Ž

   ž [žet] n ž (konsonanto alveola-dentala, voĉa)

   žáb/a, -y f 1. zool. anuro (zast. „batrako“ pro všechny obojživelníky); hovor. rano (doslova „skokan“); ~y (řád) batrakoj; rosničky, ropuchy a skokani jsou ~y (Anura); hiloj, bufoj kaj ranoj estas anuroj; ~a kuňká rano kvakas; nadýmat se jako ~a plenblovi sin kiel rano      2. expr. dítě bebo, bubino, knabineto; dívka fraŭlineto, adoleskantino; ~ě je už pět let la bebo/bubino jam estas kvinjara; drzá ~a aŭdaca bubinaĉo; šestnáctiletá ~a deksesjarulino, deksesjara infanino / bubino / knabino

   žab/ec, -ce m expr. (dívenka) bubino, fraŭlineto, dekkelkjarulino

žába f  1 hovor. rano, zool. batrako 2 dívka (hovor.) fraŭlineto, adoles­kantino

   žabák, -a m 1. (samec žáby) virrano, maskla batrako 2. slang. (žabí muž) ranviro, ranhomo 3 rybník ranejo

   žabárn/a, -y f  1. odb. baseno por generado de laboratoriaj ranoj 2. ob. fabrikaĉo

   žabař, -e m 1. (kdo chytá žáby) rankaptisto 2. ob. (břídil) fuŝulo, mallertulo, sentaýgulo; sport. filudisto, fisportulo, futbala postiĉulo

   žabařin/a, -y f ob. fuŝaĵo

   žabařit ned. 1. (chytat žáby) kapti / ĉasi ranojn / batrakojn; ~ící tchoř putoro ĉasanta ranojn 2. (živořit) vegeti; ~ jako vesnický hokynář vegeti kiel provinca butikisto

   žabátk/o, -a n 1. (pulec) ranido, batrakido 2. (malá žabička) raneto

   žaberní zool. branka; ~ dýchání spirado per brankoj

   žabí 1. (vlastní žábám) rana, batraka; ~ skřehotání rana kvakado; ~ stehýnka ranaj femuraĵoj; bot. ~ vlas kladoforo (Cladophora) 2. (žábě podobný) raneska, ranforma, ranosimila; odb. ~ muž ranviro; hovor. potápěč ranhomo; ~ oči        ;  expr. mít ~ krev

   žabičk/a, -y f raneto, eta batrako / hilo / bufo

   žabikuch, -a m hanl. fuŝkuracisto, ranflegisto

   žabikuch, -u m hanl. tranĉilaĉo, skalpelaĉo, serpaĉo, klingaĉo, vivisekciilo

   žabin/ec, -ce m lemnaro, alsinulo

   žabincový lemnara

   žabk/a, -y f raneto; dívka knabineto; nůž ĝardena tranĉilo, serpeto, greftilo; ~a pod jazykem koně  XXX;  ~a smyčce arĉokalkano; vinařská ~a vitista serpo; hodit někomu ~u pod nohy ĵeti petardeton sub ies piedojn;  roubovat ~ou grefti per greftilo; házet u řeky ~y glitsaltigi ŝtonojn sur la rivero

   žabkový krejč. ~é nabrání na šatech ornamfaldetoj

   žabník, -u m alismo; ~ jitrocelový plantagalismo (Alisma plantago-aquatica)

   žabó  n neskl. text. ĵaboto

   žabomyší ranrata, ranrat‑; ~ spory ranrataj kvereloj; ~ vojna ranrata milito

   žábra, -y pomn. f. brankoj; ~y ryb fiŝaj brankoj

   žábrohlíst, -a m zool. daktilogiro

   žábronoš, -e m zool. (americký mlok) nekturo (Necturus)

   žábronožk/a, -y f zool.: ~y anostratoj (Anostraca)

   žabský holčičí bubina, ~á zvědavost bubina scivolemo

   žací falĉa; ~ stroj  falĉmaŝino

   žactv/o, -a n lernejanaro, (ge)lernantaro; ~o třídy klasanoj, stoupající počet ~a středních škol kreskanta nombro de mezlernejanoj

   žáč/ek, -ka m malgranda lernanto, knabeto-lernanto

   žačka1, -y f lernantino

   žačka2, -y f falĉmaŝino, trávní ~a herbofalĉa maŝino

   žáda/cí dezira; ~ věta demanda propozicio

   žádané, -ho n postulaĵo

   žádání n postulado; zeměd. ~ klisen seksardo de ĉevalinoj

   žádank/a, -y f postulslipo, mendoslipo; vyplnit ~u na knihu plenigi mendoslipon de pruntota libro

   žádan/ý hledaný multe demandata, ege dezirata; ~á lhůta postulata limtempo, dostatek ~ého zboží sufiĉa kvanto de dezirataj varoj,  nej~ější kniha furorlibro, vyloudit z nástroje ~ý tón eligi el la muzikilo la bezonatan tonon

   žádat ned. 1 (požadovat) postuli, eldevigi; ~ důrazně energie postuli, ~ lhůtu dvou dnů peti prokraston de du tagoj, ~ modré z nebe peti pri la luno, ~ naléhavě co urĝe postuli ion, ~ naléhavě koho, aby co udělal persvadi iun fari ion, ~ koho o vysvětlení peti iun pri klarigo, ~ zaprotokolování čeho postuli protokoladon de io, postuli noti ion en la protokolo, ~ zvýšení platu peti pri altigo de la salajro, ¡ to nelze ~ ne eblas tion postuli, to po/od vás nemohu ~ tion mi ne povas de vi postuli, 2 (prosit) peti; ~ koho o co peti iun pri io, ~ koho o pomoc peti iun pri helpo, ~ o přijetí peti pri akcepto, ~ za prominutí, ~ za/o odpouštění pardonpeti; ~ ženu o ruku peti virinon pri ŝia mano, ~ o (dobročinný) příspěvek kvesti; 3  (přát si) deziri; 4 (nárokovat) pretendi; 5 (ucházet se)  aspiri, kandidati; 6 (vynutit) eldevigi; ~ nemožné postuli neeblaĵon; 7 ob. ne~ej si mě, nebo uvidíš! ne deziru, ke mi venu vin kontroli! 8 kniž. (jevit potřebu, nutnost) postuli, dikti, ordoni, devigi, preskribi; čest si žádá, aby la honoro postulas, ke..., slušnost žádá uvolnit sedadlo starším la ĝentileco diktas liberigi sidilojn por nejunaj personoj  

   žadatel, -e m pet(skrib)anto (o něco pri io), postulanto (o něco de io) uchazeč aspiranto, sinproponanto (o něco por io), kandidato  (o něco por/al io); ~ o byt petanto pri loĝejo, ~ o místo kandidato por posteno, dát přednost ~i s rodinou preferi petanton, kiu posedas familion, odmítnout ~e rifuzi petinton

   žadatelk/a, -y f  petantino, postulantino, aspirantino, kandidatino

   žádn/ý 1 (ani jediný, bez rozdílu) nenia, neniu, neol.  nul; ~m způsobem neniamaniere, neniel; ~á pomoc, musíme jít nenio helpas, ni devas iri; ~ý člověk něco takového nepamatoval neniu homo memoris ion similan; ~ý rozdíl nenia diferenco; jen ty a ~á jiná sole vi kaj neniu alia ino; nemít ~ý vliv posedi nenian influon; pohodlí veškeré ~é komforto fakte nenia; za ~ou cenu por ĉia prezo, ĉiapreze; za ~ých okolností sub ĉiuj cirkonstancoj; 2 (zesiluje zápor, popření) ~é dlouhé rozpakování nenian longan embarason kaj hezitadon; ne lasu vin longe embarasi kaj hezitigi; není mu ~é pomoci por li ekzistas nenia helpo; to není ~ý hřích ĝi estas nenia peko; to není ~á maličkost ĝi estas nenia bagatelo

   žádn/ý, -ho m neniu; ~ý to nevěděl neniu vidis ĝin; ~ z vás neniu el vi

   žadonění n insista petegado; ~ o co insista petego pri io

žadonit ned. (altrude / insiste) pet(eg)i, petpeti (o něco pri / pro io); ~ili o to jeden přes druhého ili petegis pri tio ĉiu pli insiste ol la alia; ~it o co insiste petegi pri io, trudiĝi al iu kun siaj petegoj

   žadonivě petege, avide, insiste, persiste, trude; ~ dotírat na někoho insiste trudiĝi al iu

   žadonivý petega, insista; ~ dopis petega letero

   žádost, -i f 1 (silná touha po něčem) avido, sopiro, deziro; ~ peněz avido pri mono, mamono; ~ po vědění sopiro pri sciado 2 (milostná, pohlavní touha)  deziro, sopiro, libido; tělesná ~  deziro amori, libido; ukojená ~ kontentigita deziro; vzbudit v kom ~ veki deziro en iu; 3 (přání, požadavek) peto, deziro, postulo; k ~i koho ; na vlastní ~ ; k ~i koho; přednést ~; vyslyšet ~ koho ; 4 (písemnost)  ;  ~ o byt; ~ o milost; bezpředmětná ~; naléhavá ~; podat si ~ ke komu; podat ~ o rozvod; řádně doložená ~; složit ~; vyhovět ~i ; vyřídit kladně ~ ; zamítnout ~ rifuzi peton

   žádost, -i f  požadavek postulo; prosba peto; písemná petskribo; přání dezir(eg)o, touha sopiro, pudová apetenco (al); chtivost avido, avidemo, manio; na vlastní ~ proprapete; ~ o milost pet(skrib)o pri indulgo / amnestio; ~ o ruku edziĝpeto

   žádostiv/ec, -ce m avidanto; ~ec slávy gloravidulo

   žádostivě avide; dívat se ~ na co avide rigardi, gluti per okuloj

   žádostivost, -i f avido, ambiciemo; smyslná apetenco, pasio; ~ bohatství; ~ zisku

   žádostivý 1 (chtivý) avida; zvědavý scivolema; ~é oči; byl vždy ~ý slávy; muži ~í boje; 2 (zvědavý) na to jsem věru ~ý

   žádoucí 1 (vytoužený) dezirata, dezirinda, bonvena; ~ odpočinek; ~ žena; 2 (hledaný, potřebný) bylo by ~, aby ; látka má všechny ~ vlastnosti ; vaše přítomnost zde není ~ ; vyrobit nový výrobek v ~m množství; znalost angličtiny ~  

  žáh/a, -y f pirozo; pálí mě ~a mi sentas pirozon chladit ~u pivem ; pálení ~y ;<> zchladit si na někom ~u elverŝi sian koleron sur iun;

   žahadl/o, -a n pikilo, žahavá buňka knido

  žahat ned. bodnout piki, pálit brulumi, brulvundi, jako kopřiva  urtiki

   žahavc/i, -ů  m pl. zool. kniduloj

   žahavk/a, -y f (hovor.) bot. (malgranda) urtiko; ~y ho popálily

   žahav/ý 1 bruluma; bot. ~ý chlup kopřivy; bot. ~ý list; zool.  ~á buňka  anat. knido; ~ý orgán u hmyzu 2 expr. (kousavý); ~á kritika sarkasma kritiko

   žah/nout, žáh/nout  ~la ho poznámkou

   žák, -a m 1 lernanto, lernejano, instruato; ~ hudební školy; ~ školy I: stupně ; ~ večerní školy ; externí ~; mladší žáci; přespolní ~ ; slabý ~; výborný ~; zaostávající ~  sport. junulo; odchovanec disĉiplo, skolano; hist. studento; žák internátní školy internulo 2 (stoupenec, odchovanec) mít ~y ; Platónův ~ Aristoteles

  žakár, -u m text. ĵakarda teksaĵo

   žakár/ový, ~ský text. ĵakarda; ~ová/~ská tkanina ĵakarda teksaĵo; ~ový/~ský stroj ĵakardo, ĵakarda mekanismo

  žaket m 1 ĵaketo; muž v černém ~u a v proužkových kalhotách 2 (dámský) ĵaketo; ~ kostýmu 

žak/o, -a m zool. griza psitako (Psittacus erithacus)

žákovský lernejana, de lernantoj; ~á knihovna biblioteko por lernantoj; ~á knížka taksokajero de lernanto; ~á práce laboraĵo de lernanto; ~é družstvo teamo de leernantoj; ~ý kolektiv kolektivo de lernantoj

žákyně f lernantino, lernejanino

žal, -u m lit. malĝoj(eg)o, (kor)doloro, a­flikt(iĝ)o, ĉagren(iĝ)o, funebro; srdcelomný ~; mít hluboký ~ v srdci; pocítit ~; prožívat ~; zemřít ~em

žalář, -e m 1 kniž. (věznice) malliberejo, prizono, arestejo; klášterní ~ ; městský ~; podzemní ~; být v ~i; dostat koho do ~e ; sedět v ~i; vsadit koho do ~e/ uvrhnout do ~e malliberigi, aresti; ~ národů 2 (trest) malliberec(a pun)o, aresto; doživotní ~; těžký ~; odsoudit k pěti letům/na pět let ~e; odsoudit vraha k doživotnímu ~i

žalářní prizona; ~ cela prizonĉelo; ~ mříže krado de prizono

žalářnice f prizongardistino, provosino

žalářnick/ý provosa; ~á služba hlídání provosa deĵoro; kolektiv hlídačů provosaro, prizongardistaro, gardistoj de malliberejo

žalářník, -a m provoso, prizongardisto

žalářování n enprizonigo, tenado en malliberejo

žalářovat ned. teni en malliberejo/prizono; ~ bojovníky za pokrok teni en prizono batalantojn por la progreso; ~ na pevnosti enprizonigi en fortreso

žalm, -u m 1 (náboženský zpěv) psalmo; kající ~y pentopsalmoj; smuteční ~y funebraj psalmoj; předříkávat ~y antaŭdeklami psalmojn; zpěvák ~ů psalmokantisto; zpívat ~y psalmi, ĉanti; sbírka ~ů psalmaro; zpívání ~ů kantado de psalmoj 2 (teskná, zádumčivá píseň, báseň) psalmo

žalmist/a, -y m psalmisto; ~a Páně Psalmisto

žalmový psalma; ~ nápěv psalma melodio; ~ ráz skladby psalmeca karaktero de komponaĵo

žalno nostalgie; bylo mu ~ u srdce lia koro nostalgiis

žalný lit. 1 (žalostný) ĉagrena, malĝojiga, malĝo­j(eg)a, kordolora; ~á zpráva malĝojiga informo 2 ~ý zpěv kordolora kanto

žalob/a, -y f 1 (stížnost) plendo; malicherné ~y plendoj pri bagateloj; 2 práv. (obvinění někoho před soudem) plendumo, akuzo, perjuĝa postulo;  ~a o náhradu škody plendumo pri damaĝkompenso; ~a o padělání listiny plendumo pri falsado de dokumento; ~a pro rušení držby plendumo pro ĝenado de posedo; ~a pro urážku na cti plendumi pro honorofendo; dědická ~a heredaĵa plendumo; mobiliární ~a ; občanskoprávní ~a civiljura plendumo; odpůrčí ~a plendumo de kontraŭulo; paternitní ~a plendumo por esplori la patrecon; písemná ~a skriboforma plendumo; restituční ~a; soudní ~a ; veřejná ~a publika plendumo; vlastnická ~a plendumo pri posedo; podat ~u prezenti plendumon; podat ~u na koho u soudu prezenti plendumon kontaŭ iu ĉe tribunalo; upustit od ~y rezigni pri plendumo; vzít ~u zpět repreni la plendumon; vznést ~u proti komu ekplendumi kontraŭ iu; zamítnout ~u rifuzi / malaprobi plendumon

žalobce m plendumanto, plendanto, procesanto; soukromý ~ veřejný ~ akuzisto, prokuroro; kde není ~, není soudce se neniu plendas, neniu defendas / persekutas; řeč ~ akuza / prokurora parolado

žalobkyně f plendantino, procesantino, plendumantino

žalobní akuza, plenda, plenduma; ~ list akuza / plenduma letero; ~ právo rajto plendi, plenduma rajto

žalobnice f expr. raportemulino

žalobníč/ek, -ka m (eta, infana) raportanto,  plendanto, denuncanto

žalobníčk/ovat ned. denunce raporti, plendi; malé děti ~ují etaj infanoj ŝatas raporti plendojn

žalobník, -a m plendemulo; ~ žaluje učitelce plendemulo raportas al la instruistino

žalobný akuza

žalost, -i f malĝoj(eg)o

žalostivý 1 zarmucující malĝojiga, lit. elegia 2 viz žalostný

žalostně triste; ~ se podívat ĵeti rigardon plenan de aflikto; ~ volat o pomoc plendvoĉe krii pri helpo; ~ vypadat veki kompaton per sia aspekto, havi plorindan aspekton; je jich  ~ málo expr. vere malmultaj ili estas, ilia malgranda nombro vekas kompaton

žalostn/it ned. afliktiĝi, tristi, funebri; ~ící matka tristanta patrino

žalostný 1 (smutný, bolestný)  malgajiga, malĝojiga, doloriga, kompatinda, plorinda, lamentinda; ~á podívaná plorinda spektaklo; ~ý konec trista fino; ~ý nedostatek lamentinda malsufiĉo; ~ý příběh trista historio; ~ý stav priplorinda stato; ~ý výsledek plorinda / lamentinda rezulto 2 (prozrazující žalost) ; ~ý křik dolorkrio; ~ý osud mizera priplorinda sorto; říci ~ým hlasem diri per plenda / ĝema voĉo

žalovan/á, -é f akuzitino

žalování n raportado; dětské ~ infana manio raportadi, infana raportemo

žalovan/ý, -ého m akuzito; konfrontace ~ého se svědkem konfronto de akuzito kun atestanto; ~á strana akuzata flanko

žalovat ned.1 (stěžovat si) plendi (na něco kontraŭ / pri io);

 ~ na svůj osud plendi pri sia sorto; ~ si rodičům plendi al siaj gepatroj 2 (podávat žalobu u soudu) práv. plendumi, procesi (někoho o něco kontraŭ iu pri io), obžalovat akuzi (iun pri / pro io), ~ koho pro padělání čeho akuzi iun pro falsado; ~ koho pro urážku na cti akuzi iun pro honorofendo; ~ příbuzného pro dědictví procesi kontraŭ parenco pro heredaĵo; ~ koho u soudu akuzi iun ĉe tribunalo 3 (oznamovat poklesek) denunci (na někoho, že iun pri io), plendi (na někoho kontraŭ iu) ; ~ jeden na druhého reciproke sin denunci; děti učiteli žalovaly, že infanoj denunce raportis al la instruisto, ke

žalovateln/ý člověk akuzebla, čin punenda, prezentebla ĉe tribunalo; ~á pohledávka kreditoraĵo / bonhavo eldevigebla ĉe tribunalo; ~á urážka  ofendo, kies aŭtoro estas akuzebla, ofendo prezentebla ĉe tribunalo

žalozpěv, -u m 1 (zpěv vyjadřující žal) plendokanto; ~ nad mohylou plendokanto super tombomonumento; 2 lit. elegie elegio; ~ na smrt koho elegio pri ies morto; autor ~ů elegiisto

žaltář, -e m 1 (sbírka žalmů) náb. psalmaro; číst v ~i legi en psalmaro 2 hud. (středověký trsací nástroj) psaltero, psalterio

žaltářník, -a m psalmokantisto

žalud, -u m 1 (plod dubu) bot., anat. glano; prasknout jako ~, sbírání ~ů; sbírat ~y 2 (co žalud nějak připomíná) penisu; anat. balano; ~y na šňůře klobouku ĉapela rubando kun glanformaj bidoj 3 (v kartách) glano

žaludeční  stomaka

žalud/ek, -ku  m stomako bolí mě ~k mia stomako doloras, na lačný ~k antaŭ manĝo, antaŭmanĝe, kun malplena stomako, nemanĝinta

žalud/ový, ~ský glana

žaludeční stomaka; ~ katar stomaka kataro, ~ vřed ulcero de stomako

žalující, -ho m akuzanto; ~ strana akuzanta flanko

žaluzie f ĵaluzio;  perská # (s pohyblivými prkénky) persieno, latkurteno, o­kenice latŝutro

žaluziový ĵaluzia

žampión, -u m bot., kampa agariko, zahr. agariko, ĉampinjono

žampionárn/a, -y f ĉampinjonejo, kampagarikejo

žampionový ĉampinjona, kampagarika

žanov/ec, -ce m bot. koluteo (Colutea)

žánr, -u m um. ĝenro

žánrist/a, -y m ĝenra pentristo

žánrový ĝenra

žanykl, -u m viz žindava

žár, -u  m varmego, ardo i přen

žár/ m i přen. varmego, ardo, ~ný arda, fajra, ~oviště n ardejo

žararaka, -y f zool. had  (botropo) ĵararako (Bothrops jararaca)

žargon, -u m lingv.  ĵargono, hovořit ~em  ĵargoni

žargonový ĵargona

žárlení n ĵaluzado

žárli/t ned. ĵaluzi (na někoho pro něco kontraŭ iu pri io)

žárliv/ec, -ce m ĵaluzulo

žárlivě ĵaluze

žárlivost, -i f ĵaluz(ec)o

žárlivý ĵaluza

žárobeton, -u m fajrorezista betono

žárobetonový el fajrorezista betono

žároměr, -u m pirometro

žároměrk/a, -y f piroskopo

žároměrný pirometra

žáropevný fajrorezista

žárotrubný el fajrorezista tubaro

žároviště n fajrejo

žárovk/a, -y f el.  (inkandeska) ampolo

žárovkárn/a, -y f ampolfabriko

žárovkový ampola

žárový fajra, flama, inkandeska

žáruvzdornin/a, -y f fajrorezista argilo

žáruvzdornost, -i f ardorezisto, fajrorezisto, brulimuneco

žáruvzdorný ardorezista, fajrorezista, brulimuna

žasnout ned. miregi (nad něčím pri io)

žasnutí n mirego

žatv/a, -y f rikolto, falĉado

žbán, -u m kruĉo

žbán/eček, -ečku m ~ek, -ku m kruĉeto

žblebtnout dok. bleki, balbuti 

žbluňk! blung!, plaŭd!, pum!

žblunkání, žbluňkání n glugl(ad)o

žblunkat, žbluňkat ned, žblunkávat, žbluňkávat ned glugli (zvuk vody vytékající z láhve), plaŭdi (zvuk vody, do které něco spadlo)

žblunkavě, žbluňkavě plaŭde, glugle

žblunkavý, žbluňkavý plaŭda, glugla

žblunknout, žbluňknout plácnout do vody plaŭdi, vytékat z láhve glugli

žblunknutí, žbluňknutí n plaŭdo, gluglo

žbrblání n murmurado, grumblado, vortomaĉado

žbrblat ned. murmuri, grumbli, maĉi la vortojn, balbutaĉi

žbrund/a, žbrynd/a, -y f feĉakvo, vomakvo, trinkaĵaĉo, vomiga trinkaĵo; to není kafe, to je ~a ĝi ne estas kafo, ĝi estas feĉakvo

žďár, -u m lesnictví brulpurigita senarbejo

ždib/ec, -ce pinĉokvanto, pinĉaĵo; ~ tabáku pinĉaĵo da tabako; vyjíst talíř do posledního ~ce lasi sur telero eĉ ne unu paneron

ždib/eček, -ečku m, ~íček, -íčku, ~ínek, -ínku m ero; ~eček chleba panero

ždím/at ned., ~ávat ned. vringi, premtordi i   přen.

ždímací text. vringa

ždímač, -e m vringisto

ždímačk/a, -y f vringilo, premtordilo

ždímat ned. i přen. vringi, premtordi, tordelpremi

že ke, ~ ano? ĉu ne (vere)?, (proto), ~ tial, ke; ĉar # ~ se nestydíš! vi devus honti!, ~ jsem tam chodil! kial mi (nur) iris tien!, ~ už jdeš! do fine vi venas!

žebernatky f  pl.  zool.  ktenoforoj (Ctenophora)

žebernatý kun elstarantaj ripoj

žeberní, žebrový ripa

žebírk/o, -a n kuch. gastr. rip(pork)aĵo, kotleto

žebra n pl: ~  listové čepele ripoj de limbo

žebrácky almoze, almozule

žebráck/ý almoz(ul)a, kompatinda, mizera, ~á mošna almozosako

žebráctví n almozuleco

žebráč/ek, -ka m almozulido, almozanta infano

žebračenk/a, -y f almozkupono, subvencia kupono por senlaborulo

žebračk/a, -y f almozulino

žebrák, -a m almozulo, almozpetanto chuďas malriĉulo

žebrání n almozado

žebrat ned. almoz(pet)i (o něco pri / pro io) žebronit (altrude) petegi, petpeti (almozon)

žebratk/a, -y f bot. hotonio (Hottonia)

žebravost, -i f almozemo

žebravý almozema, ~ mnich almoz­mo­naĥo, ~ řád náb.  almozordeno

žebr/o, -a anat. tech. ripo, gotické ogivo, výztužné flanĝo; ~o náboje kola aksinga ripo

žebronění n almozaĉado, truda petado

žebron/it ned. almozaĉi, trude petaĉi

žebronivý trude almozema

žebrot/a, -y f almozpetado, chudoba senhaveco, o­soby hanl. mizeruloj, živit se ~ou vivi almoz­(pet)e

žebrování n nervuro, ripoj; ~ ústředního topení ripoj de radiatoro de centra hejtado 

žebrovaný striita, haĉita, nervura

žebrovat ned. strii, haĉi

žebroví n riparo, arch. nervuro, gotické ogivkruciĝo

žebrovice f bot.  blekno (Blechnum); ~ různolistá spikanta blekno (Blechnum spicant)

žebrovicovité bot. bleknacoj (Blechnaceae)

žebrovitý nervura

žebrovk/a, -y f zool. beroo (Beroe); ~y beroedoj (Beroida)

žebrovník, -a m zool.  mlok pleŭrodelo (Pleurodeles)

žebrov/ý ripa, ~á klenba arch. ripa volbo

žebřice f bot. libanotido (Libanotis)

žebříč/ek, -ku m malý žebřík eskaleto, ŝtupetaro; pořadí ranglisto

žebřík, -u m eskalo, ŝtupetaro, dvojitý ~ík duobla eskalo

žebříkovitý eskaleska, ŝtupetareca

žebříkový eskala, ŝtupetara

žebřina, -a f rako

žebřiňák, -u m kradĉarego, garbveturilo

žebřinový krada, raka

žebřiny pl. f těl. spaliero, viz též ribstol

žeh, -u m lit. ardo pohřeb ~em kremacio; pohřbívání kremaci(ig)o

žehat ned. 1 bruli, piki 2 pálit jako kopřiva brulvundi 3 expr., lit. vipi

žehlení n gladado, ve velkém kalandrado

žehli/cí glada, glado‑, ~cí prkno gladotabulo

žehličk/a, -y f gladilo

žehlírenský gladeja, kalandreja

žehlírn/a, -y f  gladejo, strojní kalandrejo

žehlíř, -e m, ~ka, -ky f gladisto, kalandristo

žehlit ned. gladi, ve velkém kalandri; # ~ si to u někoho hovor. flate enŝteliĝi en ies favoron, beligi sin ĉe iu, regladi sian (ĉifitan) situacion ĉe iu

žehn/at ned. beni (někomu iun)

žehnací bena

žehnání n ben(ad)o

žehnat ned. beni (někomu iun), náb. kří­žem ~ (se) krucosigni (sin), fari signon de kruco

žehrání n plendado

žehrat ned. indigniĝi, plendi (na někoho  kontraŭ / je iu)

žejdlíč/ek, -ku m zast. pindo, bierglaso, glaseto da biero

žejdlík, -u m zast. pindo, duonlitro, duonlitra kruĉo / glaso

žel (bohu) bedaŭrinde, domaĝe

želatin/a, -y f  gelateno

želatinace f gelateniĝo

želatinační gelateniga

želatinování n gelatenigado

želatinovat ned gelatenigi

želatinovitý gelateneca, gelatenforma

želatinový gelatena

želatinózní gelateneca

želbohu, želbůh bedaŭrinde, domaĝe

želé n kuch. ĵeleo, bonbon ĵelea bombono, kosmetika glicerinaĵo   (por manoj), (kosmetika) ĝelo

želet ned. litovat bedaŭri, domaĝi, oplakávat funebri

želez/o, -a n fero staré ~o fer(o)rubo surové ~o krudfero ~a pl. n kniž. pouta katenoj past (fera) kaptilo

železan, -u m chem. kvaroksoferato

železárenský ferprodukta, metalurgia

železárn/a, -y f ferfabriko, ferproduktejo, metalurgia uzino

železář, -e m ferproduktisto, metalurgia laboristo, vendisto de feraĵoj

železářský ferprodukta, feraĵvendeja

železářství n výroba železa ferfabrikado obchod feraĵvendejo

železitosirnatý  XXX

železitosirný XXX

železitost, -i f XXX

železitouhličitý

železitý ferohava, chem. ferika; oxid ~ chem. difera trioksido

železivec m geol. ferika kiraso / krusto

železn/ý fera, ~á doba ferepoko, ~á ruda  fererco

železňák, -u m ferpoto

železnatý chem. feroza, oxid ~atý chem. (mono)fera (mono)oksido

železnic/e f fervojo

železničář, -e m fervojisto

železničářk/a, -y f fervojistino

železniční fervoja, traťový relvoja, ~ přejezd (trak­nivela) pasejo, ~ trať  fervoja li­nio

železničřský fervojista

železnorudný fer-erca

železný fera i přen.

železobeton, -u m ŝtalbetono

železobetonář, -e m ŝtalbeton-faristo

železobetonový ŝtalbetona

železoniklový XXX

železový fera, fereca

želízk/o, -a n kousek železa ferpeco; železný předmět feraĵo; kujný předmět forĝaĵo; pouta kateno; mít ~o v ohni havi sian forĝaĵon en la fajro; mít dvě ~a v ohni havi du forĝaĵojn en la fajro, havi du ŝnurojn por sia arko, havi du rimedojn por sukcesi, havi du vojojn por elekti  

želv/a, -y f testudo (Testudo); ~ bahenní emido, marĉa testudo (Emys), ~ obrovská giganta testudo (Testudo gigantea); ~ řecká greka testudo (Testudo graeca); ~ mořská (kareta) kelonio, martestudo (Chelonia mydas); smutný jako ~ ĉagrena kiel stansoldato; lézt jako ~ testude treniĝi  

želví testuda; ~ krunýř testuda kiraso, testuda karapaco

želvičk/a, -y f testudeto

želvově hnědý testude bruna

želvovin/a, -y f testudŝelo, testudaĵo

želvovinový testudŝela

želvov/ý testuda; ~á polévka testuda supo

žeml/e f (ronda) bulko

žemličk/a, -y f bulketo

žemlově žlutý bulkoflava

žemlovk/a, -y f kuch. bulkaĵo (žemle v mléce rozmočená a osmažená na pánvi), bulkopoma kuko (upečená s jablky),veka bulk(eg)o

žemlový ze žemle bulka, žemli podobný bulkeca

žeň f  lit. i přen. rikolt(aĵ)o

žen/a, -y f virino, paní sinjorino, manželka edzino, hovor. ženská ino, homino, ulino, # vzít si za ~u preni kiel edzinon (někoho iun), edziĝi (kun iu), lehká ~a ĉies­ulino, padlá ~a falinta v., půvab­ná ~a pimpa v., ĉarmulino, zlá ~a hanl. megero, ksantipo, ~a středního věku virino de meza aĝo

ženáč, -e m edziĝinto; mládenci a ~i fraŭloj kaj edziĝintoj

ženatý edziĝinta (s někým  kun iu), m ed­ziĝinto (de iu)

ženění n edziĝado, edzigado

ženetk/a, -y f zool. genoto (Genetta)

Ženev/a, -y f  zeměp. Ĝenevo

ženevský ĝeneva

žengle f  tredilo, treda kudrilego; šněrovat míč ~í laĉi pilkon per tredilo; navlékat ~í gumu do trenýrek tredi gumon en kalsonon per tredilo

žengličk/a, -y f tredilo, treda kudrilego

ženičk/a, -y f edzineto, virineto

ženich, -a m fianĉo, edziĝonto, nápadník svatiĝanto

ženijní voj. pionira, ~ vojsko  pioniraro

ženist/a, -y m pioniro, sapeisto

ženit ned. edzigi, ~ se ned. edziĝi (s někým kun iu, al iu)

ženitb/a, -y f  edziĝo

žensk/á, -é f hovor.  ino, ulino, hanl. virinaĉo

ženskost, -i f virineco

žensky virinece, virinmaniere

žensk/ý virina, ~ý rod ina genro, ~é hnutí feminismo, ~é vna­­dy tentaĵoj de virino, virina(j) logo(j)

ženství n virineco

ženšen, -u m bot. ginsengo

ženštin/a, -y f hovor.  ino, ulino, hanl. virinaĉo, zlá megero, furio, ksantipo

žentour, -u m ĉeval-motoro

žentourový ĉeval-motora

ženušk/a, -y f  virineto; edzineto

žerď, žerdi, žerdě f (flag)stango, fosto, flagmasto, hrazdy rekstango, žebříku eskalfosto, # spustit vlajku na půl ~i duonhisi flagon

žernov, -u m muelŝtono

žert, -u m ŝerco,  ~em ŝerce, ~y stranou for la ŝerco(j)n, senŝerce, tropit / dě­lat si ~y z někoho moki iun, fari ŝercon pri iu

žertem ŝerce

žertíč/ek, -ku m eta ŝerceto

žertík, -u m expr. ŝerceto

žertov/at ned. ŝerci, ~ný ŝerca, komika, humura, bonhumora, šprýmovný amuza, drola, ŝercema, ~ná přezdívka ŝercnomo, ~ná řeč blago

žertování n ŝercado

žertovat ned. ŝerci

žertovávat ŝercadi, ofte ŝerci

žertovně ŝerce, komike

žertovnost, -i f ŝercemo

žertovn/ý ŝerca, komika, humura, bonhumora, šprýmovný amuza, drola, ŝercema, ~á přezdívka ŝercnomo, ~á řeč blago

žervé neměn. n potrav. cilindra krem-fromaĝeto

žerzej, -e m text. ĵerzo

žerzejový ĵerza

žesť, -i f lado,

žes/tě, - ů m pl hud. slang. blovinstrumento, korninstrumento

žesťov/ý: hud. ~ý lada, hud. blovinstrumenta, ~ý nástroj blovinstrumento

žeton, -u m ĵetono

žezlo, -a n sceptro

žežul/ice f ~ička, -ičky f, ~inka, -inky f expr. kukolo, kukubirdo

žežulk/a, -y f kukolo

žhář, -e m brulkrimulo, incendiinto, brulofarinto, brulatenciinto. váleční ~i pl. m subbruligantoj de milito, militinstigantoj

žhářský incendiista

žhářství n brulatenco

žhavě arde

žhavení inkandesko

žhavicí: inkandeska

žhavit ned. inkandeskigi, ardigi, ~ se ned. inkandeski

žhavost, -i f ardeco

žhavotekutý arde fluida

žhavý ard(ant)a,  ruĝarda, blankarda, inkandeska <> být (celý) ~ do něčeho esti en flama entuziasmo por io

žhnout ned. el. ardi, inkandeski

žhnutí n fyz. inkandesko

žhoucí ard(ant)a, inkandesk(ant)a

Žid, -a m národnost hebreo, judo;

žid, -a m nábož. příslušnost judo, hist. izraelido; ortodoxní ~ ortodoksa judo; věčný ~ Ahasvero

židácký judaĉa

židáč/ek, -ka m etanima judaĉo

židák, -a m judaĉo

žídě, -te n expr. judaĉa ido

židle f seĝo, houpací ~ lulseĝo, otáčecí ~ pivota s., skláda­cí ~ faldseĝo, sklápěcí ~ klapseĝo

židličk/a, -y f seĝeto

židobijce m hanl. masakristo de judoj

židokřesťan, -a m judkristano

židokřesťanský judkristana

židokřesťanství n judkristanismo

židovičk/a, -y f eta judinaĉo, judaĉa junulino

židovin/a, -y f judaĵo

Židovk/a, -y f judino, hebreino, israelanino

židovk/a, -y f judino

židovn/a, -y f judejo, juda geto; juda lernejo

židovsko- jud-

židovsky jude

židovský juda

Židovstv/o, -a n judaro

židovství n judeco, judaismo

žíhací kalcina

žíhač, -e m tech. kalcinisto

žihadélk/o, -a n pikilo

žihadl/o, -a n pikilo dát ~ piki per pikilo, pike vundi dostat ~ esti pikita (de insekto); přen. rychlé auto sagorapida aŭto

žíhaně: striite

žíhání n kalcinado

žíhan/ý striita, pálený brul(et)igita; ~ý jako zebra zebrita; doga ~á ; ~á kočka tigrita kato; ~ý pulovr striita pulovero; ~ý tygr ; černě ~á ryba; drobně ~ý

žíhárn/a, -y f tech. kalcinejo

žíhat ned. pálit  finardigi, elardigi, pruhovat striigi; tech. kalcini

žíhavě: ~ zelené oči verde brulantaj okuloj

žíhavk/a, -y f urtiko

žíhavý brulanta; ~ plamen brulanta flamo

žíhon, -u m kadeřnictví hartubero

žíl/a, -y f anat., geol. vejno, hrdelní ~a anat.  jugularo, křečová ~a lék. variko, rudná ~a ercvejno, básnická ~a přen. poeta inspiro, pouštět žilou skarif(ik)i; elektr. konduktilo; vodič se třemi žilami kablo kun triopa  konduktilo

žiletk/a, -y f razklingo

žiletkový razklinga

žilk/a, -y f vejneto, vaskulo

žilkování n nervuro, vejnaro

žilkovaný bot. nervurita

žilkovat ned. vejni, jaspi, marmori

žilkovatý nervurita, vejnita

žilkoví n vejnaro

žilkový vaskula

žilnatin/a, -y f bot. zool. arch. nervuro

žilnatost, -i f vejnozeco

žilnatý vejnoza

žilní anat. vejna

žilný geol. vejna

žiloví n, žíloví n anat.  vejnaro

žilovin/a, -y f geol. (hlušina, v níž se nachází rudná žíla) gango, ĉirkaŭminaĵo

žinčice f ŝafa selakto

žindav/a, -y f bot. saniklo (Sanicula)

žíně f  krino, harego, koňská (ĉeval)haro, vostokrino

žíněn/ka f  krinmatraco, (krina) matraco, sport. gimnastika matraco, mato, tapiŝo, zápasnická ~ka luktista mato

žíněný krina

žínk/a1, -y f 1 žena virineto, manželka, edzineto 2 myt. feino

žínk/a2, -y f mycí lav(o)tuk(et)o, frotilo, lavilo, lavoganto

žinylk/a, -y f text. ĉenilo

žír, -u m zeměd. grasigado, furaĝado; fekunda kampo; formanĝado de foliaro (fare de bestoj kaj insektoj)

žiraf/a, -y f ĝirafo

žirafí ĝirafa

žirafovitý ĝirafeska

žirant, -a m peněž. ĝiranto

žiratář, -e m peněž. ĝirato

žíravě kaŭstike

žíravin/a, -y f kaŭstikaĵo, korodilo, korodanto, kaŭterizaĵo

žíravost, -i f  kaŭstikeco

žírav/ý kaŭstika, ~é draslo kaŭstika potaso

žírnost, -i f kniž. fekundeco

žírný lit. fruktodona, fekunda, produktiva

žir/o, -a n ĝiro, platenka ĝiraĵo

žirovat ned. (směnku) ekon. ĝiri

žirovatelný ĝirebla

žirový ĝira

žíruschopný fekundigebla

žít1 ned. 1 existovat  vivi, esti vivanta; bydlet loĝi 2 žnout falĉi, # ať žije! vivu li/ŝi!,  ~ si jako prase v žitě vivi kiel kuko en butero, ~ příživnicky paraziti, ~ usedle loksidi , ~ ze dne na den vivi de tago al tago

žít2 kosit v. žnout

žití n vivado

žitn/á, -é f lihovina grenbrando, sekalbrando

žitn/ý sekala, ~á mouka sekala faruno, ~á m lihovina grenbrando, sekalbrando

žitňák, -u m bot. agropiro (Agropyron)

žitniště m zeměd. sekalkampo, sekala postrikolta stoplokampo

žitnopšeničný (chléb) el sekalo kaj tritiko

žit/o, -a n rostlina i zrna sekalo

žitovk/a, -y f malta kafo

živ viva, vivanta  je ~ a zdráv li estas   en bona stato, li estas nedifektita

živáč/ek, -ka m expr. viva animo; nepotkat ani ~ka renkonti eĉ ne unu vivan animon

živáňsk/á, -é f rabista rostaĵo (super fajro en la naturo)

živcový spata

živě vive, vigle

živec m (feld)spato, geol., draselný ~ geol. ortoklazo

živ/el, -u m elemento, přírodní ~ly pl. naturfortoj, podvratný ~el subfosa elemento, # je ve svém ~lu li estas en sia elemento

živelně spontane

živelní: ~ pohroma veterplago, kataklismo, ~ pojištění asekuro kontraŭ veterplagoj

živelnost, -i f vervo, spontaneco

živelný spontana, verva

živený nutrata

živice f bitumo

živičný bituma; ~ kryt vozovky bituma ŝosetego

živin/a, -y f nutra materio

živinový de nutra materio

živio! vivu li / ŝi!

živit ned. krmit nutri, poskytovat zaopatření vi­v(o)­teni, podněcovat subteni, instigi, ~ se ned. jíst nutri sin, opatřovat si živobytí  vivteni sin, # ~ se loupežemi vi­­­vi de rabado, ~ se žebrotou almoze vivi

živitel, -e m nutranto, nutristo, vivtenanto

živnost, -i f (memstara) metio, etindustrio, etkomerco, negoco

živnostenskoprávní koncernanta juran pozicion de komercistoj kaj metiistoj

živnostenský profesia

živnostnice f komercistino, metiistino, entreprenistino

živnostnictv/o, -a n komercistaro, metiistaro, entreprenistaro

živnostník, -a m (memstara) metiisto, etindustriisto, etkomercisto, (memstara) komercisto

živnůstk/a, -y f expr. (dílna) eta laborejo, butiko, ateliero

živný nutr(iv)a

živo viv(ec)e, viz též živě

živo: na náměstí bylo živo la placo estis plena de svarmado

živobytí n obživa porvivaĵo(j), vivteno, životní ú­ro­veň vivnivelo, potraviny nutraĵoj, vivrimedoj

živočich, -a m animalo, vivulo, ~ vejcorodý / o­viparní ~ ovulo

živočichář, -e m zooteknikisto

živočichářk/a, -y f zooteknikistino

živočišnost, -i f animaleco

živočišn/ý animala, ~á / rostlinná říše animala / vegetala regno, ~á výroba produktado de animaloj

živočišstv/o, -a n animala regno, faŭno

živorod/í, -ých m pl zool. vivnaskuloj, ryby ciprinodontoformaj

živorodk/a, -y f vivnaskulo (existuje řada ryb s tímto českým názvem, každý vby se musel přeložit jinak)

živorodnost, -i f vivonaskeco

živorodý zool. vivonaska, ovovivonaska

živoření n vegetado

živořit ned. vegeti, viveti, mizeri

živořivý vegetema

živost, -i f  viveco, vigleco, chuť  k životu vivemo

život, -a m viv(ad)o, anat. pás talio, ~u nebezpečný vivdanĝera, uvést v ~ realigi, vivigi

životaschopnost, -i f  vivipovo, vivkapablo

životaschopný vivipova, vivkapabla

životně: ~ důležitý vivnecesa, vivgrava, vivnepra, vivesenca

životní viv(o)­daŭ­ra, por­­viva, týkající se života viv(o)-, ~ běh viv­daŭro, ~ náklady vivtenaj ko­stoj, ~ pojistka vivasekur(aĵ)o, ~ potřeba vivbezono, vivnecesaĵo, ~ prostředí vi­v(o)­me­dio, ~ styl vivmaniero

životnost, -i f výstižnost realeco trvanlivost daŭro de uzebl(ec)o, funkciada tempo

životný viva

životodárný vivodona

životopis, -u m biografio, vivpriskribo vlastní ~ membiografio

životopis/ec, -ce m biografo

životopisný biografia

životospráv/a, -y f vivmaniero

živoucí viv(ant)a

živůt/ek, -ku m korsaĵo, talivesto

živůtkový

živ/ý viva, vivanta čilý vigla, vivoplena, ~á barva freŝ(bril)a / gaja koloro <> v ~é paměti en freŝa memoro, za ~ého boha por nenio en la mondo; ~ý plot heĝo, ~ý tvor, ~á bytost  vivulo

živ/ý, -ého m vivanto

žíz/eň, -ně f soifo, mít ~eň soifi

žízn/it ned. soifi

žíznivě soife

žíznivost, -i f soifemo

žíznivý soifa

žížal/a, -y f zool. lumbriko, hovor. tervermo

žížalovitý lumbrikoforma, lumrikosimila

žižlání n maĉado

žižlat ned. maĉi, maĉadi

žlab, -u m koryto trogo, manĝujo, kripo, okapový  ~ defluilo

žláb/ek, -ku m kanelo

žlabatk/a, -y f zool. cinipso, gajla insekto

žlabeč/ek, -ku m eta kanaleto, eta sulketo, eta kanelo

žláb/ek, -u m kanaleto, trogeto, sulk(et)o, arch.  kanelo

žlábkovací kaneliga, sulkiga

žlábkovač, -e m řem. kaneliga maŝino, kanel-rabotilo

žlábkování n tech. činnost kaneligo, výsledek kanelaro

žlábkovat kaneligi, raboti kanelojn

žlábkovitě kanelforme

žlábkovitý kanelforma

žlábkovnice f arch. tegolkanalo

žlábkový kanela

žlabovitý trogoforma, kanalforma

žláz/ka f  glandeto, ~natý glandeca, ~ový glanda

žláza f anat.  glando, ~ předstojná prostato, ~ příušní parotido, štítná ~ tiroido

žlázk/a, -y f  glandeto

žláznatost, -i f glandozeco

žláznatý glandoza

žlázový glanda

žlout/ek, -u m ovoflav(aĵ)o

žloutenk/a, -y f flavmalsano, odb. iktero, infekční ~a hepatito, infekta iktero

žloutenkový flavmalsana

žloutkovitý ovoflaveca

žloutkový ovoflava

žloutnout ned. flaviĝi

žloutnutí n flaviĝado

žluč, -e/-i f galo

žlučník, ­-u m galveziko, gala veziko, lék. kolecisto

žlučníkář, -e m malsanulo je galveziko, hepatulo

žlučníkový gala

žlučopudně galokree, odb. ĥolagoge

žlučopudný galokrea, hepatstimula, odb. ĥolagoga, kolagoga

žlučovitý povahou galeca

žlučovod, -u m anat. galodukto, galkanalo

žlučov/ý gala, ~é kaménky lék. gala konkremento, ~ý kamének anat. gal­kalkuluso

žluk/lý ranca

žlukle rance

žluklost, -i f ranco

žluknout ned. ranciĝi

žluknutí n ranciĝo

žlun/a, -y f hovor.  verda pego

žlu/ť, -ti f flavo, flava koloro, materiál flava farbo

žluťácký flavsindikata

žluťáctví n flavsindikatismo

žluťák, -a m zeměd. flava ĉevalo, polit. flavsindikatano

žluťás/ek, -ka m flava papilio

žlutat se flavi

žlutavě flavete

žlutavý flaveta

žlutě flave

žlutit ned. flavigi

žlutk/a, -y f flava bovino (de sudbohema raso); flava piro

žlutobíle flavblanke

žlutobílý flavblanka

žlutohlavý flavkapa

žlutohnědý flavbruna

žlutokvětý flavpetala

žlutoluský flavleguma, flavguŝa

žlutomasý bot. flavkarna (např. brambor)

žlutost, -i f flaveco

žlutošedý grizflava

žluťoučký, žluťounký vigle flava, brile flava, gaje flava

žlutozeleně verdflave

žlutozelený verdflava

žlutozem, -ě f flava tero

žlutozrnný flavgrajna

žluťuch/a, -y f bot. taliktro (Thalictrum)

žlut/ý flava, ~á horečka lék. vomito

žluv/a, -y f zool. oriolo (Oriolus)

žmarlik/a, -y f bot. cercido (Cercis)

žmoleč/ek, -ku m (sraženina) grumelo

žmol/ek, -ku m (sraženina) grumelo, (zmačkaná věc) ĉifaĵo

žmolit ned. ĉiftordi

žmolkovitý grumeleca

žmoulání n maĉado, ĉifado

žmoulat ned. (v ústech) maĉ(et)i, (v rukou) ĉifi, tordi, ĉiftordi

žn/ě, -í f pl. i přen. rikolt(ad)o, tempo de rikolto, rikoltsezono

žnec, žence m falĉisto

žnečk/a, -y f falĉistino

žnout ned. falĉi

žňový rikolta

Žofie f  Sofia

žok, -u sakego

žokej, -e m sport. ĵokeo

žokejk/a, -y f ĵokeino

žokejský ĵokea

žold, -u m voj. soldo

žoldácký  dungosoldata

žoldák, -a m hanl. dungita buĉisto, dungita perfortulo, pagita armeano, soldato batalanta por mamono

žoldnéř, -e m soldulo, dungosoldato, dungita armito, soldo-armeano

žoldnéřský soldula, dungosoldata

žolík, -a m karta  ĵokero, ~y hra rumio

žolíkář, -e m ludanto de rumio

žonglér, -a m ĵonglisto, prestidigitisto

žonglérk/a, -y f ĵonglistino

žonglérsky ĵongle, ĵongliste

žonglérský ĵongla, ĵonglista

žonglérství n ĵonglaĵo

žonglování n ĵongl(ad)o

žonglovat ned. ĵongli

žoržet, -u m ĝorĝeto, georgina krepo

žoržetový ĝorĝeta

žoviálně joviale

žoviální joviala

žoviálnost, -i f  jovialeco, jovialemo

žrádl/o, -a n voraĵo, manĝaĵo (por bestoj),  hanl. fimanĝ(aĵ)o, fikuiraĵo

žrádýlk/o, -a n delico, delicaĵo; to masíčko, to je ~! la viando, ho kia delico!

žraločí ŝarka

žralok, -a m zool. ŝarko, (ostroun) skvalo ~ kladivoun m zool.  zigeno, hovor.  martelfiŝo

žraní n činnost i hanl. manĝegado, vorado, krmivo bestmanĝaĵo, voraĵo, furaĝo

žranice f orgio, bakĥanalio, orgia festeno, senbride diboĉa bankedo

žrát ned. o zvířatech manĝ(eg)i, vori, (hltat) gluti, enstomakigi, enfaŭkigi; žrala ho závist envio manĝegis lin

žravě voreme, glute

žravost, -i f voremo, apetitego

žravý manĝavida, manĝegema, vorema, ŝarkapetita, orgie apetita

žrout, -a m hanl. manĝegulo, glutemulo, homa ogro, orgiulo

žuch! puf! pum! bum!; ~! a byl na podlaze puf! kaj li kuŝis sur la planko

žuchnout fari puf / pum / bum; spadl, až to žuchlo li falis, ke ĝi faris puf!

žul/a, -y f geol. granito

žulík, -a m (karta) ĵokero; ~y (hra) rumio

žulíkář, -e m ludanto de rumio

žulovatět ned. granitiĝi

žulovitý granitoza

žulový granita

žumar/a, -y f bot. kameropso (Chamaerops humilis)

žump/a, -y f 1 jímka kloako, kloaka kavo, na výkaly fekaĵputo 2 jáma kavo, fosaĵo

žup/a, -y f hist. distrikto, regiono, departemen­to, prefektejo, gubernio

župan, -a m hist. osoba distrikt­estro, prefekto, guberniestro

župan, -u m oděv. negliĝo, negliĝa vesto/surtuto, noktosurtuto

župán/ek, -ku m leĝera negliĝo

županát, -u m prefekteco

županovin/a, -y f negliĝa ŝtofo

županský prefekta

županství n hist. prefekteco

župní distrikta, departementa, regiona

žurnál, -u m ĵurnalo, filmový ~ filma semajnaĵo

žurnalist/a, -y m ĵurnalisto

žurnalisti/ka, -ky f ĵurnalismo

žurnalisticky ĵurnalisme, ĵurnaliste

žurnalistický ĵurnalisma, ĵurnalista

žurnalistk/a, -y f ĵurnalistino

žúžo ŝika, brila, perfekta; ~ klobouk ŝika ĉapelo; to je ~! brile!, perfekte! epoke! brave! kolose!

žužú n (přívěšek) ĵujuo

žvan/ec, -ce m hovor. maĉaĵo, maĉpeco, glutpeco jídlo, živobytí vivteno, porvivaĵo

žvanění n babilaĉo, klaĉado, (u karet) kibicado

žvanil, -a m babilemulo, klaĉanto, (u karet) kibico

žvaníl/ek, -ka m diskutemulo, rakontemulo

žvanilství n expr. babilemo, klaĉemo, diskutemo

žvanírn/a, -y f klaĉejo, babilejo

žvanit ned. babil(aĉ)i, parolaĉi, (pomlouvat) klaĉi

žvanivost, -i f babilemo, klaĉemo, lék. chorobná logoreo

žvanivý babilema, multparolema, klaĉema

žvár/o, -a n slang. (cigareta, doutník) cigaredo, cigaro (asi by se zkrátilo na cigo, ale není doloženo)

žvast, žvást, -u m hanl. blufaĉo, babilaĵo, sensenca­ĵo

žvatlal, -a m balbutanto

žvatlání n balbutado, babilado

žvatlat ned. (koktat) balbuti, (klábosit) babileti, (šišlat) lispi, blezi, maĉi la silabojn, ŝmaci la vortojn, (ráčkovat) kartavi; (plácat nesmysly) blablai, bleki, pepi

žvatlavě balbute, balbuteme,

žvatlavost, -i f balbutemo, babilemo; dětská ~ infana babilado

žvatlavý balbutema

žvýkací maĉa; ~ guma maĉgumo; ~ sval maĉmuskolo

žvýkač, -e m (sval) maĉmuskolo; (narkoman) maĉanto

žvýkačk/a, -y f maĉgumo

žvýkání n maĉado

žvýkat ned. maĉi