Gabriela Kopcová Střeláková (1945-2025) knihovnice, spisovatelka, výtvarnice – přítelkyně esperanta
|
||||||||||||
|
|
|
|
|
||||||||
Vidu Esperantan enciklopedion Vikipedio
|
|
Gabriela Kopcová
*16.5.1945 †15.5.2025
Gabriela Kopcová, provdaná Střeláková, byla česká knihovnice, spisovatelka pro děti a výtvarnice. Pro svou uměleckou činnost používala jméno Kopcová. Gabriela Kopcová, edziniĝinta Střeláková, estis ĉeĥa bibliotekistino, verkistino por infanoj kaj vid-artistino. Por sia artisma agado ŝi uĵis la nomon Kopcov8.
A co tvůj mobil? (2005, Kaj kio pri via poŝtelefono?) Abecední hrátky se zvířátky (2001, 2002, Alfabetaj ludoj kun bestetoj) Člověk rodu ženského (1983, Homo de virina genro) Jirkova cesta vesmírem (2016, Vojaĝo de Georgĉjo tra la kosmo) Kohout Fejfara (2008, Virkoko Fejfara) Kosmofabeloj por bona nokto (2020, esperantigis Miroslav Malovec) Líný Krocan (2009, Pigra meleagro) Liščí pohádka (2004, Vulpa fabelo) Nejkrásnější pohádky (2013, la plej belaj fabeloj) Paní Pohádka (2012, Sinjorino Fabelo) Pohádky o planetách – Vesmírníčky na dobrou noc (2016, Fabeloj při planedoj – Kosmofabeloj por bona nokto) Pohádky pro nejmenší (2011, Fabeloj por etuloj) Pohádky od vody (2018, Fabelo de akvo) Pohádky s velkými písmeny (2014, Fabelo kun majuskloj) Pohádky z hájovny (2003, 2012, 2016, 2022, Fabeloj el arbar-gardista domo) Pohádky z rozkvetlé louky (2023, Fabeloj de floranta herbejo) Pohádky z tajemného lesa (2007, Fabeloj el mistera arbaro) Pohádky ze statku (2007, 2013, 2020, Fabeloj el farmo) První čtení s velkými písmeny (2013, 2019, Unua legado kun majuskloj) Příběhy z lesa (2019, Rakontoj el arbaro) Rozprávky pre najmenších (2011, Fabeloj por etuloj, slovakigis Ján Dziak) Říkadla a pohádky (2011, 2021, Ludversoj kaj fabeloj) Samohlásky na výletě: pohádková abeceda (2016, Vokaloj ekskursas: fabela alfabeto) Sojčí pohádka (2008, Garola fabelo) Srnčí pohádka (2007, Kapreola fabelo) Štěpánka objevuje planety (2017, Stefanino malkovras la mondon) Učíme se číst: čtyři druhy písma (2018, Ni lernas legi: kvar tipoj de skribo) Zaječí pohádka (2007, Lepora fabelo)
Život Narodila se v dnešní Mátlově hájence nad Domamilí. Po půl roce se rodina přestěhovala do tzv. Kopcovy lesovny pod Štěpkovem, kde strávila dětství obklopena přírodou. Studovala na gymnáziu v Moravských Budějovicích (maturita 1962) a v knihovnické škole v Brně. Po studijích byla knihovnicí v Ostravě do roku 1980, kdy se vrátila do rodné obce. Tam se starala o svou matku Boženu Kopcovou, válečnou veteránku.
Po matce pocházela z rozvětveného rodu Kosmáků na Moravskubudějovicku, podílela se na vytvoření jeho genealogického stromu. Mezi členy rodu byli významní písmáci, spisovatel farář Václav Kosmák (autor populárních '''Kukátek'''), lesonický kapelník Leopold Kosmák.
Zemřela den před svými 80. narozeninami.
Společenské aktivity
Od roku 1975 publikovala povídky v časopisech, v roce 1983 jí vyšla první kniha a v roce 1990 se stala členkou Obce spisovatelů.
Velkou část své tvorby věnovala dětem. Psala a sama ilustrovala pohádkové příběhy, spolupracovala s dětskými kolektivy v mateřských a základních školách.
Pro Společnost Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou napsala texty k fotografiím Milana Pelikána '''Březinova cesta'''.
Podílala se také na publikaci '''Po stopách Vincence Lesného''' a na filmu '''Poselství lásky a učení Vincence Lesného a Otokara Březiny''' (2024).
Pro Muzeum lidových kapel na zámku v Lesonicích shromáždila přes třicet hudebních nástrojů a uspořádala výstavu (2014).
Realizovala webové stránky Kronika Horácka, kde shromažďovala informace o historii kraje.
Od roku 2003 vytvářela koláže z časopiseckých a reklamních ilustrací a vlastních fotografí přírodnin. Vystavovala v tuzemsku (např. Rajhrad, Dolní Kounice), tak i v zahraničí (Belgie, Portugalsko, Kostarika, Švýcarsko, Chile, Rakousko).
V roce 2017 se stala členkou moravské surrealistické skupiny Stir up a v Galerii Čertův ocas v Mohelském mlýně uspořádala výstavu '''Nekonečný les snů'''.
|
|
|
|
|||||||