Setkání se uskuteční až po prázdninách,
tedy v září, opět třetí středu v měsíci v klubovně ÚMČ Brno –
Kohoutovice, Libušina třída 27, 1. poschodí. Budova se nachází při konečné
zastávce autobusu č. x37, který jezdí z Mendlova náměstí (25 minut jízdy),
nebo vlevo od zastávky „Jírovcova“ trolejbusu č. x25 jedoucího z centra
města, z Brandlovy, resp. České ulice, do Starého Lískovce (35 min.).
Setkání
se uskuteční v 18.00 hodin.
|
20.
září |
a) Radioamatoroj kaj Esperanto b) Leciono pri „vortfarado“ II |
František
Frýbert Ing.
Jan Werner |
Programoj de la Esperantista Klubo en Brno
Místo
schůzí: Starobrněnská ul. 15, přízemí
domu. Ulice je spojnicí mezi Zelným trhem a Šilingrovým náměstím v centru
města. U vstupu je zvláštní zvonek.
Začátek
schůzí v 18.00 hodin.
|
6.
září |
La
somero kun Esperanto |
Věra
Podhradská |
|
13.září |
El
la urbaj mitoj de Brno |
Miroslav
Hruška |
|
27.září |
Al
la jubileo de J. K. Tyl |
Miroslav
Malovec |
Sukcesa
fermo de la sezono 2005/2006
Merkrede posttagmeze la 28-an de junio
21 esperantistoj el Brno (inkluzive de iama samurbanino Jarka Čejková, nun
loĝanta en Frýdek-Místek) kolektiĝis en la ĝardeno de la geedzoj
Veselý en Kohoutovice kaj en amuza maniero adiaŭis la finiĝantan
agad-sezonon. Por la festena regalo kaj bela medio ni dankas al la gastigantoj,
ankaŭ por la kabana tegmento dum la duonhora riĉa pluvo.
bude po prázdninách pokračovat ve
14denním rytmu, první hodina se uskuteční 13. září v 17 hodin, tzn. hodinu před
schůzí klubu, ve Starobrněnské ul. č. 15. Další setkání kroužku bude 27.9.
tamtéž. Kroužek opět povede Ing. Jan Werner. Předpokládáme, že se opět zúčastní
všichni, kdo se scházeli před prázdninami, mohou se přidat i další, kteří
chtějí navázat na vědomosti na úrovni 10. lekce písemného kurzu J. Cinka.
Otázka
jazyka mezinárodního a esperanto
Na
poslední kohoutovické schůzi před prázdninami (21.6.2006) Z. Hršel nás
informoval, že našel publikaci z roku 1908 s výše uvedeným titulem.
Je v ní uvedeno, že se jedná o otisk z časopisu „Moravský kraj“,
autor je uveden jen iniciálami L. B., vydal Klub českých esperantistů (asi v
Brně?), tiskem Eduarda Kalouse v Brně. V tomto téměř stoletém textu
určeném české veřejnosti je zajímavé především to, že otázka přijetí a
konečného všeobecného zavedení esperanta je zde považována takřka za rozhodnutou,
na rozdíl od naší současnosti v 21. století. Naše dnešní argumenty pro
neutrální umělý jazyk uvedl L. B. již v roce 1908 a nám nezbývá než se
divit, kam se ztratila energie vynaložená v uplynulých 98 letech na
informování a vyučování esperanta a organizování hnutí vůbec. Nabízí se otázka,
zda naše pracovní metody jsou správné, zda naše informace jsou správně
adresované. Z textu vyjímám, jako zajímavou ukázku, tři krátké úryvky
(jazyk z počátku 20. stol zachovávám):
Je potřeba
jazyka mezinárodního? Otázka tato
svou naivností vyvolá úsměv budoucích pokolení zrovna tak, jako naši vrstevníci
zasmáli by se například otázce „potřeba-li pošty?“ Většině vzdělaného světa
jest otázka ona již nyní zcela snad zbytečnou; přece však ji pro úplnost
klademe, poněvadž jest ještě mnoho lidí, kteří k ní odpovídají záporně. Jediný
důvod, jejž někteří z těchto lidí uvádějí, bývá tento:
„Jazyk mezinárodní zničí jazyky národní a národy“.
Nebudeme rozsuzovat, bylo-li by neštěstím nebo štěstím pro lidstvo, kdyby se
jednoho krásného dne ukázalo, že není národů a jazyků národních, nýbrž jen
všelidská rodina s jediným jazykem všelidským, pokusíme se jen upokojiti ty,
kdož věří, že by to bylo něco opravdu hrozného.
Jazyk mezinárodní přeje si jen umožnit lidem různých
národů vzájemné dorozumívání se, nikterak však nezamýšlí vměšovati se do
vnitřního jich života. Báti se, že jazyk mezinárodní zniční jazyky národní, je
zrovna tak směšné, jako například bázeň, že pošta, která umožňuje lidem
vzdáleným vzájemné obcování, hrozí zničiti ústní styk lidí…
Že jazykem mezinárodním nestane se žádný z národních,
o tom snad nebude třeba dlouhých vykladů. Každý pochopí, že proti takovému
řešení otázky řeči mezinárodní stavěla by se nejen žarlivost národů (každý by
chtěl, aby jeho jazyk byl zvolen),
ale i oprávněná obava, že národ takto favorisovaný by nabyl svrchované převahy
nad ostatními ve vědě, v průmyslu a pod. Jazykem mezinárodním může tedy býti a
bude jen jazyk neutrální…
Zbývá nám odpovědět ještě na otázku,
je-li ještě nutno, aby se rozumní lidé drželi stranou „až se věc vytříbí“. Ze
všeho řečeného je viděti, že otázka jazyka mezinárodního je už vytříbena,
alespoň pro lidi, kteří viděti chtějí. A kdo viděti nechce, je slepší nežli
slepci, kteří mají už svůj časopis esperantský. Na co tedy čekat? Či je opravdu
rozumných lidí nedůstojno přispěti k urovnání cesty myšlence tak dalekosáhlého
významu kulturního?
Mirek Hruška
komence de julio vizitis Vienon kaj
pri la vizito li komunikas jenon:
Matene mi renkonitiĝis kun Marek Blahuš
kaj per buso ni veturis en Vienon. Tie atendis nin Gregor. Li ankoraŭ iris
renkonte al Peter Baláž. Intertempe mi kun Marek iris al Stefan-katedralo. Tien
poste venis ankaŭ Gregor kun slovakoj kaj ni komune iris en la
Esperantomuzeon. Tie jam estis aliaj homoj, sed oni atendis ankoraŭ
hungarojn. Ni do vizitis la muzeon de globusoj. Tute interesa muzeo. Kiam
hungaroj venis, ni komune envenis la muzeon de Esperanto. Poste ni iris en la
urbon vidi vienajn monumentojn. Hungaroj forveturis per aŭtomobiloj kaj ni
veturis per metroo kaj tramo al suda stacio. Tie ni trarigardis Belvederon. Dum
Marek revene akompanis slovakojn, mi devis veturi hejmen el Praterstern, do
amikoj esperantistoj veturis kun mi per tramo. Por eble minuto ni vizitis
amuzan parkon kaj tuj poste ni disiĝis. Mi sidiĝis en autobuson kaj
veturis hejmen al Brno. La renkontiĝo estis tre bela. Mirek Hruška
La 5-an Turistan Renkontiĝon en Plasy
(15.- 18.6.) partoprenis J. Werner lige kun la traktado paralele aranĝita
por la kunlaborantoj en Esperantologia kaj Literatura Forumo (ELFo).
La Someran Esperanto-Tendaron en Lančov
partoprenis V. Podhradská kaj M. Malovec, ambaŭ grave helpis en la skipo
de tendar-gvidantoj kaj instruantoj.
La
59-an IKUE-kongreson en Velehrad (8.- 15.7.) partoprenis J. Werner kaj M.
Blahuš. Marek tie paralele kun la kongresa programo okazigis kunsidon de
Ĉeĥa Esperanto-Junularo.
La 91-an Universalan Kongreson en Florenco
(29.7.- 5.8.) partoprenois Marek Blahuš.
§
11.- 13.8. – Renkontiĝo de eks-tendaranoj en Lančov. Informoj: <podhradska@volny.cz>.
§
12.- 19.8. – La
56-a Kongreso de Kristana Esperantista
Ligo Internacia (KELI) en la vilaĝo Strážné (Karkonoŝo). Informoj: <cea.polnicky@quick.cz> aŭ: P.
Polnický, Na Vinici 110/10, 290 01 Poděbrady.
§
19.8. – Orientbohemian renkontiĝon organizas
E-rondeto en Litomyšl. La vizitontoj renkontiĝos en la aŭtobusa
stacidomo en la tempo 9.30 – 10.00 h. Sekvos vizito de hortikultura ekspozicio,
tagmanĝo kaj kunesto kun reciproka informado kaj aŭskulto de prelego
pri Kanado.
§
22.- 24.9. – La
11-a Konferenco de Ĉeĥa
Esperanto-Asocio en la sudbohemia urbo České
Budějovice. Informoj: jirka.tomecek@post.cz; Jiří Tomeček,
Dr. Bureše 3, 370 05 České Budějovice.
§
2.- 8.10. – Internacia Paroliga Semajno en la
urbeto Dobřichovice, en la pensiono
Sokol. Informoj kaj aliĝiloj: www.kava-pech.cz/inpasem
aŭ info@kava-pech.cz.
§
10- 12.11. Konferenco Aplikoj de Esperanto en Scienco
kaj Tekniko en Dobřichovice. La ĉeftemo: Lingvo kaj interreto; la dua
sekcio: Studoj el diversaj fakoj. Organizas: Kava-Pech (P. Chrdle), Anglická
878, 25229 Dobřichovice; retadreso: kaest@kava-pech.cz.
§
8.- 10.12. – La
18-a Kultura Festivalo en Ústí nad Labem, honore al la 100-a
naskiĝdatreveno de Jiří Kořínek kaj D-ro Tomáš Pumpr. Informoj: www.esperanto.cz, m.smycka@seznam.cz.
Brno 2006-08-12 Jan
Werner (werne@tiscali.cz)