ta pl. dunaskitoj

dvojdílný, dvoudílný duparta

dvojdomý, dvoudomý bot. dioika

dvojdutý opt. bikonkava

dvojhl/áska f lingv. diftongo, ~asý duvocxa

dvojhvězda f duopa stelo

dvojic/e f paro, du(op)o, ve ~ích pare, řa-

dit se do ~ pari

dvojitý duobla, duopa

dvojjazyčný dulingva

dvojka f duo, školní známka la noto "tre bo-

ne", puška dutuba fusilo

dvojkol/ejný dutraka, ~í n rad(aks)kom-

pleto, zadní / přední ~í posta / antauxa

rad(aks)kompleto

dvojkovový bimetala, dumetala

dvojkový mat. inf. binara, duuma, ~ kód

inf. duuma kodo

57 džus

dvojkřídlov/ý, dvoukřídlov/ý duala, ~é

dveře duklapa pordo

dvojkřídlý: ~ hmyz dipteroj

dvojlinka f el. dudrata lineo

dvojmístný, dvoumístný dusidloka

dvojmo duoble, vedle sebe duope

dvojmocný chem. duvalenta

dvojnásob/ek m duobl(ajx)o, ~ný duobla

dvojn/ík m similulo, ~ý duala

dvojplošník m let. biplano

dvojsečný ambauxtrancxa, dutrancxa

dvojslabičný dusilaba

dvojsložkový binara

dvojsmyslný ambigua, dusenca

dvojspřeží n cxevalparo

dvojstrannný duflanka

dvojstup/ m parvico, duvico, duopa vico,

seřadit do ~u parvicigi

dvojtečka f dupunkto

dvojtvářný duvizagxa

dvojveslice f duremila boato

dvojvypuklý opt. bikonveksa

dvojženství n bigamio

dvorana f halo, salonego, auxlo

dvorec m korto, usedlost farmodomo, bieno,

tenisový ~ tenisejo

dvorn/í kortega, ~í dáma honordamo, ~ý

galanta

dvorský hist. sinjoreca, korteg(an)a

dvořan/ m kortegano, ~stvo n korteganaro

kauxflirti (někomu iun), amindumi (iun)

dvou- viz též dvoj-

dvou/dobý dutakta

dvouděložný bot. dukotiledona

dvouhra f solludo

dvouhrbý dugxiba

dvoukolejný dutraka, přen. dudirekta

dvoulistový: dvoulistové pádlo duobla

pagajo

dvoulůžkový dulita

dvoumístný číslo ducifera, vůz dusidloka,

dupersona

dvouosý duaksa

dvoupatrový trietagxa viz patro, přízemí

dvoupodlažní duetagxa

dvouřadový duvica, parvica

dvousedadlový dusid(lok)a

dvousměnný duskipa

dvousměrný dudirekta

dvousvazkový duvoluma

dvouválcový ducilindra

dvůr m korto; statek bieno; panovnický, kor-

tego; soudní kortumo, tribunalo

dyadický binara

dých/ací spira, ~ací cesty anat. spirkanaloj,

~ánek m plezurvespero, ~ání n spirado

dýchat ned. spiri, zhluboka ~ spiri profun-

dýchavičnost f spirmanko, astmo

dychti/t aspiri, avidi, ~vý avida, sopirega

dýk/a f ponardo, probodnout ~ou ponardi

dým/ m fumo, ~at ned. fum(et)i

dýmka f pipo, vodní ~ nargileo

dynamický dinamika

dynamit m dinamito, odstřelit ~em di-

namiti

dynamo n dinamo

dynastie f dinastio

dýně f rostlina i plod melona kukumo

dyslexie f lék. disleksio

dýza f tech. duzo

dyzenterie f lék. disenterio

džbán m krucxo, bokalo,

džber m sitelo

džem m fruktokonfitajxo

džentlmen m gxentlemano, gxentilhomo

džez/ m jxazo, ~ová kapela / skupina jxaz-

bando, jxaztrupo, jxazorkestro

džin m lihovina i skřítek gxino

džíp m dopr. jxipo

džiu-džitsu sport. jxiujxico

džudo n sport. jxudo

džungle f gxangalo

džunka f nám. jxonko

džus m fruktosuko, pomerančový ~ orangxa

suk

eben