B

 

 

ba (jes) vere, certe, ba i ecx, ja ecx, ba ani ecx ne

báb/a f expr. maljunulino, grandagxulino, oldulino, porodní ~a

akusxistino, hovor. avulino,

# hrát si na slepou ~u ludi blindkaptadon

Bábel m Babelo

babí: ~ léto n doba somero de Sankta Marteno, somerfino,

pavučinová vlákna somer-

fadenoj, filandro, somerfina araneajxo

babička f avin(et)o, avinjo, stařena maljunulineto,

oldulineto

babizna f expr. (olda) virinacxo

babka f (hovor.) maljunulino

babočka f admirál m zool. atalanto, ~ paví oko saturnio

bábovka f potkuko, babao, s krémem nebo / a s ovocem savarino

babrat ned. expr. fusxi, ~ se mallertigi ( v něčem ion)

Babylon/ m Babilono, Babelo, b~ská věž Babelturo

bác! pum!

bacil/ m bacilo, patogena mikrobo, ~onosič m infektovehiklo,

baciloportanto

baculatý graseta

bača m (cxefa) sxafisto

bačkora f 1 pantoflo, babusxo, lansxuo 2 m expr. neprůbojný

člověk pantoflulo

bádat ned. vědecky uvažovat esplori, hloubat cerbumi

badatel m esploristo, esploranto

badminton m badmintono, volanludo

bagatelizovat ned. bagateligi, bagatelumi, malplivalorigi

11 banka

 

 

Bagdád m zeměp. Bagdado

bagoun m hungara porko, porkego

bagr m plovoucí dragsxipo, dragilo, drag-

masxino, (korečkové / drapákové) rýpadlo

skrapmasxino, pozemní rýpadlo fosmasxino

bagrovat ned. bagri, dragi, elkavigi

bahen/ní marcxa, sxlima, ~ní plyn marcxgaso

bahn/o n sxlimo, zapadnout do ~a enkoti-

gxi, ~isko n sxlimejo, sxlimareo, ~itý sxlima

bachor m anat. rumeno; (hovor.) ventro

bachratý expr. dikventra, dikacxa, grasacxa

báj/(e) f mito, legendo, # ~emi opředený,

~ný mitoplena, mita

báječný bájný mita, legenda, skvělý mirige

bela, grandioza, admirinda, fabela

bájit ned. fabli, fabeli

bajk/a fablo, sbírka bajek fablaro, Ezopovy

~y Ezopaj fabloj, vyprávět / tvořit ~y

fabli, ~ář m fablisto

Bajkal m zeměp. Bajkalo

bajonet m bajoneto, ~ový tech. bajoneta

bakalář m bakalauxro

Bakchus m hist. Bakhxo

bakchus m 1 karnavala dikulo 2 expr. dik-

ventrulo

baklažán m rostlina i plod melongeno, viz též

lilek vejcoplodý

bakteri/ální bakteri(oz)a, ~ální kmen biol.

stamo, ~ofág m bakteriofago

baktérie f bakterio

Baku s neskl. zeměp. Bakuo

bál m balo, dancfesto, maškarní ~ mas-

kobalo, kostumbalo

balada f balado

balalajka f balalajko

balamutit ned. trompeti

balancovat ned. balanci, sxanceli

balast m přítěž balasto, superfluajxo

Balaton m zeměp. Balatono

baldachýn m baldahxeno

Baleáry f pomn. zeměp. Balearoj, Balearaj

insuloj

balení n 1 zabalování pakado 2 obal paku-

mo, původní ~ origin(al)a pakumo

balet/ m tanec i skladba baleto, ~ka f bale-

tistino, ~ní soubor baletistaro

balí/k m svazek pak(ajx)o, krabička paketo,

~ček m paketo, ~ček cigaret p. da cigare-

doj, ~ček na dobírku p. per remburso,

~ček svíček pako da kandeloj, ~ky m pl.

zavazadla pakajxo, # ten má ale ~k! expr.

hovor. pufricxa li estas!

bali/t ned. paki, ~cí pakuma, ~cí papír pak-

papero

balist/a f vrhací stroj, hist., prak balisto,

~ika f balistiko

Balkán/ m, ~ské pohoří zeměp. Balkanoj,

Balkana montaro, ~ský poloostrov Balka-

na duoninsulo, Balkanio

balkón m balkono

balón/ m vzdušné plavidlo balono, aerostato,

míč pilko, nafukovací ~ek m (blovebla)

baloneto

baloňák m, balonový plášť (plasta) pluv-

kitelo

Balt m zeměp. Baltiko, ~ik, m, ~ské moře n

Balta maro

balustráda m balustrado

balvan m sxtonego

balzám m balzamo

bambus m bambu(z)o

báň f arch., stav. kupolo

ban/alita f banalajxo, ~ální banala

banán/ m banano, ~ek el. banansxtopilo,

~ovník m bananujo

baňatý (dik)ventra, ventroforma

banda f 1 skupina hudebníků bando 2 hanlivě

band(acx)o, hordo, ~ lupičů rabistaro

bandaska f, hovor. banda f krucxo, kuveto

bandáž f lék. bandagxo, sport., tech. cxirkaux-

ligajxo

bandita m bandito

bandžo n bangxo

Bangkok m zeměp. Bangkoko

Bangladéš m zeměp. Bangladesxo

bank m peníze ve hře banko, rozbít ~ rompi

la bankon

bank/a f banko, budova bankejo, státní ~a

sxtata banko, ~éř m bankiero, bankestro,

~ovka f (bank)bileto, papermono, mon-

bileto, stokorunová ~ovka centkrona

(bank)bileto, ~ovní banka, ~ovní poukaz

/ příkaz k úhradě bankasigno, ~ovní

úředník bankisto

 

 

baňka

12

 

 

baňka f baňatá nádoba, zvl. chem. balono,

zkumavka flakono, malá ampolo, s dlouhým

úzkým hrdlem fiolo, matraso, destilační ~

distila balono, sací ~ lék. kupo

banket m 1 slavnostní hostina bankedo 2 ho-

vor. dopr. bermo, viz též krajnice

bankrot/ m bankroto, ~ář m bankrotinto,

bankrotulo

báňsk/ý mineja, minafera, vysoká škola ~á

altlernejo pri minekspluatado

bantamka f zool. bantamo

baptisterium n baptejo, baptiserio

bar m pult koktelejo, stardrinkejo, zábavní

podnik noktoklubo, kabareto, mléčný ~

laktokoktelejo

barabizna f domacxo

barák/ m ubytovna barako, hovor. dům domo,

~ová kolonie barakaro

barbar/ m barbaro, přen. hanl. goto, ~ismus

m lingv. barbarismo, ~ský barbara, ~ský

čin barbarajxo, ~ství n barbareco

Barbora f Barbaro

Barcelona f zeměp. Barcelono

bard m hist. bardo

barel m barelo

bareš m text. balegxo

baret m 1 pracovní, sport. bereto 2 profesor-

ský, soudcovský bireto

barevn/ý kolora, ~á tužka farbokrajono, ~ě

proměnlivý varikolora

barchet m text. fusteno

bariéra f bariero

barikáda f barikado

bárka f 1 nám. barko 2 stav. mostu tresto

barkarola f hud. barkarolo

Barma f zeměp. Birmo

barok/(o) m, n baroko, ~ní baroka, raně

~ní frubaroka

barometr m barometro, kovový aneroido, # ~

klesá falas la barometro

baron m barono

baronet m baroneto

Bartoloměj/ m Bartolomeo, b~ská noc f

hist. Bartolomea nokto

barv/a f 1 vjem koloro 2 nátěrová hmota far-

bo, kolorigilo, natřít ~ou kolorigi, mine-

rální ~a minerala pigmento, olejová ~a o-

leofarbo, stálá ~a lavebla / nesolvebla

farbo, vodová ~a akvofarbo, základní ~a

baza farbo, živá ~a gaja koloro, národní

~y naciaj koloroj, # ~a pouští la farbo

estas solvebla / nelavebla, nepřiznat ~u v

kartách renonci, ~ivo n tinkturo, ~írna f

tinkturejo, ~íř m tinkturisto

barvínek m bot. vinko

barvit ned. kolorigi, látku, vlasy tinkturi, na-

tírat farbi

barvitost f kolorricxo

barvoslep/ý kolorblinda, akromatopsia,

daltonisma, ~ost f daltonismo

barvotisk m tištění kromotipio, kolora pre-

so, obraz kolora presajxo

baryt m barito

baryton m baritono, ~ista m baritonulo

baryum n chem. bario

bas m hud. basa vocxo, brustvocxo, baso

basa f 1 hud. kontrabaso 2 (hovor.) vězení

karcero, prizono

baseball m sport. basbalo

báseň f poemo, poeziajxo, versajxo, symfo-

nická ~ simfonia poemo, výpravná ~ e-

poso

Basilej f zeměp. Bazelo

basista m zpěvák basulo, hudebník kontraba-

sisto

básn/ický poezia, ~ění n versfarado, poezia

arto, ~ictví n poezio, ~ík m poeto, ~it ned.

vers(farad)i

basreliéf m basreliefo

basta: a ~! kaj fino!, kaj punkto!

bastard m vulg. i zool. bastardo

Bastila f Bastilo

bastila f přen. bastilo, fortika malliberejo

bašta f 1 opevnění bastiono 2 hovor. gastr.

franda mangxo

baštit ned. expr. (hovor.) frand(eg)i, delekti

mangx(ajx)on

bát se ned. timi (něčeho ion, o něco pri /

pro io), domagxi (o něco ion)

batalion m voj. bataliono

Batavia f zeměp.( hist.) Batavio, Gxakarto

baterie f skupina tech. článků baterio, mono-

článek pilo, řada monočlánků pilaro, dělo-

střelecká jednotka baterio, děla kanonaro,

 

 

13 belhat se

 

 

umyvadlová ~ mikskrano

baterka f kapesní (elektra) posxlamp(et)o, ~

na monočlánky stangetpila lampo, ~ na

plochou baterii platpila lamp(et)o

batoh m dorsosako, tornistro

batol/e n bebo, ~it se ned bebi, kolébavě a-

nasiri, anaspasxi

batymetr m tech. batometro

bauxit m bauxksito

bavi/č, ~tel m gajigisto

bavit ned. amuzi, distri, ~ se amuzigxi, dis-

trigxi, (o něčem pri io) amuzi sin, distri

sin, interparoli, interbabili, konversacii,

diskuti

bavln/a f vlákno kotono, tkanina kotonajxo,

~ářství n kotonindustrio, ~ěný kotona,

~ík m kotonplanto

Bavor/(ák) m bavaro, ~sko n Bavario, b~-

ský bavar(i)a

bazalka f bot. ocimo

bazální geol., lék., biol. baza

bazar m bazaro

báze f i mat. bazo

bázeň f tim(em)o

bazén m baseno, plavecký ~ nagxbaseno

bazický chem. baza

bazilika f baziliko

bazilišek m zool. bazilisko

bázliv/ý tim(em)a, timida, ~ec m timulo,

~ost f timemo, subfleksiteco, plachost ti-

mideco

bažant/ m 1 fazano 2 vojín nováček hovor.

soldato-novulo, ~ice f fazanino, ~nice f

fazanejo

bažina/ f marcx(ej)o, sxlimejo, ~tý marcxa

bažit ned. avidi (po něčem ion)

bděl/ost f (vigla) atentemo, vekiteco, vigle-

co, observemo, ostražitost gardemo, ~ý čilý

vigla, maldormema, nespící maldormanta

bdění n maldorm(ad)o, viglado

bdít ned. nespat maldormi, dávat pozor aten-

ti, být bdělý vigli

bé n neskl. 1 hud. značka bemolo 2 hlas ovce

be! 3 pláč ýa!

bečet ned. bei, bleki, o ovci sxaf(o)bleki

bečka f barelo

běda! ve!, ho ve!

bederní anat. lumba

bedla f bot. lepioto

bedlivý pečlivý zorgema, pozorný atentema

bedn/a f kesto, ~ář m barel(far)isto, tinisto,

~ění n stav. sxelajxo, obklad bretgarnajxo

bednit ned. stav. sxeligi

bědný mizera

bědov/at ned. lamenti, ve(ad)i, ~ání n ve-

(ad)o

bedra n pomn. anat. lumbo, iliumo, bederní

část páteře lumba vertebraro

bedrník m bot. pimpinelo

Bedřich m Frederiko, ~ Veliký Frederiko la

Granda

begónie f bot. begonio

běh m sport., průběh kur(ad)o, chod, činnost

funkci(ad)o, školení kurso, turnus etapo,

pololetí semestro, anat. u zvířete kruro, ~ na

dlouhé trati longdistanca kuro, ~ na ly-

žích skikuro, ~ naprázdno ne sxargxita

funkciado, tech. idlado, ~ o závod vet-

kur(ad)o, překážkový ~ barierkuro, na

3000 m hurdokuro, obstaklokuro, pře-

spolní ~ transkampa kuro, kampokuro,

štafetový ~ stafeta ebenkur(ad)o, stafet-

kur(ad)o, terénní ~ terenkuro

běhat ned. kur(ad)i, # ~ po obchodech bu-

tikumi

během dum, # ~ roku dum jaro, en la dauxro

de la jaro, ~ svého života en sia vivdauxro,

dum sia vivo

běhna f prostituistino, putino

běhoun m kůň kurcxevalo, koberec irtapisxo,

longtapisxo, stolní longtuko, na schodech

sxtupara tapisxo

Bejrút m zeměp. Bejruto

bel m fyz. belo

bělásek m zool. blankpapilio, pierido, brasi-

kpapilio

bělat se ned. blank(et)i

bělavý blanketa

Bělehrad m zeměp. Beogrado

beletrie f beletro

belg/ický belga, B~ičan m belgo, B~ie f

Belgio

belhat se ned. lameti

 

 

bělice

14

 

 

lice f zool. blankfisxo, alburno

bělit ned. blankigi, ~ se blankigxi

bělmo n, bělima f anat. okulblanko, sklero-

to, zánět bělmy lék. sklerotito

běloba f blanko, blanka farbo, ~ olovnatá

ceruzo, ~ zinková zinkoblanko

bělogvardějec m hist. blanka gvardiano

běloch m blankulo

Bělorus/ m beloruso, blankruso, ~ko n Be-

lorusio, Blankrusio

bělost/ f blankeco, ~ný blankeca, blankega,

~né zuby eburaj dentoj

bělouš m blanka cxevalo

belvedér m belvedero

Benátky f pomn. zeměp. Venecio

bendit ned. (hovor.) dibocxi

bendžo n bangxo

benefice f div. benefico

beneficium n náb. benefico

benevolence f indulgemo

Bengálec m bengalo

Bengálsk/o n Bengalio, ~ý záliv Bengala

golfo, ~á nížina Bengala ebenajxo

benigní lék. benigna

Benjamín(ek), benjamínek m Benjamino

bentonit m bentonito

benzen m chem. benzeno

benzín m benzino, rafinita petrolo

benzol m chem. benzolo

beran m 1 zool. virsxafo 2 astr. Arieso 3 ná-

stroj murrompilo, ramo 4 k dusání prem-

batilo 5 beranidlo rambatilo 6 k pilotům

palisbatilo 7 expr. tvrdohlavec obstinulo,

granita kapo, ~ice f peltcxapo, ~idlo stav.

ram(masxin)o

beránek m zool. sxafido, kožich sxafida pelto

beranit ned. stav. rami

bérec m, bérce n (tibia parto de) kruro

Bering/ovo moře zeměp. Beringa maro, ~ův

průliv Beringa markolo

berla f lam(ul)bastono, biskupská ~ cxef-

pastra / episkopa bastono

Berlín m zeměp. Berlino

Bern m zeměp. Berno

bernardýn m San-Bernarda hundo

berní taksa, ~ úřad financa oficejo

beryl m berilo

beryllium n chem. berilio

běs/ m demono, myt. dajmono, ~nění n rabio

beseda f 1 rozhovor interparolo, interdis-

kuto 2 zábava amika kunestado 3 kulturní

organizace klubo, societo, osvětová ~

kleriga societo

besídka f altano, dětská ~ porinfana amuza

programo, zahradní ~ lauxbo

Beskydy m pomn. zeměp. Beskidoj

běsnit ned. furiozi, rabii

besti/e f bestio, sovagxbesto, ~ální bestia,

krude bestacxa, ~alita f besteco

bešamel m gastr. besxamelo

beta název písmene řecké abecedy beta

Betlém m zeměp. Betlehxemo

beton/ m betono, lehký ~ legxera b., lisova-

ný ~ premita b., podkladní ~ sterna b.,

předpjatý ~ prestrecxita / antauxstrecxita

b., vyztužený / armovaný ~ armita b.,

~árna f betonfarejo, betonmiksejo, ~ový

betona, ~ový blok betonbloko, # je to na

~ (hovor.) gxi nepre okazos; gxi estas ga-

rantiita, ~ování n beton(muld)ado, ~ovat

ned. betoni

bez m bot. sambuko, šeřík siringo, ~ černý

(nigra) sambuko

bez/(e) sen, mat. minus, ~ dechu senspire, ~

dluhů sensxulda, senhipoteka, kvita, ~

fantazie senfantazia, ~ hnutí senmova,

senmove, nemovigxanta, ~ hranic senlima,

~ chyby senerara, senmanka, sendifekta,

perfekta, ~ kastovní příslušnosti senkas-

ta, ~ kofeinu senkafeina, ~ ladu a skladu

hxaose, senorde, transkapigxa, ~ meškání

senprokraste, tuj, senpere, ~ ohledů ne

konsiderante, ~ okolků rekte, sen cxirkaux-

frazo, senskrupule, ~ peněžních pro-

středků senmona, senmone, ~ pochyby

sendube, ~ pokrývky hlavy nudkapa, ~

průtahů senprokraste, ~ přestání sencxe-

se, senhalte, seninterrompe, ~ příčiny

nenial, senkauxze, ~ rodičů sen la gepatroj,

orfa, sengepatra, ~ sebe senkonscia, sve-

ninta, neovládající se ne reganta sin, ~ sebe

radostí / zlostí tute ekster si pro / de

gxojo / kolero, ~

 

 

15

bezvědomí

 

 

starosti senzorge, ~ vyznání senkonfesia,

~e všeho sen pluajxoj, sen komplikajxoj, ~e

vší pochybnosti sen ombro de dubo, ~

záruky telkele, (ale teď) ~ žertů! sed nun

serioze!

bezatomový senatoma, sennuklea

bezbarvý senkolora, přen. monotona

bezbolestný sendolora

bezbožný sendia, ateista

bezbranný senpova, sendefenda, senhelpa

bezcelní doganlibera

bezcenný senvalora

bezcitný senkompata, sensenta, senkora,

kruda

bezděčný senvola, senintenca, neintencita,

nekonscia, instinkta

bezdechý spirmanka

bezděky nekonscie, sen intenco

bezdomovec m senhejmulo

bezdrátový sendrata

bezduch/ý 1 hloupý malsagxa 2 nenápaditý

neinventema 3 nudný teda, ~é radovánky

teda / enuiga amuzajxo

bezdušov/ý sentuba, ~á pneumatika sen-

tuba pneuxo

bezdůvodný senkauxza, senmotiva, senbaza

bezejmenný sennoma, anonima, senfama

bezelstný senruza, naiva, fidoplena

bezesporný nenegebla, nekontrauxdira

bezešv/ý senkudra, sensutura, ~á trubka

ocelová senvelda (sxtala) tubo

bezhotovostně ekon. nekontante

bezcharakterní senkaraktera, malmorala,

fikaraktera

bezchybný senerara

bezinka f 1 plod bero de nigra sambuko 2

keř sambuko

bezkonfesijní náb. seneklezia

bezlebeční zool. senkraniuloj

bezmála ne mankis multe, preskaux

bezmasý senvianda

bezmezný senlima

bezmocný senpova

bezmyšlenkovitý senpripensa, spiritforesta

beznadějný senespera, sensxanca

bezobratl/ý senvertebra; ~í m pl. senverte-

bruloj

bezodkladn/ý tuja, ~ě tuj, nepre, senpro-

kraste

bezohledný senskrupula, senrespekta

bezostyšn/ý: ~á lež kruda / senhonta men-

sogo

bezpartijní eksterpartia

bezpáteřný senspina, přen. servila

bezpeč/í n sekureco, sendangxereco, ~nost f

sekureco, ~nostní sekureca, sekuriga,

~nostní holicí strojek sendangxera razilo,

~nostní sklo sekurecvitro, ~ný sekura,

sendangxera

bezplatn/ý senkosta, senpaga, ~á lékařská

poradna dispensario

bezpodmínečn/ý senkondicxa, nepra, sen-

rezerva, sen restriktoj, ~ě nepre, senrezer-

ve, sen restriktoj

bezpochyby sendube

bezporuchový senperturba, senpanea

bezpracný senpena, farita sen laboro

bezpráv/í n křivda maljustajxo, nedostatek

práv senrajteco, ~ný osoba senrajta, čin

senrajteca

bezprostředn/í senpera, rekta, upřímný sin-

cera, spontan(e)a, ~ost f sincereco, spon-

tan(e)eco

bezradný senkonsila

bezrozměrný nuldimensia

beztak, beztoho cetere, sen tio, aparte de

tio

beztíží n senpezeco, senpeza stato

beztrestný ne punota, senpuna, nepunenda,

nepunebla

beztřídní senklasa

bezúhonn/ý bezchybný neriprocxebla, senri-

procxa, senmakula, mravně honesta, pří-

kladný bonreputacia, ~á dívka puranima

knabino

bezútěšný senespera, mizera

bezuzdn/ý senbrida, nebridebla, neregebla,

~ě násilný violenta

bezvadný sendifekta, senmanka, neripro-

cxebla

bezvědomí n senkonscio, sveno, upadnout

 

 

bezvětří

16

 

 

do ~ sveni, perdi konscion

bezvětří n met. kalmo

bezvládný senmova, sen movoforto

bezvýhradný senkondicxa

bezvýchodn/ý neelirebla, senelira, nesol-

vebla, nemalnodebla, nemalplektebla, ~á

situace senelira situacio

bezvýsledný senrezulta, senfrukta, vana

bezvýznamný malgrava

bezzemek m sengrundulo

běžec/ m 1 sport. kuranto, kuristo 2 tech.

glitpeco, ~ký sport. vetkura, ~ká dráha

(kur)vego, ~ký závod / běh kur(ad)o

běženec m fugxanto

běžet ned. kuri, plynout pasi, flui, tech. funk-

cii, movigxi, ~ naprázdno o stroji idli, ~ za

někým postkuri iun, ~ závod vetkuri,

partopreni konkurson, nechat ~ přen. ne-

glekti, ne plu zorgi (pri iu / io), # oč běží?

pri kio temas?, pri kio estas la afero?, běží

mu o život lia vivo estas riskata / enda-

ngxerigita, (on) běží o život li kuras por

savi sian vivon

běžící/ kuranta, ~ pás muntbendo, cxenstab-

lo, na ~m pásu cxe la cxenstablo

běžn/ý ordinara, kutima, obecně uznávaný

komunuza, kuranta, ~á praxe kutima pro-

cedo, ~ě známý bone konata, ~ý účet ku-

ranta konto

béžový sablokolora, sablea, kremkolora

Bialystok m zeměp. Bjalistoko, Bjelostoko

bianco, bianko příd. jm. ekon. blank(ajx)a

bible f biblio

biblio/fil m bibliofilo, ~graf m bibliografo,

~grafie f bibliografio

bicí hud. perkuta, ~ nástroj perkutin-

strumento, frapinstrumento, ~ souprava

hud. drumo, ~ vzpruha (střelné zbraně)

cxano

bicykl m biciklo, velocipedo

bič/ m vipo, ~ boží skurgxo de Dio, práskat

~em krakigi vipon, # jako když ~em mr-

ská iri glate, rapide kaj lerte, mít nad se-

bou ~ gxemi sub v., plést si na sebe ~

meti jugon sur sian kolon

bičík/ m zool. anat. cilio, flagelo, ~ovci m pl.

zool. flageluloj

bičovat ned. vipi

bíd/a f chudoba mizero, nesnáz problemo,

malfacilajxo, manko, trpět ~u mizeri, ~ný

mizera

bidet m bideo

bidlo n stango, fosto, hovor. vytáhlý člověk

stangofiguro

bidýlko n hřad sidostango, div. (hovor.)

pulbalkono

bienále n bienalo

biftek m gastr. bifsteko

bigami/e f bigamio, ~sta m bigamiulo

bigotista m bigoto

bikiny f pomn. text. bikino

Bílá sobota f náb. Sankta Sabato

bilanc/e f bilanco, ~ovat ned. ekon. bilanci

bilaterální duflanka; mat. dulatera

Bílé moře n zeměp. Blanka maro

bílek m živočišný ovoblanko, rostlinný albu-

meno

biletář m např. v kině biletisto

biliár m bilardo

biliarda f (1015) biliardo

bilión m (1012) biliono

bílit ned. blankigi, vápnem kalki

bílkovina f albumino, jednoduchá ~ pro-

teino, složená ~ proteido, heteroproteino

bílý blanka, m v šachu blanko, m běloch

blankulo, ~ předmět blankajxo

bimetalický bimetala

binární mat., inf. binara, duelementa, ~ o-

perace inf. duuma / duloka operacio, ~

(dvojková) soustava inf. duuma (nom-

bro)sistemo, ~ vyhledávání inf. duoniga

sercxo

binec m (hovor.) malordo

biograf/ m kino kinejo, životopisec biografo,

~ie f biografio

biochemie f biohxemio, biokemio

biolog/ m biologo, ~ický biologia, ~ie f

biologio

biomasa f biomaso

biret m bireto

bigxic m sbiro

biřmování n náb. konfirm(aci)o

biřmovat ned. náb. konfirmacii

 

 

17 blinkr

 

 

Biskajský záliv m zeměp. Biskaja golfo

biskup/ m episkopo, ~ský episkopa, ~ská

církev (anglikánská) episkopa /anglikana

eklezio, ~ství n episkopejo

bistro n luncxejo, trinkejeto

bit m inf. bito, sxanono

bít ned. tlouci bati, holí bastoni, # srdce bije

la koro batas, ~ se ned. interbatigxi, v sou-

boji dueli, # ~ do očí frapi ies okulojn /

atenton

bitevní batala, ~ loď batalsxipo, hist. dred-

nauxto, ~ pole batalkampo

bití n batado, výprask batregalo, holí bastona-

do, přen. drasxado

bitka f batigxo, bataleto

bitumen m geol. bitumo

bitva f batalo, ~ na Bílé hoře batalo sur

Blanka Monto

bivak m voj. bivako

bizarní bizara

bizmut m chem. bismuto

bizon m zool. bizono

bižuterie f bijxuterio, etornamajxo, juvelimi-

tajxo

blábol/ m lingvacxo, expr. delirajxo, ~ení n

babilacxado, ~it ned. parolacxi, sensence

paroli

blaho/ n felicxo, bonfarto, plezurego, ~byt

m bonstato, ~přání bondeziro, gratul(ajx)o,

písemný projev gratulletero, ~přejný gratu-

la, bondezira, ~sklonný indulgema, par-

donema, degna, ~slavený náb. beata,

~volný degna, ~vůle degno

blahopřát ned. gratuli, bondeziri

blahořečit ned. lauxdegi, náb. beatigi, pro-

klami beata

bláhový naiva, fola, neprudenta

blah/ý plezur(ig)a, felicxa, ~é paměti lit.

karmemora

blamovat ned. i dok. kauxzi fiaskon, ~ se fi-

aski

blána f anat. membrano, tuniko, cyklosti-

lová ~ stencilo, mozková ~ (encefala)

meningo, panenská ~ himeno, plovací ~

nagxmembrano, nagxhauxto

blanket m blanketo

blankyt m azura cxielo

blata m pomn. marcxlando

Blatenské jezero zeměp. Balatonlago

blátivý (argil)kota, sxlima

blatník m kotsxirmilo

bláto n koto

blatouch m bot. kalto

bláz/en m frenezulo, lék. alienulo, # dělat si

z někoho ~ny fari el iu amuzajxon, azenigi

iun, ~inec m i hanl. frenezulejo, ~nivý

freneza, fola, ekstravaganca, lék. aliena, lit.

fola, # ~nivý kousek frenezajxo, ~ovství n

frenezeco, ~nit ned. frenezi

blažen/ost f felicxego, ~ý beata, felicxega,

blahoslavený beata

blb(ec) m stultulo, malsagxulo, hanl. kreteno,

lék. i hanl. idioto, imbecilo

blbnout ned. stultigxi, fari stultajxojn / idio-

tajxojn

blbost f idiotajxo, stultajxo

bled/ý pala, ~ě pale, ~ě červený pale rugxa,

palrugxa, ~ost f paleco, způsobit ~ost pa-

ligi, ~nout ned. paligxi, perdi la koloron

bledule f leuxkojo

blech/a f pulo, ~a písečná sarkopsilo, ~a

vodní dafnio, ~y pl. hra saltdiskoj

blekotat ned. slang. bleki

blesk/ m fulmo, cxielfajro, fot. (fotista) fulm-

lampo, ~em zasažený trafita de fulmo,

~ový fulma, cxielfajra, ~urychlý fulmo-

rapida

bleskosvod m fulmokondukilo, fulmosucxi-

lo, fulmosxirmilo

bleskovice f tech. (eksplodiga) mecxo /

brulsxnuro viz též zápalnice

bleší: ~ trh m pulbazaro

blik/at ned. intermiti, trembrili, fulmeti,

lumvibri, tiklumi, fyz., o hvězdách scintili,

# auto ~á la auxto gxirindikas / signalas di-

rektosxangxon (per intermita lumo), ~avý

trembrila, ~avé světlo tremetanta

/palpebruma lumo, ~ač m gxirindikilo, in-

dikilo de direktosxangxo

blín m bot. hiskiamo

blinkat ned. zvratky, zvl. dítě regurgiti

blinkr m hovor. viz blikač

 

 

blízko

18

 

 

blízk/o proksime (něčeho de io), najbare de,

~ost f proksimeco, ~ovýchodní pro-

ksimorienta, ~ý proksima, ~ý příbuzný m

proksima parenco, # bližší košile než ka-

bát pli kara kapo ol cxapo

Blízký východ m zeměp. Proksima Oriento,

Proksimoriento

blizna f bot. stigmo

blíže pli proksime

Blíženci m pl. astr. Gxemeloj

blížit se ned. proksimigxi

bližní m proksimulo, homestulo, homfrato

bloček m bloketo, ~ lístků bloko de biletoj

blok m bloko, ~ (válců) motoru cilindro-

bloko, ~ domů dombloko, ~ šeků b. de

cxekoj, cihlový ~ brikajxo, kamenný ~

sxtonbloko, poznámkový ~ notlibro

blokád/a f voj. blokado, # prolomit ~u voj.

rompi la blokadon

blokov/ání n blokado, tech. riglado, ~at ned.

1 vázat sílu bloki 2 uzavřít, znesnadnit bari

3 tech. kojnumi, rigladi

blond blonda

blondýn/ m blondulo, ~a f blond(har)ulino

bloudit ned. erarvagi, vojerari, erare iri,

sercxi perditan vojon, toulat se vagi

bloumat ned. hovor. okul(vag)i, # ~ ulicemi

vagi tra stratoj, (pland)bati la pavimon

blouzn/ění n lék. deliro, fantaziado, snění re-

vado, ~it ned. 1 nadšeně fantazii, revi 2 v

horečce deliri, frenezi 3 ztrácet smysly, náb.

tranci, ekstazi

blud/ m chybný názor erara ideo / supozo,

náb. herezo, ~ař m herezulo, ~ařství n he-

reza doktrino, ~iště n labirinto

bludn/ý erarvaga, geol. eratika, ~á ledvina

vaga reno, ~ý balvan eratika bloko, ~ý

kruh v myšlení cirklorezono

blues n neskl. hud. bluso

bluf/ m blufo, ~ovat ned. blufi

blůza f bluzo

blýsk/ání n fulmado, ~at se ned. 1 blesky

fulmi 2 lesknout se (kov a pod.) bril(et)i, tř-

pytit se (trem)brili, glimi 3 chlubit se fanfa-

roni, gaskoni, paradi, pavi

blyštět se ned. (re)brili

bob/ m rostlina i semeno fabo, kávové ~y ka-

faj faboj, sojové ~y sojfaboj, vlčí ~ zeměd.

lupino

bobr m kastoro

bobtnat ned. sxveli

bobule f bero, ~ hroznu grajno de vinbero

boby pl. sport. bob(sled)o, jízda na bobech

bobado

bočn/í flanka, ~ě ostřelovat voj. enfili, ~ice

f stav., dopr. flanka breto

bočník m el. sxunto, fyz. paralelajxo

bod/ m punkto, sport. poento, ~ dotyku mat.

kontaktopunkto, ~ mrazu frostopunkto,

punkto de glaciigxo, glaciiga punkto,

mrtvý ~ fyz., tech. inerteca punkto, nej-

vyšší ~ maksimuma punkto, opěrný ~

tech. apogpunkto, voj. bazo, počáteční ~

mat. origino, ~ programu programero,

styčný ~ tusxpunkto, ~ tání degelgrado,~

varu bolpunkto, boltemperaturo, ~ vratu,

kuspidální ~ mat. kuspo, výchozí ~ deir-

punkto, ~ vzplanutí ekflama punkto, na

~y laux poentoj, záměrný ~ trigonometrie, i

přen. birpunkto

bodák m bajoneto

bodalka f zool. stomokso, hovor. pikmusxo

Bodamské jezero n zeměp. Konstanca lago

bodat ned., bodnout dok. piki, dýkou ponar-

di, ostruhou sproni, mečem glavopiki, o-

struhou i přen. sproni, rohem kornopiki

bodav/ý pika, ~á bolest pikdoloro

bodejť! nu vere! kial ne!

bodlák m kardo

bodlina/ f dorneto, ~tý dorn(et)a

bodn/ý k bodání pikiga, způsobený bodnutím

pika, ~á rána pikvundo, ~utí n piko

bodov/ý punkta, sport. poenta, ~é vítězství

venko laux poentoj, ~ací systém (sistemo

de) poentado, ~at ned. tečkovat punkti,

sport. gajni poentojn, svářet bodově punkte

veldi

bodrý bonkora, sinceranima

boháč m ricxulo

bohat/ství n vlastnost ricxeco, hojnost abun-

deco, majetek ricxajxo(j), ~ě ricxe, hojně a-

bunde, ~ý ricxa, abunda (něčím je io), #

~ý na události eventoplena, ~á úroda a-

 

 

19 bořit

 

 

bunda rikolto, ~ýr m heroo, bravulo

bohatnout ned. ricxigxi

bohém/ m bohemiano, boemo, ~ský bohe-

mia, boema

bohorodička f náb. Dinaskintino

bohorovný diegala, diosimila, přen. tro

memfida

bohoslov/ec m teologo, ~í n teologio

bohoslužba f liturgio, diservo

bohu/díky danke dion, dank' al dio, ~žel

bedauxrinde

bohyně f diino

bochník m (chleba) panbulo, panrado

boj m batalo (za co, proti něčemu por io,

kontraux io), zápas lukto, existenční ~

batalo / lukto por ekzistado, třídní ~ polit.

klasbatalo, ~ za svobodu batalo por la li-

bereco, ~ z blízka miksbatalo

boj/ácný timema, malkuragxa, timida, ~e-

chtivý militema, ~iště n batalejo, batal-

kampo

bojar m bojaro

bóje f plavební (sxanel)buo, nagxbarelo

bojínek m bot. fleo

bojkot/ m bojkoto, ~ovat ned. bojkoti

bojler m bojlero, akvovarmiga provizujo,

varmoakvujo

bojov/at ned. batali (za něco / někoho,

proti něčemu /někomu por io /iu kontraux

io / iu), # ~at na život a na smrt batali

gxis ekstermo, batali pri la vivo aux morto,

~at se smrtí barakti kontraux la morto, ~ý

batala, ~é síly batalforto, batalpovo

bojovn/ík m batalanto, ~ík za svobodu b.

por libero, ~ice f batalantino, ~ice za prá-

va žen batalantino por virinaj rajtoj, su-

frageto, ~ost f batalemo, ~ý batalema

bok/ m flanko, anat. kokso, ~ lodi levobok

babordo, pravobok tribordo, ~ po ~u

flanko cxe flanko, po ~u man' en mano,

ruku / ruce v ~ man-sur-kokse, vepřový

~ porka lumbajxo, vlevo v ~! maldekstren!,

vpravo v ~! dekstren!, ~y zvířecí řiť pugo,

~orys m flanka / profila projekciajxo

bol/ m aflikt(igx)o, malgxojego, ~avý dolora,

~ení n doloro, ~ení hlavy kapdoloro, mi-

greno, ~ení zubů dentdoloro

bolero n tanec i dámská vestička bolero

bolest/ f doloro, bodavá ~ pikpikado, pik-

doloro, sténat ~í dolorgxemi, ~ný dolor-

(plen)a, ~ivý dolor(ig)a, ~ivé močení lék.

strangurio

bolet ned. dolori, # bolí mě hlava doloras

mia kapo

bolid m astr. bolido

bolístka f doloreto

Bolívie f zeměp. Bolivio

bolševi/k m i hanl. bolsxeviko, bolsxevisto,

~cký bolsxevisma, bolsxevista, bolsxevika,

~smus m bolsxevismo

bolševník m bot. herakleo

boltec (ušní) m anat. (orel)auxriklo, orelkon-

ko

bomba f voj. bombo, atomová ~ fisia b.,

atombombo, časovaná ~ prokrasta b.,

kyslíková ~ oksigenbotelo, aerujo, vodí-

ková ~ hidrogena b.

Bombaj f zeměp. Bombajo

bombar/dér m bomb(aer)oplano, bomba-

vi(adil)o, ~dovací bombarda, ~dování n

bombardado, ~dovat ned. bomb(ard)i

bombastický bombasta

bon m valorkupono

bonb/ón m bombono, ~oniéra f bombonujo

bonifikace f zvl. sport. bonifiko

bonita f kvalito, půdy kvalito de la grundo

Bonn m zeměp. Bonno

bonviván m bonvivanto

bonz m náb. bonzo

bór m chem. boro

bor m, borovina f, borový les m pinaro, pi-

narbaro

borcení n tordigo, kurbigo

bordel m (vulg.) nepořádek malordacxo, fior-

do, nevěstinec bordelo, malcxastejo

boreální zeměp., astr. boreala

borec m zápasník luktisto

borovice f pino, ~ přímořská pinastro

boršč m gastr. barcxo

borůvka f mirtelo

bořit ned. bourat detrui, malkonstrui, rui-

 

 

bos

20

 

 

nigi, ~ se detruigxi, disfali, ruinigxi, propa-

dat se enigxi, sinki, do bahna ensxlimigxi

bos nudpiede, # chodí bosa sxi kutimas iri

nudpiede

bos/a f arch. boso, ~áž f bosajxo, ~ovaný

bos(um)ita

bosket m zahr. bosketo

bosovaný um., arch. rustika

Bosporská úžina f zeměp. Bosporo, Bospo-

ra markolo

bosý nudpieda

bot/a f polobotka, nízká sxuo, kotníčková su-

persxuo, boteto, holínka (alt)boto, gumová

~a kauxcxuka supersxuo / boteto, galosxo, ly-

žařská ~a skisxuo, šněrovací ~a lacxosxuo,

spravit ~u / ~y sxufliki, # udělat ~u přen.

misagi

botani/k m botanikisto, ~cký botanika, ~ka

f botaniko

botel m sxiphotelo

Botnický záliv m zeměp. Botnia golfo

boubelatý graseta

bouda f 1 chatrč budo, domacxo, pouťová,

prodejní stánek vendobudo 2 horská cxaleto,

montargastejo, montara hotelo, turista ri-

pozejo 3 kočárku kapucxo 4 provizorní

obydlí kabano, ~ na nářadí ilarbudo, psí ~

hundujo, hundejo, hundbudo, hundodo-

meto

bouchat ned. tlouci frap(eg)i, bít bati, dunět

frapsonigi, batsonigi, praskat kraki, knali

bouchnout dok. dát / způsobit ránu eksplod-

brui, viz též bouchat

boule f sxvelajxo, (sxvel)tubero

Boulogne-sur-Mer neskl. zeměp. Bulonjo

cxe maro

bouračka f 1 stavby malkonstruado, mal-

konstruajxo 2 srážka kunpusxigxo

bourat ned. rozebrat malkonstrui, zničit de-

trui, ruinigi, maso diskarnigi

bourec m zool. bombikso

bouř/e f 1 hromobití fulmotondro, 2 silná, s

vichrem sxtormo, tempesto 3 srocení tumul-

to 4 vzpoura ribelo, povstání insurekcio,

magnetická ~e magneta sxtormo, písečná

~e sablosxtormo, studentské ~e studentaj

strikoj / ribeloj, ~ka f fulmotondro, ~livý

sxtorma, turbulenta

bouřit ned. i přen. sxtormi, s hromobitím (ful-

mo)tondri, ~ se ned. ribeli, spiti, striki,

protivit se (komu) kalcitri (kontraux iu)

bouřliv/ák m expr. senbridulo, zvl. polit. a-

narhxiulo, ~ý turbulenta

bowle f gastr. bovlo

box m oddělený prostor fako, cxelo, kupeo,

sport. bokso

box/er m sport. boksisto, pes boksero, zbraň

boksilo, ~ovat ned. boksi

bož/í dia, ~í muka náb. Pasiona kruco, Boží

tělo náb. Kristkorpa festo, ~skost f, ~ství

n dieco, ~ský di(ec)a, ~ská bytost diper-

sono, ~stvo n diaro

božínku expr. miadia, miadio

brada f mentono, vousy barbo

bradav/ice f veruko, anat., lék. granulo, ~ka

f prsní mampinto, cico, anat. papilo

bradl/a n pl. sport. paralelo(j), dureko, o ne-

stejné výši sxtupa paralelo, cvičení na ~ech

paralelado

bradlo n geol. klipo

bráhman m náb. bramano

brácha m hovor. fracxjo

Braill/e: ~ovo písmo Brajla skribo

brak m forjxetindajxo, fusxajxo, misverko, ki-

cxo, přen. skorio, literární filiteraturajxo,

vadné zboží varacxo, misprodukt(ajx)o, sen-

valorajxo

brambor/ m bot. tubersolano, ~(a) (f) terpo-

mo, ~ový terpoma, smažené bramůrky

terpomaj fritajxoj, frititaj terpomoj

brambořík m bot. ciklameno

brána f pordego, padací ~ levpordego, fal-

pordego

Brandenburg m zeměp. Brandenburgo

branec m voj. rekruto, odvod branců re-

krutekzameno

braní n preno

Braniborsko n zeměp. Brandenburgio

bránice f anat. diafragmo

bránit ned. hájit defendi (iun kontraux iu),

hráčsky, sportovně parati, překážet malhelpi

(iun fari ion), znemožnit malebligi (ion al

iu), bránící hráč paratanta atakito, ~ se

ned. defendi sin ( proti někomu

 

 

21 brod

 

 

kontraux iu)

brank/a f dvířka pordeto, gxardena pordo,

sport. golejo, golpordo, gól golo, anat. ori-

fico, rána na ~u sxoto al la golejo, ~ář m

golulo, ~oviště n golejareo, ~ový sport.

gol(ej)a, ~ová tyč golfosto, ~ový kop

golsxoto

brann/ý militserva, soldateduka, ~á moc

militfortoj

brány f pomn. zeměd. erpilo

Brasili/a f město Brazilio, b~jský brazilia

bráška m fracxjo

brašna f mansako, portosako, cestovní pak-

sako, na nářadí ilarujo, lovecká ~ cxasosa-

ko, školní ~ tornistro

brát ned. preni, ~ v úvahu prikonsideri,

preni en konsideron, ~ lék uzi / preni

medikamenton / kuracilon, ~ na dluh

acxeti kredite, ~ na paškál fari predikon al

iu, riprocxprediki al iu, ~ na vojnu varbi,

rekrutigi, soldatigi, ~ si jako úkol (za

úkol) promesi (plenumi) (ion), ~ si na

starost zorgi pri io, brát si příklad preni

/ sekvi ekzemplon, ~ si s sebou kunpreni,

kunporti, ~ si za muže (za ženu)

edz(in)igxi al iu, brát v úvahu, uvážit

(něco) konsideri (ion), ~ za ruku preni /

kapti je la mano, ~ za slovo preni / kapti

iun per lia parolo, ~ za svědka alvoki iun

kiel atestanton, # ber kde ber li prenu gxin

de kie ajn, ryby berou la fisxoj mordas

Bratislava f zeměp. Bratislavo

bratr/ m frato, náb., přeneseně fratulo, ne-

vlastní ~ duonfrato, stiffrato, vicfrato,

~ovražda f fratmurdo, ~ský frat(ec)a,

~ství n frateco, ~stvo n (kun)frataro

bratranec m kuzo

bratři m pl. fratoj

bratří : čeští ~ náb. hist. Moraviaj fratoj,

Bohemia Kunfrataro

bratříček m juna frato, frateto

bratřit ned. fratigi, ~ se ned. fratigxi, spolko-

vě, ideově fratumi

bravurní bravura, ~ styl bravuro

brázd/a f sulko, ~it ned. sulkigi

Braz/ílie f stát Brazilo, ~ilec m brazilano,

b~ilský brazila

brblat ned. grumpli

brčál m bot. vinko

brdo n text. harneso

Brdy m pomn. zeměp. Berdoj

brečet ned. plor(acx)i, slzet larmi, výt hojli,

hurli, bečet bei, štkát plorsingulti, fňukat

plorbleki, plorgxemi

brejle viz brýle

brejlovec m najo, kobro

brekot m plorsingulto

Brémy f pomn. zeměp. Bremeno

breptat ned. babilacxi, parolacxi

Bretonec m bretono

breviář m breviero

bridž m brigxo

brigád/a f voj. brigado, pracovní (labor)-

brigado, ~ník m brigadano

brigadýr m vedoucí brigády brigadestro, ~ka

čepice se štítkem kepo

brigantina f loď brigantino

briketa f karbobriketo

briliant m brilianto

briskní lit. bruska

Brit/ m brito, Velká ~ánie f (Granda) Bri-

tio, b~ský brita, ~ská Kolumbie f zeměp.

Brita Kolumbio

brlení n latbarajxo, retdigo, kraddigo

brloh m 1 zvířecí doupě rifugxejo, kusxejo,

subtera nesto / kavo 2 nuzné, neútulné o-

bydlí kabanacxo, nestacxo, trogloditejo 3

hanl. mravně závadné místo fidomo, filogxe-

jo, ejacxo, liščí ~ vulpokavo, vulpejo, lou-

pežnický ~ nest(acx)o de rabistoj, medvě-

dí ~ ursa kaverno / groto / kusxejo

brnění n 1 voj., hist. armajxo, kiraso 2 trnutí

agaco

brn/ět ned. bodat pikpiki, formiki, trnout

agacigxi, tuhnout rigidigxi, # ~í mě hlava

zumas en mia kapo, ~í mě ruka rigidigxas

mia mano, ~í mě zuby miaj dentoj agaci-as

brnkací pincxa, pluka

brnkat ned. tint(et)i, ~ na kytáru pluki /

pincxi gitaron, ~ trsátkem plektri

Brno n zeměp. Brunno

brod m vadejo

 

 

brodit se

22

 

 

brodit se ned. vadi, ~ se krví zvl. přen. nagxi

en sango

brodiv/ý vada, ~ý pták sxlimbirdo, vadbir-

do, stilz(o)birdo, ~í řád ptáků cikoni-

oformaj

brok/ m plumbero, grajno, ~y pl. plumbo-

grajnoj, kugletajxoj; kugletaro

brokát m brokajxo, brokato

brokolice f brokolo

bróm m chem. bromo

bromid m draselný kalia bromido

bronz m bronzo, ~ový bronza, ~ový před-

mět bronzajxo

brosk/ev f persiko, ~voň f persikarbo

brouk m (hovor.) skarabo, zool. odb. kole-

optero

broukat (si) ned. murmure kanti

brousek m akrigilo, akriga sxtono

brousit ned. akrigi, leštit poluri, sxlifi, sklo,

drahokam, diamant faceti, řezat tajli, smir-

kem smirgi, ~ diamant / kámen tajli dia-

manton / (juvel)sxtonon

broušení/ n tajl(ad)o, opracovávat ~m tajli

brouzda/t se ned. vadi, ~liště n vadbaseno

brož f brocxo

brožova/ný brosxur(it)a, ~cí stroj brosxurilo,

~t ned. brosxuri

brožura f brosxuro

brr! br!, brr!

brslen bot. euxonimo

bručet ned. grumbli, murmuri

bručoun m grumblulo, ~ský grumblema

Brugg/y f pomn. zeměp. Brugxo, b~ský bru-a, b~ská krajka

brugxo, brugxa / belga

punto

brunátný rugxebruna, malhelrugxa

bruneta f brunharulino

brus m akrigilo

Brusel m zeměp. Bruselo

brusič m tajlisto, akrigisto, poluristo, sxlifis-

to, drahokamů facetisto, diamantisto

bruska f sxlifilo

brusl/e f sketilo, kolečková ~e rulglitilo,

rulsketilo, rulsxuo, radsxuo, ~ař m sketanto,

sketisto, glitkuranto, ~it ned. glitkuri,

sketi

brusnice f vakcinio

brut/alita f brutaleco, ~ální brut(al)a, ~ální

člověk brutalo

brutto brutte, kuntare

brva f brovo, biol. cilio

brýl/e pomn. f okulvitro(j), ~e proti slunci

sunokulvitroj, ochranné ~e sxirmokulvi-

tro(j), obroučka ~í okulvitra kadro

brynd/a f expr. kafacxo, bieracxo, supacxo, #

je v pěkné ~ě li sidas en amaso da em-

baraso, li sidas en vera kacxo, ~áček m sa-

livtuketo, antauxtuko

bryndat ned. disversxacxi, pobryndat versxma-

kuli

bryskní bruska

brzda/ f bremso, haltigilo, přen. překážka

brido, kolejová ~ relsxuo, haltigsxuo, ruční

/ parkovací ~ dumhaltada b., manbremso,

záchranná ~ dangxerbremso, krizokaza b.,

~ř m bremsisto

brzdit ned. bremsi

brzdný: brzdná dráha bremsa distanco

brzdov/ý bremsa, ~á souprava tech. brem-

sa agregajxo

brz/ký baldauxa, ~o, ~y baldaux, časně frue

brzlík m anat. timuso

břečka f rozbředlý sníh negxokacxo, špatná te-

kutina, špatný nápoj likvacxo

břečťan m bot. hedero

břeh m bordo, lemovat ~ bordi, mořský ~

marbordo, nárazový ~ m geol. konkava

bordo

emeno n sxargxo

břevno n trabo, (fortika) lato

březen m marto

březí graveda, idoporta, fekundigita

břídi/l m fusxulo, fusxisto, ~t ned. fusxi

břidli/ce f geol. ardezo, krystalická ~ce

shxisto, skisto, ~čný lom ardezejo

břich/o n anat. i přen. ventro; lék. abdomeno;

houslí ventro de violono; lodi ventro de sxi-

po, ~atý barelventra, grasega, hanl. ven-

tracxa, ~atka f pila dutenila (tir)segilo,

~omluvec m ventroparolisto, ~onožci m pl.

gastropodoj

břímě n sxargxo

břinkat ned. tinti, # ~ do piana expr. drasxi

pianon

 

 

23

buly

 

 

břišní ventra, abdomena, ~ tanec m ventro-

danco

břit m klingo, ~ radlice klingo de soko

břitký ostrý akrega, lit. epigrama

břitva f (trancxil)razilo

bříza f betulo

bubák m 1 strašák timigilo 2 bručoun grum-

blulo

buben m tamburo, tech. bobenego, rulumo,

navíjecí ~ tech. rulcilindro, ~ík m tambu-

risto

bubínek m 1 tambureto 2 text. tamburino 3

ušní ~ anat. timpana membrano, miringo,

timpano

bublat ned. glugli, klokotat bobeli, šumět (o

nápoji) eferveski, hučet (o vodě) murmuri,

lit. lirli

bublin/a f (aer)veziko, bobelo, mýdlové

~y pl. saposxauxmajxo, sapvezikoj, tvořit ~y

bobeli

bubnovat ned. tamburi, ~ na tamtam tam-

tami, # ~ do útoku bati la sxturmon

buclatý pufvanga

bůček m (porko)ventrajxo, porkoflankajxo

buče/ní n mugxado, ~t ned. tur mugxi, amui

bučina f fagaro, fagejo

buď estu, ~ - anebo aux - aux, ajne - ajne, ~

jak ~ estu kiel ajn, ~ pochválen estu laux-

data, # ~(te) tu jako doma sentu vin kiel

hejme

Budapešť f zeměp. Budapesxto

Buddh/a m Budho, b~istický budhana,

b~istické společenství, (b~istická cír-

kev) Samgo, ~ův strom poznání sankta

arbo de Budho

budí/ček m veksignalo, ~k m vekhorlogxo

budit ned. veki, vyvolávat, způsobovat naski,

~ senzaci furori, ~ se ned. vekigxi

buditel m reviviganto, ~ (národa) klerigan-

to de la popolo, nacia reviviganto

budiž: ~ světlo estu lumo

budižkničemu m expr. neni(on)faranto, ne-

nifaremulo, sentauxgulo, senindulo

budka f budeto, ptačí ~ nestkesto, tele-

fonní ~ telefonbudo, telefoncxelo

budoár m buduaro

budouc/í estonta, futura, ~í čas lingv. futu-

ro, ~í událost estontajxo, ~no n, ~nost f

estonteco, futuro, v ~nu venonte, en es-

tonteco

budov/a f konstruajxo, domo, významná

edifico, hospodářská ~a mastruma kon-

struajxo, správní ~a administrejo, ~ání n

konstru(ad)o, tvoření kreado, ~atel m kon-

struanto, arkitekto, ~atelský konstrua,

kreiva, kre(ant)a

budovat ned. konstrui, starigi, establi, krei

Buenos Aires n neskl. zeměp. Buenos-Ajre-

so, Bonaero

bufa f bota feltoboto

bufet m bufedo, prodejna bufedejo

Bůh, bůh Dio, dio, Pán ~ la Sinjoro,

chraň ~! gardu Dio!, všemohoucí ~ cxio-

pova Dio, díky Bohu danke / dank´ al

Dio

bůhvíjak diosciaskiel

buchar m tech. falmartel(eg)o, masxino por

stamp-forgxado, martelmasxino

buchta f brikforma kuko, buhxto

bujarý vivgxoja, vigleca

bujení n (abrupta / forta) kresk(ad)o, lék. no-

votvoření tkáně proliferado

bujet ned. kreskegi, rapide disvastigxi, proli-

feri, jen o rostlinách vegeti

bujn/ý senbrida, ~é poprsí malmodesta

brusto, ~á fantazie verva fantazio, ~ý vlas

pufa hararo

bujón m gastr. buljono

buk/ m fago, ~vice f fagofrukto, fagonukso

bukovina f fagaro, B~ f zeměp. Bukovino

bukač m zool. botauxro

bukanýr m flibustro

Bukurešť f zeměp. Bukaresxto

bula f náb. buleo, bullo

buldok m buldogo

buldozer m (surrauxpa) buldozo, buldozro

Bulhar/ m bulgaro, ~sko f Bulgario, ~ský

bulgara

bulík m 1 juna bovo 2 hlupák naivulo

buližník m geol. silicito, lidibo, lidito

bulletin m bulteno

bulva f bot. (radika / hipokotiledona) tube-

ro, oční ~ okulglobo, okulbulbo

bulvár m bulvardo

buly n neskl. sport. bulio, (pilko)enludigo

 

 

bum

24

 

 

bum, bác! puf!

bumerang m bumerango

bunda f palto, sport. sportjako, proti dešti

anorako

buněčn/ý cxel(ar)a, ~á tkáň cxelaro, ~é dě-

lení bot. proliferado, ~é jádro karjo, ~é

pletivo parenhximo, parenkimo, ~atý cxel-

forma, cxelara

bungalov m bangalo

buničin/a f celulozo, vařit ~u odb. pulpigi

buňk/a f biol., polit. cxelo, bot. celulo, ~y f pl.

i přen., zvl .polit. cxelaro

bunkr m fortikajxeto, zásobník, nádrž bunkro

Bunsen: ~ův kahan chem. bunseno

buráce/ní n bruego, tondrado, ~ní bubnů

hud. rulado, ~t ned. bruegi, tondri

burák m viz řepa burák, hovor. arašídový

oříšek ternukso, arakida nukso

burcovat ned. 1 (prudce) budit brue veki,

skuveki 2 expr. silně podněcovat forte pro-

voki 3 podněcovat k činnosti instig(eg)i

burleskní burleska

burz/a f borso, # spekulovat na ~e agxioti;

~ián m borsisto, ~ovní borsa, ~ovní ope-

race borsa operacio

buržoa m burgxo, ~zie f burgxaro, ~zní bur-(ar)a

buřič m ribelulo, ribeliganto

buřinka f rigida cxapelo, meloncxapelo,

bulcxapelo

busola f busolo

busta f um. busto

buš m (tropika) arbustaro

bušení n bat(eg)ado, ~ kladivem martelado

bušit ned. bati, frapi, ~ na dveře frapi je la

pordo, ~ kladivem bati per martelo, mar-

tel(bat)i, # motor / srdce buší motoro /

koro batas

buvol m zool. bubalo

buzer/ant m hanl. gejacxo, ~ovat ned. hovor.

komandegi, sxuti ordonojn

buzola f busolo

bůžek m idolo

by podmiňovací způsob koncovkou -us: jako

by doufal kvazaux li esperus

bydl/et ned. logxi, ~ení n logx(ad)o, ~iště n

logxloko, domicilo, přechodné ~iště pas-

logxejo, ~o n 1 živobytí vivtenado, bonstato

2 příbytek, zast. logxejo

bych 1 viz být 2 pozdě honit ~a (malfrue)

cxasi povuson

býk m virbovo, tauxro, býčí zápas tauxrobata-

lo

byl, ~a, ~o li / sxi / gxi estis, # ~o by záhod-

no, aby estus dezirate, ke, kdyby na tom

něco bylo se gxi havus kernon

býlí n herbacxo, trudherbo

bylina f herbo, planto, léčivá ~ kuracherbo,

drogherbo, víceletá ~ plurjardauxra h., pe-

reno, stauxdo

býložrav/ý herbovora, ~ec m herbovorulo,

plantomangxulo, plantomangxanta besto

byreta f chem. bureto

byro/ n buroo, ~kracie f burokratio, buro-

kratismo, burokrataro, ~krat m burokrato,

~kratický burokrat(ism)a

bysta f busto

bystr/ý čilý rapida, vigla, chytrý sagaca,

mensforta, rapidmensa, ~ost f sagaceco, ~

zraku akrevido, ~ozraký akrevida

bystřina f torento

byt/ m logxejo, apartamento, ~ a strava logxo

kaj nutrado, letní ~ somera restad(ej)o,

třípokojový ~ tricxambra l., ~em logxanta

en

být ned. esti, existovat esti, ekzisti, ~ ak-

tivní / činný aktivi, ~ bez sebe esti sve-

ninta, esti ekster si, ~ bez sebe radostí

esti freneza pro / de gxojo, ~ bez viny havi

blankajn manojn, ~ císařem cezari, ~ cítit

odori, ~ čas (něco udělat) tempi, ~ činný v

družstvu kooperi, ~ dělitelem divizori, ~

dobře zapsán, mít důvěru esti bone ens-

kribita, ~ dovoleno smět lici, ~důležitý

gravi, ~ dutý kavi, ~ energický / kurážný

havi medolon en la ostoj, ~ galantní ga-

lanti, ~ guvernantkou guverni, ~ hostem

gasti, ~ jist něčím esti certa pri tio, ~

malý / těsný gxeni, ~ matován šachy ma-

ti, ~ možný ebli, ~ na po- chybách o

něčem esti en dubo pri io, ~ na prázd-

ninách ferii, ~ na rozpacích esti en em-

barasoj, ~ na stáži stagxi, ~ na ško-

 

 

25 bzučák

 

 

du malutili, noci, na válečné stezce esti

sur la pado de militiro, ~ naléhavý urgxigxi,

~ na závadu malhelpigi, ~ naživu esti vi-

v(ant)a, vivi ~ nebezpečný dangxeri, ~ ne-

přítomný foresti, být nesen proudem /

větrem drivi, ~ obsažen v enesti, tenigxi

en, ~ od přírody bázlivý esti nature time-

ma, ~ odolný tech., fyz. esti rezistema, ~

odpovědný responsi ( za něco por io, pri

io), ~ pěkně zařízen esti bele arangxita, ~

plný pleni, ~ pompézní / okázalý pompi,

~ posádkou garnizoni, ~ povědomý sxajni

konata, ~ zavázán esti devoligita (ně-

komu něčím al iu por io), sxuldi ion al iu,

~ pověstný / slavný fami, ~ prázdný va-

ki, ~ přechodně ubytován paslogxi, ~ pří-

tomen cxeesti, ~ rád esti kontenta, gxoji, ~

rozhořčen / pohoršen indigni (něčím pro

/ pri io), ~ s něčím spokojen esti kontenta

pri io, ~ shovívavý indulgi ( iun), ~

schopen kapabli, ~ schopen obsáhnout

povi enteni, ~ si vědom konscii (čeho

ion), ~ smutný, rmoutit se malgaji, ~ s to

esti kapabla, kapabli, ~ sytý sati, ~ u vy-

tržení ekstazi(ři), ~ určitého stáří agxi, ~

ustájen stali, ~ uvolněný místo, úřad vaki,

~ užitečný utili, ~ v oběhu cirkuli, ~ v

pánu esti mortinta / forpasinta / alvokita

al Dio, ~ v úzkých esti en dilemaj emba-

rasoj, esti enpremita en funelo, ~ u toho

cxeesti, ~ tečnou mat. tangxi, ~ trpělivý

pacienci, ~ tvrdohlavý obstini, ~ v a-

finním vztahu mat. afini, ~ v extázi

ekstazi, ~ v hypnotickém spánku hi-

pnoti, ~ v hypnotickém stavu tranci, ~ v

karanténě kvaranteni, ~ v konjunkci

konjunkcii, ~ v módě furori, ~ v nedbal-

kách negligxi, ~ v oběhu cirkuli, ~ v o-

pozici opozicii, ~ v patové situaci pati, ~

v rovnováze ekvilibri, ~ v souladu kon-

grui, ~ v sousedství / blízkosti apudesti,

najbari, ~ v šachu sxaki, ~ v transu tranci,

~ v ubohém stavu kaduki, ~ ve sporu

konflikti, ~ ve svém živlu esti en sia ele-

mento, ~ ve velkých rozpacích esti en

granda embaraso, ~ větší plii (než ol), ~

vhodný tauxgi ( k čemu por io), ~ vinen

kulpi, ~ vyčerpán langvori, ~ vyvěšen,

viset elpendi, ~ vzdálen distanci, ~ zvy-

klý / navyklý kutimi, # jak je vám? kiel

vi fartas / statas?, je čas jíst a pít tempas

mangxi kaj trinki, je mi dlouhá chvíle mi

enuas, je mi to odporné gxi nauxzas min, je

po něm veta li estas perdita, je potřeba /

nutno / nevyhnutelné necesas, estas ne-

cese, je to hlava f otevřená li estas in-

struita kapo, je to jen otázka času estas

nur demando pri tempo, je zjištěno, že...

estas konstatite, ke...

byť ecx se, kvankam, # ~ měl úkol sebetěž-

ší, vždy jej zvládl ecx se li havis la plej

malfacilan taskon, li cxiam majstris / ple-

numis gxin, přišel, byť byla cesta sebe

obtížnější li venis, kvankam la vojo estis

la plej malfacila znala mnoho, ~ ne

všechno sxi multon sciis, kvankam ne

cxion

byte (vyslov: bajt) m inf. bajto, bitoko

bytelný solida, fortika

bytí n ekzist(ad)o, ~ a nebytí esto kaj nees-

to

bytná f logxejmastrino

bytost/ f estajxo, ekzistajxo, kre(it)ajxo, lidská

též estulo, božská ~ diajxo, lidská ~ homa

ekzistajxo, pohádková ~ fe(in)o, ~ný es-

teca, # ~ně toužil po lásce plenestece so-

piris al amo

bytov/ý logxeja, ~é družstvo logxejkoopera-

tivo, ~é zařízení logxejekipajxo, ~ka f logx-

domo

býval/ý estinta, iama, eksa, # jeho ~á žena

lia antauxa edzino

bývat ned. estadi

Byzan/c f Bizanco, Bizanca imperio, b~t-

ský bizanca

bzdít ned. vulg. furzi, purti, pedi

bzuč/ák m zumilo, ~ení n zumado, ~et ned.

zumi